Trate
Trate ŽSR skrývajú mnohé zaujímavosti, ktoré sú svetu málo známe. Tu bude zverejnených - dúfam - ich veľké množstvo.
Napríšernejšia mapa siete ŽSR: http://downloads.raileurope.com/pdf/maps/slovakia.html .
________________________________
Ale jinak je toto téma o tratích vůbec - podle hesla "Co se jinam nevešlo".
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Již v příštím roce se cyklisté budou zřejmě projíždět po opuštěné železniční trati mezi městem Morkovice-Slížany na Kroměřížsku a obcí Nezamyslice na Prostějovsku.
Železniční provoz zde skončil v devadesátých letech minulého století, úřady trať definitivně zrušily před čtyřmi roky. Od té doby obce v okolí usilovaly o využití zrušeného železničního náspu. Nyní konečně získaly stavební povolení. Náklady na vybudování dvanácti kilometrů cyklotrasy jsou asi šedesát milionů korun.
„V rámci stavby dělníci odstraní koleje, upevňovadla a kolejnicové pásy. Cyklostezka bude obousměrná se základní šířkou jeden metr,„ uvedl Miroslav Nakládal, šéf odboru dopravy na prostějovské radnici. Podle něj bude trasa začínat v Dřevnovicích, bude míjet Tištín a obec Koválovice-Osíčany obchází východně. Obejde také vesnici Uhřice. Napojení na Morkovice bude mimo zastavěnou část. V těchtomístech budou na stezce také středové ostrůvky.
Obce v okolí, které se na stavbě podílejí, hodlají usilovat o dotace z evropských i státních zdrojů. „Cyklostezku místní lidé chtějí a podporují ji. Spojení mezi Nezamyslicemi a Morkovicemi je historická záležitost, protože Nezamyslice stále zůstávají důležitým železničním uzlem. Cyklostezka mimo to přispěje k rozvoji turistiky,„ je přesvědčen například starosta Nezamyslic Jiří Doubrava.
Na trase bude šest mostů a sedmnáct propustí. „Mezi zábradlím mostů bude minimální průjezd pro cyklisty, aby na most nemohla vjet vozidla,„ vysvětlil Nakládal.
(Mladá fronta DNES)
Železniční provoz zde skončil v devadesátých letech minulého století, úřady trať definitivně zrušily před čtyřmi roky. Od té doby obce v okolí usilovaly o využití zrušeného železničního náspu. Nyní konečně získaly stavební povolení. Náklady na vybudování dvanácti kilometrů cyklotrasy jsou asi šedesát milionů korun.
„V rámci stavby dělníci odstraní koleje, upevňovadla a kolejnicové pásy. Cyklostezka bude obousměrná se základní šířkou jeden metr,„ uvedl Miroslav Nakládal, šéf odboru dopravy na prostějovské radnici. Podle něj bude trasa začínat v Dřevnovicích, bude míjet Tištín a obec Koválovice-Osíčany obchází východně. Obejde také vesnici Uhřice. Napojení na Morkovice bude mimo zastavěnou část. V těchtomístech budou na stezce také středové ostrůvky.
Obce v okolí, které se na stavbě podílejí, hodlají usilovat o dotace z evropských i státních zdrojů. „Cyklostezku místní lidé chtějí a podporují ji. Spojení mezi Nezamyslicemi a Morkovicemi je historická záležitost, protože Nezamyslice stále zůstávají důležitým železničním uzlem. Cyklostezka mimo to přispěje k rozvoji turistiky,„ je přesvědčen například starosta Nezamyslic Jiří Doubrava.
Na trase bude šest mostů a sedmnáct propustí. „Mezi zábradlím mostů bude minimální průjezd pro cyklisty, aby na most nemohla vjet vozidla,„ vysvětlil Nakládal.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/390879/
Pokud to půjde, tak obnovte provoz, jinak převeďte trať na nás. Přibližně takový je názor přestavitelů Nového Jičína a tří okolních obcí na povodní poškozenou železniční trať Nový Jičín horní nádraží –Hostašovice. Blesková červnová povodeň napáchala na trati doslova spoušť. Od té doby nevjel na koleje jediný vlak a cestující, kteří spojení s městem využívali, vozí autobusy. „Cítíme se zodpovědní za osud této trati, a proto zvažujeme co dál. Víme, že finanční náročnost na její obnovu bude vysoká,„ podotkl místostarosta Nového Jičína Milan Šturm (ODS).
Už krátce po povodni řekl hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas (ČSSD), že kraj se bude řídit přáním obcí, pro které by mohlo být vlakové spojení důležité. O zachování trati zatím jednali zastupitelé Nového Jičína a Hodslavic. Jenže zatímco Novojičínští žádost o znovuobnovení železnice schválili, představitelé Hodslavic by rádi převedli trať na obce. „Neříkáme, že ji nechceme obnovit. Netrváme na tom, a pokud by k zachování tratě nedošlo, usilujeme o její převod,„ vysvětlil hodslavský starosta Miroslav Vyhlídal (ODS). V dalších dvou vesnicích, Mořkově a Hostašovicích, ještě zastupitelé o budoucnosti trati nerozhodovali. V obou prý ale mají stejný názor jako ti z Hodslavic. „Obecní rada navrhuje, aby se místo tratě vybudovala například cyklostezka. Nemá smysl vrazit do opravy této trati sto milionů, když škody po povodních dosahují několika miliard,„ naznačil mořkovský místostarosta Petr Jorpalidis (ODS). Využít trať, pokud by byla zrušená, jako cyklotrasu, připadá dobré i Vyhlídalovi. „Myslím, že spousta lidí by byla ráda, navíc by stávající silnice I/58, která vede podél trati, byla bezpečnější,„ upozornil. Podle Pavla Hally, mluvčího Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), je dnes trať ve stejném stavu jako těsně po povodni. „Zaslali jsme na krajský úřad žádost o vyjádření kraje. Náklady odhadujeme na zhruba 85 až 90 miliónů korun,„ poznamenal s tím, že SŽDC vyjádření kraje zatím nedostala.
Halla upozornil, že důležité také bude stanovisko armády k provozování vojenské vlečky, která je na trať Nový Jičín–Hostašovice napojena. „Pokud by armáda uvedla, že trať je i nadále strategicky významná při obraně státu, pak by zrušit nešla,„ objasnil.
(Právo)
Už krátce po povodni řekl hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas (ČSSD), že kraj se bude řídit přáním obcí, pro které by mohlo být vlakové spojení důležité. O zachování trati zatím jednali zastupitelé Nového Jičína a Hodslavic. Jenže zatímco Novojičínští žádost o znovuobnovení železnice schválili, představitelé Hodslavic by rádi převedli trať na obce. „Neříkáme, že ji nechceme obnovit. Netrváme na tom, a pokud by k zachování tratě nedošlo, usilujeme o její převod,„ vysvětlil hodslavský starosta Miroslav Vyhlídal (ODS). V dalších dvou vesnicích, Mořkově a Hostašovicích, ještě zastupitelé o budoucnosti trati nerozhodovali. V obou prý ale mají stejný názor jako ti z Hodslavic. „Obecní rada navrhuje, aby se místo tratě vybudovala například cyklostezka. Nemá smysl vrazit do opravy této trati sto milionů, když škody po povodních dosahují několika miliard,„ naznačil mořkovský místostarosta Petr Jorpalidis (ODS). Využít trať, pokud by byla zrušená, jako cyklotrasu, připadá dobré i Vyhlídalovi. „Myslím, že spousta lidí by byla ráda, navíc by stávající silnice I/58, která vede podél trati, byla bezpečnější,„ upozornil. Podle Pavla Hally, mluvčího Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), je dnes trať ve stejném stavu jako těsně po povodni. „Zaslali jsme na krajský úřad žádost o vyjádření kraje. Náklady odhadujeme na zhruba 85 až 90 miliónů korun,„ poznamenal s tím, že SŽDC vyjádření kraje zatím nedostala.
Halla upozornil, že důležité také bude stanovisko armády k provozování vojenské vlečky, která je na trať Nový Jičín–Hostašovice napojena. „Pokud by armáda uvedla, že trať je i nadále strategicky významná při obraně státu, pak by zrušit nešla,„ objasnil.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/388340/
Cheb a německý Waldsassen už propojuje cyklostezka. Podařilo se dobudovat její druhou část mezi chebskou částí Háje a pohraničními Slapany. Tento asi tři kilometry dlouhý úsek stál téměř 17 milionů korun, vede po bývalé železniční trati. Cyklostezka do Waldsassenu je součástí postupně budované páteřní cyklostezky Ohře vedoucí od státní hranice ve Slapanech po soutok Ohře s Labem v Litoměřicích, řekla dnes ČTK místostarosta Chebu Miroslav Plevný.
Celá zpráva: http://magazin.ceskenoviny.cz/cestovani/index_view.php?id=390740
Celá zpráva: http://magazin.ceskenoviny.cz/cestovani/index_view.php?id=390740
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/378384/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/347000/
100%-tný súhlas s Addamsom!! Ale takto príšerne nás vidia nielen na západ od Aše; Bohužiaľ už aj od Olomouca/Brna... . Čo sa s tým dá robiť než propagovať, propagovať, propagovať všetko krásnô čo sme po predkoch zdedili a doposiaľ nepríspôsobivci nezdevastovali; nerozkradli!! Dobre to robí celá partia okolo vlaky.netu. ŽIVIO !!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346896/
lostrail ja viem že to nieje jednoduché zaviesť vyššiu rýchlosť.Ale keď sa už investovalo do výmeny návestidla a mechanických závor mohla sa aspoň zrekonštruovať časť zhlavia.Na druhej strane máš pravdu že tam všetky vlaky stoja.Ono to hnevalo mňa, idem s nákladným vlakom a pri 40 sukne nedvíha a v 99 % prechodíme Nováky.Momentálne sa kladú koľaje do vlečky a pracuje tam veľa traťových mechanizmov kto chce môže sa tam aj ufotiť.Trnavská stavebná zapriahla aj rušeň 742 644 tak tam majú už dva.Dúfam že to číslo som si dobre zapamätal.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346659/
vleckar: Aj tak ten neskutocny pomalik stoji v kazdej , vratane Novak, tak cim by si chcel prechadzat cez Novaky tratovou rychlostou?
Nakladu je to aj tak dost jedno.
To radsej, nech vyriesia tento problem v Bystricanoch, Oslanoch, Uherciach, potom v Bieliciach, Zabokrekoch, Bosanoch, Ludaniciach, Koniarovciach a Jelsovciach...
Navyse, tento problem nie je sposobeny ani tak tratou, ako skor absenciou nejakeho ZZ - vsade, kde je nainstalovane, sa tratovkou prejst da. Keby spominany vyhliadkovy vlak nestal v Kostolanoch, tak prebehne v pohode tratovkou, staci si vsimnut, ze do stanice vbehne naplno a brzdit zacina az kdesi v polovici.
Len fotme, upozornujme, pastujme fotky kamsi na dost rychlo vyhladatelne weby. Trat 140 je krasny vykvet, ako sa u nas naklada s infrastrukturou.
Nakladu je to aj tak dost jedno.
To radsej, nech vyriesia tento problem v Bystricanoch, Oslanoch, Uherciach, potom v Bieliciach, Zabokrekoch, Bosanoch, Ludaniciach, Koniarovciach a Jelsovciach...
Navyse, tento problem nie je sposobeny ani tak tratou, ako skor absenciou nejakeho ZZ - vsade, kde je nainstalovane, sa tratovkou prejst da. Keby spominany vyhliadkovy vlak nestal v Kostolanoch, tak prebehne v pohode tratovkou, staci si vsimnut, ze do stanice vbehne naplno a brzdit zacina az kdesi v polovici.
Len fotme, upozornujme, pastujme fotky kamsi na dost rychlo vyhladatelne weby. Trat 140 je krasny vykvet, ako sa u nas naklada s infrastrukturou.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/346111/
Som zle napísal, 80 tam je ale chcel som napísať cez stanicu v Novákoch kde je teraz 40.Potom by vznikol úsek Prievidza až po Bystričany s rýchlosťou 80 a nie ako teraz Prievidza -Nováky 80 cez stanicu 40 a za stanicou 80 až po Bystričany.Tak sa ospravedlňujem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345618/
Za posledních jedenáct let tato síť z hlediska aktivního provozu notně prořídla. Některé tratě, vzniklé často před více než sto lety, jsou dnes v lepším případě neprovozované, v horším zcela opuštěné a zdevastované. V plné míře to platí třeba pro ždánické nádraží.
Spojnice z Čejče do Ždánic se stala, jak se říká, „první tratí na odstřel„. Osobní provoz na trase, využívající úvraťové nádraží Klobouky u Brna, začal 6. února 1900. Sté výročí již lokálka neoslavila. Provoz osobních vlaků skončil 23. května 1998. Část opuštěné železnice ještě v dalších letech zůstala v provozu pro nákladní dopravu na obsluhu zájmových míst Moravských naftových dolů.
Další tratí vhodnou k opuštění bylo spojení Mutěnice–Kyjov. Mutěnice leží na železniční trase z Hodonína do Zaječí. Využití zmíněné trati nabízelo možnost přímého spojení z Hodonína do Kyjova. Řešení umožňovalo cestu se zajížděním do Mutěnic, nebo rychlejší variantu mimo mutěnické nádraží.
Vlaky prohrály boj s autobusy
První osobní vlak jel po této trase na začátku června 1900. Poslední pravidelný spoj uzavřel historii osobní dopravy v prosinci roku 2004. Současně při změně jízdního řádu v roce 2004 skončila pravidelná osobní doprava na přeshraniční trati z Hodonína do slovenského Holíče. Ta sloužila osobní dopravě déle než jedno století, od 18. června 1891.
O tři roky přežila přeshraniční spojnici do Holíče další trať. Vedla ze Sudoměřic do slovenské Skalice. První osobní vlak tam lidé uvítali 15. listopadu 1893, poslední spoj projel před změnou jízdního řádu v prosinci 2007.
Dráhy, ze kterých zmizely osobní vlaky, měly jedno společné. Vesměs byly postaveny podle zákona pro výstavbu lokálek, který platil na sklonku devatenáctého století. Umožňoval stavitelům trasování v nevýhodných směrových poměrech s ostrými oblouky a dával i další úlevy.
Výsledkem byla sice levná stavba, ale z hlediska současné konkurenceschopnosti s autobusovou dopravou nevhodná. Vlaky tudy jezdí nízkou rychlostí, její zvýšení by bylo možné jen s investicemi v řádu desítek a stovek miliónů korun a s minimální návratností. Mnohá nádraží a zastávky jsou daleko od obcí a tak, i když z toho lidé rozhodně nebyli nadšeni, vlaky prohrály svůj boj s autobusy.
Jedna z uvedených tratí má ale výjimečné postavení i poté, co přestala sloužit cestujícím. Trať z Hodonína do Holíče dostala v době svého provozování elektrifikaci a je v pravidelných intervalech kontrolována, zda je použitelná.
Dráty elektrického napájení lokomotiv jsou i z Holíče do Kútů a tvoří alternativu pro případ nutnosti objet břeclavský uzel. Hodilo se to například letos při práci na novém železničním mostě přes Dyji v Břeclavi.
Půjčte si šlapací drezínu
V minulých letech na Hodonínsku ale neskončil provoz jen na tratích s pravidelnou veřejnou osobní dopravou. Útlum těžby lignitu vedl i k opuštění provozu na vlečkách do dolů. Vokolí Dubňan se jednalo o dvě vlečky, třetí pak vedla z Rohatce do Ratíškovic.
Posledně jmenovaná má mezi železniční dopravou neprovozovanými drahami přeci jen výjimečné postavení. Jak vyplývá z určení, nebyla železnicí pro veřejnou dopravu, ale vlečkou, spojující nádraží v Rohatci s dolem Tomáš u Ratíškovic a sloužila původně především pro dopravu lignitu z dolu na překladiště u Baťova kanálu.
Ve své historii dráha nějakou dobu sloužila přeci jen sloužila i pro osobní dopravu. Provoz skončil před sedmi lety. Následně se ale zrodila myšlenka využít koleje k turistickému účelu. V Ratíškovicích tak dnes mají turisté možnost vypůjčit si šlapací drezínu a vydat se po kolejích lesem směrem k Rohatci.
(Právo - Milan Vojtek )