Dopravní politika České republiky
Ze stránky Ministerstva dopravy ČR je možno stáhnout soubory dokumentu Dopravní politika České republiky na léta 2005-2013, který česká vláda schválila (konečně) dne 13.7.2005. Určitě stojí za prostudování. V našem fóru je už mnoho témat a nejsem přítelem otevírání dalších, ale myslím si, že obecné problémy dopravní politiky ČR (i ty, které nejsou v přímém vztahu s tímto dokumentem) si to přece jen zaslouží.
Spor o zeď – Zákon nařizuje stavět protihlukové stěny kolem železnice i tam, kde je místní nechtějí
Předpisy nutí investory stavět zábrany proti hluku i u domů, jejichž obyvatelé proti tomu protestují.
Luboš Brzák ze středočeských Úval žije téměř v drážním domku. Nejfrekventovanější českou trať z Prahy do Pardubic má hned za plotem, zhruba pět metrů od svého domu. Když okolo projíždí vlak, je lepší se odmlčet. Člověk, se kterým mluvíte, stejně nic neslyší. Brzákovi jsou ale na hluk od trati zvyklí, žijí tu desítky let.
A právě okolo tohoto hlučného sousedství se točí spor, který už několik let zdržuje dostavbu klíčového železničního koridoru.
Na jedné straně je Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC), která hodlá trať rekonstruovat. Té zákon velí jakýmkoli způsobem snížit hluk ve všech domech u trati, kde jsou překračovány hlukové limity. V úvalském případě by to znamenalo, že by před domem Brzákových vyrostla pět metrů vysoká protihluková stěna, která by se táhla několik set metrů.
„Zazděni za živa„ S tím se Luboš Brzák a zhruba třicítka lidí ze sousedství, kteří podepsali petici, nechtějí smířit. „Byli bychom tu doslova zazděni za živa. Z jedné strany třicet metrů vysoké stromy, z druhé strany dům sousedů a poslední volný prostor by nám sebrala ta stěna,„ říká Luboš Brzák.
Spor o úvalské protihlukové stěny trvá už více než šest let a stále se neblíží žádné rozuzlení. Územní řízení bylo zahájeno už třikrát a vždy skončilo odvoláním.
Ani jedna strana nechce slevit. Brzák navrhuje, aby se stěna na jeho straně trati razantně snížila a na druhém břehu kolejiště vyrostl malý zemní val.
SŽDC s tím nesouhlasí. Val se prý na místo nevejde, stěny jsou jedinou možností, jak na místě snížit hluk. „V případě nemovitosti pana Brzáka je technicky nemožné dodržet snížení hlukové zátěže jiným způsobem než protihlukovou stěnou,„ říká mluvčí SŽDC Pavel Halla.
Ten v zásadě krčí rameny a ukazuje ke špatnému zákonu o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací z dílny ministerstva zdravotnictví. Ten totiž podle Hally nepřipouští žádnou výjimku. Nezná zkrátka možnost, že by se někde stěna nepostavila. Podle Hally je navíc problém v tom, že do domu Brzákových se po čase může nastěhovat někdo jiný, komu by naopak mohly stěny scházet.
O zákonu se bude diskutovat Správa železnic tak stojí o to, aby byl dotyčný zákon změněn. „Zákon by měl připouštět výjimku, že někdo zeď v daném úseku nechce. Dále by měl rozlišovat mezi domy, které jsou v ochranném pásmu dráhy dlouhá léta a novostavby, které tu rostou až nyní. Za peníze, které nyní musíme vynakládat na stěny, bychom prostě mnohem radši stavěli koleje,„ nastiňuje možné úpravy legislativy mluvčí železničního správce.
Jedinou možností, jak by mohla SŽDC do zákona zasáhnout, je přes ministerstvo dopravy. To by muselo vyvolat meziresortní debatu, při níž by se jednotlivá ministerstva na změnách shodla. Ministerstvo dopravy se debatě nebrání. „Nebráníme se žádné diskuzi. Byla by to smysluplná věc. V tuto chvíli je ale spíše na tahu ministerstvo zdravotnictví, které dotyčný zákon sepsalo,„ tvrdí mluvčí dopravního resortu Karel Hanzelka. Ministerstvo zdravotnictví, autor zákona, se zatím k věci nevyjádřilo.
Spor o úvalské protihlukové stěny zabraňuje dokončení hlavního železničního koridoru v Česku. Na trati z Prahy do Pardubic a dále na Moravu už chybí opravit jen krátký úsek mezi Běchovicemi a Úvaly. Po dokončení oprav tu budou moci vlaky jezdit až 160kilometrovou rychlostí.
Úvalský případ není jediný, kdy se SŽDC snažila kvůli přísnému zákonu zazdít obyvatele domů u trati. Obdobná stěna jako v Úvalech vyrostla například v jihočeském Zvíkově. Také pár metrů před okny rodinného domu. Na jihu Čech nakonec dospěli k jakémusi kompromisu. Stěna sice stojí, ale její vrchní část je prosklená. „Lidé tak mají světlo, ale sklo je před hlukem příliš neochrání,„ podotkl Halla.
(Lidové noviny)
Předpisy nutí investory stavět zábrany proti hluku i u domů, jejichž obyvatelé proti tomu protestují.
Luboš Brzák ze středočeských Úval žije téměř v drážním domku. Nejfrekventovanější českou trať z Prahy do Pardubic má hned za plotem, zhruba pět metrů od svého domu. Když okolo projíždí vlak, je lepší se odmlčet. Člověk, se kterým mluvíte, stejně nic neslyší. Brzákovi jsou ale na hluk od trati zvyklí, žijí tu desítky let.
A právě okolo tohoto hlučného sousedství se točí spor, který už několik let zdržuje dostavbu klíčového železničního koridoru.
Na jedné straně je Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC), která hodlá trať rekonstruovat. Té zákon velí jakýmkoli způsobem snížit hluk ve všech domech u trati, kde jsou překračovány hlukové limity. V úvalském případě by to znamenalo, že by před domem Brzákových vyrostla pět metrů vysoká protihluková stěna, která by se táhla několik set metrů.
„Zazděni za živa„ S tím se Luboš Brzák a zhruba třicítka lidí ze sousedství, kteří podepsali petici, nechtějí smířit. „Byli bychom tu doslova zazděni za živa. Z jedné strany třicet metrů vysoké stromy, z druhé strany dům sousedů a poslední volný prostor by nám sebrala ta stěna,„ říká Luboš Brzák.
Spor o úvalské protihlukové stěny trvá už více než šest let a stále se neblíží žádné rozuzlení. Územní řízení bylo zahájeno už třikrát a vždy skončilo odvoláním.
Ani jedna strana nechce slevit. Brzák navrhuje, aby se stěna na jeho straně trati razantně snížila a na druhém břehu kolejiště vyrostl malý zemní val.
SŽDC s tím nesouhlasí. Val se prý na místo nevejde, stěny jsou jedinou možností, jak na místě snížit hluk. „V případě nemovitosti pana Brzáka je technicky nemožné dodržet snížení hlukové zátěže jiným způsobem než protihlukovou stěnou,„ říká mluvčí SŽDC Pavel Halla.
Ten v zásadě krčí rameny a ukazuje ke špatnému zákonu o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací z dílny ministerstva zdravotnictví. Ten totiž podle Hally nepřipouští žádnou výjimku. Nezná zkrátka možnost, že by se někde stěna nepostavila. Podle Hally je navíc problém v tom, že do domu Brzákových se po čase může nastěhovat někdo jiný, komu by naopak mohly stěny scházet.
O zákonu se bude diskutovat Správa železnic tak stojí o to, aby byl dotyčný zákon změněn. „Zákon by měl připouštět výjimku, že někdo zeď v daném úseku nechce. Dále by měl rozlišovat mezi domy, které jsou v ochranném pásmu dráhy dlouhá léta a novostavby, které tu rostou až nyní. Za peníze, které nyní musíme vynakládat na stěny, bychom prostě mnohem radši stavěli koleje,„ nastiňuje možné úpravy legislativy mluvčí železničního správce.
Jedinou možností, jak by mohla SŽDC do zákona zasáhnout, je přes ministerstvo dopravy. To by muselo vyvolat meziresortní debatu, při níž by se jednotlivá ministerstva na změnách shodla. Ministerstvo dopravy se debatě nebrání. „Nebráníme se žádné diskuzi. Byla by to smysluplná věc. V tuto chvíli je ale spíše na tahu ministerstvo zdravotnictví, které dotyčný zákon sepsalo,„ tvrdí mluvčí dopravního resortu Karel Hanzelka. Ministerstvo zdravotnictví, autor zákona, se zatím k věci nevyjádřilo.
Spor o úvalské protihlukové stěny zabraňuje dokončení hlavního železničního koridoru v Česku. Na trati z Prahy do Pardubic a dále na Moravu už chybí opravit jen krátký úsek mezi Běchovicemi a Úvaly. Po dokončení oprav tu budou moci vlaky jezdit až 160kilometrovou rychlostí.
Úvalský případ není jediný, kdy se SŽDC snažila kvůli přísnému zákonu zazdít obyvatele domů u trati. Obdobná stěna jako v Úvalech vyrostla například v jihočeském Zvíkově. Také pár metrů před okny rodinného domu. Na jihu Čech nakonec dospěli k jakémusi kompromisu. Stěna sice stojí, ale její vrchní část je prosklená. „Lidé tak mají světlo, ale sklo je před hlukem příliš neochrání,„ podotkl Halla.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398546/
České republice a Slovensku hrozí, že by mohly skončit před Evropským soudním dvorem. Evropská komise je dnes kritizovala za to, že špatně do své legislativy převedly unijní normy týkající se železniční dopravy.
Brusel do Prahy a Bratislavy zaslal takzvané odůvodněné stanovisko. To představuje druhý krok v proceduře kvůli porušení unijního práva. Pokud země do dvou měsíců neodpoví nebo když unie nedostane uspokojující vysvětlení, můžou skončit u soudu. Tam by jim mohla v konečném důsledku hrozit pokuta.
Česko a Slovensko však ve špatném zavádění takzvaného prvního železničního balíčku nejsou samy. Podobné problémy má 21 z 27 členských zemí bloku.
Cílem balíčku bylo mimo jiné vytvoření podmínek pro liberalizaci trhu železniční nákladní dopravy. V něm byl pak každý dopravce, jenž má k dispozici potřebné licence, měl mít přístup na národní železniční sítě.
(euroskop.cz)
Brusel do Prahy a Bratislavy zaslal takzvané odůvodněné stanovisko. To představuje druhý krok v proceduře kvůli porušení unijního práva. Pokud země do dvou měsíců neodpoví nebo když unie nedostane uspokojující vysvětlení, můžou skončit u soudu. Tam by jim mohla v konečném důsledku hrozit pokuta.
Česko a Slovensko však ve špatném zavádění takzvaného prvního železničního balíčku nejsou samy. Podobné problémy má 21 z 27 členských zemí bloku.
Cílem balíčku bylo mimo jiné vytvoření podmínek pro liberalizaci trhu železniční nákladní dopravy. V něm byl pak každý dopravce, jenž má k dispozici potřebné licence, měl mít přístup na národní železniční sítě.
(euroskop.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398525/
Vláda schválila budoucí postoj k čerpání evropských strukturálních fondů po roce 2014 v rámci sbližování rozdílů v regionech EU, tedy tzv. kohezní politiky.
Celá zpráva: http://Ekonomika.iHNed.cz/c1-38556430-cerpani-z-fondu-eu-po-roce-2014-na-dopravu-zamestnanost-bydleni
Celá zpráva: http://Ekonomika.iHNed.cz/c1-38556430-cerpani-z-fondu-eu-po-roce-2014-na-dopravu-zamestnanost-bydleni
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/398020/
Odboráři si do čela vybrali Jaroslava Pejšu.
Ve dnech 18. a 19. září se v hotelu Dlouhé Stráně v Koutech nad Desnou za účasti 197 delegátů uskutečnil V. sjezd Odborového sdružení železničářů. Předsedou OSŽ se na další čtyřleté období stal dosavadní první místopředseda OSŽ Jaroslav Pejša, prvním místopředsedou byl zvolen Vladislav Vokoun, předseda Podnikového výboru OSŽ ČD. Dalšími místopředsedy OSŽ se stali Radek Nekola, předseda Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo, Adolf Hradílek, předseda Podnikového výboru OSŽ SŽDC, a Miroslav Novotný, předseda Nedrážního republikového výboru OSŽ. Výkonným tajemníkem byl zvolen Petr Bazger.
Sjezd zhodnotil činnost Odborového svazu železničářů jak ve vztahu k zaměstnavatelům (včetně ČD, ČD Cargo a SŽDC), tak i vnitřní kroky vedené pro ozdravení hospodaření OSŽ po odvolání bývalého předsedy Jaromíra Duška. Sjezd mimo jiné schválil program OSŽ až do roku 2013.
(Železničář)
Ve dnech 18. a 19. září se v hotelu Dlouhé Stráně v Koutech nad Desnou za účasti 197 delegátů uskutečnil V. sjezd Odborového sdružení železničářů. Předsedou OSŽ se na další čtyřleté období stal dosavadní první místopředseda OSŽ Jaroslav Pejša, prvním místopředsedou byl zvolen Vladislav Vokoun, předseda Podnikového výboru OSŽ ČD. Dalšími místopředsedy OSŽ se stali Radek Nekola, předseda Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo, Adolf Hradílek, předseda Podnikového výboru OSŽ SŽDC, a Miroslav Novotný, předseda Nedrážního republikového výboru OSŽ. Výkonným tajemníkem byl zvolen Petr Bazger.
Sjezd zhodnotil činnost Odborového svazu železničářů jak ve vztahu k zaměstnavatelům (včetně ČD, ČD Cargo a SŽDC), tak i vnitřní kroky vedené pro ozdravení hospodaření OSŽ po odvolání bývalého předsedy Jaromíra Duška. Sjezd mimo jiné schválil program OSŽ až do roku 2013.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/397135/
Vláda schválila harmonogram výstavby dopravní infrastruktury na příštích několik let.
Ministr dopravy Gustáv Slamečka předložil dokument Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008–2013, aktualizaci pro roky 2010– 2012 (2015). Vláda materiál schválila 16. září. Podle dokumentu prostředky ze zdrojů EU jsou pro dopravní infrastrukturu ve správě státu alokovány v Operačním programu doprava, a to ve výši přibližně 145 miliard korun.
V komunitárním programu na financování rozvoje transevropských dopravních sítí jsou navíc k dispozici prostředky v řádu stovek milionů korun.
Jako hlavní priorita je v návrhu sledována dostavba v současné době již rozestavěných programů výstavby. Vzhledem k rozpočtovým omezením jsou zdroje na financování nových akcí a programů velmi nízké. U železniční sítě dokument upozorňuje, že na některé významné stavby stále nejsou zajištěny finanční prostředky z národních zdrojů. Týká se to například modernizace úseku Praha – Kladno nebo průjezdu Brnem. Na modernizaci úseku Praha-Běchovice – Úvaly se realizace stavby odsouvá kvůli problémům s územním řízením. Naopak jako z finančního hlediska bezproblémové byla označena například optimalizace trati Dětmarovice – Český Těšín – Bystřice nad Olší – státní hranice SR na 3. koridoru.
(Železničář)
Ministr dopravy Gustáv Slamečka předložil dokument Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008–2013, aktualizaci pro roky 2010– 2012 (2015). Vláda materiál schválila 16. září. Podle dokumentu prostředky ze zdrojů EU jsou pro dopravní infrastrukturu ve správě státu alokovány v Operačním programu doprava, a to ve výši přibližně 145 miliard korun.
V komunitárním programu na financování rozvoje transevropských dopravních sítí jsou navíc k dispozici prostředky v řádu stovek milionů korun.
Jako hlavní priorita je v návrhu sledována dostavba v současné době již rozestavěných programů výstavby. Vzhledem k rozpočtovým omezením jsou zdroje na financování nových akcí a programů velmi nízké. U železniční sítě dokument upozorňuje, že na některé významné stavby stále nejsou zajištěny finanční prostředky z národních zdrojů. Týká se to například modernizace úseku Praha – Kladno nebo průjezdu Brnem. Na modernizaci úseku Praha-Běchovice – Úvaly se realizace stavby odsouvá kvůli problémům s územním řízením. Naopak jako z finančního hlediska bezproblémové byla označena například optimalizace trati Dětmarovice – Český Těšín – Bystřice nad Olší – státní hranice SR na 3. koridoru.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/396159/
Praha - Výběrová řízení na rychlíkové vlaky se začnou vypisovat až po dokončení nového zákona o veřejné dopravě. Po dnešním jednání se zástupci dopravních odborů to uvedl premiér Jan Fischer. Hrozící stávka v dopravě tím však podle odborářů zažehnána není, rychlé přijetí zákona je jen jedním z jejich požadavků.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/tendry-na-rychliky-pockaji-na-novy-zakon/400059
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/tendry-na-rychliky-pockaji-na-novy-zakon/400059
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/395926/
Premiér Jan Fischer se dnes setká se zástupci dopravních odborů. Ty chtějí jednat hlavně o chybějícím zákonu o veřejné dopravě, který ministerstvo dopravy slibuje již několik let. Hrozí dokonce kvůli němu rozsáhlou stávkou ve veřejné dopravě. S předsedou vlády se odboráři sejdou napotřetí, předchozí dvě schůzky byly odloženy kvůli Fischerově pracovní zaneprázdněnosti.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/fischer-se-setka-s-odborari-z-dopravy-kteri-hrozi-stavkou/399928
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/fischer-se-setka-s-odborari-z-dopravy-kteri-hrozi-stavkou/399928
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/395830/
Novým předsedou Odborového sdružení železničářů (OSŽ) se stal na víkendovém sjezdu na další čtyři roky dosavadní první místopředseda Jaroslav Pejša (54). Pejša to dnes uvedl na dotaz ČTK. Posledním řádným předsedou OSŽ byl Jaromír Dušek, který byl v září 2007 odvolán po vyslovení nedůvěry.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/novym-predsedou-osz-se-stal-jaroslav-pejsa/399155
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/novym-predsedou-osz-se-stal-jaroslav-pejsa/399155
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/394418/
Premiér Jan Fischer se sejde se zástupci dopravních odborů až v úterý 29. září, původně s nimi měl jednat tuto středu. Důvodem odkladu mají být vrcholící jednání o návrhu státního rozpočtu pro příští rok, řekl dnes ČTK mluvčí Federace strojvůdců Libor Poláček.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/fischer-odlozil-jednani-s-dopravnimi-odbory/398925
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/fischer-odlozil-jednani-s-dopravnimi-odbory/398925
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/394147/
Ještě do konce letošního roku chce ministerstvo dopravy vybrat první soubor železničních tratí, o který by se příští rok měli utkat železniční dopravci ve výběrovém řízení. Úřad hodlá každoročně vypisovat tendry na pět až patnáct procent výkonů v osobní dálkové dopravě. Na počátku září to uvedl ministr dopravy Gustáv Slamečka.
Stát podle rozhodnutí vlády uzavře s Českými drahami desetiletou smlouvu na provozování rychlíků, která každoročně drahám zajistí 3,9 miliardy Kč ze státního rozpočtu. Jak upozornil Gustáv Slamečka, ze smlouvy bude kdykoliv možno vyjmout část tratí a předat je vítězi výběrového řízení. „Těmi tendry otestujeme trh a zjistíme, jestli České dráhy jezdí za standardních podmínek,„ uvedl ministr. Navíc podle něj Českým drahám konkurenční tlak prospěje. Konkurenci by se mělo otevřít 75 procent trhu, zbylou čtvrtinu má státní dopravce jistou.
Liberalizace v krajích vázne
V krajích je situace jiná, velká liberalizace se zřejmě nechystá. Podle hejtmana Pardubického kraje Radka Martínka budou lokálky provozovat po dalších deset let České dráhy. „Jinou relevantní nabídku jsme nedostali, vždy šlo pouze o proklamace,„ uvedl Radko Martínek. Podle zástupců soukromých dopravců je však chyba spíše v tom, že kraj zatím žádné služby ani nepoptával. „Naše společnost reaguje na každý zájem ze strany objednatelů. V poslední době jsme se v České republice zúčastnili dvou výběrových řízení na provoz železniční dopravy, z toho jedno vyhráli, a to díky nabídnuté ceně a nasazení nejmodernější kolejové techniky,„ uvedl generální ředitel společnosti Arriva Holding Česká republika Ivan Procházka.
Kraje budou od příštího roku dostávat od státu celkem 2,7 miliardy Kč ročně na regionální vlaky. Z vlastních rozpočtů přidají dalších zhruba pět miliard, přičemž částky se budou upravovat vzhledem k inflaci. Podle Radka Martínka jiný dopravce nabídne srovnatelné podmínky jako ČD „jen těžko„. Pokud si kraje budou chtít objednat dražší alternativu k Českým drahám, budou muset zbytek doplácet ze svého. Pokud naopak budou chtít objednávku snížit a počet spojů redukovat, stát jim část dotace sebere. „Pro dráhy to znamená tu jistotu, po které volaly, a umožní to radikální obnovu vozového parku, což ty jednoroční smlouvy neumožňovaly,„ uvedl generální ředitel drah Petr Žaluda. Podle něj dopravce díky tomu ušetří příští rok miliardu Kč a bude moci lépe ručit za bankovní úvěry.
(Dopravní noviny)
Stát podle rozhodnutí vlády uzavře s Českými drahami desetiletou smlouvu na provozování rychlíků, která každoročně drahám zajistí 3,9 miliardy Kč ze státního rozpočtu. Jak upozornil Gustáv Slamečka, ze smlouvy bude kdykoliv možno vyjmout část tratí a předat je vítězi výběrového řízení. „Těmi tendry otestujeme trh a zjistíme, jestli České dráhy jezdí za standardních podmínek,„ uvedl ministr. Navíc podle něj Českým drahám konkurenční tlak prospěje. Konkurenci by se mělo otevřít 75 procent trhu, zbylou čtvrtinu má státní dopravce jistou.
Liberalizace v krajích vázne
V krajích je situace jiná, velká liberalizace se zřejmě nechystá. Podle hejtmana Pardubického kraje Radka Martínka budou lokálky provozovat po dalších deset let České dráhy. „Jinou relevantní nabídku jsme nedostali, vždy šlo pouze o proklamace,„ uvedl Radko Martínek. Podle zástupců soukromých dopravců je však chyba spíše v tom, že kraj zatím žádné služby ani nepoptával. „Naše společnost reaguje na každý zájem ze strany objednatelů. V poslední době jsme se v České republice zúčastnili dvou výběrových řízení na provoz železniční dopravy, z toho jedno vyhráli, a to díky nabídnuté ceně a nasazení nejmodernější kolejové techniky,„ uvedl generální ředitel společnosti Arriva Holding Česká republika Ivan Procházka.
Kraje budou od příštího roku dostávat od státu celkem 2,7 miliardy Kč ročně na regionální vlaky. Z vlastních rozpočtů přidají dalších zhruba pět miliard, přičemž částky se budou upravovat vzhledem k inflaci. Podle Radka Martínka jiný dopravce nabídne srovnatelné podmínky jako ČD „jen těžko„. Pokud si kraje budou chtít objednat dražší alternativu k Českým drahám, budou muset zbytek doplácet ze svého. Pokud naopak budou chtít objednávku snížit a počet spojů redukovat, stát jim část dotace sebere. „Pro dráhy to znamená tu jistotu, po které volaly, a umožní to radikální obnovu vozového parku, což ty jednoroční smlouvy neumožňovaly,„ uvedl generální ředitel drah Petr Žaluda. Podle něj dopravce díky tomu ušetří příští rok miliardu Kč a bude moci lépe ručit za bankovní úvěry.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/393057/
Vláda jednání o šetrném balíčku ministra financí Eduarda Janoty přerušila. Strážce státní kasy totiž v pátek čeká jednání s představiteli politických stran, jejichž představy ohledně krocení schodku státního rozpočtu na rok 2010 se zatím diametrálně liší. Ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, který je s ministrem financí Eduardem Janotou ve při v oblasti navyšování důchodů, se svým návrhem na valorizaci důchodů pro příští rok neuspěl. Vláda naopak schválila výdajový rámec Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 96 miliard korun. Zasedání kabinetu předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, na němž se schvaloval mandát pro předsedu vlády na zítřejší neformální jednání Evropské rady, jejímž tématem bude příprava summitu zemí G20, respektive formulace postoje Evropské unie.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/ekonomika/66973-ne-vsichni-setri-vlada-dala-zelenou-rekordnim-vydajum-fondu-dopravy/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/ekonomika/66973-ne-vsichni-setri-vlada-dala-zelenou-rekordnim-vydajum-fondu-dopravy/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392888/
Vláda na dnešním jednání schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok. Schválený návrh počítá s rekordními výdaji ve výši 96 miliard korun. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to uvedl ministr dopravy Gustáv Slamečka. Návrhem se bude nyní zabývat parlament. Letos je v rozpočtu fondu 83 miliard korun.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/vlada-schvalila-rozpocet-fondu-dopravy-s-vydaji-96-miliard/398061
A navíc se po včerejšku stal z dočasného ministra dopravy ministr (vy)trvalý.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/vlada-schvalila-rozpocet-fondu-dopravy-s-vydaji-96-miliard/398061
A navíc se po včerejšku stal z dočasného ministra dopravy ministr (vy)trvalý.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/392566/
Výstavba infrastruktury financované veřejným sektorem je v Česku výrazně dražší, než je průměr EU a než je cena obytných staveb budovaných ze soukromých peněz. Vyplývá to z dnes zveřejněné závěrečné zprávy Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/nerv-stavby-z-verejnych-zakazek-jsou-v-cr-predrazene/397640
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/nerv-stavby-z-verejnych-zakazek-jsou-v-cr-predrazene/397640
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391918/
S koncem komunismu sice přibylo nových aut, regionální autobusová doprava ale schází na úbytě. A většina starých vagonů slouží dodnes.
Celý článek: http://www.denik.cz/z_domova/revoluce-v-doprave-ustrnula-v-puli-cesty-20090911.html
Celý článek: http://www.denik.cz/z_domova/revoluce-v-doprave-ustrnula-v-puli-cesty-20090911.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391868/
České dráhy mají po osmnácti letech konečně systém financování osobní dopravy. Dohoda s ministerstvem dopravy představuje zásadní krok pro rentabilitu společnosti na liberalizovaném železničním trhu.
Současnému vedení Českých drah a Ministerstva dopravy ČR se podařilo uskutečnit jeden z nejdůležitějších milníků pro českou železnici. Srovnatelný je jen se vznikem samostatných Českých drah po rozpadu federace v roce 1993 a přeměnou státní organizace na obchodní akciovou společnost v roce 2003. O systémové řešení financování regionální osobní dopravy usilovalo mnoho generálních ředitelů a ministrů dopravy. Petru Žaludovi a Gustávu Slamečkovi se to podařilo.
Pane ministře, bylo jednoduché najít dohodu všech tří stran, státu, krajů a Českých drah, na financování regionální osobní dopravy?
Snadné to samozřejmě nebylo. Ne snad, že by zúčastněné strany neměly zájem hledat řešení, problémem ale byly jejich reálné možnosti, hlavně omezené finanční zdroje krajů, které dopravu objednávají. Na druhou stranu i České dráhy musely nejdříve dokázat, že jsou připraveny transparentně hospodařit.
Stát bude přispívat krajům na zajištění dopravní obslužnosti asi 2,7 miliardy korun ročně. Trvalo dlouho, než k takové dohodě došlo...
Ano, ale tím, že jsme k ní nakonec došli, jsme získali jistotu dopravní obslužnosti, garance pracovních příležitostí i zajištění dopravní obslužnosti a mobility, která je důležitá pro rozvoj státu.
Znamená to, že nedojde k redukci spojů?
Kraje budou muset v některých oblastech optimalizovat dopravní obslužnost. Je zbytečné financovat souběžné vlakové a autobusové linky nebo vlaky, jimiž nikdo nejezdí. Nepůjde ale o fatální zásahy, ke kterým by došlo, kdyby jim stát pomoc odmítnul. Redukce spojů je do dvou procent ve srovnání se stavem v roce 2009.
Vypadá to jako jednostranné vítězství Českých drah...
To v žádném případě. I když uznávám, že České dráhy jsou dlouhodobě podfinancované, což se podepsalo na jejich stavu, neznamená to, že nemají rezervy. Očekávám, že osekají zbytečné náklady a využijí veškeré možnosti, které se díky dlouhodobým smlouvám otevírají, aby cestujícím nabídli lepší komfort.
A jak tedy bude celý systém financování fungovat?
Kraje ze svých rozpočtů vyčlení každoročně přibližně 5,3 miliardy korun. Stát přispěje na dopravní obslužnost krajů částkou 2,7 miliardy a České dráhy sníží své náklady asi o jednu miliardu. To by společně s vybraným jízdným mělo naplnit jejich potřeby. Pokud se některý kraj rozhodne navýšit rozsah dopravy, musí na to najít prostředky ve svém rozpočtu, protože od státu více peněz nedostane. Naopak, pokud by chtěl železniční dopravu redukovat, pak se bude o příslušný podíl redukovat i pomoc státu. Protože tato dohoda platí 10 let, jsou v ní i pravidla respektující infl ační vývoj. Dohoda zahrnuje také přiměřený, asi dvouprocentní zisk pro České dráhy, které přitom nesou na svých bedrech riziko případného propadu tržeb v osobní dopravě. To je pro ně další motivace k tomu, aby zajišťovaly kvalitní služby.
Dojde k vyloučení konkurence?
Ne. Je čistě na krajích, zda vypíší tendry, a osloví tak konkurenci Českých drah. Ale v případě, že by vysoutěžily vyšší cenu, budou muset samy najít ve svých rozpočtech dodatečné finance na úhradu ztráty. Stát zde již více přispívat nebude.
Pojďme k dálkové dopravě. Jak to bude s jejím financováním?
S Českými drahami uzavřeme desetiletou smlouvu s ročním objemem 3,87 miliardy korun. I zde musely České dráhy ukázat snahu uspořit a snížit své roční nálady nejméně o 300 milionů. Rozhodně tak nedostávají nic zadarmo.
Vy jste ale v minulosti říkal, že do dálkové dopravy konkurenci pustíte...
Smlouva skutečně umožní průběžně každý rok tendrovat asi 5 až 15 procent rozsahu dálkové dopravy, a to až do výše 75 procent veškerého rozsahu. Soutěží se samozřejmě budou moci účastnit České dráhy.
Současnému vedení Českých drah a Ministerstva dopravy ČR se podařilo uskutečnit jeden z nejdůležitějších milníků pro českou železnici. Srovnatelný je jen se vznikem samostatných Českých drah po rozpadu federace v roce 1993 a přeměnou státní organizace na obchodní akciovou společnost v roce 2003. O systémové řešení financování regionální osobní dopravy usilovalo mnoho generálních ředitelů a ministrů dopravy. Petru Žaludovi a Gustávu Slamečkovi se to podařilo.
Pane ministře, bylo jednoduché najít dohodu všech tří stran, státu, krajů a Českých drah, na financování regionální osobní dopravy?
Snadné to samozřejmě nebylo. Ne snad, že by zúčastněné strany neměly zájem hledat řešení, problémem ale byly jejich reálné možnosti, hlavně omezené finanční zdroje krajů, které dopravu objednávají. Na druhou stranu i České dráhy musely nejdříve dokázat, že jsou připraveny transparentně hospodařit.
Stát bude přispívat krajům na zajištění dopravní obslužnosti asi 2,7 miliardy korun ročně. Trvalo dlouho, než k takové dohodě došlo...
Ano, ale tím, že jsme k ní nakonec došli, jsme získali jistotu dopravní obslužnosti, garance pracovních příležitostí i zajištění dopravní obslužnosti a mobility, která je důležitá pro rozvoj státu.
Znamená to, že nedojde k redukci spojů?
Kraje budou muset v některých oblastech optimalizovat dopravní obslužnost. Je zbytečné financovat souběžné vlakové a autobusové linky nebo vlaky, jimiž nikdo nejezdí. Nepůjde ale o fatální zásahy, ke kterým by došlo, kdyby jim stát pomoc odmítnul. Redukce spojů je do dvou procent ve srovnání se stavem v roce 2009.
Vypadá to jako jednostranné vítězství Českých drah...
To v žádném případě. I když uznávám, že České dráhy jsou dlouhodobě podfinancované, což se podepsalo na jejich stavu, neznamená to, že nemají rezervy. Očekávám, že osekají zbytečné náklady a využijí veškeré možnosti, které se díky dlouhodobým smlouvám otevírají, aby cestujícím nabídli lepší komfort.
A jak tedy bude celý systém financování fungovat?
Kraje ze svých rozpočtů vyčlení každoročně přibližně 5,3 miliardy korun. Stát přispěje na dopravní obslužnost krajů částkou 2,7 miliardy a České dráhy sníží své náklady asi o jednu miliardu. To by společně s vybraným jízdným mělo naplnit jejich potřeby. Pokud se některý kraj rozhodne navýšit rozsah dopravy, musí na to najít prostředky ve svém rozpočtu, protože od státu více peněz nedostane. Naopak, pokud by chtěl železniční dopravu redukovat, pak se bude o příslušný podíl redukovat i pomoc státu. Protože tato dohoda platí 10 let, jsou v ní i pravidla respektující infl ační vývoj. Dohoda zahrnuje také přiměřený, asi dvouprocentní zisk pro České dráhy, které přitom nesou na svých bedrech riziko případného propadu tržeb v osobní dopravě. To je pro ně další motivace k tomu, aby zajišťovaly kvalitní služby.
Dojde k vyloučení konkurence?
Ne. Je čistě na krajích, zda vypíší tendry, a osloví tak konkurenci Českých drah. Ale v případě, že by vysoutěžily vyšší cenu, budou muset samy najít ve svých rozpočtech dodatečné finance na úhradu ztráty. Stát zde již více přispívat nebude.
Pojďme k dálkové dopravě. Jak to bude s jejím financováním?
S Českými drahami uzavřeme desetiletou smlouvu s ročním objemem 3,87 miliardy korun. I zde musely České dráhy ukázat snahu uspořit a snížit své roční nálady nejméně o 300 milionů. Rozhodně tak nedostávají nic zadarmo.
Vy jste ale v minulosti říkal, že do dálkové dopravy konkurenci pustíte...
Smlouva skutečně umožní průběžně každý rok tendrovat asi 5 až 15 procent rozsahu dálkové dopravy, a to až do výše 75 procent veškerého rozsahu. Soutěží se samozřejmě budou moci účastnit České dráhy.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/391677/
Premiér Jan Fischer se sejde se zástupci dopravních odborů, které na říjen chystají rozsáhlou stávku ve veřejné dopravě. Schůzka se má uskutečnit 23. září, potvrdil dnes ČTK informace odborářů premiérův mluvčí Roman Prorok. Jakou taktikou se bude šéf české vlády snažit odboráře od stávky odradit, mluvčí nesdělil.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/premier-se-sejde-s-dopravnimi-odborari/397044
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/premier-se-sejde-s-dopravnimi-odborari/397044
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390931/
Výstavba dopravní a technické infrastruktury bude veřejným zájmem, což umožní při neshodách o výkupu pozemků použít vyvlastnění. Umožňuje to zákon, který dnes schválila Poslanecká sněmovna a nyní ho dostane Senát. Zákon měl původně pouze urychlit výstavbu rychlostní komunikace R35. Zpravodaj k zákonu Karel Sehoř (ODS) však upozornil, že nyní se bude vztahovat nejen na všechny silnice a dálnice, ale i na plynovody, ropovody nebo třeba vedení elektřiny.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/stavba-silnic-i-energetickych-siti-by-mohla-byt-verejnym-zajmem/396822
Charakteristické je, že v celém článku není slůvko o železnici - i když její výstavby se zákon týká také.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/stavba-silnic-i-energetickych-siti-by-mohla-byt-verejnym-zajmem/396822
Charakteristické je, že v celém článku není slůvko o železnici - i když její výstavby se zákon týká také.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390619/
Oblast dopravy nepředstavuje u velkých politických stran zásadní jablko sváru. Podle volebních programů považují politici za prioritu další investice do dopravní infrastruktury a zlepšení kvality železnic. Zásadní rozpory panují především v názorech na privatizaci velkých společností, ČSA a Letiště Praha.
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/strany-a-doprava-shoda-je-u-investic-rozpory-u-privatizace/396246
Celá zpráva: http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/doprava/zpravy/strany-a-doprava-shoda-je-u-investic-rozpory-u-privatizace/396246
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/389644/
Vlk se nasytil, koza přitom zůstává celá. České železnice jsou nyní teoreticky velmi otevřené k vstupu konkurence - ale prakticky je posílen dosavadní monopol státních Českých drah na příštích deset let. Stát a kraje se přitom po tu dobu zavazují dát na provoz vlaků 120 miliard korun.
»Předpokládám, že kraje budou uzavírat dlouhodobé kontrakty jen s jedním dopravcem. A České dráhy mají nesporně nejsilnější pozici,« prohlásil včera pardubický hejtman Radko Martínek, který byl hlavním vyjednavačem krajů při dohodě o dlouhodobém financování železnic se státem.
Drážní odbory tak nemusí hrozit stávkou, že kvůli liberalizaci drah přijdou jejich lidé o práci.
Jak se ministru dopravy Gustávu Slamečkovi a šéfovi drah Petru Žaludovi podařilo vytvořit systém, který vypadá liberálně, a přitom v praxi ještě víc posílí státní dráhy?
Desetiletá jistota Nejprve k podstatě tohoto zcela nového systému financování železnic. Základem jsou dlouhodobé dohody, považované odborníky v principu za prospěšné.
Zaprvé - regionální doprava, již si objednávají kraje, má mít na příštích deset let zajištěno zhruba 80 miliard korun. Z toho dají 53 miliard kraje a 27 miliard stát. Dosud vše fungovalo tak, že krajům vždy peníze chyběly - a stát vždy nějak „díru„ ad hoc zalepil (například prodejem části majetku Českých drah).
Během září má být podepsána i druhá klíčová dohoda, týkající se dálkové dopravy - rychlíků. Tu si objednává stát. Ten se zaváže, že bude na rychlíky dávat v příští desetiletce ročně 3,87 miliardy korun. A ministerstvo dopravy zároveň uzavře desetiletou smlouvu na dálkovou dopravu s Českými drahami.
Tendry nejsou třeba
Obě dohody, regionální„ i „rychlíková„, přitom na první pohled nabízejí poměrně velký prostor pro konkurenci. Jednak kraje nikdo nenutí, aby regionální provoz zadávaly jen státnímu podniku.
Smlouva na rychlíky pak bude obsahovat stěžejní klauzuli, že během oněch deseti let bude 75 procent dálkových spojů postupně nabídnuto ve veřejné soutěži. Teoreticky, pokud by České dráhy všechny tyto tendry prohrály, zbude jim v roce 2010 jen čtvrtina dálkových spojů.
Přesto konkurence na českou železnici jen tak nevtrhne.
Nejprve ke krajům. Hejtman Martínek to řekl jasně: Kraje se už rozhodly uzavírat smlouvy v drtivé většině s Českými drahami. Podle ministerských právníků přitom ani nemají povinnost vypisovat veřejné soutěže. »Jsme přesvědčeni, že je to v souladu s pravidly Evropské unie,« potvrdil včera Slamečka. Železniční doprava má v EU stále výjimku, a soutěžit se o ni nemusí.
Probudí se Jančura?
Kraje navíc tvrdí, že se jim ani žádná konkurence státních drah nehlásí. »Kromě obecných prohlášení nepřišel žádný konkrétní návrh,« říká Martínek v narážce na aktivity majitele soukromé firmy Student Agency Radima Jančury. Ten sice státní podnik ostře kritizuje a jeho zkratku ČD vykládá jako »černou díru«. Ale coby zájemce o regionální spoje už z jedné soutěže vycouval.
U rychlíků je situace obdobná - dráhy zatím nemají konkurenci. Jančura nejprve hrozil, že pokud České dráhy dostanou od ministerstva smlouvu na rychlíky, zažaluje to v Bruselu. Hrozbu ale nesplnil. „Na tendry o rychlíky se připravujeme, jen počkejte,„ říká nyní.
»Není to legrace pořídit si soupravy za miliardy korun, kvalifikovaný personál. Jsem přesvědčen, že i tady budeme v tendrech úspěšní,« říká šéf drah Žaluda. »Jistě - teoreticky je konkurence určitě prospěšná, ale v železniční dopravě platí i v západní Evropě, že tam je vždy silný národní dopravce,« dodává.
Dietou k většímu komfortu
V západní Evropě ovšem také platí, že vlaky jsou komfortnější a dochvilnější. Jak přispěje dohoda o financování drah k tomu, že se západoevropskému standardu začnou blížit i české železnice?
Kraje mají sice desetiletou záruku dotací - ale také jistotu, že víc peněz na objednávku třeba kvalitnějších souprav nedostanou. Slíbené peníze jim mají vystačit na to, aby nemusely spo
»Předpokládám, že kraje budou uzavírat dlouhodobé kontrakty jen s jedním dopravcem. A České dráhy mají nesporně nejsilnější pozici,« prohlásil včera pardubický hejtman Radko Martínek, který byl hlavním vyjednavačem krajů při dohodě o dlouhodobém financování železnic se státem.
Drážní odbory tak nemusí hrozit stávkou, že kvůli liberalizaci drah přijdou jejich lidé o práci.
Jak se ministru dopravy Gustávu Slamečkovi a šéfovi drah Petru Žaludovi podařilo vytvořit systém, který vypadá liberálně, a přitom v praxi ještě víc posílí státní dráhy?
Desetiletá jistota Nejprve k podstatě tohoto zcela nového systému financování železnic. Základem jsou dlouhodobé dohody, považované odborníky v principu za prospěšné.
Zaprvé - regionální doprava, již si objednávají kraje, má mít na příštích deset let zajištěno zhruba 80 miliard korun. Z toho dají 53 miliard kraje a 27 miliard stát. Dosud vše fungovalo tak, že krajům vždy peníze chyběly - a stát vždy nějak „díru„ ad hoc zalepil (například prodejem části majetku Českých drah).
Během září má být podepsána i druhá klíčová dohoda, týkající se dálkové dopravy - rychlíků. Tu si objednává stát. Ten se zaváže, že bude na rychlíky dávat v příští desetiletce ročně 3,87 miliardy korun. A ministerstvo dopravy zároveň uzavře desetiletou smlouvu na dálkovou dopravu s Českými drahami.
Tendry nejsou třeba
Obě dohody, regionální„ i „rychlíková„, přitom na první pohled nabízejí poměrně velký prostor pro konkurenci. Jednak kraje nikdo nenutí, aby regionální provoz zadávaly jen státnímu podniku.
Smlouva na rychlíky pak bude obsahovat stěžejní klauzuli, že během oněch deseti let bude 75 procent dálkových spojů postupně nabídnuto ve veřejné soutěži. Teoreticky, pokud by České dráhy všechny tyto tendry prohrály, zbude jim v roce 2010 jen čtvrtina dálkových spojů.
Přesto konkurence na českou železnici jen tak nevtrhne.
Nejprve ke krajům. Hejtman Martínek to řekl jasně: Kraje se už rozhodly uzavírat smlouvy v drtivé většině s Českými drahami. Podle ministerských právníků přitom ani nemají povinnost vypisovat veřejné soutěže. »Jsme přesvědčeni, že je to v souladu s pravidly Evropské unie,« potvrdil včera Slamečka. Železniční doprava má v EU stále výjimku, a soutěžit se o ni nemusí.
Probudí se Jančura?
Kraje navíc tvrdí, že se jim ani žádná konkurence státních drah nehlásí. »Kromě obecných prohlášení nepřišel žádný konkrétní návrh,« říká Martínek v narážce na aktivity majitele soukromé firmy Student Agency Radima Jančury. Ten sice státní podnik ostře kritizuje a jeho zkratku ČD vykládá jako »černou díru«. Ale coby zájemce o regionální spoje už z jedné soutěže vycouval.
U rychlíků je situace obdobná - dráhy zatím nemají konkurenci. Jančura nejprve hrozil, že pokud České dráhy dostanou od ministerstva smlouvu na rychlíky, zažaluje to v Bruselu. Hrozbu ale nesplnil. „Na tendry o rychlíky se připravujeme, jen počkejte,„ říká nyní.
»Není to legrace pořídit si soupravy za miliardy korun, kvalifikovaný personál. Jsem přesvědčen, že i tady budeme v tendrech úspěšní,« říká šéf drah Žaluda. »Jistě - teoreticky je konkurence určitě prospěšná, ale v železniční dopravě platí i v západní Evropě, že tam je vždy silný národní dopravce,« dodává.
Dietou k většímu komfortu
V západní Evropě ovšem také platí, že vlaky jsou komfortnější a dochvilnější. Jak přispěje dohoda o financování drah k tomu, že se západoevropskému standardu začnou blížit i české železnice?
Kraje mají sice desetiletou záruku dotací - ale také jistotu, že víc peněz na objednávku třeba kvalitnějších souprav nedostanou. Slíbené peníze jim mají vystačit na to, aby nemusely spo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/388675/
Celý článek (také o penězích na dopravu): http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=649962
Já říkám pořád, že úřednící byli, jsou a budou největší škůdci naší země. Pominu-li ovšem třeba Senát, který podobně škodí až v historii novodobé.