Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
Úzkokolejné tratě vedly od divadla do Bohumína, Michálkovic, Karviné přes Orlovou a z Orlové do Dolní Lutyně. Všechno po jedné koleji bez zabezpečovacího zařízení, řidič měl jen v dřevěném rámečku jízdní řád s vyznačeným křižováním. Nepamatuji si, že by kdy došlo k nějaké dopravní nehodě. Až na tu letošní u Vřesiny.
Zato na železnici, která má na nádražích spousty signalistů, hláskařů a výpravčích a nejmodernější počítačová zabezpečovací zařízení, se to dopravními nehodami jen hemží. Jeden aby se opravdu bál sednout si do vlaku, pokud tam někdo osvícený nenařídí airbagy nebo alespoň bezpečnostní pásy.
Nedivím se proto Drážní inspekci, že je vzteky bez sebe, když pod jejím svícnem je temno, a vylévá si zlost na Dopravním podniku Ostrava, kde by se na nezabezpečených jednokolejkách daly za posledních šedesát let spočítat nehody tramvají při vyhýbání na prstech jedné ruky. Tím pochopitelně nemám na mysli nehody, zaviněné řidiči jiných dopravních prostředků a chodci.
Proto se vyhýbám vlakům na sto honů. Vždyť stačí tak málo: bezdomovec, dbalý slov pana profesora, se postará sám o sebe (stát přece není dojná kráva) a odnese kus měděného kabelu do sběru, či se při brzdění vysype trochu více písku na koleje a vlak, jako u „Kaprfílda„, zmizí z hejblátek a najdou ho jako šrot až pod jiným vlakem. Nebo před značkou roste strom. Příkladů je hodně.
Řidič tramvaje na jednokolejce věděl, že když pojede a jet nemá, stojí vpředu (u starších „dřevěných„ tramvají řidič za „kontrolérem„ stál) a při srážce to bude on, kdo to nejvíce schytá, proto bylo těchto nehod minimum.
Kdežto u železnice ten řidič neví, protože jeho jízdu má na starosti spousta lidí a počítačů, kterým by měl věřit. Může?
(Havířovský deník)
![](/_img/smile/64.gif)
To vôbec nie je extrém. V Poprade sme to absolvovali hádam 3 mesiace po spustení ESY... na priecestí udrel blesk priamo do PO. Zaujímavý to pohľad...
nedávno som bol ako aktívny účastník diskusie o zabzar pozvaný na návšteve vo firme AŽD Košice. Tam mi povedali (ako laikovi), že na Slovensku máme lenivých traťovákov, ktorým je zaťažko čistiť koľajový zvršok a takisto je niekde na východe jedno priecestie, ktoré sa počas dažďa ocitá v kaluži a KO tam pochopiteľne nefungujú, takže na takéto podmienky sa hodia PO. Všetky nové priecestia sa u nás robia iba s PO. Takisto sa šetrí na údržbe samotných KO a izolovaných stykov ako si napísal. Pýatl som sa aj na koridor a bezpečnosť pri výpadku a tu raz ddzz písal, ža PO má dve funkcie - počíta osi a zisťuje poruchovosť. Ak zistí poruchovosť, automaticky sa daný úoddiel považuje za obsadený. Pýtal som sa na spoľahlivosť PO pri výpadku a takisto na taký extrémny prípad, že do koľajnice udrie blesk a vplyvom elektromagnetickej indukcie oblbne PO. Prvý jav je vraj veľmi zriedkavý, o druhom ako projaktanti nepočuli
takisto sú časti KO "náchylné" na odnesenie do zberných surovín. Ale zato dokážu detekovať lom koľajnice a takisto prenášať návesti na HVD, rovnako ako nevyžadujú "reset"
ŽSR nie sú schopné vymeniť KO v úseku Petržalka - ÚNS - Nové Mesto,
pokiaľ viem, medzi Novým Mestom a UNS sú určite PO
je nutné zistiť voľnosť cesty pohľadom
tento problém sa na trati 116 rieši komunikáciou operátor v Jablonici - strojvodca s vysielačkou??
A k používaniu PN ŽSR priviedlo jedno nemenované elektronické stavadlo. Sám som zvedavý ako to bude v Kysuckom Novom Meste, kde budú PN aj KO s tým slávnym stavadlom dohromady...
Kým PN fungujú, sú viacmenej bezpečnejšie než KO. Ale akonáhle fungovať prestanú (výpadok, akýkoľvek rozdiel pri počítaní), je zle či skôr veľmi zle, lebo sa späť do bezpečného stavu už nedostanú a je nutné zistiť voľnosť cesty pohľadom. A to je ľudský faktor a ten ako všetci vieme, zlyháva ...
ŽSR k tým PN doviedla interoperabilita. Keď sa začali robiť projekty na koridor, bolo jazdenie s akýmkoľvek západným strojom po našich KO v podstate nemysliteľné (ale tie isté ŽSR nie sú schopné vymeniť KO v úseku Petržalka - ÚNS - Nové Mesto, takže sa sem tie západné stroje aj tak nedostanú) a ďalej úspora nákladov, keďže odpadá údržba izolovaných stykov ...
chceš povedať, že PNká sú nebezpečnejšie?? Ktovie, čo viedlo ŽSR od istého času nasadzovať už iba PNká. Faktom je, že zatiaľ sa u nás neodohralo nešťastie, kde by PN hrali úlohu (ak si dobre pamätám) a takisto si nepamätám nehodu s KO...
Nie, ale napr. z Britanie
Cardiff http://en.wikipedia.org/wiki/River_Severn_rail_crash (185 zranenych, mrtvy rusnovodic)
Kent, 1993, rusnovodic a dvaja cestujuci mrtvi, 20 zranenych, odkaz nemam, po vypadku napajania si pomylili kolaj a zresetovali pocitac o kolaj vedla na ktoru nasledne pustili osobny vlak, aj ked na nej stala nakladna suprava.
Z Australie
Groomich Ray Mine, dva nakladne vlaky sa zrazili a zahynul rusnovodic, z knihy Ian Macfarlane - Railway Safety – Interlocking and Train Protection (k najdeniu v kniznici UAMT FEKT VUT BRNO), po burke resetovali napravove pocitace a zabudli zistit volnost vlakovej cesty.
Cize najhorsou vecou na kolajovych obvodoch je to, ze po akomkolvek vypadku (technologickom, vypadok prudu, ...) degraduju po dobu resetovanie aj ten najprespekulovanejsi a najmodernejsi system na zabezpecovacie zariadenie I. kategorie so zistovani volnosti vlakovej cesty pohladom ...
Zjavne nemyslí - v tomto prípade totiž zapríčinila nehodu porucha na podvozkoch a o žiadne traťové zabezpečovacie zariadenie tam nešlo. Mimochodom miesto nehody sa volá Eschede a obetí na životoch tam bolo 101...
http://de.wikipedia.org/wiki/ICE-Ungl%C3%BCck_von_Eschede
JOHnZ: tie talianske KO vyzerajú zaujímavo, o peniaze, keď ide o bezpečnosť, nejde, skôr by som sa bál tretej nevýhody a to, že medenú časť môže niekto ukradnúť..vlastne všetky KO sú na to "náchylné"
Vies co je to "nutny restart pocitadiel naprav"? Kvoli nemu (a naslednej chybe obsluhy a blbej nahode) sa vo svete stalo uz niekolko, ak nie niekolko desiatok, velmi tazkych nehod. Nezrovnatelne tazsich nez Moravany ...
myslíš, Enschde, Nemecko, 198 mŕtvych??
Vyhody proti "nasim" KO:
Nevyhody proti "nasim" KO:
Inymi slovami, tieto KO ponukaju niekolkonasobne vyssiu (skoro az absolutnu) bezpecnost, avsak za cenu niekolkonasobne vyssich nakladov na instalaciu aj udrzbu.
Dne 13. září jsem v 8.03 použil vlak do Podbořan, ten však dojel jen do stanice Plasy, kde zůstal přes hodinu stát, prý vypadly počítače. Je pochopitelné, že všechny přípoje z Mladotic i Blatna u Jesenice odjely a všichni cestující sedostali do cílových stanic až pozdě odpoledne. Děsím se, že při dalších cestách vlakem budu s sebou brát spacák a bochník chleba, netuše, co mě při „zlepšených službách„ čeká. Porovnáme–li ceny jízdného a služby dříve, jde o značný propad spokojenosti cestujících. Zrušené úschovny zavazadel nahradily skříňky tak na menší tašku, doprava kol a těžších zavazadel probíhá po zaplacení formou samoobsluhy a některé věci není možno poslat vůbec. Zrušení personálu některých stanic přináší další „radosti„, zpoždění vlaků se stalo běžnou záležitostí.
Náprava je neřešitelnou otázkou, dokud budou politici zasedat v řídících a správních radách podniků a budou mít zájem pouze o výši svých odměn. Zájmy občanů jsou jim lhostejné. Situace by se zlepšila tehdy, kdyby dráhy v cílových stanicích musely při nedodržení jízdního řádu vracet cestujícím jízdné, jak se děje v kulturních zemích.
O autorovi| František Fair z Plzně
(Plzeňský deník)