Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
Bezpečnostní situace na silnicích je hrozivá, a paradoxně se zdá, že čím více investovaných miliard, čím více nových a opravených silnic, tím je to horší. Vždyť k těm nejstrašnějším nehodám s velkým počtem mrtvých a zraněných dochází (zdánlivě) paradoxně na nových, širokých a přehledných úsecích. Všeobecně nechvalně známý zvýšenou nehodovostí je třeba úsek rychlostní komunikace I/35 u Hodkovic nad Mohelkou či I/13 u Bílého Kostela. Na Českolipsku je zase z tohoto hlediska pověstný modernizovaný úsek silnice I/38 mezi Jestřebím a Starými Splavy. A myslím, že každý čtenář by dokázal uvést nějaký podobný příklad ze svého regionu.
Příčin tohoto zdánlivého paradoxu je jistě více, ale málokterá z nich je tak vytrvale přehlížena jako hranice lidských možností. To také je, kromě jiného, příčinou malé úspěšnosti sankčního přístupu, včetně bodového systému. Řada řidičů by vzhledem ke svému věku či zdravotnímu stavu za volant nikdy neusedla, kdyby nemusela, kdyby měla k dispozici vyhovující systém kvalitní, moderní veřejné dopravy. Vždyť jen kolik tragických nehod už způsobil obyčejný mikrospánek v důsledku únavy a nedostatečného odpočinku, kolik řidičů zemřelo přímo za volantem na srdeční infarkt a kolik dalších nevinných přitom vzalo s sebou do nebytí?
Vítám proto zprávu, že se Liberecký kraj připojil ke středoevropskému projektu, jehož cílem je významně do roku 2030 zlepšit situaci na železnici, která by se měla „stát plnohodnotnou alternativou k problematické individuální automobilové dopravě„, jak se vyjádřil krajský radní Vladimír Richter.
Bohužel, mám trochu obavy, aby nezůstalo jen u toho bezpochyby dobrého úmyslu. Letos se totiž projednává takzvaný „Strategický obchodní plán SŽDC„, který by měl platit přibližně 15 let, a v něm se podle mých informací pro Liberecký kraj nepočítá s žádnou větší investicí do železnic. I to již léta diskutované rychlé spojení z Liberce na Prahu je prý v současnosti ve stádiu „propracovávání myšlenky„. Přitom situace železnic v kraji je leckde horší než v minulosti, někde už doslova neúnosná. Tak třeba na trati 089 z Liberce ve směru na Hrádek nad Nisou a dál do Žitavy, která by mohla být přinejmenším alternativním železničním spojením na Ústí nad Labem, se dnes na polském území mezi Hrádkem a Žitavou jezdí skoro krokem, protože zchátralý svršek nic jiného nedovoluje. A přitom tato trať bývala v minulosti dokonce dvoukolejná (v úseku Machnín-Chrastava). A kdo si třeba ještě dnes vzpomene, že horská trať 036, která by mohla významně ulehčit silniční rekreační dopravě do Harrachova a do západních Krkonoš, bývala z Kořenova až do Sklářské Poreby elektrifikovaná a patřila k nejmodernějším v zemi?
A co říci ke snaze železniční dopravu dále omezovat, dokonce tratě rušit? Asi mediálně nejznámějším dokladem takového mírně řečeno neprozíravého přístupu je v poslední době kauza tzv. Kozí dráhy v sousedním Ústeckém kraji (trať 132 z Děčína do Oldřichova u Duchcova). A tam, kde se neruší, je železniční doprava alespoň znevýhodňována nutností platit poplatky za užití dopravní cesty. Že na některých úsecích regionálních tratí je i na zcela bezvýznamných polních či lesních přejezdech rychlost vlaku trvale omezena na pouhých 15 km/hod., to už uvádím jen pro dokreslení současné tristní situace na železnici. Ato přesto, že stát se něco takového na silnici, došlo by snad mezi řidiči k povstání. Odvážím se tvrdit, že kdyby investice do silniční sítě byly na stejné úrovni jako ty, co jdou do železnic, prakticky by dnes u nás automobilová doprava neexistovala. Bohužel se zapomíná, že železnice a silnice jsou jako spojené nádoby. Zanedbání železnice je jednou z hlavních příčin přeplněných, kolabujících a čím dál nebezpečnějších silnic. A bez modernizace tratí, včetně těch regionálních, se silnicím neuleví.
PhDr. Miroslav Hudec
(Českolipský deník)
Příčin tohoto zdánlivého paradoxu je jistě více, ale málokterá z nich je tak vytrvale přehlížena jako hranice lidských možností. To také je, kromě jiného, příčinou malé úspěšnosti sankčního přístupu, včetně bodového systému. Řada řidičů by vzhledem ke svému věku či zdravotnímu stavu za volant nikdy neusedla, kdyby nemusela, kdyby měla k dispozici vyhovující systém kvalitní, moderní veřejné dopravy. Vždyť jen kolik tragických nehod už způsobil obyčejný mikrospánek v důsledku únavy a nedostatečného odpočinku, kolik řidičů zemřelo přímo za volantem na srdeční infarkt a kolik dalších nevinných přitom vzalo s sebou do nebytí?
Vítám proto zprávu, že se Liberecký kraj připojil ke středoevropskému projektu, jehož cílem je významně do roku 2030 zlepšit situaci na železnici, která by se měla „stát plnohodnotnou alternativou k problematické individuální automobilové dopravě„, jak se vyjádřil krajský radní Vladimír Richter.
Bohužel, mám trochu obavy, aby nezůstalo jen u toho bezpochyby dobrého úmyslu. Letos se totiž projednává takzvaný „Strategický obchodní plán SŽDC„, který by měl platit přibližně 15 let, a v něm se podle mých informací pro Liberecký kraj nepočítá s žádnou větší investicí do železnic. I to již léta diskutované rychlé spojení z Liberce na Prahu je prý v současnosti ve stádiu „propracovávání myšlenky„. Přitom situace železnic v kraji je leckde horší než v minulosti, někde už doslova neúnosná. Tak třeba na trati 089 z Liberce ve směru na Hrádek nad Nisou a dál do Žitavy, která by mohla být přinejmenším alternativním železničním spojením na Ústí nad Labem, se dnes na polském území mezi Hrádkem a Žitavou jezdí skoro krokem, protože zchátralý svršek nic jiného nedovoluje. A přitom tato trať bývala v minulosti dokonce dvoukolejná (v úseku Machnín-Chrastava). A kdo si třeba ještě dnes vzpomene, že horská trať 036, která by mohla významně ulehčit silniční rekreační dopravě do Harrachova a do západních Krkonoš, bývala z Kořenova až do Sklářské Poreby elektrifikovaná a patřila k nejmodernějším v zemi?
A co říci ke snaze železniční dopravu dále omezovat, dokonce tratě rušit? Asi mediálně nejznámějším dokladem takového mírně řečeno neprozíravého přístupu je v poslední době kauza tzv. Kozí dráhy v sousedním Ústeckém kraji (trať 132 z Děčína do Oldřichova u Duchcova). A tam, kde se neruší, je železniční doprava alespoň znevýhodňována nutností platit poplatky za užití dopravní cesty. Že na některých úsecích regionálních tratí je i na zcela bezvýznamných polních či lesních přejezdech rychlost vlaku trvale omezena na pouhých 15 km/hod., to už uvádím jen pro dokreslení současné tristní situace na železnici. Ato přesto, že stát se něco takového na silnici, došlo by snad mezi řidiči k povstání. Odvážím se tvrdit, že kdyby investice do silniční sítě byly na stejné úrovni jako ty, co jdou do železnic, prakticky by dnes u nás automobilová doprava neexistovala. Bohužel se zapomíná, že železnice a silnice jsou jako spojené nádoby. Zanedbání železnice je jednou z hlavních příčin přeplněných, kolabujících a čím dál nebezpečnějších silnic. A bez modernizace tratí, včetně těch regionálních, se silnicím neuleví.
PhDr. Miroslav Hudec
(Českolipský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296963/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296940/
*Do závěrečných fází se dostávají práce na rekonstrukci znojemského železničního viaduktu. Z historické stavby zůstanou zachovány jen originální mostní pilíře; s vysouváním staré konstrukce se začne na konci září a následně se dosadí konstrukce nová.
* Provozovat rychlovlaky typu TGV na mezistátních linkách plánuje národní francouzský letecký dopravce Air France. Letecká společnost hodlá v této činnosti kooperovat s firmou Veolia Transport a od 1. ledna 2010 nasadit rychlé vlaky na trasách mezi Paříží, Londýnem, Amsterodamem a Štrasburkem
* Na červen 2009 je naplánováno dokončení modernizace železniční stanice Kroměříž. V příštích dnech bude vyměněno kolejové lože a provedeno jeho odvodnění, v další fázi se dodavatelské firmy soustředí na vybudování dvou nových mimoúrovňových nástupišť včetně přístřešků.
* Za pouhé čtyři roky chce čínské ministerstvo dopravy vybudovat novou vysokorychlostní trať z Pekingu do Šanghaje. V současnosti trvá cesta vlakem mezi oběma městy okolo deseti hodin, nová 1300 km dlouhá trasa umožní zkrátit tuto dobu na méně než polovinu.
* Po dokončení rekonstrukčních prací na trati Stříbro-Planá uMar. Lázní se výrazně změní i podoba nádraží v Plané. V kolejišti vznikne 300 metrů dlouhé nástupiště, přístupné podchodem. Frekvenci tachovské tratě poslouží nové nástupiště dlouhé 80 metrů.
* S novým jízdním řádem od poloviny prosince má být předána veřejnosti i nová zastávka v Kostelci u Jihlavy. Nástupištní hrana je již hotova, na řadě jsou dokončovací práce.
(Železničář)
* Provozovat rychlovlaky typu TGV na mezistátních linkách plánuje národní francouzský letecký dopravce Air France. Letecká společnost hodlá v této činnosti kooperovat s firmou Veolia Transport a od 1. ledna 2010 nasadit rychlé vlaky na trasách mezi Paříží, Londýnem, Amsterodamem a Štrasburkem
* Na červen 2009 je naplánováno dokončení modernizace železniční stanice Kroměříž. V příštích dnech bude vyměněno kolejové lože a provedeno jeho odvodnění, v další fázi se dodavatelské firmy soustředí na vybudování dvou nových mimoúrovňových nástupišť včetně přístřešků.
* Za pouhé čtyři roky chce čínské ministerstvo dopravy vybudovat novou vysokorychlostní trať z Pekingu do Šanghaje. V současnosti trvá cesta vlakem mezi oběma městy okolo deseti hodin, nová 1300 km dlouhá trasa umožní zkrátit tuto dobu na méně než polovinu.
* Po dokončení rekonstrukčních prací na trati Stříbro-Planá uMar. Lázní se výrazně změní i podoba nádraží v Plané. V kolejišti vznikne 300 metrů dlouhé nástupiště, přístupné podchodem. Frekvenci tachovské tratě poslouží nové nástupiště dlouhé 80 metrů.
* S novým jízdním řádem od poloviny prosince má být předána veřejnosti i nová zastávka v Kostelci u Jihlavy. Nástupištní hrana je již hotova, na řadě jsou dokončovací práce.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296633/
* Obavy o osud pražského Masarykova nádraží přiměly Obec spisovatelů k podání netradičního návrhu na jeho nové využití v případě jeho zrušení. V žádosti odeslané primátoru Bémovi se spisovatelé přimlouvají za zřízení kulturní instituce, nejlépe galerie, která by městu posloužila lépe než uniformní obchodní centrum.
* Ombudsmanovi Otakaru Motejlovi se nelíbí záměry s tratí DěčínOldřichov u Duchcova, která by měla ustoupit plánovanému dálničnímu přivaděči.
* V nejužším výběru o prestižní cenu britských architektů Stirling Prize je šest letošních finalistů. Jedním z nich je vlakové nádraží v holandském Amsterdamu, schopné každých devadesát minut odbavit až 25 tisíc cestujících.
* V pondělí 15. září začaly na vídeňském Západním nádraží stavební práce naplánované na tři roky. Po jejich ukončení za 130 milionů tu vznikne nádraží pro regionální dopravu s názvem Bahnhof City Wien West.
* Loňské hospodaření firmy Pars nova ze Šumperku skončilo čistým ziskem 9,8 milionu korun. Společnost patří od letošního března Škodě Holding. Mezi nejvýznamnější zakázky firmy patří dodávky motorových jednotek Regionova a řídicích vozů řady 954.
*Minulý týden se v německém Chemnitz sešli předsedové české a německé dopravní komise Euroregionu Krušnohoří. Cílem jednání bylo připravit kroky k znovuoživení osmikilometrového úseku železnice mezi českou Moldavou a německým Holzhau. Zájem o provozování trati projevila německá dopravní společnost, která by chtěla jezdit svými vlaky ze saského Freibergu až do Mostu.
* Celkem 23 nákladních vagonů tvořilo doprovod nejrychlejšímu vlaku světa - francouzské jednotce AGV - na cestě z Velimi do Berlína. Celá souprava, dlouhá 450 metrů, vyrazila ze zkušebního okruhu ve středu 17. září a směřovala na berlínský veletrh InnoTrans 2008.
* Zkvalitnění služeb a zkulturnění prostředí bylo cílem rekonstrukce nádražní budovy v Mimoni. Za více než 13 milionů korun se dočkala úpravy fasáda, zmizely přístavky, změnila se hala i pokladny.
* Stejně jako loni proběhlo i letos setkání obcí Železná Ruda a Bayerisch Eisenstein před hraničním nádražím v Alžbětíně. U dvě stě metrů dlouhého stolu a českých a bavorských jídel a piva byly předčítány texty českých i německých regionálních autorů, mimo jiné Karla Klostermanna. Velké pozornosti se těšilo i místní železniční muzeum.
(Železničář)
* Ombudsmanovi Otakaru Motejlovi se nelíbí záměry s tratí DěčínOldřichov u Duchcova, která by měla ustoupit plánovanému dálničnímu přivaděči.
* V nejužším výběru o prestižní cenu britských architektů Stirling Prize je šest letošních finalistů. Jedním z nich je vlakové nádraží v holandském Amsterdamu, schopné každých devadesát minut odbavit až 25 tisíc cestujících.
* V pondělí 15. září začaly na vídeňském Západním nádraží stavební práce naplánované na tři roky. Po jejich ukončení za 130 milionů tu vznikne nádraží pro regionální dopravu s názvem Bahnhof City Wien West.
* Loňské hospodaření firmy Pars nova ze Šumperku skončilo čistým ziskem 9,8 milionu korun. Společnost patří od letošního března Škodě Holding. Mezi nejvýznamnější zakázky firmy patří dodávky motorových jednotek Regionova a řídicích vozů řady 954.
*Minulý týden se v německém Chemnitz sešli předsedové české a německé dopravní komise Euroregionu Krušnohoří. Cílem jednání bylo připravit kroky k znovuoživení osmikilometrového úseku železnice mezi českou Moldavou a německým Holzhau. Zájem o provozování trati projevila německá dopravní společnost, která by chtěla jezdit svými vlaky ze saského Freibergu až do Mostu.
* Celkem 23 nákladních vagonů tvořilo doprovod nejrychlejšímu vlaku světa - francouzské jednotce AGV - na cestě z Velimi do Berlína. Celá souprava, dlouhá 450 metrů, vyrazila ze zkušebního okruhu ve středu 17. září a směřovala na berlínský veletrh InnoTrans 2008.
* Zkvalitnění služeb a zkulturnění prostředí bylo cílem rekonstrukce nádražní budovy v Mimoni. Za více než 13 milionů korun se dočkala úpravy fasáda, zmizely přístavky, změnila se hala i pokladny.
* Stejně jako loni proběhlo i letos setkání obcí Železná Ruda a Bayerisch Eisenstein před hraničním nádražím v Alžbětíně. U dvě stě metrů dlouhého stolu a českých a bavorských jídel a piva byly předčítány texty českých i německých regionálních autorů, mimo jiné Karla Klostermanna. Velké pozornosti se těšilo i místní železniční muzeum.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296632/
Luboš PROCHÁZKA, moderátor
--------------------
Vlaková nehoda v Moravanech u Pardubic odhalila podivné tlaky na vyšetřovatele. Právě ona má taky být za vládním odvoláním šéfa Drážní inspekce.
Oldřich TAMÁŠ, redaktor
--------------------
V Moravanech přímo u nádraží se totiž srazily dva vlaky a při nehodě zemřel strojvedoucí. První zprávy dávaly vinu strojvedoucímu, který zemřel, protože vjel na kolej na červenou, jenže pak se ukázalo, že za to může signalizační zařízení, které nepoznalo, že kolej je obsazená, a to byl osudný krok, protože dodavatelem zařízení je velmi vlivná firma. Podle mnohých stojí právě tohle odhalení šéfa inspektorů místo. Z Pardubic Olda Tamáš, Frekvence 1.
(Frekvence 1)
--------------------
Vlaková nehoda v Moravanech u Pardubic odhalila podivné tlaky na vyšetřovatele. Právě ona má taky být za vládním odvoláním šéfa Drážní inspekce.
Oldřich TAMÁŠ, redaktor
--------------------
V Moravanech přímo u nádraží se totiž srazily dva vlaky a při nehodě zemřel strojvedoucí. První zprávy dávaly vinu strojvedoucímu, který zemřel, protože vjel na kolej na červenou, jenže pak se ukázalo, že za to může signalizační zařízení, které nepoznalo, že kolej je obsazená, a to byl osudný krok, protože dodavatelem zařízení je velmi vlivná firma. Podle mnohých stojí právě tohle odhalení šéfa inspektorů místo. Z Pardubic Olda Tamáš, Frekvence 1.
(Frekvence 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296274/
Martin DRTINA, moderátor
--------------------
Slovensko uvažuje o vybudování širokorozchodné tratě ze slovensko-ukrajinské hranice do Rakouska. Předběžnou smlouvu o tom už Slováci s ruskými železnicemi podepsali. Projekt si vyžádá zřejmě až sto miliard slovenských korun a řada expertů ho považuje za naprosto zbytečný.
Lubomír SMATANA, redaktor
--------------------
Zvýšíme tím závislost na Rusku, je to extrémně drahé a stavebně mimořádně náročné. Navíc slovenské železnice ani dnes nejsou dostatečně vytížené. Řeklo několik nejmenovaných expertů na dopravu Českému rozhlasu. Naopak ministerstvo dopravy považuje železnici do Vídně za přínos a podle ministra nebude problém sto miliard slovenských korun získat. Projekt širokorozchodné železnice připravovaly různé slovenské a dříve československé vlády několikrát. Vždycky ale ztroskotal na penězích.
(ČRo 1 - Radiožurnál)
--------------------
Slovensko uvažuje o vybudování širokorozchodné tratě ze slovensko-ukrajinské hranice do Rakouska. Předběžnou smlouvu o tom už Slováci s ruskými železnicemi podepsali. Projekt si vyžádá zřejmě až sto miliard slovenských korun a řada expertů ho považuje za naprosto zbytečný.
Lubomír SMATANA, redaktor
--------------------
Zvýšíme tím závislost na Rusku, je to extrémně drahé a stavebně mimořádně náročné. Navíc slovenské železnice ani dnes nejsou dostatečně vytížené. Řeklo několik nejmenovaných expertů na dopravu Českému rozhlasu. Naopak ministerstvo dopravy považuje železnici do Vídně za přínos a podle ministra nebude problém sto miliard slovenských korun získat. Projekt širokorozchodné železnice připravovaly různé slovenské a dříve československé vlády několikrát. Vždycky ale ztroskotal na penězích.
(ČRo 1 - Radiožurnál)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296273/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296244/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296220/
Martin Tkáč, študent Strednej priemyselnej školy dopravnej v Košiciach, získal od Európskej komisie ocenenie Najlepší mladý vedec do 20 rokov.
Ocenili ho za projekt prepravy a vyklápania sypkých hmôt v nákladnej železničnej doprave. Komisii predviedol aj vlastnoručne vyrobený funkčný model nového typu železničného vagóna.
Okrem ocenenia získal prémiu 7000 eur (vyše 210tisíc korún) a účasť na Medzinárodnom vedeckom fóre mládeže v Londýne. Európske finále 20. ročníka súťaže Európskej únie pre mladých vedcov sa uskutočnilo v Kodani. Mladí vedci vo veku od 15 do 20 rokov z 39 krajín z celej Európy súťažili s 87 projektmi zo širokého spektra vedeckých oblastí od matematiky cez biológiu a chémiu až po technické disciplíny.
Ocenili ho za projekt prepravy a vyklápania sypkých hmôt v nákladnej železničnej doprave. Komisii predviedol aj vlastnoručne vyrobený funkčný model nového typu železničného vagóna.
Okrem ocenenia získal prémiu 7000 eur (vyše 210tisíc korún) a účasť na Medzinárodnom vedeckom fóre mládeže v Londýne. Európske finále 20. ročníka súťaže Európskej únie pre mladých vedcov sa uskutočnilo v Kodani. Mladí vedci vo veku od 15 do 20 rokov z 39 krajín z celej Európy súťažili s 87 projektmi zo širokého spektra vedeckých oblastí od matematiky cez biológiu a chémiu až po technické disciplíny.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296192/
TV Nova informuje výroku DI ČR :
http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=24.09.2008&238m=p&238p=TNOVINY&238v=145671
http://www.nova.cz/tvarchiv/?238d=24.09.2008&238m=p&238p=TNOVINY&238v=145671
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/295375/
Otvorili Innotrans.
Veltrh dostal aj vlastnu televiziu
www.innotrans.tv
Veltrh dostal aj vlastnu televiziu
www.innotrans.tv
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/295334/
Občas se něco nepovede. Ale to, co jsem zažil minulou středu, zarazilo i mne.
Potřeboval jsem se dostat z Prahy hl.n. na Smíchov, s použitím vlaku R 454 "Franz Kafka". Souprava byla poměrně včas přistavena, lokomotiva na ni najela asi v 09:13 (pravidelný odjezd 09:16). Jenže jaksi posunovače nebylo a ten se dostavil v 09:26. Až po tom, co jej sháněla (po mém upozornění) vlakvedoucí mobilem. Přitom jiný posunovač postával na druhém konci soupravy, kde odvěšoval "žehličku", která ji přivezla.
Výsledkem toho všeho byla bezmála půlhodinová "sekyra" hned na startu. U mezinárodního vlaku...
Snímky onoho dění mají časy 09:15 a 09:26:
Potřeboval jsem se dostat z Prahy hl.n. na Smíchov, s použitím vlaku R 454 "Franz Kafka". Souprava byla poměrně včas přistavena, lokomotiva na ni najela asi v 09:13 (pravidelný odjezd 09:16). Jenže jaksi posunovače nebylo a ten se dostavil v 09:26. Až po tom, co jej sháněla (po mém upozornění) vlakvedoucí mobilem. Přitom jiný posunovač postával na druhém konci soupravy, kde odvěšoval "žehličku", která ji přivezla.
Výsledkem toho všeho byla bezmála půlhodinová "sekyra" hned na startu. U mezinárodního vlaku...
Snímky onoho dění mají časy 09:15 a 09:26:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294059/
Ceny jízdného na českých drahách neustále rostou, zrovna tak jako dotace státu této instituci. Ovšem kvalita poskytovaných služeb je otřesná. 1. září jsem musel cestovat vlakem do Podbořan, odjezd z Plzně v 8.03, s příbuznou, která použila na cestu do Plzně rychlík Železná Ruda – Plzeň. Ten měl pět minut zpoždění a vjížděl již na plzeňské nádraží. Požádal jsem výpravčí osobního vlaku do Podbořan o možnost přestupu cestujících na tento vlak. Byl jsem odmítnut a vlak ve svůj odjezdový čas opustil nádraží. Pro dvě minuty jsme museli cestu zrušit. Na stížnost tohoto jednání výpravčí jsem dodnes nedostal odpověď.
Dne 13. září jsem v 8.03 použil vlak do Podbořan, ten však dojel jen do stanice Plasy, kde zůstal přes hodinu stát, prý vypadly počítače. Je pochopitelné, že všechny přípoje z Mladotic i Blatna u Jesenice odjely a všichni cestující sedostali do cílových stanic až pozdě odpoledne. Děsím se, že při dalších cestách vlakem budu s sebou brát spacák a bochník chleba, netuše, co mě při „zlepšených službách„ čeká. Porovnáme–li ceny jízdného a služby dříve, jde o značný propad spokojenosti cestujících. Zrušené úschovny zavazadel nahradily skříňky tak na menší tašku, doprava kol a těžších zavazadel probíhá po zaplacení formou samoobsluhy a některé věci není možno poslat vůbec. Zrušení personálu některých stanic přináší další „radosti„, zpoždění vlaků se stalo běžnou záležitostí.
Náprava je neřešitelnou otázkou, dokud budou politici zasedat v řídících a správních radách podniků a budou mít zájem pouze o výši svých odměn. Zájmy občanů jsou jim lhostejné. Situace by se zlepšila tehdy, kdyby dráhy v cílových stanicích musely při nedodržení jízdního řádu vracet cestujícím jízdné, jak se děje v kulturních zemích.
O autorovi| František Fair z Plzně
(Plzeňský deník)
Dne 13. září jsem v 8.03 použil vlak do Podbořan, ten však dojel jen do stanice Plasy, kde zůstal přes hodinu stát, prý vypadly počítače. Je pochopitelné, že všechny přípoje z Mladotic i Blatna u Jesenice odjely a všichni cestující sedostali do cílových stanic až pozdě odpoledne. Děsím se, že při dalších cestách vlakem budu s sebou brát spacák a bochník chleba, netuše, co mě při „zlepšených službách„ čeká. Porovnáme–li ceny jízdného a služby dříve, jde o značný propad spokojenosti cestujících. Zrušené úschovny zavazadel nahradily skříňky tak na menší tašku, doprava kol a těžších zavazadel probíhá po zaplacení formou samoobsluhy a některé věci není možno poslat vůbec. Zrušení personálu některých stanic přináší další „radosti„, zpoždění vlaků se stalo běžnou záležitostí.
Náprava je neřešitelnou otázkou, dokud budou politici zasedat v řídících a správních radách podniků a budou mít zájem pouze o výši svých odměn. Zájmy občanů jsou jim lhostejné. Situace by se zlepšila tehdy, kdyby dráhy v cílových stanicích musely při nedodržení jízdního řádu vracet cestujícím jízdné, jak se děje v kulturních zemích.
O autorovi| František Fair z Plzně
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294057/
,,Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293864/
Již delší dobu jsem vlakem nejel, ale vzpomínám si, jak jsme jezdili do Krásného Pole a do Kyjovic na koupaliště vlakem. Potom při výstavbě velkosídliště Poruba byla trať zelektrizovaná ze Svinova do Poruby, dál ještě stále jezdil vlak a elektrifikace probíhala postupně. V té době se jezdilo tramvají všude po jednokolejných tratích s výhybkami. Tramvajové nádraží bylo na Smetanově náměstí vedle divadla, odkud jezdila „široká„ tramvaj do Svinova a odtud do Klimkovic a Kyjovic. Další pak přes Vítkovice do Bělského lesa, na Šídlovec a jiná do Hlučína.
Úzkokolejné tratě vedly od divadla do Bohumína, Michálkovic, Karviné přes Orlovou a z Orlové do Dolní Lutyně. Všechno po jedné koleji bez zabezpečovacího zařízení, řidič měl jen v dřevěném rámečku jízdní řád s vyznačeným křižováním. Nepamatuji si, že by kdy došlo k nějaké dopravní nehodě. Až na tu letošní u Vřesiny.
Zato na železnici, která má na nádražích spousty signalistů, hláskařů a výpravčích a nejmodernější počítačová zabezpečovací zařízení, se to dopravními nehodami jen hemží. Jeden aby se opravdu bál sednout si do vlaku, pokud tam někdo osvícený nenařídí airbagy nebo alespoň bezpečnostní pásy.
Nedivím se proto Drážní inspekci, že je vzteky bez sebe, když pod jejím svícnem je temno, a vylévá si zlost na Dopravním podniku Ostrava, kde by se na nezabezpečených jednokolejkách daly za posledních šedesát let spočítat nehody tramvají při vyhýbání na prstech jedné ruky. Tím pochopitelně nemám na mysli nehody, zaviněné řidiči jiných dopravních prostředků a chodci.
Proto se vyhýbám vlakům na sto honů. Vždyť stačí tak málo: bezdomovec, dbalý slov pana profesora, se postará sám o sebe (stát přece není dojná kráva) a odnese kus měděného kabelu do sběru, či se při brzdění vysype trochu více písku na koleje a vlak, jako u „Kaprfílda„, zmizí z hejblátek a najdou ho jako šrot až pod jiným vlakem. Nebo před značkou roste strom. Příkladů je hodně.
Řidič tramvaje na jednokolejce věděl, že když pojede a jet nemá, stojí vpředu (u starších „dřevěných„ tramvají řidič za „kontrolérem„ stál) a při srážce to bude on, kdo to nejvíce schytá, proto bylo těchto nehod minimum.
Kdežto u železnice ten řidič neví, protože jeho jízdu má na starosti spousta lidí a počítačů, kterým by měl věřit. Může?
(Havířovský deník)
Úzkokolejné tratě vedly od divadla do Bohumína, Michálkovic, Karviné přes Orlovou a z Orlové do Dolní Lutyně. Všechno po jedné koleji bez zabezpečovacího zařízení, řidič měl jen v dřevěném rámečku jízdní řád s vyznačeným křižováním. Nepamatuji si, že by kdy došlo k nějaké dopravní nehodě. Až na tu letošní u Vřesiny.
Zato na železnici, která má na nádražích spousty signalistů, hláskařů a výpravčích a nejmodernější počítačová zabezpečovací zařízení, se to dopravními nehodami jen hemží. Jeden aby se opravdu bál sednout si do vlaku, pokud tam někdo osvícený nenařídí airbagy nebo alespoň bezpečnostní pásy.
Nedivím se proto Drážní inspekci, že je vzteky bez sebe, když pod jejím svícnem je temno, a vylévá si zlost na Dopravním podniku Ostrava, kde by se na nezabezpečených jednokolejkách daly za posledních šedesát let spočítat nehody tramvají při vyhýbání na prstech jedné ruky. Tím pochopitelně nemám na mysli nehody, zaviněné řidiči jiných dopravních prostředků a chodci.
Proto se vyhýbám vlakům na sto honů. Vždyť stačí tak málo: bezdomovec, dbalý slov pana profesora, se postará sám o sebe (stát přece není dojná kráva) a odnese kus měděného kabelu do sběru, či se při brzdění vysype trochu více písku na koleje a vlak, jako u „Kaprfílda„, zmizí z hejblátek a najdou ho jako šrot až pod jiným vlakem. Nebo před značkou roste strom. Příkladů je hodně.
Řidič tramvaje na jednokolejce věděl, že když pojede a jet nemá, stojí vpředu (u starších „dřevěných„ tramvají řidič za „kontrolérem„ stál) a při srážce to bude on, kdo to nejvíce schytá, proto bylo těchto nehod minimum.
Kdežto u železnice ten řidič neví, protože jeho jízdu má na starosti spousta lidí a počítačů, kterým by měl věřit. Může?
(Havířovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293838/
Jednoducho... ESA v tej chvíli "spadla", po nahodení boli priecestné úseky off line - "červené". Návestný majster kukol na miesto činu a zistil, že PO je po fajnej grilovačke... takže výmena za nový bola veľmi rýchla (aj vďaka "nadštandartne" dobrým vzťahom s AŽD...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293665/
a ako to nakoniec dopadlo??
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293520/
takisto na taký extrémny prípad, že do koľajnice udrie blesk a vplyvom elektromagnetickej indukcie oblbne PO.
To vôbec nie je extrém. V Poprade sme to absolvovali hádam 3 mesiace po spustení ESY... na priecestí udrel blesk priamo do PO. Zaujímavý to pohľad...
To vôbec nie je extrém. V Poprade sme to absolvovali hádam 3 mesiace po spustení ESY... na priecestí udrel blesk priamo do PO. Zaujímavý to pohľad...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293519/
JOHnZ: vďaka za odpovede
nedávno som bol ako aktívny účastník diskusie o zabzar pozvaný na návšteve vo firme AŽD Košice. Tam mi povedali (ako laikovi), že na Slovensku máme lenivých traťovákov, ktorým je zaťažko čistiť koľajový zvršok a takisto je niekde na východe jedno priecestie, ktoré sa počas dažďa ocitá v kaluži a KO tam pochopiteľne nefungujú, takže na takéto podmienky sa hodia PO. Všetky nové priecestia sa u nás robia iba s PO. Takisto sa šetrí na údržbe samotných KO a izolovaných stykov ako si napísal. Pýatl som sa aj na koridor a bezpečnosť pri výpadku a tu raz ddzz písal, ža PO má dve funkcie - počíta osi a zisťuje poruchovosť. Ak zistí poruchovosť, automaticky sa daný úoddiel považuje za obsadený. Pýtal som sa na spoľahlivosť PO pri výpadku a takisto na taký extrémny prípad, že do koľajnice udrie blesk a vplyvom elektromagnetickej indukcie oblbne PO. Prvý jav je vraj veľmi zriedkavý, o druhom ako projaktanti nepočuli
takisto sú časti KO "náchylné" na odnesenie do zberných surovín. Ale zato dokážu detekovať lom koľajnice a takisto prenášať návesti na HVD, rovnako ako nevyžadujú "reset"
ŽSR nie sú schopné vymeniť KO v úseku Petržalka - ÚNS - Nové Mesto,
pokiaľ viem, medzi Novým Mestom a UNS sú určite PO
je nutné zistiť voľnosť cesty pohľadom
tento problém sa na trati 116 rieši komunikáciou operátor v Jablonici - strojvodca s vysielačkou??
nedávno som bol ako aktívny účastník diskusie o zabzar pozvaný na návšteve vo firme AŽD Košice. Tam mi povedali (ako laikovi), že na Slovensku máme lenivých traťovákov, ktorým je zaťažko čistiť koľajový zvršok a takisto je niekde na východe jedno priecestie, ktoré sa počas dažďa ocitá v kaluži a KO tam pochopiteľne nefungujú, takže na takéto podmienky sa hodia PO. Všetky nové priecestia sa u nás robia iba s PO. Takisto sa šetrí na údržbe samotných KO a izolovaných stykov ako si napísal. Pýatl som sa aj na koridor a bezpečnosť pri výpadku a tu raz ddzz písal, ža PO má dve funkcie - počíta osi a zisťuje poruchovosť. Ak zistí poruchovosť, automaticky sa daný úoddiel považuje za obsadený. Pýtal som sa na spoľahlivosť PO pri výpadku a takisto na taký extrémny prípad, že do koľajnice udrie blesk a vplyvom elektromagnetickej indukcie oblbne PO. Prvý jav je vraj veľmi zriedkavý, o druhom ako projaktanti nepočuli
takisto sú časti KO "náchylné" na odnesenie do zberných surovín. Ale zato dokážu detekovať lom koľajnice a takisto prenášať návesti na HVD, rovnako ako nevyžadujú "reset"
ŽSR nie sú schopné vymeniť KO v úseku Petržalka - ÚNS - Nové Mesto,
pokiaľ viem, medzi Novým Mestom a UNS sú určite PO
je nutné zistiť voľnosť cesty pohľadom
tento problém sa na trati 116 rieši komunikáciou operátor v Jablonici - strojvodca s vysielačkou??
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293510/
Včera o tom rozhodl Krajský soud Hradec Králové – pobočka v Pardubicích. Ten zrušil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, proti němuž se výpravčí odvolal, a vrátil případ zpět k projednání.
Okresní soud Josefu Šilhavému vyměřil osmiměsíční podmínečný trest. V prosinci 2006 ve stanici Brandýs nad Orlicí, kde výpravčí sloužil, usmrtil rychlík ženu. Ta tehdy se svou dcerou vystoupila z osobního vlaku a přecházela koleje k nádražní budově. Dcera měla upadnout na namrzlém pražcovém přechodu, matka odložila zavazadla a vyvedla ji mimo koleje. Pak se pro zavazadla do kolejiště vrátila, byla však sražena projíždějícím rychlíkem.
„Okresní soud vycházel z verze, že obžalovaný jako výpravčí umožnil odjezd osobního vlaku v situaci, kdy se v kolejišti měla pohybovat poškozená se svou nezletilou dcerou. Obžalovaný toto kategoricky popřel. Sám uvedl, že v kolejišti nikdo nebyl,“ řekl včera předseda soudního senátu Aleš Holík.
Odvolací soud nařídil provedení vyšetřovacího pokusu ke zjištění, kolik času matka a dcera potřebovaly k opuštění kolejiště, a navrhl výslech dalších svědků. „Podle odvolacího soudu je závěr okresního soudu potřeba ještě doplnit, zejména k přesnému vymezení toho, jestli skutečně poškozená s dcerou byla schopná přejít koleje ještě před tím, než obžalovaný povolil odjezd osobního vlaku,“ zdůvodnil Aleš Holík.
„Nebudeme se k tomu zatím vyjadřovat. Ztotožňujeme se ale s tím, že byl zrušen rozsudek okresního soudu,“ řekl advokát obžalovaného Karel Baborák.
(Hradecký deník)