Dopravní politika České republiky
Ze stránky Ministerstva dopravy ČR je možno stáhnout soubory dokumentu Dopravní politika České republiky na léta 2005-2013, který česká vláda schválila (konečně) dne 13.7.2005. Určitě stojí za prostudování. V našem fóru je už mnoho témat a nejsem přítelem otevírání dalších, ale myslím si, že obecné problémy dopravní politiky ČR (i ty, které nejsou v přímém vztahu s tímto dokumentem) si to přece jen zaslouží.
Seznam projektů hodnocených v rámci Výzkumného programu Ministerstva dopravy na léta 2007 – 2011 s názvem: „Podpora realizace udržitelného rozvoje dopravy“ s počátkem řešení od 1.4.2007 a rozhodnutí Ministerstva dopravy o financování projektů
najdete na stránce
http://www.mdcr-vyzkum.cz/2006/CG//Vysledky/default.asp
najdete na stránce
http://www.mdcr-vyzkum.cz/2006/CG//Vysledky/default.asp
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/127554/
Ministerstvo dopravy vítá rozhodnutí Poslanecké sněmovny, která schválila rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na rok 2007. Příští rok tak bude mít SFDI k dispozici rekordních 72 mld. Kč. Pro letošní rok přitom rozpočet Fondu počítal jen s 55,6 mld. Kč. Více než 12 mld. Kč se využije na předfinancování projektůpodporovaných Evropské unií.
Podle ministerstva dopravy jsou tyto finance prioritně určeny zejména pro dobudování sítě dálnic a rychlostních silnic, modernizaci železničních koridorů a významných železničních uzlů. Protože bylo nutné zlepšit i bezpečnost dopravy a snížit negativní dopravy na občany a životní prostředí, počítá rozpočet SFDI také s financemi na zlepšení bezpečnostních parametrů jak na pozemních komunikacích, tak na drahách a železničních přejezdech.
Z celkového objemu finančních prostředků tak půjde cca 20 mld. Kč na výstavbu dálnic, 7 mld. Kč na rychlostní silnice a 9 mld. Kč na silnice I. třídy. Železnice by měla z rozpočtu získat zhruba 10 mld. Kč, 200 mil. by pak mělo přijít na výstavbu cyklostezek a 500 mil. bude vyčleněno na výstavbu vodních cest. Na opravu a údržbu dálnic a silnic 1. třídy je vyčleněno téměř 5 mld. Kč, celostátní a regionální dráhy mají ke stejnému účelu k dispozici ještě o půl miliardy více.
Schválený rozpočet také počítá s prostředky na předfinancování projektů podporovaných ze zdrojů Evropské unie, jež činí 12,2 mld. Kč. Na kofinancování a předfinancování investičních akcí je tak celkově vyčleněno mnohem více prostředků než v předchozích letech. Přestože jsou finanční možnosti státu v tomto směru poněkud limitovány, je Česká republika na dobré cestě vedoucí k maximálnímu využití 161 mld. Kč, které v programovacím období 2007 – 2013 nabízí Operační program doprava.
(zdroj: stránky MD)
Podle ministerstva dopravy jsou tyto finance prioritně určeny zejména pro dobudování sítě dálnic a rychlostních silnic, modernizaci železničních koridorů a významných železničních uzlů. Protože bylo nutné zlepšit i bezpečnost dopravy a snížit negativní dopravy na občany a životní prostředí, počítá rozpočet SFDI také s financemi na zlepšení bezpečnostních parametrů jak na pozemních komunikacích, tak na drahách a železničních přejezdech.
Z celkového objemu finančních prostředků tak půjde cca 20 mld. Kč na výstavbu dálnic, 7 mld. Kč na rychlostní silnice a 9 mld. Kč na silnice I. třídy. Železnice by měla z rozpočtu získat zhruba 10 mld. Kč, 200 mil. by pak mělo přijít na výstavbu cyklostezek a 500 mil. bude vyčleněno na výstavbu vodních cest. Na opravu a údržbu dálnic a silnic 1. třídy je vyčleněno téměř 5 mld. Kč, celostátní a regionální dráhy mají ke stejnému účelu k dispozici ještě o půl miliardy více.
Schválený rozpočet také počítá s prostředky na předfinancování projektů podporovaných ze zdrojů Evropské unie, jež činí 12,2 mld. Kč. Na kofinancování a předfinancování investičních akcí je tak celkově vyčleněno mnohem více prostředků než v předchozích letech. Přestože jsou finanční možnosti státu v tomto směru poněkud limitovány, je Česká republika na dobré cestě vedoucí k maximálnímu využití 161 mld. Kč, které v programovacím období 2007 – 2013 nabízí Operační program doprava.
(zdroj: stránky MD)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/123043/
Robo: úsek Karviná až Mosty u Jabl.st.hr. má kolem 50 Km. a poddolovaný úsek má jen 6 km. Není to až tak moc , když si projedeš tratě okolí Katowic a tratě od st.hr. do Krakowa tak tam je to daleko horší a delší úseky a v některých místech tam vlaky EC jezdí jen 20km.rychlostí na rozdíl u nás kde je 50.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/115581/
Tuto a další informace si můžete přečíst v analytickém článku
Auta škodí, ale stát i Unie je podporují
na stránce
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zdravi-skola-spolecnost/clanek.phtml?id=268798&tro792_0_0
Auta škodí, ale stát i Unie je podporují
na stránce
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zdravi-skola-spolecnost/clanek.phtml?id=268798&tro792_0_0
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/115491/
Na konferenci Transport se na tom shodli zástupci Česka a Slovenska
Na modernizaci silnic 1/11 a 1/57, procházejících od hranice s Polskem přes Krnov, Opavu, Ostravu, Český Těšín, Třinec až k hranici se Slovenskem, by mělo v příštím roce jít ze Státního fondu dopravní infrastruktury 1,14 miliardy Kč. V dalších letech by měla být tato částka vyšší.
Právu to řekla mluvčí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Karin Pelikánová ve středu po skončení konference Transport v Ostravě. Pořadatelem již 10. ročníku mezinárodní konference bylo zmíněné sdružení. „Zástupci státu, kteří vystoupili na konferenci, slíbili, že se zasadí o urychlení výstavby hlavního tahu na Slovensko v souvislosti s rozjezdem výroby automobilky Hyundai,“ uvedla.
„Na tomto tahu bude v příštím roce pokračovat např. stavba obchvatů Českého Těšína a Jablunkova. V přípravě je rovněž modernizace úseku Nebory-Oldřichovice a dalších částí silnice I/11 a I/57,“ upřesnil generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. V částce 1,14 miliardy korun je zahrnut také obchvat Hladkých Životic a úsek Prodloužené Rudné, které patří ke stavbám dálnice D 47.
(...)
„Současně s dobudováním silničního tahu na Slovensko musí být modernizován také III. železniční koridor v úseku Dětmarovice-slovenská hranice,“ dodal.
(Právo)
Na modernizaci silnic 1/11 a 1/57, procházejících od hranice s Polskem přes Krnov, Opavu, Ostravu, Český Těšín, Třinec až k hranici se Slovenskem, by mělo v příštím roce jít ze Státního fondu dopravní infrastruktury 1,14 miliardy Kč. V dalších letech by měla být tato částka vyšší.
Právu to řekla mluvčí Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Karin Pelikánová ve středu po skončení konference Transport v Ostravě. Pořadatelem již 10. ročníku mezinárodní konference bylo zmíněné sdružení. „Zástupci státu, kteří vystoupili na konferenci, slíbili, že se zasadí o urychlení výstavby hlavního tahu na Slovensko v souvislosti s rozjezdem výroby automobilky Hyundai,“ uvedla.
„Na tomto tahu bude v příštím roce pokračovat např. stavba obchvatů Českého Těšína a Jablunkova. V přípravě je rovněž modernizace úseku Nebory-Oldřichovice a dalších částí silnice I/11 a I/57,“ upřesnil generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. V částce 1,14 miliardy korun je zahrnut také obchvat Hladkých Životic a úsek Prodloužené Rudné, které patří ke stavbám dálnice D 47.
(...)
„Současně s dobudováním silničního tahu na Slovensko musí být modernizován také III. železniční koridor v úseku Dětmarovice-slovenská hranice,“ dodal.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/115000/
Článek vychází z tiskové zprávy NKÚ, na niž promptně reagovaly ČD tou svou, která je citována níže.
Hrazení ztrát osobní dopravy Českých drah ze státního rozpočtu je neprůhledné. Ztráty ČD se dají těžko ověřit a ministerstvo dopravy dostatečně nekontroluje nakládání s dotacemi na veřejnou dopravu. Uvádí to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). České dráhy ani ministerstvo dopravy se zprávou nesouhlasí.
Ministerstvo dopravy působí podle zákona jako objednatel rychlíkových spojů a hradí drahám ztrátu, která z této veřejné služby plyne. A právě podmínky financování veřejné dopravy nejsou podle NKÚ jasně stanoveny.
„Vymezení rozsahu dopravních potřeb státu není upřesněno. Není tedy stanoveno, v jakém rozsahu mají být poskytovány dopravní služby pro potřebu státu a jaké potřeby veřejnosti mají být jimi uspokojovány,“ řekl prezident NKÚ František Dohnal. Proto podle něj není ani možné určit množství peněz, které mají na osobní dopravu plynout ze státního rozpočtu.
Kontrola NKÚ se uskutečnila v letech 2004 až 2006. V tomto období zaplatilo ministerstvo dopravy drahám více než 7,5 miliardy korun, aniž věrohodně odůvodnilo množství těchto prostředků, řekl Dohnal.
Výpočet ztráty Českých drah také není podle NKÚ transparentní, a tudíž ho není možné dostatečně prověřit. Výpočet ztráty vychází z nákladů a výnosů celé dopravní infrastruktury, kdežto objednávka státu je vymezena jednotlivými spoji, dodává Dohnal. S tím nesouhlasí České dráhy.
České dráhy hospodaří každoročně se ztrátou. V roce 2005 vykázala osobní doprava před započtením státních úhrad ztrátu přes deset miliard korun. Nákladní doprava naopak měla zisk téměř dvě miliardy.
V roce 2007 má být nákladní doprava vyčleněna do dceřiné společnosti, a právě proto je nutné podle Dohnala vyřešit problémy s financováním dopravy osobní.
(MF Dnes)
Hrazení ztrát osobní dopravy Českých drah ze státního rozpočtu je neprůhledné. Ztráty ČD se dají těžko ověřit a ministerstvo dopravy dostatečně nekontroluje nakládání s dotacemi na veřejnou dopravu. Uvádí to zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). České dráhy ani ministerstvo dopravy se zprávou nesouhlasí.
Ministerstvo dopravy působí podle zákona jako objednatel rychlíkových spojů a hradí drahám ztrátu, která z této veřejné služby plyne. A právě podmínky financování veřejné dopravy nejsou podle NKÚ jasně stanoveny.
„Vymezení rozsahu dopravních potřeb státu není upřesněno. Není tedy stanoveno, v jakém rozsahu mají být poskytovány dopravní služby pro potřebu státu a jaké potřeby veřejnosti mají být jimi uspokojovány,“ řekl prezident NKÚ František Dohnal. Proto podle něj není ani možné určit množství peněz, které mají na osobní dopravu plynout ze státního rozpočtu.
Kontrola NKÚ se uskutečnila v letech 2004 až 2006. V tomto období zaplatilo ministerstvo dopravy drahám více než 7,5 miliardy korun, aniž věrohodně odůvodnilo množství těchto prostředků, řekl Dohnal.
Výpočet ztráty Českých drah také není podle NKÚ transparentní, a tudíž ho není možné dostatečně prověřit. Výpočet ztráty vychází z nákladů a výnosů celé dopravní infrastruktury, kdežto objednávka státu je vymezena jednotlivými spoji, dodává Dohnal. S tím nesouhlasí České dráhy.
České dráhy hospodaří každoročně se ztrátou. V roce 2005 vykázala osobní doprava před započtením státních úhrad ztrátu přes deset miliard korun. Nákladní doprava naopak měla zisk téměř dvě miliardy.
V roce 2007 má být nákladní doprava vyčleněna do dceřiné společnosti, a právě proto je nutné podle Dohnala vyřešit problémy s financováním dopravy osobní.
(MF Dnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113326/
a způsobu odbavování zákazníků
České dráhy jsou dnes společností úspěšně se pohybující na konkurenčním přepravním trhu s rostoucími výkonovými i ekonomickými ukazateli.
České dráhy se nemohou zcela ztotožnit se stanoviskem tiskové mluvčí NKÚ zveřejněném ve dnes vydané tiskové zprávě. Tiskové prohlášení NKÚ se dle našeho názoru neshoduje s celkovým závěrem kontrolního protokolu. Výsledkem kontroly NKÚ – potvrzené protokolem - nebylo zjištění porušení jakéhokoliv opatření či vyhlášek v oblasti vykazování nákladů.
Celá tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=39924
České dráhy jsou dnes společností úspěšně se pohybující na konkurenčním přepravním trhu s rostoucími výkonovými i ekonomickými ukazateli.
České dráhy se nemohou zcela ztotožnit se stanoviskem tiskové mluvčí NKÚ zveřejněném ve dnes vydané tiskové zprávě. Tiskové prohlášení NKÚ se dle našeho názoru neshoduje s celkovým závěrem kontrolního protokolu. Výsledkem kontroly NKÚ – potvrzené protokolem - nebylo zjištění porušení jakéhokoliv opatření či vyhlášek v oblasti vykazování nákladů.
Celá tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=39924
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113195/
Jednání českého ministra Aleše Řebíčka a jeho slovenského protějšku Ĺubomíra Važného se uskutečnilo v pondělí 23. října 2006 v Bratislavě.
Ministři se vzájemně shodli na potřebě kvalitního dopravního spojení mezi závody automobilek Hyundai v Nošovicích a KIA v Žilině. Obě strany považují za nutné vybudování paralelní silniční i železniční cesty. Ministr Řebíček ubezpečil, že k výstavbě nové čtyřpruhové silnice I/68 Třanovice – Hrádek a rozšíření silnice I/11 z Hrádku k hraničnímu přechodu Mosty u Jablunkova – Svrčinovec dojde, pokud intenzita dopravy ke konci roku 2008 překročí 15 000 vozidel za 24 hodin, anebo bude podepsána dohoda mezi ČR a SR o rozšíření evropské silnice E 75 mezi Českým Těšínem a Žilinou na čtyřpruhovou silnici. Slovenský ministr se k tomuto řešení staví kladně.
Ministři otevřeli také otázku projektu CEATS, jehož principem je vybudování střediska řízení letového provozu všech smluvních 8 států. Česká republika v tomto směru vidí prostor pro zahájení oboustranné spolupráce se Slovenskem vzhledem k neexistenci jazykové bariéry a hlavně příbuznosti systémového řešení, provozních postupů a výcviku personálu. Uplatnit by se tak mohla nová budova Řízení letového provozu v Jenči.
ČR a SR se dále shodly na nutnosti koordinace zavádění interoperability u železničního koridoru E vedoucího z Drážďan do Budapešti. Tento krok přispějě ke zvýšení kapacity železniční infrastruktury a umožní další rozvoj železniční dopravy na této ose. V neposlední řadě povede k úspěšnému čerpání z evropských fondů. Na české straně bude investice realizována do r. 2008.
Na závěr jednání sdělila česká strana své zkušenosti se zaváděním novely tzv. „silničního zákona“ do praxe a konstatovala, že bodový systém byl krok správným směrem. Slovenský ministr pak přijal pozvání české strany na dopravní konferenci Transport 2006, která se uskuteční ve dnech 14. – 15. listopadu v Ostravě.
(stránky MD ČR)
Ministři se vzájemně shodli na potřebě kvalitního dopravního spojení mezi závody automobilek Hyundai v Nošovicích a KIA v Žilině. Obě strany považují za nutné vybudování paralelní silniční i železniční cesty. Ministr Řebíček ubezpečil, že k výstavbě nové čtyřpruhové silnice I/68 Třanovice – Hrádek a rozšíření silnice I/11 z Hrádku k hraničnímu přechodu Mosty u Jablunkova – Svrčinovec dojde, pokud intenzita dopravy ke konci roku 2008 překročí 15 000 vozidel za 24 hodin, anebo bude podepsána dohoda mezi ČR a SR o rozšíření evropské silnice E 75 mezi Českým Těšínem a Žilinou na čtyřpruhovou silnici. Slovenský ministr se k tomuto řešení staví kladně.
Ministři otevřeli také otázku projektu CEATS, jehož principem je vybudování střediska řízení letového provozu všech smluvních 8 států. Česká republika v tomto směru vidí prostor pro zahájení oboustranné spolupráce se Slovenskem vzhledem k neexistenci jazykové bariéry a hlavně příbuznosti systémového řešení, provozních postupů a výcviku personálu. Uplatnit by se tak mohla nová budova Řízení letového provozu v Jenči.
ČR a SR se dále shodly na nutnosti koordinace zavádění interoperability u železničního koridoru E vedoucího z Drážďan do Budapešti. Tento krok přispějě ke zvýšení kapacity železniční infrastruktury a umožní další rozvoj železniční dopravy na této ose. V neposlední řadě povede k úspěšnému čerpání z evropských fondů. Na české straně bude investice realizována do r. 2008.
Na závěr jednání sdělila česká strana své zkušenosti se zaváděním novely tzv. „silničního zákona“ do praxe a konstatovala, že bodový systém byl krok správným směrem. Slovenský ministr pak přijal pozvání české strany na dopravní konferenci Transport 2006, která se uskuteční ve dnech 14. – 15. listopadu v Ostravě.
(stránky MD ČR)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/110160/
Krajský soud v Brně v úterý potvrdil dvě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na mýtné, ve kterém zvítězila firma Kapsch. Zamítl tak žalobu firmy Autostrade proti rozhodnutí ÚOHS. Svým rozhodnutím soud automaticky zrušil předběžné opatření z minulého týdne, které zakazovalo firmě Kapsch pokračovat ve výstavbě mýtných bran, které mají začít fungovat od ledna. Firma Kapsch tak může pokračovat dál ve výstavbě mýtnic.
(Novinky.cz)
Snad se mýtné brány do počátku příštího roku dostaví, což není bez souvislosti s nákladní železniční dopravou Věřme...
(Novinky.cz)
Snad se mýtné brány do počátku příštího roku dostaví, což není bez souvislosti s nákladní železniční dopravou Věřme...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108640/
Přes Českou republiku v budoucnu povede rychlostní silniční i železniční trasa, která spojí Baltské moře s italskou Boloňou u moře Jaderského.
Na dostavbě takzvaného silničního a železničního koridoru se dohodli ministři dopravy České republiky, Polska, Slovenska, Rakouska a Itálie při zasedání rady ministrů Evropské unie.
„Vytvoření koridoru pomůže především zhodnotit investice, které stát do modernizace a výstavby železniční a silniční infrastruktury v severojižním směru dosud vložil,“ řekl Viktor Meca z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
Železniční koridor na českém území je na trase Petrovice u Karviné-Bohumín-Ostrava-Přerov-Brno-Břeclav, dlouhé dvě stě padesát kilometrů, téměř dokončen. Zbývá pouze zmodernizovat železniční uzel Brno a úsek mezi Přerovem a Brnem.
Přestavba brněnského železničního nádraží, která má stát asi 25 miliard korun, ovšem nabírá zpoždění. Stavba, která měla původně začít letos, bude podle brněnského náměstka primátora Miroslava Hoška zahájena nejdřív ve druhé polovině příštího roku. Do konce letošního roku má být teprve dokončeno územní řízení.
Silnice chybí u hranic
Součástí silničního koridoru bude stokilometrová dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu na hranici s Polskem, která má být dokončena v roce 2009. V Lipníku se napojuje na dálnici D1 do Brna, a z Brna na Vídeň potom bude pokračovat rychlostní silnice R52. Ta má měřit 39 kilometrů a nyní je hotova zhruba z poloviny.
(MF Dnes)
Na dostavbě takzvaného silničního a železničního koridoru se dohodli ministři dopravy České republiky, Polska, Slovenska, Rakouska a Itálie při zasedání rady ministrů Evropské unie.
„Vytvoření koridoru pomůže především zhodnotit investice, které stát do modernizace a výstavby železniční a silniční infrastruktury v severojižním směru dosud vložil,“ řekl Viktor Meca z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
Železniční koridor na českém území je na trase Petrovice u Karviné-Bohumín-Ostrava-Přerov-Brno-Břeclav, dlouhé dvě stě padesát kilometrů, téměř dokončen. Zbývá pouze zmodernizovat železniční uzel Brno a úsek mezi Přerovem a Brnem.
Přestavba brněnského železničního nádraží, která má stát asi 25 miliard korun, ovšem nabírá zpoždění. Stavba, která měla původně začít letos, bude podle brněnského náměstka primátora Miroslava Hoška zahájena nejdřív ve druhé polovině příštího roku. Do konce letošního roku má být teprve dokončeno územní řízení.
Silnice chybí u hranic
Součástí silničního koridoru bude stokilometrová dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu na hranici s Polskem, která má být dokončena v roce 2009. V Lipníku se napojuje na dálnici D1 do Brna, a z Brna na Vídeň potom bude pokračovat rychlostní silnice R52. Ta má měřit 39 kilometrů a nyní je hotova zhruba z poloviny.
(MF Dnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/108011/
Dne 12. října 2006 podepsal za Českou republiku 1. náměstek ministra dopravy Ondřej Jašek na okraj zasedání Rady ministrů dopravy EU s ministry Polska, Slovenska, Rakouska a Itálie memorandum o vytvoření multimodálního dopravního koridoru spojujícího Baltské a Jaderské moře. Koridor vznikl rozšířením VI. panevropského multimodálního koridoru až do italského přístavu Bologna. Až doposud tento koridor končil ve Vídni.
Vytvoření koridoru pomůže především zhodnotit investice, které byly do modernizace a výstavby železniční a silniční infrastruktury na tomto severo-jižním koridoru v posledních letech v České republice vloženy. Směrování koridoru právě přes území České republiky povede k lepší nabídce přepravních služeb a k vyšší atraktivitě celého území pro případné investory s pozitivním dopadem na hospodářský růst a zaměstnanost. Umožní také investovat prostředky Evropské unie prioritně i do této dopravní osy.
V České republice se jedná o železniční koridor Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Brno - Břeclav a spojení dálničního typu ve stejném směru (D47, R52).
(stránky Ministerstva dopravy ČR)
Vytvoření koridoru pomůže především zhodnotit investice, které byly do modernizace a výstavby železniční a silniční infrastruktury na tomto severo-jižním koridoru v posledních letech v České republice vloženy. Směrování koridoru právě přes území České republiky povede k lepší nabídce přepravních služeb a k vyšší atraktivitě celého území pro případné investory s pozitivním dopadem na hospodářský růst a zaměstnanost. Umožní také investovat prostředky Evropské unie prioritně i do této dopravní osy.
V České republice se jedná o železniční koridor Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Brno - Břeclav a spojení dálničního typu ve stejném směru (D47, R52).
(stránky Ministerstva dopravy ČR)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/107874/
Brněnský krajský soud v pondělí vydal předběžné opatření, podle kterého musí rakouská firma Kapsch přerušit stavbu mýtných bran na dálnicích. Uvedly to Hospodářské noviny s tím, že soud tak vyhověl návrhu společnosti Autostrade, která chce zpochybnit výsledky výběrového řízení na zařízení pro výběr elektronického mýta. Ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) už firmě Kapsch nařídil, aby stavbu přerušila.
Soud se bude případem zabývat v úterý 17. října. Nejméně do té doby se tak výstavba mýtnic zastaví. Podle mluvčí ministerstva dopravy Marcely Žižkové se soud nebude věnovat postupu ministerstva při výběru dodavatele, ale kroky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který letos v březnu potvrdil přidělení zakázky firmě Kapsch. Ta v tendru nabídla třetí nejnižší cenu. Její konkurent, italská firma Autostrade byla kvůli formálním nedostatkům z tendru vyřazena.
Systém elektronického zpoplatnění provozu kamiónů chce ministerstvo dopravy na českých dálnicích zprovoznit 1. ledna 2007. Pokud se zavedení zpozdí, bude stát muset zachovat dosavadní systém dálničních známek se stejnými sazbami jako letos. K tomu ale bude potřeba změna zákona o pozemních komunikacích ve zkráceném řízení. Jednodenní kupón pro vozy nad 12 tun stojí 250 korun, roční vyjde na 14 000 Kč.
Zpoždění projektu by podle Žižkové také znamenalo nižší výnos z výběru mýtného pro stát a méně prostředků na výstavbu silnic a dálnic. Stát by měl ročně z mýtného získat kolem osmi miliard korun. Pro příští rok odhadovalo ministerstvo dopravy čistý výnos po odečtení nákladů 2,8 miliardy.
Ze 171 mýtných bran zatím Kapsch postavil třetinu. Výstavba mýtných bran v posledních dnech na několika místech dálnice D1 výrazně zkomplikovala dopravu.
(Novinky.cz)
Nejvyšší čas ustavit Anti-Antimonopolní úřad!
Soud se bude případem zabývat v úterý 17. října. Nejméně do té doby se tak výstavba mýtnic zastaví. Podle mluvčí ministerstva dopravy Marcely Žižkové se soud nebude věnovat postupu ministerstva při výběru dodavatele, ale kroky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který letos v březnu potvrdil přidělení zakázky firmě Kapsch. Ta v tendru nabídla třetí nejnižší cenu. Její konkurent, italská firma Autostrade byla kvůli formálním nedostatkům z tendru vyřazena.
Systém elektronického zpoplatnění provozu kamiónů chce ministerstvo dopravy na českých dálnicích zprovoznit 1. ledna 2007. Pokud se zavedení zpozdí, bude stát muset zachovat dosavadní systém dálničních známek se stejnými sazbami jako letos. K tomu ale bude potřeba změna zákona o pozemních komunikacích ve zkráceném řízení. Jednodenní kupón pro vozy nad 12 tun stojí 250 korun, roční vyjde na 14 000 Kč.
Zpoždění projektu by podle Žižkové také znamenalo nižší výnos z výběru mýtného pro stát a méně prostředků na výstavbu silnic a dálnic. Stát by měl ročně z mýtného získat kolem osmi miliard korun. Pro příští rok odhadovalo ministerstvo dopravy čistý výnos po odečtení nákladů 2,8 miliardy.
Ze 171 mýtných bran zatím Kapsch postavil třetinu. Výstavba mýtných bran v posledních dnech na několika místech dálnice D1 výrazně zkomplikovala dopravu.
(Novinky.cz)
Nejvyšší čas ustavit Anti-Antimonopolní úřad!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/107249/
Česká republika dostane v letech 2007 až 2013 z evropských fondů rekordních 161 miliard korun na dopravní infrastrukturu. Částka představuje téměř čtvrtinu všech peněz určených pro Českou republiku. Výše podpory je dána i tím, že všechny projekty schválené Evropskou unií na minulé období, se začaly provádět včas, takže nárok na podporu nezanikl. Na tiskové konferenci to řekl první náměstek ministra dopravy Ondřej Jašek.
Peníze by podle něj měly pomoci dobudovat páteřní komunikace, například silniční okruh kolem Prahy nebo rychlostní silnici R35, která je souběžným spojením Čech a Moravy s dálnicí D1. Silnice R35 je jedním z klíčových projektů a podle Jaška by mohla být hotova v roce 2013.
Dalšími projekty, které budou financovány z peněz EU, jsou například rekonstrukce dálnice D1, modernizace a rozvoj pražského metra nebo železniční koridory z Prahy na Plzeň a do Českých Budějovic. Ty jsou součástí celoevropského programu TEN-T, který podporuje budování transevropské dopravní sítě.
České republiky se program TEN-T dotýká například železničním spojením Drážďany, Praha, České Budějovice, Vídeň, Budapešť nebo silničním tahem Gdaňsk, Brno, Bratislava, Vídeň. Dostat by se mělo i na projekty menší, třeba na rekonstrukci tratě Planá u Mariánských lázní - Cheb nebo přeložku silnice v Třemošné.
Evropská unie proplatí České republice až 85 procent nákladů na schválené projekty, zbytek peněz půjde ze státního rozpočtu. Potíže by mohl přinést způsob proplácení nákladů. Peníze z evropských fondů budou propláceny až zpětně, takže ČR bude muset zajistit předběžné financování z vlastních zdrojů. Jelikož lze od EU očekávat až 23 miliard korun ročně, je nutné stejnou částku najít i ve státním rozpočtu.
(Právo)
Peníze by podle něj měly pomoci dobudovat páteřní komunikace, například silniční okruh kolem Prahy nebo rychlostní silnici R35, která je souběžným spojením Čech a Moravy s dálnicí D1. Silnice R35 je jedním z klíčových projektů a podle Jaška by mohla být hotova v roce 2013.
Dalšími projekty, které budou financovány z peněz EU, jsou například rekonstrukce dálnice D1, modernizace a rozvoj pražského metra nebo železniční koridory z Prahy na Plzeň a do Českých Budějovic. Ty jsou součástí celoevropského programu TEN-T, který podporuje budování transevropské dopravní sítě.
České republiky se program TEN-T dotýká například železničním spojením Drážďany, Praha, České Budějovice, Vídeň, Budapešť nebo silničním tahem Gdaňsk, Brno, Bratislava, Vídeň. Dostat by se mělo i na projekty menší, třeba na rekonstrukci tratě Planá u Mariánských lázní - Cheb nebo přeložku silnice v Třemošné.
Evropská unie proplatí České republice až 85 procent nákladů na schválené projekty, zbytek peněz půjde ze státního rozpočtu. Potíže by mohl přinést způsob proplácení nákladů. Peníze z evropských fondů budou propláceny až zpětně, takže ČR bude muset zajistit předběžné financování z vlastních zdrojů. Jelikož lze od EU očekávat až 23 miliard korun ročně, je nutné stejnou částku najít i ve státním rozpočtu.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/106073/
se stala námětem právě odvysílaného zpravodajského vstupu v Událostech na ČT 1.
Údajně se málo věnuje neohlášené kontrolní činnosti a při šetření mimořádných událostí nadržuje Českým drahám.
Ministr dopravy poslal na inspekrory kontrolu, která mu má přinést výsledky do 14 dnů.
Údajně se málo věnuje neohlášené kontrolní činnosti a při šetření mimořádných událostí nadržuje Českým drahám.
Ministr dopravy poslal na inspekrory kontrolu, která mu má přinést výsledky do 14 dnů.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/105399/
Ze stránky
http://www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/EU_fondy_maximalni_cerpani.htm
si můžete otevřít prezentaci na toto téma.
http://www.mdcr.cz/cs/Media/Tiskove_zpravy/EU_fondy_maximalni_cerpani.htm
si můžete otevřít prezentaci na toto téma.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/105387/
půjde na pražský okruh a rychlostní komunikaci R35, ale také na železniční koridory, logistická centra či pražské metro
Podle 1. náměstka ministra dopravy Ondřeje Jaška využije Česká republika plně finanční pomoc Evropské unie určenou pro oblast dopravy. Všechny projekty, které nám Evropská unie za posledních šest let schválila, jsme začali realizovat tak, aby nám nárok na podporu nezanikl. Díky tomu jsme vyjednali na programovací období 2007 až 2013 rekordní pomoc ve výši cca. 161 mld. Kč, což představuje téměř čtvrtinu všech prostředků určených pro Českou republiku v rámci cíle konvergence.
„Tak veliká finanční pomoc nám pomůže dobudovat páteřní komunikace, jako je třeba silniční okruh kolem Prahy či rychlostní komunikace R35, která je paralelním spojením s dálnici D1,“ říká 1. náměstek ministra dopravy Ondřej Jašek a dodává: „Během posledních měsíců se nám ale také podařilo navýšit budoucí prostředky na podporu multimodální přepravy a logistiky. Na evropských fondech budou profitovat také železniční koridory, včetně železničních uzlů, a pražské metro.“
Na rozdíl od předchozího programovacího období nám Evropská unie v příštích sedmi letech proplatí až 85 % nákladů. Zbytek si musí česká strana zajistit ze svého. Vzhledem k nedostatku veřejných financí však může být problémem především zajištění prostředků na předfinancování jednotlivých projektů. Evropská unie nám totiž dotaci proplatí až zpětně. Jelikož můžeme každý rok z evropských fondů očekávat až dvacet miliard korun, je tuto částku nutné najít také ve státním rozpočtu. „V tuto chvíli jednáme s ministerstvem financí o úvěru EIB na předfinancování evropských projektů,“ uvádí 1. náměstek ministra dopravy Ondřej Jašek.
Ministerstvo dopravy se proto nebojí, že by finanční prostředky Evropské unie nedokázalo využít. „Finanční pomoc za posledních šest let se nám nakonec podaří využít na sto procent, a to je i naším cílem do budoucna,“ je přesvědčen Ondřej Jašek. Podle něj se podařilo zahájit včas všechny projekty, které se budou podle pravidel pro čerpání pomoci z evropských fondů financovat i v příštích letech. Z Fondu soudržnosti a předvstupního programu ISPA tak Česká republika získá všech alokovaných 18,4 mld. Kč. Také v rámci Operačního programu Infrastruktura (tzv. strukturálních fondů) probíhají projekty podle plánu, čili nehrozí propadnutí prostředků EU ve výši 2,37 mld. Kč.
(tisková zpráva MD ČR)
Je pěkné, že MD maká i v den, kdy pan ministr s celou vládou získal nedůvěru...
Podle 1. náměstka ministra dopravy Ondřeje Jaška využije Česká republika plně finanční pomoc Evropské unie určenou pro oblast dopravy. Všechny projekty, které nám Evropská unie za posledních šest let schválila, jsme začali realizovat tak, aby nám nárok na podporu nezanikl. Díky tomu jsme vyjednali na programovací období 2007 až 2013 rekordní pomoc ve výši cca. 161 mld. Kč, což představuje téměř čtvrtinu všech prostředků určených pro Českou republiku v rámci cíle konvergence.
„Tak veliká finanční pomoc nám pomůže dobudovat páteřní komunikace, jako je třeba silniční okruh kolem Prahy či rychlostní komunikace R35, která je paralelním spojením s dálnici D1,“ říká 1. náměstek ministra dopravy Ondřej Jašek a dodává: „Během posledních měsíců se nám ale také podařilo navýšit budoucí prostředky na podporu multimodální přepravy a logistiky. Na evropských fondech budou profitovat také železniční koridory, včetně železničních uzlů, a pražské metro.“
Na rozdíl od předchozího programovacího období nám Evropská unie v příštích sedmi letech proplatí až 85 % nákladů. Zbytek si musí česká strana zajistit ze svého. Vzhledem k nedostatku veřejných financí však může být problémem především zajištění prostředků na předfinancování jednotlivých projektů. Evropská unie nám totiž dotaci proplatí až zpětně. Jelikož můžeme každý rok z evropských fondů očekávat až dvacet miliard korun, je tuto částku nutné najít také ve státním rozpočtu. „V tuto chvíli jednáme s ministerstvem financí o úvěru EIB na předfinancování evropských projektů,“ uvádí 1. náměstek ministra dopravy Ondřej Jašek.
Ministerstvo dopravy se proto nebojí, že by finanční prostředky Evropské unie nedokázalo využít. „Finanční pomoc za posledních šest let se nám nakonec podaří využít na sto procent, a to je i naším cílem do budoucna,“ je přesvědčen Ondřej Jašek. Podle něj se podařilo zahájit včas všechny projekty, které se budou podle pravidel pro čerpání pomoci z evropských fondů financovat i v příštích letech. Z Fondu soudržnosti a předvstupního programu ISPA tak Česká republika získá všech alokovaných 18,4 mld. Kč. Také v rámci Operačního programu Infrastruktura (tzv. strukturálních fondů) probíhají projekty podle plánu, čili nehrozí propadnutí prostředků EU ve výši 2,37 mld. Kč.
(tisková zpráva MD ČR)
Je pěkné, že MD maká i v den, kdy pan ministr s celou vládou získal nedůvěru...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/105386/
Ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) je známý bývalého komunistického špióna Igora Střelce. Bývalý agent Státní bezpečnosti (StB) byl Řebíčkovi za kmotra při křtu, když se nynější ministr stal členem pravoslavné církve. Uvedla to Česká televize.
Střelec byl podle dosud utajovaných svazků komunistické rozvědky jejím agentem až do listopadu 1989. Ministr prý o Střelcově minulosti nevěděl. "Jakékoliv zjištění, že jsem se stýkal s někým, kdo byl v StB, je pro mě rána," řekl televizi Řebíček.
Střelec byl za kmotra i Řebíčkovu nejmladšímu synovi, uvedla televize.
Důvěryhodnost Střelce zpochybnil exministr vnitra František Bublan. "Protože ta osoba jednak má určitou minulost a v současnosti jaksi nevykazuje znaky, které by nasvědčovaly tomu, že je to osoba příliš loajální našemu státu," řekl České televizi.
Igor Střelec byl podle televize školen jako takzvaný ilegál, tedy jako agent, který působí v cizí zemi pod změněnou identitou. Měl krycí jméno Tomeček a dělal na odboru nelegální rozvědky. Dnes podniká, často i s lidmi ze zemí bývalého Sovětského svazu, kde za komunismu pět let studoval a má tam i příbuzné.
(Novinky, ČTK)
To je teda rána! Doprava v České republice ovládána skrze pravoslavnou církev STB, KGB (a Marťany)! 
Střelec byl podle dosud utajovaných svazků komunistické rozvědky jejím agentem až do listopadu 1989. Ministr prý o Střelcově minulosti nevěděl. "Jakékoliv zjištění, že jsem se stýkal s někým, kdo byl v StB, je pro mě rána," řekl televizi Řebíček.
Střelec byl za kmotra i Řebíčkovu nejmladšímu synovi, uvedla televize.
Důvěryhodnost Střelce zpochybnil exministr vnitra František Bublan. "Protože ta osoba jednak má určitou minulost a v současnosti jaksi nevykazuje znaky, které by nasvědčovaly tomu, že je to osoba příliš loajální našemu státu," řekl České televizi.
Igor Střelec byl podle televize školen jako takzvaný ilegál, tedy jako agent, který působí v cizí zemi pod změněnou identitou. Měl krycí jméno Tomeček a dělal na odboru nelegální rozvědky. Dnes podniká, často i s lidmi ze zemí bývalého Sovětského svazu, kde za komunismu pět let studoval a má tam i příbuzné.
(Novinky, ČTK)
To je teda rána! Doprava v České republice ovládána skrze pravoslavnou církev STB, KGB (a Marťany)!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/105193/
Předseda ČSSD Paroubek vznesl i některé konkrétní výtky k personálnímu složení vlády - netýkaly se postu ministra dopravy.