Trate
Trate ŽSR skrývajú mnohé zaujímavosti, ktoré sú svetu málo známe. Tu bude zverejnených - dúfam - ich veľké množstvo.
Napríšernejšia mapa siete ŽSR: http://downloads.raileurope.com/pdf/maps/slovakia.html .
________________________________
Ale jinak je toto téma o tratích vůbec - podle hesla "Co se jinam nevešlo".
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Dávno /možno 50te roky 20teho storočia/ sa hovorilo o prepojení tratí niekde na úrovni Brezno-Červená Skala a trate pod Tatrami. Neviete kde by som o tom mohol nájsť nejaké informácie? Alebo sú to len reči?
Ďakujem pekne.
Ďakujem pekne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/345322/
Thomas_1, pokúsim sa vysvetliť dostatočne primitívne na príklade okolia Strážskeho:
- zavedieme autobusové linky, ktoré premávajú nasledovne: Michalovce - Suché - Lesné - Pusté Čemerné - Strážske a Michalovce - Petrovce - Nacina Ves - Voľa - Strážske (všade idú cez obce, nemajú zastávky 1 - 2 km od stredu obce).
- vlaková linka Michalovce - Petrovce - .... - Strážske nedokáže obslúžiť ani len obce ležiace pri trati (ona totiž nejde intravilánom žiadnej obce), nieto ešte obce cez ktoré by premávali tie autobusy.
Ak chcem robiť normálnu obsluhu regiónu, tak tam tie autobusové linky ísť musia tak či tak (pre nechápavých - do obcí Voľa, Suché, Lesné nechodí vlak) a navyše fixné náklady na vlak sú ďaleko vyššie ako na bus, takže argument že lacný vlak nahradím predraženým autobusom je mimo.
Čo je lepšie Humenné - Košice vlak každé 1-2 h za 1,5 h, alebo zopár vlakov za deň za 2 h + nezmyselné súbežné osobáky, ktorými aj tak nikto necestuje. Ono totiž vďaka tým fixným nákladom bude cena za 7 párov Zr/R/Os HE - KE + 5 párov 810 rovnaká ako pri 12 pároch R HE - KE. Ďalšou vecou je, že tých 12 párov R za 1,5 h dokáže prilákať aj nejakých nových cestujúcich (nie ukradnutých z autobusov, ale z áut), dokáže zvýšiť atraktivitu vlakov v tejto relácii a dokáže zvýšiť tržby.
Ak má niekto seriózny záujem o zvýšení úrovne verejnej dopravy, o zvýšení jej popularity, počtu prepravených osôb, mal by sa inšpirovať modelmi, ktoré to dokázali a nie sa brániť všetkému novému, lebo jediné čo tento postup dokázal môžeme vidieť v štatistikách prepravených osôb vo verejnej doprave na Slovensku.
Verejnú dopravu treba brať ako jeden celok, nie ju deliť na samostatné časti, ktoré spolu nedokážu žiť, tak ako to tu anachronicky funguje stále.
Keď niekto vraví, že je hrdý na to, že je Slovák, mal by sa zamyslieť a tento patriotizmus predvádzať inak ako búchaním do stola...
- zavedieme autobusové linky, ktoré premávajú nasledovne: Michalovce - Suché - Lesné - Pusté Čemerné - Strážske a Michalovce - Petrovce - Nacina Ves - Voľa - Strážske (všade idú cez obce, nemajú zastávky 1 - 2 km od stredu obce).
- vlaková linka Michalovce - Petrovce - .... - Strážske nedokáže obslúžiť ani len obce ležiace pri trati (ona totiž nejde intravilánom žiadnej obce), nieto ešte obce cez ktoré by premávali tie autobusy.
Ak chcem robiť normálnu obsluhu regiónu, tak tam tie autobusové linky ísť musia tak či tak (pre nechápavých - do obcí Voľa, Suché, Lesné nechodí vlak) a navyše fixné náklady na vlak sú ďaleko vyššie ako na bus, takže argument že lacný vlak nahradím predraženým autobusom je mimo.
Čo je lepšie Humenné - Košice vlak každé 1-2 h za 1,5 h, alebo zopár vlakov za deň za 2 h + nezmyselné súbežné osobáky, ktorými aj tak nikto necestuje. Ono totiž vďaka tým fixným nákladom bude cena za 7 párov Zr/R/Os HE - KE + 5 párov 810 rovnaká ako pri 12 pároch R HE - KE. Ďalšou vecou je, že tých 12 párov R za 1,5 h dokáže prilákať aj nejakých nových cestujúcich (nie ukradnutých z autobusov, ale z áut), dokáže zvýšiť atraktivitu vlakov v tejto relácii a dokáže zvýšiť tržby.
Ak má niekto seriózny záujem o zvýšení úrovne verejnej dopravy, o zvýšení jej popularity, počtu prepravených osôb, mal by sa inšpirovať modelmi, ktoré to dokázali a nie sa brániť všetkému novému, lebo jediné čo tento postup dokázal môžeme vidieť v štatistikách prepravených osôb vo verejnej doprave na Slovensku.
Verejnú dopravu treba brať ako jeden celok, nie ju deliť na samostatné časti, ktoré spolu nedokážu žiť, tak ako to tu anachronicky funguje stále.
Keď niekto vraví, že je hrdý na to, že je Slovák, mal by sa zamyslieť a tento patriotizmus predvádzať inak ako búchaním do stola...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326101/
Rasťo
Pokiaľ ide o kvantitu spojov v rokoch 50-tych, pokojne by som bral, pokiaľ ide o rýchlosť veľa sa nezmenilo no a pokiaľ ide o úroveň cestovania...... neviem, nebol som tam. Ale jasné nemali IC-čka.
........ no vážne, len je mi cudzia predstava, že niekde v obci s počtom obyvateľov 200 sa tí piati cestujúci, ktorí tam cez deň nastupujú nebudú mať ako dopraviť kam budú potrebovať. Budeš namietať - OK veď im zavedieme autobusy..... Vyberiem si na porovnanie Tebou navrhované zrušenie zastávok na trati 191 v úseku Strážske-Trebišov. Čiže vlaky budú premávať naďalej bez zastavovania - ušetríme nejakých 5 minút jazdy vlaku ale zvýšime náklady na zavedenie autobusov tam, kde to vlastne ani nieje treba, nakoľko tam pokojne môže zastaviť aj vlak. Či je nemoderné ak vlak zastavuje na zastávkach pre nástup a výstup??? Pokiaľ ide o mňa nevadí mi to. A aby si opäť niekto nevysvetli zle, že je to z lásky k dlhým pobytom vo vlaku - tých pár minút, tam kde je to opodstatnené ani neregistrujem. A navyše ešte existuje aj niečo ako zastávky na znamenie.
Celé to povedie vo finále iba k ďalšiemu navýšeniu nákladov. Už nehovoriac o zavedení autobusovej dopravy, ktorá by pokryla dopravnú obslužnosť napr. trate Sp.Vlachy-Sp.Podhradie, čo by vo finále bolo zrejme drahšie ako vlaková doprava v rozsahu ako je dnes zabezpečovaná.
Tá smrtka na konci, to akože mne?????????? Však ja nič v zlom
Pokiaľ ide o kvantitu spojov v rokoch 50-tych, pokojne by som bral, pokiaľ ide o rýchlosť veľa sa nezmenilo no a pokiaľ ide o úroveň cestovania...... neviem, nebol som tam. Ale jasné nemali IC-čka.
........ no vážne, len je mi cudzia predstava, že niekde v obci s počtom obyvateľov 200 sa tí piati cestujúci, ktorí tam cez deň nastupujú nebudú mať ako dopraviť kam budú potrebovať. Budeš namietať - OK veď im zavedieme autobusy..... Vyberiem si na porovnanie Tebou navrhované zrušenie zastávok na trati 191 v úseku Strážske-Trebišov. Čiže vlaky budú premávať naďalej bez zastavovania - ušetríme nejakých 5 minút jazdy vlaku ale zvýšime náklady na zavedenie autobusov tam, kde to vlastne ani nieje treba, nakoľko tam pokojne môže zastaviť aj vlak. Či je nemoderné ak vlak zastavuje na zastávkach pre nástup a výstup??? Pokiaľ ide o mňa nevadí mi to. A aby si opäť niekto nevysvetli zle, že je to z lásky k dlhým pobytom vo vlaku - tých pár minút, tam kde je to opodstatnené ani neregistrujem. A navyše ešte existuje aj niečo ako zastávky na znamenie.
Celé to povedie vo finále iba k ďalšiemu navýšeniu nákladov. Už nehovoriac o zavedení autobusovej dopravy, ktorá by pokryla dopravnú obslužnosť napr. trate Sp.Vlachy-Sp.Podhradie, čo by vo finále bolo zrejme drahšie ako vlaková doprava v rozsahu ako je dnes zabezpečovaná.
Tá smrtka na konci, to akože mne?????????? Však ja nič v zlom
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/326053/
Rasťo
........ ...........
........ ...........
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325822/
0477: Aha, no pochopil som, ale tak mohli by daco vymysliet nebolo by odveci, len aj tak je blbosť to že tam budú chodiť vlaky každú hodinu (ako som sa tu dočítal) a ďalej (smerom na Plešivec) nič, teda iba rýchliky, to je fakt sprostost.
Čo je lepšie všade vlak 4x za deň ako v roku 1950, alebo tam, kde to má zmysel a je tam dostatočná hybnosť vlak každých 30 minút. Snaž sa pohnúť z mentality schodnej v roku 1950 do uvažovania aspoň v roku 1990 v západnej Európe (na SK sme v roku 2010 stále na úrovni roku 1950).
Ešte po Turňu nad Bodvou je chodiť s osobnými vlakmi zmyslupné, ale ďalej na Plešivec tam má ten Os vlak chodiť pre koho, veď už dnes tam nikto necestuje (zastávky na kopčiskách za dedinami a pod.). Čo si podľa teba normálny človek na dopravu vyberie radšej, autobus, ktorý mu stojí 100 m od domu, alebo vlak, ku ktorému musí šľapať 2 km a štverať sa 50 m do výšky?
Čo je lepšie všade vlak 4x za deň ako v roku 1950, alebo tam, kde to má zmysel a je tam dostatočná hybnosť vlak každých 30 minút. Snaž sa pohnúť z mentality schodnej v roku 1950 do uvažovania aspoň v roku 1990 v západnej Európe (na SK sme v roku 2010 stále na úrovni roku 1950).
Ešte po Turňu nad Bodvou je chodiť s osobnými vlakmi zmyslupné, ale ďalej na Plešivec tam má ten Os vlak chodiť pre koho, veď už dnes tam nikto necestuje (zastávky na kopčiskách za dedinami a pod.). Čo si podľa teba normálny človek na dopravu vyberie radšej, autobus, ktorý mu stojí 100 m od domu, alebo vlak, ku ktorému musí šľapať 2 km a štverať sa 50 m do výšky?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325815/
Myslel som to tak, že to budú vratné súpravy. Alebo si myslíš, že v SNV, Michalovciach, Gelnici, Lipanoch, Prešove a pod. sa budú budovať slučky? Alebo bude jazdiť električka s rušňom a na konečnej obiehať?
Druhá vec, že podľa mňa z toho nebude nič.
Druhá vec, že podľa mňa z toho nebude nič.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325689/
0477
Milan to myslel asi tak, že sa nezrealizuje nič z toho.... takže je to úplne jasné
Milan to myslel asi tak, že sa nezrealizuje nič z toho.... takže je to úplne jasné
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325681/
0477: skús si prečítať môj príspevok ešte raz, máš to tam jasne napísané.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325615/
„Vážená redakce, nedávno uveřejněný článek čtenářky – reportérky Evy Mösnerové z Nových Hamrů ´Dočká se Semmering vylepšení?´ mne probudil z letargie a vyprovokoval k napsání navazujícího příspěvku o historii krušnohorské železnice. Přikládám dobovou pohlednici, na které je prvý vlak v Hroznětíně, a tři aktuální snímky z vlečky,„ píše úvodem svého příspěvku Jaroslav Štorkán z Hroznětína a pokračuje: „Jenom nemohu souhlasit s názorem autorky článku, že nádraží v Nových Hamrech vypadá jako kdyby skončila 2. světová válka. Kéž by tak vypadala! V Nejdku jsem byl od roku 1945 a i v době, kterou si jako kluk pamatuji, byla tamější nádraží v pořádku. Pak to vše začalo chátrat...„
Hospodářský rozvoj ve 2. polovině 19. století si vyžádal železniční spojení do sousedního Saska. Proto bylo již v 60. letech uvažováno o výstavbě železnice přes Krušné hory, která měla vézt z Karlových Varů do Hroznětína, Merklína, Perninku, Horní Blatné a končit v Schwarzenbergu.
Pro nepříznivé terénní podmínky a s tím související vysoké náklady dostala přednost výstavba železnice vedoucí přes Nejdek do Johangeorgenstadtu, dnes nazývaná Krušnohorský Semmering. Do užívání byla předána 8. září 1899.
Hroznětínští a Merklínští však nehodlali ustoupit od svého záměru na vybudování železnice, a tak byla v letech 1901 – 1902 vybudována místní dráha z Dalovic přes Sadov, Velký Rybník a Hroznětín do Merklína. Ta byla do provozu slavnostně uvedena 1. října roku 1902.
Z této dráhy odbočovalo několik vleček k dolům nebo závodům. Jednou z nich byla i vlečka k Masokombinátu v Hroznětíně. Její projektová příprava byla zahájena v roce 1960 a do užívání byla předána v roce 1965.
Na počátku 90. let minulého století dochází ke krachu masokombinátu a vlečka ztrácí na významu. K jejímu definitivnímu konci došlo tak, že bylo celé kolejiště od nádraží až k masokombinátu (mimo místo pod silnicí) vytrháno. Tím se uzavírá jedna kapitola ve více než stoleté historii „Dráhy pod Plešivcem„
Pramen: „Železnicí Porolavím a přes Krušné hory„ (1998) a „Dráha pod Plešivcem Dalovice – Merklín„ (2006)
Příspěvek sepsal a fotografiemi doplnil čtenář–reportér Jaroslav Štorkán z Hroznětína.
(Chebský deník)
Hospodářský rozvoj ve 2. polovině 19. století si vyžádal železniční spojení do sousedního Saska. Proto bylo již v 60. letech uvažováno o výstavbě železnice přes Krušné hory, která měla vézt z Karlových Varů do Hroznětína, Merklína, Perninku, Horní Blatné a končit v Schwarzenbergu.
Pro nepříznivé terénní podmínky a s tím související vysoké náklady dostala přednost výstavba železnice vedoucí přes Nejdek do Johangeorgenstadtu, dnes nazývaná Krušnohorský Semmering. Do užívání byla předána 8. září 1899.
Hroznětínští a Merklínští však nehodlali ustoupit od svého záměru na vybudování železnice, a tak byla v letech 1901 – 1902 vybudována místní dráha z Dalovic přes Sadov, Velký Rybník a Hroznětín do Merklína. Ta byla do provozu slavnostně uvedena 1. října roku 1902.
Z této dráhy odbočovalo několik vleček k dolům nebo závodům. Jednou z nich byla i vlečka k Masokombinátu v Hroznětíně. Její projektová příprava byla zahájena v roce 1960 a do užívání byla předána v roce 1965.
Na počátku 90. let minulého století dochází ke krachu masokombinátu a vlečka ztrácí na významu. K jejímu definitivnímu konci došlo tak, že bylo celé kolejiště od nádraží až k masokombinátu (mimo místo pod silnicí) vytrháno. Tím se uzavírá jedna kapitola ve více než stoleté historii „Dráhy pod Plešivcem„
Pramen: „Železnicí Porolavím a přes Krušné hory„ (1998) a „Dráha pod Plešivcem Dalovice – Merklín„ (2006)
Příspěvek sepsal a fotografiemi doplnil čtenář–reportér Jaroslav Štorkán z Hroznětína.
(Chebský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325533/
V Chebském deníku (ale také Karlovarském deníku a Sokolovském deníku) vyšel dne 26. ledna na str. 8 článek Dočká se Semmering vylepšení? V článku jsou kritizovány České dráhy za stav nádraží v Nových Hamrech. Budova této stanice však není majetkem naší společnosti, proto bychom na tento článek rádi reagovali.
Před několika lety došlo k transformaci české železnice a železniční tratě a také zastávky i řada stanic a staničních budov na regionálních tratích přešla do majetku samostatné státní organizace Správa železniční dopravní cesty. To platí také o železniční trati z Karlových Varů do Potůčků a konkrétně také o budově železniční stanice v Nových Hamrech.
Je pak logické, že České dráhy nemohou do opravy těchto objektů a konkrétně do této stanice investovat, neboť jim nepatří. Jde o cizí majetek.
To však platí nejen o Nových Hamrech, ale i o řadě dalších staničních budov na této trati. Také kolejiště nebo nástupiště mezi kolejemi jsou ve vlastnictví zmíněné státní společnosti Správa železniční dopravní cesty.
Naše firma je dopravcem a provozuje vlaky. Na této trati nasazujeme na některé spoje nízkopodlažní modernizované jednotky Regionova, které mají v části soupravy sníženou podlahou a jsou vybaveny pro cestování vozíčkářů, rodičů s kočárky nebo cyklistů. Ve spolupráci s německým partnerem vypravujeme na tuto trať také dva páry víkendových vlaků vedených moderními nízkopodlažními soupravami Desiro. Přesto že se jedná o zdánlivě okrajovou lokálku, snažíme se zde nabídnout to nejlepší z toho, co dnesmámek dispozici.
(Chebský deník)
Před několika lety došlo k transformaci české železnice a železniční tratě a také zastávky i řada stanic a staničních budov na regionálních tratích přešla do majetku samostatné státní organizace Správa železniční dopravní cesty. To platí také o železniční trati z Karlových Varů do Potůčků a konkrétně také o budově železniční stanice v Nových Hamrech.
Je pak logické, že České dráhy nemohou do opravy těchto objektů a konkrétně do této stanice investovat, neboť jim nepatří. Jde o cizí majetek.
To však platí nejen o Nových Hamrech, ale i o řadě dalších staničních budov na této trati. Také kolejiště nebo nástupiště mezi kolejemi jsou ve vlastnictví zmíněné státní společnosti Správa železniční dopravní cesty.
Naše firma je dopravcem a provozuje vlaky. Na této trati nasazujeme na některé spoje nízkopodlažní modernizované jednotky Regionova, které mají v části soupravy sníženou podlahou a jsou vybaveny pro cestování vozíčkářů, rodičů s kočárky nebo cyklistů. Ve spolupráci s německým partnerem vypravujeme na tuto trať také dva páry víkendových vlaků vedených moderními nízkopodlažními soupravami Desiro. Přesto že se jedná o zdánlivě okrajovou lokálku, snažíme se zde nabídnout to nejlepší z toho, co dnesmámek dispozici.
(Chebský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325531/
Trať 160: existujú 2 návrhy: jeden, o ktorom písal brano, druhý, na počudovanie tiež navrhnutý a podporovaný VÚC Košice v rámci projektu KORID, ktorý hovorí o elektrifikácii trate Haniska - Moldava n/B mesto a zavedenie šialeného počtu Os vlakov v intervale 30/60 minút (regiotramy), premávajúcich z Moldavy mesta cez Kuzmányho ulicu v KE na sídlisko Ťahanovce . Ktorý návrh sa realizuje, uvidíme. Môj tip: ani jeden.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325436/
K tomu asi nedôjde, určite nie v úseku Košice-Haniska pri Košiciach. Veď ako by chodili železničiari do práce?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325435/
0477: Úplne zle si nepočul, takýto návrh sa naozaj objavil v štúdii dopravnej obslužnosti Košického kraja. Otázne je, či tento návrh bude vôbec schválený a žiadny konkrétny termín ešte nezaznel. Takisto sa návrh týkal iba regionálnej dopravy, takže rýchliky by aj po jeho prípadnej realizácii mohli jazdiť ďalej.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/325366/
Nejake teorie o tom boli, ale tazko o tom budu existovat hmatatelne dokumenty.
Skor to bolo len bluznenie ekonomickych neandertalcov bez realneho zhodnotenia nakladov a prinosov takej trate, podobne ako sucasne bluznenie Robertka Fi*a o SRT do Viedne.