Kraje ČR a železnice

Liberecký kraj dá v letošním roce na zajištění železniční dopravy necelých 190 milionů korun. Zhruba 185,4 milionu je určeno na krytí prokazatelných ztrát dopravce, dalšími 4,2 milionu korun přispěje kraj na žákovské jízdné. Výši úhrad, která je na úrovni loňského roku, už schválila Rada Libereckého kraje. „České dráhy původně požadovaly 214 milionů korun, nejsou ale schopny rozklíčovat, kolik cestujících skutečně vlaky v Libereckém kraji přepravily, a tak jsme se nakonec shodli na kompromisu,“ řekl radní pro dopravu Vladimír Richter. Za tyto prostředky zajistí podle něho České dráhy dopravu zhruba na úrovni loňského roku. „Doprava je v rozsahu 3,9 milionu kilometrů, což je zhruba o 18 000 kilometrů víc než loni,“ dodal Richter.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Investoři z brněnské průmyslové zóny Černovická terasa a z průmyslového parku v Modřicích u Brna nejsou spokojeni s dopravním systémem v regionu. Pro své zaměstnance nyní firmy objednávají vlastní autobusy, řekl dnes na setkání podnikatelů s jihomoravským hejtmanem Stanislavem Juránkem Martin Röhrich ze společnosti Daikin. Problémy způsobují firmám statisícové ztráty, kraj je podle hejtmana připraven situaci řešit.

(Aktuálně.cz)

PŘEDSEDA KVV ČSSD PETR BENDA PRÁVU:

* Vedení krajské sociální demokracie nesouhlasí s rušením některých železničních tratí na severu Čech. Můžete být konkrétní?

I když ODS hází jejich rušení na vládu, není to pravda. Ministerstvo dopravy ani vláda vůbec nezasahují krajům do toho, jaké tratě rušit a jaké provozovat. Naopak, snahou sociální demokracie vždy bylo, je a bude zachovat dopravní obslužnost v maximální možné míře, a pokud jsou prostředky, ještě ji posílit. Zastáváme názor, že zrušení některých tratí může ochromit část kraje. Třeba v zimních měsících je v řadě obcí jediné možné spojení se světem právě po železnici.

* Problémy hrozí také tramvajovému spojení mezi Mostem a Litvínovem.

Stát tuto trať dotoval ročně patnácti milióny korun. Krajský úřad nyní tyto peníze nechce vydat, i když v rozpočtu jsou. Přitom tramvají se denně přepravuje více než deset tisíc lidí převážně za prací. S tvrzením, že se zde kříží tři druhy dopravy, nesouhlasím. Železniční doprava je zde převážně nákladní, autobusová slouží pro přepravu lidí z okolních obcí, kudy tramvaj nejede. V současné době proto připravujeme kompromisní návrh dohody o zajištění železniční dopravy, který předložíme krajskému zastupitelstvu.


(Regionální mutace | Právo - Ústecký kraj)

Úvahy o zriadení železničného prechodu Mikulovice - Głuchołazy sú pekné, ale budú ochotní Poliaci obnoviť osobnú dopravu z Głuchołazov ďalej do poľského vnútrozemia? Alebo má potenciálny medzinárodný substrát na stanici v Głuchołazoch vystúpiť, prejsť pekný kus pešo na dworzec autobusowy a ísť ďalej busom?
"Kromě toho však dokonce dodnes platí, že cestující musí stáhnout rolety na oknech"
Súdruhovia právnici mysleli zjavne na všetko - len akosi zabudli, že vozidlá, ktoré tam jazdia, obvykle žiadne rolety nemajú. Každopádne spätne ďakujem ostražitým poľským pohraničiarom, že ma za čumákovanie z okna a fotenie mechaník v Głuchołazoch nezastrelili.

Ne že by tu (v jiných fórech) zmínka o novém spojení už nebyla. Ale tento článek ukazuje další, regionální souvislosti:

Oblast projde důležitou dopravní změnou. První od roku 1948. Na hranici vznikne nový železniční přechod

Jeseník - Jesenicko se po dlouhých letech příprav zřejmě ještě do konce tohoto roku dočká otevření železničního hraničního přechodu do Polska. Úsilí zástupců samospráv obou stran v těchto dnech schválila vláda. Lidé tak budou moci při cestě do sousedního Polska a zpět využít vlaky.
Dosud tuto dopravu nahrazovaly několikrát do roka pouze mimořádné spoje. „Vláda rozhodla o zřízení nového železničního přechodu mezi Jindřichovem ve Slezsku a polskými Glucholazy pro osobní a nákladní dopravu. Je tam sice trať, ale dosud se po ní nemohlo jezdit a muselo se to řešit různými výjimkami. Přechod mezi Mikulovicemi a Glucholazy se navíc podle rozhodnutí vlády rozšíří o osobní dopravu,“ řekl František Kožnar z odboru všeobecné správy ministerstva vnitra.

Vlaky pojedou díky mezinárodní smlouvě

Upřesnil, že do konce února nóta s rozhodnutím vlády bude odeslána do Polska. „Jde o změnu mezinárodní smlouvy, která se realizuje výměnou diplomatických nót. Je to dost časově náročné. Až Poláci dostanou nótu a potvrdí datum přijetí, ujednání mezivládní dohody vstoupí v platnost. Dohodu poté rozešleme na kraj a do Jeseníku a bude se moci jezdit,“ upřesnil Kožnar.
Rozhodnutí vlády nadšeně přivítali zástupci jesenické radnice. „Konečně jsou vytvořeny podmínky pro to, abychom mohli odpovědět na nótu Polska z jara loňského roku. Věci by se tím mohly pohnout dopředu,“ konstatoval místostarosta Jeseníku Jan Chytil.

Nový jízdní řád využijí lidé od prosince

Podotkl, že nejpozději v prosinci letošního roku by již podle nového jízdního řádu měli lidé při cestě do Polska využít železniční dopravu. Dosud totiž z vlaků, které Polskem projížděly, vystupovat nemohli. „Lidé, kteří by jeli z Opavy nebo od Jeseníku, by mohli v Glucholazích vystoupit a pokračovat dále do vnitrozemí Polska. Naopak Poláci, kteří by chtěli jet do jesenických hor lyžovat, budou moci použít vlaky a dojet až ke sjezdovce v Ramzové,“ podotkl místostarosta.
Dosud jesenická radnice tyto možnosti suplovala s partnerským městem Nysou mimořádnými vlaky. Za jeden spoj však musela zaplatit až čtyřicet tisíc korun. Letos musela města tento projekt kvůli zdražení dokonce úplně zastavit.
Propustnost hranic se nezměnila od roku 1948. Vlaky jedoucí z Jeseníku do Ostravy sice Polskem projíždějí, ale nesmí z něj nikdo vystoupit ani do něj nastoupit. Kromě toho však dokonce dodnes platí, že cestující musí stáhnout rolety na oknech. „Situace tady rozhodně nepřipomíná hranici mezi dvěma členskými státy Evropské unie, ale spíš mezi severní a Jižní Koreou,“ sdělil před časem starosta Jeseníku Jiří Krátký.

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - střední Morava)

JIHOČESKÝ HEJTMAN JAN ZAHRADNÍK (ODS) ŘEKL PRÁVU

* V pondělí jste v Bruselu jednal s viceprezidentem Evropské komise zodpovědným za oblast dopravy Jacquesem Barrotem. Okterých jihočeských projektech jste hovořili?

Samozřejmě že o Eurokoridoru sever-jih, s nímž souvisí budování mezinárodního dálničního a železničního spojení Praha-České Budějovice-Linec, což je dálnice D3, rychlostní komunikace R3 a železniční koridor Praha-České Budějovice-Linec, který má být součástí větve prioritního celoevropského projektu označovaného číslem 22. Otevřel jsem i debatu o letišti České Budějovice a dalších projektech, například vltavské vodní cestě či konceptu regionální železniční dopravy Šumavské elektrické dráhy.

* Dálniční část zmíněného eurokoridoru mezi prioritami projektu TEN - T na rozdíl od železniční ale nefiguruje.

To je pravda. Pan viceprezident však uvedl, že i když nelze dálniční část k prioritám přiřadit, doporučuje financování D3 a R3 prostřednictvím modelu PPP či úvěru od Evropské investiční banky. Přislíbil mi, že takový projekt bude maximálně podporovat a vyvíjet tlak na jeho realizaci. Nabídl mi mj. pomoc Evropské komise pro financování technických studií na D3 a R3.

* Jak je tomu se železničním koridorem?

Tam je situace mnohem příznivější, neboť vzhledem k jeho prioritě jsou zde k dispozici fondy EU. Navíc mě potěšilo, že se pan Barrot v parametrech české a rakouské větve kloní k českému přístupu, aby trať měla po celé délce homogenní parametry, to znamená, aby byla i v úseku Č. Budějovice-Linec dvoukolejná s maximální rychlostí souprav do 160 kilometrů v hodině. Rovněž i tady je možná podpora financování technických studií.

* Je pravda, že Barrot ještě letos navštíví jižní Čechy?

Přislíbil mi, že se pokusí v rámci svého pracovního programu ve druhém pololetí letošního roku také o návštěvu České republiky včetně Jihočeského kraje, neboť jak konstatoval, považuje ČR geograficky a historicky za střed Evropy, a proto chce jihočeským aktivitám pomoci.

(Regionální mutace | Právo - Jižní Čechy)

BOHUMÍN (Karvinsko) -- Se silničním spojením z Nošovic na Slovensko se budou modernizovat i železniční tratě ke slovenským hranicím. Na potřebě urychlit modernizaci třetího železničního koridoru z Dětmarovic do Jablunkova i elektrizaci dráhy mezi Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem se dnes dohodl Moravskoslezský kraj a město Ostrava s ministerstvem dopravy a dalšími organizacemi, řekl ČTK předseda Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Miroslav Fabian.
Výstavba třetího železničního koridoru, která bude na území kraje stát přibližně 14 miliard korun, by se měla podle dohody urychlit. Původně se plánovalo jeho dokončení v roce 2010, projektu ale hrozilo zpoždění. "Napojení regionu směrem na východ je perspektivní, spojení bude stále více využíváno a stát tím navíc získá finanční prostředky za tranzit," vysvětlil Fabian. Podle něj by se měla železnice modernizovat bez ohledu na výsledek jednání se společností Hyundai.
Modernizace silniční sítě až na hranice se Slovenskem bude pro kraj prioritou zejména v případě rozhodnutí o vstupu firmy Hyundai do zóny v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. Korejská automobilka chce totiž mít v roce 2009 k dispozici silnici se čtyřmi jízdními pruhy.
Plány Korejců na výstavbu čtyřproudé silnice v údolí Beskyd se nelíbí Straně zelených, která místo ní navrhuje úpravy železničních tratí a dostavbu kvalitní dvouproudé silnice. "Státnímu rozpočtu by to ušetřilo nejméně polovinu investičních nákladů, navíc by byla využita železnice jako doprava mnohem méně zatěžující životní prostředí," řekl ČTK předseda strany Martin Bursík. Podle něj navíc dosud není dohodnuto pokračování výstavby silnice na slovenské straně.
Kraj rovněž původně plánoval z Třanovic až do Mostů u Jablunkova modernizaci současné dvouproudé silnice. "Zatím ještě není rozhodnuto. Víme, že součástí podmínek představitelů společnosti Hyundai je požadavek výstavby čtyřproudé komunikace, jednání ale ještě nejsou ukončena," reagoval náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu Pavol Lukša.
Dnes přijatá dohoda o rozvoji železniční dopravy v Moravskoslezském kraji do roku 2010 zahrnuje také vybudování železničního spojení na mošnovské letiště a nasazení nových železničních jednotek na regionální tratě v kraji.

(zdroj: Deník veřejné správy)

Jihočeský hejtman Jan Zahradník v pondělí v Bruselu jednal s eurokomisařem pro dopravu Jacquesem Barrotem o nutných dopravních investicích v jižních Čechách. Na programu schůzky byla především výstavba a modernizace železničního koridoru z Českých Budějovic do Lince a výstavba dálnice D3, která by měla spojit Prahu s jihočeskou metropolí a s česko-rakouskými hranicemi.
V případě železničního koridoru Jihočeský kraj usiluje o přidělení evropské dotace. Celkové náklady na výstavbu mají dosáhnout zhruba 40 miliard korun a celá akce by měla být dokončena do roku 2016. Zahradník ČTK řekl, že celý projekt má slušnou šanci na úspěch a byl zařazen mezi 30 nejdůležitějších tranzitních evropských koridorů, mezi nimiž je na 22. místě. Jihočechy však trápí i absence dálničního spojení. Náklady na výstavbu D3, která má vést z Pražského okruhu přes České Budějovice až na hraniční přechod Dolní Dvořiště, se odhadují až na 70 miliard korun. Dosud bylo postaveno zhruba osm kilometrů dálnice z celkových 171 kilometrů. Podle Zahradníka se na stavbu nedostává finančních prostředků, a pokud bude český stát budování důležité dopravní tepny financovat současným tempem, dá se její dostavba očekávat za zhruba 100 let.
Zahradník však není zdaleka v prvním českým představitelem, který přijel na půdu Evropské unie představit některý z dopravních projektů. Minulý týden delegace v čele s ministrem dopravy Milanem Šimonovským v Bruselu prezentovala projekt modernizace brněnského železničního uzlu, který je rovněž jakýmsi pilotním projektem České republiky v příštích několika letech.

(zdroj: Český rozhlas České Budějovice)

Jednání mezi Českými drahami a jednotlivými kraji a uzavírání příslušných smluv o zajištění regionální obslužnosti roce má letos ve srovnání s loňským rokem výrazně rychlejší průběh. Po Praze, Královéhradeckém, Jihočeském, Jihomoravském kraji, Kraji Vysočina, Pardubickém kraji, Středočeském, Plzeňském a Olomouckém byla dnes v pondělí 6. února podepsána smlouva s Moravskoslezským krajem jako s desátým územním celkem. Rozsah regionální železniční dopravy na území Moravskoslezského kraje zůstává zachován na úrovni roku 2005 – ve výši 7,16 mil. vlakových kilometrů. Jednotlivé kraje a České dráhy současně vzájemná jednání hodnotí velmi pozitivně a obě strany hovoří o oboustranně výhodném partnerství.

Smlouva byla dnes uzavřena podpisem náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Pavola Lukši; za ČD a. s. smlouvu podepsal již dříve náměstek generálního ředitele pro osobní dopravu Jiří Kolář.

Uzavření smlouvy, kterému předcházelo několikaměsíční jednání na úrovni odboru dopravy krajského úřadu a GŘ ČD - Krajského centra osobní dopravy a projednávání v orgánech kraje (komise pro dopravu, zastupitelstvo a rada kraje), znamená, že krajem objednaný rozsah regionální osobní vlakové dopravy pro rok 2006 zůstává na úrovni roku 2005 a je výchozí základnou i pro další období. Představuje roční objem přes 7,16 mil. vlakových kilometrů (vedení 11 spěšných a 780 osobních vlaků tj. cca 19 640 vlakových kilometrů denně), za což Moravskoslezský kraj uhradí drahám poplatek ve výši 517,8 mil. Kč.

Společný zájem kraje i Českých drah je dlouhodobě soustředěn na zachování, stabilizaci a postupné rozšiřování regionálního železničního spojení, organizovaného v rozhodující části kraje od roku 2002 v tzv. Moravskoslezském taktu, t. j. opakujících se časech odjezdů v pevném rozestupu (základní 1 hod. = hodinový takt, ve špičkách na frekvenčně zatížených tratích 30 min.) a s pravidelnými přípojnými vazbami mezi vlaky regionální dopravy. V nejbližších dvou letech, po dokončení elektrizace traťových úseků Ostrava - Svinov – Opava východ a Ostrava hl. n. – Ostrava-Kunčice, dojde k dalšímu postupovému kroku – nasazení nových elektrických jednotek a přiblížení centra krajského města zavedením linkového provozu mezi Opavou a Havířovem, resp. Jablunkovem.

(http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=30648 )

Ústecký kraj se stále potýká s problémy s veřejnou dopravou. Jednou jsou to vlaky, jindy zase autobusy. Jako hlavní příčina je většinou prezentován nedostatek finančních prostředků a problémy ohledně prokazování ztrátovosti, případně ziskovosti jednotlivých tratí nebo linek. Pes je ale zakopán jinde. Ústecký kraj je totiž jeden z mála, který neřeší veřejnou dopravu integrovaně.
Pokrokové řešení by mohlo vypadat nějak takhle: definuje se nejdelší vzdálenost obcí od jednotlivých tratí či linek a určí se minimální počet spojů do každé obce za den, rovnoměrně rozprostřených do celého dne. Při tvorbě řádů se dohlédne na zajištění časové návaznosti a pro celý kraj se zřídí jednotné a zároveň přestupní časové jízdenky. Na jednotlivé trasy se potom vypíší výběrová řízení a vyberou se nejvýhodnější z předložených nabídek. Dopravcům se přitom kraj zaváže uhradit případné ztráty na jednotlivých tratích a linkách, což bude snadno sledovatelné, protože každá trasa je provozována nezávisle.
Vydělali by na tom všichni, především pak občané Ústeckého kraje.

O autorovi: Jiří Škoda Místopředseda krajské organizace Strany zelených

(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - severní Čechy)

ad Jakub:

Když si "nalistuješ" příspěvky někde z počátků této diskuse, tak tam patrně zjistíš, že v roce 2005 se dohadování o smlouvách táhlo až někdy do pololetí (nechce se mi to hledat). Takže letos jde vlastně vše nadmíru dobře. No a tam, kde ještě nedošlo k dohodě, tak se jezdí na dluh ve víře, že to nějak dopadne. V nejhorším na ministerstvu dopravy či u soudu.

Ked tak citam ako sa v Usti stale nedohodli - podla coho sa potom funguje tento rok, ked je uz februar a zmluva nikde? A ako je to s peniazmi, to s vyplaca nejako pozadu?

Krajský úřad se zatím pořád ještě nedohodl o zajištění osobní dopravy s Dopravním podnikem Ústeckého kraje ani s Českými drahami.

Krajský úřad také stále vyjednává o penězích, které letos zaplatí Českým dráhám za osobní přepravu. „S výsledky dosavadních schůzek bude seznámena Rada Ústeckého kraje nejpozději dne 8. února na svém řádném zasedání.“

(ze zprávy v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - severní Čechy)

Jednání mezi Českými drahami a jednotlivými kraji a uzavírání příslušných smluv o zajištění regionální obslužnosti roce má letos ve srovnání s loňským rokem výrazně rychlejší průběh. Po Praze, Královéhradeckém kraji, Jihočeském kraji, Jihomoravském kraji, Kraji Vysočina, Pardubickém kraji a Středočeském kraji byla ve středu 25. ledna podepsána smlouva s Plzeňským krajem; a nyní již také s devátým územním celkem – Olomouckým krajem. Rozsah regionální železniční dopravy na území Olomouckého kraje je oproti roku 2005 letos vyšší o cca 7 %. Jednotlivé kraj a České dráhy současně vzájemná jednání hodnotí velmi pozitivně a obě strany hovoří o oboustranně výhodném partnerství. Jednání o smlouvách s dalšími územními celky se v současnosti dokončují – jejich podpis by měl být zrealizován v následujícím období.

Náměstek generálního ředitele Českých drah, a. s., pro osobní dopravu, ing. Jiří Kolář Ph.D. a radní pro dopravu Olomouckého kraje, Mgr. Petr Polášek podepsali ke dni 26. 1. 2006 tzv. Smlouvu o závazku veřejné služby v drážní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti území Olomouckého kraje pro rok 2006. Smlouva v souladu s platnou legislativou vymezuje pro rok 2006 obchodní vztah objednatele (Olomouckého kraje) a provozovatele železniční dopravy (České dráhy, a. s.) a specifikuje podmínky financování provozování regionální železniční dopravy (osobní a spěšné vlaky) na území Olomouckého kraje.

Z podepsané smlouvy vyplývá, že rozsah regionální železniční dopravy v Olomouckém kraji doznává v roce 2006 nárůst vlakových kilometrů o cca 7 % oproti vlakovým kilometrům v roce 2005. Dohodou mezi Olomouckým krajem a Českými drahami, a. s., se podařilo rovněž najít společný konsensus i v oblasti úhrady provozování regionální železniční dopravy. Částka, kterou kraj poskytne na pokrytí objednávky je v roce 2006 vyšší o cca 0,4 % než v roce 2005 a činí 280 849 000,- Kč.

Železniční doprava v Olomouckém kraji je dostupná všem významným městům a obcím. České dráhy v Olomouckém kraji obsluhují celkem 674 kilometrů tratí na 22 tratích nebo jejich úsecích, obhospodařují 157 stanic a zastávek a 670 vlaků denně ujede cca 16 080 km. Při koncipování smlouvy o dopravní obslužnosti pro rok 2006 byly primárně zohledněny nejen požadavky jednotlivých obcí, ale i škol a různých zaměstnavatelů. Olomoucký kraj jednoznačně a přednostně preferoval dopravní obslužnost do škol a zaměstnání, čemuž byla také uzpůsobena skladba nyní již platného jízdního řádu.

Upozorňuje na to pracovník ČD Bohuslav Pokorný ve svém příspěvku do regionální mutace MF Dnes. Současné záměry města jsou v rozporu s projektem Regiotram Nisa:

Odhlédnu-li od nevýhodné polohy navrhovaného terminálu pro cestující, musím konstatovat, že město Jablonec nad Nisou dosud nezajistilo vypracování jeho komplexní studie.
Všechny 3 dosud vypracované studie se podrobněji zabývají pouze silniční částí terminálu, v řešení kolejové části se vůbec nezabývají potřebnou kapacitou a tudíž uvažují jen s jednokolejnou zastávkou. I když je město Jablonec nad Nisou jedním ze signatářů Dohody o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a rozvoji kolejové dopravy v Libereckém kraji, podepsané 8.1.2003, nepřevzalo dosud do řešení terminálu požadavek nutnosti křižování vlakových souprav v tomto terminálu, který vzešel jako jeden ze základních požadavků ze závěrů všech dosud vypracovaných studií, zabývajících se technologií dopravy v systému RTN.
Zjednodušeně to znamená, že v místě dnešní železniční trati nemůže být pouze jedna stávající kolej, ale koleje dvě a k tomu příslušná nástupiště. Aby bylo možné tuto infrastrukturu v daném prostoru umístit, bude nutné zbourat několik staveb (pravděpodobně 3 domy) a významně zúžit nebo zcela zrušit uliční komunikaci, souběžnou se železniční tratí.
Stavba kolejové části terminálu bude v požadovaném místě technicky a finančně značně náročná. Je tedy docela možné, že nakonec zvítězí rozum a terminál bude přemístěn do jiné, vhodnější lokality.
Vlokalitě Pražská pak vznikne jenom běžná zastávka. V tomto případě se nabízí otázka, zda i potom bude trvat zájem podnikatelů o stavbu obchodního centra v této lokalitě. Myšlenka obchodního centra a dalších služeb pro obyvatele a cestující v symbióze s přestupním terminálem veřejné dopravy je samozřejmě správná. Potvrzuje to již řada takto koncipovaných terminálů nejen ve vyspělém zahraničí.
Jen je potřebné, aby o umístění a celkovém uspořádání takového terminálu rozhodovali skuteční dopravní odborníci a urbanisté. Z dopravního i urbanistického hlediska bylo již mnohokrát potvrzeno, že ideálním místem pro vznik terminálu je prostor současného nevábného autobusového nádraží.
Jsem toho názoru, že vedení města, které chce pro své obyvatele a pro každodenní dojíždějící do svého města vytvořit ty nejlepší podmínky k životu, by mělo tak důležitému rozhodnutí, jakým je umístění a vybavení terminálu veřejné dopravy, věnovat podstatně více pozornosti a do vyřešení tohoto problému zapojit skutečné odborníky.
Což takhle vypsat veřejnou soutěž, kdy by se občané mohli s jednotlivými návrhy podrobně seznámit, vyjádřit se k nim a vítězné řešení by vybrala porota složená jak ze zastupitelů, tak z přizvaných odborníků?

Bude letos jezdit méně vlaků a autobusů? Krajský úřad Ústeckého kraje zatím neuzavřel smlouvy se dvěma největšími dopravci, kteří v severních Čechách přepravují nejvíce lidí. Důvodem jsou rozdílné představy stran o sumách, které mají pokrýt takzvanou prokazatelnou ztrátu z osobní přepravy, neboli není jasné, jak vysoké dotace bude krajský úřad Českým drahám a Dopravnímu podniku Ústeckého kraje posílat. Snižovat počet spojů však zatím žádná ze stran nechce. Dopravní podnik Ústeckého kraje (DPÚK) a České dráhy chtějí po kraji dohromady 735 milionů, tedy o 218 milionů více, než je úřad ochoten zaplatit.
Podle návrhu kraje mají letos najet autobusy DPÚK 11 milionů kilometrů, a kraj může za tuto službu zaplatit podle usnesení rady i zastupitelstva nanejvýš 180,5 milionů korun. Dopravce však chce navíc 134 milionů, tedy o 72 procent více než vloni.
„V loňském roce jsme autobusovému dopravci zaplatili 181 milionů korun, pro letošní rok máme připravenou stejnou částku. Navýšení o více než 130 milionů za stejný rozsah služeb jako v roce 2005, které dopravce požaduje, je nemravné. Bude snad dopravní podnik zajišťovat služby pouze prostřednictvím nízkopodlažních autobusů s klimatizací, kávou a občerstvením? Nikoliv," sdělil včera hejtman Jiří Šulc.
„Cenu jsme si nevymysleli, ale spočítali podle nařízení EU a nařízení vlády ČR. Nemůžeme dostat ani více, ani méně,“ říká mluvčí autobusového dopravce Marek Ženkl. „Tento druh dopravy je veřejnou službou a její provozování je ztrátové. Stát má ze zákona povinnost zajistit přepravní potřeby obyvatel, a to kvůli udržitelnému rozvoji regionu. Tomu se říká veřejný zájem,“ dodal Ženkl.
(...)
O smlouvě s krajem stále jednají také České dráhy, které už kontrakty uzavřely s devíti jinými kraji. Požadavek železnice je o 87 milionů vyšší než představy kraje.
Podobně se krajský úřad dohadoval i v loňském roce. Jen místo Dopravního podniku Ústeckého kraje stály proti Jiřímu Šulcovi a jeho radním České dráhy. Úřadu i firmě se po dlouhých bojích podařilo najít kompromis mezi počtem spojů a výší dotace.

(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - severní Čechy)

ad Jakub:

Když si tak čtu ty zprávy o podpisu smluv (mnohé jsem sem dal já, takže to není na Tebe ), tak zjišťuji, že tiskové oddělení ČD na to má šablonu, kam se jen doplní pár údajů. Racionalizace musí být...

Rozsah regionální železniční dopravy na území Plzeňského kraje zůstává stejný jako v roce 2005.


Hejtman Plzeňského kraje, MUDr. Petr Zimmermann, a náměstek generálního ředitele Českých drah, a. s., pro osobní dopravu a přepravu, ing. Jiří Kolář Ph.D., dnes slavnostně podepsali tzv. Smlouvu o závazku veřejné služby v drážní dopravě k zajištění základní dopravní obslužnosti na území Plzeňského kraje pro rok 2006. Smlouva v souladu s platnou legislativou vymezuje pro rok 2006 obchodní vztah objednatele (Plzeňského kraje) a provozovatele železniční dopravy (České dráhy, a.s.) a specifikuje podmínky financování provozování regionální železniční dopravy (osobní a spěšné vlaky) na území Plzeňského kraje.

Z podepsané smlouvy vyplývá, že rozsah regionální železniční dopravy v Plzeňském kraji zůstává v roce 2006 ve stejné výši vlakových kilometrů jako v roce 2005. Dohodou mezi Plzeňským krajem a Českými drahami, a. s., se podařilo rovněž najít společný konsensus i v oblasti úhrady provozování regionální železniční dopravy. Částka, kterou kraj poskytne na pokrytí objednávky v roce 2006 činí 310 milionů Kč.

Železniční doprava v Plzeňském kraji je dostupná všem významným městům a obcím. České dráhy v Plzeňském kraji obsluhují celkem 732 kilometrů tratí, 199 stanic a zastávek a 469 vlaků průměrně denně ujede až 14 160 km. Při koncipování smlouvy o dopravní obslužnosti pro rok 2006 byly primárně zohledněny nejen požadavky jednotlivých obcí, ale i škol a různých zaměstnavatelů. Plzeňský kraj jednoznačně a přednostně preferoval dopravní obslužnost do škol a zaměstnání, čemuž byla také uzpůsobena skladba nyní již platného jízdního řádu.

(tlacova sprava CD)

Karlovarský kraj zamítl žádost Českých drah o definitivní zrušení tratě mezi Loktem a Krásným Jezem. Dráhy o to požádaly, protože trať je ve špatném stavu a doprava musela být nahrazena autobusy. Provoz na této trati byl zastaven v roce 1997 z důvodu technického stavu trati. Kraj s tím ale nesouhlasí a je připravený provoz vlaků dotovat.
Náměstek hejtmana Karlovarského kraje je přesvědčen, že lidé z měst, která jsou mezi Krásným Jezem a Loktem by zprovoznění zanedbané trati uvítali. Vedení krajského úřadu tvrdí, že by provoz osobních vlaků dotovalo. Náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jan Zborník (ODS) uvedl, že podle ohlasů místních obyvatel by zájem o tuto dopravu byl. Proti žádosti Českých drah zrušit dopravu mezi Loktem a Krásným Jezem se postavili i radní Krásna a Horního Slavkova.
Vedení Českých drah tvrdí, že společnost by vlaky na trati provozovala v případě, že by Správa železničních dopravních cest, která za technický stav trati zodpovídá, trať obnovila. Zástupce vedení Českých drah pro Karlovarský kraj František Vlach tvrdí, že je to otázka ekonomického zhodnocení a posouzení potřeb obyvatel v rámci kraje.
Pavel skála ze Správy železničních dopravních cest nepředpokládá, že by správa železniční dopravní cesty chtěla trať mezi Loktem a Krásným Jezem znovu zprovoznit. Podle předběžných odhadů by za to statní organizace zaplatila přibližně 300 milionů korun. Správa železniční dopravní cesty odhaduje, že náklady na opravy trati by se společnosti vrátily nejdříve za 50 let.

(zdroj: ČT24)

STAROSTKA ŽIDLOCHOVIC HANA KRATOCHVÍLOVÁ (KDU-ČSL) ŘEKLA PRÁVU
(Shalomkovi ):

http://pravo.novinky.cz/p020m13a.php