Naše téma: Pokladny nebo automaty?

V městské hromadné dopravě má otázka uvedená v nadpisu jednoduché řešení – pokladny (kromě několika poboček DP) na zastávkách nikdy nebyly a automaty spíše doplňují prodejní partnery (typicky trafiky). Zato na železnici mají pokladny svoji tradici. Fungují zpravidla ve frekventovanějších bodech, aby urychlily (resp. umožnily) odbavení ve vlaku. Dnes už se ale nabízí jejich náhrada v podobě stroje, jehož údržba je mnohem nižší než plat dvou směn pokladních.

A kdo ve výsledku mzdové náklady platí? Vzhledem k tomu, že dopravce má právo na přiměřený zisk a provoz pokladen není zanedbatelná položka, můžeme říci, že plat pokladních se promítá do dotace, a pokladní tak ve výsledku dostávají výplatu od objednatele (ministerstvo dopravy, kraj). Aniž bychom znali konkrétní údaje, lze tvrdit, že pokladny jsou provozovány na úkor četnosti spojů zejména v okrajových polohách a kolem poledne, kde se snadno šetří.

Na druhou stranu cestující je zákazník, který uvítá osobní radu, a to zejména při mimořádnostech. Pokladní nepřímo ujišťuje cestujícího, že je ve vlaku vítán, dodává mu větší jistotu a vybírá nejvýhodnější tarif. Existují i lidé, kteří automat obsluhovat neumí nebo nemohou (zrakově postižení). Také vrácení nebo výměna jízdenky jsou u pokladen daleko snáze proveditelné než u jiných způsobů prodeje jízdenek. V případě automatů toto nelze vůbec. Na druhou stranu se najdou cestující, kteří mají raději automat. Kromě těch introvertů, kteří se bojí komunikovat, se jedná o turisty vyžadující nákup v cizím jazyce. Do automatů lze celkem snadno nainstalovat několik cizích řečí, což je u pokladních skoro nemyslitelné.

Řada automatů od nápojového až po jízdenkové na nádraží Budapest-Nyugati, 31. 12. 2016 © Dominik Havel

K nevýhodám automatů dále patří delší doba potřebná k nákupu jízdenky. Zaměstnanec je už zvyklý na všechna zákoutí počítačového systému, zato zákazník často tápe a hledá požadovanou nabídku, což se podepisuje na času stráveném nákupem jízdenky. V praxi to znamená, že pokud bychom chtěli pokladny nahradit automaty, muselo by jich být více než pokladen. Podstatná je také otázka odolnosti automatů proti vykradení a podvodníkům (vhazování mincí cizích měn).

Rozhodnutí, která varianta nákupu jízdenky na nádraží je lepší, nechám na vás, jen ještě uvedu několik příkladů ze zahraničí. V Německu a Rakousku jsou automaty samozřejmost. Automaty DB se řadí k těm nejpokročilejším a nejintuitivnějším, dokonce zvládají i poradenskou funkci (pánování cesty a tisk itineráře). Pro další informace je možné se obrátit na zákaznickou linku. Za nákup jízdenky u pokladny se v Německu platí přirážka. V Maďarsku se automaty vyskytují například v Budapešti, avšak u nás zatím ne ani v Praze, tedy pokud vynechám možnost jet vlakem na jízdenku PID. Jisté automaty mají ČD, avšak ty jsou schopny prodat jen jízdenky k InKartě a s využitím elektronické peněženky, kterou jde dobít u pokladny nebo přes internet.

Porovnejte pokladny a automaty a rozhodněte, které prodejní místo byste preferovali.

Jak jsou na tom se zaváděním automatů zahraniční železnice?

Úvodní snímek: Pokladny na nádraží v Szombathely, 29. 12. 2016 © Dominik Havel