Dopravní politika České republiky
Ze stránky Ministerstva dopravy ČR je možno stáhnout soubory dokumentu Dopravní politika České republiky na léta 2005-2013, který česká vláda schválila (konečně) dne 13.7.2005. Určitě stojí za prostudování. V našem fóru je už mnoho témat a nejsem přítelem otevírání dalších, ale myslím si, že obecné problémy dopravní politiky ČR (i ty, které nejsou v přímém vztahu s tímto dokumentem) si to přece jen zaslouží.
Pomalé a nepohodlné cestování čeká cestující, kteří v Česku využívají železniční spojení. Stát totiž omezuje investice do modernizace tratí.
A to přesto, že současná vláda při svém nástupu slíbila, že bude peníze mezi silnice a železnice rozdělovat rovným dílem. Zanesla to dokonce do trojkoaliční smlouvy.
Realita je ale jiná. „U nás máme železniční síť už kvalitní, pracuje se na ní od devadesátých let. Naše země potřebuje více kilometrů dálnic,“ říká tiskový mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Podle ministerstva má jít na silnice zhruba 60 procent peněz, na železnice jen asi čtyřicet.
Unie: půl na půl!
Současný postoj ministerstva je v rozporu nejen s koaliční smlouvou, ale i s politikou Evropské unie, která má na investice do dopravy v Česku poskytnout v budoucnu až 100 miliard korun. Například regionální rozvojový fond EU garantuje, že mezi silnice a železnici dělí peníze rovným dílem. Se zvýhodňováním silnic nesouhlasí řada odborníků. „Nemáme zmodernizované koridory z Prahy do Plzně, Karlových Varů či do Českých Budějovic. Tyhle železniční cesty naprosto nemohou konkurovat rychlostním silnicím,“ říká náměstek ministra dopravy Petr Šlegr. Nejvýraznější omezení postihlo regionální železniční tratě, kde stát škrtal nejvíce.
Zelení, kteří rovnocennou podporu železnic prosadili do trojkoaliční smlouvy, na její porušování zatím oficiálně nereagovali. „Pokud by se ukázalo, že tato čísla o zvýhodnění silniční dopravy jsou pravdivá, bude se o tom ve vládě jednat. Pro nás je zásadní, aby železniční doprava byla konkurenceschopná, považujeme ji za dopravu budoucnosti,“ řekl Deníku místopředseda zelených Ondřej Liška.
(Deník)
A to přesto, že současná vláda při svém nástupu slíbila, že bude peníze mezi silnice a železnice rozdělovat rovným dílem. Zanesla to dokonce do trojkoaliční smlouvy.
Realita je ale jiná. „U nás máme železniční síť už kvalitní, pracuje se na ní od devadesátých let. Naše země potřebuje více kilometrů dálnic,“ říká tiskový mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Podle ministerstva má jít na silnice zhruba 60 procent peněz, na železnice jen asi čtyřicet.
Unie: půl na půl!
Současný postoj ministerstva je v rozporu nejen s koaliční smlouvou, ale i s politikou Evropské unie, která má na investice do dopravy v Česku poskytnout v budoucnu až 100 miliard korun. Například regionální rozvojový fond EU garantuje, že mezi silnice a železnici dělí peníze rovným dílem. Se zvýhodňováním silnic nesouhlasí řada odborníků. „Nemáme zmodernizované koridory z Prahy do Plzně, Karlových Varů či do Českých Budějovic. Tyhle železniční cesty naprosto nemohou konkurovat rychlostním silnicím,“ říká náměstek ministra dopravy Petr Šlegr. Nejvýraznější omezení postihlo regionální železniční tratě, kde stát škrtal nejvíce.
Zelení, kteří rovnocennou podporu železnic prosadili do trojkoaliční smlouvy, na její porušování zatím oficiálně nereagovali. „Pokud by se ukázalo, že tato čísla o zvýhodnění silniční dopravy jsou pravdivá, bude se o tom ve vládě jednat. Pro nás je zásadní, aby železniční doprava byla konkurenceschopná, považujeme ji za dopravu budoucnosti,“ řekl Deníku místopředseda zelených Ondřej Liška.
(Deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/176986/
Drážní inspekce připravila před začátkem letních prázdnin preventivní kampaň zaměřenou na rizika, která hrozí na železnici těm lidem, kteří porušují zákon a ohrožují tak i svůj život nebo zdraví. V rámci kampaně vzniklo dvanáct varovných námětů, které výstižně a často i poměrně přímočaře naznačují, jak může člověk dopadnout, pokud se rozhodne např. ignorovat výstrahu na železničním přejezdu, ušetřit čas chůzí přes koleje nebo přímo po trati. Nechybí ani varování před úrazem elektrického proudu z trolejí.
Kampaň Drážní inspekce odstartovala již na přelomu května a června, kdy několik stovek základních škol v celé České republice obdrželo výtisky dětského časopisu HURÁ, v němž Drážní inspekce prostřednictvím her, křížovek a doplňovaček připomínala dětským čtenářům rizika vyplývající z nezodpovědného chování (o kampani informuje samostatný článek). Časopis doprovázela žádost, aby školy věnovaly volný čas mezi uzavřením klasifikace a rozdávání vysvědčení k poučení žáků, neboť jsou to právě oni, kdo mají v létě spoustu volného času, který si nezřídka krátí hrátkami v okolí železnice. To potvrzují i dlouhodobé statistiky nehod letních měsíců.
Drážní inspekce hodlá sérií motivů vzkázat všem lidem, aby se zamysleli nad svým chováním a přehodnotili, zda několik ušetřených minut má pro ně větší cenu než zdraví nebo dokonce život, který často, a bohužel nevědomky, riskují.
Všechny zde umístěné materály je možné libovolně tisknout a šířit pro nekomerční účely. Drážní inspekce bude ráda za každou informaci o použití těchto motivů na emailové adrese: prevence@dicr.cz<br> V současné době je zveřejněno prvních 10 motivů, další 2 na téma tramvaje budou doplněny v polovině června.
Celá zpráva s motivy na
http://www.dicr.cz/drazni-inspekce-varuje-v-lete-pribyva-zraneni-na-zeleznici
Kampaň Drážní inspekce odstartovala již na přelomu května a června, kdy několik stovek základních škol v celé České republice obdrželo výtisky dětského časopisu HURÁ, v němž Drážní inspekce prostřednictvím her, křížovek a doplňovaček připomínala dětským čtenářům rizika vyplývající z nezodpovědného chování (o kampani informuje samostatný článek). Časopis doprovázela žádost, aby školy věnovaly volný čas mezi uzavřením klasifikace a rozdávání vysvědčení k poučení žáků, neboť jsou to právě oni, kdo mají v létě spoustu volného času, který si nezřídka krátí hrátkami v okolí železnice. To potvrzují i dlouhodobé statistiky nehod letních měsíců.
Drážní inspekce hodlá sérií motivů vzkázat všem lidem, aby se zamysleli nad svým chováním a přehodnotili, zda několik ušetřených minut má pro ně větší cenu než zdraví nebo dokonce život, který často, a bohužel nevědomky, riskují.
Všechny zde umístěné materály je možné libovolně tisknout a šířit pro nekomerční účely. Drážní inspekce bude ráda za každou informaci o použití těchto motivů na emailové adrese: prevence@dicr.cz<br> V současné době je zveřejněno prvních 10 motivů, další 2 na téma tramvaje budou doplněny v polovině června.
Celá zpráva s motivy na
http://www.dicr.cz/drazni-inspekce-varuje-v-lete-pribyva-zraneni-na-zeleznici
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/176354/
(...)
Milan Šimonovský se ale jako ministr nevěnoval jen silničnímu zákonu. Pod jeho resort patřila například i výstavba železničních koridorů nebo dálnic.
(...)
Ptát se ho můžete on-line v úterý od 13:00.
MILANA ŠIMONOVSKÉHO SE PTEJTE V ÚTERÝ 19. ČERVNA OD 13:00 ZDE: http://zpravy.idnes.cz/odpovedi.asp?t=imonovsk
Poznámka neželezniční: Pokud jde o otcovství bodového systému, tak pan exministr jen oprášil kdysi u nás dlouho a úspěšně fungující systém "kuponů" štípaných kleštičkami:
Milan Šimonovský se ale jako ministr nevěnoval jen silničnímu zákonu. Pod jeho resort patřila například i výstavba železničních koridorů nebo dálnic.
(...)
Ptát se ho můžete on-line v úterý od 13:00.
MILANA ŠIMONOVSKÉHO SE PTEJTE V ÚTERÝ 19. ČERVNA OD 13:00 ZDE: http://zpravy.idnes.cz/odpovedi.asp?t=imonovsk
Poznámka neželezniční: Pokud jde o otcovství bodového systému, tak pan exministr jen oprášil kdysi u nás dlouho a úspěšně fungující systém "kuponů" štípaných kleštičkami:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/176290/
upustilo od spoplatnenia ciest 1. triedy :
http://dnes.atlas.sk/zo-sveta/98537/v-cechach-upustili-od-mytneho-na-cestach-prvej-triedy
http://dnes.atlas.sk/zo-sveta/98537/v-cechach-upustili-od-mytneho-na-cestach-prvej-triedy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/172765/
[IStátní fond dopravní infrastruktury potřebuje nad rámec svého rozpočtu dalších 11 miliard korun. Pokud je nedostane, nebudou včas dokončeny důležité stavby; ohroženo může být také čerpání peněz z fondů EU. Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. Rozpočet fondu je pro letošek zhruba 60 miliard Kč."Ta částka (11 miliard) je velmi nutná pro zachování fungování toho fondu jako takového," řekl Hodač. Zdrojem peněz mají být podle náměstka finanční rezervy ostatních ministerstev. Vláda přitom k tomu, aby naplnila alespoň schválený rozpočet fondu, rozhodla o prodeji sedmi procent akcií ČEZ za sumu, která přesáhne 30 miliard. Ty však fond dostane nejdříve ve čtvrtém čtvrtletí, takže mu hrozí, že během roku nebude schopen stavby financovat.
K důvodům stálého deficitu fondu podle Hodače patří velká rozestavěnost dopravních staveb a zároveň potřeba zahajovat stavby nové, čímž se finanční nároky v čase kumulují. Dalším problémem je dosud neschválený rámec celkové pomoci z Evropské unie na léta 2007 až 2013. To brání čerpání peněz z operačního programu Doprava, přes který by mělo do dopravní infrastruktury přitéci rekordních 160 miliard korun. "Dnes už běží stavby, které do toho programu patří, nicméně jejich předfinancování jde z prostředků fondu dopravy," řekl Hodač. Protože však není ještě možné čerpat finance z fondu Doprava, SFDI nedostává své peníze z Evropské unie zpět. "Vzniká tam další deficit a fond ztrácí cash flow a bude mít v dohledné době málo prostředků," dodal Hodač.
V případě, že fond dodatečné miliardy nedostane, bude nutné některé důležité stavby odložit na neurčito. Přitom například výstavbu rychlostní silnice R7 stát závazně slíbil investorům z nové průmyslové zóny Triangle u Žatce. Jako další příklad uvedl Hodač 20 kilometrů dálnice D8 na Ústecku."Problém může být i s čerpáním evropských peněz, protože když to budeme oddalovat v čase, tak si na ně nemusíme šáhnout," řekl Hodač, podle něhož je nabízených 160 miliard do roku 2013 jedinečnou možností, která se nebude opakovat. "Věřím, že zvítězí zdravý rozum," vzkázal na adresu ostatních ministerstev.
Program Doprava je největším operačním programem České republiky. Evropská komise by ho nejdříve mohla schválit koncem léta, uvedl ředitel Odboru fondů EU ministerstva dopravy Tomáš Čoček. Dalšímu samostatnému schvalování EK podléhají všechny projekty za více než 50 milionů eur.
Všechny stavby hrazené evropskými penězi je však nejdříve nutno předfinancovat z národních zdrojů, EU peníze proplácí až dodatečně. Vzhledem k tomu, že EK posuzuje jednotlivé projekty zhruba tři měsíce, první peníze z evropských fondů mohou dorazit do rozpočtu SFDI nejdříve koncem roku.
Nový šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka hodlá část peněz na předfinancování "evropských" projektů získat od soukromých investorů na kapitálovém trhu. Peníze by fond získal prodejem budoucích příjmů z mýtného a dálničních známek, tedy tzv. sekuritizací.
Celkový rozpočet fondu by chtěl Slamečka do budoucna zachovat na letošní úrovni, to znamená na téměř 60 miliardách korun. Vedle příjmů z mýtného, prodeje dálničních známek a podílu na dani z minerálních olejů, obdrží fond ze státního rozpočtu po následující tři roky 45 miliard korun.
Ministerstvo dopravy nyní navrhuje, aby se oněch 45 miliard stalo mandatorním příjmem fondu, což by znamenalo, že by ho vláda nemohla nijak ovlivnit. Ministerstvo k návrhu vedly zejména stále se snižující výnosy z privatizace, které byly hlavním příjmem SFDI posledních šest let. ]
(Autor: ČTK)
K důvodům stálého deficitu fondu podle Hodače patří velká rozestavěnost dopravních staveb a zároveň potřeba zahajovat stavby nové, čímž se finanční nároky v čase kumulují. Dalším problémem je dosud neschválený rámec celkové pomoci z Evropské unie na léta 2007 až 2013. To brání čerpání peněz z operačního programu Doprava, přes který by mělo do dopravní infrastruktury přitéci rekordních 160 miliard korun. "Dnes už běží stavby, které do toho programu patří, nicméně jejich předfinancování jde z prostředků fondu dopravy," řekl Hodač. Protože však není ještě možné čerpat finance z fondu Doprava, SFDI nedostává své peníze z Evropské unie zpět. "Vzniká tam další deficit a fond ztrácí cash flow a bude mít v dohledné době málo prostředků," dodal Hodač.
V případě, že fond dodatečné miliardy nedostane, bude nutné některé důležité stavby odložit na neurčito. Přitom například výstavbu rychlostní silnice R7 stát závazně slíbil investorům z nové průmyslové zóny Triangle u Žatce. Jako další příklad uvedl Hodač 20 kilometrů dálnice D8 na Ústecku."Problém může být i s čerpáním evropských peněz, protože když to budeme oddalovat v čase, tak si na ně nemusíme šáhnout," řekl Hodač, podle něhož je nabízených 160 miliard do roku 2013 jedinečnou možností, která se nebude opakovat. "Věřím, že zvítězí zdravý rozum," vzkázal na adresu ostatních ministerstev.
Program Doprava je největším operačním programem České republiky. Evropská komise by ho nejdříve mohla schválit koncem léta, uvedl ředitel Odboru fondů EU ministerstva dopravy Tomáš Čoček. Dalšímu samostatnému schvalování EK podléhají všechny projekty za více než 50 milionů eur.
Všechny stavby hrazené evropskými penězi je však nejdříve nutno předfinancovat z národních zdrojů, EU peníze proplácí až dodatečně. Vzhledem k tomu, že EK posuzuje jednotlivé projekty zhruba tři měsíce, první peníze z evropských fondů mohou dorazit do rozpočtu SFDI nejdříve koncem roku.
Nový šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka hodlá část peněz na předfinancování "evropských" projektů získat od soukromých investorů na kapitálovém trhu. Peníze by fond získal prodejem budoucích příjmů z mýtného a dálničních známek, tedy tzv. sekuritizací.
Celkový rozpočet fondu by chtěl Slamečka do budoucna zachovat na letošní úrovni, to znamená na téměř 60 miliardách korun. Vedle příjmů z mýtného, prodeje dálničních známek a podílu na dani z minerálních olejů, obdrží fond ze státního rozpočtu po následující tři roky 45 miliard korun.
Ministerstvo dopravy nyní navrhuje, aby se oněch 45 miliard stalo mandatorním příjmem fondu, což by znamenalo, že by ho vláda nemohla nijak ovlivnit. Ministerstvo k návrhu vedly zejména stále se snižující výnosy z privatizace, které byly hlavním příjmem SFDI posledních šest let. ]
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/170046/
Primátor je čtvrtý stínový ministr z jižní Moravy
Pokud by nyní padla vláda a do Strakovy akademie se vrátil Jiří Paroubek a jeho sociální demokraté, bude významná část jeho týmu mluvit některým z jihomoravských dialektů.
Vpátek totiž na post stínového ministra dopravy nastoupil brněnský primátor Roman Onderka, čímž doplnil současné jihomoravské trio stínových ministrů Bohuslava Sobotky, Zdeňka Škromacha a Michala Haška. A v budoucnu by mohl ve stínové vládě zasednout ještě jeden Jihomoravan: mluví se o bývalém brněnském zastupiteli a současném poslanci Jeronýmu Tejcovi, který by mohl převzít stínové ministerstvo vnitra.
Čím si jižní Morava v ČSSD zasloužila takové silné postavení? Podle politiků za to může hlavně její dobrý výsledek v poslaneckých volbách. „Na posty stínových ministrů jsou jmenováni především lidé, kteří se v konkrétním oboru pohybují. A například Roman Onderka má k dopravě jako bývalý lídr železničních odborů blízko,“ uvedl stínový ministr zemědělství a šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek, který pochází z Drásova na Tišnovsku. Další dva Jihomoravané – Sobotka a Škromach – jsou dokonce bývalými ministry svých stínových resortů. Není však vůbec jisté, jak by vypadala nová vláda, kdyby ta současná z jakýchkoli důvodů padla. „Počítám s tím, že volby se uskuteční v řádném termínu. Ale ani kdyby byly dřív, nemohu to teď s jistotou říct. Stínová vláda je ale vždycky trochu jiná než ta skutečná,“ uvedl předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Primátor Onderka tvrdí, že funkci stínového ministra dokáže bez problémů skloubit s primátorským postem. „Stínové ministerstvo není úřad, ale politická funkce. Je to plně slučitelné. Možná přijdu o poslední zbytky volna o víkendu, kdy se budu muset věnovat například televizním debatám,“ popisuje Onderka.
Funkce stínového ministra je kompromisem, jak dostat brněnského primátora do vysoké politiky a zároveň ho příliš „neuvázat“ k Praze. Tomu se Onderka dlouhodobě brání, odmítl i stát se členem nejužšího vedení ČSSD. Tuto funkci ovšem také zvažoval. „Kolegům jsem jasně deklaroval, že rád dělám věci pořádně a že Brno je pro mě prioritou,“ doplnil.
Ve vedení strany chce mít brněnského primátora především právě Paroubek, který ho považuje za jednoho z nejperspektivnějších stranických funkcionářů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Pokud by nyní padla vláda a do Strakovy akademie se vrátil Jiří Paroubek a jeho sociální demokraté, bude významná část jeho týmu mluvit některým z jihomoravských dialektů.
Vpátek totiž na post stínového ministra dopravy nastoupil brněnský primátor Roman Onderka, čímž doplnil současné jihomoravské trio stínových ministrů Bohuslava Sobotky, Zdeňka Škromacha a Michala Haška. A v budoucnu by mohl ve stínové vládě zasednout ještě jeden Jihomoravan: mluví se o bývalém brněnském zastupiteli a současném poslanci Jeronýmu Tejcovi, který by mohl převzít stínové ministerstvo vnitra.
Čím si jižní Morava v ČSSD zasloužila takové silné postavení? Podle politiků za to může hlavně její dobrý výsledek v poslaneckých volbách. „Na posty stínových ministrů jsou jmenováni především lidé, kteří se v konkrétním oboru pohybují. A například Roman Onderka má k dopravě jako bývalý lídr železničních odborů blízko,“ uvedl stínový ministr zemědělství a šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek, který pochází z Drásova na Tišnovsku. Další dva Jihomoravané – Sobotka a Škromach – jsou dokonce bývalými ministry svých stínových resortů. Není však vůbec jisté, jak by vypadala nová vláda, kdyby ta současná z jakýchkoli důvodů padla. „Počítám s tím, že volby se uskuteční v řádném termínu. Ale ani kdyby byly dřív, nemohu to teď s jistotou říct. Stínová vláda je ale vždycky trochu jiná než ta skutečná,“ uvedl předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Primátor Onderka tvrdí, že funkci stínového ministra dokáže bez problémů skloubit s primátorským postem. „Stínové ministerstvo není úřad, ale politická funkce. Je to plně slučitelné. Možná přijdu o poslední zbytky volna o víkendu, kdy se budu muset věnovat například televizním debatám,“ popisuje Onderka.
Funkce stínového ministra je kompromisem, jak dostat brněnského primátora do vysoké politiky a zároveň ho příliš „neuvázat“ k Praze. Tomu se Onderka dlouhodobě brání, odmítl i stát se členem nejužšího vedení ČSSD. Tuto funkci ovšem také zvažoval. „Kolegům jsem jasně deklaroval, že rád dělám věci pořádně a že Brno je pro mě prioritou,“ doplnil.
Ve vedení strany chce mít brněnského primátora především právě Paroubek, který ho považuje za jednoho z nejperspektivnějších stranických funkcionářů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169986/
Dopravní infrastruktura
Změny ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) ani zveřejněné záměry ministerstva dopravy podle opoziční sociální demokracie nesvědčí o zcela jasné koncepci současné vládní politiky v oblasti dopravy. ČSSD proto bude v poslanecké sněmovně iniciovat novelu zákona o SFDI, v níž bude usilovat zejména o změnu struktury zdrojů fondu, uvedl minulý týden na tiskové konferenci v pražském Lidovém domě poslanec a odborný mluvčí ČSSD pro dopravu Ing. Karel Korytář.
ČSSD podle něj nesouhlasí s rozhodnutím vlády, která na konci dubna stanovila, že do budoucna bude výdajový rámec výrazně nižší, a to ve výši 45 miliard Kč. To je podle ní v rozporu s usnesením poslanecké sněmovny, která vládu požádala, aby zajistila příjmy fondu dopravy tak, aby jeho výdajový limit pro střednědobý výhled byl minimálně na úrovni letošního roku, tedy 59,5 miliardy Kč. „Chybějících 14,5 miliardy Kč ročně postihne nejen financování dokončovaných staveb, ale nebude dost ani na podíly pro čerpání evropských fondů či dotace krajům,“ uvedl dopravní mluvčí ČSSD.
Za samostatnost fondu
Sociální demokracie hodlá i do budoucna trvat na financování dopravní infrastruktury prostřednictvím samostatného fondu, který se podle poslance „osvědčil jako autonomní účelová instituce pro výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu dopravní infrastruktury státu“. „Pro fond hraje i transparentnost objemu finančních prostředků alokovaných do rozvoje dopravní infrastruktury, dále veřejná kontrola finančních toků a zvýšený tlak na efektivitu realizovaných výdajů,“ zdůraznil Karel Korytář.
Tempo výstavby dálnic a železničních koridorů mluvčí označil za stále nedostatečné. „I nadále jsme s výjimkou železničního tranzitu Polsko – Rakousko zůstali mimo transevropské tranzity,“ uvedl Karel Korytář.
V hledání nových zdrojů financování staveb pod patronací SFDI se podle něj stanovisko ČSSD shoduje s bývalým ředitelem fondu Pavlem Švagrem. Stejně jako on navrhuje i ČSSD výrazné zvýšení podílu SFDI na spotřební dani z minerálních olejů ze současných 9,1 procenta; během čtyř až pěti let by chtěla dosáhnout zvýšení na 40 až 50 procent.
Lépe by podle Karla Korytáře bylo možné využít i výnosy z elektronického mýta, privátní zdroje a evropské fondy, které by měly do roku 2013 přinášet na rozvoj infrastruktury ročně až 22 miliard Kč. „Příjmy do fondu, i třeba na úkor jiných rozpočtových kapitol, musí být zájmem společným, protože úroveň dopravy je limitujícím prvkem rozvoje většiny kapitol státního rozpočtu,“ zdůraznil Karel Korytář.
Obavy z poklesu zájmu o veřejnou dopravu
Sociální demokraté se obávají také toho, že se daňové navýšení z pěti na devět procent dotkne jízdného ve veřejné dopravě. „Mohlo by to vést k poklesu zájmu o veřejnou dopravu,“ varoval poslanec.
(Dopravní noviny 21/2007)
Změny ve Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) ani zveřejněné záměry ministerstva dopravy podle opoziční sociální demokracie nesvědčí o zcela jasné koncepci současné vládní politiky v oblasti dopravy. ČSSD proto bude v poslanecké sněmovně iniciovat novelu zákona o SFDI, v níž bude usilovat zejména o změnu struktury zdrojů fondu, uvedl minulý týden na tiskové konferenci v pražském Lidovém domě poslanec a odborný mluvčí ČSSD pro dopravu Ing. Karel Korytář.
ČSSD podle něj nesouhlasí s rozhodnutím vlády, která na konci dubna stanovila, že do budoucna bude výdajový rámec výrazně nižší, a to ve výši 45 miliard Kč. To je podle ní v rozporu s usnesením poslanecké sněmovny, která vládu požádala, aby zajistila příjmy fondu dopravy tak, aby jeho výdajový limit pro střednědobý výhled byl minimálně na úrovni letošního roku, tedy 59,5 miliardy Kč. „Chybějících 14,5 miliardy Kč ročně postihne nejen financování dokončovaných staveb, ale nebude dost ani na podíly pro čerpání evropských fondů či dotace krajům,“ uvedl dopravní mluvčí ČSSD.
Za samostatnost fondu
Sociální demokracie hodlá i do budoucna trvat na financování dopravní infrastruktury prostřednictvím samostatného fondu, který se podle poslance „osvědčil jako autonomní účelová instituce pro výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu dopravní infrastruktury státu“. „Pro fond hraje i transparentnost objemu finančních prostředků alokovaných do rozvoje dopravní infrastruktury, dále veřejná kontrola finančních toků a zvýšený tlak na efektivitu realizovaných výdajů,“ zdůraznil Karel Korytář.
Tempo výstavby dálnic a železničních koridorů mluvčí označil za stále nedostatečné. „I nadále jsme s výjimkou železničního tranzitu Polsko – Rakousko zůstali mimo transevropské tranzity,“ uvedl Karel Korytář.
V hledání nových zdrojů financování staveb pod patronací SFDI se podle něj stanovisko ČSSD shoduje s bývalým ředitelem fondu Pavlem Švagrem. Stejně jako on navrhuje i ČSSD výrazné zvýšení podílu SFDI na spotřební dani z minerálních olejů ze současných 9,1 procenta; během čtyř až pěti let by chtěla dosáhnout zvýšení na 40 až 50 procent.
Lépe by podle Karla Korytáře bylo možné využít i výnosy z elektronického mýta, privátní zdroje a evropské fondy, které by měly do roku 2013 přinášet na rozvoj infrastruktury ročně až 22 miliard Kč. „Příjmy do fondu, i třeba na úkor jiných rozpočtových kapitol, musí být zájmem společným, protože úroveň dopravy je limitujícím prvkem rozvoje většiny kapitol státního rozpočtu,“ zdůraznil Karel Korytář.
Obavy z poklesu zájmu o veřejnou dopravu
Sociální demokraté se obávají také toho, že se daňové navýšení z pěti na devět procent dotkne jízdného ve veřejné dopravě. „Mohlo by to vést k poklesu zájmu o veřejnou dopravu,“ varoval poslanec.
(Dopravní noviny 21/2007)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169829/
Nový šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáv Slamečka hodlá část peněz do rozpočtu fondu získat od soukromých investorů na kapitálovém trhu. Uvedl to v rozhovoru pro ČTK. Peníze by fond získal prodejem budoucích příjmů z mýtného a dálničních známek. Výnosy chce použít například na předběžné financování projektů, které následně hradí evropské fondy, nebo na nezbytnou údržbu silnic.
Když si přečtete celý článek na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/index_view.php?id=254211 ,
pak asi také podlehnete dojmu, že dopravní infrastrukturu tvoří jen dálnice a silnice. Jestli to tak vnímá onen šéfík nebo jen novináři, to je jistě zajímavá otázka.
Když si přečtete celý článek na
http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/index_view.php?id=254211 ,
pak asi také podlehnete dojmu, že dopravní infrastrukturu tvoří jen dálnice a silnice. Jestli to tak vnímá onen šéfík nebo jen novináři, to je jistě zajímavá otázka.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/168945/
Tržby v odvětví dopravy vzrostly v 1. čtvrtletí o 12,2 procenta ve srovnání se stejným obdobím roku 2006. Vyplývá to z údajů ČSÚ. Jde o nejvyšší nárůst za posledních 11 čtvrtletí. Na meziročním růstu tržeb se podílely všechny dopravní obory s výjimkou vnitrozemské vodní dopravy. Po očištění o sezónní a kalendářní vlivy vzrostly celkové tržby o 9,9 procenta.
Nejvyšší růst, o 21,1 procenta, zaznamenaly vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; zejména díky zvýšení tržeb za prodej zboží provozovaného některými významnými podniky jako vedlejší činnost. Tržby v silniční dopravě vzrostly o 8,1 procenta, v železniční dopravě, zejména díky výkonům nákladní přepravy, o 5,5 procenta a v letecké dopravě o 3,9 procenta.
Jediným dopravním odvětvím, kterému se nedařilo tržby zvýšit, je vnitrozemská plavba. Tržby za přepravu zboží a osob klesly českým rejdařům o 18,8 procenta.
Podle analytika společnosti Cyrrus Karla Potměšila doprava profituje z dobré kondice české ekonomiky, kterou potvrzují makroekonomické údaje o výkonech českého průmyslu či zahraničního obchodu. Díky tomu se na výkonech silniční dopravy výrazně neprojevilo ani zavedení mýtného začátkem roku."Železniční doprava zase těží z renesance odvětví, která tradičně využívají tento druh přepravy," řekl Potměšil. Jako příklad uvedl těžký průmysl, kontejnerovou dopravu, nebo zvýšenou výrobu osobních automobilů po náběhu nových kapacit v automobilkách. Na výkonu nákladní dopravy na železnici měla letos vliv také větrná kalamita a s ní spojená přeprava vytěženého dřeva.
Právě posilování železnice je podle Potměšila jedním z důvodů poklesu tržeb ve vodní dopravě. Stále se však také projevují loňská jarní povodeň, jejíž důsledky nebyly dosud zcela odstraněny. Povodeň způsobila omezení činnosti veřejných přístavů nebo snížení ponoru plavidel v některých úsecích Labe.
Výrazný statistický pokles také zapříčinil nadprůměrný 21procentní růst tržeb v loňském prvním čtvrtletí. Tím si vodní doprava nasadila laťku pro srovnání s letoškem vysoko. Od druhého čtvrtletí 2006 však již tržby vnitrozemské plavby neustále klesají."Vzhledem k tomu, že negativní jevy se projevují již od druhého čtvrtletí roku 2006, lze očekávat postupné zlepšování výkonu vodní dopravy, tedy návrat k růstu tržeb," předpovídá Procházka. Otázkou však zůstává, jak se na situaci ve vodní dopravě projeví zatím podprůměrné srážky.
(Autor: ČTK)
Nejvyšší růst, o 21,1 procenta, zaznamenaly vedlejší a pomocné činnosti v dopravě; zejména díky zvýšení tržeb za prodej zboží provozovaného některými významnými podniky jako vedlejší činnost. Tržby v silniční dopravě vzrostly o 8,1 procenta, v železniční dopravě, zejména díky výkonům nákladní přepravy, o 5,5 procenta a v letecké dopravě o 3,9 procenta.
Jediným dopravním odvětvím, kterému se nedařilo tržby zvýšit, je vnitrozemská plavba. Tržby za přepravu zboží a osob klesly českým rejdařům o 18,8 procenta.
Podle analytika společnosti Cyrrus Karla Potměšila doprava profituje z dobré kondice české ekonomiky, kterou potvrzují makroekonomické údaje o výkonech českého průmyslu či zahraničního obchodu. Díky tomu se na výkonech silniční dopravy výrazně neprojevilo ani zavedení mýtného začátkem roku."Železniční doprava zase těží z renesance odvětví, která tradičně využívají tento druh přepravy," řekl Potměšil. Jako příklad uvedl těžký průmysl, kontejnerovou dopravu, nebo zvýšenou výrobu osobních automobilů po náběhu nových kapacit v automobilkách. Na výkonu nákladní dopravy na železnici měla letos vliv také větrná kalamita a s ní spojená přeprava vytěženého dřeva.
Právě posilování železnice je podle Potměšila jedním z důvodů poklesu tržeb ve vodní dopravě. Stále se však také projevují loňská jarní povodeň, jejíž důsledky nebyly dosud zcela odstraněny. Povodeň způsobila omezení činnosti veřejných přístavů nebo snížení ponoru plavidel v některých úsecích Labe.
Výrazný statistický pokles také zapříčinil nadprůměrný 21procentní růst tržeb v loňském prvním čtvrtletí. Tím si vodní doprava nasadila laťku pro srovnání s letoškem vysoko. Od druhého čtvrtletí 2006 však již tržby vnitrozemské plavby neustále klesají."Vzhledem k tomu, že negativní jevy se projevují již od druhého čtvrtletí roku 2006, lze očekávat postupné zlepšování výkonu vodní dopravy, tedy návrat k růstu tržeb," předpovídá Procházka. Otázkou však zůstává, jak se na situaci ve vodní dopravě projeví zatím podprůměrné srážky.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/167751/
Možná to nepatří zrovna sem, ale co říkáte výkonu mluvčího ČD? Není zéměř dokonalý?
http://www.nova.cz/zpravy/?83c=%7Edomaci%7E&83e=DO10156&ex10156=strojvudci-moci-do-pet-lahvi-kvuli-kratkym-pauzam&play=1
http://www.nova.cz/zpravy/?83c=%7Edomaci%7E&83e=DO10156&ex10156=strojvudci-moci-do-pet-lahvi-kvuli-kratkym-pauzam&play=1
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/160319/
To, co zde už bylo avizováno, se skutečně stalo. A přineslo to další otázky širšího dopadu:
Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) odvolal na dnešním zasedání z funkce ředitele fondu Pavla Švagra (45). ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Švagr končí ve funkci po sedmi letech, ve fondu působil od jeho založení v roce 2000. Nový ředitel by měl vzejít v nejbližší době z konkursu.
Švagr však neodejde z resortu dopravy úplně. Dostal totiž od ministra dopravy Aleše Řebíčka nabídku, aby zastával post finančního ředitele ve Správě železniční dopravní cesty a podle mluvčího Hanzelky ji přijal.
Odvolání Švagra z funkce šéfa fondu dopravy není žádným překvapením. Média o něm spekulovala již několik týdnů, sám ministr Řebíček, který je zároveň předsedou výboru fondu, své rozhodnutí Švagrovi oznámil v pondělí."Pro návrh změny v čele fondu jsem měl jeden hlavní důvod, s panem Švagrem jsme se rozešli v názorech na způsob, jakým je a má být naplňováno poslání fondu," řekl dnes Řebíček ČTK.
Podle dřívějších vyjádření v tisku ministrovi zřejmě nejvíce vadilo, že fond zahajoval stavby, pro které neměl dostatečné finanční krytí, a výstavba tak byla rozkouskována na mnoho malých úseků. Řebíček také kritizoval, že fond rozhoduje o tom, které stavby zahájit, ačkoliv to má být náplní práce investorských organizací Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční dopravní cesty. Právě ony totiž rozdělují peníze z fondu soukromým firmám.
SFDI je výhradním distributorem peněz na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury. Ročně vydá na dopravní stavby miliardy korun. Letošní rozpočet fondu počítá s výdaji 60 miliard, dalších 12 miliard má fond připraveny na spolufinancování evropských projektů. Více než dvě třetiny peněz fondu jdou na dálnice a silnice, necelá třetina míří přes Správu železniční dopravní cesty do železniční infrastruktury.
Nad budoucností fondu se však vznáší otazník. Například ODS před volbami prohlašovala, že by měl být fond zrušen a peníze na dopravu by měly putovat jinými cestami. Diskuse o další existenci fondu se očekává zejména po roce 2009, kdy vyschnou příjmy z privatizace, které jsou zatím hlavním zdrojem peněz pro fond.
Podobnou agenturu jako SFDI má například Francie nebo Polsko. Švýcarsko její zřízení chystá na rok 2008, naopak Slovensko svůj fond zrušilo.
(Finanční noviny 26.4.2007 - Autor: ČTK)
Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) odvolal na dnešním zasedání z funkce ředitele fondu Pavla Švagra (45). ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Švagr končí ve funkci po sedmi letech, ve fondu působil od jeho založení v roce 2000. Nový ředitel by měl vzejít v nejbližší době z konkursu.
Švagr však neodejde z resortu dopravy úplně. Dostal totiž od ministra dopravy Aleše Řebíčka nabídku, aby zastával post finančního ředitele ve Správě železniční dopravní cesty a podle mluvčího Hanzelky ji přijal.
Odvolání Švagra z funkce šéfa fondu dopravy není žádným překvapením. Média o něm spekulovala již několik týdnů, sám ministr Řebíček, který je zároveň předsedou výboru fondu, své rozhodnutí Švagrovi oznámil v pondělí."Pro návrh změny v čele fondu jsem měl jeden hlavní důvod, s panem Švagrem jsme se rozešli v názorech na způsob, jakým je a má být naplňováno poslání fondu," řekl dnes Řebíček ČTK.
Podle dřívějších vyjádření v tisku ministrovi zřejmě nejvíce vadilo, že fond zahajoval stavby, pro které neměl dostatečné finanční krytí, a výstavba tak byla rozkouskována na mnoho malých úseků. Řebíček také kritizoval, že fond rozhoduje o tom, které stavby zahájit, ačkoliv to má být náplní práce investorských organizací Ředitelství silnic a dálnic a Správy železniční dopravní cesty. Právě ony totiž rozdělují peníze z fondu soukromým firmám.
SFDI je výhradním distributorem peněz na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury. Ročně vydá na dopravní stavby miliardy korun. Letošní rozpočet fondu počítá s výdaji 60 miliard, dalších 12 miliard má fond připraveny na spolufinancování evropských projektů. Více než dvě třetiny peněz fondu jdou na dálnice a silnice, necelá třetina míří přes Správu železniční dopravní cesty do železniční infrastruktury.
Nad budoucností fondu se však vznáší otazník. Například ODS před volbami prohlašovala, že by měl být fond zrušen a peníze na dopravu by měly putovat jinými cestami. Diskuse o další existenci fondu se očekává zejména po roce 2009, kdy vyschnou příjmy z privatizace, které jsou zatím hlavním zdrojem peněz pro fond.
Podobnou agenturu jako SFDI má například Francie nebo Polsko. Švýcarsko její zřízení chystá na rok 2008, naopak Slovensko svůj fond zrušilo.
(Finanční noviny 26.4.2007 - Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/160294/
Přípravy na splavnění Labe stály 600 milionů, přesto stavba kanálu v nejbližších letech nezačne
Příprava splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic už stála přes 600 milionů korun. To je podle odhadů Pardubického kraje suma, která byla utracena za úpravy říčního koryta, stavby zdymadel a přípravu projektů dalších staveb. A teď hrozí, že zbytečně.
Podle pardubického krajského radního pro dopravu Ivo Tomana tuto částku ministr životního prostředí Martin Bursík poslal ke dnu i se čtyřiceti mezinárodními, vládními i regionálními dokumenty o splavnění Labe, když odmítl dát připravené stavbě plavebního kanálu u Přelouče výjimku.
„Ochrana lokality s motýly je jen zástupný problém. Ministr Bursík vyšel vstříc svým voličům a nebere do úvahy národní zájem. Cítím to jako křivdu,“ řekl Toman.
Ministerstvo životního prostředí odmítlo dát souhlas se zásahem do lokality Slavíkových ostrovů, kde žijí desítky živočišných i rostlinných druhů včetně modráska očkovaného. Ministr investorovi doporučil, aby připravil jiné technické řešení, které by nepoškodilo rezervaci. „Namísto drahých plavebních stupňů, které navíc přírodu poškozují, je nutné hledat cesty, jak rozvíjet plavbu na Labi jiným způsobem. V mnoha evropských státech už začali přizpůsobovat lodě řekám, nikoli naopak,“ uvedl před časem Bursík.
Kraj se hodlá proti zastavení prací na připravovaném řešení splavnění Labe z Hamburku do Pardubic bránit. „Chceme najít politické řešení. V nejbližší době oslovíme předsedu vlády a ministry dopravy, životního prostředí a pro místní rozvoj a vyzveme je k jednání. Předpokládám, že se k věci vyjádří i krajské zastupitelstvo, které bude zasedat příští týden,“ řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. Krajští politici se obávají, že kraj přijde o přístav s překladištěm navazujícím na silniční i železniční síť, přes které by mohlo ročně procházet až 1,4 milionu tun zboží. „Máme k dispozici výsledky marketingového průzkumu. Podle něj by se po Labi mohly převážet železný šrot, sůl na posyp silnic, stavební materiály, zemědělské plodiny a nadrozměrné náklady, jako jsou například smontované díly mostů,“ uvedl Línek.
I to však Bursík ve svém rozhodnutí zpochybnil. Podle něj má železnice vedoucí podél Labe dostatek volné kapacity.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Příprava splavnění Labe z Chvaletic do Pardubic už stála přes 600 milionů korun. To je podle odhadů Pardubického kraje suma, která byla utracena za úpravy říčního koryta, stavby zdymadel a přípravu projektů dalších staveb. A teď hrozí, že zbytečně.
Podle pardubického krajského radního pro dopravu Ivo Tomana tuto částku ministr životního prostředí Martin Bursík poslal ke dnu i se čtyřiceti mezinárodními, vládními i regionálními dokumenty o splavnění Labe, když odmítl dát připravené stavbě plavebního kanálu u Přelouče výjimku.
„Ochrana lokality s motýly je jen zástupný problém. Ministr Bursík vyšel vstříc svým voličům a nebere do úvahy národní zájem. Cítím to jako křivdu,“ řekl Toman.
Ministerstvo životního prostředí odmítlo dát souhlas se zásahem do lokality Slavíkových ostrovů, kde žijí desítky živočišných i rostlinných druhů včetně modráska očkovaného. Ministr investorovi doporučil, aby připravil jiné technické řešení, které by nepoškodilo rezervaci. „Namísto drahých plavebních stupňů, které navíc přírodu poškozují, je nutné hledat cesty, jak rozvíjet plavbu na Labi jiným způsobem. V mnoha evropských státech už začali přizpůsobovat lodě řekám, nikoli naopak,“ uvedl před časem Bursík.
Kraj se hodlá proti zastavení prací na připravovaném řešení splavnění Labe z Hamburku do Pardubic bránit. „Chceme najít politické řešení. V nejbližší době oslovíme předsedu vlády a ministry dopravy, životního prostředí a pro místní rozvoj a vyzveme je k jednání. Předpokládám, že se k věci vyjádří i krajské zastupitelstvo, které bude zasedat příští týden,“ řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. Krajští politici se obávají, že kraj přijde o přístav s překladištěm navazujícím na silniční i železniční síť, přes které by mohlo ročně procházet až 1,4 milionu tun zboží. „Máme k dispozici výsledky marketingového průzkumu. Podle něj by se po Labi mohly převážet železný šrot, sůl na posyp silnic, stavební materiály, zemědělské plodiny a nadrozměrné náklady, jako jsou například smontované díly mostů,“ uvedl Línek.
I to však Bursík ve svém rozhodnutí zpochybnil. Podle něj má železnice vedoucí podél Labe dostatek volné kapacity.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/160011/
Ministr dopravy Aleš Řebíček je pevně rozhodnut, že prosadí odvolání ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Pavla Švagra. Ten o svůj nynější post přijde zřejmě v nadcházejícím týdnu, píše pondělní vydání týdeníku Euro. Fond je výhradním distributorem peněz do výstavby a opravy silnic a dálnic. Ročně jde o desítky miliard korun. "Jestli jsem si ještě minulý týden nebyl jistý, tak po posledních mediálních vystoupeních pana Švagra jistotu mám," uvedl Řebíček pro Euro. Na pondělí 23. dubna je prý naplánována schůzka Řebíček-Švagr. Ve čtvrtek 26. dubna se má sejít devítičlenný výbor fondu, který má ze zákona pravomoc Švagra odvolat. Předsedou výboru je právě ministr dopravy.
Řebíček řediteli fondu vytýká, že se na jedné straně vyhýbá odpovědnosti za financování dopravních staveb, a na druhé uvádí, kolik peněz se mu kde podařilo ušetřit. "Jak může současně říkat, že nemůže za různé problémy kolem financování, protože to není on, kdo zajišťuje výběrová řízení, a o kousek dál se chlubit tím, že se mu podařilo snížit původně očekávané náklady tunelů v Brně," cituje Euro Řebíčka."Všeobecně je to tak, že vnímám jeho odpovědnost za zahajování staveb, pro něž nebylo zajištěno financování, a za to, že se snažil vmanévrovat fond do role, kdy spolurozhoduje o tom, co se postaví, což zatěžovalo vztah SFDI a investorských organizací a komplikovalo to jejich činnost," prohlásil podle týdeníku ministr.
Za Švagra hledá Řebíček náhradu a trvá na tom, že o nástupci ještě rozhodnuto není. Výběr nového ředitele byl údajně svěřen pražské firmě Newton Solutions.
(Autor: ČTK)
Dopravní infrastruktura nejsou jen silnice a dálnice...
Řebíček řediteli fondu vytýká, že se na jedné straně vyhýbá odpovědnosti za financování dopravních staveb, a na druhé uvádí, kolik peněz se mu kde podařilo ušetřit. "Jak může současně říkat, že nemůže za různé problémy kolem financování, protože to není on, kdo zajišťuje výběrová řízení, a o kousek dál se chlubit tím, že se mu podařilo snížit původně očekávané náklady tunelů v Brně," cituje Euro Řebíčka."Všeobecně je to tak, že vnímám jeho odpovědnost za zahajování staveb, pro něž nebylo zajištěno financování, a za to, že se snažil vmanévrovat fond do role, kdy spolurozhoduje o tom, co se postaví, což zatěžovalo vztah SFDI a investorských organizací a komplikovalo to jejich činnost," prohlásil podle týdeníku ministr.
Za Švagra hledá Řebíček náhradu a trvá na tom, že o nástupci ještě rozhodnuto není. Výběr nového ředitele byl údajně svěřen pražské firmě Newton Solutions.
(Autor: ČTK)
Dopravní infrastruktura nejsou jen silnice a dálnice...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159206/
Za provozování rychlíků letos zaplatí stát Českým drahám více než v loňském roce. Před uzavřením je tzv. smlouva o závazku veřejné služby, která drahám přihraje 3,3 miliardy korun. Loni to přitom bylo téměř o miliardu méně.
Ministerstvo dopravy, které s drahami vyjednává, chce však za vyšší peníze také vyšší kvalitu. A hodlá si na ni posvítit. Ustanovení o kvalitativních požadavcích na vlakové soupravy přitom obsahovala už minulá smlouva. "Byla v ní i sankční ustanovení, při přípravě současné smlouvy byla navíc převzata řada požadavků, které se uplatnily ve výběrových řízení," řekla ředitelka odboru osobní dopravy drah Luďka Hnulíková. Ministerstvu se zjevně možnost důkladné kontroly hospodaření s jeho penězi zalíbila. "Pro letošní rok jsme seznam požadavků významně rozvedli, přesněji jsme definovali kritéria kvality," vysvětlil náměstek ministra dopravy Petr Šlégr. Aby je mohli ministerští úředníci řádně kontrolovat, musí vyrazit do terénu. Zatím bude po inspekcích jezdit šest lidí z ministerstva. "Kromě toho však mají na práci i jiné věci, proto zatím neumím odhadnout četnost kontrol," uvedl vedoucí oddělení koncepce a strategie František Vichta. Pokud najdou kontroloři nějaký nedostatek, zaplatí dráhy pokutu. "Nejčastěji se bude pohybovat v řádu desítek tisíc korun," upřesnil Šlégr. A kontrolovat se bude téměř vše: teplota vzduchu, čistota toalet, dostatek vagonů či zajištění dveří proti otevření. Vůbec nejvyšší sankci mohou dostat dráhy v případě, že vlak bude extrémně zpožděný nebo vůbec nevyjede. "V takovém případě to bude až sto tisíc," řekl Šlégr. Několik pokut dostaly České dráhy už v loňském roce. Ministerstvo jim udělilo sankce právě za zpoždění a přeplnění soupravy. Zatímco data o čase jízdy vlaku hovoří jasnou řečí, přesné definování požadavků na kvalitu není nijak jednoduché."Její vnímání může být hodně odlišné, kritéria musí být co nejjasnější. Třeba pod pojmem uklizená podlaha si může každý představit něco jiného," upozorňuje Vichta.
I to je jeden z důvodů, proč kontroly budou zatím provádět pouze zaměstnanci ministerstva. Ti mají podle Vichty o odpovídající kvalitě poměrně shodné představy. Ministerstvo přitom tvrdí, že jeho cílem je především zlepšit úroveň cestování ve vlacích. "Kvalita by měla jít nahoru minimálně proto, že bude více kontrol než dříve," řekl Šlégr. Od nového jízdního řádu by mělo jezdit ještě více vlaků na nejvytíženějších trasách. Třeba Prahu s Brnem mají spojit bezpříplatkové expresy, ministerstvo chce při objednávce reagovat také na nárůst cestujících mezi Brnem a Ostravou.
(iDnes)
Podotýkám, že toto povídání se netýká vlaků vyšších kategorií, které ČD provozují na své podnikatelské riziko, tedy bez účasti státu. A ani osobních a spěšných vlaků, které zase "dotují" kraje.
Ministerstvo dopravy, které s drahami vyjednává, chce však za vyšší peníze také vyšší kvalitu. A hodlá si na ni posvítit. Ustanovení o kvalitativních požadavcích na vlakové soupravy přitom obsahovala už minulá smlouva. "Byla v ní i sankční ustanovení, při přípravě současné smlouvy byla navíc převzata řada požadavků, které se uplatnily ve výběrových řízení," řekla ředitelka odboru osobní dopravy drah Luďka Hnulíková. Ministerstvu se zjevně možnost důkladné kontroly hospodaření s jeho penězi zalíbila. "Pro letošní rok jsme seznam požadavků významně rozvedli, přesněji jsme definovali kritéria kvality," vysvětlil náměstek ministra dopravy Petr Šlégr. Aby je mohli ministerští úředníci řádně kontrolovat, musí vyrazit do terénu. Zatím bude po inspekcích jezdit šest lidí z ministerstva. "Kromě toho však mají na práci i jiné věci, proto zatím neumím odhadnout četnost kontrol," uvedl vedoucí oddělení koncepce a strategie František Vichta. Pokud najdou kontroloři nějaký nedostatek, zaplatí dráhy pokutu. "Nejčastěji se bude pohybovat v řádu desítek tisíc korun," upřesnil Šlégr. A kontrolovat se bude téměř vše: teplota vzduchu, čistota toalet, dostatek vagonů či zajištění dveří proti otevření. Vůbec nejvyšší sankci mohou dostat dráhy v případě, že vlak bude extrémně zpožděný nebo vůbec nevyjede. "V takovém případě to bude až sto tisíc," řekl Šlégr. Několik pokut dostaly České dráhy už v loňském roce. Ministerstvo jim udělilo sankce právě za zpoždění a přeplnění soupravy. Zatímco data o čase jízdy vlaku hovoří jasnou řečí, přesné definování požadavků na kvalitu není nijak jednoduché."Její vnímání může být hodně odlišné, kritéria musí být co nejjasnější. Třeba pod pojmem uklizená podlaha si může každý představit něco jiného," upozorňuje Vichta.
I to je jeden z důvodů, proč kontroly budou zatím provádět pouze zaměstnanci ministerstva. Ti mají podle Vichty o odpovídající kvalitě poměrně shodné představy. Ministerstvo přitom tvrdí, že jeho cílem je především zlepšit úroveň cestování ve vlacích. "Kvalita by měla jít nahoru minimálně proto, že bude více kontrol než dříve," řekl Šlégr. Od nového jízdního řádu by mělo jezdit ještě více vlaků na nejvytíženějších trasách. Třeba Prahu s Brnem mají spojit bezpříplatkové expresy, ministerstvo chce při objednávce reagovat také na nárůst cestujících mezi Brnem a Ostravou.
(iDnes)
Podotýkám, že toto povídání se netýká vlaků vyšších kategorií, které ČD provozují na své podnikatelské riziko, tedy bez účasti státu. A ani osobních a spěšných vlaků, které zase "dotují" kraje.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/158010/
Státní fond dopravní infrastruktury bude brzy bez šéfa. Ministr dopravy chce odvolat Pavla Švagra. Podle některých se tak opět potvrzuje Topolánkem avizovaná "noc dlouhých nožů", která má zbavit státní správu lidí dosazených ČSSD. Hrozí zpolitizování administrativy, soudí kritici personálních čistek.
Ministr Aleš Řebíček svůj záměr odvolat šéfa fondu iDNES.cz potvrdil. "Ano, ví o tom," napsal v SMS zprávě. Důvody ale zatím sdělit nechtěl.
Pavel Švagr, který Státní fond dopravní infrastruktury budoval od jeho začátků v roce 2000, si žádné profesní chyby není vědom. "Když se podíváte na historii fondu, každoročně se dařilo investovat do dopravy víc peněz," řekl iDNES.cz. K odvolání podle něj dojde poslední týden v dubnu, kdy se má s ministrem sejít osobně.
Dotaz, zda v jeho odvolání hrají roli politické zájmy, odmítl komentovat. Jiní si takovou verzi představit dokážou.
(z článku na iDnes)
Ministr Aleš Řebíček svůj záměr odvolat šéfa fondu iDNES.cz potvrdil. "Ano, ví o tom," napsal v SMS zprávě. Důvody ale zatím sdělit nechtěl.
Pavel Švagr, který Státní fond dopravní infrastruktury budoval od jeho začátků v roce 2000, si žádné profesní chyby není vědom. "Když se podíváte na historii fondu, každoročně se dařilo investovat do dopravy víc peněz," řekl iDNES.cz. K odvolání podle něj dojde poslední týden v dubnu, kdy se má s ministrem sejít osobně.
Dotaz, zda v jeho odvolání hrají roli politické zájmy, odmítl komentovat. Jiní si takovou verzi představit dokážou.
(z článku na iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/156272/
nuž, modráci začínajú vystrkovať rožky... dajte si na nich, milí českí priatelia, pozor. My sme zažili na železnici pohromu v r. 2003 pri nástupe Prok.k.t.viča k moci. Teraz, po slávnom skrachovanom stropkovskom cukrárovi, ani pes neštekne. Dobabral, hlavne v osobnej doprave toho neúrekom...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/153882/
Vláda v rámci reformy veřejných financí plánuje výrazně omezit rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Po letošních zhruba 59 miliardách korun dostane fond ze státního rozpočtu příští rok 50 miliard a přespříští rok 45 miliard. Na dotaz ČTK to dnes uvedl ministr dopravy Aleš Řebíček. "Taková je realita, neberu to jako tragédii, protože kromě toho jde na dopravní infrastrukturu výnos mýtného a dálničních známek, což je asi pět miliard," sdělil Řebíček. Šéf fondu Pavel Švagr zatím o chystaných škrtech neví. "I těch letošních 59 miliard by bylo pro příští rok málo. Bojovali jsme o to, aby bylo naplněno usnesení v němž sněmovna žádá vládu, aby to bylo příští rok minimálně 59 miliard," řekl.
Řebíček vidí částečné řešení ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru, tzv. projektech PPP, a v čerpání peněz z evropských fondů. Kvůli nedostatku vlastních peněz je však čerpání z fondů EU ohroženo. Evropské fondy totiž hradí výstavbu až dodatečně, takže je nutné ji nejdříve celou zaplatit z vlastních zdrojů.
V rámci operačního programu Doprava může přitom ČR v následujících sedmi letech čerpat rekordních 161 miliard korun, tedy zhruba 23 miliard ročně. Již nyní je ale jasné, že letos se částku vyčerpat nepodaří. Podle Švagra to bude letos deset miliard.
Zbylou částku bude sice moci stát čerpat následující rok, ovšem pouze v případě, že se mu podaří najít peníze na předfinancování projektů. Proto se nyní vedou jednání o úvěru 25 miliard Kč od Evropské investiční banky.
Podle Švagra je třeba ve všech regionech ČR spíše zvyšovat výdaje na dopravní infrastrukturu; opačný trend může negativně působit na ekonomiku země. Začátkem týdne se Švagr na dopravní konferenci shodl s odborníky, že česká dopravní infrastruktura potřebuje ročně ze všech dostupných zdrojů minimálně 100 miliard korun. Tato meta se nyní zdá nedostupná. "Kdy se té kvalitní infrastruktury chceme dožít?" uzavřel řečnickou otázkou Švagr.
(Autor: ČTK)
Nakonec na co doprava? Podstatná část národa nebude mít co do huby, tak bude stejně sedět doma na . I když v zimě, protože topení také podraží...
Řebíček vidí částečné řešení ve spolupráci soukromého a veřejného sektoru, tzv. projektech PPP, a v čerpání peněz z evropských fondů. Kvůli nedostatku vlastních peněz je však čerpání z fondů EU ohroženo. Evropské fondy totiž hradí výstavbu až dodatečně, takže je nutné ji nejdříve celou zaplatit z vlastních zdrojů.
V rámci operačního programu Doprava může přitom ČR v následujících sedmi letech čerpat rekordních 161 miliard korun, tedy zhruba 23 miliard ročně. Již nyní je ale jasné, že letos se částku vyčerpat nepodaří. Podle Švagra to bude letos deset miliard.
Zbylou částku bude sice moci stát čerpat následující rok, ovšem pouze v případě, že se mu podaří najít peníze na předfinancování projektů. Proto se nyní vedou jednání o úvěru 25 miliard Kč od Evropské investiční banky.
Podle Švagra je třeba ve všech regionech ČR spíše zvyšovat výdaje na dopravní infrastrukturu; opačný trend může negativně působit na ekonomiku země. Začátkem týdne se Švagr na dopravní konferenci shodl s odborníky, že česká dopravní infrastruktura potřebuje ročně ze všech dostupných zdrojů minimálně 100 miliard korun. Tato meta se nyní zdá nedostupná. "Kdy se té kvalitní infrastruktury chceme dožít?" uzavřel řečnickou otázkou Švagr.
(Autor: ČTK)
Nakonec na co doprava? Podstatná část národa nebude mít co do huby, tak bude stejně sedět doma na . I když v zimě, protože topení také podraží...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/153713/
Tabulka Ministerstva dopravy ČR - ke stažení (spolu s dalšími) ze stránky
http://www.sydos.cz/cs/ctvletpr.htm
http://www.sydos.cz/cs/ctvletpr.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/153050/
No jistě. Jejich předseda má plno práce s blokováním jiných dopravních projektů - splavnění Labe do Pardubic, výstavby nové lanovky na Sněžku atp. Jeho stoupenci pak různými pokusy o blokaci výstavby dálničních a rychlostních úseků zase tyto stavby oddalují a tím i prodražují.