Nádraží, zastávky, dopravny

V železniční stanici v Čerčanech vzniknou nová nástupiště, podchody i bezbariérové přístupy

Čerčany, Benešov - Železniční stanice v Čerčanech získá v příštích letech novou podobu. Rekonstrukce se uskuteční v rámci úprav železničních stanic a zastávek na trase z Benešova do Strančic a plánuje se na rok 2009.
„Opraví se koleje, získají nové upevnění, které ztlumí hluk a vibrace. Budou umožňovat i přes nepříznivé umístění zdejší stanice v levotočivém oblouku jet rychleji projíždějícím vlakům,“ vysvětlil Jiří Šťastný ze Správy železniční dopravní cesty Praha. Nyní koleje umožňují rychlost šedesát kilometrů v hodině. Po opravě budou moci projíždějící vlaky jezdit rychlostí pětaosmdesát kilometrů v hodině a některé dokonce až stokilometrovou rychlostí.
„Pro cestující vzniknou dvě nová ostrovní nástupiště, která budou postavená podle nové normy, tedy pětapadesát centimetrů nad temenem kolejnice, a to umožní snadné a rychlejší nastupování a vystupování cestujících,“ poznamenal Šťastný.
Novinkou bude také propojení peronů s novým podchodem, který bude mít bezbariérový přístup rampou od staniční budovy. Přibudou i tři výtahy.
Opravy se dočká i nádražní budova. „Odstraní se dodatečné přístavky, zboří se obě stavědla a vedle staniční budovy směrem k Benešovu vyroste nová menší budova pro automatické sdělovací a zabezpečovací zařízení,“ vyjmenoval Jiří Šťastný. Tato budova bude architektonicky přizpůsobena původní nádražní budově. Další změnou bude vybudování protihlukové stěny v okolí stanice a postavení nového mostu přes nedalekou řeku Sázavu.
„Stávající ocelový most se nahradí novou a elegantnější konstrukcí,“ uvedl pracovník správy železniční dopravní cesty. Na pravé straně mostu pak bude zavěšená nová ocelová lávka pro pěší. Při stavbě se také zrekonstruuje zaústění posázavské trati od Světlé nad Sázavou do čerčanské stanice.
Změny se chystají také v benešovské železniční stanici. „Během letošního roku se uskuteční kompletní přestavba benešovské stanice, kolejí, trolejového vedení, podchodů, výtahů a výstavba protihlukových stěn,“ přiblížil opravy Šťastný ze správy železniční dopravní cesty. Zrekonstruují se také traťové koleje z Benešova směrem k výhybně Bedrč, která teprve vznikne a bude zhruba pět kilometrů za Benešovem.
Letos se začne i s pracemi na staničních kolejích v Senohrabech. „Samozřejmě za předpokladu, že bude zajištěno financování stavby,“ upozornil Šťastný.
Hotový je už úsek z Prahy-Uhříněvsi do Prahy-Hostivaře, včetně železniční stanice Praha-Uhříněves a zastávky Praha-Horní Měcholupy. Vznikly zde nové podchody, nástupiště, protihlukové stěny a silniční podjezd spojující ulice Přátelství a K Dálnici. „Nová ostrovní nástupiště umožní snadnější a rychlejší nastupování cestujících.“ sdělil J. Šťastný, Správa železniční doprav. cesty

Mladá fronta DNES - střední čechy (západ)

Jižní Morava - Nádraží nemusejí mít stejný osud. Zatímco to v Bučovicích už pár měsíců prochází velkou přestavbou, aby bylo hezčí, modernější a poskytovalo cestujícím více služeb, ždánické, které je odtud jen přes kopec, je už odepsané.

Některé staniční objekty ve Ždánicích už nechala Správa železničních dopravních cest, státní organizace, která spravuje drážní majetek, zbourat. Pokud si zbytek nádraží nikdo nekoupí, půjde k zemi celé.
Vlaky jezdily ze Ždánic do Uhřic u Kyjova. Všechna nádraží i další objekty na této trati byly většinou postavené za první republiky. Často někde v polích, protože trať se kdysi budovala pro nákladní vlaky.
„Ze středu vesnice to lidé měli na nádraží asi dva kilometry,“ vzpomíná starosta Uhřic Zdeněk Knesl na dobu, kdy ještě lidé jezdili do Ždánic vlakem. Dnes spíš zdejší přemýšlejí, jestli by opuštěné nádraží nemohli využít pro rozvoj turistického ruchu.
Jen kousek od stanice se po bitvě u Slavkova setkal Napoleon s rakouským císařem a domlouvali příměří. „Chceme na tomto místě umístit obelisk a vysadit kolem něj lesopark s posezením pro turisty,“ říká starosta a plánuje, že pokud si nádraží budou moci koupit za rozumnou cenu, mohl by v něm bydlet správce areálu. I hostinec U Napoleona kousek od nádraží, zavřený pro nedostatek hostů, by mohl ožít.
Obce na trase Uhřice-Ždánice mají však plány nejen s některými drážními budovami. Železniční trať by rády přeměnily na cyklostezku. Zdeněk Knesl však nevěří, že se to podaří. „Bylo by to technicky náročné a drahé. Trasa bude zřejmě znečištěná nebezpečnými látkami,“ obává se.
„Likvidace železniční trati je ztrátová věc,“ přiznává i technický náměstek brněnské Správy dopravních cest Českých drah Karel Šobr. „Zisk z prodeje kolejnic by ji nezaplatil. Musely by se z devíti kilometrů vytáhnout i pražce, a protože se jedná o nebezpečný odpad, i jejich likvidace by byla poměrně nákladná,“ dodal.
Na bydlení a rekreaci Správa železničních dopravních cest v minulých letech prodala jen několik bývalých strážních domků. Pokud by se tedy nyní podařilo prodat zdejší nádraží a další objekty, byla by to výjimka. Na trase Uhřice u Kyjova – Ždánice se budou mimo jiné prodávat budovy na zastávkách v Dražůvkách a Želeticích. Ve Ždánicích dokonce i hlavní budova, ve které se vydávaly jízdenky. Některé budovy však byly v tak špatném stavu, že se už musely zbourat.
„Střecha se na některých místech propadala a hrozilo, že se na někoho zřítí,“ uvedl starosta Ždánic Miroslav Procházka. „Musíme opravit školu, náměstí a čekají nás i jiné investice,“ vysvětluje dále, proč si městečko své nádraží koupit nemůže. A stejně jako kolegové z okolí si posteskl, že do opuštěných nádraží se stahují bezdomovci i vandalové. „Jsou to teď taková semeniště neřesti,“ dodal.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

To se budou bezďáci mít! Když už ne chléb, tak aspoň ty hry...

Pardubice - Letošní ročník mezinárodního filmového festivalu Febiofest pozve Pardubičany na unikátní projekci do haly hlavního nádraží. Po loňském úspěchu promítání filmu Spalovač mrtvol v pardubickém krematoriu se mohou diváci na velikonoční pondělí v 16 hodin vypravit na oscarový snímek Ostře sledované vlaky. „Zatím plánujeme dvě projekce, jednu bez vstupného pro veřejnost, druhou uzavřenou pro filmové hosty a diváky z řad Českých drah. Pokud by o film byl stejný zájem jako loni, tak přidáme další promítání,“ slíbil za pořadatele Jan Motyčka. Filmovou adaptaci románu Bohumila Hrabala přijede do Pardubic uvést režisér Jiří Menzel a představitel legendárního Miloše Hrmy Václav Neckář. Kromě nich se během pěti dnů, kdy bude ve městě festival probíhat, objeví také režisér Fero Fenič a zpěvačka Hana Hegerová.
Festival zahájí již tento čtvrtek dokumentární film Marcela, který uvede režisérka Helena Třeštíková. „Pardubice budou navíc jediným místem v republice, kam přijede na filmové promítání také hlavní protagonistka tohoto snímku,“ dodal Motyčka. Pořadatelé nyní ještě jednají o uvedení filmu Petra Nikolaeva A bude hůř, který vznikl podle stejnojmenné předlohy Jana Pelce. „Distributor Čestmír Kopecký nestojí o jeho běžné uvádění v kinech, ale chce ho promítat v klubech a hospodách, kde ještě víc vynikne jeho atmosféra. Proto usilovně hledáme vhodné místo. Pokud ho v Pardubicích seženeme, tak máme přislíbenu také účast režiséra a dalších tvůrců filmu,“ slibuje Motyčka.
Febiofest nabídne divákům v pardubickém multikině Cinestar celkem 16 filmů.

Mladá fronta DNES - pardubický kraj

Integrovaný systém si v Opavě pochvalují

V rámci rekonstrukce odbavovací haly nádraží v Opavě východě do historické podoby došlo i k zásadní změně umístění ČD centra a mezinárodní pokladny. Po zimní přestávce pokračují ve stanici další stavební práce.
Jak uvedl vrchní přednosta Ing. Jiří Valeček, zahajuje se pokládka nové zámkové dlažby a rekonstrukce zastřešení nástupiště u výpravní budovy, která vyvrcholí opravou fasády v srpnu a září. Krnovské nástupiště bude mít během dubna nové zastřešení a ve stejné době bude uveden do činnosti i nový elektronický informační systém pro cestující. Koncem dubna by mělo být zapojeno do ověřovacího provozu i nové staniční zabezpečovací zařízení AŽD ESA 11. Pokračovat budou samozřejmě i investice města v přednádražním prostoru.
V odbavovací hale je permanentní pohyb cestujících. Výjimkou nebylo ani páteční odpoledne 23. března. Také v ČD centru i u výdejního okna přilehlé mezinárodní pokladny se střídal zákazník za zákazníkem.
V předchozím proskleném ČD centru nás bylo lépe vidět, ale cestující si určitě zase zvyknou. Odbavujeme i zákazníky, kteří si kupují jízdenky pro vnitrostátní spoje platební kartou. Používá ji stále více lidí, zejména vysokoškoláci, studenti a cestující při platbě vyšších obnosů. Stále více jízdenek prodáváme také na spoje SC Pendolino. Po 14. hodině vedeme i doplatkovou pokladnu, tedy tržby průvodčích. Dále na noční směně, kdy je ČD centrum mimo provoz, poskytujeme cestujícím informace a v době nočního klidu zamykáme vestibul. Dost si přitom užijeme s bezdomovci. Už aby bylo teplo. Zákazníci se také ještě dost často ptají na směnárenské sužby, ale ty už neprovozujeme, informovala mezinárodní pokladní Lenka Kopecká a pochvalovala si rozšíření krajského integrovaného dopravního systému ODIS, který nyní zahrnuje i rozsáhlou oblast Opavska.
Lidé, kteří dojíždějí do zaměstnání, si výhodu cestovat různými dopravními prostředky na jeden cestovní doklad velmi rychle oblíbili. Zvýšený zájem, zejména u mladších cestujících, zaznamenáváme také u jízdenek přes internet. Rádi bychom vydávali i slevu e-liška, ale nejsme krajské město. Pro cestující by to byla nesporně výhoda, protože v Ostravě Svinově při přestupních časech do deseti minut si tuto slevu mnozí nestihnou vybavit, i když mají přednost, dodala.
Zvýšený zájem o cestovní doklady ODIS potvrdila informátorka ČD centra Libuše Bryjová. Za dvacet dnů od rozšíření integrovaného systému vystavilo opavské ČD centrum přes 450 nových průkazů ODIS pro pracující, nahlédla pohotově do dokladů, lidé nás hodně navštěvují. Informujeme je o slevách, vyhledáváme vlaková spojení. Od otevření ČD centra po rekonstrukci máme sice prodejní sortiment omezen jen na suvenýry Českých drah, ale máme dostat i nějakou zásilku modelů z prodejny Hobby Shop, což nesporně oživí naši nabídku.
Vystřídala ji Drahomíra Hellebrandová, která se ihned ujala další návštěvnice. Přišla si vybavit, jak jinak, průkazku ODIS pro pracující.
Je to výborné, že nyní můžeme spojit vlaky s autobusy, hodnotila rozšíření systému ODIS usměvavá stálá klientka Českých drah paní Vendula z Opavy.

(Železničář 13/2007)

Město Krnov se nachází na hranicích České republiky s Polskem. O svůj železniční hraniční přechod však v minulosti přišlo. Druhá možnost, jak se dostat vlakem z Krnova do Polska, se nerealizovala. Koncem loňského roku ovšem nastal v tomto ohledu zlom.
Železniční stanice Krnov leží na trati číslo 310 spojující Olomouc s Opavou. Navíc je výchozím bodem pro trať číslo 292 Krnov–Jindřichov ve Slezsku–Głuchołazy–Mikulovice–Jeseník–Hanušovice–Šumperk, jejíž část prochází polským územím. Od začátku platnosti nového jízdního řádu byl obnoven význam tohoto peážního úseku – stanice Głuchołazy, která se nachází na polském území, se stala pohraniční přechodovou stanicí mezi Českou republikou a Polskem. Otevřela se tak pro výstup a nástup cestujících, využívajících vlaky zavedené na úsecích trati číslo 292, což je oproti minulosti rozdíl. Tímto krokem bylo obnoveno železniční spojení Krnova s Polskem, jež fungovalo už v minulosti, a to nejen díky trati vedené přes Głuchołazy, ale také díky lokální trati směřující z Krnova do Głubczyc přímo přes někdejší železniční hraniční přechod Krnov–Pietrowice s pohraniční přechodovou stanicí Krnov.
Trať do Głubczyc byla zprovozněna v roce 1873. Bylo to dokonce dříve, než došlo k otevření spojení Krnova s Głuchołazy. Zprovoznění tratě z Olomouce do Jindřichova ve Slezsku se datuje už rokem 1872. Ve stejném roce došlo také k zahájení provozu na části Krnov–Opava. Na úseku z Jindřichova ve Slezsku do Głuchołaz ovšem začal provoz až v roce 1875, zmiňuje přednosta stanice Krnov Ing. Jiří Šotola. Spojení s Głuchołazy zůstalo zachováno až do současnosti, stejně tak funguje i úsek Głuchołazy–Hanušovice, přistavěný v roce 1888. Po trati do Głubczyc ovšem zbyly jen stopy.
Poslední vlaky jezdily z Krnova do Głubczyc a některé až do Koźlí po skončení druhé světové války. V roce 1958 se jednalo o nápadu provozovat nákladní dopravu mezi Krnovem a Koźlemi, ale nakonec k realizaci nedošlo. Koleje vedoucí z Krnova přes hranici do Polska zůstaly, a proto vzešel po roce 1989 návrh na obnovení celé tratě do Głubczyc. Jenže jednání s polskou stranou nepřinesla úspěch, a tak byly nakonec na české straně koleje rovněž sneseny, přibližuje historické mezníky přednosta a dodává, že z Krnova vede do Polska nyní jen silniční hraniční přechod pro pěší a všechny silniční dopravní prostředky kromě kamiónů. Ani v současnosti se o znovunapojení Krnova a Głubczyc pomocí železnice neuvažuje.
Osobní dopravu na trati číslo 310 zajišťují osobní vlaky, spěšné vlaky i rychlíky. Na trať číslo 292 vyjíždějí z Krnova jak osobní vlaky, tak rychlíky.
Osobní doprava má pro Krnov velký význam. Jak dálková, tak v rámci Moravskoslezského kraje. Dobře vytížené jsou vlaky do Olomouce, kde někteří cestující svou jízdu končí. Další většinou pokračují směrem na Prahu nebo na Brno. Napojení na Ostravu máme také slušné, především díky třem párům rychlíků Ostrava–Opava–Krnov–Jeseník a zpět. Ani spojení s přestupem v Opavě není problematické, výhodou je, že se podařilo elektrifikovat trať z Opavy do Ostravy. Počet cestujících navyšují turisté jezdící do Jeseníků. Kratší vzdálenosti překonávají vlakem lidé při svých cestách za prací nebo za vzděláním do Krnova, případně do Opavy nebo do Bruntálu. S radostí sleduji optimistický trend, že počet cestujících pozvolna roste, říká Ing. Šotola.
Stanice je také zahrnuta do integrovaného dopravního systému ODIS (Ostravský dopravní integrovaný systém). Jízdenky ODIS platí i ve vlacích ČD. V Krnově si je kupují zejména cestující, kteří jezdí až za Opavu. O tento integrovaný dopravní systém je u veřejnosti stále větší zájem. Oblibě se těší i zdejší ČD centrum. Otevřeno bylo v červnu roku 2001.
Pro stanici Krnov není zanedbatelná ani nákladní doprava. Vykládá se hlavně uhlí pro místní teplárnu a nakládá dřevo. Do krnovských opraven a strojíren směřují prázdné osobní i nákladní vozy určené k opravě. Řada dalších nákladních vlaků Krnovem projíždí. Za zmínku stojí i skutečnost, že dříve