Železnice v médiích
Nepřipadá vám, že (nejen v poslední době) televize, tisk, rozhlas či internetové noviny "pojednávají" železnici vesměs jen z negativního pohledu, jakoby s cílem zdiskreditovat ji (ještě více, než to dokáže sama) v očích veřejnosti?
Například dnešní "novinky.cz" pod tučným titulkem "Cestování autobusem už lacinější než vlakem" uvádějí mimo jiné takovýto důkaz nesrovnatelnosti jízdného ČD a autobusových dopravců:
"Na autobusových linkách, provozovaných Orlobusem Nové Město, bude i po Novém roce cestující platit jízdné v dosavadní výši. Za jízdenku z Hradce Králové do Prahy tak vydá 78 korun. Ve vlaku je z Hradce do hlavního města obyčejné jízdné za 140 a zákaznické za 86 Kč."
Přitom redaktorům jaksi ušla skutečnost, že třeba obyčejná zpáteční jízdenka z Hradce Králové do Prahy stojí 155,- Kč, zpáteční jízdenka pro 2 cestující 310,- Kč (a jednosměrná 172,- Kč). A to ty zpáteční jízdenky platí až do druhého dne. Navíc celý bombasticky "protiželezničně" orientovaný článek je reakcí na zdražení jen některých slev ČD, protože rozsáhlé zdražení jízdného nebo rušení komerčních slev se nekonalo (zatím). Jak asi takováto sdělení působí na ty občany, kteří zas tak často vlakem nejezdí? Toto je ale jen jeden příklad za všechny. Média u nás mají vůbec tendenci vyzdvihovat na železnici především to, co je negativní (ne, že by nebylo co), ale věci pozitivní (i ty jsou!) pomíjejí.
Súvisiace odkazy:
TV program
Podradené diskusné témy
* Zlínská radnice i Zlínský kraj preferují takovou rekonstrukci tratě Otrokovice-Vizovice, jejíž trasa bude částečně vedena podpovrchově. Modernizace celé tratě zahrne i rekonstrukci zlínského nádraží, elektrizaci a zdvojkolejnění úseku Otrokovice-Zlín.
* Za celkem 5,5 miliardy eur hodlá Dánsko postavit most přes Femanskou úžinu a spojit tak Kodaň s německým Hamburkem. Dvoupatrová stavba s čtyřproudovou dálnicí a dvojkolejnou tratí se stane se svými devatenácti kilometry nejdelším mostem v Evropě. Budování nového rekordmana mezi mosty má začít v roce 2011.
(Železničář)
* Za celkem 5,5 miliardy eur hodlá Dánsko postavit most přes Femanskou úžinu a spojit tak Kodaň s německým Hamburkem. Dvoupatrová stavba s čtyřproudovou dálnicí a dvojkolejnou tratí se stane se svými devatenácti kilometry nejdelším mostem v Evropě. Budování nového rekordmana mezi mosty má začít v roce 2011.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/292812/
* Společnost Groupe Eurotunell vykázala za první pololetí letošního roku zisk zhruba 26 milionů. Ještě vloni byla tato firma provozující železnici pod Lamanšským průlivem mezi Evropou a Velkou Británií ekonomicky ztrátová.
* Až do 2. října se zastaví provoz na trati České Budějovice-Horní Dvořiště, která prochází další etapou modernizace. V rámci stavebních prací bude například nově zřízeno nástupiště Jižní zastávky v Českých Budějovicích.
* Starý železniční most, převádějící koleje nad silnicí z Benešovic do Stříbra na Tachovsku, definitivně zmizel v pondělí 1. září. Staveniště se nyní připravuje na osazení nové mostní konstrukce. Stavba je součástí modernizace tratě Stříbro-Planá u Mar. Lázní.
* Uplynulý víkend (6. a 7. září) byl na kolejích ve znamení několika parních jízd. Lokomotiva „Velký bejček„ vozila návštěvníky oslav stého výročí tratě z Opočna do Dobrušky, století dráhy z Nemotic do Koryčan na Kyjovsku připomenula jízda historického vlaku, vedeného parní lokomotivou 433. 022.
(Železničář)
* Až do 2. října se zastaví provoz na trati České Budějovice-Horní Dvořiště, která prochází další etapou modernizace. V rámci stavebních prací bude například nově zřízeno nástupiště Jižní zastávky v Českých Budějovicích.
* Starý železniční most, převádějící koleje nad silnicí z Benešovic do Stříbra na Tachovsku, definitivně zmizel v pondělí 1. září. Staveniště se nyní připravuje na osazení nové mostní konstrukce. Stavba je součástí modernizace tratě Stříbro-Planá u Mar. Lázní.
* Uplynulý víkend (6. a 7. září) byl na kolejích ve znamení několika parních jízd. Lokomotiva „Velký bejček„ vozila návštěvníky oslav stého výročí tratě z Opočna do Dobrušky, století dráhy z Nemotic do Koryčan na Kyjovsku připomenula jízda historického vlaku, vedeného parní lokomotivou 433. 022.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/292811/
Vobdobí od 14. do 28. července se konala nepřetržitá výluka 28 km traťového úseku mezi železničními stanicemi Lovosice-Litoměřice hor. n.-Úštěk v trati č. 097. Na tuto výluku navazuje další měsíc nepřetržitá výluka mezi stanicemi Lovosice-Litoměřice hor. n. Myslím si, že konání výluk přes několik úseků stanic za dnešní více než přehuštěné silniční dopravy a bez dalších navazujících dopravních opatření je prostě nezodpovědné a nesvědčí o zodpovědném přístupu při řešení dopravní obslužnosti, nehledě na další dopady v koncových stanicích (přípoje vlaků) - především v uzlu Lovosice.
Potvrdilo se to v pátek dne 25. července mezi 15.00-23.00 h, (a jistě nejen v tento den), kdy byla na dlouhou dobu z důvodu těžké silniční nehody přerušena i veškerá silniční doprava na mostě přes Labe v Litoměřicích.
Nikdy vminulosti se výluky přes více traťových úseků nekonaly v jednom časovém období. Rozhodně by bylo výhodnější realizovat výluku postupně a využít a třeba i dočasně otevřít dopravnu - železniční stanici Ploskovice a rozdělit výluku na úseky Litoměřice hor. n.-Ploskovice a následně PloskoviceÚštěk.
Pamatuji se také na to, že při výluce Lovosice-Litoměřice hor. n. se aktivovala posunovací četa ve stanici Litoměřice hor. n. a vlak zajížděl do Žalhostic (pracovalo se jen v úseku Lovosice-Žalhostice) apod.
Byl jsem pyšným železničářem, a protože mám stále železnici rád, nemohu se ztotožnit s tím, jak to v současnosti vypadá. Doporučuji pro služební a kontrolní cesty vedoucím pracovníkům ČD, a. s., odložit osobní auta a používat železniční spoje. Alespoň tak získají částečnou praxi, seznámí se s praktickým provozem a současným stavem železnice.
Posílám redakci článek, věřím, že jej otisknete v časopise Železničář. Nechci polemiku, nechci obecné, známé zdůvodňování objektivních problémů, chci ukázat na současný vývoj situace. S pozdravem
Josef Helcl, Lovosice (Redakčně kráceno)
(Železničář)
Potvrdilo se to v pátek dne 25. července mezi 15.00-23.00 h, (a jistě nejen v tento den), kdy byla na dlouhou dobu z důvodu těžké silniční nehody přerušena i veškerá silniční doprava na mostě přes Labe v Litoměřicích.
Nikdy vminulosti se výluky přes více traťových úseků nekonaly v jednom časovém období. Rozhodně by bylo výhodnější realizovat výluku postupně a využít a třeba i dočasně otevřít dopravnu - železniční stanici Ploskovice a rozdělit výluku na úseky Litoměřice hor. n.-Ploskovice a následně PloskoviceÚštěk.
Pamatuji se také na to, že při výluce Lovosice-Litoměřice hor. n. se aktivovala posunovací četa ve stanici Litoměřice hor. n. a vlak zajížděl do Žalhostic (pracovalo se jen v úseku Lovosice-Žalhostice) apod.
Byl jsem pyšným železničářem, a protože mám stále železnici rád, nemohu se ztotožnit s tím, jak to v současnosti vypadá. Doporučuji pro služební a kontrolní cesty vedoucím pracovníkům ČD, a. s., odložit osobní auta a používat železniční spoje. Alespoň tak získají částečnou praxi, seznámí se s praktickým provozem a současným stavem železnice.
Posílám redakci článek, věřím, že jej otisknete v časopise Železničář. Nechci polemiku, nechci obecné, známé zdůvodňování objektivních problémů, chci ukázat na současný vývoj situace. S pozdravem
Josef Helcl, Lovosice (Redakčně kráceno)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291617/
doplním buba77,že na STV 2
/ a skôr do TV program
/
/ a skôr do TV program
/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/289269/
Piatok 29.8.2008 18:45
Vysnívaný vlak budúcnosti sa nazýva TGV. Ako vlak budúcnosti však potreboval dlhší čas na to, aby prekonal magickú rýchlostnú hranicu 500 kilometrov za hodinu. Od prvého návrhu k predstaveniu TGV Juh - Východ v roku 1981 sa vystriedali štyria prezidenti republiky a prešlo štvrť storočia. Koniec 60- tych rokov, známych ako doba nepokojov a rozvratov v spoločnosti, je poznačený najmä dobývaním vesmíru, beatnikmi a pop-artom. Francúzska ekonomika sa síce vzmáhala, ale vlak na samom konci zoznamu jej záujmov. V popredí stál rozvoj automobilizmu a letectva. V tej dobe sa zdala byť budúcnosť vlakov bližšie k Japonsku. Málokto vie, že Francúzi sa na tento vývoj snažili reagovať, no skutočný vývoj TGV prišiel v 70-tych rokoch. TGV začal premávať v roku 1978. Znamenal koniec plynových turbín - dva prvé prototypy boli elektrifikované.
Repríza: Sobota 30.8.2008 12:30
Vysnívaný vlak budúcnosti sa nazýva TGV. Ako vlak budúcnosti však potreboval dlhší čas na to, aby prekonal magickú rýchlostnú hranicu 500 kilometrov za hodinu. Od prvého návrhu k predstaveniu TGV Juh - Východ v roku 1981 sa vystriedali štyria prezidenti republiky a prešlo štvrť storočia. Koniec 60- tych rokov, známych ako doba nepokojov a rozvratov v spoločnosti, je poznačený najmä dobývaním vesmíru, beatnikmi a pop-artom. Francúzska ekonomika sa síce vzmáhala, ale vlak na samom konci zoznamu jej záujmov. V popredí stál rozvoj automobilizmu a letectva. V tej dobe sa zdala byť budúcnosť vlakov bližšie k Japonsku. Málokto vie, že Francúzi sa na tento vývoj snažili reagovať, no skutočný vývoj TGV prišiel v 70-tych rokoch. TGV začal premávať v roku 1978. Znamenal koniec plynových turbín - dva prvé prototypy boli elektrifikované.
Repríza: Sobota 30.8.2008 12:30
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/289260/
etše pridám aspoň smerníček na ten "Pápežsky vlak" z NEWAGu
http://www.newag.pl/en/index.php?a=galeria&idgal=10&opcja=show
http://www.newag.pl/en/index.php?a=galeria&idgal=10&opcja=show
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/288311/
Počátkem srpna jsem si při zachycení zprávy »Masaryčka končí?« připadal jako Alenka vříši divů. Vyjádření radního Martina Langmajera (ODS)je přímo šokující. Copak nikdo nezastaví toto šílenství?Podobné výroky utvrzují,že na nejvyšších místech,nejen na železnici,sedí lidé,kteří mají k vlastním finančním efektům mnohem blíže,než k hrdosti dopraváka. Každý ví,,že naši předci nebyli žádní tupci. Věděli totiž,že přiblížit dopravu až do centra města je skutečně terno nejen pro železnici,ale především pro cestující veřejnost. Srovnávat novodobou likvidační blbost s dřívější,není nic nového. Realizovalo ji dříve např.několik »umělců« demolicí Denisova nádraží..
Není třeba zdůrazňovat,že tři velká pražská nádraží -Wilsonovo,Masarykovo a Denisovo -byla zřízena v samém centru a že byla a jsou skvostem tehdejších projektantů,architektů,inženýrů a stavbařů. Novodobé návrhy jsou plivnutím do jejich tváře. Hrůzností jsou i návrhy na likvidaci nebo omezování např. Nákladového nádraží Žižkov,nádraží Smíchov,Bubny a dalších. Ze všech koutů novodobých přeměn,návrhů,rekonstrukcí,likvidací ap. páchne a kouří lobbistické výpary. Zdůvodňování,že Masaryčka je »šturcovou«,koncovou stanicí a že musí lokomotivy přepřahat,je hodné opravdu »odborníků«.
Někdy se hovoří o tom,jak nyní bude železniční nákladní doprava opět stoupat a zkvalitňovat své služby. Toto tvrzení je ale popíráno přijímanými opatřeními. Ptám se:»Čemu se říká zvyšování nákladní dopravy?«Tomu,že v pár stanicích (které už nemají ani přednosty)posbírají železniční trosečníci pár vagonů a z automobilky Škoda (vlastně VW)vyvezou ucelenou soupravu aut a ČD Cargo je odveze na hranice ČR?Nákladní doprava se skládá nejen z jízdy,ale i přípravných fází. Jednou z hlavních částí je vlakotvorba, »ranžírování«,tj.rozpouštění a sestavování vlakových souprav. Kde tento proces bude probíhat,když v předstihu a neuváženě naši vedoucí činitelé zrušili mnohá důležitá seřaďovací nádraží?
Neušetřím ani Správu železniční dopravní cesty. Její činy mi stále více připomínají spíše hrobařinu než konstruktivní správu. Viz vehementní snaha o rušení tratí.
A již nehovořím o kvalitách jízdního NEřádu. Pro ukázku tratě č. 140/130/090. Až na jednu výjimku všem rychlíkům od Chomutova v Ústí nad Labem pravidelně ujíždějí přípoje osobních vlaků o 4 minuty na Lovosice. Přitom všechny rychlíky z Chomutova jedoucí přes Ústí dále v Lovosicích projíždějí. Cestují z Karlových Varů do Lovosic tak nemají šanci!Podobných perliček jsou v jízdním řádu ČD,a.s.,desítky.
Stejné kvality je televizní prohlášení mluvčího ČD,a.s.,pana Kubaly,že žádná zarostlá trať neexistuje a mne to při jízdě do Liberce málem vzalo přes oko. Věřím,že bývalí pracovníci a tvůrci grafikonu (jízdního řádu)se v hrobech jen obracejí.
Mám dojem,že všechny tři tzv.dceřiné společnosti jsou výbornými dolíčky pro mamon několika vyvolených,ale rozhodně ne pro prospěch společnosti. Ale pozor,žádný strom neroste do nebe a boží mlýny melou spravedlivě.
O autorovi| Karel ANDRÁŠ,Litoměřice
(Haló noviny)
Není třeba zdůrazňovat,že tři velká pražská nádraží -Wilsonovo,Masarykovo a Denisovo -byla zřízena v samém centru a že byla a jsou skvostem tehdejších projektantů,architektů,inženýrů a stavbařů. Novodobé návrhy jsou plivnutím do jejich tváře. Hrůzností jsou i návrhy na likvidaci nebo omezování např. Nákladového nádraží Žižkov,nádraží Smíchov,Bubny a dalších. Ze všech koutů novodobých přeměn,návrhů,rekonstrukcí,likvidací ap. páchne a kouří lobbistické výpary. Zdůvodňování,že Masaryčka je »šturcovou«,koncovou stanicí a že musí lokomotivy přepřahat,je hodné opravdu »odborníků«.
Někdy se hovoří o tom,jak nyní bude železniční nákladní doprava opět stoupat a zkvalitňovat své služby. Toto tvrzení je ale popíráno přijímanými opatřeními. Ptám se:»Čemu se říká zvyšování nákladní dopravy?«Tomu,že v pár stanicích (které už nemají ani přednosty)posbírají železniční trosečníci pár vagonů a z automobilky Škoda (vlastně VW)vyvezou ucelenou soupravu aut a ČD Cargo je odveze na hranice ČR?Nákladní doprava se skládá nejen z jízdy,ale i přípravných fází. Jednou z hlavních částí je vlakotvorba, »ranžírování«,tj.rozpouštění a sestavování vlakových souprav. Kde tento proces bude probíhat,když v předstihu a neuváženě naši vedoucí činitelé zrušili mnohá důležitá seřaďovací nádraží?
Neušetřím ani Správu železniční dopravní cesty. Její činy mi stále více připomínají spíše hrobařinu než konstruktivní správu. Viz vehementní snaha o rušení tratí.
A již nehovořím o kvalitách jízdního NEřádu. Pro ukázku tratě č. 140/130/090. Až na jednu výjimku všem rychlíkům od Chomutova v Ústí nad Labem pravidelně ujíždějí přípoje osobních vlaků o 4 minuty na Lovosice. Přitom všechny rychlíky z Chomutova jedoucí přes Ústí dále v Lovosicích projíždějí. Cestují z Karlových Varů do Lovosic tak nemají šanci!Podobných perliček jsou v jízdním řádu ČD,a.s.,desítky.
Stejné kvality je televizní prohlášení mluvčího ČD,a.s.,pana Kubaly,že žádná zarostlá trať neexistuje a mne to při jízdě do Liberce málem vzalo přes oko. Věřím,že bývalí pracovníci a tvůrci grafikonu (jízdního řádu)se v hrobech jen obracejí.
Mám dojem,že všechny tři tzv.dceřiné společnosti jsou výbornými dolíčky pro mamon několika vyvolených,ale rozhodně ne pro prospěch společnosti. Ale pozor,žádný strom neroste do nebe a boží mlýny melou spravedlivě.
O autorovi| Karel ANDRÁŠ,Litoměřice
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287637/
O@K:
Zahráme sa s nimi kolo,kolo mlynské, zaspievame si a rýchlo ich posadíme do R 610 a hajde s nimi naspäť do Žiliny, lebo usadiť ich v Košiciach nie je kde. Jedine, že by lepší program urobili v Prievidzi.
PS: Aká otázka, taká odpoveď.
Zahráme sa s nimi kolo,kolo mlynské, zaspievame si a rýchlo ich posadíme do R 610 a hajde s nimi naspäť do Žiliny, lebo usadiť ich v Košiciach nie je kde. Jedine, že by lepší program urobili v Prievidzi.
PS: Aká otázka, taká odpoveď.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287095/
som zvedavy co budu robit zo 160 ucastnikmi konferencie v kosiciach, 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287075/
V dňoch 12. až 14. septembra príde na pozvanie generálneho riaditeľa ŽSR, pri príležitosti osláv 160. výročia vzniku slovenských železníc, vlak poľských štátnych železníc pomenovaný podľa hesla pápeža Jána Pavla II. – "Totus Tuus" ("celý Tvoj"). Vlak preto v Poľsku volajú aj „pápežský vlak“. Pri svojej návšteve Poľska ho posvätil súčasný Svätý Otec Benedikt XVI. a je teda jediným vlakom na svete, ktorý požehnal pápež. Na jeho palubnej doske je podpísaný kardinál Stanislav Dziwisz, osobný tajomník a priateľ Karola Wojtylu. Presne v čase príchodu vlaku na Slovensko si pripomenieme zároveň 5. výročie poslednej návštevy pápeža Jána Pavla II. u nás, ktorou zavŕšil svoj sľub navštíviť všetky diecézy Slovenska.
S myšlienkou vypraviť „pápežský vlak“ k nám prišiel Ewaryst Waligórsky, bývalý poľský minister dopravy, ktorý bol dlhé roky zástupcom poľských železníc na Slovensku. Otcom myšlienky skonštruovať vlak, ktorý bude mať nielen dizajn ale aj ducha pápeža je bývalý prednosta varšavskej hlavnej stanice Rzyszard Marcziňak, ktorý je dnes jedným zo stovky kňazov - animátorov pastorácie poľských železničiarov. Elektrická trakčná jednotka pre prepravu 187 osôb bola vyrobená v roku 2007 firmou Newag v meste Nowy Sącz. Je pozoruhodná nielen pápežským dizajnom, ale aj vnútorným obsahom. Interiér je vyzdobený momentkami zo stretnutí Svätého Otca počas jeho pastoračných návštev. Fotografie sú umiestnené v slnečných clonách panoramatických okien spolu s fotografiami od akademického maliara - monumentalistu Svetozára Ilavského, autora a realizátora oltára, na ktorom sa slávila svätá omša pri poslednej pastoračnej návšteve pápeža Jána Pavla II. na Slovensku.
Vlak je výnimočný i televíznym a rozhlasovým miništúdiom, ktoré svojím multimediálnym vybavením umožňuje počas jazdy živú aj reprodukovanú produkciu audia a videa. Cestujúci sa tak môžu na palube stretnúť so živým koncertom mládežníckych skupín, prednesom prózy, alebo produkciou filmov z ciest Karola Wojtylu či filmov s náročnejším obsahom. Pre reprodukovanú produkciu dodala dvd so zostrihom návštev Jána Pavla II. na Slovensku slovenská katolícka satelitná televízia LUX.
Súprava "pápežského vlaku" k nám pricestuje cez hraničný prechod Zwardoň 11. septembra o 19.00 hod. Po príchode do stanice Žilina o 21.00 hod. ho privítajú zástupcovia mesta a Rímskokatolíckého biskupského úradu Žilinskej diecézy. Zároveň bude k dispozícii prvým záujemcom o jeho prehliadku. Program na hlavnej stanici v Žiline bude pokračovať aj na druhý deň od 8.00 hod., kde bude vlak pristavený pre širokú verejnosť. Keďže vlak Totus Tuus umožňuje realizáciu živých vystúpení počas chodu, pripravili organizátori na jeho palube v spolupráci so Žilinskou univerzitou Medzinárodnú konferenciu s názvom „Vlak – prostriedok komunikácie“, na ktorej sa predstavia podobné projekty a najnovšie trendy vo vývoji koľajových vozidiel. Konferencia bude monitorovaná spoločnosťou Datapresscomp, ktorá autorizuje výkon slovenských rekordov a jej konanie bude zaregistrované ako „najväčšia vlaková konferencia na svete“ s počtom 160 účastníkov na trati zo Žiliny do Košíc dlhej 242 km, zápis rekordu bude zaslaný do Guinessovej knihy rekordov. Konferencia bude ukončená príchodom vlaku do Košíc o 13.07 hod., kde po uvítaní zástupcami mesta a Košickej arcidiecézy bude do 15.00 hod. k dispozícii záujemcom o prehliadku.
V sobotu 13. septembra bude vlak Totus Tuus jedným z najväčších magnetov pre divákov 10. ročníka najväčších pretekov parných rušňov na svete vo zvolenskej nákladnej stanici. Na druhý deň sa ním budú môcť pokochať od 9.00 hod. do 15.00 hod. v tamojšej osobnej stanici. Počas dvoch dní tak môže vlak vidieť nielen 7 000 pravidelných návštevníkov pretekov parných rušňov, ale aj hendikepované deti z novobanského ústavu v Hrabinách alebo mládež zvolenskej farnosti so svojím spomienkovým hudobným programom pri príležitosti 5. výročia návštevy Jána Pavla II v Banskej Bystrici.
Rekapitulácia pobytu vlaku Jána Pavla II.
S myšlienkou vypraviť „pápežský vlak“ k nám prišiel Ewaryst Waligórsky, bývalý poľský minister dopravy, ktorý bol dlhé roky zástupcom poľských železníc na Slovensku. Otcom myšlienky skonštruovať vlak, ktorý bude mať nielen dizajn ale aj ducha pápeža je bývalý prednosta varšavskej hlavnej stanice Rzyszard Marcziňak, ktorý je dnes jedným zo stovky kňazov - animátorov pastorácie poľských železničiarov. Elektrická trakčná jednotka pre prepravu 187 osôb bola vyrobená v roku 2007 firmou Newag v meste Nowy Sącz. Je pozoruhodná nielen pápežským dizajnom, ale aj vnútorným obsahom. Interiér je vyzdobený momentkami zo stretnutí Svätého Otca počas jeho pastoračných návštev. Fotografie sú umiestnené v slnečných clonách panoramatických okien spolu s fotografiami od akademického maliara - monumentalistu Svetozára Ilavského, autora a realizátora oltára, na ktorom sa slávila svätá omša pri poslednej pastoračnej návšteve pápeža Jána Pavla II. na Slovensku.
Vlak je výnimočný i televíznym a rozhlasovým miništúdiom, ktoré svojím multimediálnym vybavením umožňuje počas jazdy živú aj reprodukovanú produkciu audia a videa. Cestujúci sa tak môžu na palube stretnúť so živým koncertom mládežníckych skupín, prednesom prózy, alebo produkciou filmov z ciest Karola Wojtylu či filmov s náročnejším obsahom. Pre reprodukovanú produkciu dodala dvd so zostrihom návštev Jána Pavla II. na Slovensku slovenská katolícka satelitná televízia LUX.
Súprava "pápežského vlaku" k nám pricestuje cez hraničný prechod Zwardoň 11. septembra o 19.00 hod. Po príchode do stanice Žilina o 21.00 hod. ho privítajú zástupcovia mesta a Rímskokatolíckého biskupského úradu Žilinskej diecézy. Zároveň bude k dispozícii prvým záujemcom o jeho prehliadku. Program na hlavnej stanici v Žiline bude pokračovať aj na druhý deň od 8.00 hod., kde bude vlak pristavený pre širokú verejnosť. Keďže vlak Totus Tuus umožňuje realizáciu živých vystúpení počas chodu, pripravili organizátori na jeho palube v spolupráci so Žilinskou univerzitou Medzinárodnú konferenciu s názvom „Vlak – prostriedok komunikácie“, na ktorej sa predstavia podobné projekty a najnovšie trendy vo vývoji koľajových vozidiel. Konferencia bude monitorovaná spoločnosťou Datapresscomp, ktorá autorizuje výkon slovenských rekordov a jej konanie bude zaregistrované ako „najväčšia vlaková konferencia na svete“ s počtom 160 účastníkov na trati zo Žiliny do Košíc dlhej 242 km, zápis rekordu bude zaslaný do Guinessovej knihy rekordov. Konferencia bude ukončená príchodom vlaku do Košíc o 13.07 hod., kde po uvítaní zástupcami mesta a Košickej arcidiecézy bude do 15.00 hod. k dispozícii záujemcom o prehliadku.
V sobotu 13. septembra bude vlak Totus Tuus jedným z najväčších magnetov pre divákov 10. ročníka najväčších pretekov parných rušňov na svete vo zvolenskej nákladnej stanici. Na druhý deň sa ním budú môcť pokochať od 9.00 hod. do 15.00 hod. v tamojšej osobnej stanici. Počas dvoch dní tak môže vlak vidieť nielen 7 000 pravidelných návštevníkov pretekov parných rušňov, ale aj hendikepované deti z novobanského ústavu v Hrabinách alebo mládež zvolenskej farnosti so svojím spomienkovým hudobným programom pri príležitosti 5. výročia návštevy Jána Pavla II v Banskej Bystrici.
Rekapitulácia pobytu vlaku Jána Pavla II.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287010/
Odborníci z JOJ-ky sa včera 18.8.2008 tiež zaoberali priecestím.
http://televizia.joj.sk/tv-archiv.html
Tentokrát sa im nepodarilo povedať žiadny nezmysel. Zabudli ale uviesť, kde sa uvedené priecestie nachádza...
http://televizia.joj.sk/tv-archiv.html
Tentokrát sa im nepodarilo povedať žiadny nezmysel. Zabudli ale uviesť, kde sa uvedené priecestie nachádza...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287000/
http://video.markiza.sk/tv-archiv/dnes/15962
...nedal troška pozor.
Markíza opäť dokázala svoju kvalitu! Jediná obec, kde budú dávať vlaky prednosť autám! Ako keby inde sa Op rozkazy nepoužívali.
...nedal troška pozor.
Markíza opäť dokázala svoju kvalitu! Jediná obec, kde budú dávať vlaky prednosť autám! Ako keby inde sa Op rozkazy nepoužívali.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286999/
aneb.... . korunka "pardon- euro" hore dolu. Passion 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286733/
Japonsko, Francie, Německo, v poslední době ale třeba i Španělsko. To jsou země, kde vlaky často sviští rychlostí kolem tří set kilometrů za hodinu.
Ať už jde o japonského tátu rychlovlaků Šinkanzen, francouzský Train á Grande Vitesse, známý jako TGV, německý „létající„ Maglev nebo nejnovější španělské Velaro, vždy spojuje města v zemích, které jsou mnohem rozlehlejší než Česká republika. A pak je tu možná ještě důležitější věc. Zmíněné země nejsou jen rozlehlejší, ale především bohatší. S výjimkou Španělska dokonce mnohem bohatší. Náklady na takové vlaky jsou neuvěřitelně vysoké, ještě dražší je stavba specifických tratí. Například německý Maglev, který přepravuje lidi třeba i po Číně, vůbec nejezdí po kolejích a pohybuje se po polštářcích magnetického pole. A potřebuje speciální tunely a mosty, kam nemá nikdo jiný přístup. Nejen auta, motorky a kamiony. Ale ani jiné vlaky.
Stavba takové rychlodráhy v České republice se proto může někomu zdát zbytečným plýtváním peněz.
Ale jen do chvíle, než si uvědomí, že Česká republika už není jen Českou republikou, ale také součástí Evropské unie. A že nepůjde ani tak o hodinové spojení Brna s Prahou jako spíš o to, jak se co nejrychleji dostat do Amsterdamu, Paříže, Madridu. Nebo později třeba i do Bukurešti nebo Istanbulu.
Ostatně budování superželeznice by bez většího rozměru a napojení na evropskou síť nemělo v tak malé zemi smysl. Anejen proto, že bez peněz z Evropské unie by tak gigantický projekt český rozpočet zřejmě vůbec neutáhl.
(Brněnský deník)
Ať už jde o japonského tátu rychlovlaků Šinkanzen, francouzský Train á Grande Vitesse, známý jako TGV, německý „létající„ Maglev nebo nejnovější španělské Velaro, vždy spojuje města v zemích, které jsou mnohem rozlehlejší než Česká republika. A pak je tu možná ještě důležitější věc. Zmíněné země nejsou jen rozlehlejší, ale především bohatší. S výjimkou Španělska dokonce mnohem bohatší. Náklady na takové vlaky jsou neuvěřitelně vysoké, ještě dražší je stavba specifických tratí. Například německý Maglev, který přepravuje lidi třeba i po Číně, vůbec nejezdí po kolejích a pohybuje se po polštářcích magnetického pole. A potřebuje speciální tunely a mosty, kam nemá nikdo jiný přístup. Nejen auta, motorky a kamiony. Ale ani jiné vlaky.
Stavba takové rychlodráhy v České republice se proto může někomu zdát zbytečným plýtváním peněz.
Ale jen do chvíle, než si uvědomí, že Česká republika už není jen Českou republikou, ale také součástí Evropské unie. A že nepůjde ani tak o hodinové spojení Brna s Prahou jako spíš o to, jak se co nejrychleji dostat do Amsterdamu, Paříže, Madridu. Nebo později třeba i do Bukurešti nebo Istanbulu.
Ostatně budování superželeznice by bez většího rozměru a napojení na evropskou síť nemělo v tak malé zemi smysl. Anejen proto, že bez peněz z Evropské unie by tak gigantický projekt český rozpočet zřejmě vůbec neutáhl.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286636/
no konečne, hádam sa niečo dostane aj k nám, nie sa len voziť v starých hajzloch
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286629/
aneb ešusy na slovensku 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286577/
Zaujimavy clanocek priniesol dennik Pravda...
Viac o nom a o nakupe dvojsystemovych poschodovych suprav je na tomto linku:
http://tvojepeniaze.pravda.sk/z-novych-vlakov-sa-bude-tesit-okolie-ziliny-a-kosic-f8q-/sk_pludia.asp?c=A080818_122135_sk_pludia_p34
Viac o nom a o nakupe dvojsystemovych poschodovych suprav je na tomto linku:
http://tvojepeniaze.pravda.sk/z-novych-vlakov-sa-bude-tesit-okolie-ziliny-a-kosic-f8q-/sk_pludia.asp?c=A080818_122135_sk_pludia_p34
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286576/
Hostem Aktuálně.cz je manažer ČD Jan Paroubek
Tři dny koordinoval záchranné a odklízecí práce po jedné z nejtragičtějších nehod vlaku v Česku. Dnes online odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz.
Ředitel odboru kolejových vozidel Českých drah Jan Paroubek se stal na první dny krizovým manažerem, který dohlížel na postup záchranářů i lidí, kteří začali s úklidem a zprovozněním hlavní trati mezi Ostravou a Prahou.
Byl v akci téměř čtyřiadvacet hodin denně, organizoval sto dvacet lidí, spal jen minuty. A to přímo v havarovaných vagonech na trati.
Celý článek: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=613568
Tři dny koordinoval záchranné a odklízecí práce po jedné z nejtragičtějších nehod vlaku v Česku. Dnes online odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz.
Ředitel odboru kolejových vozidel Českých drah Jan Paroubek se stal na první dny krizovým manažerem, který dohlížel na postup záchranářů i lidí, kteří začali s úklidem a zprovozněním hlavní trati mezi Ostravou a Prahou.
Byl v akci téměř čtyřiadvacet hodin denně, organizoval sto dvacet lidí, spal jen minuty. A to přímo v havarovaných vagonech na trati.
Celý článek: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=613568
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/285818/
Uz funguje (zatial skusobne) aj hlasovaci system na
www.bahnorama.tv
Tam najdete vsetky prispevky v originali sutaze Railfilm 2008
Hladajte v odstavci Bahn Film&Foto
Railfilm 08
Skusame hlasovanie, preto tento rok este nebudu divacke hlasy hodnotene.
Skusajte a potlacte Vas film v rebricku.
www.bahnorama.tv
Tam najdete vsetky prispevky v originali sutaze Railfilm 2008
Hladajte v odstavci Bahn Film&Foto
Railfilm 08
Skusame hlasovanie, preto tento rok este nebudu divacke hlasy hodnotene.
Skusajte a potlacte Vas film v rebricku.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/283840/
http://video.markiza.sk/tv-archiv/televizne-noviny/17035