Jízdní řád Správy železnic aktuální a připravovaný

Taktová doprava je to nej co může být. Souhlasím.

Můj je výjimkou. Pořídil jsem si nedávno schválně ten nejblbější - a stejně ho sebou vesměs nenosím. Stačí, když si musím hlídat foťáky.

Čímž netvrdím, že pokrok není dobrá věc. I v těch jízdních řádech. Ale spíš se mi líbí taktová doprava. Když třeba jedu do Prahy, nemusím nad ničím bádat, protože vím, že rychlík zpátky mi jede každou celou + 11.

Jde to skoro do všech mobilu .

Se nevytahuj, že jsi pokročil ve svém hardwaru informačních technologií.

Na této stránce je opravený JŘ pro mobilní telefony .
Možno stáhnout zdarma zde:

http://hekrhy.ic.cz/

První změna jízdního řádu, která vstoupí v platnost v neděli 8. března, přináší jen několik málo dílčích změn v regionální dopravě. V souhrnu lze říci, že i tentokrát dochází jen k nepatrným úpravám, a to zejména z podnětů, které obdržely České dráhy, a. s., jako dopravce.

Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_9zmeny.htm

V regionálním jízdním řádu Královéhradecko, v tabulce tratě 064 Mladá Boleslav–Stará Paka u vlaků 16401 a 16402 v úseku Libuň– Lomnice n. Pop., resp. Lomnice n. Pop.– Mladějov v Čechách, je uvedeno omezení jízdy 36.
To podle vysvětlivek znamená, že vlak jede v sobotu, neděli a svátek. Tyto vlaky ale jezdí pouze v sobotu, upozornil nás pozorný čtenář jízdních řádů Kamil Brož s tím, že v libereckém kapesním jízdním řádu je správná poznámka číslo 57. S uvedeným nedostatkem jsme se obrátili na ředitele královéhradeckého KCOD Ing. Romana Moravčíka, který nám obratem sdělil, že připomínku postupuje externímu zpracovateli, jenž zajišťuje podle smlouvy s úsekem náměstska pro marketing a komunikaci nejen zpracování a tisk regionálního JŘ, ale rovněž i opravy.

(Železničář)

Především drobné změny v regionální dopravě přinese první změna železničního jízdního řádu, která začne platit od neděle 8. března. Řada novinek je spíše provozního rázu. Jedna z nejvýznamnějších změn nastane na Plzeňsku, kde budou rychlíky na trati 170 mezi Rokycany a Plzní začleněny do integrovaného dopravního systému a cestující v nich budou moci používat Plzeňskou kartu.

Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/46517-v-nedeli-se-vyplati-zkontrolovat-jizdni-rad-zacne-platit-zmena/

Od neděle 8. března vstupuje v platnost letošní první změna jízdního řádu, která se týká autobusové i železniční dopravy. Počítat s ní musejí i lidé, kteří budou cestovat vlakem na trase Domažlice – Horažďovice a zpět.
„Například spoj 17575 vyjíždějící ve 14.16 ze Sušice do Horažďovic jede v pracovní dny a má v Horažďovicích přípoj na vlak z Plzně,„ uvedla referentka na úseku dopravy Odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu v Plzni Marcela Benediktová s tím, že změny se dotknou i spojů 17577, 17519 a 17521, které všechny nepřekračují hranice Klatovska.
Počítat ale musíme i s úpravami dalších spojů v rámci našeho kraje, například Praha – Plzeň – Cheb, Plzeň – Klatovy – Železná Ruda – Alžbětín či Plzeň – Horažďovice – České Budějovice.
Podrobné informace o změnách najdete například na stránkách Plzeňského kraje: www.kr-plzensky.cz nebo na webových stránkách Integrované dopravy Plzeňska: idp.plzensky-kraj.cz.
K úpravám spojů železniční a autobusové dopravy dochází pravidelně každé čtvrtletí. Náměty nebo výtky ke stávajícím spojů mohou ´kraji´ občané podávat prostřednictvím svých obecních a městských úřadů.

(Domažlický deník)

Lidé na jihu Čech se dočkají vlakových spojů, kterém zmizely z jízdních řádů. S rozčarováním reagovali občanů i starostové některých obcí na jihu Čech na změny, které nastaly v prosinci ve vlakových jízdních řádech.

Celá zpráva: http://www.rozhlas.cz/_zprava/549660

Z dálnopisu SŽDC:

Dopravce Viamont a.s., oznámil provozovateli dráhy SŽDC zrušení jízdy vlaků na trati Trutnov – Královec – Lubawka uvedené v JŘ 2008/2009 a současně uvedené v 1.změně JŘ 2008/2009.

Ve všech železničních stanicích, kde je zveřejněn vývěsný jízdní řád trati 043, a na zastávkách na dotčené trati, odstraňte informaci zveřejněnou dle dps 2009-01-000666 ze dne 7.1. 2009 a zveřejněte následující informaci:

OZNÁMENÍ O ZMĚNĚ ROZSAHU VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVY NA TRATI
043 TRUTNOV – LUBAWKA, KRÁLOVEC – ŽACLÉŘ a zpět :

Na základě oznámení dopravce Viamont, a.s. jsou odvolány všechny vlaky dopravce Viamont, a.s. na trati 043 Trutnov – Lubawka, Královec – Žacléř a zpět zveřejněné v JŘ 2008/2009 a i v 1.změně JŘ 2008/2009. Tyto vlaky NEJEDOU !

Na trati 043 Trutnov – Lubawka, Královec – Žacléř a zpět jezdí až do 7.3. 2009 v úseku Trutnov hl.n. - Žacléř vždy v 6 a 7 následující vlaky dopravce Viamont, a.s.:

- Os 39300 Trutnov hl.n. (8:03) – Žacléř (8:47)
- Os 39301 Žacléř (8:49) – Trutnov hl.n. (9:32)
- Os 39302 Trutnov hl.n. (12:05) – Žacléř (12:47)
- Os 39303 Žacléř (12:49) – Trutnov hl.n. (13:32)
- Os 39304 Trutnov hl.n. (15:02) – Žacléř (15:45)
- Os 39305 Žacléř (15:47) – Trutnov hl.n. (16:29)

Odbavení cestujících se řídí tarifem a smluvními podmínkami dopravce Viamont, a.s.

Až dvě a půl hodiny čekávají někteří cestující v Suchdole nad Odrou na přípoj vlaku do Nového Jičína. Nejedna stížnost už kvůli tomu padla na hlavu představitelů města. Proto chtějí radní problém řešit.
Dorazí-li lidé vlakem do Suchdolu nad Odrou z různých částí České republiky po 19. hodině, mají jedinou šanci, jak se dostat do Nového Jičína. Stihnout vlak v 19.12 hodin. Chvilka zpoždění a zájemci o dopravu do Nového Jičína si na nádraží v Suchdole posedí více než dvě hodiny. Další vlak ze Suchdolu do města totiž jede až ve 21.45 hodin. „Občané Nového Jičína si stěžovali na nedostupnost vlakového spojení k určitým spojům. Zejména jde o vlaky, které přijíždějí do Suchdolu z Čech. Lidé, kteří takové trasy absolvují, vědí, že je tato věc problémová a relativně dlouhodobá,„ uvedl místostarosta Milan Šturm. „Běžně je čekací doba v Suchdole na spoj do Nového Jičína kolem dvaceti, maximálně třiceti minut. V daném období ale lidé mohou čekat déle,„ popsal situaci na vlakovém nádraží v Suchdole místostarosta. Na tento stav si z řad občanů už stěžovalo několik lidí, a proto se město rozhodlo situaci řešit. „Vyvolali jsme jednání, která směřují k tomu, abychom hluché místo vyplnili ještě jedním spojem,„ prozradil místostarosta. „Vznikla zde úvaha, že bychom tam poslali náš autobus, který jezdívá do Kunína. Ale ten autobus je zrovna v danou dobu využit, tudíž se nám jeví další možnosti. Tou první je navázat spolupráci se společností Veolia, jež by mohla stáhnout do města ty cestující, kteří zůstali v Suchdole čekat,„ nastínil jednu z možností Šturm. Tou druhou je pak zařadit na železniční trasu Suchdol nad Odrou -Nový Jičín ještě jeden spoj. „Bylo by ideální, zařadit do zmiňované doby ještě jeden vláček kolem osmé hodiny večerní, který by cestující odvezl,„ doplnil místostarosta s tím, že jednání o řešení tohoto problému jsou pro město důležitá. „Chceme, aby řešení bylo pro cestující ideální a přitom aby nezatížilo rozpočet města,„ podotkl Šturm.
Mezi zastupiteli vyvstala také otázka, zda by nebylo vhodné jednat ve spolupráci s Valašským Meziříčím, Hranicemi a Odrami, případně dalšími městy, o zastávce vlaku Pendolino v Hranicích, ze kterých by se pak lidé mohli pohodlně dopravit do Nového Jičína a jiných měst. Starosta Ivan Týle však tuto naději nekompromisně zazdil. „Touto otázkou se zabývám už od vzniku Pendolina, kdy jsme spolu se starostou Hranic a Valašského Meziříčí jednali s ministerstvem dopravy a generálním ředitelstvím Českých drah. Bylo nám však sděleno, že už stávajících zastávek Pendolina je neobvykle mnoho a že neustoupí od toho, aby tento vlak stavěl jen v krajských městech na trase do Prahy,„ objasnil Týle. Jedinou nadějí cestujících do Nového Jičína tak zřejmě nadále zůstává jednání radních o dalším spoji na trase ze Suchdolu nad Odrou.

(Novojičínský deník)

Radnici v České Třebové hodně mrzí, že ve městě nestavějí Pendolina. Třebová připravuje velký nádražní terminál, je tradičním dopravním uzlem a rychlovlaky nabubřele svištící skrze nádraží radní provokují.
Jenže v tomhle případě mají pravdu spíš České dráhy. Třebová má opravdu skvělé a časté spojení do všech směrů, možné vzhledem ke své velikosti nejlepší v zemi. Takže zastávka Pendolina tu nemá velkou logiku. Kvůli kolika lidem by stavělo?Českotřebovští radní odpustí, ale jejich snaha vypadá trochu malicherně.
Energii ušetřenou na Pendolinu můžou lépe využít na prosazení věcí, které městu opravdu chybějí. Třeba obchvat, kulturní dům, či opravené ulice.

O autorovi| Martin Biben, vedoucí redaktor

(Mladá fronta DNES)

Vedení České Třebové se nechce smířit s tím, že doby, kdy na zdejším nádraží stavěl každý vlak, jsou pryč. Městem projíždí bez zastavení několik dálkových vlaků, nejčastěji jde o vlaky označené jako Supercity.
Radnice tlačí na stát a České dráhy, aby i takové spoje ve městě zastavily. Třebová právě začíná stavět dopravní terminál za tři sta milionu korun a pozici významného železničního uzlu si chce udržet. Na úbytek vlaků ale ve městě upozorňuje řada hlasů. „V současném jízdním řádu jsem napočítal dvaadvacet vlaků, které tu nestavějí. Přitom dříve tady stavělo úplně všechno. Třebová jako železniční uzel tím z pohledu osobní přepravy svůj význam bohužel trochu ztrácí,„ říká Pavel Stejskal, který v České Třebové připravil právě probíhající výstavu ke 160 letům tratě z Třebové do Brna.
Podle starosty Jaroslava Zedníka město každoročně lobuje u státu i Českých drah, aby při plánování dálkových vlaků na město nezapomínaly. Zedník říká, že ve Třebové by mělo zastavovat i Pendolino. To v kraji staví jen v Pardubicích.
„Z hlediska dopravní obslužnosti je uzel Česká Třebová mnohem významnější než Pardubice. Samy České dráhy počítaly spádovost našeho nádraží pro osobní přepravu a dostaly se k číslu 120 tisíc obyvatel, což je více než celé Pardubice. Lidé z této oblasti pravidelně využívají, že se z České Třebové dostanou do Prahy, do Brna, Ostravy, Vídně nebo do Ruska či Německa,„ říká starosta Zedník.
Podle Českých drah má ovšem město vzhledem ke své velikosti vlaků dost. „Česká Třebová má nadstandardní spojení do všech směrů. Podíváteli se do jízdního řádu, málokteré město podobné velikosti má tak kvalitní a časté spojení,„ říká mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Jako příklad dává odpolední spoje. „Mezi třináctou a šestnáctou hodinou jsou to v jednom směru tři vlaky Eurocity a dva rychlíky, to žádné takové město v České republice nemá,„ říká Šťáhlavský.
Radnice přesto chce, aby tady stavěly i vlaky Supercity, tedy například Pendolino. „Je nepochopitelné, proč by tady Pendolino nemělo zastavovat. Stejně musí v České Třebové zpomalit, protože tu dosud není upravený koridor pro vysoké rychlosti. Zastavení by se v jeho jízdním řádu projevilo zanedbatelně,„ říká Zedník.
Šťáhlavský ale namítá, že Pendolino je typ vlaku, který do malého města nepatří. „Pendolino je určené pro spojení krajských měst. Je to vlak, který je velmi rychlý, nabízí nadstandardní služby. Nestaví ani v Kolíně, kde je veliká mezinárodní automobilka a zhruba padesát tisíc obyvatel,„ namítá Šťáhlavský.
Úbytek vlaků pro osobní přepravu byl ve Třebové znatelný hlavně v letech 2006 a 2007. Od té doby si Třebová některé spoje znovu vymohla. V současném jízdním řádu přibylo 12 spojů, které ve městě zastavují.

Česká Třebová

Je město stále významný železniční uzel? Některé dálkové vlaky, které v České Třebové nestavějí: EN Metropol, Berlín - Budapešť SC Pendolino, Praha - Ostrava SC Antoní Dvořák, Praha - Vídeň IC Leoš Janáček, Praha - Bohumín EC Zdeněk Fibich, Praha - Vídeň, Dálkové vlaky, které ve městě stavějí: Ex Beskyd, Praha - Žilina EC Avala, Praha- Bělehrad IC Bohemia, Praha - Bohumín EC Jaroslav Hašek, Praha -Budapešť EC Hungaria, Berlín- Budapešť

(Mladá fronta DNES)

Vlak, který si jedni cestující vydobyli, bude jiným chybět. Na úkor obnoveného spoje přestane jezdit nedělní vlak z Protivína.
Obyvatelé Zlivi mohou mít důvod k radosti. České dráhy (ČD) v příštím měsíci obnoví nedávno zrušený ranní víkendový spoj ze Zlivi do Českých Budějovic. K tomuto kroku se dráhy rozhodly především kvůli nátlaku vedení obce a krajského úřadu.
Obnovení vlaku do Zlivi bude ale zřejmě v budoucnu trnem v oku Protivínským. Dráhy se totiž rozhodly na úkor obnoveného zlivského vlaku zrušit nedělní dopolední vlak z Protivína do Českých Budějovic.
„Rozhodli jsme se ale vyhovět nátlaku našich objednavatelů. Rozpočet drah ale nebyl nijak změněn, aby se našly prostředky na to obnovit zlivský vlak jen tak, proto jsme byli nuceni přistoupit k řešení systémem kus za kus. To znamená namísto zlivského zrušit jiný spoj. Tím bude dopolední nedělní vlak (č. 8005) z Protivína do Českých Budějovic. Dali jsme obcím možnost vyjádřit se na fóru a najít řešení. Obce dostaly na výběr, který vlak přidat a který ubrat,„ vysvětluje Pavel Kosmata z odboru osobní dopravy a přepravy Krajského centra ČD v Českých Budějovicích. Zlivští obnovení dlouho diskutovaného spoje vítají. „Mám určitě velkou radost. Odpadnou mi starosti, jak se dostat o víkendu brzy ráno do zaměstnání v Českých Budějovicích. Dráhy udělaly dobrou věc, že naší žádosti vyhověly a spoj vrátily zpět,„ pochvaluje si pětapadesátiletá prodavačka Dagmar Rothschedlová. „Od drah je to sice hezké, ale nevidím řešení v tom, jeden spoj přidat a jeden ubrat. Stejně tak jako jsme si stěžovali my, si určitě budou stěžovat i jiní. Je to bludný kruh,„ podotýká ale další z cestujících osmnáctiletá Zuzana Vlčková.
Obyvatelé Zlivi se staronového spoje dočkají 8. března. K tomuto datu dráhy plánují úpravy jízdního řádu.

(Českobudějovický deník)

Paní Novákové kapku uniklo, že už to není "jízdní řád ČD" a také že regionální vlaky jezdí na objednávku krajů. Neříkám, že nemá ve svých stescích pravdu, ale v něčem tak trochu poštěkává na nepravý strom.

S platností nového jízdního řádu ČD od 14.12.2008 došlo ke změnám, které cestujícím zkomplikovaly dopravu. U osobních vlaků z Plzně do Horažďovic předměstí byly změněny konečné stanice proti loňskému roku. Stejně tak osobní vlaky, které odjížděly z Horažďovic předměstí do Plzně nyní odjíždějí z Nepomuka. Velké problémy nastaly cestujícím, kteří pokračují dále motorovým vlakem směr Sušice (Klatovy) a opačně. Hodinové čekání, které v loňském roce nebylo, cestující nepotěší. WC ve stanici Horažďovice předměstí i po předložení platné jízdenky je 8,- Kč (což chápu, protože zařízení bylo často ničeno). Nechápu ale, jak je možné v dnešní době počítačů, takovým způsobem sladit příjezdy a odjezdy v přestupních stanicích.
Uvedu příklad - příjezd motorového vlaku od Sušice do Horažďovic předměstí je 16.47, odjezd osobního vlaku do Plzně je 16.43, další osobní vlak jede v 17.43. To snad mohl vymyslet ten, kdo služeb ČD vůbec nevyužívá. Další příklad - motorový vlak ze Sušice příjezd do Horažďovic předměstí 14.47, odjezd osobního vlaku do Plzně 15.43. A tak bych mohla pokračovat dále. Hodinové čekání v loňském jízdním řádu nebylo. Nebo nové jízdní řády dělají pracovníci jen tak, že prostě přehodí o nějaké minuty (i hodiny) příjezdy a odjezdy? Tito pracovníci by měli vyměnit auta za služby ČD.

Marie Nováková, Plzeňsko

(Klatovský deník)

Martin MUSIAL, moderátor
--------------------
Na špatné spojení si stěžují obyvatelé Nového Jičína. Večer totiž musí čekat na přípoj k vlaku i dvě hodiny. Radnice chce proto požádat České dráhy o nápravu. Ty v tom nevidí žádný problém, pokud ovšem město nebo Moravskoslezský kraj náklady za další vlak zaplatí.

Dagmar FAMFULÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Mezi sedmou a desátou hodinou večer nejde ze Suchdolu nad Odrou do Nového Jičína žádný vlak, například cestující, kteří přijedou z Prahy do Brna, proto musí na přípoj čekat velmi dlouho.

Milan ŠTURM, místostarosta Nového Jičína /ODS/
--------------------
Tak na základě podnětů od občanů se snažíme vyřešit nějakým způsobem dostupnost Nového Jičína vlakem. Jednáme s ČSD a s krajem, nebo zahájíme jednání s krajem o zařazení nového vlakového spoje.

Dagmar FAMFULÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
Závisí to ale hlavně na penězích. České dráhy teď zjišťují, kolik by provoz dalšího vlaku stál. Trať ze Suchdolu nad Odrou do Nového Jičína je dlouhá osm kilometrů.

Miroslav KLICH, ředitel, Krajské centrum osobní dopravy ČD, a.s.
--------------------
Je to trasa navíc, to znamená, budeme ... vyžadovali bysme určitě úhradu za tento vlak, za tento jeden pár vlaku tam a zpět. Ten vlak lze provést, protože je tam hodinová proluka.

Dagmar FAMFULÍKOVÁ, redaktorka
--------------------
O případném zavedení nového vlaku rozhodne cena. Pokud se na ní České dráhy s městem dohodnou, mohl by tento spoj jezdit od 14. června.

(ČT 1)

Ke dni 14. prosince 2008 začal platit v železniční dopravě nový jízdní řád ČD. Souhlasím s tím, že na některých tratích přinesl určitá zlepšení pro cestující veřejnost. O to víc je pro mne nepochopitelné, jak je zajištěna „návaznost„ mezi vlakovými spoji na trati č. 018 Litomyšl – Choceň a tratí 010 směr Česká Třebová.
Uvedu konkrétní případy: vlak č. 5043 od Vysokého Mýta má příjezd do Chocně v 7.31 hod. a rychlík č. 865 z Prahy do Brna odjíždí z Chocně v 7.30.
vlak č. 15009 od Vysokého Mýta má příjezd do Chocně 9.24 hod. a osobní vlak č. 5017 do České Třebové odjíždí v 9.17 hod.
vlak 15035 od Vysokého Mýta má příjezd do Chocně v 11.24 hod. a osobní vlak č. 5019 do České Třebové odjíždí z Chocně v 11.17 hod.
vlak č. 15039 od Vysokého Mýta má příjezd do Chocně ve 13.24 hod. A osobní vlak č. 5021 do České Třebové odjíždí ve 13.17 hod.
vlak č. 15045 od Vysokého Mýta má příjezd do Chocně v 17.24 hod. a osobní vlak č. 5027 do České Třebové odjíždí v 17.17 hod.
vlak č. 15049 od Vysokého Mýta má příjezd do Chocně v 19.24 hod. a osobní vlak č. 5031 do České Třebové odjíždí v 19.17 hod.
I v opačném směru je „radost„ cestovat.
osobní vlak č. 5014 od České Třebové má příjezd do Chocně v 8.39 hod. a vlak č. 15008 do Vysokého Mýta odjíždí z Chocně v 8.33 hod.
osobní vlak č. 5020 od České Třebové má příjezd do Chocně v 14.34 hod. a vlak č. 15010 do Vysokého Mýta odjíždí z Chocně v 14.30 hod.
osobní vlak č. 5022 od České Třebové má příjezd do Chocně v 16.39 hod. a vlak č. 15044 do Vysokého Mýta odjíždí z Chocně v 16.30 hod.
osobní vlak č. 5024 od České Třebové má příjezd do Chocně v 18.33 hod. a vlak č. 15048 do Vysokého Mýta odjíždí z Chocně v 18.30 hod.
A tak se na základě těchto údajů nabízí otázka ke všem zodpovědným pracovníkům, pro koho vlaky jezdí a komu takováto spojení slouží. Myslím si, že i cestující z obyčejné lokálky mají právo cestovat plynule bez dlouhých čekání na přípojné vlaky. Odpoví mi někdo?

(Orlický deník)

S napětím vždy očekávám (a nepochybně i mnoho dalších Opavanů), zda v novém jízdním řádu, který vždy platí od prosince do konce roku následujícího, se objeví přímé spojení Opavy s Prahou nebo s Brnem. Vždyť právě z těchto důvodů byla trať z Opavy do Svinova nákladem téměř dvou miliard korun elektrifikována a přebudována na koridorové úrovni, přičemž vedení Českých drah v roce 2006 počítalo s možností přímého napojení Opavy dálkovými vlaky směřujícími do dalších oblastí České republiky - včetně regionu Brna a Prahy. Na jaře 2007 pak odbor marketingu v železniční dopravě Českých drah rozeslal dotazník s tímto textem: „Využili byste případný přímý železniční spoj Opava -Praha a zpět ve vyšší kategorii InterCity (klasická souprava z moderních vozů a lokomotivy) se základní cenou obyčejného jízdného v jednom směru a druhé třídě 484 Kč s celkovou jízdní dobou 3.55 hodiny s ranním odjezdem z Opavy a večerním příjezdem zpět?„ V loňském roce pražský týdeník Ekonom vyhlásil soutěž Město pro byznys a došel ke zjištění, že nejlepším městem pro podnikání v Moravskoslezském kraji je Opava. Jistě, je tu pěkné prostředí, celková vybavenost nadregionální úrovně a staletá podnikatelská tradice. Ale co dopravní obslužnost Opavy? V podstatě se dusí nejen z hlediska dopravy silniční, ale také železniční. Vždy je přitažlivé to město, které je takzvaně „na trati„ (míněno na hlavní trati). Nicméně Opava stále z hlediska dopravního spojení zůstává jen jakýmsi „přílipkem„ Ostravy, což dokumentuje i nové vedení vlaků z Opavy do Českého Těšína přes stanice Ostrava hlavní nádraží, OstravaStodolní a Ostrava střed, aniž z Opavy cokoliv dalšího vyjíždí směrem na Přerov či Prahu.
Je neuvěřitelné, že rychlíky na Prahu mohou vyjíždět i z daleko méně významných měst než Opava, je to například Staré Město u Uherského Hradiště, Luhačovice, Veselí nad Moravou, Třinec, Český Těšín, Vsetín, Chomutov, Horní Lideč, Letohrad, Trutnov, Klatovy, Tanvald, Železná Ruda atd. atd. Opravdu je město Opava spokojeno s tím, jak je čím dál více na okraji všestranného rozvoje? Slyšel jsem dokonce z prostředí velmi kompetentního, že v této věci se při jednání stále naráží „na zeď„. Je to možné, ale je-li někde pomyslná neprostupná zeď a jsem přesvědčen, že usiluji o správnou věc, pak musím jít proti této zdi třeba i s rozbitým čelem, až zeď opravdu padne. Takto jsme postupovali po 17. listopadu 1989 při boji za vznik Slezské univerzity v Opavě a věřte, že to chvílemi byl boj zdánlivě téměř bezvýchodný. Apřece univerzita vznikla!

(Opavský a hlučínský deník)