Koridory a vysokorychlostní tratě
Železničné koridory TEN (TransEuropean Network) na území SR:
IV. Szob - Štúrovo - Bratislava - Kúty - Břeclav
V. Kittsee - Bratislava - Žilina - Košice - Čierna n/Tisou - Čop
VI. Žilina - Čadca - Skalité - Zwardoń
IX. Hidasnémeti - Košice - Prešov - Plaveč - Muszyna
Práce na nich síce slimačím tempom, ale predsa-len postupujú, a tie sú námetom tejto diskusie ...
Dopravne stavby Reming Consult a.s.
_________________________________________________
Železniční koridory na území ČR:
I. st.hr. Německa - Děčín - Praha - Česká Třebová - Brno - Břeclav - st.hr. Rakouska
II. st. hr. Rakouska - Břeclav - Hodonín - Přerov - Ostrava - Petrovice u Karviné - st. hr. Polska
III. Cheb st.hr. - Mariánské Lázně - Plzeň - Beroun - Praha - Česká Třebová - Přerov - Ostrava - Bohumín - st. hr. Slovenska
IV. st. hr. Německa - Děčín - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště - st. hr. Rakouska
Železniční koridory (eStav.cz)
Železniční koridory
Železniční koridory ČR
http://bratislava.sme.sk/c/3274490/Stav-filialky-sa-este-roky-nezlepsi.html
http://www.k-report.net/koridory/images/mapa-bezpravi.jpg
plyne také to, že asi "bez náhrady" zanikne i "profláknutý šotoflek" u Bezpráví, tedy aniž by byl jen jaksi "modifikován" podle trasy červené.
„Rekonstrukce umožní zvýšení rychlosti vlaků, zkrácení cestovní doby a zvýšení bezpečnosti dopravy,“ uvedl v tiskové zprávě Petr Kuchár, generální ředitel společnosti Subterra, která se s firmou OHL ŽS na stavbě podílela.
Náklady na rekonstrukci dosáhly 1,725 miliardy korun. Dokončený úsek byl na koridoru Praha–Bratislava posledním, na kterém vlaky musely jezdit omezenou rychlostí.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Dokončený úsek byl na koridoru Praha–Bratislava posledním, na kterém vlaky musely jezdit omezenou rychlostí.
Pro Správu železniční dopravní cesty jde o variantu nejdražší. „Zastupitelé přihlédli k výsledkům ankety mezi obyvateli Brandýsa. Sedmdesát dva procent lidí se přiklonilo k realizaci zelené varianty trati za městem, zatímco dvacet osm procent bylo pro variantu přes město,“ řekl starosta Petr Tomášek. Ankety se zúčastnilo 52 procent voličů.
Hlasování zastupitelů ale nemusí znamenat, že investor tuto trasu skutečně postaví. „Obec má určitě právo do procesu posuzování mluvit, ale takových subjektů je více. My musíme vybrat variantu, která bude průchozí,“ uvedl Miroslav Konečný, náměstek generálního ředitelství Správy železniční dopravní cesty. Zastupitelstvem zvolená trasa by přinesla Brandýsu velkou zátěž zejména při těžbě zeminy z tunelů, které budou do údolí Brandýsa ústit ze dvou stran. „Bude to zásah, který si ještě ani neumíme představit,“ upozorňuje starosta Tomášek. Lidé v Brandýse se obávají hlavně nákladních aut, která mají spolu s vlaky zeminu odvážet. „Budeme se snažit dohodnout se s investorem, aby vliv stavby na lidi byl co nejmenší,“ říká Tomáš Hanzl. Rekonstrukce trati je v plánu na léta 2012 až 2015. Spolu s přestavbou nádraží v Ústí nad Orlicí má stát sedm miliard korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)