Trate
Trate ŽSR skrývajú mnohé zaujímavosti, ktoré sú svetu málo známe. Tu bude zverejnených - dúfam - ich veľké množstvo.
Napríšernejšia mapa siete ŽSR: http://downloads.raileurope.com/pdf/maps/slovakia.html .
________________________________
Ale jinak je toto téma o tratích vůbec - podle hesla "Co se jinam nevešlo".
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Je půl třetí odpoledne. Na lovosickém nástupišti v mrazivém počasí přešlapuje skupinka studentů a pracujících čekajících na svůj motorový vlak, který se po trati číslo 087 vydá směrem Lovosice.
Celý článek (i o šotoušstvu): http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/zeleznicni-trat-z-c-lipy-do-lovosic-20100127.html
Celý článek (i o šotoušstvu): http://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/zeleznicni-trat-z-c-lipy-do-lovosic-20100127.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/429725/
Novojičínští zastupitelé budou 11. února znovu jednat o budoucnosti železniční trati z Nového Jičína do Hostašovic, kterou poničila loňská červnová povodeň. Na zastupitelstvo dorazí také krajský náměstek hejtmana Miroslav Novák a zástupci Správy dopravní železniční trati. Včera se na tom dohodlo vedení města s krajem na prvním oficiálním jednání. Na únorovém zastupitelstvu by tak mělo padnout konečné rozhodnutí. Zastupitelé dalších obcí podél sedmikilometrové trati, tedy Hodslavic, Mořkova a Hostašovic, už dříve schválili, že na opravě netrvají a upřednostnili by převod pozemků na obce s vytvořením cyklostezky. V Novém Jičíně však zůstává v platnosti původní verdikt: trať opravit a zachovat.
(Mladá fronta DNES)
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/429423/
Na fasádě nádražní budovy v Moldavě se vyjímá pamětní deska s nápisem: Český spisovatel Adolf BRANALD sloužil na tomto nádraží v pohnutém roce 1938. Tehdy zde plnil funkci výpravčího. V letech 1936–52 totiž pracoval u železnice jako telegrafi sta a výpravčí, za války působil i na pražském Masarykově nádraží. Z jeho zážitků z té doby pramení i dvě knihy o železnici – Severní nádraží a Lazaretní vlak. Je také autorem románu Král železnic.
V Dubí jsme se setkali se starostou města Petrem Pípalem. Patří k lidem, kteří se zasazují o zvelebení této tratě, spolu s německou stranou se snaží o opětovné zprovoznění úseku z Moldavy do Holzhau. Sdělil nám, že na základě společného prohlášení Ministerstev dopravy České republiky a Svobodného státu Sasko a starostů měst a obcí podél tratě Most – Moldava k rozvoji přeshraničních dopravních spojení a dalších oboustranných jednání vznikla v 2008 Koncepce obnovy přeshraniční železniční tratě z Holzhau na Moldavu.
Počítá se zde s pravidelnou taktovou osobní dopravou a návratem nákladních vozů. Trať posílí využití rekreačního a turistického potencionálu na obou stranách Krušných hor. Bude však sloužit i jako náhradní dráha pro polabskou trasu železnice Drážďany – Praha v případě povodní, jako její dočasná objížďka v případě nehod a stavebních prací nebo dopravního přetížení nákladní přepravou. Bude mít přínos v rámci propojení ekonomiky regionů Saska a severních Čech jak v oblasti ekonomických aktivit, tak i turistického ruchu.
Na Ministerstvu dopravy ČR probíhají přípravy podkladů k podpisu oboustranného memoranda o obnově tratě. Bude následovat fáze zpracování projektů obnovy a rekonstrukce tratě a její realizace. Ta by mohla být v provozu v roce 2011.
TRAŤ V DATECH
1 - Provoz na prvním úseku z Mostu do Hrobu byl zahájen 15. května 1877, další prodloužení tratě z Hrobu až do Moldavy bylo zprovozněno 6. prosince 1884.
2 - V roce 1998 byla díky své jedinečnosti vyhlášena za kulturní památku České republiky.
(Železničář)
V Dubí jsme se setkali se starostou města Petrem Pípalem. Patří k lidem, kteří se zasazují o zvelebení této tratě, spolu s německou stranou se snaží o opětovné zprovoznění úseku z Moldavy do Holzhau. Sdělil nám, že na základě společného prohlášení Ministerstev dopravy České republiky a Svobodného státu Sasko a starostů měst a obcí podél tratě Most – Moldava k rozvoji přeshraničních dopravních spojení a dalších oboustranných jednání vznikla v 2008 Koncepce obnovy přeshraniční železniční tratě z Holzhau na Moldavu.
Počítá se zde s pravidelnou taktovou osobní dopravou a návratem nákladních vozů. Trať posílí využití rekreačního a turistického potencionálu na obou stranách Krušných hor. Bude však sloužit i jako náhradní dráha pro polabskou trasu železnice Drážďany – Praha v případě povodní, jako její dočasná objížďka v případě nehod a stavebních prací nebo dopravního přetížení nákladní přepravou. Bude mít přínos v rámci propojení ekonomiky regionů Saska a severních Čech jak v oblasti ekonomických aktivit, tak i turistického ruchu.
Na Ministerstvu dopravy ČR probíhají přípravy podkladů k podpisu oboustranného memoranda o obnově tratě. Bude následovat fáze zpracování projektů obnovy a rekonstrukce tratě a její realizace. Ta by mohla být v provozu v roce 2011.
TRAŤ V DATECH
1 - Provoz na prvním úseku z Mostu do Hrobu byl zahájen 15. května 1877, další prodloužení tratě z Hrobu až do Moldavy bylo zprovozněno 6. prosince 1884.
2 - V roce 1998 byla díky své jedinečnosti vyhlášena za kulturní památku České republiky.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/423991/
Opravdu stojí za to vydat se na projížďku motoráčkem po čtyřicet kilometrů dlouhé trati z Mostu do Moldavy v Krušných horách, kterou najdeme v jízdním řádu pod číslem 135. Cestou můžeme obdivovat v lesích zapadlou úvraťovou stanici Dubí, tunely a viadukty nebo sledovat zručnost strojvedoucího v „osmsetdesítce„ při překonávání až třiadvacetipromilového stoupání. V pracovní dny mimo letní sezonu jezdí do Moldavy jen dva páry vlaků, po mírně narezlých kolejnicích to do kopce moc nejede.
Výstava o horské dráze
V Oblastním muzeu v Mostě se do konce minulého roku konala zajímavá výstava nazvaná S Vláček Moldaváčkem mezi světové památky UNESCO (pozn. red. – psali jsme o ní v rubrice Kam jet). K vidění byly fotografi e z historie a současnosti této dráhy, plány, mapy, návěstní prostředky, součásti uniforem, jízdní řády a další předměty používané v provozu. Výstava předznamenala důležitou informaci, že by mezi českým Mostem a německým Freibergem mohly zanedlouho znovu jezdit vlaky.
Moldava bývala velké nádraží
Nyní dovolte trochu historie tratě. Na Mostecku, v Podkrušnohorské hnědouhelné pánvi, začal ve druhé polovině 19. století rozvoj těžby uhlí. Jedno z jeho velkých odbytišť se nacházelo v sousedním Sasku v okolí Saské Kamenice (německy Chemnitz). Bylo však třeba překonat masiv Krušných hor. Po několika návrzích zvítězil projekt společnosti Pražskoduchcovské dráhy na postavení železnice z Prahy-Smíchova přes Slaný, Louny a Most do Duchcova s odbočkou do Moldavy.
Stavba tratě byla zahájena v roce 1875, do Moldavy v Krušných horách přijel první vlak 6. prosince 1884 a v květnu 1885 byla zahájena osobní doprava. Moldava byla v minulosti důležitou stanicí, měla 11 kolejí, lokomotivní výtopnu a u ní točnu. Příhradový most na moldavské horské dráze v km 152,6 v úseku Dubí – Moldava byl prohlášen technickou památkou. Trať sloužila až do roku 1945 hlavně k dopravě mosteckého uhlí do Saska. V úseku za naší hranicí však byl železniční svršek snesen. I na české části moldavské dráhy měl být v minulosti několikrát zrušen provoz. Dne 15. července 1998 však byla železnice právem vyhlášena za kulturní památku České republiky.
(Železničář)
Výstava o horské dráze
V Oblastním muzeu v Mostě se do konce minulého roku konala zajímavá výstava nazvaná S Vláček Moldaváčkem mezi světové památky UNESCO (pozn. red. – psali jsme o ní v rubrice Kam jet). K vidění byly fotografi e z historie a současnosti této dráhy, plány, mapy, návěstní prostředky, součásti uniforem, jízdní řády a další předměty používané v provozu. Výstava předznamenala důležitou informaci, že by mezi českým Mostem a německým Freibergem mohly zanedlouho znovu jezdit vlaky.
Moldava bývala velké nádraží
Nyní dovolte trochu historie tratě. Na Mostecku, v Podkrušnohorské hnědouhelné pánvi, začal ve druhé polovině 19. století rozvoj těžby uhlí. Jedno z jeho velkých odbytišť se nacházelo v sousedním Sasku v okolí Saské Kamenice (německy Chemnitz). Bylo však třeba překonat masiv Krušných hor. Po několika návrzích zvítězil projekt společnosti Pražskoduchcovské dráhy na postavení železnice z Prahy-Smíchova přes Slaný, Louny a Most do Duchcova s odbočkou do Moldavy.
Stavba tratě byla zahájena v roce 1875, do Moldavy v Krušných horách přijel první vlak 6. prosince 1884 a v květnu 1885 byla zahájena osobní doprava. Moldava byla v minulosti důležitou stanicí, měla 11 kolejí, lokomotivní výtopnu a u ní točnu. Příhradový most na moldavské horské dráze v km 152,6 v úseku Dubí – Moldava byl prohlášen technickou památkou. Trať sloužila až do roku 1945 hlavně k dopravě mosteckého uhlí do Saska. V úseku za naší hranicí však byl železniční svršek snesen. I na české části moldavské dráhy měl být v minulosti několikrát zrušen provoz. Dne 15. července 1998 však byla železnice právem vyhlášena za kulturní památku České republiky.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/423984/
Vie niekto nieco viac k zosuvu svahu (vplyvom pocasia) na trati Tisovec-Hnusta v km 44,750, ktory trva od 25.12? Mala by tam byt NAD.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419756/
Nová cyklostezka vyroste v místě, kde vedla železniční trať mezi Morkovicemi a Nezamyslicemi. Téměř dvanáct kilometrů dlouhý úsek pro cyklisty i chodce bude stát více než čtyřicet milionů korun. V provozu by cyklostezka mohla být do dvou let.
„Za cenu dva a půl milionu korun jsme koupili celou dráhu až do Nezamyslic,„ řekl morkovický starosta Pavel Horák.
Převod trati už schválila Správa železniční dopravní cesty, souhlas dalo i ministerstvo dopravy.
„Zatím ale nemáme pravomocné stavební povolení. Získat bychom jej měli do konce března 2010. Pak můžeme žádat o dotace. Peníze se budeme snažit získat především ze Státního fondu dopravní infrastruktury,„ doplnil Horák.
Na stavbě se bude podílet všech sedm obcí ležících podél opuštěné trati. V lednu se začne rozebírat kolejiště, v květnu revitalizace cyklostezky, která bude dva metry široká a získá živičný povrch.
Trať mezi Morkovicemi a Nezamyslicemi, která letos slaví stoleté výročí, zůstala opuštěná od přelomu tisíciletí. Je zarostlá křovinami, drážní domky u ní se rozpadají a koleje a pražce na mnoha místech chybějí. Obce v okolí se proto rozhodly, že by na zrušené trati vybudovaly cyklostezku. Dlouhé roky o tom jednaly s Českými drahami, ale uspěly až nyní.
(Mladá fronta DNES)
„Za cenu dva a půl milionu korun jsme koupili celou dráhu až do Nezamyslic,„ řekl morkovický starosta Pavel Horák.
Převod trati už schválila Správa železniční dopravní cesty, souhlas dalo i ministerstvo dopravy.
„Zatím ale nemáme pravomocné stavební povolení. Získat bychom jej měli do konce března 2010. Pak můžeme žádat o dotace. Peníze se budeme snažit získat především ze Státního fondu dopravní infrastruktury,„ doplnil Horák.
Na stavbě se bude podílet všech sedm obcí ležících podél opuštěné trati. V lednu se začne rozebírat kolejiště, v květnu revitalizace cyklostezky, která bude dva metry široká a získá živičný povrch.
Trať mezi Morkovicemi a Nezamyslicemi, která letos slaví stoleté výročí, zůstala opuštěná od přelomu tisíciletí. Je zarostlá křovinami, drážní domky u ní se rozpadají a koleje a pražce na mnoha místech chybějí. Obce v okolí se proto rozhodly, že by na zrušené trati vybudovaly cyklostezku. Dlouhé roky o tom jednaly s Českými drahami, ale uspěly až nyní.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/419593/
Žádný velký posun za půl roku nenastal v otázce budoucnosti železniční tratě z Nového Jičína do Hostašovic. Novojičínští zastupitelé opět trvají na jejím zachování, v Hodslavicích lidé podepisují petici.
Budoucnost železnice z Nového Jičína do Hostašovic, která byla silně poničena během červnové povodně, zůstává zatím nejasná. Problém opět zaměstnal novojičínské zastupitele. „Po povodních jsme přijali usnesení, ve kterém jsme se zrušením železniční trati nesouhlasili a žádali obnovení provozu,„ přednesl na čtvrtečním jednání zastupitelstva starosta Nového Jičína. Ovšem poté se ozvali starostové z Hodslavic a Mořkova, obcí kudy trať prochází, že na zachování železnice netrvají, což i posléze odhlasovali místní zastupitelé. Místo kolejí by totiž raději viděli například cyklostezku. Proti tomuto návrhu neměla až do nedávna nic ani novojičínská radnice. „Ještě před jednáním však vystoupil radní Petr Orel s tím, že se dozvěděl o vyhrazené sumě dvaaosmdesáti milionů korun (odhadované náklady na rekonstrukci trati jsou 80 – 90 mil. Kč – pozn.red.) na opravu v rámci likvidace povodňových škod a požádal o odložení projednávání.„ Nakonec se slova Petra Orla potvrdila, a po doporučení radních ve čtvrtek 17. prosince zastupitelé rozhodli trať z Nového Jičína do Hostašovic zachovat. Starosta Týle upozornil, že vybudovat osmikilometrovou cyklostezku může vyjít přibližně na čtyřicet milionů korun, nemluvě o legislativním a byrokratickém martýriu, které je bolavou součástí rušení tratě.
Nyní tak přijdou na řadu jednání mezi Moravskoslezským krajem, Správou železniční a dopravní cesty (SŽDC) a novojičínskou radnicí. Ta proto vytvořila speciální tříčlennou komisi, která se bude rozhovorů účastnit. „Získáváme ekonomické ukazatele provozu trati a chceme znát její budoucnost. Na jednání zastupitelstva v lednu či v únoru padne definitivní verdikt,„ upřesnil místostarosta a člen komise Milan Šturm.
Dá se očekávat, že po Novém roce se začne situace kolem velkou vodou poničené železnice konečně vyjasňovat. „Bude třeba si opět sednout společně k jednomu stolu a domluvit se a hlavně musí Nový Jičín říct přesně, co chce,„ oznámil Deníku náměstek hejtmana Miroslav Novák, který má dopravní problematiku v kraji na starost. Jak přiznal, o posledním postoji novojičínských zastupitelů již slyšel
Novák také přiznal, že osobně zachování trati nepodporuje. „Já považuji za naprosto ekonomicky neobhajitelnou věc, aby se na trať, kde je v podstatě pár stovek cestujících, vynakládaly desítky milionů korun na obnovu, když může být příští rok, nebo třeba za tři roky, zrušena. Samozřejmě to nemusí být nikdy,„ rozvedl náměstek. Ten také dodal, že Moravskoslezský kraj, v případě zrušení trati nabídne pomoc při převodech pozemků na obce. Jejich vlastníkem je SŽDC. Ta nyní čeká na vyjádření Moravskoslezského kraje, který si přepravní služby objednává.
Za zachování železnice bojují i obyvatelé Hodslavic, kde její příznivci založili petiční výbor. S jejím obsahem seznámila zastupitele ve čtvrtek paní Turková. Petici podepsalo během jednoho týdne téměř pět stovek obyvatel obce a byla předána do rukou starosty Nového Jičína. Peticí se bude zabývat také hodslavické zastupitelstvo.
Otázka, zda po železniční trati 326 z Nového Jičína do Hodslavic, kterou využívají především turisté a lidé pracující ve Valašském Meziříčí, bude ještě někdy v budoucnu vlak převážet cestující, tak zatím zůstává nezodpovězená.
(Bruntálský a krnovský deník)
Budoucnost železnice z Nového Jičína do Hostašovic, která byla silně poničena během červnové povodně, zůstává zatím nejasná. Problém opět zaměstnal novojičínské zastupitele. „Po povodních jsme přijali usnesení, ve kterém jsme se zrušením železniční trati nesouhlasili a žádali obnovení provozu,„ přednesl na čtvrtečním jednání zastupitelstva starosta Nového Jičína. Ovšem poté se ozvali starostové z Hodslavic a Mořkova, obcí kudy trať prochází, že na zachování železnice netrvají, což i posléze odhlasovali místní zastupitelé. Místo kolejí by totiž raději viděli například cyklostezku. Proti tomuto návrhu neměla až do nedávna nic ani novojičínská radnice. „Ještě před jednáním však vystoupil radní Petr Orel s tím, že se dozvěděl o vyhrazené sumě dvaaosmdesáti milionů korun (odhadované náklady na rekonstrukci trati jsou 80 – 90 mil. Kč – pozn.red.) na opravu v rámci likvidace povodňových škod a požádal o odložení projednávání.„ Nakonec se slova Petra Orla potvrdila, a po doporučení radních ve čtvrtek 17. prosince zastupitelé rozhodli trať z Nového Jičína do Hostašovic zachovat. Starosta Týle upozornil, že vybudovat osmikilometrovou cyklostezku může vyjít přibližně na čtyřicet milionů korun, nemluvě o legislativním a byrokratickém martýriu, které je bolavou součástí rušení tratě.
Nyní tak přijdou na řadu jednání mezi Moravskoslezským krajem, Správou železniční a dopravní cesty (SŽDC) a novojičínskou radnicí. Ta proto vytvořila speciální tříčlennou komisi, která se bude rozhovorů účastnit. „Získáváme ekonomické ukazatele provozu trati a chceme znát její budoucnost. Na jednání zastupitelstva v lednu či v únoru padne definitivní verdikt,„ upřesnil místostarosta a člen komise Milan Šturm.
Dá se očekávat, že po Novém roce se začne situace kolem velkou vodou poničené železnice konečně vyjasňovat. „Bude třeba si opět sednout společně k jednomu stolu a domluvit se a hlavně musí Nový Jičín říct přesně, co chce,„ oznámil Deníku náměstek hejtmana Miroslav Novák, který má dopravní problematiku v kraji na starost. Jak přiznal, o posledním postoji novojičínských zastupitelů již slyšel
Novák také přiznal, že osobně zachování trati nepodporuje. „Já považuji za naprosto ekonomicky neobhajitelnou věc, aby se na trať, kde je v podstatě pár stovek cestujících, vynakládaly desítky milionů korun na obnovu, když může být příští rok, nebo třeba za tři roky, zrušena. Samozřejmě to nemusí být nikdy,„ rozvedl náměstek. Ten také dodal, že Moravskoslezský kraj, v případě zrušení trati nabídne pomoc při převodech pozemků na obce. Jejich vlastníkem je SŽDC. Ta nyní čeká na vyjádření Moravskoslezského kraje, který si přepravní služby objednává.
Za zachování železnice bojují i obyvatelé Hodslavic, kde její příznivci založili petiční výbor. S jejím obsahem seznámila zastupitele ve čtvrtek paní Turková. Petici podepsalo během jednoho týdne téměř pět stovek obyvatel obce a byla předána do rukou starosty Nového Jičína. Peticí se bude zabývat také hodslavické zastupitelstvo.
Otázka, zda po železniční trati 326 z Nového Jičína do Hodslavic, kterou využívají především turisté a lidé pracující ve Valašském Meziříčí, bude ještě někdy v budoucnu vlak převážet cestující, tak zatím zůstává nezodpovězená.
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/417903/
Zábřeh má naději získat na úpravu bývalého železničního náspu vysokou dotaci kraje
Zábřežská radnice obnoví jednání se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) o převzetí opuštěného náspu trati mezi Lupěným a Hněvkovem. Koleje z ní zmizely poté, co 2,6 kilometrů trati nahradily hněvkovské tunely. S nápadem využít násep pro cyklostezku přišel v roce 2004 tehdejší starosta Petr Fabián. Stezka by zpřístupnila krásné údolí v meandrech řeky Moravské Sázavy a spojila Zábřeh s atraktivním údolím říčky Březná.
Jednání o cyklostezce patří k zábřežským evegreenům; záměr mizí ze stolu a zase se na něj vrací. V roce 2007 radnice z projektu v obavách z vysokých nákladů vycouvala, protože původně plánovaný bezúplatný převod na město se změnil v jednání o prodeji. Záměr se vrátil znovu do hry v minulém roce, kdy SŽDC začala mluvit o nájmu. Právník tehdy také varoval zastupitele, že by město mohlo na zrušení projektu doplatit. Správa železniční dopravní cesty totiž v roce 2005 bourání náspu ze stavby tunelů vypustila a teď by po radnici mohla požadovat finanční prostředky na jeho dodatečné odstranění.
„Cyklostezka by měla velkou podporu kraje. Máme šanci na vysokou dotaci, která by náklady na úpravu drážního tělesa téměř stoprocentně pokryla,„ přesvědčoval kolegy zastupitel Karel Crhonek (ČSSD), který je členem krajské dopravní komise. Zastupitel Vladimír Caska upozornil, že z blízké silnice na Bozeňov se stala v létě rušná cyklodráha, kde se pohybují také bruslaři, takže provoz je tam v létě hodně nebezpečný. Cyklostezka na bývalé trati bymuodlehčila.
Podle představy Karla Crhonka by na nové cyklostezce měly vyrůst i dvě expozice. V první části od Lupěného by to byla naučná stezka věnovaná údolí, v němž začíná přírodní park Březná.
Ve druhé části by pak mohla být externí expozice železničního muzea se starým semaforem, výhybkami a závorami, případně i se starou lokomotivou. „Z bývalého náspu je v těch místech dobře vidět na výjezd z tunelu před Hněvkovem, takže by to pro turisty mohla být zajímavá konfrontace moderní železnice s její historickou podobou,„ řekl Crhonek.
(Šumperský a jesenický deník)
Zábřežská radnice obnoví jednání se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) o převzetí opuštěného náspu trati mezi Lupěným a Hněvkovem. Koleje z ní zmizely poté, co 2,6 kilometrů trati nahradily hněvkovské tunely. S nápadem využít násep pro cyklostezku přišel v roce 2004 tehdejší starosta Petr Fabián. Stezka by zpřístupnila krásné údolí v meandrech řeky Moravské Sázavy a spojila Zábřeh s atraktivním údolím říčky Březná.
Jednání o cyklostezce patří k zábřežským evegreenům; záměr mizí ze stolu a zase se na něj vrací. V roce 2007 radnice z projektu v obavách z vysokých nákladů vycouvala, protože původně plánovaný bezúplatný převod na město se změnil v jednání o prodeji. Záměr se vrátil znovu do hry v minulém roce, kdy SŽDC začala mluvit o nájmu. Právník tehdy také varoval zastupitele, že by město mohlo na zrušení projektu doplatit. Správa železniční dopravní cesty totiž v roce 2005 bourání náspu ze stavby tunelů vypustila a teď by po radnici mohla požadovat finanční prostředky na jeho dodatečné odstranění.
„Cyklostezka by měla velkou podporu kraje. Máme šanci na vysokou dotaci, která by náklady na úpravu drážního tělesa téměř stoprocentně pokryla,„ přesvědčoval kolegy zastupitel Karel Crhonek (ČSSD), který je členem krajské dopravní komise. Zastupitel Vladimír Caska upozornil, že z blízké silnice na Bozeňov se stala v létě rušná cyklodráha, kde se pohybují také bruslaři, takže provoz je tam v létě hodně nebezpečný. Cyklostezka na bývalé trati bymuodlehčila.
Podle představy Karla Crhonka by na nové cyklostezce měly vyrůst i dvě expozice. V první části od Lupěného by to byla naučná stezka věnovaná údolí, v němž začíná přírodní park Březná.
Ve druhé části by pak mohla být externí expozice železničního muzea se starým semaforem, výhybkami a závorami, případně i se starou lokomotivou. „Z bývalého náspu je v těch místech dobře vidět na výjezd z tunelu před Hněvkovem, takže by to pro turisty mohla být zajímavá konfrontace moderní železnice s její historickou podobou,„ řekl Crhonek.
(Šumperský a jesenický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/410474/
Eva PANOŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Červnovou povodní těžce poškozená trať mezi Novým Jičínem a Hostašovicemi má naději na obnovu. Zastupitelé Nového Jičína totiž odložili předpokládanou změnu svého nesouhlasu s její likvidací. Důvodem je informace o tom, že vláda už vyčlenila zhruba 85 milionů korun na rekonstrukci.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Nejhůře postižený úsek. Voda odplavila štěrk a strhla koleje na stranu. Vysoké náklady na obnovu a jen 200 cestujících za den měly původně znamenat konec 120 let staré dráhy. Obce Mořkov, Hodslavice a Hostašovice už s likvidací trati souhlasí. Včera se k nim měli přidat i novojičínští zastupitelé. Na poslední chvíli ale bod z jednání stáhli. Důvod? Vláda už v srpnu vyčlenila peníze na rekonstrukci.
Karel HANZELKA, mluvčí ministerstva dopravy
--------------------
Je tam 82 milionů korun. Nicméně my stále nevíme a diskutujeme o tom s krajem a s obcemi, zda se skutečně ta trať opravovat a zprovozňovat bude.
Petr OREL, radní Nového Jičína /SZ/
--------------------
Vždycky je lepší mít jakési dvojité spojení na východ, prostě na Valašské Meziříčí než jenom silniční dopravu. Zachovat tam i tu železniční dopravu.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Obce okolo dráhy připravují založení svazku pro výstavbu cyklostezky. Cestující s tím ale nesouhlasí.
cestující
--------------------
Ty lidi jako i z těch Bludovic a z Hodslavic jako se nemají jak dostat si myslím jako do toho Jičína.
cestující
--------------------
Spojení s tím Valašským Meziříčím je takhle optimální.
(RTA)
--------------------
Červnovou povodní těžce poškozená trať mezi Novým Jičínem a Hostašovicemi má naději na obnovu. Zastupitelé Nového Jičína totiž odložili předpokládanou změnu svého nesouhlasu s její likvidací. Důvodem je informace o tom, že vláda už vyčlenila zhruba 85 milionů korun na rekonstrukci.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Nejhůře postižený úsek. Voda odplavila štěrk a strhla koleje na stranu. Vysoké náklady na obnovu a jen 200 cestujících za den měly původně znamenat konec 120 let staré dráhy. Obce Mořkov, Hodslavice a Hostašovice už s likvidací trati souhlasí. Včera se k nim měli přidat i novojičínští zastupitelé. Na poslední chvíli ale bod z jednání stáhli. Důvod? Vláda už v srpnu vyčlenila peníze na rekonstrukci.
Karel HANZELKA, mluvčí ministerstva dopravy
--------------------
Je tam 82 milionů korun. Nicméně my stále nevíme a diskutujeme o tom s krajem a s obcemi, zda se skutečně ta trať opravovat a zprovozňovat bude.
Petr OREL, radní Nového Jičína /SZ/
--------------------
Vždycky je lepší mít jakési dvojité spojení na východ, prostě na Valašské Meziříčí než jenom silniční dopravu. Zachovat tam i tu železniční dopravu.
Michal POLÁŠEK, redaktor
--------------------
Obce okolo dráhy připravují založení svazku pro výstavbu cyklostezky. Cestující s tím ale nesouhlasí.
cestující
--------------------
Ty lidi jako i z těch Bludovic a z Hodslavic jako se nemají jak dostat si myslím jako do toho Jičína.
cestující
--------------------
Spojení s tím Valašským Meziříčím je takhle optimální.
(RTA)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/410473/
Addams: Ďakujem, ale o tom už viem. Myslel som niečo konkrétnejšie na stavbu trate do MSTS 
Napr.: BA-PU - km 125.35, +2 pro... a podobne. 
Napr.: BA-PU - km 125.35, +2 pro... a podobne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409587/
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409577/
Nevie náhodou niekto aké sú sklonové pomery medzi TN a T. Teplou? Nemyslím to, čo je popísané v tabuľke traťových pomerov, ale to, v akom km sa mení sklon a o koľko... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409469/
Nevie náhodou niekto aké sú sklonové pomery medzi TN a T. Teplou? Nemyslím to, čo je popísané v tabuľke traťových pomerov, ale to, v akom km sa mení sklon a o koľko...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409468/
Nevyužitou železnici mezi Kyjovem a Mutěnicemi na Hodonínsku chtějí okolní obce proměnit v cyklostezku. Vytvořily dobrovolný svazek Mutěnka, který usiluje o odkup pozemků pod kolejemi od Státní železniční dopravní cesty (SŽDC).
Celá zpráva: http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/cykloturistika/nevyuzita-zeleznice-z-kyjova-se-promeni-na-cyklostezku_147783.html
Celá zpráva: http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/cykloturistika/nevyuzita-zeleznice-z-kyjova-se-promeni-na-cyklostezku_147783.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/408671/
Proměny zrušených železničních tratí v cyklostezky nejsou v současnosti výjimečné. Cyklisté se budou moci projet i po bývalé železnici z České Lípy do Kamenického Šenova. Stavba této stezky je zatím v polovině. Kromě železniční minulosti je trasa zajímavá i tím, že má po dokončení vést k přírodní památce Varhany.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/cestovani/72441-po-trati-ceska-lipa-k-senov-dnes-jezdi-cykliste-trasa-povede-az-k-varhanam/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/cestovani/72441-po-trati-ceska-lipa-k-senov-dnes-jezdi-cykliste-trasa-povede-az-k-varhanam/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407752/
Z Nového Jičína do Hostašovic již asi nikdy nepojede vlak. Radní Nového Jičína oznámili, že již netrvají na obnově tratě, kterou v červnu zcela zničily záplavy - od té doby jezdí náhradní autobusy. Dosud vedení města trvalo na tom, aby byla trať obnovena. Nyní by raději získali od železniční správy pozemky a místo nových kolejí na nich chtějí postavit cyklostezku. Definitivně jasno bude v listopadu, kdy se k tomuto návrhu vyjádří městské zastupitelstvo.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/70845-trat-novy-jicin-hostasovice-se-nejspis-zmeni-v-cyklostezku/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/70845-trat-novy-jicin-hostasovice-se-nejspis-zmeni-v-cyklostezku/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403874/
gaspode: Dakujem dakujem, cesty za studiom boli aspon "nostalgicke"...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/402133/
Řidiči auta při cestě okresem Hodonín přejíždí přes množství železničních přejezdů. Musí proto mít pocit, že se pohybují krajem s velmi hustou sítí železniční dopravy. Není to ale tak zcela pravda.
Za posledních jedenáct let tato síť z hlediska aktivního provozu notně prořídla. Některé tratě, vzniklé často před více než sto lety, jsou dnes v lepším případě neprovozované, v horším zcela opuštěné a zdevastované. V plné míře to platí třeba pro ždánické nádraží.
Spojnice z Čejče do Ždánic se stala, jak se říká, „první tratí na odstřel„. Osobní provoz na trase, využívající úvraťové nádraží Klobouky u Brna, začal 6. února 1900. Sté výročí již lokálka neoslavila. Provoz osobních vlaků skončil 23. května 1998. Část opuštěné železnice ještě v dalších letech zůstala v provozu pro nákladní dopravu na obsluhu zájmových míst Moravských naftových dolů.
Další tratí vhodnou k opuštění bylo spojení Mutěnice–Kyjov. Mutěnice leží na železniční trase z Hodonína do Zaječí. Využití zmíněné trati nabízelo možnost přímého spojení z Hodonína do Kyjova. Řešení umožňovalo cestu se zajížděním do Mutěnic, nebo rychlejší variantu mimo mutěnické nádraží.
Vlaky prohrály boj s autobusy
První osobní vlak jel po této trase na začátku června 1900. Poslední pravidelný spoj uzavřel historii osobní dopravy v prosinci roku 2004. Současně při změně jízdního řádu v roce 2004 skončila pravidelná osobní doprava na přeshraniční trati z Hodonína do slovenského Holíče. Ta sloužila osobní dopravě déle než jedno století, od 18. června 1891.
O tři roky přežila přeshraniční spojnici do Holíče další trať. Vedla ze Sudoměřic do slovenské Skalice. První osobní vlak tam lidé uvítali 15. listopadu 1893, poslední spoj projel před změnou jízdního řádu v prosinci 2007.
Dráhy, ze kterých zmizely osobní vlaky, měly jedno společné. Vesměs byly postaveny podle zákona pro výstavbu lokálek, který platil na sklonku devatenáctého století. Umožňoval stavitelům trasování v nevýhodných směrových poměrech s ostrými oblouky a dával i další úlevy.
Výsledkem byla sice levná stavba, ale z hlediska současné konkurenceschopnosti s autobusovou dopravou nevhodná. Vlaky tudy jezdí nízkou rychlostí, její zvýšení by bylo možné jen s investicemi v řádu desítek a stovek miliónů korun a s minimální návratností. Mnohá nádraží a zastávky jsou daleko od obcí a tak, i když z toho lidé rozhodně nebyli nadšeni, vlaky prohrály svůj boj s autobusy.
Jedna z uvedených tratí má ale výjimečné postavení i poté, co přestala sloužit cestujícím. Trať z Hodonína do Holíče dostala v době svého provozování elektrifikaci a je v pravidelných intervalech kontrolována, zda je použitelná.
Dráty elektrického napájení lokomotiv jsou i z Holíče do Kútů a tvoří alternativu pro případ nutnosti objet břeclavský uzel. Hodilo se to například letos při práci na novém železničním mostě přes Dyji v Břeclavi.
Půjčte si šlapací drezínu
V minulých letech na Hodonínsku ale neskončil provoz jen na tratích s pravidelnou veřejnou osobní dopravou. Útlum těžby lignitu vedl i k opuštění provozu na vlečkách do dolů. Vokolí Dubňan se jednalo o dvě vlečky, třetí pak vedla z Rohatce do Ratíškovic.
Posledně jmenovaná má mezi železniční dopravou neprovozovanými drahami přeci jen výjimečné postavení. Jak vyplývá z určení, nebyla železnicí pro veřejnou dopravu, ale vlečkou, spojující nádraží v Rohatci s dolem Tomáš u Ratíškovic a sloužila původně především pro dopravu lignitu z dolu na překladiště u Baťova kanálu.
Ve své historii dráha nějakou dobu sloužila přeci jen sloužila i pro osobní dopravu. Provoz skončil před sedmi lety. Následně se ale zrodila myšlenka využít koleje k turistickému účelu. V Ratíškovicích tak dnes mají turisté možnost vypůjčit si šlapací drezínu a vydat se po kolejích lesem směrem k Rohatci.
(Právo - Milan Vojtek
)
Za posledních jedenáct let tato síť z hlediska aktivního provozu notně prořídla. Některé tratě, vzniklé často před více než sto lety, jsou dnes v lepším případě neprovozované, v horším zcela opuštěné a zdevastované. V plné míře to platí třeba pro ždánické nádraží.
Spojnice z Čejče do Ždánic se stala, jak se říká, „první tratí na odstřel„. Osobní provoz na trase, využívající úvraťové nádraží Klobouky u Brna, začal 6. února 1900. Sté výročí již lokálka neoslavila. Provoz osobních vlaků skončil 23. května 1998. Část opuštěné železnice ještě v dalších letech zůstala v provozu pro nákladní dopravu na obsluhu zájmových míst Moravských naftových dolů.
Další tratí vhodnou k opuštění bylo spojení Mutěnice–Kyjov. Mutěnice leží na železniční trase z Hodonína do Zaječí. Využití zmíněné trati nabízelo možnost přímého spojení z Hodonína do Kyjova. Řešení umožňovalo cestu se zajížděním do Mutěnic, nebo rychlejší variantu mimo mutěnické nádraží.
Vlaky prohrály boj s autobusy
První osobní vlak jel po této trase na začátku června 1900. Poslední pravidelný spoj uzavřel historii osobní dopravy v prosinci roku 2004. Současně při změně jízdního řádu v roce 2004 skončila pravidelná osobní doprava na přeshraniční trati z Hodonína do slovenského Holíče. Ta sloužila osobní dopravě déle než jedno století, od 18. června 1891.
O tři roky přežila přeshraniční spojnici do Holíče další trať. Vedla ze Sudoměřic do slovenské Skalice. První osobní vlak tam lidé uvítali 15. listopadu 1893, poslední spoj projel před změnou jízdního řádu v prosinci 2007.
Dráhy, ze kterých zmizely osobní vlaky, měly jedno společné. Vesměs byly postaveny podle zákona pro výstavbu lokálek, který platil na sklonku devatenáctého století. Umožňoval stavitelům trasování v nevýhodných směrových poměrech s ostrými oblouky a dával i další úlevy.
Výsledkem byla sice levná stavba, ale z hlediska současné konkurenceschopnosti s autobusovou dopravou nevhodná. Vlaky tudy jezdí nízkou rychlostí, její zvýšení by bylo možné jen s investicemi v řádu desítek a stovek miliónů korun a s minimální návratností. Mnohá nádraží a zastávky jsou daleko od obcí a tak, i když z toho lidé rozhodně nebyli nadšeni, vlaky prohrály svůj boj s autobusy.
Jedna z uvedených tratí má ale výjimečné postavení i poté, co přestala sloužit cestujícím. Trať z Hodonína do Holíče dostala v době svého provozování elektrifikaci a je v pravidelných intervalech kontrolována, zda je použitelná.
Dráty elektrického napájení lokomotiv jsou i z Holíče do Kútů a tvoří alternativu pro případ nutnosti objet břeclavský uzel. Hodilo se to například letos při práci na novém železničním mostě přes Dyji v Břeclavi.
Půjčte si šlapací drezínu
V minulých letech na Hodonínsku ale neskončil provoz jen na tratích s pravidelnou veřejnou osobní dopravou. Útlum těžby lignitu vedl i k opuštění provozu na vlečkách do dolů. Vokolí Dubňan se jednalo o dvě vlečky, třetí pak vedla z Rohatce do Ratíškovic.
Posledně jmenovaná má mezi železniční dopravou neprovozovanými drahami přeci jen výjimečné postavení. Jak vyplývá z určení, nebyla železnicí pro veřejnou dopravu, ale vlečkou, spojující nádraží v Rohatci s dolem Tomáš u Ratíškovic a sloužila původně především pro dopravu lignitu z dolu na překladiště u Baťova kanálu.
Ve své historii dráha nějakou dobu sloužila přeci jen sloužila i pro osobní dopravu. Provoz skončil před sedmi lety. Následně se ale zrodila myšlenka využít koleje k turistickému účelu. V Ratíškovicích tak dnes mají turisté možnost vypůjčit si šlapací drezínu a vydat se po kolejích lesem směrem k Rohatci.
(Právo - Milan Vojtek
)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/402112/
Již v příštím roce se cyklisté budou zřejmě projíždět po opuštěné železniční trati mezi městem Morkovice-Slížany na Kroměřížsku a obcí Nezamyslice na Prostějovsku.
Železniční provoz zde skončil v devadesátých letech minulého století, úřady trať definitivně zrušily před čtyřmi roky. Od té doby obce v okolí usilovaly o využití zrušeného železničního náspu. Nyní konečně získaly stavební povolení. Náklady na vybudování dvanácti kilometrů cyklotrasy jsou asi šedesát milionů korun.
„V rámci stavby dělníci odstraní koleje, upevňovadla a kolejnicové pásy. Cyklostezka bude obousměrná se základní šířkou jeden metr,„ uvedl Miroslav Nakládal, šéf odboru dopravy na prostějovské radnici. Podle něj bude trasa začínat v Dřevnovicích, bude míjet Tištín a obec Koválovice-Osíčany obchází východně. Obejde také vesnici Uhřice. Napojení na Morkovice bude mimo zastavěnou část. V těchtomístech budou na stezce také středové ostrůvky.
Obce v okolí, které se na stavbě podílejí, hodlají usilovat o dotace z evropských i státních zdrojů. „Cyklostezku místní lidé chtějí a podporují ji. Spojení mezi Nezamyslicemi a Morkovicemi je historická záležitost, protože Nezamyslice stále zůstávají důležitým železničním uzlem. Cyklostezka mimo to přispěje k rozvoji turistiky,„ je přesvědčen například starosta Nezamyslic Jiří Doubrava.
Na trase bude šest mostů a sedmnáct propustí. „Mezi zábradlím mostů bude minimální průjezd pro cyklisty, aby na most nemohla vjet vozidla,„ vysvětlil Nakládal.
(Mladá fronta DNES)
Železniční provoz zde skončil v devadesátých letech minulého století, úřady trať definitivně zrušily před čtyřmi roky. Od té doby obce v okolí usilovaly o využití zrušeného železničního náspu. Nyní konečně získaly stavební povolení. Náklady na vybudování dvanácti kilometrů cyklotrasy jsou asi šedesát milionů korun.
„V rámci stavby dělníci odstraní koleje, upevňovadla a kolejnicové pásy. Cyklostezka bude obousměrná se základní šířkou jeden metr,„ uvedl Miroslav Nakládal, šéf odboru dopravy na prostějovské radnici. Podle něj bude trasa začínat v Dřevnovicích, bude míjet Tištín a obec Koválovice-Osíčany obchází východně. Obejde také vesnici Uhřice. Napojení na Morkovice bude mimo zastavěnou část. V těchtomístech budou na stezce také středové ostrůvky.
Obce v okolí, které se na stavbě podílejí, hodlají usilovat o dotace z evropských i státních zdrojů. „Cyklostezku místní lidé chtějí a podporují ji. Spojení mezi Nezamyslicemi a Morkovicemi je historická záležitost, protože Nezamyslice stále zůstávají důležitým železničním uzlem. Cyklostezka mimo to přispěje k rozvoji turistiky,„ je přesvědčen například starosta Nezamyslic Jiří Doubrava.
Na trase bude šest mostů a sedmnáct propustí. „Mezi zábradlím mostů bude minimální průjezd pro cyklisty, aby na most nemohla vjet vozidla,„ vysvětlil Nakládal.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390879/
Pro lidi, kteří bydlí v blízkém sousedství kolejí, je to velmi dobrá zpráva. Obávali se totiž toho, že by tady mohly v budoucnu začít jezdit rychlíkové spoje, které by je obtěžovaly především otřesy a hlukem. Před nedávnem se na šetrnějším řešení dohodly na svém společném jednání krajská a městská rada ve Zlíně.
„Původní záměr dvojkolejné trati jsme definitivně posoudili tak, že přes Zlín půjde pouze stávající jednokolejná trať vylepšená o určité prvky. Lidé, kteří bydlí na Podvesné či Zálešné, se už nemusejí obávat toho, že by jim tato trať negativně zasáhla do jejich životů,„ uvedl zlínský radní a předseda strategické komise města Tomáš Úlehla.
Lidé se proti zdvoukolejnění železniční trati, která vede přes Zlín, negativně vyjadřovali už při projednávání územního plánu krajského města před dvěma lety.
„Pro nás je to zděšení. Zatíží nás to hlukem a otřesy. V budoucnu se trať propojí dál na východ a bude po ní jezdit spousta vlaků, včetně rychlíků,„ uvedla tehdy jedna z obyvatelek rodinného domu, který stojí u kolejí v Loukách.
I když na železniční trati z Vizovic do Otrokovic v budoucnu nepřibudou druhé koleje, trať přesto projde důkladnou modernizací. A to ve dvou naplánovaných etapách. První se bude týkat úseku z Otrokovic do Zlína.
„Tady by se měl rekonstruovat železniční svršek. Místo zdvoukolejnění by byly vybudovány dvě nové výhybny, na nichž by se minuly dva protijedoucí vlaky,„ řekl Miroslav Šenkýř, náměstek zlínské primátorky, který má oblast dopravy ve své kompetenci.
Upřesnil, že po úpravách trati se sníží interval mezi jednotlivými vlakovými spoji v jednom směru ze stávajících 30 na 20 minut. Komfort cestujících by tak měl být lepší, přestože se počet kolejí nezvýší.
„Jsem ráda, že to tak dopadlo,„ ulevila si obyvatelka zlínské čtvrti Louky. A zřejmě i mnoho dalších lidí.
(Mladá fronta DNES)