Priemyselné železnice a železničné vlečky
Súčasťou železničnej infraštruktúry Slovenska sú aj železničné vlečky, i keď nepatria do infraštruktúry ŽSR. Myslím si, že táto téma je tiež zaujímavá a je o čom diskutovať.
Podradené diskusné témy
Čtvrtek 12. dubna 2007 se v závodě ŠKODA AUTO, a. s., v Kvasinách stal významným datem. Za účasti prezidenta republiky pana Prof. Ing. Václava Klause, CSc., byl v areálu zdejší automobilky slavnostně zahájen provoz nové železniční přesuvny.
Prezidenta v Kvasinách přivítali předseda představenstva Škoda Auto Detlef Wittig, člen představenstva pro oblast personalistiky Martin Jahn a vedoucí představitelé kvasinského závodu. Mezi účastníky této slavnostní události nechyběl ani náměstek generálního ředitele Českých drah, a. s., pro nákladní dopravu Ing. Rodan Šenekl.
Přesuvna je unikátní zařízení umožňující efektivní a rychlé nakládání patrových železničních vozů automobily. Pomocí tohoto zařízení lze naložit až 60 automobilů za hodinu, což představuje kapacitu až 900 automobilů denně. V České republice se ve vlečkovém provozu jedná o ojedinělé zařízení.
Automobily a karoserie se v Kvasinách, resp. v Solnici, jak se jmenuje přípojová stanice pro vlečku automobilky, nakládaly již od třicátých let 20. století. Odtud putovaly k velkoodběratelům v tehdejším Československu i do zahraničí např. automobily Škoda Octavia Combi, Škoda 110 R Coupé, Škoda 130 Rapid a další. Dnes výrobní program kvasinské automobilky tvoří vozy Superb a Roomster.
Bohužel od roku 2002, kdy se závod soustředil na produkci modelu Superb, byla expedice hotových aut po železnici realizována v zanedbatelném množství. Obrat přineslo až rozšíření výrobního programu o model Roomster. Nezbytnou podmínkou pro převedení části přeprav automobilů znovu na železnici byla rekonstrukce a úprava vlečky.
Na podzim roku 2005 byla zbourána stará nakládací rampa a na jejím místě se naplno rozběhla výstavba tří nových vlečkových kolejí a o rok později také skeletu haly již zmiňované přesuvny. Již 12. června 2006 proběhla na provizorní čelní rampě premiérová nakládka nového modelu Roomster na železniční vozy, ale až na jaře 2007 byla dokončena stavba a montáž technologie přesuvny.
Tato stavba byla realizována jako společná investice firem Škoda Auto a České dráhy. ČD se na rekonstrukci a rozšíření kolejiště podílely poměrně významnou částkou 26 milionů Kč. Investice Škody Auto pak přesáhly částku 60 milionů Kč. Je tedy zřejmé, že účast Ing. Šenekla na slavnostní akci nebyla jen symbolická a že České dráhy jsou vnímány jako seriozní obchodní partner, který má co nabídnout a s nímž je možné realizovat řadu nových projektů. O této připravenosti ujistil Ing. Šenekl mimo jiné i hejtmana Královéhradeckého kraje Ing. Pavla Bradíka.
(Autor M. Roh je vedoucí odd. analýzy nákladní dopravy GŘ ČD, a. s.)
(Železničář 17/2007)
Já jsem si sice pod pojmem "železniční přesuvna" představoval vždycky něco jiného, než je nakládátko na gumokolky, ale budiž. Hlavně, že bude nákladiště vzkvétat, léta tam spíš rostla lebeda.
Prezidenta v Kvasinách přivítali předseda představenstva Škoda Auto Detlef Wittig, člen představenstva pro oblast personalistiky Martin Jahn a vedoucí představitelé kvasinského závodu. Mezi účastníky této slavnostní události nechyběl ani náměstek generálního ředitele Českých drah, a. s., pro nákladní dopravu Ing. Rodan Šenekl.
Přesuvna je unikátní zařízení umožňující efektivní a rychlé nakládání patrových železničních vozů automobily. Pomocí tohoto zařízení lze naložit až 60 automobilů za hodinu, což představuje kapacitu až 900 automobilů denně. V České republice se ve vlečkovém provozu jedná o ojedinělé zařízení.
Automobily a karoserie se v Kvasinách, resp. v Solnici, jak se jmenuje přípojová stanice pro vlečku automobilky, nakládaly již od třicátých let 20. století. Odtud putovaly k velkoodběratelům v tehdejším Československu i do zahraničí např. automobily Škoda Octavia Combi, Škoda 110 R Coupé, Škoda 130 Rapid a další. Dnes výrobní program kvasinské automobilky tvoří vozy Superb a Roomster.
Bohužel od roku 2002, kdy se závod soustředil na produkci modelu Superb, byla expedice hotových aut po železnici realizována v zanedbatelném množství. Obrat přineslo až rozšíření výrobního programu o model Roomster. Nezbytnou podmínkou pro převedení části přeprav automobilů znovu na železnici byla rekonstrukce a úprava vlečky.
Na podzim roku 2005 byla zbourána stará nakládací rampa a na jejím místě se naplno rozběhla výstavba tří nových vlečkových kolejí a o rok později také skeletu haly již zmiňované přesuvny. Již 12. června 2006 proběhla na provizorní čelní rampě premiérová nakládka nového modelu Roomster na železniční vozy, ale až na jaře 2007 byla dokončena stavba a montáž technologie přesuvny.
Tato stavba byla realizována jako společná investice firem Škoda Auto a České dráhy. ČD se na rekonstrukci a rozšíření kolejiště podílely poměrně významnou částkou 26 milionů Kč. Investice Škody Auto pak přesáhly částku 60 milionů Kč. Je tedy zřejmé, že účast Ing. Šenekla na slavnostní akci nebyla jen symbolická a že České dráhy jsou vnímány jako seriozní obchodní partner, který má co nabídnout a s nímž je možné realizovat řadu nových projektů. O této připravenosti ujistil Ing. Šenekl mimo jiné i hejtmana Královéhradeckého kraje Ing. Pavla Bradíka.
(Autor M. Roh je vedoucí odd. analýzy nákladní dopravy GŘ ČD, a. s.)
(Železničář 17/2007)
Já jsem si sice pod pojmem "železniční přesuvna" představoval vždycky něco jiného, než je nakládátko na gumokolky, ale budiž. Hlavně, že bude nákladiště vzkvétat, léta tam spíš rostla lebeda.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/161673/
prekládkovom termináli v Dunajskej Strede uvádza článok na http://www.k-report.net
http://k-report.net/clanek-Z172.htm
http://k-report.net/clanek-Z172.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/157833/
Dodo: No minule sa mi podarilo dostat do arelu mlynov ktore nam prave zbúrali a boli tam ešte zvyšky 2 koľají hm každy deäň som okolo nich chodil ale nikdy predtým som sa tam nedostal - no bolo by zaujímavé vedieť aj nejake detaily ohladom prevádzky 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/157624/
andrejo: To by zaujímalo aj mňa. Matne sa na tú vlečku pamätám. Tu je náčrt, ako viedla k mlynu. Možno sa mýlim. Ako bola napojená vlečka do pivovaru, neviem. Na mapke sú dokonca zakreslené zvyšky vlečky v areáli pivovaru. Dúfam, že to niekto uvedie na správnu "koľaj".
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/157611/
Vážny chce pri Košiciach obrí terminálPri Košiciach vyrastie podľa ministra dopravy Ľubomíra Vážneho prekladiskové centrum pre nákladnú dopravu za 1,2 miliardy korún. Na Slovensku by mali vzniknúť celkom štyri takéto strediská. Globálny logistický industriálny park by mali postaviť do roku 2012.
"Dynamika nákladnej dopravy je veľká a potenciál kraja je taký, že takýto terminál uživí," povedal Vážny.
Terminál by mal stáť ma lokalite Bočiar v blízkosti oceliarní U.S. Steel a košického medzinárodného letiska. V prekládkovom centre sa stretne širokorozchodná vlaková trať s bežným európskym rozchodom a cestnou sieťou. Celú stavbu by mala realizovať štátna nákladná železničná spoločnosť Cargo. Z kohézneho fondu Európskej únie by sa malo pokryť 70 percent nákladov.
"Cieľom je najmä prekládka z kamiónovej dopravy na železničnú, využiť sa ale dá aj potenciál širokorozchodnej trate, ktorá spája Európu s Áziou," povedal Imrich Fülöp z vedenia Úradu Košického samosprávneho kraja.
Po postavení terminálu s 250-tonovým žeriavom z verejných zdrojov by mali nasledovať súkromné investície do skladov. Celkovo by tak investícia do parku mohla dosiahnuť dve miliardy korún. V centre by podľa Fülöpa mohlo nájsť prácu niekoľko sto ľudí. Následne by pri prekladiskovom centre mohol vyrásť aj priemyselný park.
Na Slovensku by mali vyrásť spolu štyri takéto centrá, Fülöp však nevedel ich lokalitu upresniť.
http://www.tvojepeniaze.sk/vazny-chce-pri-kosiciach-obri-terminal-dh5-/sk_pspravy.asp?c=A070413_143600_sk_pspravy_p17
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/156353/
Karlovarské hejtmanství přehodnotí projekt na stavbu komunikace pro cyklisty v rámci projektu Cyklostezka Ohře, která měla původně vést po nevyužívané železniční vlečce v úseku mezi Kyselkou a Vojkovicemi. Trať patří stáčírně Mattoni společnosti Karlovarské minerální vody (KMV), která zvažuje obnovení přepravy produktů po kolejích, což by znamenalo výrazný úbytek kamionů na silnici do Kyselky.
Vlečku odstavenou po roce 1990 chtěl kraj v rámci budování cyklistické trasy regionem využít hlavně kvůli složitému terénu v oblasti mezi Kyselkou a Vojkovicemi. Producenti minerálek kdysi sami vlečku kraji nabízeli.
Karlovarský kraj nyní iniciativu KMV vítá. Obnova silnice přetěžované nákladními auty si vyžádala v uplynulých letech přes 220 milionů korun. Podstatnou část hradil Karlovarský kraj s přispěním Evropské unie. „Podle informací, které od KMV máme, si firma nejdříve nechá vypracovat technicko-ekonomickou studii proveditelnosti,“ poznamenal Zborník.
Záměru vést páteřní cyklostezku údolím řeky Ohře mezi Kyselkou a Vojkovice se ale kraj nevzdá. Jenom bude realizace projektu komplikovanější. Trasa se musí vejít do poměrně úzkého kaňonu mezi řeku a násep železnice.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
A pak že Mattoni už není!
Vlečku odstavenou po roce 1990 chtěl kraj v rámci budování cyklistické trasy regionem využít hlavně kvůli složitému terénu v oblasti mezi Kyselkou a Vojkovicemi. Producenti minerálek kdysi sami vlečku kraji nabízeli.
Karlovarský kraj nyní iniciativu KMV vítá. Obnova silnice přetěžované nákladními auty si vyžádala v uplynulých letech přes 220 milionů korun. Podstatnou část hradil Karlovarský kraj s přispěním Evropské unie. „Podle informací, které od KMV máme, si firma nejdříve nechá vypracovat technicko-ekonomickou studii proveditelnosti,“ poznamenal Zborník.
Záměru vést páteřní cyklostezku údolím řeky Ohře mezi Kyselkou a Vojkovice se ale kraj nevzdá. Jenom bude realizace projektu komplikovanější. Trasa se musí vejít do poměrně úzkého kaňonu mezi řeku a násep železnice.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
A pak že Mattoni už není!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/152167/
Mám mapu mesta TN spred 30tich rokov. Vojenská vlečka v mestskej časti KUBRA pokračuje ďalej do lesov, do muničných skladov a iných vojenských priestorov. Sú tam aj bunkre, do ktorých ide. Vlečka je tam presne zakreslená, možno preto, lebo je to mapa nemecká, tak si dali záležať na strategické ciele...ale tunel na Nováky je hlúposť!!! Také nič tam nie je. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/147833/
V roce 2001 uzavřeli nejvyšší představitelé automobilek Toyota Motor Corporation a PSA Peugeot Citroen dohodu o výstavbě společné automobilky na výrobu malých kompaktních vozů. Zároveň byla vybírána nejvhodnější lokalita pro výstavbu této továrny. A v prosinci téhož roku padla volba na průmyslovou zónu Kolín-Ovčáry.
V září 2002 byla zóna připravena k prvním stavebním pracím, na jaře 2004 byla zahájena instalace prvních technologií a 28. února 2005 sjel z montážní linky první automobil. Zdá se to neuvěřitelné, ale od té doby bylo v Kolíně vyrobeno již více než půl milionu osobních automobilů výše uvedených značek. Výrobní kapacita je značná, za ideálních podmínek sjede z montážní linky automobil každou minutu, což představuje až 5800 automobilů za jednu směnu.
Je zřejmé, že odvoz tak velkého množství vyrobených automobilů není možný bez železniční dopravy. Pro úplnost dodejme, že ji zajišťují v podstatě tři vlečky: vlečka na Logistickém centru firmy GEFCO, vlečka vlastní automobilky, resp. logistického centra TPCA „CBU“, a vlečka Green Metal zajišťující likvidaci odpadu.
Z Kolína odjíždí asi čtrnáct ucelených vlaků týdně do celé Evropy, např. do Itálie – do Parmy, Torrile San Polo nebo Pavia, do belgického přístavu Zeebrugge nebo do francouzských stanic Amberieu, Bourget, Callais a dalších destinací, např. Athén či Curtici. Ucelené vlaky doplňují jednotlivé zásilky řazené do běžných nákladních vlaků. Bez rozpaků můžeme říci, že kolem 65 % produkce automobilky je odváženo po železnici. Za první tři měsíce letošního roku odjelo z Kolína přes 3300 železničních vozů ložených automobily, což oproti stejnému období loňského roku představuje nárůst o více než 660 vozů.
Začátky spolupráce mezi automobilkou a Českými drahami nebyly lehké. O tom by jistě mohli říci své jak zástupci stanice Kolín, tak odboru nákladní dopravy a přepravy a Regionálního zákaznického centra Praha. Zahájení provozu na vlečkách předcházela řada jednání o obchodních podmínkách a uzavření všech potřebných smluv. Bylo potřebné vypracovat technologii tak, aby uživatelé všech tří vleček byli spokojeni. Dnes jsou přímo na vlečce přítomni dva pracovníci Českých drah, kteří zabezpečují technickou a komerční předávku vozů od vlečkaře. Pravidelně se také účastní ranních brífingů s kolegy z automobilky a distribuční firmy GEFCO a dojednávají konkrétní podmínky provozu, počty obsluh nebo splnění dalších potřeb zákazníků v daný den.
Návoz komponentů pro výrobu automobilů bohužel zajišťují výhradně kamiony, především z důvodu téměř bezskladového provozu automobilky, vyžadujícího zásobování v režimu „just in time“. Svůj vliv má samozřejmě i vyčerpaná kapacita vlečkového kolejiště. Při návozu komponentů by však v budoucnu mohly být využity kontejnery. Svitky plechů pro lisování částí karoserií vyráběných automobilů se z velké části do Kolína přepravují po železnici. Nikoliv však přímo do průmyslové zóny v Ovčárech, ale na vlečku společnosti Mi-King v blízkosti kolínského depa.
Dosti často se stává, že kolejiště stanice Kolín je zaplněno prázdnými nákladními vozy čekajícími na nakládku v automobilce, loženými vozy připravenými k odjezdu do cílových destinací, ale i vozy s dalšími zásilkami. Kapacita stanice bude v blízké době omezena rovněž stavebními pracemi. Do budoucna je však nutné hledět s optimismem. České dráhy od zahájení zkušebního provozu v březnu 2005 dokázaly, že jsou připraveny realizovat i ty nejnáročnější požadavky svých partnerů z automobilového průmyslu, včetně např. zajištění ostrahy automobilů ve stanici Kolín. Do budoucna by se spolupráce měla ještě rozšířit.
(Železničář 21/2007)