Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
Přílepy:
ale na to tam na tej mašine je, aby sledoval trať a zastavil vlak keď treba. Inak by tam stačilo iba nejaké elektronické zariadenie, ktoré by zastavilo vlak pri návestidle "STOJ", alebo na peróne v stanici, kde zastavuje. Konal si iba svoju povinnosť, za ktorú berie plat. Nič viac. A nič v zlom.
ale na to tam na tej mašine je, aby sledoval trať a zastavil vlak keď treba. Inak by tam stačilo iba nejaké elektronické zariadenie, ktoré by zastavilo vlak pri návestidle "STOJ", alebo na peróne v stanici, kde zastavuje. Konal si iba svoju povinnosť, za ktorú berie plat. Nič viac. A nič v zlom.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/317259/
Na nehodu v Studénke 8.8.spomínala aj reportáž v dnešných Televíznych novinách TV Nova.Viac informácií na www.tn.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/317203/
..a predpokladám, že aj celebrity, ktorých jedinou starosťou je vycierať sa na televíznej obrazovke a každý týždeň meniť partnera 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/317198/
Najčítanejší nebulvárny český denník MF Dnes tradične na konci roku prináša na titulnej strane spoločnú fotografiu osobností roku.Prvý raz v 5 ročnej histórii tohto projektu majú zastúpenie aj České dráhy.Reprezentuje ich strojvedúci DKV Praha Jiří Šindelář.V osudný dátum 8.8.2008 s vlakom EC 108 Comenius narazil do spadnutého mostu na hlavnom moravskom koridore.Rýchlou reakciou zachránil desiatky možno aj stovky cestujúcich.Bohužiaľ ako vieme 8 cestujúcich sa Vianoc nedožilo.Podľa mňa strojvedúci sú praví hrdinovia,ktorí sa musia každú sekundu sústrediť bezohľadu na skorú rannú alebo nočnú hodinu.Našťastie na fotke chýbajú hokejisti,ktorí sa zapájajú do bitiek pred TV obrazovkami...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/317197/
pozemnej lanovky vo Vysokých Tatrách uverejnil denník SME dnes, 27.12.2008 od autorky Uličianskej . Prílohou je zaujímavá snímka z r. 1970, Kométa so snežným pluhom, počas Majstrovstiev sveta FIS v r. 1970 .
http://www.sme.sk/c/4239233/sto-rokov-na-horskej-drahe.html
http://www.sme.sk/c/4239233/sto-rokov-na-horskej-drahe.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/317011/
*Od ledna měla k cestování po Libereckém kraji stačit jediná elektronická karta – opuscard. Platit bude ale až od dubna. Může za to mistrovství světa v lyžování. Podle kraje totiž v tomto období nemá smysl zavádět nový systém, na který nejsou cestující zvyklí.
* Do bývalého železničního tunelu pod Vítkovem vjedou cyklisté. Už příští rok by mohla fungovat část trasy mezi hlavním nádražím a Vysočany. * Trať mezi Brnem a Rapoticemi čeká v příštích čtyřech letech elektrifikace. V úseku mezi Střelicemi a Zastávkou u Brna bude trať rozšířena na dvoukolejnou.
(Železničář)
* Do bývalého železničního tunelu pod Vítkovem vjedou cyklisté. Už příští rok by mohla fungovat část trasy mezi hlavním nádražím a Vysočany. * Trať mezi Brnem a Rapoticemi čeká v příštích čtyřech letech elektrifikace. V úseku mezi Střelicemi a Zastávkou u Brna bude trať rozšířena na dvoukolejnou.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/316110/
* Sdružení Zubrnická museální železnice získalo po šestnáctiletém vyjednávání do svého vlastnictví bývalou železniční trať z Velkého Března do Zubrnic.
* Lidé ve Skutči si od poloviny prosince jízdenku na nádraží již nekoupí. Od doby platnosti nového jízdního řádu zde již nebude osobní pokladna.
* Brněnský krajský soud zrušil územní rozhodnutí k plánované výstavbě železničního uzlu v Brně. Zahájení projektu za zhruba 20 miliard korun se tak zřejmě oddálí.
* Po sto třinácti letech končí osobní vlaková doprava mezi Vranovicemi a Pohořelicemi na Břeclavsku.
* Mezi Milánem a Boloňou začal jezdit nový rychlovlak. Vzdálenost dvě stě deset kilometrů ujede za hodinu a pět minut.
(Železničář)
* Lidé ve Skutči si od poloviny prosince jízdenku na nádraží již nekoupí. Od doby platnosti nového jízdního řádu zde již nebude osobní pokladna.
* Brněnský krajský soud zrušil územní rozhodnutí k plánované výstavbě železničního uzlu v Brně. Zahájení projektu za zhruba 20 miliard korun se tak zřejmě oddálí.
* Po sto třinácti letech končí osobní vlaková doprava mezi Vranovicemi a Pohořelicemi na Břeclavsku.
* Mezi Milánem a Boloňou začal jezdit nový rychlovlak. Vzdálenost dvě stě deset kilometrů ujede za hodinu a pět minut.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/316108/
Vítězové dětské soutěže Malý hrdina na železnici, letos poprvé pořádané Českými drahami v rámci Junior programu, si v doprovodu svých rodičů 10. prosince přijeli vyzvednout svá ocenění do vládního salonku na hlavním nádraží v Praze.
Aktualita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50hrdi.htm
Aktualita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50hrdi.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/316105/
Příval všeobecných nářků nad negativními jevy kolem nás namnoze zakrývá pozitivní jevy a někdy vzniká dojem, že vlastně žádné nejsou. Často jsou tím vinny sdělovací prostředky, z hlediska zajímavosti se jistě lépe píše o krádeži peněženky v obchodě než naopak o jejím nalezení. Navíc, když poctivec nestojí o publicitu, aby nebyl mnohými považován za hlupáka - slušně řečeno. Pravda, jsou výjimky, kdy je šlechetné jednání veřejně oceňováno třeba vyznamenáními nebo drobnými odměnami. Z televize známe ty případy třeba z aktivit Českého červeného kříže.
Někdo řekne, že jde vlastně o pár příkladů, a že jinak je to s pomocí bližnímu v těžkých situacích spíše špatné. Lze souhlasit s tím, že jde o jakýsi vrcholek pomyslného ledovce dobra vyčnívajícího z moře nezájmu. Když se však rozhlédneme kolem sebe bez předsudků, pak můžeme zaznamenat více drobných, veskrze kladných příkladů lidské solidarity. Pokusím se to ilustrovat konkrétním příkladem.
Pěkný podzimní den, z Mariánského Údolí vyjíždí odpolední rychlík ve směru Bruntál, Krnov, Opava. Pro neznalé (a je jich spousta) reality železniční dopravy „v kraji na okraji kraje„ se sluší uvést, že by bylo asi vhodnější uvést namísto rychlík název „pomalík„ a o nějaké přesnosti už vůbec nemluvě -přejděme k věcem příjemnějším. „Tož si to tak mydlíme solidní třicítkou, že„, dalo by se uvést, když tu se ozve naléhavý hlas se sdělením, že vedle umírá nějaká paní a jestli tu není náhodou lékař nebo někdo v záchraně života poučenější. Ne, lékař zde nebyl, zdravotnice také ne. Pokud vás napadlo, že dnes má vlastně každý druhý člověk mobil a proč se „někam„ nezavolá, pak buďte ujištěni o tom, že to spolucestující rozhodně napadlo. Jenže to nevíte nic o místech, kde nedoléhá žádný mobilní signál. Viz „kraj na kraji kraje„. Vlastně styk krajů v údolí řeky Bystřice.
Ani volání po pomoci průvodčího nebylo a vlastně nemohlo být vyslyšeno z toho prostého důvodu, že v našem voze se nenacházel a dveře z vagonu do vagonu se zamykají. Je to asi správné, přechodové můstky už na první pohled vypadají nebezpečně a myslím i budou.
Drama – šlo přece o život – se zatím stupňovalo. Neznámá žena spíše středního věku se zmítala v křečích, ztrácela vědomí a výrok jedné z jejich zachránkyň „proboha, ona nám odchází„ byl určitě na místě. Stále ale probíhalo laické oživování, chvíle zdánlivého zlepšení střídaly zas okamžiky beznaděje. Vlak „pádil„ dál, zastavit se nedal a do nejbližší zastávky v Domašově nad Bystřicí jich projel šest a nikde se nepodařilo dát nějaké znamení se žádostí o pomoc. Napadlo vás třeba, proč jsme nezatáhli za záchrannou brzdu? Napadlo a dobré rozhodnutí bylo ji nepoužít. Vlak by zastavil někde v úzkém údolí bez přístupu sanitky i třeba vrtulníku, efekt by byl nulový a zhasla by tak i naděje, že nemocná to s Boží pomocí třeba přečká až do toho kýženého Domašova. Přečkala!
Pak přijela sanitka a věci dostaly standartní průběh jako v každé civilizované zemi. Můžete si oddychnout, dobře to dopadlo. Dobře to dopadlo díky všemožnému úsilí neznámých lidí pomoci jinému neznámému člověku v kritické chvíli. Někdo pomáhal více, někdo méně, ale nedal se zaznamenat někdo zcela lhostejný. Vpaměti tak zůstávají dámy cestující až do Krnova, i ti, co vystupovali třeba v M. Berouně. Náhodná sešlost ve vlaku je jakýsi vzorek populace a v popisovaném případě obstál na výtečnou. Asi mám štěstí na podobné případy, něco „v bleděmodrém„ jsme zažili i v rychlíku do Pardubic, kde ovšem spojení bylo účinné a rychlé. Nebo nedaleko nádraží v Rýmařově. Aktéři, zachránci, dobrodinci - lhostejno jak je nazveme, zůstali vždy neznámí. Pomohli, zmizeli v davu a šedi dnů, kdy máme dojem, že kolem nás vítězí jen sobectví a korytářství.
Proto si myslím, že nějaký Den neznámých dobrodinců či podobně by byl možná na místě. Když můžeme slavit přitroublé „helouvíny„.
(Bruntálský a krnovský deník)
Někdo řekne, že jde vlastně o pár příkladů, a že jinak je to s pomocí bližnímu v těžkých situacích spíše špatné. Lze souhlasit s tím, že jde o jakýsi vrcholek pomyslného ledovce dobra vyčnívajícího z moře nezájmu. Když se však rozhlédneme kolem sebe bez předsudků, pak můžeme zaznamenat více drobných, veskrze kladných příkladů lidské solidarity. Pokusím se to ilustrovat konkrétním příkladem.
Pěkný podzimní den, z Mariánského Údolí vyjíždí odpolední rychlík ve směru Bruntál, Krnov, Opava. Pro neznalé (a je jich spousta) reality železniční dopravy „v kraji na okraji kraje„ se sluší uvést, že by bylo asi vhodnější uvést namísto rychlík název „pomalík„ a o nějaké přesnosti už vůbec nemluvě -přejděme k věcem příjemnějším. „Tož si to tak mydlíme solidní třicítkou, že„, dalo by se uvést, když tu se ozve naléhavý hlas se sdělením, že vedle umírá nějaká paní a jestli tu není náhodou lékař nebo někdo v záchraně života poučenější. Ne, lékař zde nebyl, zdravotnice také ne. Pokud vás napadlo, že dnes má vlastně každý druhý člověk mobil a proč se „někam„ nezavolá, pak buďte ujištěni o tom, že to spolucestující rozhodně napadlo. Jenže to nevíte nic o místech, kde nedoléhá žádný mobilní signál. Viz „kraj na kraji kraje„. Vlastně styk krajů v údolí řeky Bystřice.
Ani volání po pomoci průvodčího nebylo a vlastně nemohlo být vyslyšeno z toho prostého důvodu, že v našem voze se nenacházel a dveře z vagonu do vagonu se zamykají. Je to asi správné, přechodové můstky už na první pohled vypadají nebezpečně a myslím i budou.
Drama – šlo přece o život – se zatím stupňovalo. Neznámá žena spíše středního věku se zmítala v křečích, ztrácela vědomí a výrok jedné z jejich zachránkyň „proboha, ona nám odchází„ byl určitě na místě. Stále ale probíhalo laické oživování, chvíle zdánlivého zlepšení střídaly zas okamžiky beznaděje. Vlak „pádil„ dál, zastavit se nedal a do nejbližší zastávky v Domašově nad Bystřicí jich projel šest a nikde se nepodařilo dát nějaké znamení se žádostí o pomoc. Napadlo vás třeba, proč jsme nezatáhli za záchrannou brzdu? Napadlo a dobré rozhodnutí bylo ji nepoužít. Vlak by zastavil někde v úzkém údolí bez přístupu sanitky i třeba vrtulníku, efekt by byl nulový a zhasla by tak i naděje, že nemocná to s Boží pomocí třeba přečká až do toho kýženého Domašova. Přečkala!
Pak přijela sanitka a věci dostaly standartní průběh jako v každé civilizované zemi. Můžete si oddychnout, dobře to dopadlo. Dobře to dopadlo díky všemožnému úsilí neznámých lidí pomoci jinému neznámému člověku v kritické chvíli. Někdo pomáhal více, někdo méně, ale nedal se zaznamenat někdo zcela lhostejný. Vpaměti tak zůstávají dámy cestující až do Krnova, i ti, co vystupovali třeba v M. Berouně. Náhodná sešlost ve vlaku je jakýsi vzorek populace a v popisovaném případě obstál na výtečnou. Asi mám štěstí na podobné případy, něco „v bleděmodrém„ jsme zažili i v rychlíku do Pardubic, kde ovšem spojení bylo účinné a rychlé. Nebo nedaleko nádraží v Rýmařově. Aktéři, zachránci, dobrodinci - lhostejno jak je nazveme, zůstali vždy neznámí. Pomohli, zmizeli v davu a šedi dnů, kdy máme dojem, že kolem nás vítězí jen sobectví a korytářství.
Proto si myslím, že nějaký Den neznámých dobrodinců či podobně by byl možná na místě. Když můžeme slavit přitroublé „helouvíny„.
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/315463/
Vzácnou peridromofilií trpí zhruba třicet lidí v republice
Na žateckém nádraží mne zaujal letáček, v němž sběratel starých jízdenek prosí, aby mu cestující pomohli rozšířit sbírku. Na uvedeném čísle se ozval Pavel Jehlička z Lysé. Po dvaceti vteřinách mi došlo, že na světě neexistuje nic krásnějšího než stará jízdenka.
„Odborně se moje sběratelská úchylka jmenuje peridromofilie. Jízdenka je momentkou zašlých časů, kdy byly války a krize prokládané několika léty relativního klidu. Železnice tehdy byla synonymem pořádku.
Ke koníčku mne přivedl dědeček Jan Rosický ze Slaného, který pracoval na severozápadní dráze v Ústí nad Labem jako inženýr geodet. V důchodu jsme jezdili na výlety motoráčkem, na Peruc, do Libochovic či Třebenic na české granáty. Jednou jsme se vypravili na Křivoklát. Děda nastudoval krásně dlouhou trasu, že se projedeme po kraji. Vše probíhalo dle plánu až do Loun. Tam nastoupili opilí hypíci a prý že jedou na kongres do Berouna. Pár jich vystoupilo v Solopyskách a udělali potřebu do květináčů, které měla paní přednostka vyrovnány na peróně. Po hádce se část kořenáčů ocitla na střeše motoráku a jízda byla definitivně přerušena. Dostavili se příslušníci VB, začali vše sepisovat a po podezřelých se shánět. Část opilců po kolejích mezitím došla do Domoušic, kde byli dopadeni. My s dědou jsme se museli vrátit. Právě z takových výletů jsem si začal jízdenky schovávat. Dneska mám na 30 000 jízdenek.
K cennému přírůstku jsem kdysi přišel ve Slaném. Na nádraží byly odstaveny „hurvínky„ - rudé motoráky s dřevěnými lavicemi, a čekaly na svou poslední cestu do šrotu do hutí Poldovky Kladno. Důkladně jsem vláčky prolezl a našel vzácné jízdenky ze skoro kompletní tratě Chomutov - Vejprty.
V komunikaci s ostatními sběrateli, kterých je v republice asi třicet, mi pomáhá počítač a internet. Zasíláme si seznamy chybějících jízdenek a návrhy na výměny.
Většina sbírá staré kartové jízdenky podle výdejních stanic, další podle výdejních čísel (od 00000 až po 99999). Ti s obsáhlými sbírkami je člení na jednotlivé pokladny a na cenová pásma. U nádraží a tratí, ke kterým mají sběratelé srdeční vztah, se pak snaží sehnat jízdenky ze všech historických epoch: z let 1870 - 1918 CK, 1918 - 1939 1. Republika, 1939 - 1945 Protektorát nebo Říše, 1945 - 1953 doba po osvobození do Zápotockého měnové reformy, 1953 - 1976 socialismus, kdy ceny končily na haléře a 1976 - 1989, kdy ceny končily na celé Kč. Pak dráha začala šetřit a jízdenky se tiskly na stále horší karton. Ten kvalitní se dovážel ze západního Německa. Jedna kartička prý stála 2 Kčs, což byla tehdy cena litru „modrého„ polotučného mléka.
V Československu byly tři tiskárny jízdenek - v Praze, Brně a ve Vrátkách, jízdenek je mnoho typů. Nejraději mám české. Mají nejhezčí písmo a ten, kdo je navrhoval, měl vytříbené estetické cítění.
V „kmenové„ sbírce mám přes 2400 stanic. Mám je zařazeny v kartotéce v mělkých krabicích podle abecedy od Adamova po stanicí Žulová.
Unikáty přechovávám ve speciálním albu. Mám rarity jako nádraží Jáchymov, Mariánské Račice, Volfartice, Blatno v Rudohoří (dnes Horní Blatná u Potůčků v Krušných horách), ale taky Královské Vinohrady, Prahy-Vyšehrad, Praha-Těšnov a stanice dvojjazyčné. Obrovsky si cením jízdenky Telce-Skály.
Kolem roku 2000 se definitivně přešlo na modré jízdenky tištěné na počítači. Sběratelé se v celkovém počtu 3 600 stanic na území bývalého Československa orientují podle jízdního řádu, kde je mapa s tratěmi a abecední seznam stanic. Já se dopracoval k číslu 2 400 stanic. Vodítkem je mi jízdní řád z roku 1977. Od té doby byla pro nízkou rentabilitu řada tratí zrušena. Je to obrovská škoda. Stát by se měl více snažit najít uplatnění pro tratě v nákladové dopravě (vlečky k průmyslovým zónám) a přestat osobní přepravu zdražovat. Oproti silniční dopravě je železnice ekologická. Bohatství naší země tkví i v dokonalé železniční infrastruktuře, kterou jsme zdědili funkční a ani si neuvědomu
Na žateckém nádraží mne zaujal letáček, v němž sběratel starých jízdenek prosí, aby mu cestující pomohli rozšířit sbírku. Na uvedeném čísle se ozval Pavel Jehlička z Lysé. Po dvaceti vteřinách mi došlo, že na světě neexistuje nic krásnějšího než stará jízdenka.
„Odborně se moje sběratelská úchylka jmenuje peridromofilie. Jízdenka je momentkou zašlých časů, kdy byly války a krize prokládané několika léty relativního klidu. Železnice tehdy byla synonymem pořádku.
Ke koníčku mne přivedl dědeček Jan Rosický ze Slaného, který pracoval na severozápadní dráze v Ústí nad Labem jako inženýr geodet. V důchodu jsme jezdili na výlety motoráčkem, na Peruc, do Libochovic či Třebenic na české granáty. Jednou jsme se vypravili na Křivoklát. Děda nastudoval krásně dlouhou trasu, že se projedeme po kraji. Vše probíhalo dle plánu až do Loun. Tam nastoupili opilí hypíci a prý že jedou na kongres do Berouna. Pár jich vystoupilo v Solopyskách a udělali potřebu do květináčů, které měla paní přednostka vyrovnány na peróně. Po hádce se část kořenáčů ocitla na střeše motoráku a jízda byla definitivně přerušena. Dostavili se příslušníci VB, začali vše sepisovat a po podezřelých se shánět. Část opilců po kolejích mezitím došla do Domoušic, kde byli dopadeni. My s dědou jsme se museli vrátit. Právě z takových výletů jsem si začal jízdenky schovávat. Dneska mám na 30 000 jízdenek.
K cennému přírůstku jsem kdysi přišel ve Slaném. Na nádraží byly odstaveny „hurvínky„ - rudé motoráky s dřevěnými lavicemi, a čekaly na svou poslední cestu do šrotu do hutí Poldovky Kladno. Důkladně jsem vláčky prolezl a našel vzácné jízdenky ze skoro kompletní tratě Chomutov - Vejprty.
V komunikaci s ostatními sběrateli, kterých je v republice asi třicet, mi pomáhá počítač a internet. Zasíláme si seznamy chybějících jízdenek a návrhy na výměny.
Většina sbírá staré kartové jízdenky podle výdejních stanic, další podle výdejních čísel (od 00000 až po 99999). Ti s obsáhlými sbírkami je člení na jednotlivé pokladny a na cenová pásma. U nádraží a tratí, ke kterým mají sběratelé srdeční vztah, se pak snaží sehnat jízdenky ze všech historických epoch: z let 1870 - 1918 CK, 1918 - 1939 1. Republika, 1939 - 1945 Protektorát nebo Říše, 1945 - 1953 doba po osvobození do Zápotockého měnové reformy, 1953 - 1976 socialismus, kdy ceny končily na haléře a 1976 - 1989, kdy ceny končily na celé Kč. Pak dráha začala šetřit a jízdenky se tiskly na stále horší karton. Ten kvalitní se dovážel ze západního Německa. Jedna kartička prý stála 2 Kčs, což byla tehdy cena litru „modrého„ polotučného mléka.
V Československu byly tři tiskárny jízdenek - v Praze, Brně a ve Vrátkách, jízdenek je mnoho typů. Nejraději mám české. Mají nejhezčí písmo a ten, kdo je navrhoval, měl vytříbené estetické cítění.
V „kmenové„ sbírce mám přes 2400 stanic. Mám je zařazeny v kartotéce v mělkých krabicích podle abecedy od Adamova po stanicí Žulová.
Unikáty přechovávám ve speciálním albu. Mám rarity jako nádraží Jáchymov, Mariánské Račice, Volfartice, Blatno v Rudohoří (dnes Horní Blatná u Potůčků v Krušných horách), ale taky Královské Vinohrady, Prahy-Vyšehrad, Praha-Těšnov a stanice dvojjazyčné. Obrovsky si cením jízdenky Telce-Skály.
Kolem roku 2000 se definitivně přešlo na modré jízdenky tištěné na počítači. Sběratelé se v celkovém počtu 3 600 stanic na území bývalého Československa orientují podle jízdního řádu, kde je mapa s tratěmi a abecední seznam stanic. Já se dopracoval k číslu 2 400 stanic. Vodítkem je mi jízdní řád z roku 1977. Od té doby byla pro nízkou rentabilitu řada tratí zrušena. Je to obrovská škoda. Stát by se měl více snažit najít uplatnění pro tratě v nákladové dopravě (vlečky k průmyslovým zónám) a přestat osobní přepravu zdražovat. Oproti silniční dopravě je železnice ekologická. Bohatství naší země tkví i v dokonalé železniční infrastruktuře, kterou jsme zdědili funkční a ani si neuvědomu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/315253/
neviem ci ste niekto pozerali televizne noviny na NOVE, ale teda co som tam videl... rozum mi ostava stat
Bola tam reportaz o nehode na zeleznicnom priecesti niekde v CR, kde najrp doprechadzajuceho vlaku osobnej dopravy vrazila dodavka..... vlak nezastal, po cca 15 minutach do dodavky vrazil nakladny vlak....
samozrejme, podla TV bola zla zeleznica, nikto iny.
to ze nejaky curak nevie jazdit s autom a nabura, nikoho netrapi.
a ze auto stalo tak dlho na kolajach - to nesiel nikto tade autm aby podnikol nejake kroky ??? k zastaveniu dopravy, zachrany osob v aute ???
akurat chudaci firovia, zas budu mat problemy kvoli debilite niektorych individui....
Bola tam reportaz o nehode na zeleznicnom priecesti niekde v CR, kde najrp doprechadzajuceho vlaku osobnej dopravy vrazila dodavka..... vlak nezastal, po cca 15 minutach do dodavky vrazil nakladny vlak....
samozrejme, podla TV bola zla zeleznica, nikto iny.
to ze nejaky curak nevie jazdit s autom a nabura, nikoho netrapi.
a ze auto stalo tak dlho na kolajach - to nesiel nikto tade autm aby podnikol nejake kroky ??? k zastaveniu dopravy, zachrany osob v aute ???
akurat chudaci firovia, zas budu mat problemy kvoli debilite niektorych individui....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/314589/
Teprve šestiletý hrdina Mirek Kolman z Kladna, jenž dokázal zabránit železničnímu neštěstí, byl tento týden slavnostně oceněn ve vládním salonku na pražském Wilsonově nádraží.
V rámci celostátně vyhlášené soutěže Českých drah -Malý hrdina na železnici se žák mateřské školy svým činem dokázal probojovat až k absolutnímu vítězství.
Přestože ve chvíli, kdy se osudná událost stala, netušil, jak to změní jeho život. Dnes se těší nejen z diplomu za hrdinství, nového mobilního telefonu, batohu, ale i velkého modrého slona.
Byl pěkný květnový den roku 2007 a Mirek si hrál se svým psím kamarádem Alvou na dvoře u dědečka v Zadní Třebani na Berounsku. Najednou si všiml, že v povzdálí se naklání velká borovice, která se najednou zřítila k zemi a spadla přímo na koleje. Tehdy ani ne pětiletý Mirek vběhl do domu za dědečkem a oznámil mu, co se stalo. Ten chlapci zpočátku nechtěl věřit, protože ani ze zahrady do zatáčky na koleje není pořádně vidět. Když však přišel k místu blíž, okamžitě věděl, kolik uhodilo. „Děda si myslel, že si dělám legraci, ale potom sám viděl, co se děje, tak jsme honem vytočili telefonem sto dvanáctku a řekli jim, že tam leží strom. Děda vzal auto a honem jsme jim to jeli na nádraží povědět, aby zastavili vlak,„ řekl malý hrdina. Díky jeho duchapřítomnosti se skutečně podařilo vlak včas zastavit a přivolaní hasiči obrovský strom neprodleně odstranili.
Za svůj hrdinský čin byl Mirek ohodnocen i doma. Protože si velice přál fretku, dočkal se jí. Jmenuje se Týna, chodí spolu na vodítku ven. V kleci má na památku část kmene z oné borovice...
(Kladenský deník)
V rámci celostátně vyhlášené soutěže Českých drah -Malý hrdina na železnici se žák mateřské školy svým činem dokázal probojovat až k absolutnímu vítězství.
Přestože ve chvíli, kdy se osudná událost stala, netušil, jak to změní jeho život. Dnes se těší nejen z diplomu za hrdinství, nového mobilního telefonu, batohu, ale i velkého modrého slona.
Byl pěkný květnový den roku 2007 a Mirek si hrál se svým psím kamarádem Alvou na dvoře u dědečka v Zadní Třebani na Berounsku. Najednou si všiml, že v povzdálí se naklání velká borovice, která se najednou zřítila k zemi a spadla přímo na koleje. Tehdy ani ne pětiletý Mirek vběhl do domu za dědečkem a oznámil mu, co se stalo. Ten chlapci zpočátku nechtěl věřit, protože ani ze zahrady do zatáčky na koleje není pořádně vidět. Když však přišel k místu blíž, okamžitě věděl, kolik uhodilo. „Děda si myslel, že si dělám legraci, ale potom sám viděl, co se děje, tak jsme honem vytočili telefonem sto dvanáctku a řekli jim, že tam leží strom. Děda vzal auto a honem jsme jim to jeli na nádraží povědět, aby zastavili vlak,„ řekl malý hrdina. Díky jeho duchapřítomnosti se skutečně podařilo vlak včas zastavit a přivolaní hasiči obrovský strom neprodleně odstranili.
Za svůj hrdinský čin byl Mirek ohodnocen i doma. Protože si velice přál fretku, dočkal se jí. Jmenuje se Týna, chodí spolu na vodítku ven. V kleci má na památku část kmene z oné borovice...
(Kladenský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/313989/
* Tělesně postiženým i dalším lidem se ztíženou pohyblivostí by do dvou let měly výrazně ulehčit život další euroklíče. V České republice je nyní pouze 80 míst, kde jsou instalovány eurozámky. V příštím roce se do projektu zapojí Středočeský, Karlovarský, Královéhradecký a Pardubický kraj,v roce 2010 pak další čtyři kraje.
* Jen co železniční dělníci ukončili přestavbu nástupišť na břeclavském nádraží, už se chystají na další velkou akci: výměnu pětikolejného mostu nad řekou Dyjí. Na řadu přijde také dokončení znojemského nástupiště, kam bude položena poslední chybějící kolej.
* České dráhy zařadily hlavní vlaková nádraží v Žatci a Lounech do svého projektu Živá nádraží.
(Železničář)
* Jen co železniční dělníci ukončili přestavbu nástupišť na břeclavském nádraží, už se chystají na další velkou akci: výměnu pětikolejného mostu nad řekou Dyjí. Na řadu přijde také dokončení znojemského nástupiště, kam bude položena poslední chybějící kolej.
* České dráhy zařadily hlavní vlaková nádraží v Žatci a Lounech do svého projektu Živá nádraží.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/313499/
* Největší slovenská odborová organizace – Odborové sdružení železničářů – vyhlásila stávkovou pohotovost. Důvodem rozhodnutí OZŽ, které sdružuje asi 70 % pracovníků železnic, je údajné dlouhodobé neřešení situace v odvětví, ale imožné propouštění nebo zmrazování mezd. Předseda OZŽ nevyloučil ani skutečnou stávku.
* Výstava pod názvem „Den francouzské technologie„ byla zahájena dne 29. listopadu 2008 v Alžíru.
* Bezdomovci zmizeli z prostor vlakového nádraží v Bohumíně a zdržují se ve zvláštní čekárně, určené jen jim. Radnice pro ně společně s Českými drahami vyčlenila v objektu jedinou místnost. Jinde se pohybovat nemohou. Zdá se, že se zatím tento nápad osvědčil – alespoň tak se k němu vyjadřují městští policisté.
(Železničář)
* Výstava pod názvem „Den francouzské technologie„ byla zahájena dne 29. listopadu 2008 v Alžíru.
* Bezdomovci zmizeli z prostor vlakového nádraží v Bohumíně a zdržují se ve zvláštní čekárně, určené jen jim. Radnice pro ně společně s Českými drahami vyčlenila v objektu jedinou místnost. Jinde se pohybovat nemohou. Zdá se, že se zatím tento nápad osvědčil – alespoň tak se k němu vyjadřují městští policisté.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/313497/
Rychlovlak Pendolino pojede z Prahy do Ostravy méně než tři hodiny, dušují se České dráhy. Nový jízdní řád bude platit už od 14. prosince!
Naše železnice slibují samé úžasné věci. První rychlovlak Pendolino vyrazí na trasu Praha-Vídeň z Prahy už za tři minuty šest. Interval mezi spoji: dvě hodiny. Na trati mezi Brnem a Prahou budou vlaky vyšší kvality jezdit dokonce co hodinu.
Příliš krásné, aby to byla pravda?
Uvidíme... Zatím se rychlíky leckdy vláčejí hodinu i jen z Prahy do Úval. To je cirka 20 km. Pokud by měly spoje Praha-Vídeň stejnou rychlost, je to celoživotní výlet.
Nový spoj pojede mezi Prahou a srbským hlavním městem Bělehrad. Má jít o vlaky EuroCity, jejichž vagony mají tzv. ergonomická sedadla -vytvarovaná, která štíhlé lidi tlačí a dobře rostlí se do nich nevejdou. Do Bělehradu se ale, ať už jakkoli nepohodlně, dostaneme. Zato nám dráhy zkrouhnou mnohé místní spoje. Prý si je kraje neobjednaly. Dosud se vypravovalo denně v celé ČR zhruba 8 370 vlaků, s novým jízdním řádem jich zbude jen asi 7 200.
Že prý cestujících stejně ubývá. Nejspíš proto budou České dráhy zdražovat jízdné, v průměru o 7,5 procenta. Nejvíc se chtějí »zahojit« na různých předplatných. Tříletá zákaznická karta bude za 990 Kč místo 600 Kč, kilometrická banka vzroste z 1 800 na 2 000 Kč, roční Senior pas o 400 Kč - na 990 Kč. Studenti budou mít slevy o 10 % nižší, Junior pas pro lidi do 26 let se zruší úplně. Roční tržby z jízdného by se tak měly zvýšit o půl miliardy korun, a to přes zmíněný neustálý úbytek počtu cestujících.
Nespolehlivost a nevelká čistota českých vlaků se ale zdražením jízdného zřejmě nevyřeší. Kdo musí, stejně vlakem pojede. Přibude ale lidí, kteří usoudí, že vlakem jezdit nemusí. Že by šlo železnici právě o to?
L. A. Kašparová
(Rytmus života)
Naše železnice slibují samé úžasné věci. První rychlovlak Pendolino vyrazí na trasu Praha-Vídeň z Prahy už za tři minuty šest. Interval mezi spoji: dvě hodiny. Na trati mezi Brnem a Prahou budou vlaky vyšší kvality jezdit dokonce co hodinu.
Příliš krásné, aby to byla pravda?
Uvidíme... Zatím se rychlíky leckdy vláčejí hodinu i jen z Prahy do Úval. To je cirka 20 km. Pokud by měly spoje Praha-Vídeň stejnou rychlost, je to celoživotní výlet.
Nový spoj pojede mezi Prahou a srbským hlavním městem Bělehrad. Má jít o vlaky EuroCity, jejichž vagony mají tzv. ergonomická sedadla -vytvarovaná, která štíhlé lidi tlačí a dobře rostlí se do nich nevejdou. Do Bělehradu se ale, ať už jakkoli nepohodlně, dostaneme. Zato nám dráhy zkrouhnou mnohé místní spoje. Prý si je kraje neobjednaly. Dosud se vypravovalo denně v celé ČR zhruba 8 370 vlaků, s novým jízdním řádem jich zbude jen asi 7 200.
Že prý cestujících stejně ubývá. Nejspíš proto budou České dráhy zdražovat jízdné, v průměru o 7,5 procenta. Nejvíc se chtějí »zahojit« na různých předplatných. Tříletá zákaznická karta bude za 990 Kč místo 600 Kč, kilometrická banka vzroste z 1 800 na 2 000 Kč, roční Senior pas o 400 Kč - na 990 Kč. Studenti budou mít slevy o 10 % nižší, Junior pas pro lidi do 26 let se zruší úplně. Roční tržby z jízdného by se tak měly zvýšit o půl miliardy korun, a to přes zmíněný neustálý úbytek počtu cestujících.
Nespolehlivost a nevelká čistota českých vlaků se ale zdražením jízdného zřejmě nevyřeší. Kdo musí, stejně vlakem pojede. Přibude ale lidí, kteří usoudí, že vlakem jezdit nemusí. Že by šlo železnici právě o to?
L. A. Kašparová
(Rytmus života)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312209/
To víš, ČD, Čekej dlouho, uklidňoval mě nedávno známý potom, co jsem asi čtvrt hodiny běžela, aby mi neujel vlak ze Zlína do Otrokovic a dál do Olomouce, a po dosednutí do vagonu si vyslechla, že mám omluvit půlhodinové zpoždění. Co mi byla platná slova paní z rozhlasu, když navazující spoj ujel? Můj známý jel až někam k Liberci, takže ten si spočítal, že domů dorazí zhruba o čtyři hodiny později, než chtěl. Mě to stálo skoro dvě hodiny času.
Nebo v neděli ráno, když jsem jela do práce. Kupuji jízdenku a pan průvodčí na mě mrknul: „To už máte na vlak, který má po odjezdu.„ No, stál tam ještě aspoň deset minut. A podobných historek může každý určitě vysypat spoustu.
To, že cestování se v příštích pár letech na zásadních tratích střední Moravy zrychlí a že na každém větším nádraží nebudu mít obavu nakouknout na toalety, zda jsou použitelné, mne těší. Vlakem totiž jezdím mnohem radši než jakkoli jinak. Hlavně aby ta modernizace znamenala také přesnější odjezdy a příjezdy. Mám ale strach, že pokud se na nějaké trati bude pracovat, bude to zatím spíš naopak. A my to budeme muset snášet. No, jedno pozitivum to ale určitě má. Pokud nestíháte, můžete si být jistí, že vám vlak neujede.
Jako třeba mně v neděli ráno.
O autorovi| Alžběta Melkusová, editorka MF DNES
(Mladá fronta DNES)
Nebo v neděli ráno, když jsem jela do práce. Kupuji jízdenku a pan průvodčí na mě mrknul: „To už máte na vlak, který má po odjezdu.„ No, stál tam ještě aspoň deset minut. A podobných historek může každý určitě vysypat spoustu.
To, že cestování se v příštích pár letech na zásadních tratích střední Moravy zrychlí a že na každém větším nádraží nebudu mít obavu nakouknout na toalety, zda jsou použitelné, mne těší. Vlakem totiž jezdím mnohem radši než jakkoli jinak. Hlavně aby ta modernizace znamenala také přesnější odjezdy a příjezdy. Mám ale strach, že pokud se na nějaké trati bude pracovat, bude to zatím spíš naopak. A my to budeme muset snášet. No, jedno pozitivum to ale určitě má. Pokud nestíháte, můžete si být jistí, že vám vlak neujede.
Jako třeba mně v neděli ráno.
O autorovi| Alžběta Melkusová, editorka MF DNES
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312206/
* Městské kulturní středisko v Blansku pořádá ke 160. výročí zahájení provozu na železniční trati Brno–Česká Třebová tematickou fotografickou soutěž pro amatérské fotografy. Fotografie budou vystaveny ve vestibulu kina v lednu 2009. Tam pak také vyhlásí vítěze. Organizátoři upozorňují, že fotografie se musejí vztahovat k vyhlášenému tématu Blansko a železnice. Každý fotograf může zaslat nejvýše tři fotografie o maximální velikosti 13x18 cm.
* Milovníci Orient-Expresu mají jedinečnou příležitost přespat ve vagonu legendárního vlaku, aniž by museli platit horentní sumy za jízdenku. V německém Merzenu můžete navštívit jediný vlakový hotel v zemi. Zde budete ubytováni přímo v lůžkovém voze. Standardní jízdenka na Orient-Expres na trase Benátky–Praha–Paříž stojí přibližně 57 000 Kč, ale v odstaveném vagonu již 1100 Kč za noc. K dispozici je samozřejmě i koupelna a WC.
(Železničář)
* Milovníci Orient-Expresu mají jedinečnou příležitost přespat ve vagonu legendárního vlaku, aniž by museli platit horentní sumy za jízdenku. V německém Merzenu můžete navštívit jediný vlakový hotel v zemi. Zde budete ubytováni přímo v lůžkovém voze. Standardní jízdenka na Orient-Expres na trase Benátky–Praha–Paříž stojí přibližně 57 000 Kč, ale v odstaveném vagonu již 1100 Kč za noc. K dispozici je samozřejmě i koupelna a WC.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311832/
* Slavnostní zprovoznění staveb „Nové spojení Praha hl. n., Masarykovo n.–Libeň, Vysočany, Holešovice„ a „Modernizace západní části Praha hl. n., 2. část, nást. I–IV„ se uskutečnilo v úterý 2. prosince na pražském hlavním nádraží. Podrobnější informace přineseme v příštím vydání Železničáře.
*Na nádraží ve Vyškově vytvořil 2. listopadu silák Jaromír Bakalík (31) z obce Tučapy na Vyškovsku dva světové rekordy. Na nádraží táhl asi dva metry lokomotivu vážící 87 tun nejprve vsedě na laně a poté i na řetězu na krku.
* Slovensko, Ukrajina a Rusko podepsaly memorandum o výstavbě nové tratě vedoucí z Ukrajiny přes slovenské území do Vídně. Od většiny slovenských železničních tratí se má lišit tím, že bude širokorozchodná.
* Na osmnáct a šest měsíců ve věznici s dozorem byli odsouzeni dva bývalí zaměstnanci Českých drah, kteří neposkytli pomoc muži, kterého srazili vlakem. Samotnou srážku sice nezavinili, ale z místa pak odjeli a nehodu neohlásili.
* Severní Korea splnila svou výhrůžku a přerušila nejen vlakové spojení, ale také zrušila zájezdy pro jihokorejské turisty do Kesongu, jediného místa, kde se mohli alespoň nakrátko setkat se svými severními sousedy.
(Železničář)
*Na nádraží ve Vyškově vytvořil 2. listopadu silák Jaromír Bakalík (31) z obce Tučapy na Vyškovsku dva světové rekordy. Na nádraží táhl asi dva metry lokomotivu vážící 87 tun nejprve vsedě na laně a poté i na řetězu na krku.
* Slovensko, Ukrajina a Rusko podepsaly memorandum o výstavbě nové tratě vedoucí z Ukrajiny přes slovenské území do Vídně. Od většiny slovenských železničních tratí se má lišit tím, že bude širokorozchodná.
* Na osmnáct a šest měsíců ve věznici s dozorem byli odsouzeni dva bývalí zaměstnanci Českých drah, kteří neposkytli pomoc muži, kterého srazili vlakem. Samotnou srážku sice nezavinili, ale z místa pak odjeli a nehodu neohlásili.
* Severní Korea splnila svou výhrůžku a přerušila nejen vlakové spojení, ale také zrušila zájezdy pro jihokorejské turisty do Kesongu, jediného místa, kde se mohli alespoň nakrátko setkat se svými severními sousedy.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311831/
Na stránkach rádia expres je príspevok o novom grafikone vlakov a tiež krátky rozhovor na tému WC priamo s generál.riaditeľom ZSSK! 
Vysielané v rannom hemendexe.
Vysielané v rannom hemendexe.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311669/
Zakoupili jsme si jízdenky s místenkami v dostatečném předstihu. Protože jsme byli na nádraží hodně brzo, čekali jsme ve velice příjemném prostředí čekárny pro cestující s jízdenkami SC.
Z nádražního rozhlasu jsme za chvíli zjistili, že vlak bude mít asi 20 minut zpoždění. Následně se zpoždění na informační tabuli zvětšovala. Také se objevila mezi údaji o vlacích informace, že „Cestující si v Brně přestoupí do jiné soupravy„. Asi po půl hodině jsem se na informacích dozvěděl, že vlak EC 175 bude mít asi 160 minut zpoždění a že je z Prahy vypravena náhradní souprava.
To jsme se ještě bláhově domnívali, že to už je ta náhradní souprava, která nás doveze až do Bratislavy.
Vlak skutečně asi během půl hodiny přijel.
Místenku jsme měli do 5. vagonu (z devíti v soupravě), a byli jsme udiveni, když souprava měla jen pět vagonů. Takže místenky nám byly na nic. Místa ve vlaku ale bylo dostatek a my jsme byli spokojeni, že už jedeme ve vyhřátém vagonu. Až téměř před Brnem přišel průvodčí, který nám s úsměvem na tváři sdělil zprávu, kterou právě dostal do mobilního telefonu: Jízda náhradní soupravy v Brně končí. Cestující do Bratislavy si musí počkat na nádraží na vlastní EC 175, který jede za námi se 160 minutovým zpožděním. Tak se také stalo.
Na nádraží jsem se pokoušel zjistit na informacích – mimochodem u velmi příjemné paní informátorky – něco více o osudu našeho cestování. Ta však marně hledala na internetu nějaké informace. Podle toho EC 175 dojel do Brna a tam jízdu skončil.
Ale to byla ta náhradní souprava.
Teprve na dotaz až v Praze se dozvěděla, že vlak EC 175 jede pod jiným číslem a že už je v Přelouči. Nicméně nezbylo nám než čekat další dvě hodiny, než náš vlak dojel do Brna. Svoje rezervovaná místa v 5. vagonu jsme našli, i když obsazená, ale mladíci námje ochotně uvolnili.
Do Bratislavy jsme dojeli s tří hodinovým zpožděním ve 22.30 hodin. Ještě že vnučka naši jízdu sledovala doma pomocí naších SMS zpráv a podle internetu a na nádraží přišla až těsně před naším příjezdem. Důvodem toho abnormálně velkého zpoždění údajně bylo, že někde – patrně ještě před Prahou vypověděla lokomotiva. Pro mne je ale nepochopitelné, proč trvalo připřažení náhradní lokomotivy tři hodiny. To mi nikde na informacích nevysvětlili.
Ani na výslovný písemný dotaz jsem odpověď během týdne nedostal.
Ještě že zpáteční cesta v neděli v podvečer s „Jaroslavem Haškem„ dopadla dobře a do Pardubic jsme přijeli na minutu přesně.
Asi byl ten Hašek zcestovalejší, nebo za to mohl nový jízdní řád, který ten den začal platit? Nebo že by jen náhoda?
(Pardubický deník)