Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Českým drahám se stále nedaří pronajmout stanici ve Žďáru * Brod chce firma AŽD Praha
Vysočina - České dráhy se znovu pokusí najít nájemce pro vlakové nádraží ve Žďáru nad Sázavou. Stanice byla zařazena do celostátního projektu Živá nádraží. Soukromé firmy v něm mohou na řadu let získat pronájem drážních budov, pokud zaplatí jejich přeměnu v centra s obchody a provozovnami služeb.
Pro Žďár zatím dráhy investora nenašly ani v opakovaném výběrovém řízení. „Potřetí bude nádraží nabídnuto v prvním čtvrtletí letošního roku,“ uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení podniku.
Budova žďárského nádraží byla postavena před 40 lety na trati, po níž jezdí i rychlíky mezi Prahou a Brnem. Denně jí projde několik tisíc cestujících; zázemí poskytuje i pro sousední autobusové nádraží. Větší opravy nádraží se neprováděly.
„Do projektu Živá nádraží již dráhy zařadily přibližně 120 nejvýznamnějších železničních stanic z celkového počtu svých tří tísícovek nádraží a zastávek,“ uvedla Bednářová. Soukromí investoři by je měli přeměnit v moderní obchodní pasáže se službami i hotely. Náklady na takové oživení vybraných stanic se podle hrubého odhadu drah pohybují v řádu desítek miliard korun. Návratnost vložených peněz by měl investorům zajistit dlouhodobý pronájem.
Na Vysočině byla do projektu kromě Žďáru zapojena také nádraží v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově a v Jihlavě. Havlíčkobrodské nádraží již investora získalo. Výběrové řízení na nádraží v Pelhřimově by mohlo být vyhlášeno ve druhé polovině letošního roku, v Jihlavě o několik měsíců dříve. Dráhy nyní chystají potřebné podklady.
Havlíčkobrodské nádraží přebuduje společnost AŽD Praha. Uspěla ve druhém kole výběrového řízení, v prvním kole zájemce nebyl. Za pronájem na 30 let slíbila investice v řádu desítek milionů korun. Nádraží, jímž denně projde asi šest tisíc lidí, by se do roku 2010 mělo přeměnit v budovu s moderním odbavovacím a informačním centrem, které bude sloužit i autobusové dopravě.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Vysočina - České dráhy se znovu pokusí najít nájemce pro vlakové nádraží ve Žďáru nad Sázavou. Stanice byla zařazena do celostátního projektu Živá nádraží. Soukromé firmy v něm mohou na řadu let získat pronájem drážních budov, pokud zaplatí jejich přeměnu v centra s obchody a provozovnami služeb.
Pro Žďár zatím dráhy investora nenašly ani v opakovaném výběrovém řízení. „Potřetí bude nádraží nabídnuto v prvním čtvrtletí letošního roku,“ uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení podniku.
Budova žďárského nádraží byla postavena před 40 lety na trati, po níž jezdí i rychlíky mezi Prahou a Brnem. Denně jí projde několik tisíc cestujících; zázemí poskytuje i pro sousední autobusové nádraží. Větší opravy nádraží se neprováděly.
„Do projektu Živá nádraží již dráhy zařadily přibližně 120 nejvýznamnějších železničních stanic z celkového počtu svých tří tísícovek nádraží a zastávek,“ uvedla Bednářová. Soukromí investoři by je měli přeměnit v moderní obchodní pasáže se službami i hotely. Náklady na takové oživení vybraných stanic se podle hrubého odhadu drah pohybují v řádu desítek miliard korun. Návratnost vložených peněz by měl investorům zajistit dlouhodobý pronájem.
Na Vysočině byla do projektu kromě Žďáru zapojena také nádraží v Havlíčkově Brodě, Pelhřimově a v Jihlavě. Havlíčkobrodské nádraží již investora získalo. Výběrové řízení na nádraží v Pelhřimově by mohlo být vyhlášeno ve druhé polovině letošního roku, v Jihlavě o několik měsíců dříve. Dráhy nyní chystají potřebné podklady.
Havlíčkobrodské nádraží přebuduje společnost AŽD Praha. Uspěla ve druhém kole výběrového řízení, v prvním kole zájemce nebyl. Za pronájem na 30 let slíbila investice v řádu desítek milionů korun. Nádraží, jímž denně projde asi šest tisíc lidí, by se do roku 2010 mělo přeměnit v budovu s moderním odbavovacím a informačním centrem, které bude sloužit i autobusové dopravě.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/131978/
Železniční zastávku Plzeň-Skvrňany musí vlaky projíždět, město nestihlo dokončit přístupové cesty
Nejdříve v květnu začne fungovat nové 140 metrů dlouhé nástupiště s vlakovou zastávkou Zadní Skvrňany, která vyrostla na okrajové části plzeňského sídliště. A to i přesto, že České dráhy původně počítaly s jejím zprovozněním už od zavedení nového jízdního řádu v polovině prosince loňského roku.
Otevření nové zastávky blokují nedokončené přístupové cesty. Chybí i úpravy povrchů a osvětlení. Potvrdil to Ladislav Kadlec, náměstek pro dopravní stavby z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, který má v současné době staveniště na starost.
České dráhy skončily práci na nové železniční zastávce v listopadu 2006. Budování přístupových ramp i úpravy povrchů komunikací převzal Útvar investic města Plzně. „Po převzetí v listopadu už jsme tam ale nestihli nic provést. V současné době se pracuje na odvodnění přístupových komunikací. Zbudovat se musí rampy k podchodu, který je pod zastávkou a ústí na Křimickou ulici. Právě tam se odvodnění zakládá,“ popisuje Ladislav Kadlec.
Aby mohly zastávku začít využívat cestující, je třeba vybudovat i výstupní rampy, a to jak na straně vedoucí ke skvrňanskému sídlišti, tak na straně navazující na komunikaci Křimická. „Pokud ale od zítřka zamrzne, tak se tam dělat přestane. Stavbu komplikují i dodatečné projektové úpravy. Dodělat se tam musí například opěrná zeď, se kterou původní projekt nepočítal,“ dodává Kadlec.
Od vybudování speciálních podchodů pro pěší i cyklisty si odborníci slibují i zvýšení bezpečnosti. „Už se nestane, že by tam někdo ze zahrádkářů i dalších přecházel trať načerno. Ve směru od sídliště jsou osazeny také protihlukové stěny,“ uvedl František Medek, asistent správce stavby.
Do stavby zastávky investovaly České dráhy přibližně třináct milionů korun. Nový podchod zaplatilo město Plzeň ze svého rozpočtu. Platit bude i přístupové bezbariérové rampy, komunikaci na Křimickou ulici, povrchy cest i osvětlení podchodu. Počítá se s částkou celkem šest a půl milionu korun.
Vlaková zastávka Zadní Skvrňany vznikla v rámci modernizace celé trati Plzeň - Stříbro. To je jedna z prvních staveb třetího tranzitního železničního koridoru Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice.
Stavební úpravy na trati do Stříbra odstartovaly už vloni na jaře a pokračovat mají i letos.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Nejdříve v květnu začne fungovat nové 140 metrů dlouhé nástupiště s vlakovou zastávkou Zadní Skvrňany, která vyrostla na okrajové části plzeňského sídliště. A to i přesto, že České dráhy původně počítaly s jejím zprovozněním už od zavedení nového jízdního řádu v polovině prosince loňského roku.
Otevření nové zastávky blokují nedokončené přístupové cesty. Chybí i úpravy povrchů a osvětlení. Potvrdil to Ladislav Kadlec, náměstek pro dopravní stavby z Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, který má v současné době staveniště na starost.
České dráhy skončily práci na nové železniční zastávce v listopadu 2006. Budování přístupových ramp i úpravy povrchů komunikací převzal Útvar investic města Plzně. „Po převzetí v listopadu už jsme tam ale nestihli nic provést. V současné době se pracuje na odvodnění přístupových komunikací. Zbudovat se musí rampy k podchodu, který je pod zastávkou a ústí na Křimickou ulici. Právě tam se odvodnění zakládá,“ popisuje Ladislav Kadlec.
Aby mohly zastávku začít využívat cestující, je třeba vybudovat i výstupní rampy, a to jak na straně vedoucí ke skvrňanskému sídlišti, tak na straně navazující na komunikaci Křimická. „Pokud ale od zítřka zamrzne, tak se tam dělat přestane. Stavbu komplikují i dodatečné projektové úpravy. Dodělat se tam musí například opěrná zeď, se kterou původní projekt nepočítal,“ dodává Kadlec.
Od vybudování speciálních podchodů pro pěší i cyklisty si odborníci slibují i zvýšení bezpečnosti. „Už se nestane, že by tam někdo ze zahrádkářů i dalších přecházel trať načerno. Ve směru od sídliště jsou osazeny také protihlukové stěny,“ uvedl František Medek, asistent správce stavby.
Do stavby zastávky investovaly České dráhy přibližně třináct milionů korun. Nový podchod zaplatilo město Plzeň ze svého rozpočtu. Platit bude i přístupové bezbariérové rampy, komunikaci na Křimickou ulici, povrchy cest i osvětlení podchodu. Počítá se s částkou celkem šest a půl milionu korun.
Vlaková zastávka Zadní Skvrňany vznikla v rámci modernizace celé trati Plzeň - Stříbro. To je jedna z prvních staveb třetího tranzitního železničního koridoru Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice.
Stavební úpravy na trati do Stříbra odstartovaly už vloni na jaře a pokračovat mají i letos.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/131287/
Pronájem budovy zastávky ve Vikýřovicích
Svazek obcí údolí Desné nabízí k pronájmu původní služební železniční budovu v železniční zastávce Vikýřovice. Nájemné činí 1000,-Kč / měsíc, pronajímatel vyžaduje kauci ve výši 5000,- Kč a zachovat v budově časově omezený prodej jízdenek na hromadnou dopravu. Prohlídku budovy lze dohodnout u Ing.Strachoty (tel.724234521) nebo v kanceláři Svazku na Obecním úřadě v Rapotíně. Nabídky jsou přijímány do konce ledna 2007.
(stránky Klubu dráhařů)
Svazek obcí údolí Desné nabízí k pronájmu původní služební železniční budovu v železniční zastávce Vikýřovice. Nájemné činí 1000,-Kč / měsíc, pronajímatel vyžaduje kauci ve výši 5000,- Kč a zachovat v budově časově omezený prodej jízdenek na hromadnou dopravu. Prohlídku budovy lze dohodnout u Ing.Strachoty (tel.724234521) nebo v kanceláři Svazku na Obecním úřadě v Rapotíně. Nabídky jsou přijímány do konce ledna 2007.
(stránky Klubu dráhařů)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/129044/
CIGARETU VZHŮRU! Protikuřácký zákon lidé porušují, mnohdy ale nevědomky. Ne každému je jasné, že i vchody do veřejných budov jsou jejich součástí a kouřit se tam nesmí. Ovšem neznalost zákona neomlouvá a strážníci to pokutují
Co má společného Irsko, Litva, Itálie a Hongkong? Vlastně téměř nic. Kromě jediného. Ve všech zmíňených státech si nezapálíte cigaretu v hospodě, baru, kavárně, na diskotéce nebo na nádraží. V případě porušení zákazu zaplatíte velkou pokutu.
I v České republice platí už více než rok zákaz kouření na veřejných místech. A není zdaleka tak tvrdý jako v těchto zemích. Podle něj si nesmíte zapálit pouze na nádražích, zastávkách, úřadech, na pracovišti a dalších veřejných místech. Ovšem s naplněním zákona si stejně nikdo moc hlavu neláme.
Zákaz kouření se porušuje zvláště na nádražích
Třeba na pardubickém nádraží potkat člověka s cigaretou není nic výjimečného. „Dojíždím vlakem z Pardubic do Hradce Králové do práce a kuřáky vídávám na peronech naprosto běžně. V Hradci je to ještě horší než v Pardubicích. Tady se alespoň občas ukážou strážníci,“ řekla Martina Marešová z Pardubic.
O tom, že si lidé při čekání na vlak rádi zapálí cigaretu, vědí i pardubičtí městští strážníci. Podle jejich šéfa Petra Kvaše tento přestupek na nádraží často postihují.
„Během loňského roku jsme u budovy nádraží nebo na nástupištích řešili desítky porušení zákazu kouření. Můžeme za to uložit pokutu až do tisíce korun,“ řekl Kvaš.
Lidé by od prvního ledna 2006 neměli kouřit ani na zastávkách městské hromadné dopravy. Většina lidí to řeší tak, že odejde s cigaretou kus za zastávku.
„Radši se posunu pár metrů stranou. Nechci zbytečné problémy. O zákoně vím, a tak se ho snažím dodržovat,“ řekl s cigaretou v ruce na náměstí Republiky v Pardubicích asi dvacetiletý mladík. Nechtěl ale říct svoje jméno.
Strážníci prý příliš často kuřáky na zastávkách nenachytají.
„Na stanicích autobusů jsme mnoho přestupků neřešili. Je to logické. Každý kuřák si už z dálky strážníka všimne a kousek poodejde, nebo cigaretu uhasí. Na nádraží je přece jenom častěji překvapíme,“ říká ředitel městské policie.
Podle něj je navíc problém určit, co ještě je zastávka, a co už ne.
„Zákon se tím vůbec nezabývá. Vše tedy záleží na posouzení strážníka. V Pardubicích se ale snažíme hlídat, aby lidé nekouřili přímo pod přístřeškem nebo v jeho těsné blízkosti. Reagujeme také na stížnosti ostatních. Není ale nikde napsáno, že zastávka je třeba všechno v okruhu pěti metrů od přístřešku,“ dodal Kvaš.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj * Autor: MILAN ZLINSKÝ)
I ty můj synu?
(Už vím, jak bylo Cézarovi.) Asi ho vydědím...
Co má společného Irsko, Litva, Itálie a Hongkong? Vlastně téměř nic. Kromě jediného. Ve všech zmíňených státech si nezapálíte cigaretu v hospodě, baru, kavárně, na diskotéce nebo na nádraží. V případě porušení zákazu zaplatíte velkou pokutu.
I v České republice platí už více než rok zákaz kouření na veřejných místech. A není zdaleka tak tvrdý jako v těchto zemích. Podle něj si nesmíte zapálit pouze na nádražích, zastávkách, úřadech, na pracovišti a dalších veřejných místech. Ovšem s naplněním zákona si stejně nikdo moc hlavu neláme.
Zákaz kouření se porušuje zvláště na nádražích
Třeba na pardubickém nádraží potkat člověka s cigaretou není nic výjimečného. „Dojíždím vlakem z Pardubic do Hradce Králové do práce a kuřáky vídávám na peronech naprosto běžně. V Hradci je to ještě horší než v Pardubicích. Tady se alespoň občas ukážou strážníci,“ řekla Martina Marešová z Pardubic.
O tom, že si lidé při čekání na vlak rádi zapálí cigaretu, vědí i pardubičtí městští strážníci. Podle jejich šéfa Petra Kvaše tento přestupek na nádraží často postihují.
„Během loňského roku jsme u budovy nádraží nebo na nástupištích řešili desítky porušení zákazu kouření. Můžeme za to uložit pokutu až do tisíce korun,“ řekl Kvaš.
Lidé by od prvního ledna 2006 neměli kouřit ani na zastávkách městské hromadné dopravy. Většina lidí to řeší tak, že odejde s cigaretou kus za zastávku.
„Radši se posunu pár metrů stranou. Nechci zbytečné problémy. O zákoně vím, a tak se ho snažím dodržovat,“ řekl s cigaretou v ruce na náměstí Republiky v Pardubicích asi dvacetiletý mladík. Nechtěl ale říct svoje jméno.
Strážníci prý příliš často kuřáky na zastávkách nenachytají.
„Na stanicích autobusů jsme mnoho přestupků neřešili. Je to logické. Každý kuřák si už z dálky strážníka všimne a kousek poodejde, nebo cigaretu uhasí. Na nádraží je přece jenom častěji překvapíme,“ říká ředitel městské policie.
Podle něj je navíc problém určit, co ještě je zastávka, a co už ne.
„Zákon se tím vůbec nezabývá. Vše tedy záleží na posouzení strážníka. V Pardubicích se ale snažíme hlídat, aby lidé nekouřili přímo pod přístřeškem nebo v jeho těsné blízkosti. Reagujeme také na stížnosti ostatních. Není ale nikde napsáno, že zastávka je třeba všechno v okruhu pěti metrů od přístřešku,“ dodal Kvaš.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj * Autor: MILAN ZLINSKÝ)
I ty můj synu?
(Už vím, jak bylo Cézarovi.) Asi ho vydědím...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/129031/
Nevábný prostor na Žižkově v Praze 3 by měl podle starostky poskytnout také dostatek zelené plochy
Nákladové nádraží Žižkov je prostor o velikosti asi 35 hektarů. Ohraničují ho ulice Malešická, U Nákladového nádraží a Jana Želivského.
Již delší dobu architekti a urbanisté diskutují o tom, jak by se měla tvář této poměrně rozlehlé části Prahy 3 do budoucna změnit.
Starostka této městské části chce, aby se z ní stala obytná čtvrť finančně dostupná pro lidi s dostatkem zeleně. S územím se má podle ní pracovat jako s celkem. „Neměli bychom připustit, aby bylo těchto téměř 35 hektarů rozprodáno různým stavebním společnostem, které si tam postaví, co chtějí. Je to velký prostor, a trváme proto na jeho kvalitním urbanistickém řešení k užitku obyvatel. Měla by tam být obytná zóna, parky, ale i mateřská školka,“ řekla Právu starostka Prahy 3 Milena Kozumplíková.
Radnice je spolutvůrcem
Radnice zvolila netradiční přístup a možné změny v územním plánu nejen připomínkuje, jak je to běžné, ale také přímo spoluvytváří. Nově zastavované území by měly tvořit z velké části plochy určené pro bydlení a území by mělo vytvářet samostatnou městskou čtvrť napojenou na ostatní části Prahy 3 -Židovské pece, Olšanské hřbitovy a Olšanskou ulici.
V tuto chvíli pracují architekti a další odborníci na urbanistické studii, kterou si městská část nechala vypracovat. Projekt bude mít zřetelnější obrysy podle zástupců městské části nejdříve za půl roku až za rok.
S tím, že nákladové nádraží Žižkov by mělo výrazně změnit svou tvář ku prospěchu nejen místních obyvatel, ale i širší veřejnosti, souhlasí i zástupce starostky Prahy 3 Marek Benda: „Na posledním jednání rady byla studie, která se nám nelíbila, takže jsme ji doporučili k přepracování. Naše vize je udělat z toho bulvár, protáhnout Olšanskou ulici dozadu a totálně změnit tvář Žižkova. Jde o to vytvořit přirozené centrum Žižkova, které zatím není,“ řekl Právu Benda.
Praha 3 chce dbát i na to, aby mezi domy byl také dostatek zeleně. I vzhledem k rušným ulicím, jako jsou Jana Želivského nebo Koněvova. „Je třeba vyřešit rovněž řadu nájemních vztahů s vlastníky pozemků nákladového nádraží a sjednotit ráz rekonstrukce,“ řekl Právu místostarosta Prahy 3 Zdeněk Lochman s tím, že celý projekt má image Žižkova pozvednout. Městská část pak předloží projekt veřejnosti.
Provoz na nákladovém nádraží Žižkov se postupně utlumuje. Pozemek zůstává v majetku Českých drah. „České dráhy vyhodnotily, že lokalita není nezbytná pro provoz nákladní dopravy. Ani z hlediska ekologického není vhodné, aby v centru města existovaly kapacity pro železniční dopravu. Směřujeme aktivity do jiných míst. Ve spolupráci s Prahou 3 a magistrátem hledáme partnera, který pomůže ČD efektivně a co nejlépe využít tuto lokalitu jako komerční prostor,“ dodal Právu mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
(Právo)
Nákladové nádraží Žižkov je prostor o velikosti asi 35 hektarů. Ohraničují ho ulice Malešická, U Nákladového nádraží a Jana Želivského.
Již delší dobu architekti a urbanisté diskutují o tom, jak by se měla tvář této poměrně rozlehlé části Prahy 3 do budoucna změnit.
Starostka této městské části chce, aby se z ní stala obytná čtvrť finančně dostupná pro lidi s dostatkem zeleně. S územím se má podle ní pracovat jako s celkem. „Neměli bychom připustit, aby bylo těchto téměř 35 hektarů rozprodáno různým stavebním společnostem, které si tam postaví, co chtějí. Je to velký prostor, a trváme proto na jeho kvalitním urbanistickém řešení k užitku obyvatel. Měla by tam být obytná zóna, parky, ale i mateřská školka,“ řekla Právu starostka Prahy 3 Milena Kozumplíková.
Radnice je spolutvůrcem
Radnice zvolila netradiční přístup a možné změny v územním plánu nejen připomínkuje, jak je to běžné, ale také přímo spoluvytváří. Nově zastavované území by měly tvořit z velké části plochy určené pro bydlení a území by mělo vytvářet samostatnou městskou čtvrť napojenou na ostatní části Prahy 3 -Židovské pece, Olšanské hřbitovy a Olšanskou ulici.
V tuto chvíli pracují architekti a další odborníci na urbanistické studii, kterou si městská část nechala vypracovat. Projekt bude mít zřetelnější obrysy podle zástupců městské části nejdříve za půl roku až za rok.
S tím, že nákladové nádraží Žižkov by mělo výrazně změnit svou tvář ku prospěchu nejen místních obyvatel, ale i širší veřejnosti, souhlasí i zástupce starostky Prahy 3 Marek Benda: „Na posledním jednání rady byla studie, která se nám nelíbila, takže jsme ji doporučili k přepracování. Naše vize je udělat z toho bulvár, protáhnout Olšanskou ulici dozadu a totálně změnit tvář Žižkova. Jde o to vytvořit přirozené centrum Žižkova, které zatím není,“ řekl Právu Benda.
Praha 3 chce dbát i na to, aby mezi domy byl také dostatek zeleně. I vzhledem k rušným ulicím, jako jsou Jana Želivského nebo Koněvova. „Je třeba vyřešit rovněž řadu nájemních vztahů s vlastníky pozemků nákladového nádraží a sjednotit ráz rekonstrukce,“ řekl Právu místostarosta Prahy 3 Zdeněk Lochman s tím, že celý projekt má image Žižkova pozvednout. Městská část pak předloží projekt veřejnosti.
Provoz na nákladovém nádraží Žižkov se postupně utlumuje. Pozemek zůstává v majetku Českých drah. „České dráhy vyhodnotily, že lokalita není nezbytná pro provoz nákladní dopravy. Ani z hlediska ekologického není vhodné, aby v centru města existovaly kapacity pro železniční dopravu. Směřujeme aktivity do jiných míst. Ve spolupráci s Prahou 3 a magistrátem hledáme partnera, který pomůže ČD efektivně a co nejlépe využít tuto lokalitu jako komerční prostor,“ dodal Právu mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/128715/
Nový dopravní terminál ve Zlíně, elektrizace trati z Otrokovic do Vizovic, nová vlaková nádraží ve Valašském Meziříčí, Vsetíně a v Kroměříži.
Stavby za téměř pět miliard korun, které mají zlepšit úroveň cestování ve Zlínském kraji, plánují v nejbližších letech Státní fond dopravní infrastruktury a některá města.
Jen v tomto roce je ze státního rozpočtu na investice do železnic ve Zlínském kraji vyčleněno kolem 150 milionů korun. V roce 2008 to bude dokonce přes 200 milionů. Kromě elektrizace trati Otrokovice - Zlín - Vizovice za 3,2 miliardy korun plánované na rok 2009 se navíc například výhledově uvažuje i o elektrizaci trasy Kojetín - Hulín -Bystřice pod Hostýnem - Valašské Meziříčí.
Přelom tisíciletí patřil obnově hlavní větve II. koridoru od Břestu po Staré Město. Začátek třetího tisíciletí bude podle všeho ve znamení postupné modernizace dalších tratí a stanic ve Zlínském kraji.
Nejvíc si však cestující všimnou plánovaných změn na nádražích. Společný terminál městské hromadné dopravy, autobusů a Českých drah za zhruba 540 milionů korun plánuje postavit z dotací Evropské unie město Zlín. Rekonstrukci nádraží za tři čtvrtě miliardy plánuje společně město Vsetín a České dráhy. Železniční doprava ve Zlínském kraji by se tak v nejbližších letech měla postupně dostávat na evropskou úroveň.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Stavby za téměř pět miliard korun, které mají zlepšit úroveň cestování ve Zlínském kraji, plánují v nejbližších letech Státní fond dopravní infrastruktury a některá města.
Jen v tomto roce je ze státního rozpočtu na investice do železnic ve Zlínském kraji vyčleněno kolem 150 milionů korun. V roce 2008 to bude dokonce přes 200 milionů. Kromě elektrizace trati Otrokovice - Zlín - Vizovice za 3,2 miliardy korun plánované na rok 2009 se navíc například výhledově uvažuje i o elektrizaci trasy Kojetín - Hulín -Bystřice pod Hostýnem - Valašské Meziříčí.
Přelom tisíciletí patřil obnově hlavní větve II. koridoru od Břestu po Staré Město. Začátek třetího tisíciletí bude podle všeho ve znamení postupné modernizace dalších tratí a stanic ve Zlínském kraji.
Nejvíc si však cestující všimnou plánovaných změn na nádražích. Společný terminál městské hromadné dopravy, autobusů a Českých drah za zhruba 540 milionů korun plánuje postavit z dotací Evropské unie město Zlín. Rekonstrukci nádraží za tři čtvrtě miliardy plánuje společně město Vsetín a České dráhy. Železniční doprava ve Zlínském kraji by se tak v nejbližších letech měla postupně dostávat na evropskou úroveň.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/128208/
Kroměřížské nádraží by se mělo do pěti let proměnit. Oprava bude stát bezmála půl miliardy
Kompletní rekonstrukcí za skoro půl miliardy korun projde v příštích čtyřech až pěti letech kroměřížské vlakové nádraží. Jak bude po rekonstrukci vypadat?
Na levé straně nástupiště dnes cestující vidí řídicí věž těsně u silničního přejezdu. Za ní stojí vozové depo s točnou a čerpací stanicí pohonných hmot. To vše by mělo být zbouráno. Na vzniklé proluce pak vznikne malé autobusové nádraží městské hromadné dopravy.
Přímo před peronem je kolejiště, které dnes připomíná spíš příkopy z udusané hlíny. Ty nahradí nástupiště z betonových desek usazených půl metru nad kolejemi pro pohodlný nástup do vlaku.
Pro soupravy ve směru Kojetín -Hulín vznikne nový 250 metrů dlouhý oboustranný nástupní ostrůvek s osvětlenými přístřešky s lavičkami a elektronickými informačními cedulemi. S podobným, sto metrů dlouhým „jednostranným“ nástupním ostrůvkem napravo od nádražní budovy počítá projekt i pro vlaky jedoucí směrem na Zborovice.
K oběma nástupištím povede společný přístup, který vyústí přímo naproti nádražní budovy.
Moderní nádraží? Snad v roce 2011
Nádraží projde téměř kompletní výměnou kolejiště, mimo jiné i asi dvaceti výhybek. Část kolejiště by měla být osazena sloupy pro pozdější elektrifikaci trati Kojetín-Hulín. Rekonstrukce by se měly dočkat i zbylé nádražní budovy.
„Modernizace celé stanice je zařazena do plánovaných akcí Státního fondu dopravní infrastruktury,“ řekl poslanec Josef Smýkal, který je členem Správy dopravní železniční cesty a který zařazení rekonstrukce kroměřížského nádraží do Státního fondu prosadil. „Projednávám to průběžně s kroměřížským starostou Milošem Malým, s hejtmanem Zlínského kraje jsem řešil i možnou podporu z kraje,“ dodal Smýkal.
„Je zpracovaná studie a pro rok 2007 je ze státního rozpočtu vyčleněno 14 milionů na přípravu projektové dokumentace,“ přiblížil stav příprav Smýkal.
Kolik bude modernizace nádraží stát?
„Rozvaha je různá. Uvažuje se o 400 milionech. Konečná cena ale bude záviset na tom, jestli se čerpací stanice přemístí jinam, jestli pro rok 2010 připravíme část elektrifikace trati. To všechno jsou alternativy, které stavbu zdražují nebo zlevňují. Už jsem ale viděl i návrh na 450 milionů,“ tvrdí poslanec.
Stavba rozdělená do tří až čtyř etap by podle něj mohla začít roku 2008 a trvat by měla kolem tří let.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Kompletní rekonstrukcí za skoro půl miliardy korun projde v příštích čtyřech až pěti letech kroměřížské vlakové nádraží. Jak bude po rekonstrukci vypadat?
Na levé straně nástupiště dnes cestující vidí řídicí věž těsně u silničního přejezdu. Za ní stojí vozové depo s točnou a čerpací stanicí pohonných hmot. To vše by mělo být zbouráno. Na vzniklé proluce pak vznikne malé autobusové nádraží městské hromadné dopravy.
Přímo před peronem je kolejiště, které dnes připomíná spíš příkopy z udusané hlíny. Ty nahradí nástupiště z betonových desek usazených půl metru nad kolejemi pro pohodlný nástup do vlaku.
Pro soupravy ve směru Kojetín -Hulín vznikne nový 250 metrů dlouhý oboustranný nástupní ostrůvek s osvětlenými přístřešky s lavičkami a elektronickými informačními cedulemi. S podobným, sto metrů dlouhým „jednostranným“ nástupním ostrůvkem napravo od nádražní budovy počítá projekt i pro vlaky jedoucí směrem na Zborovice.
K oběma nástupištím povede společný přístup, který vyústí přímo naproti nádražní budovy.
Moderní nádraží? Snad v roce 2011
Nádraží projde téměř kompletní výměnou kolejiště, mimo jiné i asi dvaceti výhybek. Část kolejiště by měla být osazena sloupy pro pozdější elektrifikaci trati Kojetín-Hulín. Rekonstrukce by se měly dočkat i zbylé nádražní budovy.
„Modernizace celé stanice je zařazena do plánovaných akcí Státního fondu dopravní infrastruktury,“ řekl poslanec Josef Smýkal, který je členem Správy dopravní železniční cesty a který zařazení rekonstrukce kroměřížského nádraží do Státního fondu prosadil. „Projednávám to průběžně s kroměřížským starostou Milošem Malým, s hejtmanem Zlínského kraje jsem řešil i možnou podporu z kraje,“ dodal Smýkal.
„Je zpracovaná studie a pro rok 2007 je ze státního rozpočtu vyčleněno 14 milionů na přípravu projektové dokumentace,“ přiblížil stav příprav Smýkal.
Kolik bude modernizace nádraží stát?
„Rozvaha je různá. Uvažuje se o 400 milionech. Konečná cena ale bude záviset na tom, jestli se čerpací stanice přemístí jinam, jestli pro rok 2010 připravíme část elektrifikace trati. To všechno jsou alternativy, které stavbu zdražují nebo zlevňují. Už jsem ale viděl i návrh na 450 milionů,“ tvrdí poslanec.
Stavba rozdělená do tří až čtyř etap by podle něj mohla začít roku 2008 a trvat by měla kolem tří let.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/127214/
Celková modernizace za 450 milionů korun čeká kroměřížské vlakové nádraží. Po rekonstrukci, kterou vloni prošla nádražní budova, čeká teď kompletní obnovu také kolejiště a nástupiště. Odbavování cestujících se tak za několik let dostane na evropský standard. Na trati mezi Kojetínem a Hulínem mimo jiné budou moci začít jezdit moderní vlakové soupravy Regionova. Dnes se kroměřížské nástupiště po dešti mění v bahnitou překážkovou dráhu. Hrbolaté nástupní ostrůvky jsou navíc tak nízko, že starší lidé do vlaku bez pomoci občas prostě nenastoupí. To vše se po rekonstrukci změní.
Odstranit by se měl také letitý problém s posunováním železničních vozů po přejezdu na hlavním silničním tahu městem, který s nádražím těsně sousedí. To často v dopravních špičkách blokuje už tak hustou dopravu ve městě. Napříště budou železničáři soupravy posunovat po nové koleji. Na přejezdu navíc přibudou závory.
Zbourány budou staré budovy vozového depa a řídicí věže. Na jejich místě by podle jedné verze projektu mělo vzniknout malé nádraží městské hromadné dopravy. Celý areál pak získá více zeleně. V Kroměříži by se tak měla výrazně zlepšit kultura cestování.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odstranit by se měl také letitý problém s posunováním železničních vozů po přejezdu na hlavním silničním tahu městem, který s nádražím těsně sousedí. To často v dopravních špičkách blokuje už tak hustou dopravu ve městě. Napříště budou železničáři soupravy posunovat po nové koleji. Na přejezdu navíc přibudou závory.
Zbourány budou staré budovy vozového depa a řídicí věže. Na jejich místě by podle jedné verze projektu mělo vzniknout malé nádraží městské hromadné dopravy. Celý areál pak získá více zeleně. V Kroměříži by se tak měla výrazně zlepšit kultura cestování.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/127212/
Na pražském hlavním nádraží se v hale ozval rachot sbíječek
Tři troky od podpisu smlouvy mezi Českými drahami, a. s., a Grandi Stazioni S. p. A., dne 14. prosince 2006, získala tato společnost veškerá potřebná povolení. Generální dodavatel, společnost Metrostav, a. s., tak mohla toho dne v 11 hodin dopoledne oficiálně zahájit stavební práce na revitalizaci stanice Praha hlavní nádraží (později i dalších dvou nádraží, Mariánských Lázní a Karlových Varů).
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_1hlavn.htm
Tři troky od podpisu smlouvy mezi Českými drahami, a. s., a Grandi Stazioni S. p. A., dne 14. prosince 2006, získala tato společnost veškerá potřebná povolení. Generální dodavatel, společnost Metrostav, a. s., tak mohla toho dne v 11 hodin dopoledne oficiálně zahájit stavební práce na revitalizaci stanice Praha hlavní nádraží (později i dalších dvou nádraží, Mariánských Lázní a Karlových Varů).
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_1hlavn.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/126822/
Hlavní nádraží se opravuje, jeho „obyvatelé“ si našli nová útočiště v metru i sklepech domů
Narkomani a bezdomovci začali hrát s Pražany hru Člověče, nezlob se. Poté, co jejich místa na hlavním nádraží zabraly stavební stroje, míří kroky mnohých do míst, která doposud neobývali. A tak častěji, než by chtěli, vídají lidi se stříkačkami a levným krabicovým vínem například cestující procházející vestibulem metra Flora.
„Před několika týdny jsem byla v šoku, když jsem přicházela domů a na prahu seděl mladý muž a píchal si jehlu přímo do žíly na noze,“ říká Jolana Matějčková, která bydlí ve Slezské ulici pár metrů od stanice metra.
Podle ní není v posledních dnech výjimkou, že pobudové vylomí některý ze sklepních zámků a uvnitř stráví noc, o čemž svědčí i použité stříkačky. „Raději jsme si sklep pojistili jedním zámkem navíc. Nechápu to, kde se tady najednou vzali, Slezská vždycky patřila ke klidným ulicím,“ stěžuje si mladá žena.
Za narkomany přijede mobilní jednotka
Magistrát podle protidrogové koordinátorky Niny Janyškové pohyb drogově závislých pečlivě mapuje. „Asi nejvíc narkomanů přesídlilo na Masarykovo nádraží, to je novinka, tady doposud nebyli. Ale není to nic překvapivého - dopravní uzly tyto lidi přitahují,“ uvedla Janyšková. Stálicí zůstává metro a park u Muzea a Národní třída. Výrazný příliv bezdomovců a narkomanů zaznamenali také na Karlově náměstí a v jeho okolí, ale i v Nuslích nebo na Smíchově. „Rádi bychom do ulic vyslali mobilní jednotku, auta, jako mají policisté nebo záchranáři, která by zajížděla s čistými stříkačkami a dalším materiálem přímo za drogově závislými,“ tvrdí Janyšková. Podle ní totiž hrozí, že se mezi uživateli drog, kterým se nebude chtít jezdit vyměňovat použité jehly do centra, začnou rychle šířit infekční nemoci. „Nechat drogově závislé napospas je časovanou bombou,“ dodává magistrátní koordinátorka.
Bezdomovci stále nemají svá útočiště
Stejně jako drogově závislí hledají v pražských ulicích útočiště lidé bez přístřeší. Nejenže ubylo místa na hlavním nádraží, ale navíc bylo zrušeno i denní centrum v Bolzanově ulici. V současné době vychází v Praze deset bezdomovců na jedno lůžko, velmi omezené jsou i možnosti, kde se mohou umýt či si vyprat oblečení.
Nad otevřením prozatímního ubytování v buňkách pod magistrálou, kde má stát dvě stě lůžek, zatím visí otazník. Ačkoliv občanské sdružení Naděje plánovalo, že pro první klienty otevře ještě před koncem minulého roku, dosud není vydáno stavební povolení.
„Očekávám ho během ledna,“ potvrdil průtahy radní Jiří Janeček. Částečnou náplastí pro bezdomovce by mohla být loď, ve které si na konci ledna bude moct ustlat 250 lidí. „Loď bude kotvit s největší pravděpodobností u Štefánikova mostu,“ doplnil radní Janeček.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Narkomani a bezdomovci začali hrát s Pražany hru Člověče, nezlob se. Poté, co jejich místa na hlavním nádraží zabraly stavební stroje, míří kroky mnohých do míst, která doposud neobývali. A tak častěji, než by chtěli, vídají lidi se stříkačkami a levným krabicovým vínem například cestující procházející vestibulem metra Flora.
„Před několika týdny jsem byla v šoku, když jsem přicházela domů a na prahu seděl mladý muž a píchal si jehlu přímo do žíly na noze,“ říká Jolana Matějčková, která bydlí ve Slezské ulici pár metrů od stanice metra.
Podle ní není v posledních dnech výjimkou, že pobudové vylomí některý ze sklepních zámků a uvnitř stráví noc, o čemž svědčí i použité stříkačky. „Raději jsme si sklep pojistili jedním zámkem navíc. Nechápu to, kde se tady najednou vzali, Slezská vždycky patřila ke klidným ulicím,“ stěžuje si mladá žena.
Za narkomany přijede mobilní jednotka
Magistrát podle protidrogové koordinátorky Niny Janyškové pohyb drogově závislých pečlivě mapuje. „Asi nejvíc narkomanů přesídlilo na Masarykovo nádraží, to je novinka, tady doposud nebyli. Ale není to nic překvapivého - dopravní uzly tyto lidi přitahují,“ uvedla Janyšková. Stálicí zůstává metro a park u Muzea a Národní třída. Výrazný příliv bezdomovců a narkomanů zaznamenali také na Karlově náměstí a v jeho okolí, ale i v Nuslích nebo na Smíchově. „Rádi bychom do ulic vyslali mobilní jednotku, auta, jako mají policisté nebo záchranáři, která by zajížděla s čistými stříkačkami a dalším materiálem přímo za drogově závislými,“ tvrdí Janyšková. Podle ní totiž hrozí, že se mezi uživateli drog, kterým se nebude chtít jezdit vyměňovat použité jehly do centra, začnou rychle šířit infekční nemoci. „Nechat drogově závislé napospas je časovanou bombou,“ dodává magistrátní koordinátorka.
Bezdomovci stále nemají svá útočiště
Stejně jako drogově závislí hledají v pražských ulicích útočiště lidé bez přístřeší. Nejenže ubylo místa na hlavním nádraží, ale navíc bylo zrušeno i denní centrum v Bolzanově ulici. V současné době vychází v Praze deset bezdomovců na jedno lůžko, velmi omezené jsou i možnosti, kde se mohou umýt či si vyprat oblečení.
Nad otevřením prozatímního ubytování v buňkách pod magistrálou, kde má stát dvě stě lůžek, zatím visí otazník. Ačkoliv občanské sdružení Naděje plánovalo, že pro první klienty otevře ještě před koncem minulého roku, dosud není vydáno stavební povolení.
„Očekávám ho během ledna,“ potvrdil průtahy radní Jiří Janeček. Částečnou náplastí pro bezdomovce by mohla být loď, ve které si na konci ledna bude moct ustlat 250 lidí. „Loď bude kotvit s největší pravděpodobností u Štefánikova mostu,“ doplnil radní Janeček.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/126684/
Kovový přístřešek před ostravským hlavním nádražím nechá opravit na své náklady obvod Moravská Ostrava a Přívoz. Obvod na to vyčlenil z rozpočtu 3,3 milióny korun.
Rozbitou a místy korodující konstrukci tak čeká v roce 2007 obnova. Potvrdil to na tiskové konferenci starosta obvodu Miroslav Svozil (ODS) s tím, že za peníze se podaří stávající konstrukci jen zrekonstruovat. „Zatím se mluví jen o opravě, během níž se nahradí uvolněné plechové šablony, které jsou zkorodované a na lidi čekající na přípoj kvůli tomu prší,“ doplnil i místostarosta obvodu Jiří Havlíček (ČSSD).
Vedení obvodu ale tvrdí, že se hned po Novém roce sejdou se zástupci Českých drah, aby s nimi hovořili o celkové rekonstrukci celého přednádražního prostoru. Jedná se především o nových površích silnic a komunikací.
„České dráhy provádějí postupnou rekonstrukci nádražní budovy. Práce by měly skončit právě v roce 2007. Prováděla se tam modernizace interiéru, a nyní se bude ještě opravovat fasáda,“ řekl již dříve mluvčí Českých drah Aleš Ondruj s tím, že náklady na rekonstrukci nádraží určitě přesáhnou deset miliónů korun.
Ondruj potvrdil, že je připravena i studie na novou podobu přednádražního prostoru. „Studii jsme předložili vedení města,“ doplnil Ondruj s tím, že České dráhy očekávají, že město jako vlastník přednádražního prostoru by mohlo s rekonstrukcí pomoci. To je podle něj ale otázkou dalších jednání.
Podle odhadů si rekonstrukce plochy před nádražní budovou vyžádá zhruba třicet miliónů korun. Starosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz ale tvrdí, že tak velkou rekonstrukci sami nezvládnou, proto očekává pomoc českých drah i města Ostravy.
„Určitě je možné, že budeme chtít s rekonstrukcí pomoci. Vnímám, že je to potřebné, stávající přednádražní prostor nevypadá moc hezky,“ reagoval na to primátor Petr Kajnar (ČSSD) a dodal, že o tom bude s Českými drahami i s obvodem po Novém roce jednat.
(Právo)
Rozbitou a místy korodující konstrukci tak čeká v roce 2007 obnova. Potvrdil to na tiskové konferenci starosta obvodu Miroslav Svozil (ODS) s tím, že za peníze se podaří stávající konstrukci jen zrekonstruovat. „Zatím se mluví jen o opravě, během níž se nahradí uvolněné plechové šablony, které jsou zkorodované a na lidi čekající na přípoj kvůli tomu prší,“ doplnil i místostarosta obvodu Jiří Havlíček (ČSSD).
Vedení obvodu ale tvrdí, že se hned po Novém roce sejdou se zástupci Českých drah, aby s nimi hovořili o celkové rekonstrukci celého přednádražního prostoru. Jedná se především o nových površích silnic a komunikací.
„České dráhy provádějí postupnou rekonstrukci nádražní budovy. Práce by měly skončit právě v roce 2007. Prováděla se tam modernizace interiéru, a nyní se bude ještě opravovat fasáda,“ řekl již dříve mluvčí Českých drah Aleš Ondruj s tím, že náklady na rekonstrukci nádraží určitě přesáhnou deset miliónů korun.
Ondruj potvrdil, že je připravena i studie na novou podobu přednádražního prostoru. „Studii jsme předložili vedení města,“ doplnil Ondruj s tím, že České dráhy očekávají, že město jako vlastník přednádražního prostoru by mohlo s rekonstrukcí pomoci. To je podle něj ale otázkou dalších jednání.
Podle odhadů si rekonstrukce plochy před nádražní budovou vyžádá zhruba třicet miliónů korun. Starosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz ale tvrdí, že tak velkou rekonstrukci sami nezvládnou, proto očekává pomoc českých drah i města Ostravy.
„Určitě je možné, že budeme chtít s rekonstrukcí pomoci. Vnímám, že je to potřebné, stávající přednádražní prostor nevypadá moc hezky,“ reagoval na to primátor Petr Kajnar (ČSSD) a dodal, že o tom bude s Českými drahami i s obvodem po Novém roce jednat.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/124767/
Publikace, která mapuje více než stošedesátiletou historii zábřežské železniční stanice, se letos svého vydání nedočká. Úmyslem radních ze Zábřehu na Šumpersku bylo vydat knihu u příležitosti dokončení modernizace zábřežského nádraží a železničního koridoru.
Autoři, kteří ji zpracovávali, ale od dohody s městem odstoupili. „Třebaže se nám podařilo nasbírat řadu materiálů, měli jsme na dokončení knihy jen malý časový prostor,“ řekl Právu jeden z autorů Filip Matějka.
Jeho slova potvrdila také vedoucí odboru školství radnice v Zábřehu Eliška Churavá. „Rozsah prací a termín vyhotovení nešel dohromady, bylo by to na úkor kvality,“ sdělila Churavá s tím, že město vypíše na zpracování tohoto historického dokumentu nové výběrové řízení. „Byli bychom rádi, kdyby kniha vyšla v příštím roce. Je na ni vyčleněno 200 tisíc korun,“ dodala Churavá.
(Právo)
Autoři, kteří ji zpracovávali, ale od dohody s městem odstoupili. „Třebaže se nám podařilo nasbírat řadu materiálů, měli jsme na dokončení knihy jen malý časový prostor,“ řekl Právu jeden z autorů Filip Matějka.
Jeho slova potvrdila také vedoucí odboru školství radnice v Zábřehu Eliška Churavá. „Rozsah prací a termín vyhotovení nešel dohromady, bylo by to na úkor kvality,“ sdělila Churavá s tím, že město vypíše na zpracování tohoto historického dokumentu nové výběrové řízení. „Byli bychom rádi, kdyby kniha vyšla v příštím roce. Je na ni vyčleněno 200 tisíc korun,“ dodala Churavá.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/124557/
Vánoční hru s hudbou a zpěvy Jesličky podle polské autorky knih pro děti a mládež Wandy Chotomske zhlédnou v sobotu od 15 hodin lidé v Ostravě-Přívoze. Hraje se v Sloupové síni Českých drah v areálu ostravského Hlavního nádraží. Vstupné je dobrovolné.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/124203/
Rekonštrukcia pražského hlavného nádražia už začala http://www.stv.sk/videoarchiv/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/123828/
Podoba pražského hlavního nádraží se zcela změní. Do miliardové rekonstrukce, která potrvá pět let, se pustila italská firma Grandi Stazioni. Ta za to bude mít prostory na třicet let v nájmu. Navíc je nutné po celou dobu oprav zachovat plynulý provoz. Na to, jak toho chtějí České dráhy dosáhnout, odpovídal ředitel Odboru majetkového podnikání ČD Karel Tabery v on-line rozhovoru 21. 12. v 9:30.
Záznam najdete na
http://lidovky.zpravy.cz/odpovedi.asp?t=TABERY
Záznam najdete na
http://lidovky.zpravy.cz/odpovedi.asp?t=TABERY
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/123751/
http://cestovani.idnes.cz/nadrazi-vysehrad-aneb-pomala-smrt-vzacne-pamatky-fbg-/igcechy.asp?c=A061221_143150_igcechy_tom
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/123506/
Plzeň - Druhé největší vlakové nádraží v Plzni, Jižní předměstí, dnes vydražila realitní kancelář za 4,6 milionu korun, což bylo o 1,65 milionu Kč nad vyvolávací cenou. Podle dražebníka, pražské společnosti Clanroy Sales, bude muset kupec dát do opravy zchátralé budovy ze začátku minulého století desítky milionů korun. "Jsme realitní kancelář, která zatím nemá žádný záměr, jak budovu využije," řekl ČTK kupec, který odmítl zveřejnit jméno firmy, kterou zastupoval ani místo, kde vydražitel sídlí. O budovu nádraží licitovali tři dražitelé. "Hodilo by se to nejlépe na ubytování, restaurace, galerii i na luxusní nákupní centrum," uvedl Přemysl Jirák z Clanroye.
ČD už deset let využívají pouze polovinu nádraží, zbylá část byla pro veřejnost uzavřená. V roce 1997 opravily dráhy levou budovu, na prodávané pravé, která je přes silnici, pouze střechu. Útočiště tu našlo sdružení alternativních umělců Johan, které zde pořádalo kulturní akce. Johanu skončil v polovině roku pětiletý pronájmu budovy. "Vzali jsme si na sebe kontakty a chceme jednat. Spíše ale budeme hledat náhradní prostory," uvedl Roman Černík z Johanu. Šanci by viděl v garážích pod mostem Milénia, kde už se některé akce pořádaly, nebo prostory staré nevyužité vodárny.
Podle jeho kolegyně Evy Ichové by tam alternativní scénu mohl udržet fakt, že památkově chráněná stavba má omezené komerční využití. Není možné ji zásobovat, chybějí parkovací místa a součástí prodeje nejsou žádné okolní pozemky. Do úprav budou navíc mluvit památkáři.
Clanroy dále dnes vydražil za vyvolávací cenu 160.000 korun jednopodlažní drážní domek v Plešnicích na severu Plzeňska. Naopak nikdo se nepřihlásil do licitace o modernizovanou administrativní budovu na náměstí ve Stodě na jihu Plzeňska, kde byla vyvolávací cena 20 milionů korun. "O tom, zda se dražba bude opakovat a za jakou cenu, rozhodne po Novém roce navrhovatel, tedy České dráhy," uvedla Petra Poláková z Clanroye. Podle ní je zrekonstruovaná a připravená na kancelářský provoz.
ČD startují internetový portál nabídky nemovitého majetku, na němž nabízejí nepotřebný majetek k pronájmu nebo prodeji.
(Finanční noviny)
ČD už deset let využívají pouze polovinu nádraží, zbylá část byla pro veřejnost uzavřená. V roce 1997 opravily dráhy levou budovu, na prodávané pravé, která je přes silnici, pouze střechu. Útočiště tu našlo sdružení alternativních umělců Johan, které zde pořádalo kulturní akce. Johanu skončil v polovině roku pětiletý pronájmu budovy. "Vzali jsme si na sebe kontakty a chceme jednat. Spíše ale budeme hledat náhradní prostory," uvedl Roman Černík z Johanu. Šanci by viděl v garážích pod mostem Milénia, kde už se některé akce pořádaly, nebo prostory staré nevyužité vodárny.
Podle jeho kolegyně Evy Ichové by tam alternativní scénu mohl udržet fakt, že památkově chráněná stavba má omezené komerční využití. Není možné ji zásobovat, chybějí parkovací místa a součástí prodeje nejsou žádné okolní pozemky. Do úprav budou navíc mluvit památkáři.
Clanroy dále dnes vydražil za vyvolávací cenu 160.000 korun jednopodlažní drážní domek v Plešnicích na severu Plzeňska. Naopak nikdo se nepřihlásil do licitace o modernizovanou administrativní budovu na náměstí ve Stodě na jihu Plzeňska, kde byla vyvolávací cena 20 milionů korun. "O tom, zda se dražba bude opakovat a za jakou cenu, rozhodne po Novém roce navrhovatel, tedy České dráhy," uvedla Petra Poláková z Clanroye. Podle ní je zrekonstruovaná a připravená na kancelářský provoz.
ČD startují internetový portál nabídky nemovitého majetku, na němž nabízejí nepotřebný majetek k pronájmu nebo prodeji.
(Finanční noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/123066/
Vlakové nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních nabídne obchody a další služby
Karlovarské nádraží je velkou ostudou lázeňského města. Nyní by toto a mariánskolázeňské nádraží měla změnit italská firma. Příjemnější podobu může za čas nabídnout i nádraží v Sokolově.
Karlovy Vary - Po nejrůznějších odkladech a průtazích začne italská společnost Grandi Stazioni pravděpodobně již na jaře příštího roku opravovat vlakové nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Zpustlé železniční nádraží se tak promění v moderní centrum nákupu, kultury a služeb. Původně měly stavební práce začít letos v polovině roku. Statický průzkum ale ukázal, že karlovarská nádražní budova je ve špatném stavu.
„Obě dvě nádraží v Karlovarském kraji začneme rekonstruovat v prvním čtvrtletí příštího roku,“ potvrdil zástupce Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Karlovarské nádraží je v zoufalém stavu
„V Karlových Varech se objevily technické problémy. Provizorní budova z roku 1945 je totiž v daleko horším stavu, než se čekalo. Dokonce stavbaři počítali, že ji zboří. Zbourat přijde tedy malá část objektu, která dnes slouží jako čekárna. Nahradí ji nová odbavovací hala. I kvůli tomu došlo k mnoha průtahům se začátkem opravy. Musel se navíc navýšit i rozpočet rekonstrukce,“ pokračovat zástupce Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Italové počítají v Mariánských Lázních s náklady okolo osmdesáti milionů korun a v Karlových Varech s devadesáti miliony korun. Celková investice v obou lázeňských městech byla původně odhadnuta na sto milionů korun.
„Nádraží jsou bránou do lázní, a tak je potřeba je přeměnit na místa s odpovídajícím standardem, na který jsou lidé ze zahraničí zvyklí. Od začátku stavby bychom měli být do dvou let hotovi,“ dodal Hamšík.
Komplikace se objevily i v Mariánských Lázních. „Náklady na opravu zde vyšly vyšší, takže jsme hledali úspory,“ uvedl vrchní přednosta Správy dopravní cesty Karlovy Vary František Vlach.
V Praze již začali
Po třech letech plánování a příprav začala před několika dny oficiálně rekonstrukce i pražského hlavního nádraží. To by se během pěti let mělo proměnit z ostudy Prahy v její výkladní skříň. Přestavba začne v nové odbavovací hale, na závěr přijde zrestaurování historické Fantovy budovy. Investice v hodnotě miliardy korun proběhne rovněž pod taktovkou italské společnosti a České dráhy nebude stát rekonstrukce ani korunu.
„Výměnou za to získá Grandi Stazioni právo v příštích třiceti letech pronajímat komerční prostory na nádraží,“ vysvětlil šéf Českých drah Josef Bazala.
Do pronájmu na třicet let dostanou Italové i nádraží ve zmiňovaných dvou lázeňských městech.
***
* Co nabídnou nádraží
KARLOVY VARY, MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
- investorem je italská společnost Grandi Stazioni, nádraží si pronajme na 30 let
- investuje v obou lázeňských městech cca 170 milionů korun
- dvouletá modernizace má začít na začátku příštího roku, za plného provozu má trvat dva roky
- nádraží nabídnou obchody s potravinami a jiným zbožím
- běžná bude i lékárna, informační centrum pro turisty a nabídka nejrůznějších služeb
SOKOLOV
- radnice plánuje postavit v areálu vlakového nádraží dopravní terminál včetně autobusového nádraží.
Pokud budou peníze z EU v roce 2007, lze na konci roku začít stavět.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Karlovarské nádraží je velkou ostudou lázeňského města. Nyní by toto a mariánskolázeňské nádraží měla změnit italská firma. Příjemnější podobu může za čas nabídnout i nádraží v Sokolově.
Karlovy Vary - Po nejrůznějších odkladech a průtazích začne italská společnost Grandi Stazioni pravděpodobně již na jaře příštího roku opravovat vlakové nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Zpustlé železniční nádraží se tak promění v moderní centrum nákupu, kultury a služeb. Původně měly stavební práce začít letos v polovině roku. Statický průzkum ale ukázal, že karlovarská nádražní budova je ve špatném stavu.
„Obě dvě nádraží v Karlovarském kraji začneme rekonstruovat v prvním čtvrtletí příštího roku,“ potvrdil zástupce Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Karlovarské nádraží je v zoufalém stavu
„V Karlových Varech se objevily technické problémy. Provizorní budova z roku 1945 je totiž v daleko horším stavu, než se čekalo. Dokonce stavbaři počítali, že ji zboří. Zbourat přijde tedy malá část objektu, která dnes slouží jako čekárna. Nahradí ji nová odbavovací hala. I kvůli tomu došlo k mnoha průtahům se začátkem opravy. Musel se navíc navýšit i rozpočet rekonstrukce,“ pokračovat zástupce Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Italové počítají v Mariánských Lázních s náklady okolo osmdesáti milionů korun a v Karlových Varech s devadesáti miliony korun. Celková investice v obou lázeňských městech byla původně odhadnuta na sto milionů korun.
„Nádraží jsou bránou do lázní, a tak je potřeba je přeměnit na místa s odpovídajícím standardem, na který jsou lidé ze zahraničí zvyklí. Od začátku stavby bychom měli být do dvou let hotovi,“ dodal Hamšík.
Komplikace se objevily i v Mariánských Lázních. „Náklady na opravu zde vyšly vyšší, takže jsme hledali úspory,“ uvedl vrchní přednosta Správy dopravní cesty Karlovy Vary František Vlach.
V Praze již začali
Po třech letech plánování a příprav začala před několika dny oficiálně rekonstrukce i pražského hlavního nádraží. To by se během pěti let mělo proměnit z ostudy Prahy v její výkladní skříň. Přestavba začne v nové odbavovací hale, na závěr přijde zrestaurování historické Fantovy budovy. Investice v hodnotě miliardy korun proběhne rovněž pod taktovkou italské společnosti a České dráhy nebude stát rekonstrukce ani korunu.
„Výměnou za to získá Grandi Stazioni právo v příštích třiceti letech pronajímat komerční prostory na nádraží,“ vysvětlil šéf Českých drah Josef Bazala.
Do pronájmu na třicet let dostanou Italové i nádraží ve zmiňovaných dvou lázeňských městech.
***
* Co nabídnou nádraží
KARLOVY VARY, MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
- investorem je italská společnost Grandi Stazioni, nádraží si pronajme na 30 let
- investuje v obou lázeňských městech cca 170 milionů korun
- dvouletá modernizace má začít na začátku příštího roku, za plného provozu má trvat dva roky
- nádraží nabídnou obchody s potravinami a jiným zbožím
- běžná bude i lékárna, informační centrum pro turisty a nabídka nejrůznějších služeb
SOKOLOV
- radnice plánuje postavit v areálu vlakového nádraží dopravní terminál včetně autobusového nádraží.
Pokud budou peníze z EU v roce 2007, lze na konci roku začít stavět.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/122809/
Lidé, kteří budou chtít cestovat ze Sokolova autobusem či vlakem, se mohou těšit v budoucnu na moderní dopravní terminál. Ten bude stát v prostorách nynějšího vlakového nádraží a na přilehlých pozemcích. Kromě nových objektů zde vzniknou i místa na parkování a celá tato část města by měla mít podle vedení města lepší vzhled.
Radnice podepsala s Českými drahami smlouvu o koupi pozemku v Nádražní ulici. Cena byla přes tři miliony korun. „Na výstavbu dopravního terminálu počítáme i s penězi z Unie,“ řekl starosta Sokolova Karel Jakobec.
Skladové haly Českých drah v této lokalitě přijdou zbourat.
„Původní plány jsme rozšířili o parkovací plochy. Terminál rovněž změní dopravu v této čtvrti. Pokud dosáhneme na evropské peníze v první vlně, za rok bychom mohli vybírat stavební firmu,“ dodal.
Podle vrchního přednosty karlovarské Správy dopravní cesty Františka Vlacha dojde ke kompletní přestavbě kolejiště zdejšího vlakového nádraží. „Dojde například ke zrušení některých kolejí, vybudujeme nová nástupiště odpovídající evropským normám a v neposlední řadě vzniknou podchody mezi nástupišti,“ řekl.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Radnice podepsala s Českými drahami smlouvu o koupi pozemku v Nádražní ulici. Cena byla přes tři miliony korun. „Na výstavbu dopravního terminálu počítáme i s penězi z Unie,“ řekl starosta Sokolova Karel Jakobec.
Skladové haly Českých drah v této lokalitě přijdou zbourat.
„Původní plány jsme rozšířili o parkovací plochy. Terminál rovněž změní dopravu v této čtvrti. Pokud dosáhneme na evropské peníze v první vlně, za rok bychom mohli vybírat stavební firmu,“ dodal.
Podle vrchního přednosty karlovarské Správy dopravní cesty Františka Vlacha dojde ke kompletní přestavbě kolejiště zdejšího vlakového nádraží. „Dojde například ke zrušení některých kolejí, vybudujeme nová nástupiště odpovídající evropským normám a v neposlední řadě vzniknou podchody mezi nástupišti,“ řekl.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/122808/
Cestující využívající na Nymbursku k přepravě vlaky, by se v budoucnu měli dočkat modernějších nádraží. České dráhy mají v úmyslu v rámci projektu Živá nádraží opravit své budovy v Nymburku, Poděbradech, Lysé nad Labem a Milovicích. „Projekt Živá nádraží se týká asi šedesáti stanic, u kterých uvažujeme o obnově. U některých se teprve připravují podklady pro vypsání výběrového řízení,“ uvedla tisková mluvčí Českých drah Hana Bednářová. Mezi první desítkou nádraží, pro které již dráhy našly partnera pro uskutečnění, je i nymburské a poděbradské nádraží.
„Samozřejmě jsme rádi, že naše nádraží se do projektu dostalo,“ potvrzuje Vlastimil Janda, vedoucí odboru správy městského majetku v Nymburku. Ten je současně členem odborné pracovní skupiny, která návrh obnovy připravuje. „Rádi bychom, aby se v rámci rekonstrukce komplexně řešilo vybudování nové odbavovací haly, která by sloužila i pro autobusové nádraží. Přibyla parkovací místa,“ uvedl.
Na obou nádražích by měly vzniknout doplňkové služby pro cestující. „Půjde třeba o trafiky či rychlá občerstvení až po nadstandardní služby, kterými jsou například hotely či kina,“ vypočetla Bednářová s tím, že nádraží by se po modernizaci měla stát alternativními městskými centry. Návrat investice posléze získá soukromý investor z komerčního využití revitalizovaného majetku. Zatímco Nymburk bude opravovat společnost AŽD Praha, Poděbrady zrekonstruuje společnost Con Invest a Bohemia EU. „Zatím o projektu město mnoho neví. Koncem roku jsme získali informaci, že se připravuje projekt, který by měl být hotov do osmnácti měsíců. Co ale bude obsahovat, zatím nevíme,“ uvedla místostarostka Poděbrad Jiřina Soukupová. Doplnila, že i Poděbradští uvažují o přesunutí autobusového nádraží k vlakovému. Podle ní je ale modernizace poděbradského nádraží během na dlouhou trať. „Bude trvat roky, než se moderního nádraží dočkáme,“ řekla.
Do druhé vlny projektu jsou zařazena další nádraží na Nymbursku. „Například v Lysé nad Labem a Milovicích. Případná výběrová řízení by měla být vyhlášena předběžně do konce roku 2007,“ doplnila Bednářová. Podle ní je mezi investory o rekonstrukce velkých i těch menších nádraží zájem. „Očekáváme, že se nám postupem času podaří nalézt partnery i pro méně významné železniční stanice, kde tolik cestujících nepřepravujeme,“ míní.
Do projektu Živá nádraží bylo od jeho vzniku zařazeno přibližně 120 nejvýznamnějších železničních stanic z celkového počtu asi 3000 nádraží a zastávek. Velmi hrubě odhadovaná výše nákladů na revitalizační projekty se pohybuje řádově v desítkách miliard korun.
„Půjde o trafiky či rychlá občerstvení až po nadstandardní služby, kterými jsou například hotely či kina.“
Hana Bednářová, mluvčí Českých drah
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)