Priemyselné železnice a železničné vlečky
Súčasťou železničnej infraštruktúry Slovenska sú aj železničné vlečky, i keď nepatria do infraštruktúry ŽSR. Myslím si, že táto téma je tiež zaujímavá a je o čom diskutovať.
Podradené diskusné témy
Ak je pravda, že vlečku z nemečánky do mlynov a cukrovaru bude využívať firma zabezpečujúca dopravu pre psa tak vlečka prežije. Škoda len už vytrhaného úseku z cukrovaru na cukrovarské depo.
Pred časom som tu písal o štyroch mašinách ktoré stáli v mlynoch Trnava. Z istotou viem len to že už tam nestoja. Aj v strede bývalého cukrovaru stál vrak nejakej mašinky.
Pred časom som tu písal o štyroch mašinách ktoré stáli v mlynoch Trnava. Z istotou viem len to že už tam nestoja. Aj v strede bývalého cukrovaru stál vrak nejakej mašinky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/104023/
Kedže schvalujem projekty v NR, často robim s mapou tohto mesta. Všimol som si vlečku pivovaru corgoň, ktorá nieje napojená na železnicu, ale predtým mohla byť. Bola? Čo sa týka vlečiek v leopoldove. Do sila sa pravdepodobne nejazdí. Do kovošrotu a slovliku asi hej. Zistím viac.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/103068/
nech to tu trochu ozije.
vlecka ZTS v Dubnci nad Vahom dnes pouziva len firma Lokotrnas Slovakia, a prakticky ani nic ine ako vagony pre nu sa tam ani nevozia. ani odnikova doprava, kedysi vyuzivana hlavne na hutiach uz dlho nefunguje. Zato je tam dost zaujimave ze sa stale posunuje, z jednej haly do druhej. 6napravovy plosinak tlaci alebo taha hlavne V3Ska, niekedy aj Tatra.
vlecka ZTS v Dubnci nad Vahom dnes pouziva len firma Lokotrnas Slovakia, a prakticky ani nic ine ako vagony pre nu sa tam ani nevozia. ani odnikova doprava, kedysi vyuzivana hlavne na hutiach uz dlho nefunguje. Zato je tam dost zaujimave ze sa stale posunuje, z jednej haly do druhej. 6napravovy plosinak tlaci alebo taha hlavne V3Ska, niekedy aj Tatra.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/101698/
21.8.2006 Moravskoslezský deník str. 2 Severní Morava a Slezsko
RADIM ŠLEZINGR
Železnice by měla vést do Mošnova, Ostravy-Hrabové i Nošovic
zjistili jsme
Velké průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji budou napojeny na železnice. Kolejové spojení se má stát jejich neodmyslitelnou součástí a základní podmínkou jejich funkčnosti.
Ostrava * Po Mošnovu, kde by k průmyslové zóně měla vést železnice do tří let, kraj připravuje také napojení zóny v OstravěHrabové a Nošovicích. „Všechny tyto záležitosti jsou nyní ve stavu projednávání a přípravy včetně ekonomických kalkulací,“ uvedl generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. Přímé dopravní napojení průmyslových zón podle něj patří k základním parametrům jejich připravenosti. Průmyslovou zónu v Ostravě-Hrabové, kde působí subdodavatelé nové automobilky KIA v Žilině, je podle něj potřebné co nejdříve spojit se Slovenskem.
Přípravy napojení průmyslové zóny v Ostravě-Hrabové jsou už v plném proudu. O tomto záměru jednali v Ostravě zástupci Českých drah s představiteli Státního fondu dopravní infrastruktury, Správy železniční dopravní cesty, Moravskoslezského kraje, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, zástupci korejské strany, senátoři a poslanci zvolení za příslušné obvody minulý týden.
„České dráhy hodlají posílit svou roli vedoucí k propojení vznikající průmyslové zóny v Hrabové s efektivní železniční dopravou. Proto České dráhy podaly přihlášku do Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje,“ sdělil generální ředitel Českých drah Josef Bazala.
K zóně v Hrabové je nutné dobudovat asi 5,7 kilometrů železnice. V budoucnu by se mohla napojit na trať v Paskově. Náklady na vybudování kolejí by se měly pohybovat kolem 480 milionů korun. Zpočátku by na trase mezi Hrabovou a Žilinou mohly denně jezdit dvě soupravy nákladních vlaků. Dočasně by mohly vyjíždět a končit v Ostravě-Kunčicích.
V případě mošnovské průmyslové zóny zástupci kraje počítají s výstavbou nové tříkilometrové trati, která se ve Studénce napojí na druhý tranzitní železniční koridor. Nová trať bude mít dvě zastávky, jednu v průmyslové zóně a druhou na letišti.
K zóně v Nošovicích zbývá vystavět šest set metrů železnice. K nové továrně společnosti Hyundai by měly v budoucnu směřovat osobní i nákladní vlaky. Osobní vlaky by měly přivážet zaměstnance automobilky.
RADIM ŠLEZINGR
Železnice by měla vést do Mošnova, Ostravy-Hrabové i Nošovic
zjistili jsme
Velké průmyslové zóny v Moravskoslezském kraji budou napojeny na železnice. Kolejové spojení se má stát jejich neodmyslitelnou součástí a základní podmínkou jejich funkčnosti.
Ostrava * Po Mošnovu, kde by k průmyslové zóně měla vést železnice do tří let, kraj připravuje také napojení zóny v OstravěHrabové a Nošovicích. „Všechny tyto záležitosti jsou nyní ve stavu projednávání a přípravy včetně ekonomických kalkulací,“ uvedl generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian. Přímé dopravní napojení průmyslových zón podle něj patří k základním parametrům jejich připravenosti. Průmyslovou zónu v Ostravě-Hrabové, kde působí subdodavatelé nové automobilky KIA v Žilině, je podle něj potřebné co nejdříve spojit se Slovenskem.
Přípravy napojení průmyslové zóny v Ostravě-Hrabové jsou už v plném proudu. O tomto záměru jednali v Ostravě zástupci Českých drah s představiteli Státního fondu dopravní infrastruktury, Správy železniční dopravní cesty, Moravskoslezského kraje, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, zástupci korejské strany, senátoři a poslanci zvolení za příslušné obvody minulý týden.
„České dráhy hodlají posílit svou roli vedoucí k propojení vznikající průmyslové zóny v Hrabové s efektivní železniční dopravou. Proto České dráhy podaly přihlášku do Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje,“ sdělil generální ředitel Českých drah Josef Bazala.
K zóně v Hrabové je nutné dobudovat asi 5,7 kilometrů železnice. V budoucnu by se mohla napojit na trať v Paskově. Náklady na vybudování kolejí by se měly pohybovat kolem 480 milionů korun. Zpočátku by na trase mezi Hrabovou a Žilinou mohly denně jezdit dvě soupravy nákladních vlaků. Dočasně by mohly vyjíždět a končit v Ostravě-Kunčicích.
V případě mošnovské průmyslové zóny zástupci kraje počítají s výstavbou nové tříkilometrové trati, která se ve Studénce napojí na druhý tranzitní železniční koridor. Nová trať bude mít dvě zastávky, jednu v průmyslové zóně a druhou na letišti.
K zóně v Nošovicích zbývá vystavět šest set metrů železnice. K nové továrně společnosti Hyundai by měly v budoucnu směřovat osobní i nákladní vlaky. Osobní vlaky by měly přivážet zaměstnance automobilky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/94616/
18.8.2006 Právo str. 10 Severní Morava a Slezsko
Anna Bortlíčková
Po kolejích by se z Hrabové přepravovaly také díly karosérií do automobilek v Žilině a Nošovicích
Průmyslová zóna v OstravěHrabové bude napojena na železniční dopravu. Po železnici by se tak z Hrabové mohly přepravovat také automobilové komponenty, které se tam budou vyrábět, do nových automobilek Kia u slovenské Žiliny a Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku.
„K zóně je potřeba dobudovat asi 5,7 kilometru železnice. Ta by se mohla napojit na trať v Paskově. Podle projektu proveditelnosti stavby, který je hotový, by se náklady na investici měly pohybovat kolem 480 miliónů korun,“ sdělil Právu generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian.
„Je to záměr velmi reálný,“ řekl Právu Aleš Ondrůj, tiskový mluvčí Českých drah (ČD), po jednání v Ostravě, kterého se vedle manažerů ČD zúčastnili představitelé Státního fondu dopravní infrastruktury, Správy železniční dopravní cesty, Moravskoslezského kraje, zástupci korejské strany atd.
„Cíl schůzky byl jediný - nastartovat celý proces tak, aby na jeho konci byla jasná garance propojení železniční dopravy s aktivitami v zóně Hrabová,“ řekl generální ředitel ČD Josef Bazala. Jak na dotaz Práva uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana Pavol Lukša (KDU-ČSL), již je vyhotovena technická studie, která jednoznačně prokázala průchodnost tohoto záměru v příslušném území.
V zóně v Ostravě-Hrabové staví svůj nový závod mj. jihokorejská firma Sungwoo Hitech, která tam bude vyrábět díly karosérií až pro 600 tisíc osobních aut ročně. Z toho polovina bude směřovat do automobilky Kia v Tepličce nad Váhom nedaleko Žiliny a druhá polovina do automobilky Hyundai v Nošovicích, řekl Právu ředitel projektu Internacionalizace podnikání v ČR Jung-Sun Kim.
„Přínos napojení zóny v OstravěHrabové na železnici spočívá především v tom, že nedojde k výraznému nárůstu kamiónové dopravy, a tím pádem ani ke zvýšení ekologické zátěže pro občany měst a obcím ve směru k hranicím se Slovenskem,“ uvedl Lukša. „Navíc přeprava po železnici je v zimě určitě spolehlivější,“ doplnil Kim.
Podle Bazaly napojení průmyslové zóny na železniční dopravu a celkově na projekty jihokorejských společností Kia v Žilině a Hyundai v Nošovicích přitom umožní nejen využívat železniční přepravu komponentů z průmyslové zóny v Hrabové do závodů Kia a Hyundai, ale také přepravovat vyrobená vozidla z nových automobilek k zákazníkům. Taková přeprava je přitom kapacitně, podnikatelsky i ekologicky výhodnější než například silniční doprava, dodal.
Anna Bortlíčková
Po kolejích by se z Hrabové přepravovaly také díly karosérií do automobilek v Žilině a Nošovicích
Průmyslová zóna v OstravěHrabové bude napojena na železniční dopravu. Po železnici by se tak z Hrabové mohly přepravovat také automobilové komponenty, které se tam budou vyrábět, do nových automobilek Kia u slovenské Žiliny a Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku.
„K zóně je potřeba dobudovat asi 5,7 kilometru železnice. Ta by se mohla napojit na trať v Paskově. Podle projektu proveditelnosti stavby, který je hotový, by se náklady na investici měly pohybovat kolem 480 miliónů korun,“ sdělil Právu generální ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian.
„Je to záměr velmi reálný,“ řekl Právu Aleš Ondrůj, tiskový mluvčí Českých drah (ČD), po jednání v Ostravě, kterého se vedle manažerů ČD zúčastnili představitelé Státního fondu dopravní infrastruktury, Správy železniční dopravní cesty, Moravskoslezského kraje, zástupci korejské strany atd.
„Cíl schůzky byl jediný - nastartovat celý proces tak, aby na jeho konci byla jasná garance propojení železniční dopravy s aktivitami v zóně Hrabová,“ řekl generální ředitel ČD Josef Bazala. Jak na dotaz Práva uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana Pavol Lukša (KDU-ČSL), již je vyhotovena technická studie, která jednoznačně prokázala průchodnost tohoto záměru v příslušném území.
V zóně v Ostravě-Hrabové staví svůj nový závod mj. jihokorejská firma Sungwoo Hitech, která tam bude vyrábět díly karosérií až pro 600 tisíc osobních aut ročně. Z toho polovina bude směřovat do automobilky Kia v Tepličce nad Váhom nedaleko Žiliny a druhá polovina do automobilky Hyundai v Nošovicích, řekl Právu ředitel projektu Internacionalizace podnikání v ČR Jung-Sun Kim.
„Přínos napojení zóny v OstravěHrabové na železnici spočívá především v tom, že nedojde k výraznému nárůstu kamiónové dopravy, a tím pádem ani ke zvýšení ekologické zátěže pro občany měst a obcím ve směru k hranicím se Slovenskem,“ uvedl Lukša. „Navíc přeprava po železnici je v zimě určitě spolehlivější,“ doplnil Kim.
Podle Bazaly napojení průmyslové zóny na železniční dopravu a celkově na projekty jihokorejských společností Kia v Žilině a Hyundai v Nošovicích přitom umožní nejen využívat železniční přepravu komponentů z průmyslové zóny v Hrabové do závodů Kia a Hyundai, ale také přepravovat vyrobená vozidla z nových automobilek k zákazníkům. Taková přeprava je přitom kapacitně, podnikatelsky i ekologicky výhodnější než například silniční doprava, dodal.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/94109/
zdravim
uz davnejsie ma zaujali fabriky ZVS a Lieskovec v Dubnici nad VAhom a takisto aj ich vlecky. Viem ze do Lieskovca bola zrusena uz davno, do ZVS len pred par rokmi. A v ZVS bola takisto vnutropodnikova uzkokolajka. Myslim ze zaujimave boli sklonove pomery na tychto vleckach. Ak mate nietko nejake fotky, plany alebo hocijake ine materialy(informacie), budem vdacny.
vdaka
uz davnejsie ma zaujali fabriky ZVS a Lieskovec v Dubnici nad VAhom a takisto aj ich vlecky. Viem ze do Lieskovca bola zrusena uz davno, do ZVS len pred par rokmi. A v ZVS bola takisto vnutropodnikova uzkokolajka. Myslim ze zaujimave boli sklonove pomery na tychto vleckach. Ak mate nietko nejake fotky, plany alebo hocijake ine materialy(informacie), budem vdacny.
vdaka
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/86231/
Ma niekto prehlad o budovani vlecky pre Kiu pri Ziline? Dnes som tadial prechadzal a videl som, ze v oblasti napojenia vlecky su nove stlpy trakcneho vedenia, je osadena asi 1 brana v oblasti buducej vyhybky a zrejme bude aj kolajova spojka medzi tratovymi kolajmi.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/84784/
Tento tyzden sa zacali pripravne prace na rozobratie vlecky Šalkova-cementaren BB. Maju byt odstranene vsetky kolaje az na dve jedna bude pre vlaky iba prechadzajuce a druha pre nastupovanie a vystupovanie. ak sa mi do ruk dostane fotak dam aj foto
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/81451/
Ždírec nad Doubravou - České dráhy letos investují kolem 40 milionů korun do železniční vlečky u pily Stora Enso Timber ve Ždírci nad Doubravou, aby na koleje dostaly větší objem nákladu. Největší domácí pila v tomto roce přepraví asi 1,36 milionu tun dřeva, štěpek či pilin, z toho pětinu po železnici. Po dokončení modernizace vlečky by vagony měly převážet více než polovinu hmot. Ze silnic v zemi díky tomu ročně ubude přibližně 18 600 kamionů.
„Jde o převzetí určitého nákladu ze silnice na železnici,“ řekl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Dráhy se chystají vlečku ve ždírecké průmyslové zóně prodloužit a rozšířit překladiště. Investice by měla být dokončena ve druhém pololetí roku. Podle mluvčího má o přepravu po kolejích zájem pila i papírny ve Štětí, které ze Ždírce odebírají dřevní štěpku.
Stora Enso po modernizaci technologií plánuje v tomto roce ve Ždírci pořezat kolem milionu metrů krychlových kulatiny. Loni to bylo asi čtvrtinu méně. Podle údajů podniku kamiony ročně převezou jeden milion 82 tisíc tun materiálu, vlaky 280 tisíc tun. Díky přestavbě vlečky stoupne objem železniční přepravy téměř trojnásobně na 612 tisíc tun, po silnicích se bude nadále vozit 750 tisíc tunmateriálu. Stora začala nakládat štěpku do vlaku se speciálně vyrobenými kontejnery loni v červenci. Nyní mezi Ždírcem a Planou jezdí jednou týdně vlak s 18 vagony. Po přebudování vlečky by se štěpka mohla nakládat šestkrát týdně.
Ve vagonech se budou převážet také piliny k výrobci dřevotřískových desek Kronospan v Jihlavě. Na železnici se předpokládá i podstatný nárůst objemu pilařské kulatiny pro ždírecký závod.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
„Jde o převzetí určitého nákladu ze silnice na železnici,“ řekl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Dráhy se chystají vlečku ve ždírecké průmyslové zóně prodloužit a rozšířit překladiště. Investice by měla být dokončena ve druhém pololetí roku. Podle mluvčího má o přepravu po kolejích zájem pila i papírny ve Štětí, které ze Ždírce odebírají dřevní štěpku.
Stora Enso po modernizaci technologií plánuje v tomto roce ve Ždírci pořezat kolem milionu metrů krychlových kulatiny. Loni to bylo asi čtvrtinu méně. Podle údajů podniku kamiony ročně převezou jeden milion 82 tisíc tun materiálu, vlaky 280 tisíc tun. Díky přestavbě vlečky stoupne objem železniční přepravy téměř trojnásobně na 612 tisíc tun, po silnicích se bude nadále vozit 750 tisíc tunmateriálu. Stora začala nakládat štěpku do vlaku se speciálně vyrobenými kontejnery loni v červenci. Nyní mezi Ždírcem a Planou jezdí jednou týdně vlak s 18 vagony. Po přebudování vlečky by se štěpka mohla nakládat šestkrát týdně.
Ve vagonech se budou převážet také piliny k výrobci dřevotřískových desek Kronospan v Jihlavě. Na železnici se předpokládá i podstatný nárůst objemu pilařské kulatiny pro ždírecký závod.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/75799/
V budúcnosti plánujem čosi o tom napísať. Pomaly sa konsolidujem v novom zamestnaní, ale ešte mám voči VLAKY.NET-u podlžnosť. Najprv sa tej musím zbaviť. Pridám aj zopár fotiek.
1. "Prasiatka" T 211.0650 a 0527 (december 2004)
2. V remíze sa ukrýva "Rosnička" T 334.0712 (december 2004)
3. "Rosnička" T 334.0712 (august 2005)