Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Kolínské nádraží se dočká revitalizace
Výběrové řízení na revitalizaci kolínského nádraží vyhrála společnost AŽD Praha. Je to další úspěch developerských aktivit této firmy, která svými dodávkami řídících a zabezpečovacích technologií pro železniční dopravu již patří k tradičním partnerům. Ve středu 11. října proběhla za účasti představitelů Českých drah a její dceřiné společnosti ČD Reality, města Kolín a AŽD Praha v prostorách železniční stanice prezentace projektu revitalizace a tisková konference.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_44koli.htm
Výběrové řízení na revitalizaci kolínského nádraží vyhrála společnost AŽD Praha. Je to další úspěch developerských aktivit této firmy, která svými dodávkami řídících a zabezpečovacích technologií pro železniční dopravu již patří k tradičním partnerům. Ve středu 11. října proběhla za účasti představitelů Českých drah a její dceřiné společnosti ČD Reality, města Kolín a AŽD Praha v prostorách železniční stanice prezentace projektu revitalizace a tisková konference.
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_44koli.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113939/
Merklín koupí zchátralé nádraží a po opravě do něj nastěhuje lidi a zřídí infocentrum a muzeum
Karlovarský kraj - Muzea, turistické ubytovny, ale i nové bytové jednotky, infocentra a klubovny by mohli v budoucnu vybudovat radní v Karlovarském kraji v neobydlených a velice často zchátralých železničních stanicích. Ty většinou patří Českým drahám nebo státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. Většinou si ale obce nemohou dovolit objekty kvůli vysoké ceně koupit.
Jako příklad všem ale může jít Merklín nedaleko Karlových Varů. Radnici se podařilo po dlouhých letech uspět s žádostí o nevyužívaný objekt nádraží. Od železničářů jej brzy koupí a postaví v něm mimo jiné byty a infocentrum.
„Dlouhých patnáct let jsme usilovali o prodej dnes již hodně zdevastovaného objektu nádražní budovy. Před časem nás železničáři vyrozuměli, že nám dům prodají za asi devět set tisíc korun,“ uvedl starosta Merklína Josef Níč.
Objekt patří Správě železniční dopravní cesty. „Cena se nám zdála kvůli stavu domu vysoká a nabídli jsme tedy cenu sto tisíc korun. Železničáři byli ale neústupní, a tak požadovanou sunu zaplatíme. Budeme muset do objektu investovat dalších asi dvanáct milionů korun a to pro náš rozpočet nebude vůbec jednoduché. Budeme se samozřejmě snažit sehnat peníze i z nějakých fondů. Vyměnit je nutné prakticky všechno,“ řekl starosta.
Merklín by chtěl část přízemí přestavět na obecní infocentrum. „V prvním patře chceme postavit několik bytů, které budeme pronajímat. Infocentrum bude navíc obsahovat čekárnu, protože zde končí autobusy a končí zde i vlak. Nebudou chybět záchody. Navíc zde vznikne muzeum, aby lidé věděli, co všechno se v obci dělo. Přilehlé někdejší železniční depo by mohlo v budoucnu sloužit jako parkoviště,“ dodal Níč.
Podobně jakoMerklín plánují postupovat další obce v kraji, nebo alespoň chtějí, aby jim nevzhledné domy nedělaly ostudu. „Kdyby nám železničáři nabídli stanici v nedalekém Poutnově, tak bychom ji vzali. Ale zadarmo nebo za symbolickou cenu. Byty zde postavené by se jistě hodily,“ řekl starosta Teplé Pavel Charvát.
Řadu let chátrá také nádražní budova v Perninku. Podle vedení obce je ostuda, když přijedou do obce třeba cizinci a ti si pak myslí, že takhle zuboženě vypadá celá obec. Naposledy se v objektu konala před několika lety výstava ke stoletému výročí vzniku trati. Dráhy tam vymalovaly, ale od té doby se zde nic neděje. Před pár lety uvažovalo vedení Nových Hamrů o vybudování muzea v nádražní budově. Z plánů ovšem sešlo a nyní čeká chátrající objekt na další využití.
Zvelebit nádraží by se dalo i v rámci takzvaných zelených stezek. Tyto cyklostezky vznikají na opuštěných tratích. „Problém je však v tom, že drážní majetek nejde podle zákonů bezúplatně převést. Za peníze je pro obce, které by si zde rády zřídily třeba ubytovny nebo kiosky, příliš drahý,“ řekl Luboš Kala z Nadace Partnerství, která se zabývá budoucími zelenými stezkami v republice.
***
Stará nádraží:
Merklín změní nádraží na byty, infocentrum a muzeum
Teplá ve stanici Poutnov postaví byty, kdyby železničáři prodali dům za symbolickou cenu
Nové Hamry chtěly přeměnit nádraží na muzeum. Železničáři ovšem chtěli objekt prodat za vysokou cenu a tak se záměru sešlo. Budova dál chátrá
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Karlovarský kraj - Muzea, turistické ubytovny, ale i nové bytové jednotky, infocentra a klubovny by mohli v budoucnu vybudovat radní v Karlovarském kraji v neobydlených a velice často zchátralých železničních stanicích. Ty většinou patří Českým drahám nebo státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. Většinou si ale obce nemohou dovolit objekty kvůli vysoké ceně koupit.
Jako příklad všem ale může jít Merklín nedaleko Karlových Varů. Radnici se podařilo po dlouhých letech uspět s žádostí o nevyužívaný objekt nádraží. Od železničářů jej brzy koupí a postaví v něm mimo jiné byty a infocentrum.
„Dlouhých patnáct let jsme usilovali o prodej dnes již hodně zdevastovaného objektu nádražní budovy. Před časem nás železničáři vyrozuměli, že nám dům prodají za asi devět set tisíc korun,“ uvedl starosta Merklína Josef Níč.
Objekt patří Správě železniční dopravní cesty. „Cena se nám zdála kvůli stavu domu vysoká a nabídli jsme tedy cenu sto tisíc korun. Železničáři byli ale neústupní, a tak požadovanou sunu zaplatíme. Budeme muset do objektu investovat dalších asi dvanáct milionů korun a to pro náš rozpočet nebude vůbec jednoduché. Budeme se samozřejmě snažit sehnat peníze i z nějakých fondů. Vyměnit je nutné prakticky všechno,“ řekl starosta.
Merklín by chtěl část přízemí přestavět na obecní infocentrum. „V prvním patře chceme postavit několik bytů, které budeme pronajímat. Infocentrum bude navíc obsahovat čekárnu, protože zde končí autobusy a končí zde i vlak. Nebudou chybět záchody. Navíc zde vznikne muzeum, aby lidé věděli, co všechno se v obci dělo. Přilehlé někdejší železniční depo by mohlo v budoucnu sloužit jako parkoviště,“ dodal Níč.
Podobně jakoMerklín plánují postupovat další obce v kraji, nebo alespoň chtějí, aby jim nevzhledné domy nedělaly ostudu. „Kdyby nám železničáři nabídli stanici v nedalekém Poutnově, tak bychom ji vzali. Ale zadarmo nebo za symbolickou cenu. Byty zde postavené by se jistě hodily,“ řekl starosta Teplé Pavel Charvát.
Řadu let chátrá také nádražní budova v Perninku. Podle vedení obce je ostuda, když přijedou do obce třeba cizinci a ti si pak myslí, že takhle zuboženě vypadá celá obec. Naposledy se v objektu konala před několika lety výstava ke stoletému výročí vzniku trati. Dráhy tam vymalovaly, ale od té doby se zde nic neděje. Před pár lety uvažovalo vedení Nových Hamrů o vybudování muzea v nádražní budově. Z plánů ovšem sešlo a nyní čeká chátrající objekt na další využití.
Zvelebit nádraží by se dalo i v rámci takzvaných zelených stezek. Tyto cyklostezky vznikají na opuštěných tratích. „Problém je však v tom, že drážní majetek nejde podle zákonů bezúplatně převést. Za peníze je pro obce, které by si zde rády zřídily třeba ubytovny nebo kiosky, příliš drahý,“ řekl Luboš Kala z Nadace Partnerství, která se zabývá budoucími zelenými stezkami v republice.
***
Stará nádraží:
Merklín změní nádraží na byty, infocentrum a muzeum
Teplá ve stanici Poutnov postaví byty, kdyby železničáři prodali dům za symbolickou cenu
Nové Hamry chtěly přeměnit nádraží na muzeum. Železničáři ovšem chtěli objekt prodat za vysokou cenu a tak se záměru sešlo. Budova dál chátrá
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113885/
Ještě pár informací:
Ledečské železniční nádraží získalo dvě nová nástupiště a bezpečnější příchody k vlakům. Celé kolejiště na nádraží bylo zároveň upraveno až k přejezdu u manipulačního skladu skladu směrem na Obrvaň. V další etapě bude opravena nákladová rampa, kabelové trasy a zabezpečovací zařízení. Práce potrvají až do konce září 2008.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Ledečské železniční nádraží získalo dvě nová nástupiště a bezpečnější příchody k vlakům. Celé kolejiště na nádraží bylo zároveň upraveno až k přejezdu u manipulačního skladu skladu směrem na Obrvaň. V další etapě bude opravena nákladová rampa, kabelové trasy a zabezpečovací zařízení. Práce potrvají až do konce září 2008.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113884/
Ledečské železniční nádraží získalo díky investiční akci Správy železniční dopravní cesty Praha dvě nová nástupiště a bezpečnější příchody k vlakům.
„Celé kolejiště na nádraží ČD bylo zároveň směrově a výškově upraveno až k přejezdu u manipulačního skladu směrem na Obrvaň. Opravena bude též nákladová rampa, kabelové trasy a zabezpečovací zařízení,“ informoval starosta Stanislav Vrba (nez.).
Stavbu provádí havlíčkobrodská firma. Práce v kolejišti by měly skončit již během listopadu tohoto roku.
(Právo)
„Celé kolejiště na nádraží ČD bylo zároveň směrově a výškově upraveno až k přejezdu u manipulačního skladu směrem na Obrvaň. Opravena bude též nákladová rampa, kabelové trasy a zabezpečovací zařízení,“ informoval starosta Stanislav Vrba (nez.).
Stavbu provádí havlíčkobrodská firma. Práce v kolejišti by měly skončit již během listopadu tohoto roku.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113671/
Vlakové nádraží v Olomouci čekají v příštích letech velké změny. Po rekonstrukci za zhruba 3,5 miliardy korun bude mít stanice například o jedno nástupiště víc. Opravy se však hlavně dotknou kolejiště a mostů.
„Ve chvíli, kdy bude modernizován průjezd olomouckou železniční stanicí, vybudujeme i další peron. Příští rok dokončíme projektovou dokumentaci. Nejpozději do roku 2009 bychom chtěli stavbu zahájit,“ řekl generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.
Olomoucké nádraží denně odbaví až čtyřicet tisíc cestujících, což je řadí na třetí až čtvrté místo v zemi. Rekonstrukce má zlepšit jeho průjezdnost. „Olomoucké nádraží je na trase dopravní větve z Přerova do České Třebové. Celý úsek bude modernizovaný v roce 2008, ovšem až na stanice v Olomouci a Přerově, které také potřebujeme napojit na části koridorů,“ vysvětlil nutnost oprav v Olomouci Komárek. Železničáři počítají, že na investici budou žádat dotaci z evropských fondů. „Železniční uzel Olomouc patří mezi deset prioritních projektů u nás, které mají šanci na výraznou finanční podporu z Unie,“ řekl ředitel Komárek.
Železnice se v poslední době hodně mění. Novou podobu už mají stanice v Prostějově a Zábřehu, letos a příští rok se budou rekonstruovat nádraží v Šumperku a Jeseníku. Rozsáhlé úpravy čekají v následujících letech také přerovskou stanici.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
„Ve chvíli, kdy bude modernizován průjezd olomouckou železniční stanicí, vybudujeme i další peron. Příští rok dokončíme projektovou dokumentaci. Nejpozději do roku 2009 bychom chtěli stavbu zahájit,“ řekl generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek.
Olomoucké nádraží denně odbaví až čtyřicet tisíc cestujících, což je řadí na třetí až čtvrté místo v zemi. Rekonstrukce má zlepšit jeho průjezdnost. „Olomoucké nádraží je na trase dopravní větve z Přerova do České Třebové. Celý úsek bude modernizovaný v roce 2008, ovšem až na stanice v Olomouci a Přerově, které také potřebujeme napojit na části koridorů,“ vysvětlil nutnost oprav v Olomouci Komárek. Železničáři počítají, že na investici budou žádat dotaci z evropských fondů. „Železniční uzel Olomouc patří mezi deset prioritních projektů u nás, které mají šanci na výraznou finanční podporu z Unie,“ řekl ředitel Komárek.
Železnice se v poslední době hodně mění. Novou podobu už mají stanice v Prostějově a Zábřehu, letos a příští rok se budou rekonstruovat nádraží v Šumperku a Jeseníku. Rozsáhlé úpravy čekají v následujících letech také přerovskou stanici.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113637/
V čelákovické městské části začnou koncem roku zastavovat vlaky
Po léta toužebně očekávali obyvatelé části Čelákovic železniční zastávku. Teď se jí coby vánočního dárku dočkají nejen obyvatelé městské části Jiřina, ale i přilehlých chatových oblastí na káranské straně Labe.
Zastávka se přitom paradoxně už několik let objevuje v jízdních řádech, ačkoli jí vlaky zatím jen projíždějí. I po jejím dobudování zde budou stavět jen osobní vlaky, právě ty jsou však pro život lidí v okolí Jiřiny podstatné. Za prací do Prahy totiž odsud dojíždějí stovky lidí.
Zastávka včetně zázemí bude stát město celkem čtyři miliony korun a měla by být uvedena do zkušebního provozu nejpozději koncem prosince. Bude mít význam nejen pro stovky lidí bydlících poblíž, kteří jinak musejí jezdit nebo chodit na hlavní čelákovické nádraží vzdálené několik kilometrů.
„Dynamicky se rozvíjí výstavba mezi obcemi Jiřina, Sedlčánky a Císařská Kuchyně, nová zastávka určitě tyto lokality zatraktivní,“ je přesvědčen radní Čelákovic Luboš Rýdlo.
„Všichni to tady mají na nádraží poměrně hodně daleko, asi tři kilometry, a nejezdí tady žádný autobus,“ říká Emil Bardiovský bydlící v Polské ulici.
Hodně lidí jezdících na hlavní nádraží na kole si proto zkracuje cestu dost nebezpečným způsobem, tedy přebíháním přes koleje, kde sviští jeden vlak za druhým.
„Dcera, která pracuje ve státní správě v Praze, se už nemůže dočkat, až budeme mít zastávku pár metrů od domu,“ prozradil Karel Fanta. I jeho dcera se musí zatím plahočit tři kilometry na hlavní nádraží, aby včas dorazila do práce.
„Budujeme dvě nástupiště o délce dvě stě metrů,“ říká Libor Popenec z firmy Viamont DSP, jež zastávku staví.
Nástupiště mají moderní parametry tak, aby se do vlaku bez problémů dostali i vozíčkáři. Cestující budou navíc před nepohodou chránit i zhruba šest metrů dlouhé přístřešky. Stavebníci proto musejí dělat komplikované práce, které zasahují do provozu na celé trati.
Zastávka totiž vyroste v místě, které je ohraničeno náspem a alejemi vysokých stromů.
„Museli jsme dělat přeložky kabelů, překládaly se sloupy,“ vysvětluje Popenec důvod, proč cestující občas nadávali a ještě několik týdnů budou hubovat na to, že je v některých hodinách provoz na frekventované trati sváděn ze dvou kolejí na jednu.
To samozřejmě vede k mnohaminutovým zpožděním. Pro obyvatele Čelákovic se však jedná o hodně podstatnou věc.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Po léta toužebně očekávali obyvatelé části Čelákovic železniční zastávku. Teď se jí coby vánočního dárku dočkají nejen obyvatelé městské části Jiřina, ale i přilehlých chatových oblastí na káranské straně Labe.
Zastávka se přitom paradoxně už několik let objevuje v jízdních řádech, ačkoli jí vlaky zatím jen projíždějí. I po jejím dobudování zde budou stavět jen osobní vlaky, právě ty jsou však pro život lidí v okolí Jiřiny podstatné. Za prací do Prahy totiž odsud dojíždějí stovky lidí.
Zastávka včetně zázemí bude stát město celkem čtyři miliony korun a měla by být uvedena do zkušebního provozu nejpozději koncem prosince. Bude mít význam nejen pro stovky lidí bydlících poblíž, kteří jinak musejí jezdit nebo chodit na hlavní čelákovické nádraží vzdálené několik kilometrů.
„Dynamicky se rozvíjí výstavba mezi obcemi Jiřina, Sedlčánky a Císařská Kuchyně, nová zastávka určitě tyto lokality zatraktivní,“ je přesvědčen radní Čelákovic Luboš Rýdlo.
„Všichni to tady mají na nádraží poměrně hodně daleko, asi tři kilometry, a nejezdí tady žádný autobus,“ říká Emil Bardiovský bydlící v Polské ulici.
Hodně lidí jezdících na hlavní nádraží na kole si proto zkracuje cestu dost nebezpečným způsobem, tedy přebíháním přes koleje, kde sviští jeden vlak za druhým.
„Dcera, která pracuje ve státní správě v Praze, se už nemůže dočkat, až budeme mít zastávku pár metrů od domu,“ prozradil Karel Fanta. I jeho dcera se musí zatím plahočit tři kilometry na hlavní nádraží, aby včas dorazila do práce.
„Budujeme dvě nástupiště o délce dvě stě metrů,“ říká Libor Popenec z firmy Viamont DSP, jež zastávku staví.
Nástupiště mají moderní parametry tak, aby se do vlaku bez problémů dostali i vozíčkáři. Cestující budou navíc před nepohodou chránit i zhruba šest metrů dlouhé přístřešky. Stavebníci proto musejí dělat komplikované práce, které zasahují do provozu na celé trati.
Zastávka totiž vyroste v místě, které je ohraničeno náspem a alejemi vysokých stromů.
„Museli jsme dělat přeložky kabelů, překládaly se sloupy,“ vysvětluje Popenec důvod, proč cestující občas nadávali a ještě několik týdnů budou hubovat na to, že je v některých hodinách provoz na frekventované trati sváděn ze dvou kolejí na jednu.
To samozřejmě vede k mnohaminutovým zpožděním. Pro obyvatele Čelákovic se však jedná o hodně podstatnou věc.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113635/
Práce za dvacet milionů korun trvaly rok. Cestující ocení moderní vybavení budovy
Lidé cestující vlakem se cítí na nádraží ve Stříbře příjemněji než v minulosti - budova totiž prodělala rekonstrukci za téměř dvacet milionů korun.
Oprava trvala rok a skončila letos v říjnu. Během té doby se opravila mimo jiné i střecha. Nádraží tak získalo novou střešní krytinu, zesílila se také nosní konstrukce.
Největší změnu ale poznají cestující v samotné budově. Kromě zateplení a výměny dveří a oken se rekonstruoval i odbavovací prostor. „Vše je vyřešeno v moderním stylu se zabudovaným vnitřním vybavením,“ uvádí Radek Makovec ze Správy dopravní cesty Plzeň.
Součástí opravené haly je rovněž nové bezbariérové WC. Opravy se dočkaly také bytové jednotky, inženýrské sítě a budova bývalého skladiště, která slouží jako kancelářské prostory.
Chystají další změny
Na jaře se mohou cestující těšit na další změny. „Majitel restaurace, která je vlastně přístavbou k výpravní budově, slíbil výměnu oken a opravu fasády,“ vysvětluje Radek Makovec. Nátěr by měl barevně ladit se zbytkem budovy tak, aby byl pro cestující celkový pohled příjemný.
Na rekonstrukci budovy stříbrského nádraží bude navazovat v rámci většího projektu ještě bourání přístavby dopravní kanceláře nebo rekonstrukce provozních prostor.
„Počítáme také s prodloužením zastřešení nástupiště u budovy a s novými nástupišti,“ uvádí Radek Makovec.
Stavby i demolice
V současné době probíhají výrazné úpravy železničních objektů na trati Plzeň - Stříbro, která je součástí stavby III. tranzitního železničního koridoru Praha - Plzeň - Cheb. V jejím rámci se ve Stříbře také uskuteční například přístavba reelové stanice k budově bývalého skladiště . „Ta bude tvořit samostatný funkční celek,“ uvádí Makovec. Demolice čeká objekt, který stojí mezi bývalým skladištěm a výpravní budovou. Během stavby III. koridoru se do budoucna počítá také s modernizací železniční trati z Plzně do Rokycan. Vlaky by zde měly dosáhnout až stošedesátikilometrové rychlosti a doba jízdy by se tím měla zkrátit na polovinu.
Železniční stanice ve Stříbře byla uvedena do provozu před více než sto třiceti lety, nynější budova výpravní stanice byla postavena ve třicátých letech dvacátého století. O třicet let později proběhla první rekonstrukce, v rámci níž se přistavěla dopravní kancelář a restaurace.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Lidé cestující vlakem se cítí na nádraží ve Stříbře příjemněji než v minulosti - budova totiž prodělala rekonstrukci za téměř dvacet milionů korun.
Oprava trvala rok a skončila letos v říjnu. Během té doby se opravila mimo jiné i střecha. Nádraží tak získalo novou střešní krytinu, zesílila se také nosní konstrukce.
Největší změnu ale poznají cestující v samotné budově. Kromě zateplení a výměny dveří a oken se rekonstruoval i odbavovací prostor. „Vše je vyřešeno v moderním stylu se zabudovaným vnitřním vybavením,“ uvádí Radek Makovec ze Správy dopravní cesty Plzeň.
Součástí opravené haly je rovněž nové bezbariérové WC. Opravy se dočkaly také bytové jednotky, inženýrské sítě a budova bývalého skladiště, která slouží jako kancelářské prostory.
Chystají další změny
Na jaře se mohou cestující těšit na další změny. „Majitel restaurace, která je vlastně přístavbou k výpravní budově, slíbil výměnu oken a opravu fasády,“ vysvětluje Radek Makovec. Nátěr by měl barevně ladit se zbytkem budovy tak, aby byl pro cestující celkový pohled příjemný.
Na rekonstrukci budovy stříbrského nádraží bude navazovat v rámci většího projektu ještě bourání přístavby dopravní kanceláře nebo rekonstrukce provozních prostor.
„Počítáme také s prodloužením zastřešení nástupiště u budovy a s novými nástupišti,“ uvádí Radek Makovec.
Stavby i demolice
V současné době probíhají výrazné úpravy železničních objektů na trati Plzeň - Stříbro, která je součástí stavby III. tranzitního železničního koridoru Praha - Plzeň - Cheb. V jejím rámci se ve Stříbře také uskuteční například přístavba reelové stanice k budově bývalého skladiště . „Ta bude tvořit samostatný funkční celek,“ uvádí Makovec. Demolice čeká objekt, který stojí mezi bývalým skladištěm a výpravní budovou. Během stavby III. koridoru se do budoucna počítá také s modernizací železniční trati z Plzně do Rokycan. Vlaky by zde měly dosáhnout až stošedesátikilometrové rychlosti a doba jízdy by se tím měla zkrátit na polovinu.
Železniční stanice ve Stříbře byla uvedena do provozu před více než sto třiceti lety, nynější budova výpravní stanice byla postavena ve třicátých letech dvacátého století. O třicet let později proběhla první rekonstrukce, v rámci níž se přistavěla dopravní kancelář a restaurace.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113342/
(...)
Konečně jsme dojeli s obvyklým zpožděním do Prahy. Hned při prvním průchodu hlavním nádražím zjistíte, že se zřejmě jedná o výjimečně ojedinělou státem chráněnou archeologickou památku. Nejen, že zde můžete spatřit vykopávky z doby tzv. totalitní, ale patrně i z mladší doby kamenné. Soudě podle vzhledu hlavního nádraží, pan Wilson, jemuž vděčí nádraží za název, musel být velmi hnusný, škaredý, špinavý a páchnoucí člověk. Všudypřítomný zápach moči, cigaretového kouře a bůhví čeho, zůstává po opuštění nádraží ještě dlouho součástí vašeho osobního odéru.
(...)
Celý pohled na pražské hlavní nádraží coby kulisu hororového filmu najdete na
http://www.blisty.cz/2006/11/8/art31151.html
Konečně jsme dojeli s obvyklým zpožděním do Prahy. Hned při prvním průchodu hlavním nádražím zjistíte, že se zřejmě jedná o výjimečně ojedinělou státem chráněnou archeologickou památku. Nejen, že zde můžete spatřit vykopávky z doby tzv. totalitní, ale patrně i z mladší doby kamenné. Soudě podle vzhledu hlavního nádraží, pan Wilson, jemuž vděčí nádraží za název, musel být velmi hnusný, škaredý, špinavý a páchnoucí člověk. Všudypřítomný zápach moči, cigaretového kouře a bůhví čeho, zůstává po opuštění nádraží ještě dlouho součástí vašeho osobního odéru.
(...)
Celý pohled na pražské hlavní nádraží coby kulisu hororového filmu najdete na
http://www.blisty.cz/2006/11/8/art31151.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113277/
Po půl roce provizorního provozu na hlavním nádraží v Ústí nad Labem mohou Ústečané od počátku listopadu využívat odbavovací halu a zrekonstruované první nástupiště. Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj Právu řekl, že otevřeno bylo také ČD centrum se dvěma mezinárodními pokladnami a stejným počtem informačních pracovišť.
„Do provozu byl uveden i nový infosystém v odbavovací hale a na prvním nástupišti včetně dalších technických úprav v celém areálu nádraží,“ řekl Ondrůj. Tato etapa byla součástí celkové rekonstrukce železničního uzlu Ústí nad Labem a ukončena by měla být ke konci roku 2008 s tím, že si vyžádá celkem 2,5 miliardy korun.
Součástí jsou nejen rekonstrukční práce na hlavním nádraží, ale také přestavba kolejiště v železničním uzlu Ústí nad Labem, vybudování nového zabezpečovacího zařízení a dálkové ovládání železničního provozu na trati do Prackovic.
Další etapou prací na rekonstrukci ústeckého hlavního nádraží bude dokončení 3. nástupiště v polovině května příštího roku a zpřístupnění druhého nástupiště do konce roku 2007. Ústecké nádraží se tak má stát podle Ondrůje jedním z nejmodernějších v České republice i kvůli projíždějícím vlakům ze Skandinávie do jihovýchodní Evropy.
Nádraží nabídne cestujícím také obchodní centrum s komerčními prostorami včetně občerstvení, prodeje potravin či kadeřnictví. Pod nádražím vznikne i parkoviště pro stovku aut či promenáda na labské nábřeží.
(Právo)
„Do provozu byl uveden i nový infosystém v odbavovací hale a na prvním nástupišti včetně dalších technických úprav v celém areálu nádraží,“ řekl Ondrůj. Tato etapa byla součástí celkové rekonstrukce železničního uzlu Ústí nad Labem a ukončena by měla být ke konci roku 2008 s tím, že si vyžádá celkem 2,5 miliardy korun.
Součástí jsou nejen rekonstrukční práce na hlavním nádraží, ale také přestavba kolejiště v železničním uzlu Ústí nad Labem, vybudování nového zabezpečovacího zařízení a dálkové ovládání železničního provozu na trati do Prackovic.
Další etapou prací na rekonstrukci ústeckého hlavního nádraží bude dokončení 3. nástupiště v polovině května příštího roku a zpřístupnění druhého nástupiště do konce roku 2007. Ústecké nádraží se tak má stát podle Ondrůje jedním z nejmodernějších v České republice i kvůli projíždějícím vlakům ze Skandinávie do jihovýchodní Evropy.
Nádraží nabídne cestujícím také obchodní centrum s komerčními prostorami včetně občerstvení, prodeje potravin či kadeřnictví. Pod nádražím vznikne i parkoviště pro stovku aut či promenáda na labské nábřeží.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113182/
Černošice - Cestovat vlakem ze zastávky Černošice-Mokropsy v okrese Praha-západ je pro invalidy a maminky s kočárky docela problém. Na mokropeské nádraží se totiž mohou dostat jediným způsobem - podchodem. „Máme jediný peron, přístup na něj je opravdu omezující, pouze podchodem po schodech,“ potvrzuje místostarostka Černošic Helena Langšádlová s tím, že stížnosti občanů se kvůli tomu množí.
„Když v Mokropsech vystupuju sama, raději než podchodem jedu s kočárkem mezi kolejemi k nejbližšímu železničnímu přejezdu. Je to ale nebezpečné,“ připouští dvaadvacetiletá Jana Pelikánová.
Radnice už proto začala jednat se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), která má podchody, nadchody i kolejiště na starosti.
„Chtěli jsme protáhnout středový nástupní ostrůvek až k nejbližšímu železničnímu přejezdu v ulici Říční. Z bezpečnostních důvodů ale není možné jen zpevnit nyní používanou cestu. Proto jsme si nechali zpracovat odbornou studii bezbariérového přístupu na nádraží,“ potvrdila Langšádlová s tím, že náklady odhaduje až na dva miliony korun.
Přestavbu by měla hradit právě Správa železniční dopravní cesty.
„Na stávajících zastávkách se přístupy neupravují, dokud není nutná přestavba. Takže i v Mokropsech to budeme řešit při první větší opravě,“ sdělil Jiří Šťastný ze SŽDC s tím, že konkrétní termín není jasný.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
„Když v Mokropsech vystupuju sama, raději než podchodem jedu s kočárkem mezi kolejemi k nejbližšímu železničnímu přejezdu. Je to ale nebezpečné,“ připouští dvaadvacetiletá Jana Pelikánová.
Radnice už proto začala jednat se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), která má podchody, nadchody i kolejiště na starosti.
„Chtěli jsme protáhnout středový nástupní ostrůvek až k nejbližšímu železničnímu přejezdu v ulici Říční. Z bezpečnostních důvodů ale není možné jen zpevnit nyní používanou cestu. Proto jsme si nechali zpracovat odbornou studii bezbariérového přístupu na nádraží,“ potvrdila Langšádlová s tím, že náklady odhaduje až na dva miliony korun.
Přestavbu by měla hradit právě Správa železniční dopravní cesty.
„Na stávajících zastávkách se přístupy neupravují, dokud není nutná přestavba. Takže i v Mokropsech to budeme řešit při první větší opravě,“ sdělil Jiří Šťastný ze SŽDC s tím, že konkrétní termín není jasný.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113106/
České dráhy hledají kupce pro zchátralou budovu. Umělci, kteří ji dosud využívali, jsou proti
Zchátralou část vlakového nádraží Plzeň-Jižní Předměstí chtějí České dráhy prodat. Potvrdil to včera Miroslav Krutina z Generálního ředitelství Českých drah. Podle jeho slov v současné době zpracovává podklady k veřejnému prodeji vybraná pražská dražební společnost. Dražba se uskuteční 19. prosince a vyvolávací cena jsou necelé tři miliony korun. Investice do budovy ze začátku minulého století se ale budou pohybovat v desítkách milionů korun.
Umělci o budovu nechtějí přijít
Dráhy už léta využívají pouze polovinu nádraží, zbylá část je pro veřejnost uzavřená. Útočiště tu našlo sdružení alternativních umělců Johan, které zde pořádá různé kulturní akce. O nádražní prostory chce bojovat.
„Chystáme se oslovit město a projednat s ním další možnosti. Jednou z variant je například ta, že by město budovu získalo do svého vlastnictví a nám ji dlouhodobě pronajalo,“ přibližuje možné řešení Eva Ichová, jednatelka centra Johan. Tvrdí, že kdyby centrum mělo v ruce smlouvu o dlouhodobém pronájmu, může se začít ucházet o peníze na rekonstrukci objektu například v Evropské unii. „Město by pak do rekonstrukce ve výši desítek milionů korun nemuselo vůbec nic investovat. Stejným způsobem byla například opravena stanice v Žilině, která slouží podobným účelům jako budova jižního nádraží tady v Plzni,“ dodává Eva Ichová.
Alternativní scénu v prostorách nádražní budovy by mohl udržet fakt, že památkově chráněná stavba má omezené možnosti komerčního využití. Není možné provádět její zásobování, k dispozici nejsou parkovací místa, v blízkosti nepřetržitě projíždějí vlaky a součástí prodeje nejsou žádné okolní pozemky. Do případných úprav budou také mluvit památkáři.
„Železniční zastávka s touto budovou je podle mě nejvelkoryseji pojatou zastávkou pro osobní dopravu v České republice. Jižní Předměstí bývalo nejlidnatějším předměstím, v blízkosti byla Škodovka. Nejzajímavější je jistě vstupní vestibul se secesními detaily. Ráz budovy proto nahrává tomu, aby v ní zůstal prostor pro současné aktivity,“ říká plzeňský odborník a památkář Pavel Domanický. Je přesvědčen o tom, že různé akce v opuštěné budově pomáhají zviditelnit Plzeň na mapě republiky. „Například na divadlo do nádražní budovy přijíždějí i lidé z jižní Moravy,“ dodává památkář.
Město ani kraj asi budovu nekoupí
Náměstkyně primátora Marcela Krejsová nevěří, že by město budovu koupilo. „Zatím jsme neobdrželi žádný podnět. O koupi by muselo rozhodnout zastupitelstvo. Myslím, že pro alternativní scénu je možné v Plzni najít i jiné prostory. Neumím si představit, že by město objekt koupilo, když nedokázalo například získat bývalé městské lázně,“ říká Krejsová.
Podobně se vyjadřuje také Martin Baxa, krajský radní pro oblast kultury a památkové péče. „Činnost centra Johan podporujeme, ale neumím si představit, že by do toho kraj vstoupil nějakým majetkovým způsobem,“ říká Baxa.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Zchátralou část vlakového nádraží Plzeň-Jižní Předměstí chtějí České dráhy prodat. Potvrdil to včera Miroslav Krutina z Generálního ředitelství Českých drah. Podle jeho slov v současné době zpracovává podklady k veřejnému prodeji vybraná pražská dražební společnost. Dražba se uskuteční 19. prosince a vyvolávací cena jsou necelé tři miliony korun. Investice do budovy ze začátku minulého století se ale budou pohybovat v desítkách milionů korun.
Umělci o budovu nechtějí přijít
Dráhy už léta využívají pouze polovinu nádraží, zbylá část je pro veřejnost uzavřená. Útočiště tu našlo sdružení alternativních umělců Johan, které zde pořádá různé kulturní akce. O nádražní prostory chce bojovat.
„Chystáme se oslovit město a projednat s ním další možnosti. Jednou z variant je například ta, že by město budovu získalo do svého vlastnictví a nám ji dlouhodobě pronajalo,“ přibližuje možné řešení Eva Ichová, jednatelka centra Johan. Tvrdí, že kdyby centrum mělo v ruce smlouvu o dlouhodobém pronájmu, může se začít ucházet o peníze na rekonstrukci objektu například v Evropské unii. „Město by pak do rekonstrukce ve výši desítek milionů korun nemuselo vůbec nic investovat. Stejným způsobem byla například opravena stanice v Žilině, která slouží podobným účelům jako budova jižního nádraží tady v Plzni,“ dodává Eva Ichová.
Alternativní scénu v prostorách nádražní budovy by mohl udržet fakt, že památkově chráněná stavba má omezené možnosti komerčního využití. Není možné provádět její zásobování, k dispozici nejsou parkovací místa, v blízkosti nepřetržitě projíždějí vlaky a součástí prodeje nejsou žádné okolní pozemky. Do případných úprav budou také mluvit památkáři.
„Železniční zastávka s touto budovou je podle mě nejvelkoryseji pojatou zastávkou pro osobní dopravu v České republice. Jižní Předměstí bývalo nejlidnatějším předměstím, v blízkosti byla Škodovka. Nejzajímavější je jistě vstupní vestibul se secesními detaily. Ráz budovy proto nahrává tomu, aby v ní zůstal prostor pro současné aktivity,“ říká plzeňský odborník a památkář Pavel Domanický. Je přesvědčen o tom, že různé akce v opuštěné budově pomáhají zviditelnit Plzeň na mapě republiky. „Například na divadlo do nádražní budovy přijíždějí i lidé z jižní Moravy,“ dodává památkář.
Město ani kraj asi budovu nekoupí
Náměstkyně primátora Marcela Krejsová nevěří, že by město budovu koupilo. „Zatím jsme neobdrželi žádný podnět. O koupi by muselo rozhodnout zastupitelstvo. Myslím, že pro alternativní scénu je možné v Plzni najít i jiné prostory. Neumím si představit, že by město objekt koupilo, když nedokázalo například získat bývalé městské lázně,“ říká Krejsová.
Podobně se vyjadřuje také Martin Baxa, krajský radní pro oblast kultury a památkové péče. „Činnost centra Johan podporujeme, ale neumím si představit, že by do toho kraj vstoupil nějakým majetkovým způsobem,“ říká Baxa.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112818/
Ke kmotrově novince:
I několik desítek minut ušetří obyvatelé olomoucké čtvrti Hodolany, kteří spěchají na vlak a z nádraží zase domů. Už nemusejí do tramvaje ani nádraží obcházet po mostě. Od včerejška mohou koleje bezpečně podejít podzemním tunelem. Pro Olomouc je to historický okamžik. Takzvané Staré a Nové Hodolany se tu předkové pokoušeli propojit posledních 160 let.
„Odhadujeme, že podchod budou využívat tisíce obyvatel Olomouce. Nejen ti, kteří cestují vlakem, ale i lidé, kteří jen budou mířit do centra na procházky,“ odhadl primátor Olomouce Martin Novotný (ODS).
Podchod vznikal ve dvou etapách. První úsek po čtvrté nástupiště je v provozu už tři roky. Nové napojení dlouhé 65 metrů je klíčovou stavbou v celém dopravním uzlu. „V úseku asi jednoho kilometru není žádné napojení městské části Hodolany s centrem. Při přecházení kolejí tady lidé často hazardovali s vlastními životy a ohrožovali i železniční provoz,“ uvedl mluvčí českých drah Aleš Ondrůj. Bezpečnost chodců v tunelu už nyní sledují kamery napojené do služebních prostor Českých drah. Firma však jedná s městem o možnosti napojení na systém městské policie.
Stavba podchodu trvala třináct měsíců a stála 71,2 milionu korun. U východu na hodolanské straně je parkoviště a v budoucnu by se sem mohlo přesunout i autobusové nádraží. „Přesun autobusového nádraží je spolu s přesunem tramvajového depa z centra klíčovou akcí nového volebního období. Bude však ještě třeba urbanisticky a dopravně posoudit, jak tyto dvě akce skloubit,“ řekl olomoucký radní a krajský hejtman Ivan Kosatík (ODS). Prozatím se lidé dostanou z podchodu na stávající autobusové nádraží ulicemi Trocnovskou a Sladkovského.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
I několik desítek minut ušetří obyvatelé olomoucké čtvrti Hodolany, kteří spěchají na vlak a z nádraží zase domů. Už nemusejí do tramvaje ani nádraží obcházet po mostě. Od včerejška mohou koleje bezpečně podejít podzemním tunelem. Pro Olomouc je to historický okamžik. Takzvané Staré a Nové Hodolany se tu předkové pokoušeli propojit posledních 160 let.
„Odhadujeme, že podchod budou využívat tisíce obyvatel Olomouce. Nejen ti, kteří cestují vlakem, ale i lidé, kteří jen budou mířit do centra na procházky,“ odhadl primátor Olomouce Martin Novotný (ODS).
Podchod vznikal ve dvou etapách. První úsek po čtvrté nástupiště je v provozu už tři roky. Nové napojení dlouhé 65 metrů je klíčovou stavbou v celém dopravním uzlu. „V úseku asi jednoho kilometru není žádné napojení městské části Hodolany s centrem. Při přecházení kolejí tady lidé často hazardovali s vlastními životy a ohrožovali i železniční provoz,“ uvedl mluvčí českých drah Aleš Ondrůj. Bezpečnost chodců v tunelu už nyní sledují kamery napojené do služebních prostor Českých drah. Firma však jedná s městem o možnosti napojení na systém městské policie.
Stavba podchodu trvala třináct měsíců a stála 71,2 milionu korun. U východu na hodolanské straně je parkoviště a v budoucnu by se sem mohlo přesunout i autobusové nádraží. „Přesun autobusového nádraží je spolu s přesunem tramvajového depa z centra klíčovou akcí nového volebního období. Bude však ještě třeba urbanisticky a dopravně posoudit, jak tyto dvě akce skloubit,“ řekl olomoucký radní a krajský hejtman Ivan Kosatík (ODS). Prozatím se lidé dostanou z podchodu na stávající autobusové nádraží ulicemi Trocnovskou a Sladkovského.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112813/
vcera byl slavnostne predana do uzivani nova cast podchodu ktera spojejuje hlavni nadrazi v Olomouci s mestskou casti Hodolany. vic tady:
http://www.olomoucko.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2006110601
http://www.olomoucko.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2006110601
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112784/
Nedalo mi to, tak som hladal tu zmluvu. Toto je asi ona -
http://209.85.135.104/search?q=cache:gpgWrGnVdqgJ:www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/16283351-7FF2-48A5-9B58-78FAE0DC9900/0/sdel452005sbms.rtf+%22Dohoda+mezi+Republikou+%C4%8Deskoslovenskou+a+Republikou+polskou+o+privilegovan%C3%A9+pr%C5%AFvozn%C3%AD+doprav%C4%9B+%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD+z+%C4%8Ceskoslovenska+do+%C4%8Ceskoslovenska+p%C5%99es+Glucholazy%22&hl=sk&gl=sk&ct=clnk&cd=1
Ale nenasiel som v nej nic o povinnosti mat zatemnene okna, len to, ze sa nesmeli otvarat dvere ani okna.
http://209.85.135.104/search?q=cache:gpgWrGnVdqgJ:www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/16283351-7FF2-48A5-9B58-78FAE0DC9900/0/sdel452005sbms.rtf+%22Dohoda+mezi+Republikou+%C4%8Deskoslovenskou+a+Republikou+polskou+o+privilegovan%C3%A9+pr%C5%AFvozn%C3%AD+doprav%C4%9B+%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD+z+%C4%8Ceskoslovenska+do+%C4%8Ceskoslovenska+p%C5%99es+Glucholazy%22&hl=sk&gl=sk&ct=clnk&cd=1
Ale nenasiel som v nej nic o povinnosti mat zatemnene okna, len to, ze sa nesmeli otvarat dvere ani okna.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112699/
Jeseník, Glucholazy - Od desátého prosince už nebudou polské Glucholazy pro lidi z Jesenicka jen průjezdní železniční stanicí, kde nesmí ani vystoupit, ani nastoupit. Po šedesáti letech bude glucholazské nádraží otevřeno i pro Čechy.
Potvrdil to ředitel odboru infrastruktury a hospodářství Opolského vojvodství Grzegorz Szimanski. „Nádraží v Glucholazech bude připraveno na pravidelný osobní provoz. Je to určitě dobrá zpráva pro lidi z Polska i Česka, kteří jezdí přes hranice. Stálo to spoustu úsilí, ale výsledek se dostavil,“ sdělil Szimanski.
Otevření stanice pro mezinárodní dopravu mezi Jesenickem a Polskem uvítal i bývalý starosta Jeseníku a současný poslanec Jiří Krátký. „Absolvoval jsme nespočet jednání, která zahájil už můj předchůdce ve funkci starosty Petr Košacký. Jsem rád, že jsme u cíle. Jen mě mrzí, že to trvalo dlouhých patnáct let. Bohužel se ukázalo, že jsme na periferii. Průtahů ze stran republikových institucí z obou stran bylo příliš,“ zhodnotil Krátký.
Vlaky v Polsku ještě nedávno hlídali pohraničníci
Osobní vlaky v Glucholazech zastavují pokaždé. Jenže kvůli zastaralé mezistátní smlouvě nemohou cestující jedoucí mezi Hanušovicemi a Jindřichovem ve Slezsku přes Polsko v Glucholazech vystoupit. Smlouva dokonce nařizuje, že lidé musí stáhnout v Glucholazech rolety na oknech. Vlaky hlídali ještě nedávno polští pohraničníci.
„Situace tady rozhodně nepřipomíná hranici mezi dvěma členskými státy Evropské unie, ale spíš mezi severní a Jižní Koreou. Bylo nezbytné, aby tento nenormální stav skončil,“ řekl Krátký.
Naposledy mohli lidé v Glucholazech nastoupit a vystoupit v roce 1945, kdy byl přechod na tři roky uzavřen. Po jeho opětovném otevření v roce 1948 už začala platit českopolská smlouva zakazující lidem nastupovat a vystupovat z vlaku.
Vesnice a města z obou stran hranice usilují o otevření přechodu už patnáct let. Cílem je především posílit cestovní ruch v příhraničí.
Lidé přesvědčovali orgány obou zemí různými způsoby. Například vypravovali mimořádné vlaky, kterými v zimě jezdili Poláci do Jeseníků lyžovat, v létě zase turisté z Jesenicka k Nyským jezerům. „Zájem lidí byl obrovský. Určitě nám tyto akce pomohly přesvědčit vrcholné instituce z obou stran,“ řekla Eva Procházková z jesenické radnice, která vlaky organizovala.
V Glucholazech je všechno připraveno. Přitom nádraží už nebylo pro osobní dopravu několik let používáno. Poláci totiž ukončili osobní dopravu z polského vnitrozemí kvůli nízkému zájmu už v Nyse a nádraží sloužilo už jen jako nákladní. „Ten zájem byl malý proto, že lidé nemohli trať využít k jízdám přes hranice. Nádraží je nyní připraveno včetně personálu,“ uvedl Szimanski.
„Věříme, že lidé obnovení vlakové dopravy přes hranici ocení. Nejde jen o turisty a lyžaře, ale také o pracující a studenty,“ řekla Procházková. Na Jesenicku už dnes pracuje nejméně padesát lidí z Polska a do zdejší hotelové školy dojíždí několik polských studentů.
České a polské dráhy přidají ke stávajícím pravidelným spojům hned několik novinek. Z Opole do Ostružné a zpět bude jezdit vlak denně vždy v období zimních a jarních prázdnin v Polsku (26. 1.-12. 2. a 28. 4.-6.5.) a v létě od 15. června do 15. září. Vlak bude vyjíždět z Opole v 7.50, v Ostružné bude 11.05. Z Ostružné odjíždí 16.46 a v Opole končí v 19.47 hodin. Další vlaky budou jezdit mezi Ostružnou a Nysou. Z Nysy vyjíždí 5.50, v Ostružné bude v 9.40, z Ostružné se vrací 17.12 a v Nyse končí 20.50.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Snímky z okna vlaku ze dne 13.11.2004:
Potvrdil to ředitel odboru infrastruktury a hospodářství Opolského vojvodství Grzegorz Szimanski. „Nádraží v Glucholazech bude připraveno na pravidelný osobní provoz. Je to určitě dobrá zpráva pro lidi z Polska i Česka, kteří jezdí přes hranice. Stálo to spoustu úsilí, ale výsledek se dostavil,“ sdělil Szimanski.
Otevření stanice pro mezinárodní dopravu mezi Jesenickem a Polskem uvítal i bývalý starosta Jeseníku a současný poslanec Jiří Krátký. „Absolvoval jsme nespočet jednání, která zahájil už můj předchůdce ve funkci starosty Petr Košacký. Jsem rád, že jsme u cíle. Jen mě mrzí, že to trvalo dlouhých patnáct let. Bohužel se ukázalo, že jsme na periferii. Průtahů ze stran republikových institucí z obou stran bylo příliš,“ zhodnotil Krátký.
Vlaky v Polsku ještě nedávno hlídali pohraničníci
Osobní vlaky v Glucholazech zastavují pokaždé. Jenže kvůli zastaralé mezistátní smlouvě nemohou cestující jedoucí mezi Hanušovicemi a Jindřichovem ve Slezsku přes Polsko v Glucholazech vystoupit. Smlouva dokonce nařizuje, že lidé musí stáhnout v Glucholazech rolety na oknech. Vlaky hlídali ještě nedávno polští pohraničníci.
„Situace tady rozhodně nepřipomíná hranici mezi dvěma členskými státy Evropské unie, ale spíš mezi severní a Jižní Koreou. Bylo nezbytné, aby tento nenormální stav skončil,“ řekl Krátký.
Naposledy mohli lidé v Glucholazech nastoupit a vystoupit v roce 1945, kdy byl přechod na tři roky uzavřen. Po jeho opětovném otevření v roce 1948 už začala platit českopolská smlouva zakazující lidem nastupovat a vystupovat z vlaku.
Vesnice a města z obou stran hranice usilují o otevření přechodu už patnáct let. Cílem je především posílit cestovní ruch v příhraničí.
Lidé přesvědčovali orgány obou zemí různými způsoby. Například vypravovali mimořádné vlaky, kterými v zimě jezdili Poláci do Jeseníků lyžovat, v létě zase turisté z Jesenicka k Nyským jezerům. „Zájem lidí byl obrovský. Určitě nám tyto akce pomohly přesvědčit vrcholné instituce z obou stran,“ řekla Eva Procházková z jesenické radnice, která vlaky organizovala.
V Glucholazech je všechno připraveno. Přitom nádraží už nebylo pro osobní dopravu několik let používáno. Poláci totiž ukončili osobní dopravu z polského vnitrozemí kvůli nízkému zájmu už v Nyse a nádraží sloužilo už jen jako nákladní. „Ten zájem byl malý proto, že lidé nemohli trať využít k jízdám přes hranice. Nádraží je nyní připraveno včetně personálu,“ uvedl Szimanski.
„Věříme, že lidé obnovení vlakové dopravy přes hranici ocení. Nejde jen o turisty a lyžaře, ale také o pracující a studenty,“ řekla Procházková. Na Jesenicku už dnes pracuje nejméně padesát lidí z Polska a do zdejší hotelové školy dojíždí několik polských studentů.
České a polské dráhy přidají ke stávajícím pravidelným spojům hned několik novinek. Z Opole do Ostružné a zpět bude jezdit vlak denně vždy v období zimních a jarních prázdnin v Polsku (26. 1.-12. 2. a 28. 4.-6.5.) a v létě od 15. června do 15. září. Vlak bude vyjíždět z Opole v 7.50, v Ostružné bude 11.05. Z Ostružné odjíždí 16.46 a v Opole končí v 19.47 hodin. Další vlaky budou jezdit mezi Ostružnou a Nysou. Z Nysy vyjíždí 5.50, v Ostružné bude v 9.40, z Ostružné se vrací 17.12 a v Nyse končí 20.50.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Snímky z okna vlaku ze dne 13.11.2004:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112611/
Pred rokmi xerox ešte nebol kvalitný. Fotky sú síce nekvalitné, ale aspoň niečo. Uvítam, keď niekto moje zábery vymení, keď bude mať kvalitnejšie zábery.
Na prvom snímku je ešte prvá-pôvodná staničná budova v Mníšku nad Hnilcom, keď úzkokoľajka viedla až do Margecian. Pred ňou stojí dávno zošrotovaný rušeň U 36.004. Na druhom snímku je stanica Smolnícka Huta.
Na prvom snímku je ešte prvá-pôvodná staničná budova v Mníšku nad Hnilcom, keď úzkokoľajka viedla až do Margecian. Pred ňou stojí dávno zošrotovaný rušeň U 36.004. Na druhom snímku je stanica Smolnícka Huta.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112100/
V rámci projektu Živá nádraží vzniknou v areálu nové služby a lepší zázemí pro cestující
Lysá nad Labem - Vlakové nádraží v Lysé nad Labem bude zmodernizováno. Dostalo se totiž do projektu Českých drah Živá nádraží. V budoucnu by nádraží mělo být především lépe komerčně využíváno. „Chtěli bychom, aby tam přibyly další služby, zkvalitnila se restaurace nebo se zvětšila parkovací kapacita,“ uvedl Karel Otava z Městského úřadu v Lysé nad Labem.
V rámci modernizace nádražních budov by se mohlo také opravit sociální zařízení a čekárna nebo zlepšit kvalita služeb Českých drah. „Na nádraží by měly být instalovány také kamery kvůli zajištění bezpečnosti,“ doplnil Otava.
Radnice v Lysé nad Labem by se do modernizace nádraží a jeho okolí chtěla také zapojit. Záměrem města je od Českých drah odkoupit pozemek a na něm vybudovat parkoviště.
Investor bude vybrán příští rok
České dráhy do projektu vloží své pozemky společně s prostory stávajících nádraží. V příštím roce pak Lysá nad Labem vyhlásí výběrové řízení, ze kterého vzejde investor. Ten pak připraví projekt modernizace nádraží, navrhne jeho rozsah a následně nádraží zmodernizuje. Tím získá do dlouhodobého užívání komerční prostory, které po opravě v jednotlivých nádražních terminálech vzniknou. Tam pak bude mít možnost rozvíjet své vlastní komerční aktivity, případně tyto prostory bude moci dále pronajmout.
„Opravy budou zahrnovat nejen celkové vylepšení interiérů spolu s přilehlým okolím nádražních budov, ale především by se měla zvýšit kvalita odbavovacích a dalších služeb, které jsou cestujícím na železničních stanicích poskytovány,“ uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Podle Karla Otavy může investor přijít i s dalšími nápady, jak nádraží vylepšit. „Na nádraží by mohla být také samoobsluha, obchod s květinami nebo kadeřnice,“ řekl Otava.
Město Lysá nad Labem leží na důležité železniční křižovatce. Přestože tudy nevede preferovaný železniční koridor, podařilo se díky několika železničářům a představitelům města nádraží v Lysé nad Labem během let 1998 až 2002 postupně opravit. Lysá nad Labem tak investovala do železnice z vlastních prostředků 53 milionů a dalších 75 milionů se podařilo sehnat ze státního rozpočtu. Během rekonstrukce nádraží byla mimo jiné vybudována dvě ostrovní nástupiště s přístřešky, 80 metrů dlouhý podchod pod kolejištěm, který je na obou stranách zakončen moderními vstupními objekty. Cestujícím se také dostane komplexního odbavení v centru Českých drah.
I architektonické řešení nádraží prošlo složitým vývojem. „Bylo obtížné skloubit požadavky na kapacitu a vybavení moderních, nově budovaných zařízení s tradiční architekturou minulého století, která je pro železnici charakteristická,“ uvedl Otava.
Vysoká kvalita služeb, množství osobních vlaků, moderní prostředí a parkovací možnosti přivedly na železnici v Lysé nad Labem další cestující. Denně se tak v prostorách stanice pohybuje okolo devíti tisíc lidí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Lysá nad Labem - Vlakové nádraží v Lysé nad Labem bude zmodernizováno. Dostalo se totiž do projektu Českých drah Živá nádraží. V budoucnu by nádraží mělo být především lépe komerčně využíváno. „Chtěli bychom, aby tam přibyly další služby, zkvalitnila se restaurace nebo se zvětšila parkovací kapacita,“ uvedl Karel Otava z Městského úřadu v Lysé nad Labem.
V rámci modernizace nádražních budov by se mohlo také opravit sociální zařízení a čekárna nebo zlepšit kvalita služeb Českých drah. „Na nádraží by měly být instalovány také kamery kvůli zajištění bezpečnosti,“ doplnil Otava.
Radnice v Lysé nad Labem by se do modernizace nádraží a jeho okolí chtěla také zapojit. Záměrem města je od Českých drah odkoupit pozemek a na něm vybudovat parkoviště.
Investor bude vybrán příští rok
České dráhy do projektu vloží své pozemky společně s prostory stávajících nádraží. V příštím roce pak Lysá nad Labem vyhlásí výběrové řízení, ze kterého vzejde investor. Ten pak připraví projekt modernizace nádraží, navrhne jeho rozsah a následně nádraží zmodernizuje. Tím získá do dlouhodobého užívání komerční prostory, které po opravě v jednotlivých nádražních terminálech vzniknou. Tam pak bude mít možnost rozvíjet své vlastní komerční aktivity, případně tyto prostory bude moci dále pronajmout.
„Opravy budou zahrnovat nejen celkové vylepšení interiérů spolu s přilehlým okolím nádražních budov, ale především by se měla zvýšit kvalita odbavovacích a dalších služeb, které jsou cestujícím na železničních stanicích poskytovány,“ uvedla Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Podle Karla Otavy může investor přijít i s dalšími nápady, jak nádraží vylepšit. „Na nádraží by mohla být také samoobsluha, obchod s květinami nebo kadeřnice,“ řekl Otava.
Město Lysá nad Labem leží na důležité železniční křižovatce. Přestože tudy nevede preferovaný železniční koridor, podařilo se díky několika železničářům a představitelům města nádraží v Lysé nad Labem během let 1998 až 2002 postupně opravit. Lysá nad Labem tak investovala do železnice z vlastních prostředků 53 milionů a dalších 75 milionů se podařilo sehnat ze státního rozpočtu. Během rekonstrukce nádraží byla mimo jiné vybudována dvě ostrovní nástupiště s přístřešky, 80 metrů dlouhý podchod pod kolejištěm, který je na obou stranách zakončen moderními vstupními objekty. Cestujícím se také dostane komplexního odbavení v centru Českých drah.
I architektonické řešení nádraží prošlo složitým vývojem. „Bylo obtížné skloubit požadavky na kapacitu a vybavení moderních, nově budovaných zařízení s tradiční architekturou minulého století, která je pro železnici charakteristická,“ uvedl Otava.
Vysoká kvalita služeb, množství osobních vlaků, moderní prostředí a parkovací možnosti přivedly na železnici v Lysé nad Labem další cestující. Denně se tak v prostorách stanice pohybuje okolo devíti tisíc lidí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112033/
Přestavba ústeckého železničního uzlu průběžně pokračuje. Koncem října, resp. v listopadu, se zprovozní další část této náročné stavby, o které jsme v týdeníku Železničář již několikrát informovali. Připomeňme si, že stavba zahrnuje část trati Praha–Děčín v průjezdu Ústím nad Labem o délce šest kilometrů, mezi již optimalizovanými úseky koridoru v trase Ústí nad Labem–Lovosice, resp. Děčín.
Staví se nová zastávka na trati 231
V úterý 5. září předala Správa železniční dopravní cesty, s. o. (SŽDC), za účasti zástupců města staveniště nové zastávky Čelákovice Jiřina zhotoviteli stavby. Stavební práce probíhají od 11. září. Město Čelákovice uzavřelo se SŽDC Smlouvu o poskytnutí finanční dotace města na zřízení zastávky v konečné výši 4 mil. Kč. Ve smlouvě je ošetřena i skutečnost, že tyto prostředky budou použity výlučně k tomuto účelu.