Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Nádraží ve Vršovicích je dnes ostudou Českých drah i města. Přesto se jeho rekonstrukce zatím nechystá
Přestože většině pražských nádraží v posledních letech svitla naděje, že se jich už nebudou cestující štítit, na jedno nádraží jako by se stále zapomínalo. Na to vršovické. To dnes vypadá s trochou nadsázky jako nádraží provinčního města ztraceného kdesi na Sibiři.
Nádražní budova má oprýskanou fasádu, v čekárně si člověk připadá jak ve filmu z dob první republiky.
Když u nástupiště zastaví moderní soupravy City Elefant, vypadají s nádražní budovou na pozadí jako koláž futuristického umělce, jenž spojil dvě staletí dohromady.
Přitom nejde o bezvýznamné nádraží, ale jedno z nejdůležitějších v Praze. Zastavují zde nejen všechny osobní zastávkové vlaky, ale i drtivá většina rychlíků a také zde cestující přestupují na vlaky mířící do Braníka a dále do Posázaví. Je to první velká stanice pro mezinárodní spoje při cestě do metropole od Českých Budějovic.
Všem, kdo těmito vlaky Vršovicemi projíždějí, se tak naskytne celkem ostudný obrázek. „Když jsem tudy jel poprvé, chodil jsem na základní školu. Tehdy mě doslova šokovalo, že je to tu tak sešlé a zanedbané. Dokonce jsem tehdy o nádraží napsal slohovou práci,„ usmívá se třicetiletý Dušan Šťastný, který přes vršovické nádraží jezdí do zaměstnání v Hostivaři. „A od té doby se prakticky nic nezměnilo, jen vyměnili některá okna a přetřeli část fasády,„ dodává.
A na zářivou fasádu a moderní interiér se budova z konce devatenáctého století nemůže těšit ani v nejbližší době.
„Nádraží Vršovice není v projektu Živá nádraží,„ tvrdí Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah. Podle ní se zde pouze počítá s tím, že se přestaví kolejiště. „Až potom se bude rekonstruovat celé nádraží,„ dodává.
Ani císař se nezastavil Přestože Vršovice trať přeťala už v roce 1871, jedenáct let tudy vlaky pouze projížděly. „Největší slávy„ se nádraží zřejmě dočkalo 12. června 1901. Tehdy svým dvorním vlakem přes Vršovice cestoval do Prahy císař František Josef I. Na vyzdobeném nádraží se slavobránou se sešla místní honorace, ve větru plápolaly prapory a žáci místní školy netrpělivě nad stromy vyhlíželi dým parní lokomotivy.
Když vlak vjel do stanice, nastoupená kapela na nástupišti spustila rakouskou hymnu a davy provolávaly císaři slávu. A vlak pouze projel.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Přestože většině pražských nádraží v posledních letech svitla naděje, že se jich už nebudou cestující štítit, na jedno nádraží jako by se stále zapomínalo. Na to vršovické. To dnes vypadá s trochou nadsázky jako nádraží provinčního města ztraceného kdesi na Sibiři.
Nádražní budova má oprýskanou fasádu, v čekárně si člověk připadá jak ve filmu z dob první republiky.
Když u nástupiště zastaví moderní soupravy City Elefant, vypadají s nádražní budovou na pozadí jako koláž futuristického umělce, jenž spojil dvě staletí dohromady.
Přitom nejde o bezvýznamné nádraží, ale jedno z nejdůležitějších v Praze. Zastavují zde nejen všechny osobní zastávkové vlaky, ale i drtivá většina rychlíků a také zde cestující přestupují na vlaky mířící do Braníka a dále do Posázaví. Je to první velká stanice pro mezinárodní spoje při cestě do metropole od Českých Budějovic.
Všem, kdo těmito vlaky Vršovicemi projíždějí, se tak naskytne celkem ostudný obrázek. „Když jsem tudy jel poprvé, chodil jsem na základní školu. Tehdy mě doslova šokovalo, že je to tu tak sešlé a zanedbané. Dokonce jsem tehdy o nádraží napsal slohovou práci,„ usmívá se třicetiletý Dušan Šťastný, který přes vršovické nádraží jezdí do zaměstnání v Hostivaři. „A od té doby se prakticky nic nezměnilo, jen vyměnili některá okna a přetřeli část fasády,„ dodává.
A na zářivou fasádu a moderní interiér se budova z konce devatenáctého století nemůže těšit ani v nejbližší době.
„Nádraží Vršovice není v projektu Živá nádraží,„ tvrdí Markéta Krausová z tiskového oddělení Českých drah. Podle ní se zde pouze počítá s tím, že se přestaví kolejiště. „Až potom se bude rekonstruovat celé nádraží,„ dodává.
Ani císař se nezastavil Přestože Vršovice trať přeťala už v roce 1871, jedenáct let tudy vlaky pouze projížděly. „Největší slávy„ se nádraží zřejmě dočkalo 12. června 1901. Tehdy svým dvorním vlakem přes Vršovice cestoval do Prahy císař František Josef I. Na vyzdobeném nádraží se slavobránou se sešla místní honorace, ve větru plápolaly prapory a žáci místní školy netrpělivě nad stromy vyhlíželi dým parní lokomotivy.
Když vlak vjel do stanice, nastoupená kapela na nástupišti spustila rakouskou hymnu a davy provolávaly císaři slávu. A vlak pouze projel.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/238478/
V Lysé nad Labem mají v dopravní kanceláři krásné uklidňující akvárium
Lysá nad Labem, město nedaleko Prahy, leží na železniční trati z Prahy do Nymburka (č. 231) a dále do Hradce Králové a Týniště nad Orlicí. V Lysé se napojuje trať do Všetat a Ústí nad Labem západ (č. 072); obě trati jsou dvoukolejné a elektrizované. Další, místní trať, spojuje Lysou nad Labem s 5 km vzdálenými Milovicemi (č. 232).
Celý článek najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_5lysa.htm
Lysá nad Labem, město nedaleko Prahy, leží na železniční trati z Prahy do Nymburka (č. 231) a dále do Hradce Králové a Týniště nad Orlicí. V Lysé se napojuje trať do Všetat a Ústí nad Labem západ (č. 072); obě trati jsou dvoukolejné a elektrizované. Další, místní trať, spojuje Lysou nad Labem s 5 km vzdálenými Milovicemi (č. 232).
Celý článek najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_5lysa.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/237788/
V žst. Dobrovice na trati Nymburk - Mladá Boleslav jsme v roce 2004 slavnostně odhalovali pamětní desku velkému spisovatelovi Bohumilu Hrabalovi, který zde v roce 1944 nastoupil do zaměstnání.
Děj známé novely Ostře sledované vlaky se odehrával v Dobrovici a v Kostomlatech nad Labem, kde později sloužil jako výpravčí. Železničář tehdy o této akci podrobně informoval.
Krátce nato, v roce 2005, město Dobrovice iniciovalo a nabídlo finanční spoluúčast na rekonstrukci železniční stanice, jejíž budovy byly v nevalném stavu. Rekonstrukce stanice byla ukončena v listopadu 2007. Za zmínku stojí, kdo ji financoval: ČD, a. s., Správa dopravní cesty Praha, zaplatila 2 250 000 Kč, uzlová žel. stanice Mladá Boleslav vložila 200 000 Kč (soc. zařízení pro zaměstnance ČD, a. s.) a město Dobrovice zaplatilo 250 000 Kč. Celkově tedy rekonstrukce přišla na 2,7 milionu korun. Město Dobrovice se podílelo 10 procenty původního rozpočtu, který činil 2,5 milionu Kč.
(Železničář)
Děj známé novely Ostře sledované vlaky se odehrával v Dobrovici a v Kostomlatech nad Labem, kde později sloužil jako výpravčí. Železničář tehdy o této akci podrobně informoval.
Krátce nato, v roce 2005, město Dobrovice iniciovalo a nabídlo finanční spoluúčast na rekonstrukci železniční stanice, jejíž budovy byly v nevalném stavu. Rekonstrukce stanice byla ukončena v listopadu 2007. Za zmínku stojí, kdo ji financoval: ČD, a. s., Správa dopravní cesty Praha, zaplatila 2 250 000 Kč, uzlová žel. stanice Mladá Boleslav vložila 200 000 Kč (soc. zařízení pro zaměstnance ČD, a. s.) a město Dobrovice zaplatilo 250 000 Kč. Celkově tedy rekonstrukce přišla na 2,7 milionu korun. Město Dobrovice se podílelo 10 procenty původního rozpočtu, který činil 2,5 milionu Kč.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/237778/
Zásadně se změní okolí, v nádražní budově by mohla být i restaurace
Vlakové nádraží v Otrokovicích by se již během několika let mělo stát reprezentativní částí města. České dráhy totiž připravují renovaci budovy, městský úřad zase zásadní přeměnu jeho okolí.
„Před vchodem a východem z čekárny vznikne pěší zóna s lavičkami pro chvilku odpočinku. Druhá část okolí bude vyhrazena pro městskou hromadnou a autobusovou dopravu,„ přiblížila starostka Otrokovic Radoslava Matuszková. Doplnila, že na zbývajícím úseku počítají s parkovištěm osobních vozidel.
Přeměna přijde na pětačtyřicet milionů korun, hotová bude zřejmě do dvou let.
„Začátkem března se budeme ucházet o pětačtyřicetimilionovou dotaci z Evropské unie. Pokud ji získáme, mohli bychom začít s rekonstrukcí už na podzim,„ přiblížila otrokovická starostka.
Řada cestujících úpravy v okolí nádraží vítá. „V současné době to tam nevypadá příliš vábně,„ podotkl osmapadesátiletý Jan Vražič ze Zlína. Podle místní obyvatelky Marcely Gluckové zase přispěje oprava ke zvelebení města.
„Bude jenom dobře, když se dají tamní prostory do pořádku,„ uvedla osmatřicetiletá žena.
K opravě nádražní budovy chtějí železničáři využít soukromé společnosti.
„Připravujeme výběrové řízení na investora, který by budovu opravil a na pár desítek let si ji pronajal,„ objasnil mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Dodal, že nově v objektu by mohla vzniknout restaurace, pekárna i obchod.
Cestující Jan Vražič připustil, že by tam nebylo špatné zřídit i noclehárnu. „Ne pro bezdomovce, ale pro cestující, kteří třeba v noci čekají několik hodin na spoj,„ upřesnil.
Nakolik je to možné ale Joklík zatím odpovědět nedokázal. „Bude záležet na plánech investora,„ sdělil.
Připravované změny navážou na modernizaci pro Zlínský kraj klíčové stanice. V posledních pěti letech se cestující například dočkali nových nástupišt a podchodu pod kolejemi. V hlavní budově dráhy navíc zřídily informační centrum a bezbariérové toalety.
(Kroměřížský deník)
Vlakové nádraží v Otrokovicích by se již během několika let mělo stát reprezentativní částí města. České dráhy totiž připravují renovaci budovy, městský úřad zase zásadní přeměnu jeho okolí.
„Před vchodem a východem z čekárny vznikne pěší zóna s lavičkami pro chvilku odpočinku. Druhá část okolí bude vyhrazena pro městskou hromadnou a autobusovou dopravu,„ přiblížila starostka Otrokovic Radoslava Matuszková. Doplnila, že na zbývajícím úseku počítají s parkovištěm osobních vozidel.
Přeměna přijde na pětačtyřicet milionů korun, hotová bude zřejmě do dvou let.
„Začátkem března se budeme ucházet o pětačtyřicetimilionovou dotaci z Evropské unie. Pokud ji získáme, mohli bychom začít s rekonstrukcí už na podzim,„ přiblížila otrokovická starostka.
Řada cestujících úpravy v okolí nádraží vítá. „V současné době to tam nevypadá příliš vábně,„ podotkl osmapadesátiletý Jan Vražič ze Zlína. Podle místní obyvatelky Marcely Gluckové zase přispěje oprava ke zvelebení města.
„Bude jenom dobře, když se dají tamní prostory do pořádku,„ uvedla osmatřicetiletá žena.
K opravě nádražní budovy chtějí železničáři využít soukromé společnosti.
„Připravujeme výběrové řízení na investora, který by budovu opravil a na pár desítek let si ji pronajal,„ objasnil mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Dodal, že nově v objektu by mohla vzniknout restaurace, pekárna i obchod.
Cestující Jan Vražič připustil, že by tam nebylo špatné zřídit i noclehárnu. „Ne pro bezdomovce, ale pro cestující, kteří třeba v noci čekají několik hodin na spoj,„ upřesnil.
Nakolik je to možné ale Joklík zatím odpovědět nedokázal. „Bude záležet na plánech investora,„ sdělil.
Připravované změny navážou na modernizaci pro Zlínský kraj klíčové stanice. V posledních pěti letech se cestující například dočkali nových nástupišt a podchodu pod kolejemi. V hlavní budově dráhy navíc zřídily informační centrum a bezbariérové toalety.
(Kroměřížský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/237451/
Dráhy a správce železnice vyjdou vstříc vozíčkářům z Orlickoústecka. Na uzlové železniční stanici v České Třebové totiž právě začaly s přestavbou někdejšího služebního podchodu. Vznikne tu podchod pro vozíčkáře, vybavený samoobslužným výtahem. „Vozíčkáři musí doposud využívat služební podchod za asistence našich pracovníků. Po rekonstrukci budou moci využít podchod s výtahem kdykoliv sami,„ říká mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Stavbu hradí Správa železniční dopravní cesty. Podchod přijde na osmnáct milionů korun.
Problémy s cestováním vlakem zůstávají Podle Evy Ostruszkové, ředitelky stacionáře A-centrum v České Třebové, který pracuje s vozíčkáři, nový podchod lidem na vozíku pomůže. Řada velkých problémů s cestováním vlakem jim ale zůstává. „Pro nás Třebováky má nový podchod veliký význam. Pro lepší cestování vozíčkářů je ale potřeba udělat ještě hodně práce. Problém totiž není ani tolik v nástupištích a podchodech jako ve vlacích,„ upozorňuje Ostruszková.
Vlaky s širokými dveřmi a prostorem upravenýmpro přepravu vozíku, včetně upravených toalet, jezdí totiž jen na hlavních tratích. Českotřebovský stacionář se tak se svými klienty snadno dostane vlakem do Brna, Prahy, Olomouce nebo do Pardubic.
„Pokud ale potřebuje vozíčkář cestovat mimo hlavní tratě, bývá to neřešitelné,„ říká ředitelka.
(Mladá fronta DNES)
Stavbu hradí Správa železniční dopravní cesty. Podchod přijde na osmnáct milionů korun.
Problémy s cestováním vlakem zůstávají Podle Evy Ostruszkové, ředitelky stacionáře A-centrum v České Třebové, který pracuje s vozíčkáři, nový podchod lidem na vozíku pomůže. Řada velkých problémů s cestováním vlakem jim ale zůstává. „Pro nás Třebováky má nový podchod veliký význam. Pro lepší cestování vozíčkářů je ale potřeba udělat ještě hodně práce. Problém totiž není ani tolik v nástupištích a podchodech jako ve vlacích,„ upozorňuje Ostruszková.
Vlaky s širokými dveřmi a prostorem upravenýmpro přepravu vozíku, včetně upravených toalet, jezdí totiž jen na hlavních tratích. Českotřebovský stacionář se tak se svými klienty snadno dostane vlakem do Brna, Prahy, Olomouce nebo do Pardubic.
„Pokud ale potřebuje vozíčkář cestovat mimo hlavní tratě, bývá to neřešitelné,„ říká ředitelka.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/237446/
Město Zábřeh předá Správě železniční dopravní cesty zdarma čekárnu na železniční zastávce U Motelu ležící na trati Zábřeh-Šumperk. Správa, která hodlá trať elektrifikovat, zajistí opravu a údržbu zástávky.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/237133/
Policie zrušila své oddělení, protože bylo málo efektivní. Spolupráce s nádražími však pokračuje
Vedení olomoucké policie se zatím jako jediné rozhodlo zrušit místní oddělení železničních policistů. O bezpečnost na nádraží se tak bude starat nejbližší obvodní oddělení.
Podle ředitele policie v Olomouci Zdeňka Šebestíka by tato změna měla vést ke zlepšení operativnosti a posílení policistů v terénu. „Důvody ke zrušení byly jak ekonomické, tak i provozní. Tím hlavním pak byla skutečnost, že potřebujeme lidi do terénu a původní fungování železniční policie nebylo dostatečně efektivní,„ vysvětlil Šebestík.
Z dvaceti železničních policistů tak dvanáct posílí obvodní oddělení ve Smetanově ulici, do jehož působnosti spadá také prostor nádraží. Policisté se dále budou věnovat zajištění pořádku v těchto místech. Další posílí oddělení v Litovli a Uničově. „Od začátku ledna, kdy železniční oddělení přestalo fungovat, se nám již ve spolupráci s městskou policií podařilo proti minulosti zvýšit četnost pohybu policistů v prostoru nádraží,„ doplnil Šebestík.
Vedení stanice se již minulý týden dohodlo s příslušným oddělením na novém způsobu spolupráce. „Policisté budou zasahovat na veřejně přístupných místech. V prostorách železnice a při zásazích v kolejišti je budou doprovázet zaměstnanci drah,„ vysvětlil Zdeněk Ježior, vedoucí přednosta olomouckého hlavního nádraží.
Dráhy také spolupracují s Policií ČR, která mimo jiné doprovází vlaky. Nejde přitom jen o problémové spoje s podnapilými sportovními fanoušky, tam je doprovod nutný. „Policisté doprovázejí i řadu nočních dálkových vlaků a provádí v nich kontrolu. Ostatně, řada policejních služeben stále zůstává i nadále přímo na nádražích,„ doplnil mluvčí českých drah Ondřej Kubala.
(Olomoucký deník)
Vedení olomoucké policie se zatím jako jediné rozhodlo zrušit místní oddělení železničních policistů. O bezpečnost na nádraží se tak bude starat nejbližší obvodní oddělení.
Podle ředitele policie v Olomouci Zdeňka Šebestíka by tato změna měla vést ke zlepšení operativnosti a posílení policistů v terénu. „Důvody ke zrušení byly jak ekonomické, tak i provozní. Tím hlavním pak byla skutečnost, že potřebujeme lidi do terénu a původní fungování železniční policie nebylo dostatečně efektivní,„ vysvětlil Šebestík.
Z dvaceti železničních policistů tak dvanáct posílí obvodní oddělení ve Smetanově ulici, do jehož působnosti spadá také prostor nádraží. Policisté se dále budou věnovat zajištění pořádku v těchto místech. Další posílí oddělení v Litovli a Uničově. „Od začátku ledna, kdy železniční oddělení přestalo fungovat, se nám již ve spolupráci s městskou policií podařilo proti minulosti zvýšit četnost pohybu policistů v prostoru nádraží,„ doplnil Šebestík.
Vedení stanice se již minulý týden dohodlo s příslušným oddělením na novém způsobu spolupráce. „Policisté budou zasahovat na veřejně přístupných místech. V prostorách železnice a při zásazích v kolejišti je budou doprovázet zaměstnanci drah,„ vysvětlil Zdeněk Ježior, vedoucí přednosta olomouckého hlavního nádraží.
Dráhy také spolupracují s Policií ČR, která mimo jiné doprovází vlaky. Nejde přitom jen o problémové spoje s podnapilými sportovními fanoušky, tam je doprovod nutný. „Policisté doprovázejí i řadu nočních dálkových vlaků a provádí v nich kontrolu. Ostatně, řada policejních služeben stále zůstává i nadále přímo na nádražích,„ doplnil mluvčí českých drah Ondřej Kubala.
(Olomoucký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/236251/
V celkem 28 lokalitách nádražních budov ČD ze 132 zařazených do projektu Živá nádraží je již znám partner. Někde už se zahájily stavební práce, jako například v Praze hl. n., Havlíčkově Brodě, kde dokonce už i část prací dokončila, zahajují se práce vMariánských Lázních či v Teplicích. Současný stav revitalizace nádraží i výhledy do blízké i vzdálenější budoucnosti přibližuje ředitel odboru nemovitostních projektů ČD ing. Karel Tabery.
Letos začnou práce na budově v Teplicích, protože firma BOSTAS má již projekt schválen a bude jej zahajovat, společnost Viamont začala práce v Ústí nad Labem hl. n. spojené s modernizací koridoru (SŽDC) a AŽD pravděpodobně zahájí přípravné práce na revitalizaci v Kolíně, říká ing. Tabery a dál vypočítává: Pokud se stihne smlouva, a ona se stihne, na České Budějovice, tak existuje dohoda, že by tu mohlo dojít k drobným zahajovacím pracím pod řízením ČD Reality, a. s.
ČD Reality rovněž intenzivně pracují na přestavbě dejvického nádraží.
Bude zde sídlo jejich společnosti, zatraktivní se prostory pro cestující a vznikne tu významně lepší restaurace nebo třeba zasedací místnost. Jinak je takříkajíc v běhu řada dalších lokalit. Na některé se dodělávají studie proveditelnosti a připravují výběrová řízení (asi 70 případů). Vedle jiných se bude chystat Kroměříž, Kutná Hora město, Klatovy, Mladá Boleslav, Náchod, řeší se Olomouc, Plzeň, Písek a další zajímavé lokality. K nim je možno přiřadit i nové hledání partnera pro řešení revitalizace nádražních budov v Hradci Králové a Pardubicích, protože pro tyto lokality bylo z důvodu nenalezení dohody s JLV zrušeno výběrové řízení. A důvod? Jsou to objekty obtížně komerčně využitelné se silným konkurenčním prostředím, v jejichž blízkosti jsou jiná centra a vyšší nabídky ploch. Často jsou nádražní lokality v místech, kde je v okolí i více menších obchodních příležitostí. Vložení finančních prostředků je pak ekonomicky obtížné, návratnost takových vložených prostředků je pro investora pomalejší než přijatelná - tak 9 až 12 let, u velkých nádraží nad 20 let.
V Hradci Králové bylo původně vyhlášeno dvoukolové výběrové řízení, do 2. kola postoupily JLV a M-Real Estate, představenstvo pak Českým drahám odsouhlasilo vítěznou nabídku s tím, že se odbor 31 pokusí zlepšit parametry nabídky nevýhodné pro ČD. Ani po delším jednání se nepodařilo dohodnout zlepšení podmínek. Požádali jsme o zrušení výběrového řízení, aby to ČD nesvazovalo ruce, vysvětluje ing. Tabery.
Nově odbor 31 ČD jedná se společností Grandi Stazioni Česká republika omožné revitalizaci skupiny menších nádraží. Je snaha uzavřít dohodu, i proto, že Grandi Stazioni Italia má s malými stanicemi zkušenosti. Podaří-li se rozhýbat i tuto oblast, bylo by to dobré. Pro menší lokality a objekty se obtížněji shání partner. Podařilo se domluvit s Plaza Centers, developerem specializovaným na obchodní centra, na spoluúčasti při řešení lokalit Šumperk, Břeclav, kde už jsou výběrová řízení ukončena, a připravuje se vstup tohoto partnera do lokality Cheb, říká ing. Tabery a chválí přístup těch subjektů, které mají zájem oživovat hned několik budov. Příkladem je již zmíněná s. r. o. AŽD Praha, která kromě Kolína a Havlíčkova Brodu soutěží i o Kralupy a Nymburk.
Jedním z asi nejviditelnějších výsledků revitalizace nádraží je otevření prvního obchodu s oděvy v Praze hl. n. Jaké jsou reakce? Myslím, že na počet cestujících, kteří tu denně projdou, jsou zatím čtyři negativní rekce zanedbatelné. Lidé v nich poukazovali na to, proč tam je ošacení, a ne nedostatkové kvalitní občerstvení. Jim i dalším vzkazuje ing. Tabery, že tento prodejní ostrov je určen projektově už pro tento typ služeb, místa občerstvení na hlavním nádraží budou jinde. Revitalizace pražského hlavního nádraží je naplánována do roku 2013, prováděna firmou Grandi Stazioni za plného provozu a navíc komplikována stavbou v kolejišti a podchodech, byť dobře koordinovanou. Úsek náměstka pro správu majetku intenzivně spolupracuje s nový
Letos začnou práce na budově v Teplicích, protože firma BOSTAS má již projekt schválen a bude jej zahajovat, společnost Viamont začala práce v Ústí nad Labem hl. n. spojené s modernizací koridoru (SŽDC) a AŽD pravděpodobně zahájí přípravné práce na revitalizaci v Kolíně, říká ing. Tabery a dál vypočítává: Pokud se stihne smlouva, a ona se stihne, na České Budějovice, tak existuje dohoda, že by tu mohlo dojít k drobným zahajovacím pracím pod řízením ČD Reality, a. s.
ČD Reality rovněž intenzivně pracují na přestavbě dejvického nádraží.
Bude zde sídlo jejich společnosti, zatraktivní se prostory pro cestující a vznikne tu významně lepší restaurace nebo třeba zasedací místnost. Jinak je takříkajíc v běhu řada dalších lokalit. Na některé se dodělávají studie proveditelnosti a připravují výběrová řízení (asi 70 případů). Vedle jiných se bude chystat Kroměříž, Kutná Hora město, Klatovy, Mladá Boleslav, Náchod, řeší se Olomouc, Plzeň, Písek a další zajímavé lokality. K nim je možno přiřadit i nové hledání partnera pro řešení revitalizace nádražních budov v Hradci Králové a Pardubicích, protože pro tyto lokality bylo z důvodu nenalezení dohody s JLV zrušeno výběrové řízení. A důvod? Jsou to objekty obtížně komerčně využitelné se silným konkurenčním prostředím, v jejichž blízkosti jsou jiná centra a vyšší nabídky ploch. Často jsou nádražní lokality v místech, kde je v okolí i více menších obchodních příležitostí. Vložení finančních prostředků je pak ekonomicky obtížné, návratnost takových vložených prostředků je pro investora pomalejší než přijatelná - tak 9 až 12 let, u velkých nádraží nad 20 let.
V Hradci Králové bylo původně vyhlášeno dvoukolové výběrové řízení, do 2. kola postoupily JLV a M-Real Estate, představenstvo pak Českým drahám odsouhlasilo vítěznou nabídku s tím, že se odbor 31 pokusí zlepšit parametry nabídky nevýhodné pro ČD. Ani po delším jednání se nepodařilo dohodnout zlepšení podmínek. Požádali jsme o zrušení výběrového řízení, aby to ČD nesvazovalo ruce, vysvětluje ing. Tabery.
Nově odbor 31 ČD jedná se společností Grandi Stazioni Česká republika omožné revitalizaci skupiny menších nádraží. Je snaha uzavřít dohodu, i proto, že Grandi Stazioni Italia má s malými stanicemi zkušenosti. Podaří-li se rozhýbat i tuto oblast, bylo by to dobré. Pro menší lokality a objekty se obtížněji shání partner. Podařilo se domluvit s Plaza Centers, developerem specializovaným na obchodní centra, na spoluúčasti při řešení lokalit Šumperk, Břeclav, kde už jsou výběrová řízení ukončena, a připravuje se vstup tohoto partnera do lokality Cheb, říká ing. Tabery a chválí přístup těch subjektů, které mají zájem oživovat hned několik budov. Příkladem je již zmíněná s. r. o. AŽD Praha, která kromě Kolína a Havlíčkova Brodu soutěží i o Kralupy a Nymburk.
Jedním z asi nejviditelnějších výsledků revitalizace nádraží je otevření prvního obchodu s oděvy v Praze hl. n. Jaké jsou reakce? Myslím, že na počet cestujících, kteří tu denně projdou, jsou zatím čtyři negativní rekce zanedbatelné. Lidé v nich poukazovali na to, proč tam je ošacení, a ne nedostatkové kvalitní občerstvení. Jim i dalším vzkazuje ing. Tabery, že tento prodejní ostrov je určen projektově už pro tento typ služeb, místa občerstvení na hlavním nádraží budou jinde. Revitalizace pražského hlavního nádraží je naplánována do roku 2013, prováděna firmou Grandi Stazioni za plného provozu a navíc komplikována stavbou v kolejišti a podchodech, byť dobře koordinovanou. Úsek náměstka pro správu majetku intenzivně spolupracuje s nový
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235935/
Nádraží Wien Meidling je jedním z důležitých přestupních uzlů veřejné dopravy na území rakouského hlavního města. Dá se říci, že jde o jedno z nejvytíženějších přestupních nádraží v celé síti Rakouských spolkových drah ÖBB, kterým denně projede přes pět set vlaků.
Každý den projde tímto předměstským nádražím okolo 65 tisíc cestujících, kteří zde přestupují nejen z dálkových, mezinárodních a regionálních vlaků na spoje příměstské železniční dopravy, ale také na metro či tramvaje nebo autobusy. Prognózy dopravce ÖBB počítají, že v roce 2015 tímto nádražím, které bude vzdáleno asi tři kilometry od nově budovaného vídeňského hlavního nádraží, projede denně okolo 1150 vlaků.
Z toho důvodu se rakouské dráhy rozhodly pro nákladnou a zásadní modernizaci celého nádraží, včetně všech nástupišť. Současně byla před nedávnou dobou v Meidlingu zrekonstruována celá jižní část vjezdové skupiny v rámci velkého a stavebně náročného projektu, nazvaného „Lainzer Tunnel„.
Modernizované nádraží by mělo dostat do vínku nejen vylepšená zvýšená nástupiště, ale současně nové zákaznické centrum pro cestující a stanice by měla být stoprocentně přístupná imobilním občanům. Současně se počítá nejen s novým vyústěním podchodu pod nástupišti, ale i s výtahy a pojízdnými schody. Ukončení stavebních prací je naplánováno na rok 2009.
(V článku bylo použito informací společnosti ÖBBImmobilienmanagement GmbH.)
(Železničář)
Každý den projde tímto předměstským nádražím okolo 65 tisíc cestujících, kteří zde přestupují nejen z dálkových, mezinárodních a regionálních vlaků na spoje příměstské železniční dopravy, ale také na metro či tramvaje nebo autobusy. Prognózy dopravce ÖBB počítají, že v roce 2015 tímto nádražím, které bude vzdáleno asi tři kilometry od nově budovaného vídeňského hlavního nádraží, projede denně okolo 1150 vlaků.
Z toho důvodu se rakouské dráhy rozhodly pro nákladnou a zásadní modernizaci celého nádraží, včetně všech nástupišť. Současně byla před nedávnou dobou v Meidlingu zrekonstruována celá jižní část vjezdové skupiny v rámci velkého a stavebně náročného projektu, nazvaného „Lainzer Tunnel„.
Modernizované nádraží by mělo dostat do vínku nejen vylepšená zvýšená nástupiště, ale současně nové zákaznické centrum pro cestující a stanice by měla být stoprocentně přístupná imobilním občanům. Současně se počítá nejen s novým vyústěním podchodu pod nástupišti, ale i s výtahy a pojízdnými schody. Ukončení stavebních prací je naplánováno na rok 2009.
(V článku bylo použito informací společnosti ÖBBImmobilienmanagement GmbH.)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235908/
Za neúnosnou považují situaci na nádraží v Přerově pracovníci Českých drah, kteří přicházejí denně do styku s místními bezdomovci. Lidé bez přístřeší se v nádražním vestibulu chovají jako doma -přespávají na toaletách, obývají zdejší čekárnu a někdy si dokonce na záchodcích rozdělávají ohýnky, aby se zahřáli.
„Z toalet už zmizely kliky, s jejichž pomocí se bezdomovci na toaletě zavřou, aby je nikdo nerušil. Snad nejhorší byla situace o Vánocích, kdy navíc chodili po peróně a obtěžovali cestující žebráním,„ popsala přednostka osobního nádraží v Přerově Víta Wolfová. Kromě toalet si bezdomovci oblíbili také zdejší čekárnu.
„U kamen se zde v mrazivých dnech ohřívá skupinka mladých narkomanů a cestující se pak do čekárny bojí vstoupit,„ řekla Wolfová. Kvůli zápachu, který se line z čekárny, musejí navíc pracovníci drah neustále větrat a cestující si pak stěžují na zimu. Situace dospěla tak daleko, že se chtějí pracovníci drah obrátit na magistrát se žádostí o pomoc. „Bezdomovci si totiž na nádraží v Přerově hájí své teritorium. Když se je snažíme usměrnit, stane se i to, že se pak před naší kanceláří naschvál vymočí,„ vysvětlila Víta Wolfová.
Cestující na nádraží neobtěžují jen bezdomovci, ale také skupinka mladých narkomanů, která zde přespává. „Jde z nich strach, protože je jich šest až osm a mají s sebou tři psy bez náhubku,„ popsala další ze zaměstnankyň drah Drahomíra Vrbová. „Vyhazuji tato individua z nádraží už patnáct let, ale tak hrozné to nikdy nebylo. Vždycky si totiž dali říct a odešli,„ podotkla Vrbová.
Podle policie se podobné incidenty ve vestibulu či na nádraží řeší podle zákona o drahách. „Podle něj se na peróně mohou pohybovat pouze osoby s platnou jízdenkou. V případě, že ji nemají, můžeme jim ze zákona buď udělit pokutu nebo oznámit věc příslušnému správnímu orgánu v Praze,„ řekl zástupce vedoucího obvodního oddělení policie v Přerově Karel Široký. Podle jeho slov se takový způsob potrestání zcela míjí účinkem, tyto osoby lze totiž jen stěží dohledat.
(Nové Přerovsko)
„Z toalet už zmizely kliky, s jejichž pomocí se bezdomovci na toaletě zavřou, aby je nikdo nerušil. Snad nejhorší byla situace o Vánocích, kdy navíc chodili po peróně a obtěžovali cestující žebráním,„ popsala přednostka osobního nádraží v Přerově Víta Wolfová. Kromě toalet si bezdomovci oblíbili také zdejší čekárnu.
„U kamen se zde v mrazivých dnech ohřívá skupinka mladých narkomanů a cestující se pak do čekárny bojí vstoupit,„ řekla Wolfová. Kvůli zápachu, který se line z čekárny, musejí navíc pracovníci drah neustále větrat a cestující si pak stěžují na zimu. Situace dospěla tak daleko, že se chtějí pracovníci drah obrátit na magistrát se žádostí o pomoc. „Bezdomovci si totiž na nádraží v Přerově hájí své teritorium. Když se je snažíme usměrnit, stane se i to, že se pak před naší kanceláří naschvál vymočí,„ vysvětlila Víta Wolfová.
Cestující na nádraží neobtěžují jen bezdomovci, ale také skupinka mladých narkomanů, která zde přespává. „Jde z nich strach, protože je jich šest až osm a mají s sebou tři psy bez náhubku,„ popsala další ze zaměstnankyň drah Drahomíra Vrbová. „Vyhazuji tato individua z nádraží už patnáct let, ale tak hrozné to nikdy nebylo. Vždycky si totiž dali říct a odešli,„ podotkla Vrbová.
Podle policie se podobné incidenty ve vestibulu či na nádraží řeší podle zákona o drahách. „Podle něj se na peróně mohou pohybovat pouze osoby s platnou jízdenkou. V případě, že ji nemají, můžeme jim ze zákona buď udělit pokutu nebo oznámit věc příslušnému správnímu orgánu v Praze,„ řekl zástupce vedoucího obvodního oddělení policie v Přerově Karel Široký. Podle jeho slov se takový způsob potrestání zcela míjí účinkem, tyto osoby lze totiž jen stěží dohledat.
(Nové Přerovsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235570/
foto som zabudol
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235276/
ja sa pripojím k tim replikám hradov.
V Brunovciach na stanici je replika hradu Tematin, pochádza z obdobia 1948-1955 neviem presne, postavili ju miestni zamestnanci drah. Len neviem čo sa snim stane teraz po rekonštrukcii
PS: ak by ste chceli mozem zistit viac (presne roky...)
V Brunovciach na stanici je replika hradu Tematin, pochádza z obdobia 1948-1955 neviem presne, postavili ju miestni zamestnanci drah. Len neviem čo sa snim stane teraz po rekonštrukcii
PS: ak by ste chceli mozem zistit viac (presne roky...)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235275/
Replika hradu Kost už oslavila 60 let, replika stojí vedle budovy nádraží Českých drah.
Hrad postavil v roce 1947 pan František Jeník (děda současné starostky), zaměstnanec Českých drah.
Stavba mu trvala několik měsíců. Hrad nadále zddobí tuto obec a snad odolá zubům času i vandalům.
(Mostecký deník)
V roce 1947 sice určitě žádný zaměstananec Českých drah neexistoval, ale jinak fajn.
Hrad postavil v roce 1947 pan František Jeník (děda současné starostky), zaměstnanec Českých drah.
Stavba mu trvala několik měsíců. Hrad nadále zddobí tuto obec a snad odolá zubům času i vandalům.
(Mostecký deník)
V roce 1947 sice určitě žádný zaměstananec Českých drah neexistoval, ale jinak fajn.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235147/
Zo stanice zmiznú záchranné siete
Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) začali pred pár dňami s rekonštrukciou Železničnej stanice v Michalovciach. Problémové obkladačky nad vstupom do stanice nahradí nová, bezpečnejšia fasáda. Cestujúci si museli niekoľko rokov pri vstupe na michalovskú stanicu dávať pozor na hlavu. Pri vchode do haly ich ohrozovali padajúce obkladačky. Železnice preto umiestnili nad priečelie budovy ochranné siete, ktoré ich zachytávali.
MICHALOVCE. Ochranné siete na michalovskej stanici zadržiavali padajúce obkladačky tri roky. Postupne sa však na viacerých miestach už pretrhávali. Zemplínčania, ktorí pravidelne cestujú železnicou, tvrdia, že sa pri vstupe do budovy radšej vždy pozrú nad hlavu, aby predišli úrazu. Michalovská stanica pritom patrí medzi najnovšie v rámci Slovenska. Do užívania ju odovzdali pred deviatimi rokmi. Železnice pripustili, že problém s obkladačkami lemujúcimi budovu sa objavil až po prevzatí stanice. Príčinou padania bol pravdepodobne nekvalitný podklad. Poškodené obkladačky sa nachádzajú v exteriéri budovy nad vchodom do stanice.
Stanica bude bezpečnejšia
Oprava fasády budovy bude stáť vyše milióna korún. Podľa prednostu stanice Kamila Kočiška majú s obkladačky zlé skúsenosti a preto ich nahradí úplne nová fasáda. Obkladačky v týchto dňoch už strháva z priečelia budovy stavebná firma. Prednosta vysvetľuje, že nová fasáda bude bezpečnejšia a zároveň bude zachovaný estetický vzhľad stanice. Stavebné práce by mali ukončiť približne koncom marca.
zdroj
http://www.cassovia.sk/korzar/clanok.php3?sub=24.1.2008/3676Z
Železnice Slovenskej republiky (ŽSR) začali pred pár dňami s rekonštrukciou Železničnej stanice v Michalovciach. Problémové obkladačky nad vstupom do stanice nahradí nová, bezpečnejšia fasáda. Cestujúci si museli niekoľko rokov pri vstupe na michalovskú stanicu dávať pozor na hlavu. Pri vchode do haly ich ohrozovali padajúce obkladačky. Železnice preto umiestnili nad priečelie budovy ochranné siete, ktoré ich zachytávali.
MICHALOVCE. Ochranné siete na michalovskej stanici zadržiavali padajúce obkladačky tri roky. Postupne sa však na viacerých miestach už pretrhávali. Zemplínčania, ktorí pravidelne cestujú železnicou, tvrdia, že sa pri vstupe do budovy radšej vždy pozrú nad hlavu, aby predišli úrazu. Michalovská stanica pritom patrí medzi najnovšie v rámci Slovenska. Do užívania ju odovzdali pred deviatimi rokmi. Železnice pripustili, že problém s obkladačkami lemujúcimi budovu sa objavil až po prevzatí stanice. Príčinou padania bol pravdepodobne nekvalitný podklad. Poškodené obkladačky sa nachádzajú v exteriéri budovy nad vchodom do stanice.
Stanica bude bezpečnejšia
Oprava fasády budovy bude stáť vyše milióna korún. Podľa prednostu stanice Kamila Kočiška majú s obkladačky zlé skúsenosti a preto ich nahradí úplne nová fasáda. Obkladačky v týchto dňoch už strháva z priečelia budovy stavebná firma. Prednosta vysvetľuje, že nová fasáda bude bezpečnejšia a zároveň bude zachovaný estetický vzhľad stanice. Stavebné práce by mali ukončiť približne koncom marca.
zdroj
http://www.cassovia.sk/korzar/clanok.php3?sub=24.1.2008/3676Z
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/235144/
Dost často jezdím vlakem. A jezdím celkem ráda. Myslím, že situace se zlepšuje. Vlaky jezdí teď včas a vagony jsou čistější.
Ale především bych chtěla pochválit čekárny na trase Tábor – Milevsko. V Balkově Lhotě, Božejovicích a Sepekově jsou čekárny čisté, a i když jistě na jejich údržbu nejsou v ČDvelké peníze, je tam znát, že tamní zaměstnanci a obyvatelé jsou lidé pořádní a o výzdobu čekáren i nástupišť se starají. Např. v Božejovicích patří již k dlouholetému standardu, že na stolech jsou ubrusy, dečky, vázy s květinami, bělostná záclonka, prostě je tam vždy uklizeno a útulno. A také cestující se tam proto chovají slušně a ukázněně. Jiná je situace na zastávkách ČD, kde není výpravčí. Snad by se našlo řešení mezi ČD, OÚ a občany bydlícími poblíž.
Aspoň někdy by možná stačilo koště na pavučiny a odklidit odpadky. Věřím, že postupně i na těchto opuštěných zastávkách dojde ke zlepšení prostředí.
(Táborský deník)
Ale především bych chtěla pochválit čekárny na trase Tábor – Milevsko. V Balkově Lhotě, Božejovicích a Sepekově jsou čekárny čisté, a i když jistě na jejich údržbu nejsou v ČDvelké peníze, je tam znát, že tamní zaměstnanci a obyvatelé jsou lidé pořádní a o výzdobu čekáren i nástupišť se starají. Např. v Božejovicích patří již k dlouholetému standardu, že na stolech jsou ubrusy, dečky, vázy s květinami, bělostná záclonka, prostě je tam vždy uklizeno a útulno. A také cestující se tam proto chovají slušně a ukázněně. Jiná je situace na zastávkách ČD, kde není výpravčí. Snad by se našlo řešení mezi ČD, OÚ a občany bydlícími poblíž.
Aspoň někdy by možná stačilo koště na pavučiny a odklidit odpadky. Věřím, že postupně i na těchto opuštěných zastávkách dojde ke zlepšení prostředí.
(Táborský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/234966/
Strach a hrůza. To jsou dvě slova, která v posledních dnech charakterizují nymburské nádraží. To se stává pro cestující postrachem. V pondělí večer mohli být svědky nejprve loupežného přepadení, později rvačky mezi bezdomovci. Hned dvakrát po sobě museli policisté vyrazit v pondělí večer k případům na nymburské nádraží. Nejprve v půl desáté. „V čekárně železniční stanice napadli tři lupiči dvaačtyřicetiletého muže z Českobudějovicka. Požadovali po něm částku 500 korun,„ řekla mluvčí Okresního policejního ředitelství v Nymburce Zuzana Tuzarová. Napadený muž vydání peněz rezolutně odmítl a vyšel z čekárny na perón. Tam jej ovšem lupiči dohonili. „Fyzicky jej napadli a ukradli mu sportovní tašku s oblečením a osobními věcmi. Škoda byla vyčíslena na 800 korun,„ doplnila Tuzarová. Policie zatím vzhledem k vyšetřování nechce upřesnit, zda útočníky byli bezdomovci, nebo cizí osoby. Každopádně bezdomovci si vše vyříkali o chvíli později. To se mezi sebou začali rvát. „Došlo k jednomu lehčímu zranění,„ poznamenal na místě zasahující policista.
(Kutnohorský deník)
(Kutnohorský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/234960/
Téměř po dvou letech se často kritizované původní nádraží změnilo k nepoznání
Moderní prostory pro odbavení cestujících, elektronický informační systém se dvěma panely, důstojné zázemí pro lidi využívající přepravních služeb ČD a ČSAD včetně počítačové učebny a pobočky infocentra, možnost občerstvení a kvalitního sociálního zázemí. To jsou jen některé z nabídky služeb nového terminálu, který se otevře veřejnosti právě dnes. Téměř po dvou letech se tak často kritizované původní vlašimské nádraží změnilo k nepoznání a obyvatelé města, turisté a další cestující tak budou mít příležitost využít výsledků dlouhodobého projektu za pětačtyřicet milionů korun v podobě moderního dopravního terminálu.
„Zrekonstruované nádraží považujeme za veliký úspěch, kterého by nebylo možné dosáhnout bez vstřícného jednání s Českými drahami a výborné práce projektového týmu,„ říká starosta Vlašimi Luděk Jeništa a dodává, že radnici se daří efektivně nakládat s evropskými dotacemi. a proto už vedení města chystá další projekty, se kterými by se chtělo ucházet znovu o dotace z evropských fondů.
„Projekt také umožnil vybudování krytých venkovních nástupišť pro cestující autobusovou dopravou včetně označníků, laviček a dalšího mobiliáře. Celý prostor nádraží i budovy je bezbariérově upraven a nechybí ani informační stojan pro nevidomé a slabozraké,„ doplnila projektová manažerka Lucie Krubnerová ze sdružení Podblanickem. Lidé ve Vlašimi už přijali za svou „nádražní kapku„, nástupiště, na kterém se již přes měsíc točí autobusové spoje. Jsou rádi, že jim při čekání na jejich autobus neprší za krk. Někteří jsou však stále nespokojeni. „Zbouráním původních skladištních budov tu teď hrozně fouká a je to tu jak na vidrholci. Střecha je vysoko, proti větru tu nejsme nijak chráněni. Chtělo by to nějakou bariéru,„ postěžovala si v autobusu pravidelná cestující středních let. Jiným zase vadí zdlouhavé kroužení kolem Vlašimi a zrušení zastávky u okružních křižovatek blíže centru města. Zástupci města i autoři projektu jsou přesvědčeni, že klady převáží možné nedostatky nového nádraží. „Pro cestující byla otevřena nádražní hala, kde mohou být za větrem a díky proskleným stěnám čekárny uvidí přijíždět svůj spoj,„ říká Lucie Krubnerová s tím, že nejen mládež uvítá ve studovně deset počítačů s připojením k internetu. Možnost v příjemném prostředí při kávě vyhledat potřebné informace je důležitou součástí projektu, na který se podařilo získat pětasedmdesátiprocentní dotaci z evropských fondů.
(Benešovský deník)
Moderní prostory pro odbavení cestujících, elektronický informační systém se dvěma panely, důstojné zázemí pro lidi využívající přepravních služeb ČD a ČSAD včetně počítačové učebny a pobočky infocentra, možnost občerstvení a kvalitního sociálního zázemí. To jsou jen některé z nabídky služeb nového terminálu, který se otevře veřejnosti právě dnes. Téměř po dvou letech se tak často kritizované původní vlašimské nádraží změnilo k nepoznání a obyvatelé města, turisté a další cestující tak budou mít příležitost využít výsledků dlouhodobého projektu za pětačtyřicet milionů korun v podobě moderního dopravního terminálu.
„Zrekonstruované nádraží považujeme za veliký úspěch, kterého by nebylo možné dosáhnout bez vstřícného jednání s Českými drahami a výborné práce projektového týmu,„ říká starosta Vlašimi Luděk Jeništa a dodává, že radnici se daří efektivně nakládat s evropskými dotacemi. a proto už vedení města chystá další projekty, se kterými by se chtělo ucházet znovu o dotace z evropských fondů.
„Projekt také umožnil vybudování krytých venkovních nástupišť pro cestující autobusovou dopravou včetně označníků, laviček a dalšího mobiliáře. Celý prostor nádraží i budovy je bezbariérově upraven a nechybí ani informační stojan pro nevidomé a slabozraké,„ doplnila projektová manažerka Lucie Krubnerová ze sdružení Podblanickem. Lidé ve Vlašimi už přijali za svou „nádražní kapku„, nástupiště, na kterém se již přes měsíc točí autobusové spoje. Jsou rádi, že jim při čekání na jejich autobus neprší za krk. Někteří jsou však stále nespokojeni. „Zbouráním původních skladištních budov tu teď hrozně fouká a je to tu jak na vidrholci. Střecha je vysoko, proti větru tu nejsme nijak chráněni. Chtělo by to nějakou bariéru,„ postěžovala si v autobusu pravidelná cestující středních let. Jiným zase vadí zdlouhavé kroužení kolem Vlašimi a zrušení zastávky u okružních křižovatek blíže centru města. Zástupci města i autoři projektu jsou přesvědčeni, že klady převáží možné nedostatky nového nádraží. „Pro cestující byla otevřena nádražní hala, kde mohou být za větrem a díky proskleným stěnám čekárny uvidí přijíždět svůj spoj,„ říká Lucie Krubnerová s tím, že nejen mládež uvítá ve studovně deset počítačů s připojením k internetu. Možnost v příjemném prostředí při kávě vyhledat potřebné informace je důležitou součástí projektu, na který se podařilo získat pětasedmdesátiprocentní dotaci z evropských fondů.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/234695/
No a my každý deň vyskakujeme na zábradlie mosta ponad Račiansku a sere to dakoho?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/234451/
„Mám endoprotézy kolenou, ale to ani člověk nemusí mít, a do vlaku tady nenastoupí. Stačí, aby to byl starší člověk,„ říká Blanka Píchová ze Sázavy na Benešovsku. Na místním nádraží totiž nejsou perony. Obyvatelé si už několik let stěžují na špatný stav železniční stanice, na dopisy a petice jim ale České dráhy neodpovídají.
„Nohu musím zvednout půl metru, abych dosáhla na schůdky. Kvůli tomu jezdím autobusem, nechci nikoho otravovat, aby mně pomohl do vlaku. Přitom jsme město, jezdí sem hodně lidí, i když už sklárny tolik zaměstnanců nemají. Je to ostuda,„ stěžuje si paní Píchová, která je i předsedkyní tělesně postižených v Sázavě. Sama poslala dopis na ministerstvo před čtyřmi lety. Problém trvá už léta, řeší ho už třetí starosta.
„Nevíme, co máme dál dělat, protože s námi nikdo nekomunikuje. Obyvatelé si neustále stěžují, ale my nemůžeme nádraží přestavět, není to náš městský majetek,„ uvedl starosta Petr Šibrava.
Na radnici ale přicházejí stížnosti neustále. „Lidé chodí na město, invalidové si stěžují na zasedáních zastupitelstva. A nedivím se jim, v dnešní době jsou bezbariérové přístupy samozřejmostí,„ poznamenává zastupitel Milan Štědra s tím, že železniční stanice je stará přes sto let. A od doby jejího vzniku se nic nezměnilo.
Přitom město se snaží vyjít tělesně postiženým vstříc. Například se upravovaly cesty na sídlišti. „Postavili jsme tam chodníky s bezbariérovými nájezdy,„ říká Štědra.
Nyní společně se starostou navštívili a nafotili všechny okolní stanice na trati. Potvrdilo se, že nejhůř je na tom právě ta sázavská.
„Do vlaku se u nás nastupuje z udupané hlíny. Malá obec Samopše například peron má,„ upozorňuje Štědra. Fotografie chtějí přiložit k dalším dopisům adresovaným Českým drahám. Ty však podle jejich mluvčího Ondřeje Kubaly na nádraží peron postavit nemohou. „Pokud jde o stavbu v kolejišti, nadchodů, podchodů, tak to je na Správě železniční dopravní cesty,„ uvádí Kubala.
Podobně jako v Sázavě vypadá nádraží ve Voticích. Tam se však bude stavět železniční koridor, takže by se měl stav nástupiště zlepšit. Naopak v Benešově se nádraží již opravilo, a lidé mají k dispozici nová nástupiště. V úterý se bude otevírat autobusové nádraží ve Vlašimi. Společně s ním se opravovala i budova Českých drah. Čekárna na vlakovém nádraží slouží nyní i pro cestující autobusem. Je tady i místnost s připojením na internet.
(Mladá fronta DNES)
„Nohu musím zvednout půl metru, abych dosáhla na schůdky. Kvůli tomu jezdím autobusem, nechci nikoho otravovat, aby mně pomohl do vlaku. Přitom jsme město, jezdí sem hodně lidí, i když už sklárny tolik zaměstnanců nemají. Je to ostuda,„ stěžuje si paní Píchová, která je i předsedkyní tělesně postižených v Sázavě. Sama poslala dopis na ministerstvo před čtyřmi lety. Problém trvá už léta, řeší ho už třetí starosta.
„Nevíme, co máme dál dělat, protože s námi nikdo nekomunikuje. Obyvatelé si neustále stěžují, ale my nemůžeme nádraží přestavět, není to náš městský majetek,„ uvedl starosta Petr Šibrava.
Na radnici ale přicházejí stížnosti neustále. „Lidé chodí na město, invalidové si stěžují na zasedáních zastupitelstva. A nedivím se jim, v dnešní době jsou bezbariérové přístupy samozřejmostí,„ poznamenává zastupitel Milan Štědra s tím, že železniční stanice je stará přes sto let. A od doby jejího vzniku se nic nezměnilo.
Přitom město se snaží vyjít tělesně postiženým vstříc. Například se upravovaly cesty na sídlišti. „Postavili jsme tam chodníky s bezbariérovými nájezdy,„ říká Štědra.
Nyní společně se starostou navštívili a nafotili všechny okolní stanice na trati. Potvrdilo se, že nejhůř je na tom právě ta sázavská.
„Do vlaku se u nás nastupuje z udupané hlíny. Malá obec Samopše například peron má,„ upozorňuje Štědra. Fotografie chtějí přiložit k dalším dopisům adresovaným Českým drahám. Ty však podle jejich mluvčího Ondřeje Kubaly na nádraží peron postavit nemohou. „Pokud jde o stavbu v kolejišti, nadchodů, podchodů, tak to je na Správě železniční dopravní cesty,„ uvádí Kubala.
Podobně jako v Sázavě vypadá nádraží ve Voticích. Tam se však bude stavět železniční koridor, takže by se měl stav nástupiště zlepšit. Naopak v Benešově se nádraží již opravilo, a lidé mají k dispozici nová nástupiště. V úterý se bude otevírat autobusové nádraží ve Vlašimi. Společně s ním se opravovala i budova Českých drah. Čekárna na vlakovém nádraží slouží nyní i pro cestující autobusem. Je tady i místnost s připojením na internet.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/234432/
Ojedinělá šance, která se příštích padesát let nenaskytne. Tak hodnotí případné vybudování zastávky Českých drah v Borku rokycanský místostarosta Jaroslav Mráz.
Obyvatelé osady s ním podle výsledků ankety na webu radnice i podle vyjádření Deníkem oslovených lidí většinou souhlasí. Stavba by mohla začít roku 2010 – při úpravě trati.
„Taky bych to využila, dostat se odtud bez auta je problém. Vždyť u nás se nedá ani nakoupit,„ řekla Alena Hanzlíčková. Petr Špelina sice podle svých slov už 25 let vlakem nejel, ale chápe, že řadě lidí by mohla přijít vhod. „Je třeba to udělat. Postavit zastávku při stavbě železničního koridoru je kapka v moři,„ konstatoval.
Podle ankety, kterou radnice vyvěsila na webu www.rokycany.cz, si přálo v pátek po poledni zastávku v Borku 73 hlasujících, 26 osob ji naopak odmítá.
Zastávka by mohla vzniknout u cesty na Žďár pod viaduktem. „Je to vhodné místo, trať tam není v oblouku. Díky mostu by byla zastávka oboustranně přístupná. Splňujeme také podmínku drah, že zastávky musí být nejméně ve dvoukilometrové vzdálenosti,„ řekl Mráz.
Radnice chce proto, až se dohodne se Správou želežniční a dopravní cesty Českých drah, požádat o dotaci z Regionálního operačního programu Jihozápad. Podle prvních odhadů by přišlo zřízení zastávky na pět milionů korun. Pokud Rokycany získají zmíněnou dotaci, doplatily by ze svého rozpočtu jen půl milionu korun.
(Rokycanský deník)