Priemyselné železnice a železničné vlečky
Súčasťou železničnej infraštruktúry Slovenska sú aj železničné vlečky, i keď nepatria do infraštruktúry ŽSR. Myslím si, že táto téma je tiež zaujímavá a je o čom diskutovať.
Podradené diskusné témy
Již delší dobu nevyužitá průmyslová vlečka mezi zastávkou Kunovice a nedalekou leteckou továrnou bude zřejmě znovu v provozu. Místo materiálu či pracovníků továrny ale budou vlaky vozit jen turisty. O takovém využití dráhy společně uvažují firma Aircraft Industries a tamní radnice. Podle místostarostky Ivany Majíčkové by projekt výrazně přispěl k rozvoji cestovního ruchu v regionu.
Letecká továrna, kterou od roku 2005 vlastní firma Aircraft Industries, nemá pro železniční vlečku využití již přibližně deset let. Její chátrání zastavil až nový majitel. „Oslovili jsme město, zda má zájem trať využít jako turistickou atrakci. Zcela ji zrušit nám připadlo škoda,“ uvedl výkonný ředitel firmy Roman Planička. Zastupitelé Kunovic záměr podpořili, radnice nyní s továrnou jedná o dalším postupu.
Po trati tak zřejmě budou jezdit rekreační vláčky. „Trasa především spojí Baťův kanál a letecké muzeum. Kromě toho je v její blízkosti naučná stezka v Kunovském lese, po cyklostezce to není daleko ani do lázní v Ostrožské Nové Vsi,“ uvedla Majíčková. Podle ní zřejmě vznikne obecně prospěšná společnost založená firmou Aircraft Industries a městem, která bude mimo jiné hledat provozovatele rekreační kolejové dopravy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Letecká továrna, kterou od roku 2005 vlastní firma Aircraft Industries, nemá pro železniční vlečku využití již přibližně deset let. Její chátrání zastavil až nový majitel. „Oslovili jsme město, zda má zájem trať využít jako turistickou atrakci. Zcela ji zrušit nám připadlo škoda,“ uvedl výkonný ředitel firmy Roman Planička. Zastupitelé Kunovic záměr podpořili, radnice nyní s továrnou jedná o dalším postupu.
Po trati tak zřejmě budou jezdit rekreační vláčky. „Trasa především spojí Baťův kanál a letecké muzeum. Kromě toho je v její blízkosti naučná stezka v Kunovském lese, po cyklostezce to není daleko ani do lázní v Ostrožské Nové Vsi,“ uvedla Majíčková. Podle ní zřejmě vznikne obecně prospěšná společnost založená firmou Aircraft Industries a městem, která bude mimo jiné hledat provozovatele rekreační kolejové dopravy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207439/
Vrchlabská škodovka: až tisíc aut denně Společnost Škoda Auto počítá ve Vrchlabí s rozšířením montážní haly a svařovny spolu s výstavbou nové lakovny, aby mohla zvýšit kapacitu závodu z dnešních necelých čtyř set až na tisíc vozů denně.
S tímto záměrem souvisí také vybudování více než kilometr dlouhé železniční vlečky, zřízení téměř dvojnásobné odstavné plochy pro hotové vozy a výstavba parkoviště pro auta zaměstnanců s bezmála pětinásobnou kapacitou oproti dnešku. Ve Vrchlabí by měl do roku 2010 vzniknout plnohodnotný závod, který bude schopen vyrábět kompletní automobily, a ne je jako v současné době pouze montovat.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
S tímto záměrem souvisí také vybudování více než kilometr dlouhé železniční vlečky, zřízení téměř dvojnásobné odstavné plochy pro hotové vozy a výstavba parkoviště pro auta zaměstnanců s bezmála pětinásobnou kapacitou oproti dnešku. Ve Vrchlabí by měl do roku 2010 vzniknout plnohodnotný závod, který bude schopen vyrábět kompletní automobily, a ne je jako v současné době pouze montovat.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206099/
Vladan DOKOUPIL, moderátor
--------------------
Až patnáct tisíc nových pracovních míst by do roku 2013 měl nabídnout právě vznikající technologický park ve Šlapanicích u Brna. Na dvou stech hektarech pozemků mezi Šlapanicemi a brněnskou městskou částí Slatina jej za asi šestnáct a půl miliardy korun buduje developerská společnost CTP Invest. Půjde o jeden z největších areálů tohoto typu v České republice postavených bez státních pobídek. Areál nabídne prostory pro kanceláře, lehkou průmyslovou výrobu i výzkum a vývoj. Podle výkonného ředitele firmy Ramona Vose se tam už nyní staví první budovy.
Ramon VOS, výkonný ředitel CTP Invest
--------------------
Společnost, která se tam nastěhuje, je ČSAD Hodonín, bude tam mít logistické centrum, získají unikátní pozici, protože jejich pozemek bude mít napojení na železniční síť, takže budou přepravovat zboží do zemí po celé Evropě po dráze. Tu budovu stavíme už teď, takže se nastěhují v březnu roku 2008.
(ČRo - Brno)
--------------------
Až patnáct tisíc nových pracovních míst by do roku 2013 měl nabídnout právě vznikající technologický park ve Šlapanicích u Brna. Na dvou stech hektarech pozemků mezi Šlapanicemi a brněnskou městskou částí Slatina jej za asi šestnáct a půl miliardy korun buduje developerská společnost CTP Invest. Půjde o jeden z největších areálů tohoto typu v České republice postavených bez státních pobídek. Areál nabídne prostory pro kanceláře, lehkou průmyslovou výrobu i výzkum a vývoj. Podle výkonného ředitele firmy Ramona Vose se tam už nyní staví první budovy.
Ramon VOS, výkonný ředitel CTP Invest
--------------------
Společnost, která se tam nastěhuje, je ČSAD Hodonín, bude tam mít logistické centrum, získají unikátní pozici, protože jejich pozemek bude mít napojení na železniční síť, takže budou přepravovat zboží do zemí po celé Evropě po dráze. Tu budovu stavíme už teď, takže se nastěhují v březnu roku 2008.
(ČRo - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205798/
V Hrušovce a Bílém Újezdu sepisují dokonce petici. Lidem vadí prašnost i hlučnost
Obyvatelé obcí Hrušovka a Bílý Újezd u Lovosic se bouří kvůli nákladní dopravě, která každodenně jezdí do kamenolomu Dobkovičky.
Situace zašla tak daleko, že dokonce sepisují petici. Nelíbí se jim obrovská prašnost, hlučnost a malá bezpečnost v obci.
„Kvůli průjezdům těchto náklaďáku nám praskají zdi našeho domku. Práší a dělají strašný rámus,“ postěžovala si Anna Hrušková z Bílého Újezdu. „Jezdí od rána do večera. Za celý den jich projede přes sto,“ dodala Božena Řehánková z Hrušovky.
Silnice III. třídy v obcích Bílý Újezd a Hrušovka je už v bídném stavu.
„V Újezdu se kvůli náklaďákům propadl kus silnice,“ sdělila Anna Hrušková. Nákladní vozy zde vyjely také hluboké koleje.
Fakulta dopravy ČVUT v Praze zpracovala bezpečnostní posudek. Z jehož závěru vyplývá, že komunikace v této oblasti není schopná vydržet zátěž nákladních vozidel, která přes ni denně projíždí. Starosta Velemína Jiří Skalický proto navrhuje, aby se zamezilo vjezdu nákladních automobilů nad 10 tun.
Podle slov zástupce společnosti Kámen Zbraslav, který si nepřál být jmenován, se proti těmto omezením z pochopitelných důvodů budou bránit. Snížilo by jim to finanční zisk.
Obyvatelé obcí Hrušovka a Bílý Újezd uvedli, že ani povolená rychlost řidičům nákladních vozů nic neříká.
„Jezdí tady jako blázni. Jednou málem skončili u sousedky ve stodole,“ uvedla Božena Běhánková. „Už radši ani nejezdím na kole,“ sdělila Anna Hrušková. Proto chce Jiří Skalický v těchto obcích instalovat radary, které by měřily rychlost.
Všem problémům by se zamezilo, pokud se obnoví železniční doprava z kamenolomu Dobkovičky.
Vlečka se zrušila v 90. letech, jelikož se začala více využívat kamionová doprava. Na opětovné zprovoznění železniční dopravy zástupce společnosti Kámen Zbraslav kvůli vysokým finančním nákladům ale ani nepomýšlí.
Další alternativou, jak snížit dopravu přes obce Hrušovka a Bílý Újezd, je vybudování nové komunikace. Při stavbě silnice ale již dlouhodobě naráží zástupci obcí na nesouhlas Správy CHKO České středohoří a ekologů.
Počet náklaďáků se v obcích ještě zvýší. Kamenivo z kamenolomu se bude využívat při dokončování posledního 16,5 km dlouhého úseku dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic.
Situaci by mohl vyřešit kraj. Ten ale k tomu nemá patřičné kompetence.
Rozhodnout o zřízení dopravních omezení může jen odbor dopravy lovosického městského úřadu. A to pouze na základě doporučení Správy a údržby silnic Ústeckého kraje poté, kdy s návrhem vydá souhlasné stanovisko okresní inspektorát Policie ČR.
Kamenolom Dobkovičky ročně podle odbytu vytěží od 240 000 do 400 000 tun. Před nedávnem mu Obvodní báňský úřad v Mostě rozšířil těžbu o další desítky let.
Drcené kamenivo z lomu se využívá zejména pro stavební účely a silniční stavby.
(Ústecký deník)
Obyvatelé obcí Hrušovka a Bílý Újezd u Lovosic se bouří kvůli nákladní dopravě, která každodenně jezdí do kamenolomu Dobkovičky.
Situace zašla tak daleko, že dokonce sepisují petici. Nelíbí se jim obrovská prašnost, hlučnost a malá bezpečnost v obci.
„Kvůli průjezdům těchto náklaďáku nám praskají zdi našeho domku. Práší a dělají strašný rámus,“ postěžovala si Anna Hrušková z Bílého Újezdu. „Jezdí od rána do večera. Za celý den jich projede přes sto,“ dodala Božena Řehánková z Hrušovky.
Silnice III. třídy v obcích Bílý Újezd a Hrušovka je už v bídném stavu.
„V Újezdu se kvůli náklaďákům propadl kus silnice,“ sdělila Anna Hrušková. Nákladní vozy zde vyjely také hluboké koleje.
Fakulta dopravy ČVUT v Praze zpracovala bezpečnostní posudek. Z jehož závěru vyplývá, že komunikace v této oblasti není schopná vydržet zátěž nákladních vozidel, která přes ni denně projíždí. Starosta Velemína Jiří Skalický proto navrhuje, aby se zamezilo vjezdu nákladních automobilů nad 10 tun.
Podle slov zástupce společnosti Kámen Zbraslav, který si nepřál být jmenován, se proti těmto omezením z pochopitelných důvodů budou bránit. Snížilo by jim to finanční zisk.
Obyvatelé obcí Hrušovka a Bílý Újezd uvedli, že ani povolená rychlost řidičům nákladních vozů nic neříká.
„Jezdí tady jako blázni. Jednou málem skončili u sousedky ve stodole,“ uvedla Božena Běhánková. „Už radši ani nejezdím na kole,“ sdělila Anna Hrušková. Proto chce Jiří Skalický v těchto obcích instalovat radary, které by měřily rychlost.
Všem problémům by se zamezilo, pokud se obnoví železniční doprava z kamenolomu Dobkovičky.
Vlečka se zrušila v 90. letech, jelikož se začala více využívat kamionová doprava. Na opětovné zprovoznění železniční dopravy zástupce společnosti Kámen Zbraslav kvůli vysokým finančním nákladům ale ani nepomýšlí.
Další alternativou, jak snížit dopravu přes obce Hrušovka a Bílý Újezd, je vybudování nové komunikace. Při stavbě silnice ale již dlouhodobě naráží zástupci obcí na nesouhlas Správy CHKO České středohoří a ekologů.
Počet náklaďáků se v obcích ještě zvýší. Kamenivo z kamenolomu se bude využívat při dokončování posledního 16,5 km dlouhého úseku dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic.
Situaci by mohl vyřešit kraj. Ten ale k tomu nemá patřičné kompetence.
Rozhodnout o zřízení dopravních omezení může jen odbor dopravy lovosického městského úřadu. A to pouze na základě doporučení Správy a údržby silnic Ústeckého kraje poté, kdy s návrhem vydá souhlasné stanovisko okresní inspektorát Policie ČR.
Kamenolom Dobkovičky ročně podle odbytu vytěží od 240 000 do 400 000 tun. Před nedávnem mu Obvodní báňský úřad v Mostě rozšířil těžbu o další desítky let.
Drcené kamenivo z lomu se využívá zejména pro stavební účely a silniční stavby.
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/199594/
Průmyslovou zónu v Holešově spojí v budoucnu se světem nejen rychlostní komunikace a budující se dálnice D1, ale také železniční trať.
Hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš už kvůli těmto plánům jednal s generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty Janem Komárkem. Napojení průmyslového areálu by mělo vyřešit vybudování železniční vlečky, která lokalitu sloučí se současnou tratí do Holešova.
„Tak bude zóna zapojena do železniční sítě. Výstavba vlečky by měla začít kontinuálně s budováním infrastruktury celé zóny,“ potvrdil Lukáš.
Hejtman mimo jiné jednal i o modernizaci tratě Otrokovice - Zlín - Vizovice, přičemž projekt přesahující hodnotu tři miliardy korun zahrnuje i rekonstrukci nádraží ve Zlíně.
„Na setkání byla dohodnuta také další spolupráce obou institucí při opravách železničních přejezdů a zvyšování bezpečnosti provozu na místech křížení silnic a železnice,“ doplnil mluvčí Zlínského kraje Patrik Kamas.
(1.9.2007 Zlínský deník str. 5 Můj kraj)
Hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš už kvůli těmto plánům jednal s generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty Janem Komárkem. Napojení průmyslového areálu by mělo vyřešit vybudování železniční vlečky, která lokalitu sloučí se současnou tratí do Holešova.
„Tak bude zóna zapojena do železniční sítě. Výstavba vlečky by měla začít kontinuálně s budováním infrastruktury celé zóny,“ potvrdil Lukáš.
Hejtman mimo jiné jednal i o modernizaci tratě Otrokovice - Zlín - Vizovice, přičemž projekt přesahující hodnotu tři miliardy korun zahrnuje i rekonstrukci nádraží ve Zlíně.
„Na setkání byla dohodnuta také další spolupráce obou institucí při opravách železničních přejezdů a zvyšování bezpečnosti provozu na místech křížení silnic a železnice,“ doplnil mluvčí Zlínského kraje Patrik Kamas.
(1.9.2007 Zlínský deník str. 5 Můj kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196162/
Situácia na vlečke v Leopoldove:
Vo fabrike na výrobu bioetanolu do benzínu ENVIRAL práve prebieha skúšobná prevádzka a firma MEROCO, ktorá bude vyrábať bioetanol do nafty, sa pripravuje na spustenie skúšobnej prevádzky. Do ENVIRALu chodia cisternové vlaky(asi tak 20-25 voznov) 2x za týždeň a v súčstnosti sem vozia kukuricu z Dunajskej Stredy v kamiónoch. Po začatí plnej prevádzky budú voziť aj kukuricu vlaky.
Malo by to byť asi takto: jeden cisternový vlak denne(prídu prázdne odídu plné)
mali by chodiť smer Maďarsko(neviem kam presne)
do Nemecka a do bratislavského Slovnaftu.
jeden vlak s kukuricou denne(prídu plné odídu prázdne) z a do Dunajskej Stredy.
Teraz vozievajú vlaky rušne BRKS 230 065-5 a 770 527-0 ale po spustení plnej prevádzky by malo voziť vlaky aj Cargo.
Do kovošrotu začali chodiť asi tak 5-6 uhlákov za týždeň.
Pôvodne som chcel spravit o tomto reportáž ele pre neochotu firiem a nedostatokinformácii som sa na to vykašlal. Ale kebyže je záujem tak to spravímlebo mám fotky a aj ešte nejaké informácie.
Vo fabrike na výrobu bioetanolu do benzínu ENVIRAL práve prebieha skúšobná prevádzka a firma MEROCO, ktorá bude vyrábať bioetanol do nafty, sa pripravuje na spustenie skúšobnej prevádzky. Do ENVIRALu chodia cisternové vlaky(asi tak 20-25 voznov) 2x za týždeň a v súčstnosti sem vozia kukuricu z Dunajskej Stredy v kamiónoch. Po začatí plnej prevádzky budú voziť aj kukuricu vlaky.
Malo by to byť asi takto: jeden cisternový vlak denne(prídu prázdne odídu plné)
mali by chodiť smer Maďarsko(neviem kam presne)
do Nemecka a do bratislavského Slovnaftu.
jeden vlak s kukuricou denne(prídu plné odídu prázdne) z a do Dunajskej Stredy.
Teraz vozievajú vlaky rušne BRKS 230 065-5 a 770 527-0 ale po spustení plnej prevádzky by malo voziť vlaky aj Cargo.
Do kovošrotu začali chodiť asi tak 5-6 uhlákov za týždeň.
Pôvodne som chcel spravit o tomto reportáž ele pre neochotu firiem a nedostatokinformácii som sa na to vykašlal. Ale kebyže je záujem tak to spravímlebo mám fotky a aj ešte nejaké informácie.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/192967/
Keď som tu minulý rok odpisoval vlečku leopoldov stanica-liehovar-kovošrot-silo, tak teraz mením názor. Trať po silo je vyčistená. Nemám však nijaké dôkazy, že sa tam aj jazdí. Do nového závodu na bio etán snáď áno. V kovošrote sú odstavené obe prasiatka, tak ako minulý rok.
Ešte jednu otázku. Ako dopadla úzkorozchodná lokomotíva z novákovskej muničky.
Ešte jednu otázku. Ako dopadla úzkorozchodná lokomotíva z novákovskej muničky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/192267/
Kdo se nestihl zúčastnit Dne otevřených dveří Poldi v Kladně, může se alespoň podívat na obrázky z této pěkné akce, kde byla k vidění rozsáhlá síť úzkorozchodné dráhy, hutní provozy jako ocelárna, kovárny a kalírna za plného provovzu atd.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/180347/
Tá rosnička čo ju vlani v septembri v Ružomberku zlikvidovali bola T334 0834 a patrila fi.-Mondi BP SCP Ružomberok-dcérskej firmi SCP Obaly Solo Ružomberok.Bola v pojazdnom stave.V bývalom Texicome pôsoboli dve T 212 0 514 a T212 0 646.Rušne sa vraj v súčastnosti nachádzajú na vlečkách v Leopoldove kde boli predané. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/176492/
Téměř hotová je výstavba průmyslové zóny Triangle, která vznikla na místě bývalého vojenského letiště u Žatce. V současné době se tam dokončují hlavně silnice a chodníky.
Není ale úplně jasné, zda se bude obnovovat železniční vlečka z Postoloprt. Ta vojákům sloužila hlavně pro přísun paliva. V roce 2005 byl její svršek ale odstraněn. Staré kolejnice a pražce totiž neodpovídaly normám pro moderní vlečku. Dalo se tam jezdit maximálně 30 km/h, ale potřeba zóny je jednou tak vyšší.
Ústecký kraj, vlastník průmyslové zóny, má sice stavební povolení, s výstavbou vlečky ale čeká, zda o ní bude vůbec ze strany investorů v zóně Triangle zájem.
„Ústecký kraj bude rekonstrukci vlečky hradit teprve poté, kdy o tento způsob dopravy projeví zájem některý z investorů v Triangle. Poté je schopen stavební akci zrealizovat v rozmezí několika měsíců,“ uvedl na dotaz Deníku František Janačík z tiskového oddělení Krajského úřadu Ústeckého kraje.
Japonské továrny zatím o vlečku nijak zvlášť neusilují. „Společnost IPS Alpha nevedla s vedením Ústeckého kraje žádná jednání o obnovení vlečky do zóny Triangle,“ sdělila Gabriela Benešová, mluvčí společnosti IPS Alpha, největšího investora v zóně. „Pokud by však tento záměr byl realizován, pravděpodobně by hledala cesty využití této dopravní cesty,“ dodala.
Otázkou zůstává, zda investoři vlečku, jejíž obnova se odhaduje na 200 milionů korun, vůbec potřebují. „V současné době přijíždí denně do závodu IPS Alpha 8 až 10 kamionů s materiálem. Při plném výkonu by měl tento počet stoupnout přibližně na 15 kamiónů denně. Dopravu hotových výrobků ze závodu zajišťuje v současnosti maximálně osm kamionů denně, tento počet se již pravděpodobně nebude zvyšovat,“ sdělila mluvčí IPS Alpha. Při tomto počtu není vlečka pro továrnu zřejmě příliš důležitá. Zvláště po dokončení rychlostní silnice R7 Praha – Chomutov, která povede hned vedle zóny Triangle.
Pokud by se vlečka z nádraží v Postoloprtech do zóny přece jen obnovovala, počítá se, že v délce osmi a půl kilometrů bude provedena výměna či doplnění kolejí, výměna pražců, zpevnění drážního tělesa a mírné redukce některých zatáček. S přepravou cestujících, hlavně zaměstnanců do zóny, zpracovaný projekt obnovy vlečky nepočítá. „Pro provoz osobní dopravy by bylo zapotřebí dalších stavebních úprav, s nimiž prozatím projekt nepočítá,“ uvedl František Janačík.
(Chomutovský deník)