Vysokorýchlostné a naklápacie vlaky
V ekonomicky vyspelejších krajinách (ich počet mierne stúpa) už niekoľko desaťročí po rekonštruovaných štandardných tratiach premávajú vlaky s naklápacou skriňou (ETR, ICT, Talgo); a najmä po špeciálnych novobudovaných tratiach výhradne pre osobnú dopravu, premávajú vysokorýchlostné vlaky (TGV,ICE, Šinkansen).
Definícia pojmu: Vysokorýchlostný vlak - vlak idúci aspoň po časti trate rýchlosťou minimálne 250 km/h (norma UIC) - novinári v krajinách V4 hovoriaci o "vysokorýchlostných" vlakoch a tratiach, príp. používajúci jazykový nezmysel "rýchlovlak" pre trate a vlaky pre rýchlosť 160 km/h (ŽSR/ZSSK/ČD) a 200 km/h (MÁV/PKP), dokazujú len svoj amaterizmus a neznalosť problematiky. 
Vývoj súprav i tratí s ich prevádzkou postupuje neustále míľovými krokmi, a tak tu očakávam poznatky od všetkích prispievateľov.
Niektoré údaje o nich v slovenčine je možné nájsť tu: http://www.rail.sk/arp/ . 
Nejrychlejší vlaky v jednotlivých zemích světa mírně zpomalily, světové železnice jako celek zrychlují a lámou další rychlostní rekordy. Odborný časopis Railway Gazette přináší již od roku 1975 přehledy nejrychlejších spojů světa, které řadí do srovnávacích tabulek. Za tu dobu se nejvyšší dosažená cestovní rychlost na nejrychlejším úseku zvýšila ze 170 km/h na téměř 280 km/h.
V čele Francie a Japonsko
Dlouhodobě patří první dvě příčky Francii a Japonsku. V roce 2009 byly podle Railway Gazette vůbec nejrychlejšími pravidelnými vlaky světa hned tři spoje francouzských TGV na vysokorychlostní trati LGV Est mezi stanicemi Loraine a ChampagneArdenne. Vzdálenost 168 kilometrů mezi těmito zastávkami urazily za 37 minut průměrnou rychlostí 271,8 km/h. V roce 2007 byl na tomto úseku ale dosažen ještě lepší výkon průměrnou rychlostí 279,3 km/h. Velmi dobré výsledky mají Francouzi i na dalších úsecích vysokorychlostní sítě, kde je možno jezdit až 320 km/h. Například vlak TGV 26551 překonal 730 kilometrů mezi Paříží a jihofrancouzským AixenProvence za 173 minut díky cestovní rychlosti 253 km/h.
O něco pomalejší vlaky mají v Japonsku. Zrychlování dopravy zde začíná narážet na hlučnost v hustě obydlených oblastech a také na stáří vysokorychlostní sítě. Nejstarší úseky Tokaido Šinkansen mezi Tokiem a Ósakou jsou v provozu už téměř 50 let, první japonské rychlovlaky se rozjely v roce 1964 tehdy neuvěřitelnou rychlostí 210 km/h. Dnes se zde jezdí až třístovkou, nejrychlejší japonské spoje dosahují průměrných hodnot kolem 250 km/h. Vůbec nejrychlejšími spoji mají být vlaky Nozomi 1 a 95 mezi Hirošimou a Kokurou s rychlostí 256 km/h.
Asie útočí na rekordy
Pozici třetí země světa má Tchajwan. Zatímco v roce 1975 trvala cesta běžným vlakem mezi současnými cílovými stanicemi rychlodráhy 5 hodin, dnes uraPřestože zí rychlovlak tuto trasu za přibližně 90 minut. Hned 23 vlaků mezi městy Tchajčung a Kaosiung dosahuje cestovní rychlosti 244,8 km/h.
Dalším hráčem na poli vysokorychlostní dopravy je Čína a lze očekávat, že se v příštích letech vyhoupne na jednu z nejvyšších pozic. Již nyní jí patří první pozice, pokud jde o maximální rychlost na vysokorychlostních tratích – 350 km/h. Nejrychlejší vlak mezi Pekingem a městem Tchienťin dosahoval rychlosti 236 km/h, přitom v roce 2007 nepokořil nejrychlejší vlak Číny ani dvousetkilometrovou hranici. Do klubu asijských vysokorychlostních hráčů je třeba ještě započítat Jižní Koreu s maximální rychlostí na rychlodráze 300 km/h a nejvyšší cestovní rychlostí 200 km/h.
(Železničář)
V čele Francie a Japonsko
Dlouhodobě patří první dvě příčky Francii a Japonsku. V roce 2009 byly podle Railway Gazette vůbec nejrychlejšími pravidelnými vlaky světa hned tři spoje francouzských TGV na vysokorychlostní trati LGV Est mezi stanicemi Loraine a ChampagneArdenne. Vzdálenost 168 kilometrů mezi těmito zastávkami urazily za 37 minut průměrnou rychlostí 271,8 km/h. V roce 2007 byl na tomto úseku ale dosažen ještě lepší výkon průměrnou rychlostí 279,3 km/h. Velmi dobré výsledky mají Francouzi i na dalších úsecích vysokorychlostní sítě, kde je možno jezdit až 320 km/h. Například vlak TGV 26551 překonal 730 kilometrů mezi Paříží a jihofrancouzským AixenProvence za 173 minut díky cestovní rychlosti 253 km/h.
O něco pomalejší vlaky mají v Japonsku. Zrychlování dopravy zde začíná narážet na hlučnost v hustě obydlených oblastech a také na stáří vysokorychlostní sítě. Nejstarší úseky Tokaido Šinkansen mezi Tokiem a Ósakou jsou v provozu už téměř 50 let, první japonské rychlovlaky se rozjely v roce 1964 tehdy neuvěřitelnou rychlostí 210 km/h. Dnes se zde jezdí až třístovkou, nejrychlejší japonské spoje dosahují průměrných hodnot kolem 250 km/h. Vůbec nejrychlejšími spoji mají být vlaky Nozomi 1 a 95 mezi Hirošimou a Kokurou s rychlostí 256 km/h.
Asie útočí na rekordy
Pozici třetí země světa má Tchajwan. Zatímco v roce 1975 trvala cesta běžným vlakem mezi současnými cílovými stanicemi rychlodráhy 5 hodin, dnes uraPřestože zí rychlovlak tuto trasu za přibližně 90 minut. Hned 23 vlaků mezi městy Tchajčung a Kaosiung dosahuje cestovní rychlosti 244,8 km/h.
Dalším hráčem na poli vysokorychlostní dopravy je Čína a lze očekávat, že se v příštích letech vyhoupne na jednu z nejvyšších pozic. Již nyní jí patří první pozice, pokud jde o maximální rychlost na vysokorychlostních tratích – 350 km/h. Nejrychlejší vlak mezi Pekingem a městem Tchienťin dosahoval rychlosti 236 km/h, přitom v roce 2007 nepokořil nejrychlejší vlak Číny ani dvousetkilometrovou hranici. Do klubu asijských vysokorychlostních hráčů je třeba ještě započítat Jižní Koreu s maximální rychlostí na rychlodráze 300 km/h a nejvyšší cestovní rychlostí 200 km/h.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428643/
Jediný nezodpovědný kuřák s jedinou zapálenou cigaretou zastavil nejrychlejší vlak na světě, který teprve před čtyřmi dny uvedla do provozu Čína.
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/188050-nejrychlejsi-vlak-sveta-zastavil-cinsky-kurak.html
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/188050-nejrychlejsi-vlak-sveta-zastavil-cinsky-kurak.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/420293/
Železniční dopravce Veolia Transport připravuje zavedení rychlovlaků TGV, kterým bude konkurovat Francouzské národní železniční společnosti (SNCF) na lince Paříž–Lyon. Společně s italským národní dopravcem Trenitalia chce potom Veolia vést své rychlovlaky až do Milána a Říma. Informoval o tom deník Le Figaro, podle něhož by polosoukromé rychlovlaky měly vyjet v roce 2012.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/76280-francii-bude-jezdit-soukrome-tgv/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/76280-francii-bude-jezdit-soukrome-tgv/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419589/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419130/
ako v Honkongu : betón, domy, mrakodrapy, mosty, cesty .
A príroda žiadna . Prešporok a Košice by sa museli spojiť do jedného megapolisu. Žilinu, a BB by pohltil betón a sklo - železo.
Chválabohu, ja sa toho už nedožijem.
A príroda žiadna . Prešporok a Košice by sa museli spojiť do jedného megapolisu. Žilinu, a BB by pohltil betón a sklo - železo.
Chválabohu, ja sa toho už nedožijem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419123/
Až bude mít Bratislava 12 a Košice 6.7 miliónů občanů, co by ne. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419109/
Nejake videa cinskeho rychlovalu su aj tu
http://www.sme.sk/c/5168112/v-cine-zacal-jazdit-najrychlejsi-vlak-na-svete.html
To keby tak Fico postavil namiesto SRT do Viedne
http://www.sme.sk/c/5168112/v-cine-zacal-jazdit-najrychlejsi-vlak-na-svete.html
To keby tak Fico postavil namiesto SRT do Viedne
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419107/
Podobný článok ako od v predchádzajúcom príspevku Zbyňka ale v slovenskej tlači.
Čína v sobotu rozbehla prevádzku vysokorýchlostnej trate medzi provinčnými metropolami Wu-chan a Kanton. Vlaky jazdia priemernou
rýchlosťou 350 kilometrov za hodinu. Podľa miestnych oficiálnych médií to je najrýchlejšia železnica na svete.
Celý článok aj s videom: http://spravy.pravda.sk/tisic-kilometrov-za-3-hodiny-cinske-vlaky-jazdia-superrychlostami-10t-/sk_ekonomika.asp?c=A091226_164025_sk_ekonomika_p01
Pravda SK
pi, ČTK | 26. decembra 2009 18:08
Čína v sobotu rozbehla prevádzku vysokorýchlostnej trate medzi provinčnými metropolami Wu-chan a Kanton. Vlaky jazdia priemernou
rýchlosťou 350 kilometrov za hodinu. Podľa miestnych oficiálnych médií to je najrýchlejšia železnica na svete.
Celý článok aj s videom: http://spravy.pravda.sk/tisic-kilometrov-za-3-hodiny-cinske-vlaky-jazdia-superrychlostami-10t-/sk_ekonomika.asp?c=A091226_164025_sk_ekonomika_p01
Pravda SK
pi, ČTK | 26. decembra 2009 18:08
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419098/
V Číně v sobotu slavnostně otevřeli železniční trať mezi městy Wu-chan a Kanton. Vzdálenost 1067 kilometrů vlak urazí za méně než tři hodiny. Při první jízdě jel vlak průměrnou rychlostí 350 kilometrů v hodině.
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/ekonomika/187760-v-cine-otevreli-trat-s-nejrychlejsimi-vlaky-na-svete.html
Celá zpráva: http://www.novinky.cz/ekonomika/187760-v-cine-otevreli-trat-s-nejrychlejsimi-vlaky-na-svete.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/418973/
Dopravce SNCF hodlá vyhlásit v nejbližší době soutěž na dodávku až 100 kusů vysokorychlostních vlakových souprav nové generace vybavených pro přeshraniční provoz v souladu s liberalizací mezinárodní osobní dopravy v rámci Evropské unie. Prezident společnosti Guillaume Pepy potvrdil, že SNCF plánují objednávku 35 vlakových souprav s možností rozšíření o dalších 65. Podle zprostředkovatelské strategie společnost očekává, že úřední výzva k soutěži bude zveřejněna v lednu 2010.
Série 13 souprav v hodnotě okolo 400 mil. eur by nahradila vícesystémové soupravy TGV používané společným podnikem SNCF a SBB, společností Lyria, a přibližně stejný počet by také zvýšil počet souprav používaných pro provoz Th alysu do Bruselu, Amsterdamu a Kolína.
Prezident SNCF také nastínil výhledovou vizi na rozšíření sítě TGV v oblasti Paříže a jejího okolí s rozvojem zvláštních stanic pro ulehčení současným čtyřem terminálům a zlepšení dostupnosti vysokorychlostního provozu až 80 procentům obyvatel žijících na přilehlých předměstích. V samotné Paříži je hlavní prioritou dokončit dlouho plánované rozšíření křížení TGV přes jih Paříže z Valentonu do Massy, kde vlaky TGV z jednotlivých regionů musí v současné době sdílet koleje na velkém okruhu s předměstskými elektrickými jednotkami. Tato trať by měla mít mezilehlou stanici blízko letiště Orly, další je plánována ve VilleneuveSaint Georges. Další nová stanice by měla být postavena ve čtvrti La Défense na západní straně města jako hlavní střed pro navrhovanou vysokorychlostní trať Paříž – Rouen – Le Havre. Ta by pokračovala do Massy po okružní trase okolo jihozápadu města. Spojení přes sever Paříže by spojovalo La Défense s LGV Sever a umožnilo by vlaku Eurostar dojet do tohoto nového středu z Londýna za pouhé 2 h 15 min.
Guillaume Pepy mimo jiné uvedl: „Naším snem je mít 12 stanic TGV pro 12 milionů obyvatel žijících ve středu metropolitní oblasti Ile de France. Velká Paříž by byla spojena s evropskou vysokorychlostní sítí a konkurovala by tak Londýnu nebo Frankfurtu.“ Celkové náklady na tento projekt se pohybují mezi 250 mil. a 500 mil. eur, přičemž se očekává, že značná část financí bude hrazena státní a regionální správou.
(Železničář)
Série 13 souprav v hodnotě okolo 400 mil. eur by nahradila vícesystémové soupravy TGV používané společným podnikem SNCF a SBB, společností Lyria, a přibližně stejný počet by také zvýšil počet souprav používaných pro provoz Th alysu do Bruselu, Amsterdamu a Kolína.
Prezident SNCF také nastínil výhledovou vizi na rozšíření sítě TGV v oblasti Paříže a jejího okolí s rozvojem zvláštních stanic pro ulehčení současným čtyřem terminálům a zlepšení dostupnosti vysokorychlostního provozu až 80 procentům obyvatel žijících na přilehlých předměstích. V samotné Paříži je hlavní prioritou dokončit dlouho plánované rozšíření křížení TGV přes jih Paříže z Valentonu do Massy, kde vlaky TGV z jednotlivých regionů musí v současné době sdílet koleje na velkém okruhu s předměstskými elektrickými jednotkami. Tato trať by měla mít mezilehlou stanici blízko letiště Orly, další je plánována ve VilleneuveSaint Georges. Další nová stanice by měla být postavena ve čtvrti La Défense na západní straně města jako hlavní střed pro navrhovanou vysokorychlostní trať Paříž – Rouen – Le Havre. Ta by pokračovala do Massy po okružní trase okolo jihozápadu města. Spojení přes sever Paříže by spojovalo La Défense s LGV Sever a umožnilo by vlaku Eurostar dojet do tohoto nového středu z Londýna za pouhé 2 h 15 min.
Guillaume Pepy mimo jiné uvedl: „Naším snem je mít 12 stanic TGV pro 12 milionů obyvatel žijících ve středu metropolitní oblasti Ile de France. Velká Paříž by byla spojena s evropskou vysokorychlostní sítí a konkurovala by tak Londýnu nebo Frankfurtu.“ Celkové náklady na tento projekt se pohybují mezi 250 mil. a 500 mil. eur, přičemž se očekává, že značná část financí bude hrazena státní a regionální správou.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417083/
Jde o dílo německého Siemensu, Ruské dráhy zaplatily za osm souprav miliardu eur
Celý článek: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=650775
Celý článek: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=650775
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/416600/
Novou generaci rychlovlaků pro tratě systému šinkansen představilo Japonsko. Typ E5 vyrazil na první zkušební jízdu, cestující se jím svezou v roce 2011. Nová souprava dokáže cestovat rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, tedy více než vlaky E2, které by měl nahradit na lince z Tokia do Aomori. Díky špičce prodloužené o patnáct metrů a upraveným krytům pantografů by se zároveň měl snížit aerodynamický hluk.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/75594-novy-rychlovlak-sinkansen-vyjel-na-trat/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/75594-novy-rychlovlak-sinkansen-vyjel-na-trat/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/416368/
Aliance Railteam, která sdružuje sedm evropských vysokorychlostních železničních operátorů, odkládá zavedení jednotného odbavovacího systému. Důvodem jsou příliš velké náklady na provoz. Právě společné odbavování francouzské SNCF, německé Deutsche Bahn či britské Eurostar UK mělo být trumfem železničářů v boji o zákazníka, který dosud jednoznačně upřednostňuje leteckou dopravu.
Celá zpráva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/railteam-odklada-jednotne-odbavovani
Celá zpráva: http://www.e15.cz/byznys/doprava-a-logistika/railteam-odklada-jednotne-odbavovani
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/412620/
Přestože jsou expresy šinkansen známé po celém světě, jejich soupravy nepatří k produktům japonského průmyslu, s nimiž bychom se setkávali v běžném životě mimo tuto asijskou zemi.
Na rozdíl od elektroniky nebo automobilů si tak většina lidí může tyto expresy prohlížet jen na fotografi ích nebo ve filmech. Díky zvyšující se iniciativě výrobců japonských vlaků se však tento stav může brzy výrazně změnit.
Historické souvislosti
Široká veřejnost má povědomí o tom, že šinkanseny se staly historicky prvními vysokorychlostními vlaky na světě, které v běžném provozu překročily hranici cestovní rychlosti 200 km/h. Stalo se tak poprvé 1. října 1964, kdy se nové rychlovlaky vydaly na 515 kilometrů dlouhou trasu Tokaido z Tokia do Osaky. Od té doby mají šinkanseny za sebou 45 let úspěšného provozu, síť rychlodrah se rozrostla na 2,5 tisíce kilometrů a jejich maximální cestovní rychlost se zvýšila na 300 km/h.
Do vozby japonských rychlovlaků za celou dobu jejich existence zasáhlo 13 typových řad elektrických jednotek zastupujících tři vývojové generace. Je s podivem, že většina těchto jednotek nacházela po několik desetiletí uplatnění pouze u japonských železničních dopravců. Ostatní provozovatelé vysokorychlostních tratí totiž působili většinou na území Evropy a od Japonců přebírali pouze určité poznatky z provozu vlaků vysokými rychlostmi. Výrobu vlastních rychlovlaků však svěřovali do rukou domácích, resp. evropských dodavatelů. Významná změna nastala teprve ve chvíli, kdy se vysokorychlostní tratě začaly objevovat v dalších částech světa.
Šinkanseny mimo Japonsko
K prvnímu praktickému uplatnění japonských vysokorychlostních vlaků mimo domácí území došlo teprve počátkem 21. století. Jako vůbec první se v komerčním provozu mimo Japonsko představily elektrické jednotky řady 700T, které zajišťují expresní dopravu na rychlodráze Taipei – Kaohsiung na ostrově Tchajwan. Tyto dvanáctivozové jednotky jezdí maximální rychlostí 300 km/h, pojmou 989 cestujících a jsou odvozeny z jednotek řady 700.
Ve stejné době začaly jezdit v nedaleké Číně pod typovým označením CRH2 japonské elektrické vysokorychlostní jednotky řady E2. Ty jsou do Číny dodávány v osmi nebo šestnáctivozových variantách pro maximální rychlost 250 nebo 350 km/h.
Zatímco export šinkansenů z Japonska do Tchajwanu a Číny asi nikoho nepřekvapí, výskyt japonských rychlovlaků v Evropě, kde působí několik silných dodavatelů vysokorychlostních vozidel, byl donedávna utopií. V průběhu roku 2009 však bylo z Japonska do Velké Británie dodáno 29 šestivozových elektrických jednotek konstrukčně vycházejících z vlaků šinkansen typové řady 400. Ve svém novém působišti budou jednotky označeny řadou 395 a jejich provozovatel – společnost Southeastern – s nimi bude zajišťovat vnitrostátní dopravu mezi Londýnem a jihovýchodním pobřežím Anglie po vysokorychlostní trati, která je mimo jiné napojena na Eurotunel.
Budoucí projekty
Povzbuzeni prvními úspěchy v cizině se japonští výrobci rychlovlaků rozhodli pokračovat v šíření svých produktů a snaží se spolupracovat při realizaci nových projektů vysokorychlostních železnic. Současně začala být vyvíjena elektrická jednotka, která by jako první japonské vysokorychlostní vozidlo neměla být primárně konstruována pro domácí tratě, ale pro potřebu vozby rychlovlaků na budoucích rychlodráhách ve světě.
Nová jednotka bude konstrukčně vycházet z produktové řady 700, resp. jejích mladších sester N700, které jsou vybaveny naklápěním vozových skříní. Na světovém trhu bude prezentována pod označením N700I Bullet, což lze přeložit jako N700I Střela, bude dosahovat maximální cestovní rychlosti 330 km/h a její dodávky půjde realizovat v různých variantách od osmi do patnácti vozů.
Z aktuálních projektů či úvah o realizaci vysokorychlostních tratí s uplatněním japonské technologie lze jmenovat brazilskou rychlodráhu mezi městy Rio de Janeiro, Sao Paulo a Campinas a vietnamskou rychlodráhu
Na rozdíl od elektroniky nebo automobilů si tak většina lidí může tyto expresy prohlížet jen na fotografi ích nebo ve filmech. Díky zvyšující se iniciativě výrobců japonských vlaků se však tento stav může brzy výrazně změnit.
Historické souvislosti
Široká veřejnost má povědomí o tom, že šinkanseny se staly historicky prvními vysokorychlostními vlaky na světě, které v běžném provozu překročily hranici cestovní rychlosti 200 km/h. Stalo se tak poprvé 1. října 1964, kdy se nové rychlovlaky vydaly na 515 kilometrů dlouhou trasu Tokaido z Tokia do Osaky. Od té doby mají šinkanseny za sebou 45 let úspěšného provozu, síť rychlodrah se rozrostla na 2,5 tisíce kilometrů a jejich maximální cestovní rychlost se zvýšila na 300 km/h.
Do vozby japonských rychlovlaků za celou dobu jejich existence zasáhlo 13 typových řad elektrických jednotek zastupujících tři vývojové generace. Je s podivem, že většina těchto jednotek nacházela po několik desetiletí uplatnění pouze u japonských železničních dopravců. Ostatní provozovatelé vysokorychlostních tratí totiž působili většinou na území Evropy a od Japonců přebírali pouze určité poznatky z provozu vlaků vysokými rychlostmi. Výrobu vlastních rychlovlaků však svěřovali do rukou domácích, resp. evropských dodavatelů. Významná změna nastala teprve ve chvíli, kdy se vysokorychlostní tratě začaly objevovat v dalších částech světa.
Šinkanseny mimo Japonsko
K prvnímu praktickému uplatnění japonských vysokorychlostních vlaků mimo domácí území došlo teprve počátkem 21. století. Jako vůbec první se v komerčním provozu mimo Japonsko představily elektrické jednotky řady 700T, které zajišťují expresní dopravu na rychlodráze Taipei – Kaohsiung na ostrově Tchajwan. Tyto dvanáctivozové jednotky jezdí maximální rychlostí 300 km/h, pojmou 989 cestujících a jsou odvozeny z jednotek řady 700.
Ve stejné době začaly jezdit v nedaleké Číně pod typovým označením CRH2 japonské elektrické vysokorychlostní jednotky řady E2. Ty jsou do Číny dodávány v osmi nebo šestnáctivozových variantách pro maximální rychlost 250 nebo 350 km/h.
Zatímco export šinkansenů z Japonska do Tchajwanu a Číny asi nikoho nepřekvapí, výskyt japonských rychlovlaků v Evropě, kde působí několik silných dodavatelů vysokorychlostních vozidel, byl donedávna utopií. V průběhu roku 2009 však bylo z Japonska do Velké Británie dodáno 29 šestivozových elektrických jednotek konstrukčně vycházejících z vlaků šinkansen typové řady 400. Ve svém novém působišti budou jednotky označeny řadou 395 a jejich provozovatel – společnost Southeastern – s nimi bude zajišťovat vnitrostátní dopravu mezi Londýnem a jihovýchodním pobřežím Anglie po vysokorychlostní trati, která je mimo jiné napojena na Eurotunel.
Budoucí projekty
Povzbuzeni prvními úspěchy v cizině se japonští výrobci rychlovlaků rozhodli pokračovat v šíření svých produktů a snaží se spolupracovat při realizaci nových projektů vysokorychlostních železnic. Současně začala být vyvíjena elektrická jednotka, která by jako první japonské vysokorychlostní vozidlo neměla být primárně konstruována pro domácí tratě, ale pro potřebu vozby rychlovlaků na budoucích rychlodráhách ve světě.
Nová jednotka bude konstrukčně vycházet z produktové řady 700, resp. jejích mladších sester N700, které jsou vybaveny naklápěním vozových skříní. Na světovém trhu bude prezentována pod označením N700I Bullet, což lze přeložit jako N700I Střela, bude dosahovat maximální cestovní rychlosti 330 km/h a její dodávky půjde realizovat v různých variantách od osmi do patnácti vozů.
Z aktuálních projektů či úvah o realizaci vysokorychlostních tratí s uplatněním japonské technologie lze jmenovat brazilskou rychlodráhu mezi městy Rio de Janeiro, Sao Paulo a Campinas a vietnamskou rychlodráhu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/410177/
Čína se rozhodla investovat více než tři sta miliard dolarů do vysokorychlostních železnic. Během dvou let plánuje Peking výstavbu třinácti tisíc kilometrů tratí, což zemi posune ve světovém žebříčku na první místo v délce železniční sítě. Celková délka železnic má oproti současnému stavu vzrůst ...
Pokracovanie: http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230261&najdi=403213&n#403213
.
Pokracovanie: http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230261&najdi=403213&n#403213
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403322/
Čínský společný podnik kanadského Bombardieru má zakázku za čtyři miliardy amerických dolarů (zhruba 69 miliard Kč). Postaví 80 rychlovlaků pro čínské ministerstvo železnic. Bombardier Sifang Transportation Ltd. dnes uvedl, že vlaky postaví v Číně, na projektu ale bude pracovat i v Evropě.
Pokracovanie: http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230261&najdi=395958&n#395958 .
Pokracovanie: http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?id=230261&najdi=395958&n#395958
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403320/
Dokument informuje o projektu výstavy expresní železniční tratě z Hanoje do Ho Či Minova Města. Bylo rozhodnuto, že projekt bude rozdělen na několik menších úseků a do projektu mohou vstoupit soukromí investoři.
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-zeleznice-soukromy-investor/1000667/55030/ .
Spravu na tento server dopravil: Zbyněk
.
Celá zpráva: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/vietnam/vietnam-zeleznice-soukromy-investor/1000667/55030/
.Spravu na tento server dopravil: Zbyněk
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403256/
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/402855/
Jde o dílo německého Siemensu, Ruské dráhy zaplatily za osm souprav miliardu eur
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=650775
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=650775
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/402097/
Vysokorychlostní doprava se rozvíjí také v Evropě, kde došlo ke zvýšení rychlostí díky nově otevřeným úsekům rychlodrah. Druhá příčka na kontinentu patří kdysi zaostalému a chudému Španělsku s maximální rychlostí 300 km/h a cestovní rychlostí nejrychlejších vlaků přes 230 km/h. Vůbec nejrychlejší tratí španělských drah byla v roce 2009 podle Railway Gazette spojnice Madridu a Zaragozy, kde hned dva vlaky AVE dosahovaly cestovní rychlosti 236 km/h.
Španělským vlakům sekundují svou rychlostí mezinárodní rychlovlaky provozované na severu Francie a na nových rychlodráhách v zemích Beneluxu. První pozice však patří rychlovlaku Th alys Soleil s několika téměř neuvěřitelnými parametry. Tento vlak totiž projede 832 kilometrů mezi Bruselem a jihem Francie bez zastávky! K překonání této vzdálenosti mu stačí 211 minut a díky tomu dosahuje cestovní rychlost 236,5 km/h. Před dvěma lety byl přitom ještě o 7 minut rychlejší, což představovalo více než 240 km/h.
Teprve další pozici obsadili Němci a jejich rychlovlaky ICE s maximální rychlostí 300 km/h. Především poslední a nejrychlejší generace, soupravy ICE 3, se potýkají již delší dobu s problémy v podobě závad a dokonce lomů náprav. Kvůli tomu byla významně snížena jejich rychlost a častěji se musí podrobovat kontrolám. Nejrychlejší německou tratí je spojnice Frankfurtu nad Mohanem a Kolína nad Rýnem. Rychlovlaky zde na různých úsecích a mezi jednotlivými stanicemi dosahují cestovní rychlosti od 210 do 226 km/h.
Maximálních 300 km/h je dnes povoleno i na vysokorychlostních tratích v Itálii a ve Velké Británii. Většina rychlých tratí v těchto zemích ale povoluje rychlost kolem 200 km/h. Do skupiny zemí s limitem 200 km/h dnes patří také Švédsko, Rakousko nebo Finsko, nově uvádí do provozu své rychlovlaky také Rusko.
(Železničář)