361
Diskusia o novovznikajúcej rade HDV.
Ide o komplexnú rekonštrukciu vozidiel 162 a 163 ZSSK v spoločnosti ŽOS Vrútky a.s. V novembri 2009 sa začalo pracovať na prototypovej rekonštrukcií - 361.001 - ako základ pre rekonštrukciu bol vybratý košický peršing 163.053, ktorého elektronika bola v priebehu roku 2009 sčasti použitá pri oprave požiarom poškodenej 362.006, z ktorej vznikol z hľadiska výkonovej aj riadiacej elektroniky určitý medzistupeň vývoja medzi HDV 362/363 a 361.
Z pôvodných HDV 162 a 163 ostane zachovaná len skriňa a upravené podvozky vrátane trakčných motorov.
Hlavnou výhodou, okrem predĺženia životnosti, je rekonštrukcia jednosystémového HDV pre jednosmernú napájaciu sústavu 3kV na vozidlo dvojsystémové - 3kV js. / 25kV, 50 Hz.
hajnej :(viz oteplovací model kotoučů na 380) . Ak nieje tajomstvo, ako vyzera oteplovacia krivka , staci +- autobus 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726325/
Z principu fungování je zřejmé, že nemůže být používání přebití ani švih, protože by to Regonika zblblo a při následném brzdění by se děly divy a udatnosti.
no v tejto casti vidim problem, lebo bezne 362/3 v automatike bezne svihuje . Ako je to osetrene v tomto pripade?
no v tejto casti vidim problem, lebo bezne 362/3 v automatike bezne svihuje . Ako je to osetrene v tomto pripade?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726323/
Hajnej: V poriadku, nechcem sa konfrontovať s iným pohľadom na vec. Nemám na to ani energiu a navyše ani najmenšiu chuť. Každopádne skúsim to, čo som možno kus nešťastne sformuloval, vysvetliť ešte inak. Projektant, vývojár, programátor, konštruktér, nech sa akokoľvek pri všetkých špecifických stresoch, ktoré pri svojej práci prežíva, snaží vcítiť do potrieb zúfalca na rušni riešiaceho nejaký banálny problém, vie o jeho stresoch, potrebách a myšlienkových pochodoch presne tak veľké guľové ako ten zúfalec za pákami o problémoch konštruktéra v kancelárii.
Je to úplne recipročné, to len tak na okraj.
Nuž a ešte dačo k téme, najnovšia 106-ka doviezla z Prešporku 613 a aktuálne búva v Poprade. Ráno, za predpokladu, že sa živá a zdravá prebudí, so 763 zhrkoce do Košíc.
Je to úplne recipročné, to len tak na okraj.
Nuž a ešte dačo k téme, najnovšia 106-ka doviezla z Prešporku 613 a aktuálne búva v Poprade. Ráno, za predpokladu, že sa živá a zdravá prebudí, so 763 zhrkoce do Košíc.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726319/
362.001: od dob panelového (lepeného) BSE jsou jeho kohouty zpravidla hned na trubkách pod brzdičem a na většině v barvách příslušnejch potrubí...
Když už je řeč o kohoutech, tak třeba na 380 jsou u nich nalepeny šipky ukazující základní polohy.
Jinak ty kecy o kancelářským klidu mě vždycky pobavěj - není nad to, když o tom mluví někdo, kdo o tom ví kulový...
Když už je řeč o kohoutech, tak třeba na 380 jsou u nich nalepeny šipky ukazující základní polohy.
Jinak ty kecy o kancelářským klidu mě vždycky pobavěj - není nad to, když o tom mluví někdo, kdo o tom ví kulový...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726318/
Aleš_Liesk.: Dnes som na túto tému priškripol kamaráta elektrodispečera, nakoľko moje znalosti problematiky napájania trakčného vedenia získané v škole naberajú iba čisto akademický rozmer. 
Takže, a ono je to v značnej miere tak ako som to sedliackym chochmesom predpokladal;
Obchádzačky u nás (a teda pravdepodobne ani u vás) s výnimkou tunelov a obdobných špeciálnych objektov nie sú. Teda v staniciach isto nie. Na striedavke je pred a za stanicou, pri každom pozdlžnom 400-kovom delení, čo som nevedel, ešte aj trojkové delenie priečne. Teda ak je vypnutá trebárs párna skupina koľají v stanici, zopnú sa tieto priečne "trojky" a ako obchádzačka poslúži nepárna skupina koľají a naopak.
V nevyhnutnom prípade sa zavesí výlukou odrezaný úsek, skrz spínačku, ako som písal, na susedný napájač. Len tam vzniká zopár logických problémikov. Veľké úbytky na teoreticky až dvojnásobnej dĺžke napájacieho úseku, výkonové preťaženie, ale hlavne, rozdielne napájanie párnej a nepárnej skupiny koľají, keďže v určitom úseku sú susedné koľaje napájané z dvoch rôznych transformačiek a teda z dvoch rôznych kombinácií fáz. Nuž a ak náhodou ujo r. zabudne alebo nestihne stiahnuť cep pri prechádzaní krížom, hrozia združené 35 kilovoltové metalesky-blesky. Ale tak.. robí sa vraj aj to..
Na jednosmerke som doma, tu sú trojky uprostred staníc, občas aj uprostred medzistaničných úsekov. V zásade vypnuté, spínajú sa v podstate len pri pri poruchách a mimoriadnostiach, výlukach.., navyše sa tu využíva dvojstranné napájanie s väzbou napájačov.
Takže, a ono je to v značnej miere tak ako som to sedliackym chochmesom predpokladal;
Obchádzačky u nás (a teda pravdepodobne ani u vás) s výnimkou tunelov a obdobných špeciálnych objektov nie sú. Teda v staniciach isto nie. Na striedavke je pred a za stanicou, pri každom pozdlžnom 400-kovom delení, čo som nevedel, ešte aj trojkové delenie priečne. Teda ak je vypnutá trebárs párna skupina koľají v stanici, zopnú sa tieto priečne "trojky" a ako obchádzačka poslúži nepárna skupina koľají a naopak.
V nevyhnutnom prípade sa zavesí výlukou odrezaný úsek, skrz spínačku, ako som písal, na susedný napájač. Len tam vzniká zopár logických problémikov. Veľké úbytky na teoreticky až dvojnásobnej dĺžke napájacieho úseku, výkonové preťaženie, ale hlavne, rozdielne napájanie párnej a nepárnej skupiny koľají, keďže v určitom úseku sú susedné koľaje napájané z dvoch rôznych transformačiek a teda z dvoch rôznych kombinácií fáz. Nuž a ak náhodou ujo r. zabudne alebo nestihne stiahnuť cep pri prechádzaní krížom, hrozia združené 35 kilovoltové metalesky-blesky. Ale tak.. robí sa vraj aj to..
Na jednosmerke som doma, tu sú trojky uprostred staníc, občas aj uprostred medzistaničných úsekov. V zásade vypnuté, spínajú sa v podstate len pri pri poruchách a mimoriadnostiach, výlukach.., navyše sa tu využíva dvojstranné napájanie s väzbou napájačov.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726316/
Hajnej, pekne ste to zdôvodnili a vyvrátili. 
Každopádne nik sa tu Vás nepokúša presvedčiť, žeby bolo nutné, aby to RS vedel. Skrátka wagoo načrtol problém, keď 361 nevie celkom dobre (alebo vôbec) rozoznať určité poruchové stavy a ja som poznamenal, že to nevie ani chýrny ešus. To bolo celé. Konštatovanie, nie ponosovanie.
V pohode, vieme s tým žiť, my sa tie kohúty nejak naučíme, keď sa naučíme hafo iných vecí. Len teda, boli by ste možno prekvapený, na čo všetko človek vystavený časovému stresu na rušni dokáže zabudnúť. Chápem, v kancelárskom kľude pri zdravom rozume je také čosi niekedy ťažko vstrebateľné.
Každopádne nik sa tu Vás nepokúša presvedčiť, žeby bolo nutné, aby to RS vedel. Skrátka wagoo načrtol problém, keď 361 nevie celkom dobre (alebo vôbec) rozoznať určité poruchové stavy a ja som poznamenal, že to nevie ani chýrny ešus. To bolo celé. Konštatovanie, nie ponosovanie.
V pohode, vieme s tým žiť, my sa tie kohúty nejak naučíme, keď sa naučíme hafo iných vecí. Len teda, boli by ste možno prekvapený, na čo všetko človek vystavený časovému stresu na rušni dokáže zabudnúť. Chápem, v kancelárskom kľude pri zdravom rozume je také čosi niekedy ťažko vstrebateľné.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726315/
K diagnostice kohoutů brzdiče:
Na 380 a jiných novějších vozidlech mají brzdiče na kohoutech koncáky a ty jsou zavedené do diagnostického počítače. V jiných případech je měřen tlak řídicí jímky a je porovnáván s tlakem v potrubí.
V ostatních případech se má za to, že se na to přijde při zkoušce brzdy, ta se má mimo jiné udělat i co nejdřív po změně místa ovládání brzdy (přiměřeným škrábnutím za jízdy). Dále pak se mělo za to, že fíra má nějaké základní reflexy a pokud se po přeložení brzdiče do polohy B nedostaví odezva (ať už vnímaná zadkem jako zrychlení nebo okem jako pokles rafiky), tak tam šoupne rychlobrzdu.
Dělat z ŘS expertní systém, který si modeluje očekávanou odezvu a porovnává ji se skutečností, je dost ošidné a používá se to spíš v krajní nouzi, kdy to nejde rozumně očidlit (viz oteplovací model kotoučů na 380). Obvykle se totiž některé parametry modelu nedají sehnat jinak než vycucáním z palce a výsledkem je to, že ochrana spíš než chrání obtěžuje planými poplachy.
Ad ep-brzda:
K ovládání se používá hotové zařízení, a sice Regonik, který si už schvalovací martyrium prošel a nemá smysl ho znovu opakovat. Regonik měří tlak v řídící jímce a v potrubí, usuzuje z nich na to, oč se pokouší rozvodový ventil brzdiče a snaží se pomáhat. To je ovšem podmíněno přeložením brzdiče do odpovídající polohy (B nebo O) a po určité době po vrácení do J jsou výstupy zablokovány. Z principu fungování je zřejmé, že nemůže být používání přebití ani švih, protože by to Regonika zblblo a při následném brzdění by se děly divy a udatnosti.
Na 380 a jiných novějších vozidlech mají brzdiče na kohoutech koncáky a ty jsou zavedené do diagnostického počítače. V jiných případech je měřen tlak řídicí jímky a je porovnáván s tlakem v potrubí.
V ostatních případech se má za to, že se na to přijde při zkoušce brzdy, ta se má mimo jiné udělat i co nejdřív po změně místa ovládání brzdy (přiměřeným škrábnutím za jízdy). Dále pak se mělo za to, že fíra má nějaké základní reflexy a pokud se po přeložení brzdiče do polohy B nedostaví odezva (ať už vnímaná zadkem jako zrychlení nebo okem jako pokles rafiky), tak tam šoupne rychlobrzdu.
Dělat z ŘS expertní systém, který si modeluje očekávanou odezvu a porovnává ji se skutečností, je dost ošidné a používá se to spíš v krajní nouzi, kdy to nejde rozumně očidlit (viz oteplovací model kotoučů na 380). Obvykle se totiž některé parametry modelu nedají sehnat jinak než vycucáním z palce a výsledkem je to, že ochrana spíš než chrání obtěžuje planými poplachy.
Ad ep-brzda:
K ovládání se používá hotové zařízení, a sice Regonik, který si už schvalovací martyrium prošel a nemá smysl ho znovu opakovat. Regonik měří tlak v řídící jímce a v potrubí, usuzuje z nich na to, oč se pokouší rozvodový ventil brzdiče a snaží se pomáhat. To je ovšem podmíněno přeložením brzdiče do odpovídající polohy (B nebo O) a po určité době po vrácení do J jsou výstupy zablokovány. Z principu fungování je zřejmé, že nemůže být používání přebití ani švih, protože by to Regonika zblblo a při následném brzdění by se děly divy a udatnosti.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726300/
Což je celkem dost, zvlášť když se dají přetížit a 380/1 uměji odebírat proud s kosínem jedna.
je to vdaka vstupnemu filtru a menicu, ktory sa s tym dokaze popasovat??
je to vdaka vstupnemu filtru a menicu, ktory sa s tym dokaze popasovat??
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726286/
iron> s 380, ktoré so svojím 6MW výkonom veselo ignorujú stav napätia,
No, těch 6 MW mají až někde ve 100 km/h, a navíc fungují jako "pojízdná Zenerka", takže není pravda, že by ignorovaly napětí.
362 Na JS obchádzačky nie sú,
Já mám dojem, že jsou (nebo bývaly). Ptal jsem se kdysi kolegy "měnírňáka" na význam bílo-modro-bílých pruhů na stožárech u stanic (často je to sloup č. 1 a 2), a povídal něco o začátku úseku, připojení obcházecího vedení a bleskojistkách.
ad kohouty:
když je na kohoutu kontakt, tak ho samozřejmě čteme a hlásíme. Třeba finský motorák má kohoutosloví očidlené, zákazník to tak chtěl.
Ondro ktore su pretazitelne kratkodobo o 100%.
To jsou u nás taky. Trakční třída určuje přetižitelnost zařízení (už nechtějte podrobnosti, ale byly tam nějaké hodnoty od 150 do 200 procent a k tomu příslušné časy snad až do 2 hodin pro těžkou trakční třídu). Trafa na st trakci měla výkon 10/13 MVA ("Pavlíku, co to znamená?" "Hmmmm... příkon lomeno výkon!" "Výborně, Pavlíku. ... Dejte si to perpetuum mobile patentovat!").
Což je celkem dost, zvlášť když se dají přetížit a 380/1 uměji odebírat proud s kosínem jedna.
No, těch 6 MW mají až někde ve 100 km/h, a navíc fungují jako "pojízdná Zenerka", takže není pravda, že by ignorovaly napětí.
362 Na JS obchádzačky nie sú,
Já mám dojem, že jsou (nebo bývaly). Ptal jsem se kdysi kolegy "měnírňáka" na význam bílo-modro-bílých pruhů na stožárech u stanic (často je to sloup č. 1 a 2), a povídal něco o začátku úseku, připojení obcházecího vedení a bleskojistkách.
ad kohouty:
když je na kohoutu kontakt, tak ho samozřejmě čteme a hlásíme. Třeba finský motorák má kohoutosloví očidlené, zákazník to tak chtěl.
Ondro ktore su pretazitelne kratkodobo o 100%.
To jsou u nás taky. Trakční třída určuje přetižitelnost zařízení (už nechtějte podrobnosti, ale byly tam nějaké hodnoty od 150 do 200 procent a k tomu příslušné časy snad až do 2 hodin pro těžkou trakční třídu). Trafa na st trakci měla výkon 10/13 MVA ("Pavlíku, co to znamená?" "Hmmmm... příkon lomeno výkon!" "Výborně, Pavlíku. ... Dejte si to perpetuum mobile patentovat!").
Což je celkem dost, zvlášť když se dají přetížit a 380/1 uměji odebírat proud s kosínem jedna.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726283/
Nie, 609 vozia Košičania, Tomáš mal dnes o dve čísla nižšiu..:
Keď už som na pretras, dovolím si pridať jednu dnešnú zaujímavú spoločnú portrétku mašiniek v čelách vlakov 122 na 9.koľaji (vľavo) a 606 na 11.koľaji (vpravo) v Košiciach a ich obsluhy;
tou zaujímavosťou je, že dnes sa stretli na oboch tesne po sebe idúcich vlakoch rušne 104-3 a zároveň dvaja ex-Cargo šušňovodiči ktorí (hoc každý kope za iné depo) boli spolu v kurze a zhodou náhod dezertovali takmer v rovnakom čase do ZSSK.
Ďalšia 104-ková fotka už bez ksichtíkov je z Vrútok, kde skrz výluky pravidelne doháňa 122-ka 606-ku a vlaky čakajúc na protiidúcu 605 sa po vyše 200 kilometroch stretajú opäť.
Keď už som na pretras, dovolím si pridať jednu dnešnú zaujímavú spoločnú portrétku mašiniek v čelách vlakov 122 na 9.koľaji (vľavo) a 606 na 11.koľaji (vpravo) v Košiciach a ich obsluhy;
tou zaujímavosťou je, že dnes sa stretli na oboch tesne po sebe idúcich vlakoch rušne 104-3 a zároveň dvaja ex-Cargo šušňovodiči ktorí (hoc každý kope za iné depo) boli spolu v kurze a zhodou náhod dezertovali takmer v rovnakom čase do ZSSK.
Ďalšia 104-ková fotka už bez ksichtíkov je z Vrútok, kde skrz výluky pravidelne doháňa 122-ka 606-ku a vlaky čakajúc na protiidúcu 605 sa po vyše 200 kilometroch stretajú opäť.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726212/
Tu vo Varíne: https://www.flickr.com/photos/marcellosk/14450357007/in/photostream/lightbox/
vďaka za pozdrav :)
vďaka za pozdrav :)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726206/
361 106 na 609 , nema ju dnes Tomáš ?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726204/
Ales + 362.001> ano, presne na to som narazal, ze v pripade zleho resp. nesptravneho pootvarania kohutov sa da zistit, ze v com je problem, a ked je uz ma to strngatko byt napomocne, tak by mohlo v takomto pripade pomoct... napr. stavovou hlaskou: pozor, rozdiel v tlakoch v xy, skontroluj xyz ...
Ales: Ano, myslel som el.pneumaticku brzdu, ta podla informiacii beha po UIC 9 + 18 pin , cely cas som si myslel, ze to cerpa informacie z RS loko na zaklade poloh brzdica resp. riadiaceho vozna, nasledne to pada na RJ premostenia + epb, a nasledne do uic kablov. Alebo RJ epb + pnb je totalne mimo, a tak ako si pisal, aj legislativne mimo RS??
Co sa tyka trafa, to trafo prebehlo meraniami, a dava to, co na nom pisu... to bola jedna z prvych veci, comu som neveril, a preto som sa na to kompetentnych pytal....
Ales: Ano, myslel som el.pneumaticku brzdu, ta podla informiacii beha po UIC 9 + 18 pin , cely cas som si myslel, ze to cerpa informacie z RS loko na zaklade poloh brzdica resp. riadiaceho vozna, nasledne to pada na RJ premostenia + epb, a nasledne do uic kablov. Alebo RJ epb + pnb je totalne mimo, a tak ako si pisal, aj legislativne mimo RS??
Co sa tyka trafa, to trafo prebehlo meraniami, a dava to, co na nom pisu... to bola jedna z prvych veci, comu som neveril, a preto som sa na to kompetentnych pytal....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726195/
Vychodniar : určite áno, ale tá charakteristika je viac menej peršingová - do tých 70 to ťahá poriadne, potom to už len odbudzuje a ťažná sila slabne. Aj ked teda 361 po šuntovaní ťahá na oveľa vyššie prúdy než väčšina 362/363, takže driapu celkom slušne. Aj keď neviem či je to dobre alebo zle vzhľadom k TM 
A ešte samozrejme na tej DC sústave to je určite iné, tam to má troška väčší výkon, a tam som nemal kde skúsiť rozbeh z 0 na 120 s tými 6 vozmi.
A ešte samozrejme na tej DC sústave to je určite iné, tam to má troška väčší výkon, a tam som nemal kde skúsiť rozbeh z 0 na 120 s tými 6 vozmi.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726156/
iron 999, čiastočne máš pravdu, ale je to na každej 361 indiviuálne by som povedal.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726153/
362.001: Nuz, ak by ta med navyse bola a este nejake odpojovace, ktore sa tiez usetrili, aj na striedavine by slo spravit to, co na DC, prepojit 1.TK s 2.TK paralelne a hned by sa jazdilo veselsie.
Jedine proti, co sa mi vynara v mysli, ze to neumoznuju ochrany v napajacke.
Ono by to totiz inak slo....
Do elektronickych ochran nevidim, viem iba tolko, ze milovnici 16,7Hz maju jednu ochranu ktora strazi 2 vyvody pre 1. a 2. TK a vypina podla potreby prislusny vypinac (napr. LS1 a LS2). Jedine, na co musim pri blokovacich podmienkach davat pozor, aby som nenakonfiguroval odpojovace tak, ze by boli paralelne spojene vyvody prisluchajuce 2 ochranam. (V ramci jednej napajacky).
Tym, ze tolko nesetria na materiali, nemaju pri daleko vykonnejsich masinach problem s nizkym napatim. Ono aj v tych napajackach su zvycajne 2-3 trafaky s vykonmi 5MW az cca 30MW, ktore su pretazitelne kratkodobo o 100%.
Velmi som sa divil v rozvodni Zellerndorf, ako tahaju 2 trafaky po 5MW dva rozbiehajuce sa taurusy a este nejake dalsie vlaky na trati.... Nuz, spickovo daju 2x10MW, to sa uz cosi da... V rozvodni Fritzens, ktora napaja novu rychlu i staru trat su 3 trafa po 30MW (spickovo 3x60MW).
Ked si predstavim vlak hore Arlbergom ( 3 masiny sosajuce na 15kV cca 900A), to je uz ine kafe...
Holt, asi je u nas napajanie vykonovo na dnesnu dobu (masiny cca 6MW ) hlboko poddimenzovane... S tym sa daco u nas nerobi?
Jedine proti, co sa mi vynara v mysli, ze to neumoznuju ochrany v napajacke.
Ono by to totiz inak slo....
Do elektronickych ochran nevidim, viem iba tolko, ze milovnici 16,7Hz maju jednu ochranu ktora strazi 2 vyvody pre 1. a 2. TK a vypina podla potreby prislusny vypinac (napr. LS1 a LS2). Jedine, na co musim pri blokovacich podmienkach davat pozor, aby som nenakonfiguroval odpojovace tak, ze by boli paralelne spojene vyvody prisluchajuce 2 ochranam. (V ramci jednej napajacky).
Tym, ze tolko nesetria na materiali, nemaju pri daleko vykonnejsich masinach problem s nizkym napatim. Ono aj v tych napajackach su zvycajne 2-3 trafaky s vykonmi 5MW az cca 30MW, ktore su pretazitelne kratkodobo o 100%.
Velmi som sa divil v rozvodni Zellerndorf, ako tahaju 2 trafaky po 5MW dva rozbiehajuce sa taurusy a este nejake dalsie vlaky na trati.... Nuz, spickovo daju 2x10MW, to sa uz cosi da... V rozvodni Fritzens, ktora napaja novu rychlu i staru trat su 3 trafa po 30MW (spickovo 3x60MW).
Ked si predstavim vlak hore Arlbergom ( 3 masiny sosajuce na 15kV cca 900A), to je uz ine kafe...
Holt, asi je u nas napajanie vykonovo na dnesnu dobu (masiny cca 6MW ) hlboko poddimenzovane... S tym sa daco u nas nerobi?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726150/
Vychodniar : nerobíme z toho žiadnu vedu, ale prostý fakt. Mal som "stovkovú" 361 na IC, aj pri 100% ťahu a plnom napätí je trvalo dosť dlho, kým dosiahla 120km/h. Stačí porovnať, keď na gorile urobíš prechod a solídne ju naduješ, 120tku máš bleskovo. Takže či 6 vozov alebo koľko, bude jej dlho trvať, kým dosiahne 160km/h. Ale rád sa nechám presvedčiť o opaku 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726149/
362.001: Ta med navyse zachrani vselico. Iste ju ti 16,7Hz specialisti nevymysleli nadarmo.
Aj ked u nich ( s uvazenim, ze maju prakticky vsetko rovnako sfazovane) je mozne na striedavine obojstranne napajanie trate a navyse su 1. a 2. TK standardne prepojene. Takze ubytky su "mizive", rekuperacia funguje.
Holt aj u nich maju jednostranne napajane useky problemy. A casto im to este pokazi jalovy vykon. Ako tak pozeram, na juhu (Graz, Villach, Mallnitz) maju velmi casto kompenzacne stanice. (Vsak tam na juhu aj tyristorky v Rakusku zacinali... rada 1043....)
Takze ta Tepla - Trecin by aj na nasom "korytore" hovorila asi cosi o tej jalovine. Ono od Puchova i od Noveho Mesta je to kdesi v strede....
Aj ked u nich ( s uvazenim, ze maju prakticky vsetko rovnako sfazovane) je mozne na striedavine obojstranne napajanie trate a navyse su 1. a 2. TK standardne prepojene. Takze ubytky su "mizive", rekuperacia funguje.
Holt aj u nich maju jednostranne napajane useky problemy. A casto im to este pokazi jalovy vykon. Ako tak pozeram, na juhu (Graz, Villach, Mallnitz) maju velmi casto kompenzacne stanice. (Vsak tam na juhu aj tyristorky v Rakusku zacinali... rada 1043....)
Takze ta Tepla - Trecin by aj na nasom "korytore" hovorila asi cosi o tej jalovine. Ono od Puchova i od Noveho Mesta je to kdesi v strede....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726148/
Akú vedu? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726146/
S tými 6 vozovými EXpresmi nebudú 361 ani vedieť že niečo ťahajú , čo z toho robíte vedu 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/726145/
