Nádraží, zastávky, dopravny

Radní v Letovicích si lámou hlavu, na které nákladnější projekty poslat peníze. Čemu mají dát přednost, chtějí slyšet od místních obyvatel.
Do jejich schránek radnice rozešle na 6 tisíc dotazníků. „Zjistíme tak, co lidé považují za důležité pro rozvoj města,“ popsal starosta Radek Procházka (Občanská iniciativa). Z dotazníku například vyplyne, zda bude lepší dát přednost železničnímu nádraží, zimnímu kluzišti, anebo krytému bazénu. Radní chtějí poradit, jak by mělo vypadat centrální Masarykovo náměstí nebo jak lépe využít nedalekou přehradu Křetínku.
Město má celkem 6700 obyvatel. V dotazníku je 23 otázek. „Když se nám vrátí alespoň patnáct set vyplněných archů, bude to úspěch,“ dodal Procházka. Schránky na vyplněné dotazníky budou rozmístěny v budovách úřadů a v prodejnách ve městě.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Tábor - Obyvatelé sídliště Nad Lužnicí v Táboře se do tří let dočkají železniční zastávky Čápův dvůr mezi Táborem a Sezimovým Ústím. Tomu ale budou předcházet značná dopravní omezení, která začnou už koncem března.
S první nepřetržitou výlukou musejí cestující počítat od 27. března. Potrvá do 3. dubna. Druhá bude od 5. do 14. května. Náhradní dopravu zajistí autobusy ze zastávek před nádražím Českých drah v Soběslavi, před hotelem Ženíšek v Roudné, v Doubí, před nádražím v Plané nad Lužnicí, u Vodních staveb v Sezimově Ústí a z nádraží v Táboře.
Výluky souvisí nejen s výstavbou zastávky, ale zároveň s první částí modernizace trati mezi Doubím a Táborem na trase Veselí nad Lužnicí - Tábor v rámci výstavby IV. železničního koridoru. Práce mají trvat dva a půl roku.
„V prosinci jsme zahájili přípravné práce. Podél trati budujeme provizorní mosty, abychom tam mohli složit výhybku. Teprve potom začne stavba,“ uvedl Ondřej Göpfert ze Správy železniční dopravní cesty.
„Letos přidáme na trase druhou kolej. Končit budeme u Černých mostů v Táboře. Přímo v železniční stanici Tábor nebudou tento rok žádné úpravy,“ sdělil Göpfert.
Zastávka Čápův dvůr, která má vyrůst mezi Sezimovým Ústím a Táborem a využívat ji budou lidé ze sídliště Nad Lužnicí, není novou záležitostí. Územní plán s ní počítal už od poloviny 70. let. V této části města žije třetina obyvatel a v uplynulých letech se stala i významnou nákupní zónou pro celé Táborsko.
„Už aby byla,“ říká Martin Geleta. Kvůli tomu, aby se dostal na vlak, musí cestovat ze sídliště Nad Lužnicí městskou dopravou. Denně by ušetřil 16 korun.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

Nejdůležitější část tolik potřebné rekonstrukce lety poznamenaného železničního uzlu Ústí nad Labem by měla být, pokud jde o trojici nových nástupišť a provoz na všech pěti kolejích, ukončena ke konci letošního roku. Kompletní změna image ústeckého hlavního nádraží ČD si pak vyžádá celkové investiční náklady ve výši 2,5 miliardy korun.
„Součástí jsou nejen rekonstrukční práce na hlavním nádraží (rekonstrukce nástupišť, úprava odbavovacích prostor, rekonstrukce podchodu a výstavba nového informačního systému), ale také přestavba kolejiště v železničním uzlu Ústí nad Labem, vybudování nového zabezpečovacího zařízení a dálkové ovládání železničního provozu na trati do Prackovic,“ informoval Právo Aleš Ondrůj, mluvčí Českých drah.
Podle Petra Hinterholzingera z ústeckého krajského centra Českých drah by všichni dělníci měli z nádraží zmizet do doby, než dráhy začnou jezdit podle nového jízdního řádu, který se mění vždy v prosinci.
Nástupiště, na kterých bude krýt cestující střecha, budou mít po dokončení délku 400 metrů. Lidé k nim budou chodit 27 metrů širokým podchodem, kde vznikne v rámci projektu Živé nádraží obchodní centrum s komerčním využitím, obchody, občerstvení a kadeřnictví. Cestující, kterých denně nádražím projde zhruba 15 000, budou mít v budoucnu k dispozici i parkoviště pro stovku aut.

(Právo)

V Madridu byl před železniční stanicí Atocha odhalen vysoký skleněný monument. Pomník je určen obětem teroristických útoků na vlaky a nádraží, při nichž 11. března 2004 zahynulo 191 lidí.

(iDnes)

Podle dalších zpráv v cizích řečech odhalení provedl španělský král za účasti mnoha významných politiků a příbuzných obětí.

Městská policie chce mít pod kontrolou bezdomovce u hlavního nádraží

Na pardubickém hlavním nádraží bude více kamer. České dráhy věří, že to cestující rychle poznají. Bude tam totiž větší pořádek. Už nyní sleduje dění v nádražní hale několik kamer.
„Bezpečnostní kamerový systém hlavního nádraží bude rozšířen na oba podchody k nástupištím, dále bude osazena kvalitnější otočná kamera v hale a přibude i kamera, která bude monitorovat prostor před nádražím,“ uvedl technický náměstek vrchního přednosty Českých drah Milan Trojánek.
„Víc kamer mi nevadí, rozhodně to pomůže. Například asi půjde lépe dopadnout kapesní zloděj nebo se budou lépe řešit problémy s bezdomovci,“ uvedl student pardubické univerzity Jan Jelínek.
Pohyb na nádraží bude pomocí nových kamer sledovat možná už v červnu městská policie. Nové kamery na nádraží chce první městský obvod. Důvod je jednoduchý. Radní obvodu mají potíže s bezdomovci, kteří se kolem nádraží celý den potloukají.
„Bezdomovci mohou ohrozit bezpečnost kolemjdoucích. Navíc se koupají a znečišťují fontánku, která je před nádražím,“ řekl mluvčí městské policie Pavel Čejka.
Kamery zaplatí zčásti první městský obvod a zčásti na ně dostane dotaci od státu.
V Pardubicích jsou bezpečnostní kamery umístěny kromě nádražní haly i na třídách Palackého a Míru, náměstích Republiky, Masarykově, Bratranců Veverkových, Pernštýnském a ulici Sladkovského.
Kamery nepřibudou jen na nádraží. Na Sukově třídě se brzy objeví nové radarové kamery, které jsou schopné vypočítat průměrnou rychlost vozidla a zachytit SPZ u vozidel, které překročí stanovenou rychlost. „Obě kamery se tam objeví v brzké době, budou od sebe vzdálené zhruba tři sta metrů,“ uvedl Čejka. Celkem má městský kamerový systém 15 bezpečnostních kamer a jeden tabulový radar, který ukazuje řidičům rychlost jejich jízdy.
„V brzké době také obnovíme dvě kamery na měření rychlosti v ulici S. K. Neumanna,“ dodal Čejka.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)

Jakpak kamera rozliší bezdomovce od zanedbaného domovce?

Modernizace vlakových nádraží pokračují. Proměn se lidé za pár let dočkají ve všech větších městech

Střední Morava - Jen si to představte. Vystupujete z vlaku, procházíte moderní a příjemnou budovou nádraží a po pár dalších krocích už nasedáte do autobusu. Sci-fi? Ne. Přesně takovýto „luxus“ si zanedlouho dopřejí lidé v některých středomoravských městech. České dráhy totiž hodlají pokračovat v modernizaci nádražních výpravních budov. Během pár let se cestující dočkají hned několika moderních nádraží a do deseti roků by podle plánů Českých drah měly mít nový „obal i obsah“ všechny středomoravské nádražní budovy ve městech s více než patnácti tisíci obyvateli.
V nejbližší době mají dráhy v úmyslu v rámci projektu Živá nádraží postupně zmodernizovat své výpravní objekty v Šumperku, Jeseníku, Šternberku a Uničově. Na rekonstrukce většinou ve spolupráci s daným městem naváže i úprava prostoru před budovou spojená s přesunem autobusových nádraží či zastávek do bezprostřední blízkosti vlakového nádraží.
Nově o tom začali jednat v Uničově. „Jelikož dráhy plánují úpravy hlavní budovy nádraží, chceme se na celé věci podílet a přesunout stávající autobusové nádraží na dnes zčásti nevyužívané drážní pozemky,“ uvedl uničovský místostarosta Dalibor Horák.
Podle něj by tak vznikl dopravní uzel a centrum, které by na jednom místě nabídlo dobré zázemí pro cestující obou druhů dopravy. Dalším důvodem, proč město hodlá do akce vložit miliony, je zbytečně velký současný „autobusák“. „Je naddimenzovaný. Ze současných deseti nástupišť lidé využívají tak tři. Navíc tu není odbavovací hala, čekárna,“ vypočítal Horák.
Zlepšit pohodlí, nabídnout rychlé občerstvení i příjemnější odbavení lidem směřujícím na vlak či autobus hodlají také ve Šternberku. „Nejprve dráhy kompletně opraví drážní budovu,“ popsal šternberský starosta Jaromír Sedlák. Během rekonstrukce vznikne nové hygienické zázemí, čekárna, výdejny jízdenek i obchůdky. Poté by Šternberští k odbavovací budově, rovněž na pozemky dráhy, „přiblížili“ zastávky autobusů. „Nový kabát má dostat celý přednádražní prostor. Vznikne tam parkoviště, parčík a především nové autobusové nádraží navazující na železniční trať,“ upřesnil Sedlák.
„U Šternberka už je na rekonstrukci hotová studie. Minulý týden jsme v podobné věci začali jednat v Uničově,“ doplnil vrchní přednosta Správy dopravní cesty Olomouc Václav John.
Lázeňské autobusy by se měly vrátit také na přednádraží v Jeseníku. Tamby už příští rok mělo cestující místo staré budovy vítat moderní vlakové nádraží a před ním parkoviště, autobusové zastávky a stanoviště pro taxíky. Úpravy přednádraží, které patří městu, mají probíhat současně s přestavbou nádražní budovy.
Na podobné propojení autobusové a vlakové dopravy i zatraktivnění plochy u nádraží čekají lidé také v Zábřehu. „Již opravené zábřežské vlakové nádraží bude doplněné proměnou přednádražního prostoru, kde budou končit autobusové linky. Kdy se tak ovšem stane, je otázka města,“ dodal John ze Správy dopravní cesty Olomouc.
Omlazovací kúrou již na střední Moravě prošlo nádraží v Prostějově a letos mají skončit úpravy v Šumperku. Částečně má za sebou modernizaci i přerovská nádražní budova. „Předpokládáme, že během deseti let projdou modernizací všechna nádraží ve městech nad patnáct tisíc obyvatel,“ uzavřel mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.

***

* Nová nádraží Kde budou? Modernizace nádraží se v nejbližší době dočkají lidé v Šumperku, Jeseníku, Šternberku a Uničově. Omlazovací kúrou již prošlo nádraží v Prostějově a na dokončení čekají v Zábřehu. Do deseti let by se změn měli dočkat lidé ve všech městech s 15 tisíci a více obyvateli.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

O zprovoznění železniční zastávky v Pomezí nad Ohří usiluje tamní radnice. Rekonstrukce zastávky a přilehlého nástupiště si ale vyžádá asi čtyři miliony korun, které obec nemá. Pomoci by měl Fond rozvoje dopravy České republiky, který s obnovením zastávky předběžně souhlasí.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Cestování po Táboře by mělo být jednodušší. V souvislosti s připravovanou stavbou IV. železničního koridoru bude nově zřízena vlaková zastávka v lokalitě Čápův Dvůr. Používat ji budou nejen cestující po železnici, ale i lidé využívající jízdenek integrovaného dopravního systému.
„O zřízení zastávky jsme usilovali již několik let. Pro rozvoj dopravní obslužnosti má zásadní význam. Spojí totiž střed města se Sídlištěm nad Lužnicí, kde žije deset tisíc lidí, což je třetina obyvatel města. Navíc se v okolí nachází obchodní zóna, na níž jsou umístěné všechny supermarkety,“ vysvětlila význam zastávky místostarostka Tábora Zuzana Pečmanová (Tábor 2020).
Zdůraznila, že zastávka dá další impuls pro rozvoj zdejší lokality, a to jak po stránce případného nového bydlení, tak i obchodních aktivit.
„Stanici budou využívat nejen lidé, kteří bydlí v okolí, ale i cestující z jiných měst. Ti museli vystoupit na hlavním nádraží a potom přestoupit na městskou hromadnou dopravu, pokud se potřebovali dostat k sídlišti nebo obchodní zóně. Zastávka tak výrazně ulehčí městské dopravě,“ poznamenala místostarostka.
Stanice v Čápově Dvoře bude součástí integrovaného dopravního systému městské dopravy v aglomeraci Táborsko, který pokrývá tři města - Tábor, Sezimovo Ústí a Planou nad Lužnicí. Ten již funguje od roku 2003 a má u cestujících ohlas. Lidem se líbí, že kromě spojů MHD mohou na jízdenku využívat i železnici při dopravě mezi městy.
O zařazení zastávky do IV. železničního koridoru, která povede z Prahy do Českých Budějovic, usiloval i Jihočeský kraj, který ji chce začlenit v budoucnu do krajského integrovaného systému.
Zdůraznil, že stanice bude zřízena při modernizaci tratě na koridor v úseku Doubí u Tábora-Tábor. Ten by měl být pravděpodobně hotov ve druhé polovině roku 2009

(Právo)

Ústí nad Labem - Na konci letošního roku by mohli cestující začít využívat zcela přestavěné hlavní nádraží v Ústí nad Labem. Jeho rekonstrukce za zhruba 2,5 miliardy korun začala před rokem.
„Všichni dělníci by měli z nádraží zmizet do doby, než dráhy začnou jezdit podle nového jízdního řádu, který se mění vždy v prosinci,“ sdělil Petr Hinterholzinger z ústeckého krajského centra Českých drah.
Nyní dělníci pracují na třetím nástupišti, zbylá dvě jsou již z větší části opravena. Na posledním zbývá dodělat jeho povrch a nástupiště zastřešit. Během letošního jara by již mělo začít sloužit cestujícím.

Projekt Živé nádraží
Po dokončení prací bude nádraží odpovídat evropským standardům, a to nejen svým vzhledem. „Součástí rekonstrukce je i výměna kolejí v celém ústeckém železničním uzlu, nové zabezpečení nebo rozhlasové a informační zařízení,“ uvedl Hinterholzinger. Ústeckým nádražím projde denně 15 tisíc lidí. Zrekonstruované prostory hlavního nádraží by měly cestujícím nabízet mnohem větší komfort, než tomu bylo dosud. Zastřešená nástupiště budou mít po dokončení prací délku 400 metrů. Lidé k nim budou chodit téměř třicet metrů širokým podchodem, kde vznikne v rámci projektu Živé nádraží obchodní centrum. V budoucnu budou mít k dispozici i parkoviště. Dosud se u ústeckého hlavního nádraží parkovat nedá.
Na rekonstrukci nádraží má navázat projekt revitalizace území kolem něj a části centra Ústí nad Labem. „V úterý se bude konat setkání všech zainteresovaných stran, kde se rozhodne, kdy celá akce začne,“ uvedl ústecký primátor Jan Kubata.

Mf DNES - severní Čechy

Vedení radnice ve Vlašimi na Benešovsku chce začít už v březnu s rekonstrukcí autobusového a vlakového nádraží. Již bylo vypsáno výběrové řízení na stavební firmu. Oprava se uskuteční za provozu.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Část plzeňské stanice byla zakoupena pro konkrétního zájemce, její další prodej není na pořadu dne

Zdevastovanou nádražní budovu na plzeňském Jižním Předměstí koupila za 4,6 miliónu korun místní realitní společnost Klotz.
Dražba sice proběhla už 19. prosince, na zaplacení, a tedy faktické získání budovy ale měl kupec dvouměsíční lhůtu. Lidé z plzeňského sdružení Johan, které v nevyužívaném objektu pořádalo akce alternativní kultury, doufali, že z prodeje nakonec sejde. Nesešlo. „Celá částka byla uhrazena,“ sdělila Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Výherce dražby chtěl zůstat v anonymitě, podle našich zjištění se však jedná o plzeňskou realitní kancelář Klotz. „Objekt jsme koupili pro svého klienta, dál jej nabízet nebudeme,“ řekl Právu Michael Hubka. „Podrobnosti o dalším využití této budovy se budou prezentovat, až na to bude pravý čas. Možná za půl roku,“ doplnil Hubka.
Město pro budoucnost památkově chráněné stavby z roku 1904 žádný regulativ nemá. „Její využití je ale omezené kvůli obtížnému zajišťování potřebných parkovacích míst. Třeba větší obchodní zařízení si tam z tohoto důvodu neumím představit,“ upozornila Irena Vostracká z útvaru koncepce a rozvoje plzeňského magistrátu. „Mohl by tam být třeba polyfunkční objekt sloužící pro kulturu, sport a volný čas,“ dodala Vostracká.
Podle vedoucího stavebně-správního odboru magistrátu Jiřího Balihara není zatím zcela jasné, zda by se kvůli novému využití nádraží musel měnit územní plán města. Druhá polovina staničního komplexu, který je druhý největší v Plzni, patří i nadále Českých drahám a slouží jako běžná stanice.
Hubka nevyloučil, že by sdružení Johan mohlo na bývalém Jižním nádraží působit až do doby, než se s objektem začne něco skutečně dít. „Dokážu si to představit. Zatím jsme ale o ničem takovém nejednali, napřed musíme objekt převzít,“ podotkl Hubka.
Johan měl ještě minulý rok budovu pronajatou od Českých drah. „Platili jsme jim symbolický nájem - tisíc korun měsíčně. Kdyby chtěl nový majitel třeba desetinásobek, tak na to mít určitě nebudeme,“ podotkla jednatelka sdružení Eva Ichová a připomněla, že má Johan v objektu stále ještě uskladněné některé věci, například židle nebo praktikábly. „Pořád jsme doufali, že tam budeme moci zůstat, nebylo jasné, zda kupec skutečně zaplatí,“ uvedla Ichová. „Proto jsme i otáleli s vyhledáváním následujících prostor,“ vysvětlila.
Nezávislé umělce teď ale začíná tlačit čas - na přelomu dubna a května totiž Johan tradičně pořádá divadelní festival Velká inventura. „Zatím nevíme, kde bude, tím pádem máme problém s výběrem vhodných představení,“ poznamenala Ichová. „Přemýšleli jsme třeba o podzemních garážích pod mostem Milénia, kde je ohromný prostor a dá se zde udělat řada věcí. V úvahu by také připadala třeba nějaká hala ve Škodovce nebo bývalá strojírna na rohu Divadelní a Kovářské ulici. Zatím jsme ale s nikým nejednali,“ připustila Ichová. „Úplně nejhorší varianta je, že skončíme na ulici,“ uzavřela.

(Právo)

A těmi nemám na mysli třeba šotouše - nebo bezdomovce.

Hadi jsou stále v Jincích

Železniční stanice Jince na trati číslo 200 je mezi turisty známa jako výchozí bod do blízkých Brd. Oblíbili si ji i lyžaři a cyklisté – ze stejného důvodu. Personál stanice rovněž okamžitě pozná, že rostou houby, stačí vyjít před dopravní kancelář a pokochat se pohledem na plné košíky.
Ovšem nejen druh Homo sapiens má tuto lokalitu oblíbenou. Velmi se tu zalíbilo i dalšímu představiteli (ač se nám to líbí, či nikoli, jsme také živočichové) z říše živočišné, řádu mezi lidmi nepříliš oblíbeného, řádu hadů, čeledi užovkovitých. Konkrétně – chráněné a dosti vzácné teplomilné užovce hladké (pro odborníky – Coronella austriaca). Stanoviště pod panely nástupiště je pro tyto živočichy ideálním biotopem.
O jejich výskytu, zděšení personálu stanice i cestujících, že „jim lezou po nástupišti zmije“, jsme psali zhruba před rokem. A také o tom, že se uvažuje umístit ve stanici tabuli, kde bude popis a upozornění, že hadi nejsou jedovatí. A České dráhy se budou moci pochlubit, že zde mají chráněného a vzácného živočicha, který se jen tak někde nevyskytuje.
A protože se sliby mají plnit, tak vězte, že tabule už od 18. ledna 2007 v Jincích visí! Z textu na ní se dočtete o rozdílu mezi zmijí a touto teplomilnou užovkou, uvedeny jsou i charakteristiky obou plazů a způsob jejich života. Doplněno barevnými fotografiemi, jejichž autorem, stejně tak jako odborného textu, je zoolog Hornického muzea v Příbrami Mgr. David Fischer, který vlastně stál na počátku celé „zmijí kauzy“.
Po dohodě s Českými drahami to byl také on, kdo inicioval výrobu této tabule. Ve spolupráci s Hornickým muzeem v Příbrami byla vyrobena v rámci činnosti Ekocentra Ochrana fauny ČR, se sídlem ve Voticích, které se také stará o ekologickou výchovu ve Středočeském kraji. Z peněz Středočeského kraje, určených na ekologickou výchovu, byla právě výroba zmiňované tabule financována (a že to byl peníz nemalý). Instalaci na výpravní budovu žst. Jince provedli pracovníci Místní správy budov Zdice, Správy dopravní cesty Praha.
Akce proběhla v komorním obsazení za účasti autora tabule, představitelů uzlové žst. Beroun a SDC Praha. Nebouchalo při tom šampaňské, nebyly slavnostní projevy, i když ekologická výchova (které není, prozatím, nikdy dost) by si to zasloužila. A tak nezbývá než doufat, že alespoň tento malý příspěvek k ní bude opravdu sloužit turistům, houbařům i ostatním cestujícím a nestane se terčem vandalů.

(Železničář 7/2007)

Do redakce došlo v poslední době několik dotazů, směrovaných k problematice nových názvů a přejmenování stanic a zastávek. Protože toto téma jistě zajímá více našich čtenářů, přinášíme přehled nových a změněných názvů, ke kterým došlo v posledním období. Informace nám poskytl Jaroslav Flegl z odboru řízení provozu a organizování drážní dopravy GŘ ČD.

Od platnosti JŘ 2006/2007 byly změněny názvy:
zastávky Vítanov na Hlinsko-Kouty
stanice Železná Ruda na Železná Ruda-Alžbětín
stanice Kadaň na Kadaň-Prunéřov
stanice Kadaň město na Kadaň.
Od platnosti JŘ 2007/2008 se předpokládá změna názvu stanice Vlkava na Čachovice.
V průběhu platnosti JŘ 2005/2006 a 2006/2007 došlo k otevření nových stanic a zastávek: Vítanov, Brno-Lesná, Čelákovice-Jiřina a Cheb-Skalka.
V dubnu 2007 bude otevřena nová stanice Droužkovice. Tento název nebyl ještě oficiálně schválen.

(Železničář 7/2007)

Větší komfort při cestování a hlavně více míst k parkování před vlakovým nádražím slibují lidem zábřežští zastupitelé. Ti totiž odhlasovali, že se přestavba přednádraží nakonec uskuteční podle původního návrhu. Změna před lety schválené podoby zábřežského přednádraží byla podle nich nevhodná.
„Je to návrat k tomu, s čím přišel architekt Miloslav Tempír a co bylo neuváženě změněno,“ sdělil místostarosta Zábřeha Lubomír Sommer. Tempír navrhl prostor před vlakovým nádražím tak, že autobusové zastávky budou přímo u nádražní haly a parkoviště nedaleko v místech, kde bylo dříve autobusové nádraží. Na návrh tehdejšího starosty Petra Fabiána byl projekt přepracován jinou firmou tak, že úplně prohodil zastávky autobusů a parkoviště.
„Já jsem tu změnu před lety nepochopil. Co je teď před nádražím, je paskvil. Pro cestující je určitě dobře, že se vše přestaví podle mého původního návrhu,“ řekl architekt Tempír.
První problém s přednádražím se projevil už koncem loňského roku. Kvůli nedostatkům v projektu a dalším požadavkům města v průběhu stavby chtěla dodavatelská firma místo dohodnutých třiadvaceti milionů o patnáct milionů víc. Zastupitelé nejprve navýšení ceny schválili, později však rozhodli práce zastavit. „Objevily se rozpory ve stavebním deníku. Náš zástupce zdaleka neschválil vše, co měl a co bylo ve stavebním deníku uvedeno,“ řekl Sommer.
Podle něj návrat k původnímu řešení přinese vedle většího komfortu pro cestující také trojnásobně větší počet míst k parkování. „Určitě se to vyplatí i městské pokladně, protože bychom brzy museli stavět další parkoviště. To by znamenalo další miliony korun,“ sdělil Sommer.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Čtrnáctiletý chlapec včera propadl skleněnou tabulí v horní hale Hlavního nádraží. Sklo mu přeřízlo šlachy a cévy na ruce. Záchranáři pro něj přijeli po půl jedenácté. Pacienta, který byl zřejmě pod vlivem návykových látek, záchranáři urychleně převezli na plastiku do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
„Je to čím dál děsivější. Případy, kdy vyjíždíme k dítěti intoxikovanému alkoholem nebo drogou jsou stále častější. Je to alarmující,“ řekla Právu mluvčí pražské záchranky Simona Cigánková.
Na tom se podle dětské psycholožky Tamary Cenkové podílí několik faktorů. „Problém je v tom, že rodiče nemají dostatečný čas na děti a ony, místo toho, aby trávili čas s rodiči, sedí u televize nebo počítače. Promítá se do toho i sociální situace. Děti z rodin, kde jsou slabé mezilidské vazby, mají tendenci trávit čas v partách, kde se snaží zaujmout a ohromit, aby je měl někdo rád,“ říká Cenková. Je to záležitost slabých rodinných vazeb, které jsou v současné době nezdravé. Citově strádající děti jsou pak také snáze vystaveny vlivům různých sekt.
„V mé praxi přibývá dětí, které berou drogy nebo pijí alkohol. Při zjišťování příčiny vždy rozkryji moment, že dítě se nudí a neumí si najít lepší zábavu, než je televize, internet nebo droga a řeší tím sociální osamělost. Obzvláště pokud nemají ani zvíře. Rodičům, kteří hodně pracují, doporučuji, aby dítěti nějaké pořídili. Tím mu dají možnost mít zodpovědnost za živého tvora a mít někoho, ke komu si mohou vytvořit citovou vazbu. Pejskové ale celou situaci samozřejmě nevyřeší,“ dodává Cenková.

(Právo)

Z VAŠICH DOPISŮ * Už se těším, až budou vlaky zastavovat v Ostravě přímo u Stodolní.

Z vagonu pár kroků do prvního baru a nad ránem zase zpátky. Jenom bych drahám doporučoval, aby na tuto trať zařadily nějaké hodně staré soupravy. Protože to asi bude vypadat tak, jak občas v této lokalitě vidím v nočních tramvajích.

O autorovi| KAMIL NOVÁK, Ostrava

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)

Vyhlášená Stodolní ulice v centru Ostravy se loni stala pěší zónou a dočkala se nové dlažby. Návštěvníci tamních barů a klubů se snad už brzy dočkají také dlouho slibované železniční zastávky.
„Stavba zastávky už je v plném proudu. Pokud vše půjde tak, jak má, a nic se nezadrhne, například s financováním, stavební práce skončí v listopadu,“ slibuje vrchní přednosta Správy dopravní cesty Ostrava Jaroslav Adamec.
Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj uvedl, že pokud stavbaři dodrží zmíněný termín, pak tam první vlak s cestujícími zastaví ještě letos. „Zastávka by mohla začít sloužit s novým jízdním řádem, který bude platný asi od 10. prosince,“ upřesňuje.
Nová železniční zastávka s pracovním názvem Ostrava centrum, která má, jak už její název napovídá, usnadnit lidem přístup do historického centra krajského města, měla být původně hotová už dávno.
První vlaky tam měly začít stavět už někdy koncem roku 2005. Pak se termín dokončení zastávky odsunul na rok 2006 a poté na letošek. Výstavbu zpozdily spory o peníze mezi Českými drahami a městem.
„Existují dvě varianty zastávky -s krátkým podchodem, který vyústí jen asi deset metrů od tratě v Porážkové ulici, a s dlouhým podchodem, který cestující přivede až ke Stodolní ulici. To už je ale nadstandard, který si musí zaplatit město,“ vysvětluje Milan Adamec s tím, že dráhy letos vybudují krátký podchod.
Milan Halenčák z odboru dopravy ostravského magistrátu uvádí, že i město letos počítá s investicemi.
„V rozpočtu města je pro letošní rok vyčleněna částka 39 milionů korun. Ale tyto peníze jsou určené hlavně na přípravné práce pro plánovanou rekonstrukci a výstavbu první etapy nové Porážkové ulice, jejíž součástí bude i podchod směřující od železniční zastávky ke Stodolní ulici,“ vysvětluje Halenčák.
Podle něj se však zmíněný podchod pod Porážkovou ulicí v letošním roce rozhodně stavět nezačne. A kdy se ho tedy dočkáme?
„To je v této chvíli těžké říci, protože celá stavba zatím není zařazena do plánu, takže není známý ani harmonogram prací,“ říká Halenčák. Dodává ale, že stavba Porážkové ulice je pro město důležitá. Změní tvar i funkci, bude protažená pod ulici Českobratrskou a povede až ke Karolině.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)

O již zmíněném trochu jinak:

S opravou nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí začnou České dráhy letos na podzim

Vlakové nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí, které je důležitým beskydským železničním uzlem, projde rozsáhlou přestavbou.
S opravou historické budovy začnou České dráhy (ČD) už letos na podzim. Sdělil to místostarosta Frýdlantu n. O. Bohumil Dolanský (KDU-ČSL).
Kompletní obnovou projde hlavní staniční budova, odbavovací hala, čekárna a kryté nástupiště. V záměru je i vybudování nového turistického centra a jeho zázemí se standardem moderního evropského informačního terminálu. „Budova, postavená na začátku 20. století, není památkově chráněným objektem. O to snadněji mohou být stavební práce provedeny. Při rekonstrukci budou použity i původní dobové fotografie, “ řekl Dolanský.
Generální přestavba frýdlantského vlakového nádraží podle vedoucího Správy Dopravní cesty Ostrava Jaroslava Adamce spadá do projektu modernizace staničních budov Českých drah nazvaného Živá nádraží.

Hotovo bude v příštím roce

Projekt počítá s architektonicky novodobým uspořádáním vnitřních dispozic, použitím nových materiálů i stavebních technologií. „Projektová dokumentace je hotová. V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na dodavatele stavby. Na podzim letošního roku počítáme se zahájením prací. Jejich hlavní objem včetně dokončení by měl být proveden v roce 2008,“ dodal.

Příjemnější cestování nejen pro turisty

„Na rekonstrukci nádraží jsme už netrpělivě čekali,“ poznamenal místostarosta Dolanský a dodal, že se tak zpříjemní cestování nejen turistům, ale i lidem dojíždějícím vlakem za prací, vzděláním, službami či zábavou.
Podle Adamce se výhledově počítá i s elektrifikací úseku železniční trati Frýdek Místek– Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Ondřejníkem.

(Právo)

Dopis

Z hlavního nádraží v Brně se můžete vydat kamkoli, třeba do Vídně.
A můžete tam potkat kohokoli, třeba bezdomovce.
Už více než patnáct let.
Na přítomnost těch podivně vyhlížejících lidí, kteří jsou ověšeni igelitovými taškami, jsme si už zvykli, ale na důstojnou koexistenci s nimi jsme zatím účinný recept nenašli.
Přednosta hlavního nádraží v Brně nedávno zakázal bezdomovcům přístup do všech nádražních prostor. Je možné, že na to má právo. Nyní by na to ovšem měly zareagovat organizace, které poskytují bezdomovcům profesionální služby. Je jisté, že je to jejich povinnost.
Smyslem zmíněné kontroverzní vyhlášky je chránit zájmy klientů Českých drah - přemisťovat se rychle, levně a v kulturním prostředí z bodu A do bodu B.
Sám jsem jedním z klientů Českých drah, takže bych si přál, aby jejich služby takto fungovaly.
Současně ovšem pracuji v oblasti sociálních služeb s lidmi bez domova. Těm bych přál účinný soucit ze strany celé veřejnosti a také profesionální přístup pracovníků v sociálních službách. Pana přednostu jsem oslovil s nabídkou umístit hned vedle jeho Závazného režimu nabídku služeb Armády spásy pro lidi bez domova.
Pan přednosta mi přislíbil spolupráci, takže předpokládám, že si bezdomovci na hlavním nádraží v Brně brzy přečtou nejenom to, co zde nesmí dělat, ale také to, co mohou a co jim pomůže.
Z hlavního nádraží v Brně se můžete vydat kamkoli - a lidem bez domova můžete ukázat například cestu do azylového domu.

O autorovi| PAVEL KOSORIN, ředitel Centra sociálních služeb Armády spásy

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Frýdlant nad Ostravicí - Lidé, kterým se už nelíbí staré vlakové nádraží ve Frýdlantu nad Ostravicí, se dočkají lepších časů.
Hlavní staniční budova, odbavovací hala, čekárna i kryté nástupiště projdou kompletní rekonstrukcí.
S opravou historické budovy začnou České dráhy už letos na podzim. Vyplynulo to ze schůzky zástupce Českých drah, vedoucího Správy dopravní cesty Ostrava Jaroslava Adamce a místostarosty Frýdlantu nad Ostravicí Bohumila Dolanského. Kromě rekonstrukce budov počítá projekt také s vybudováním nového turistického centra a jeho zázemí, se standardem moderního evropského informačního terminálu.
„Budova, postavená na začátku dvacátého století, není památkově chráněným objektem. O to snadněji mohou být stavební práce provedeny. Při rekonstrukci budou použity i původní dobové fotografie,“ říká místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí Bohumil Dolanský.
Přestavba frýdlantského vlakového nádraží je součástí projektu modernizace staničních budov Českých drah „Živá nádraží“.
Projekt počítá s architektonicky novodobým uspořádáním vnitřních prostor, použitím nových materiálů i stavebních technologií. „Projektová dokumentace je hotová. V tuto chvíli probíhá výběrové řízení na dodavatele stavby. Na podzim letošního roku počítáme se zahájením prací. Hlavní části projektu by měly být hotovy v roce 2008,“ říká vedoucí Správy Dopravní cesty Ostrava Jaroslav Adamec.
Podle Adamce se počítá i s elektrifikací úseku trati Frýdek-Místek -Frýdlant nad Ostravicí a Frenštát pod Radhoštěm.
„Na rekonstrukci nádraží jsme už netrpělivě čekali,“ dodává Bohumil Dolanský. Zpříjemnit cestování by měl podle něj nejen turistům, ale i lidem dojíždějícím za prací či zábavou.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)