AC/DC

Samozrejme Nick, orientuješ sa len na Blavu a Žilinu, zvyšok Slovenska je v prdeli.

ad rk_kn:

Souhlasím. A navíc:
"Ked uz hovorime o tom, ake masiny by sa dali vyuzit, je dolezite si uvedomit, ze striedave masiny su uz dnes vyuzite a je ich malo. Kym by sa pristupilo k niecomu takemu, ako je AC do ZA, bolo by treba vediet obehy buducich HDV a ci na to vobec tie HDV mame."
Na jedné straně mohutné výhledy do daleké budoucnosti, na druhé straně úpěnlivá vazba na to, co je momentálně k dispozici. Není to trochu schizofrenní?

Páni kolegovia a panie kolegyne ! Myslím, že celú tú Vašu debatu AC/DC treba pesunúť do rubriky : Sci - fi , alebo utópie !

Ked uz hovorime o tom, ake masiny by sa dali vyuzit, je dolezite si uvedomit, ze striedave masiny su uz dnes vyuzite a je ich malo. Kym by sa pristupilo k niecomu takemu, ako je AC do ZA, bolo by treba vediet obehy buducich HDV a ci na to vobec tie HDV mame.

Suhlasim s nazorom, ze AC do ZA je v sucasnosti utopia, lebo vlaky po severnom tahu smerom na Prahu su jasny argument. Nehovorim pritom iba o osobnych vlakoch, ale aj o nakladnych.

Zelena popisal, ako by sa to DALO, co je chvalyhodne, som rad, ze su tu ludia, ktori hladaju riesenia a nie ako u nas hore, kde hladaju riesenia, ako to nejde.

Velmi spravna bola poznamka o minimalizacii stykovych bodov. Je jasne, ze stykovy bod v stanici, ktory by umoznil prechod jednosytemovych rusnov ci uz toho alebo ineho systemu po odpovedajucej trati bez prestojov je neporovnatelne drahsi, ako stykovy bod na sirej trati, ktory je prekonatelny dvojsystemovym rusnom. Navyse elektricka vyzbroj tychto rusnov v poslednej dobe ide dopredu velmi rychlo a hlavne lacnie, co sa neda porovnat s komplexnym riesenim stykoveho bodu v stanici, ktory da zabrat hlavne z hladiska meniarni, transformovni, kablovania, prepinania a dalsich veci, pricom transformovne sa nemodernizuju (nejaky vyrazny pokrok v poslednej dobe som nezaznamenal, mozno okrem dokonalejsich jadier transformatorov a tym zmensenia rozmerov, ale to je vecou uz dlhsej doby), meniarne sa sice modernizuju (rozhodne dnes uz nema vyznam niekde montovat ortutovy usmernovac), ale ci to prinasa usporu, je diskutabilne. Kable su kable a tie lacnejsie nebudu a ked pride na otazku prepinania usekov (ktore moze alebo aj nemusi byt postavene, zavisi to od topologie stanice a zaustenych trati), tak tam sa este len suma vysplha pekne hore. A ked tieto naklady scitame s nakladmi na jednosystemove rusne a porovname s nakladmi na dvoj(viac)systemove a na stykove body na sirej trati spolu s navrhom obehov, myslim, ze koncova suma bude jednoznacne v prospech druhej moznosti.
U nas ale aj tak rozhoduje, z coho budu vyssie provizie pre niektorych ludi s osobnym zaujmom sa na podobnych "akciach" podielat prave z dovodu provizii, takze cele to este bude predmetom rozhodovania, ktore sa podoba na ruletu. Kto si co natoci. Ked padna cervena, budeme mat AC v celej republike, lebo pan XY si chce postavit mensi hotelik v krasnom prostredi Nizkych Tatier, ked padne modra/zelena, iny pan AX postavi jednosmernu sustavu az do Prievidze (to bol aj moj navrh, ale proviziu nechcem), lebo vie, ze za ziskane peniaze za svoj navrh si moze postavit taky mensi, usporny ranc niekde na Podunajskej nizine. A tak.

Jano63 - že Poláci něco předělají na své soustavě, s tím nepočítej. Oni mají 3 kV jako jedinou, to by museli překopat celou svou síť, a ta je dost hustá. Podobně jako MÁV, která má jedinou 25 kV,50 Hz

Nick - moc se mi to nezdá změnit úsek Púchov - Žilina na střídavý, ale zkusím Tě nějak podpořit. V Žilině jsou 4 koncové koleje u nást. 4,5,6,7 - koleje č. 13 - 19. Tuším, že ze 4. a 5. jsou to dokonce přímé na Blavu. Na těchto 4 kolejích by v Žilině se mohla změnit soustava na 25 kV, 50 Hz a spolu s nimi i celá zriaďovacia stanica ( ve směru od Hričova ). kde by se mohly vykonávat střídavé posuny. Končící vlaky od Blavy by končily na těchto koncových nástupištích, potom by byly sunutím vytlačeny zpět na zriaď. st., kde by se s nimi dělaly ty nutné úkony. Analogicky by již střídavá mašina zase natlačila ze zriaď. vlak do některého z koncových nástupišť. Ćili Blava - Žilina mašinou 240 nebo 263 v pohodě. Ostatní koleje i depo by zůstaly pod soustavou 3 kV, manipulace spadající výlučně pod tuto soustavu by se konaly na nákladním nádraží směr Košice. Úsekové děliče by byly na spojce směr Ostrava kolem depa a potom na propojkách mezi kolejí č. 9 ( u 1. nást. ) a kolejí č. 13 ( u 4. nást. ) . R Blava - Košice by stejně i nadály byly vedeny 363, tak by mohly zajet kdekoliv, v opačném směru při výjezdu ze Žiliny směr Blava by rozjezd měl stačit na projetí neutrálního pole. Provoz Praha - Košice by nebyl nijak narušen. Pokud by bylo třeba střídavou mašinu do depa, zde by pomohl nějaký diesel určený pro posun - např. 742. Snad tak nějak zjednodušeně by to šlo bez velkých přestaveb na nádraží ( pouze na zriaď.st. ). Myslím si, že výstavba jedné nové napáječky kdesi u Žiliny by tento cca 46 km úsek utáhla. V Púchově by to bylo trochu komplikovanější. Končící Os vlaky z Moravy by bylo třeba nechat v trakci 3 kV. Proto nechat několik posledních cca 4 kolejí zatrolejovaných 3 kV z opačné straně nádraží, zde vybudovat nějáké nástupiště, použít k němu by se dal současný podchod.  Pro drobné manipulace čistě se ss soustavou by sloužila oblast dnešního depa. Zrušili bych propojku před žst. mezi kolejemi od Blavy a Vsetína a jediný úsekový dělič by byl na výjezdu - směr Žilina.  Pro těch několik R Žilina - Praha by se uživily 363 - musely by ale díky předchozímu opatření zajíždět na druhou stranu nádražního nástupiště.  Tzn, z prvních x kolejí by odjížděly jen vlaky směr Blava, z posledních cca 4 jen vlaky směr Vsetín. Ty kolejové propojky před žst. by se ani rušit nemusely, jen bych je nechal bez troleje a v případě mimořádností by se daly použít s pomocí dieselu - bylo by dobré mít alespoň dva kusy 742 v záloze.  Přímých nákl. vlakú Blava - Púchov - Morava je málo, tak toto by moc vladit nemělo, to by se dalo vyřešit přetažením přes žilinské zhlaví s pomocí 363 nebo 742. 

Tak-tak

Taurusy u nas na 25 kV? Tak to len nase stroje su odtahovane dizlami? Taurusy odchadzaju od supravy same?

Problem Taurusov nie je v tom pod akym systemom su, ale v ruseni kolajovych obvodov. A u nas v Petrzalke tiez jazdia pod 25kV.

Lenze u nas v Petrzalke jazdia Taurusy iba pod "domovskym" systemom, kdezto v Breclavi musia cicat 25 kV stavu. Cez Decin jazdia zase len 371/372?

Taurusy mozu len po Breclav, podobne ako u nas len po Petrzalku. Dalej len v studenom stave.

Cez H. Dvoriste chodia myslim len ceske stroje, ale nieco sa hovorilo o Taurusoch az do Budejovic.

3 laminy chodiace v paroch

V Breclavi vchadzaju rakuske stroje (predpokladam Taurusy) pod 25 kV? To maju v Cechach schvalenie, ked u nas nie? Cez H. Dvoriste chodia tiez Taurusy (okrem 3 sparenych laminatok)?

jano63: Presne ako pises,do Chebu jazdia dizle, inak styky sustav na tebou uvedenych prechodoch su na sirej trati. A tych laminatok 340 ma byt myslim len 3 ks.

Ako vyzera styk ceskych napajacich sustav s 15kV 16,7 Hz? Pozeram, ze jedine elektrifikovane spojenie CR s Nemeckom je pri Decine. To v okoli Chebu chodia do Nemecka dizle? A co H. Dvoriste? Tam jazdi tych 5 dvojs. laminatok, ktore vraj aj tak mozu jazdit iba v paroch? Styky su vsatde (Decin, H. Dvoriste, Breclav) na sirej trati alebo v staniciach?

Raz som mal link na nejaky server o zelezniciach, kde bola pre kazdu zeleznicnu siet detailna mapka hovoriaca o elektrifikacii a pocte tratovych kolaji. Ale skoda, ze ho uz nemam a aj mamy z neho, co som stiahol, uz nejak nenachadzam.

Pekná mapka siete ČD aj s elektrikou

http://www.cd.cz/static/mapy/kol_kjr_2005.gif

Je niekde aj podobná ŽSR ?

Ebenfruth a Neufeld? Naozaj az 2 stanice? Tak to je uzasne.

Chyba:

 

ad krokodil:

dve stanice (Ebenfruth a Neudorf).

 

spravne

 

dve stanice (Ebenfruth a Neufeld).

Nick, viem, lebo je to nereálne. Keď sa bude modernizovať tento úsek na koridor, tak sa len zmodernizuje, nič iné.

PÁNI, UKONČITE UŽ TOTO SCI-FI, AJ TAK TO NIKAM NEVEDIE.

ad jano63

 

krokodil: Ty si hovoril o "obojakom" napajani useku ZA-Vrutky a nie o stykovej stanici, ako je napr. Petrzalka. Urobit taky hybridny usek, kde su este aj stanice, je ozaj extremizmus, ktory by bol viac na skodu ako uzitok.

Samozrejme som nemyslel na taky dlhy usek a plne s tebou suhlasim. 

(nemal som zrejme trpezlivost precitat predchadzajuce strany a starsie prispevky) ale napr. v Ebenfurte takto sa prepina v dlzke niekolkych kilometrov a dve stanice (Ebenfruth a Neudorf).