Poľsko - PKP
PKP zostávajú trošku bokom záujmu našich fanúšikov, hoci druhú najdlhšiu hranicu má Slovensko práve s Poľskom. Aj v tejto krajine prechádzajú železnice veľkými zmenami. Z Bratislavy jazdí do Katowic rýchlik "Goral", ktorý zo Žiliny do cieľovej stanice na PKP vozia "bobiny" radu 140. Cez hraničný priechod Plaveč/Muszyna jazdia na PKP aj naše dvojičky radu 131 a z Medzilaboriec do stanice Lupkow stroje radu 752 (cez letnú sezónu 810). V Poľsku nemá našinec problém s dorozumením, pretože slovenčina a poľština sú veľmi blízke jazyky. Poľsko je jedinou krajinou v Európe, kde ešte nájdete parné rušne v bežnej prevádzke (depo Wolsztyn). Sledujem dianie na PKP a často tam fotografujem. Táto krajina so svojim tichým a nostalgickým výrazom chytí za srdce nejedného priateľa železnice. Rovnako horské trate v Biesczadách pri hraniciach s našou krajinou ako aj rovinaté trate okolo Mazurských jazier. Verím, že táto rubrika poteší nielen polonofilov.
Uvádzam najzaujímavejšie poľské železničné portály:
http://www.koleje.toplista.pl (zoznam najznámejších portálov poľských priateľov železníc)
http://www.skansen.hg.pl (múzeum Chabówka, nostalgické jazdy)
http://parowozy.com.pl (múzeum Wolsztyn, parná prevádzka)
http://www.pkp.pl(oficiálny portál PKP)
http://pkp-krakow.prv.pl (Krakovský oddiel PKP)
Teším sa na Vaše príspevky!
Mapa siete PKP: http://www.bueker.net/trainspotting/maps_poland.php
(iDnes)
Viz:
http://www.silesia-region.pl/wiadomosc.php?id=2820
http://www.pkp.pl/node/2075
http://www.pr.pkp.pl/aktualnosci,s,0,186.html
Celá zpráva: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_34pkp.htm
Polský šlendrián: vlaky neprojedou nízkým tunelem
Kopali, kopali, ale málo. Nový železniční tunel v polské Varšavě je k ničemu. Pro vlaky je příliš nízký.
Polským konstruktérům se povedl další z dopravních úspěchů. Poté, co minulý rok stavěli silnici, kde se vozovky míjely o pět kilometrů, letos si postavili nepoužitelný tunel. Je příliš nízký.
Jak se to mohlo stát? Šéfové železnice přišli z vysvětlením, že vše ztroskotalo na špatné komunikaci. Dělníci, kteří pokládali koleje, prý nebyli v kontaktu se stavebním týmem tunelu.
Při práci na tunelu prý byly koleje položené na nově postavené vozovce, takže se stalo, že se vzdálenost mezi kolejemi a stropem tunelu zkrátila.
Není to jediný husarský kousek zdejších konstruktérů. U jiného varšavského tunelu se zase ukázalo, že je příliš nízký na to, aby jím projely nákladní vozy.
tn.nova.cz
www.intercity.pl
Společnost PKP Intercity zajišťuje provoz vlaků EuroCity například z Varšavy do Berlína, Prahy či Vídně. Jde o druhý významný nákup nových vozidel u PKP Intercity v letošním roce. V březnu bylo rozhodnuto o nákupu sedmnácti nových vozů z poznaňské vagónky v hodnotě sto milionů zlotých.
(Železničář)
Na Slovensko sa opäť vráti v piatok 20. júna 2008 o 15.45 cez PS Plaveč.
Na snímke E499.047 s expresom v stanici Zwardoń. Vpravo historická EP03.001 z roku 1951 vyrobená vo švédskej fabrike Asea podľa redvojnovej koncepcie, ktorá odviezla spomínaný vlak do Krakova.
(Czech business weekly)
Dlouhodobě výrazný růst hrubého domácího produktu (HDP) i ohledy na životní prostředí by měly podporovat rozvoj tohoto sektoru, jenže se to neděje. Odborníci to zdůvodňují příliš vysokými poplatky za využívání infrastruktury a nedostatkem spolupráce ze strany vlády. V období od roku 1980 do roku 2006 zažil polský trh nákladní dopravy dramatické strukturální změny. V roce 1980 se po kolejích přepravovalo asi 29 procent všech nákladů (počítáno v tunokilometrech), a jenom 9,8 procenta po silnici. V roce 2006 se silniční přeprava podílela na celkovém objemu 54,8 procenty, zatímco podíl železničních nákladů klesl na pouhých 21,5 procenta. Po letech poklesu dosáhla železniční nákladní přeprava v roce 2006 skokového navýšení o 7 procent, jenže objem silničních přeprav ve stejném roce vzrostl o 14 procent. Růst vykázaný v roce 2007 je skličující.
V době, kdy se přínosy železniční dopravy z hlediska ochrany životního prostředí i z hlediska bezpečnosti zdají být zcela jasné, je pokles objemu železničních nákladů přinejmenším podivný. Trvalý hospodářský růst v Polsku by měl vést spíš k nárůstu dopravy nákladů po železnici, a stejně by mělo působit i členství v Evropské unii, která klade trvalý důraz na podporu železniční dopravy.
Koleje za všechny peníze Železniční nákladní přepravci svorně kladou vinu za oslabení trhu ve svém sektoru na státního provozovatele železniční infrastruktury PKP Polskie Linie Kolejowe (PKP PLK). Také Krzysztof Niemiec, člen představenstva firmy CTL Logistics, největšího nezávislého polského přepravce nákladů po železnici, naznačuje, že za slabý růst sektoru v roce 2007 mohou poplatky za použití infrastruktury.
„Snažili jsme se vládu přesvědčit, aby se poplatky za koleje nezvyšovaly, když se v roce 2006 rozhodovalo o cenách pro rok 2007. Bohužel si to udělali po svém a ministerstvo dopravy předložilo dodatek k zákonu, určující, jakým způsobem má PKP PLK svoje poplatky kalkulovat. Úřad pro železniční dopravu (UTK) akceptoval výši poplatků pro rok 2007 tak, jak ji PKP PLK navrhla, a výsledkem bylo, že růst v našem sektoru klesl na pouhý zlomek procenta,„ říká Niemiec.
Podle jeho odhadů poplatky za použití kolejí dnes tvoří 25 až 32 procent režijních nákladů CTL Logistics. Navíc se zdá, že v budoucnu se budou poplatky spíš zvyšovat než naopak.
Znevýhodněný sektor Železniční doprava v Polsku je v mnoha ohledech znevýhodňována proti dopravě po silnici. Například o železniční infrastrukturu se zde nestará vládní organizace. Jak vysvětluje Marcin Kamola, analytik z dopravního poradenství Zespól Doradców Gospodarczych TOR (ZDG TOR), železnice je mnohem více vystavena na milost a nemilost působení volného trhu.
PKP PLK na rozdíl od Generálního ředitelství státních silnic a dálnic (GDDKiA) je podnik, a jako takový se musí starat, aby neupadl do dluhů, i když je před bankrotem chráněn. Jenže k tomu, aby se udržel v černých číslech, potřebuje peníze, a ty může získat buď z poplatků od dopravců, nebo z přímých dotací ze státního rozpočtu,„ vysvětluje Kamola.
Je to jako hlava 22. Vysoké poplatky za používání kolejí brzdí růstový potenciál trhu železniční nákladní dopravy, jenže právě tyto poplatky jsou primárním zdrojem investic do železniční sítě. Kamola podotýká, že UTK jako regulátor trhu tomuto sektoru příliš nepomáhá. „Ze všech regulačních úřadů v Polsku se právě UTK chová nejméně samostatně. Pochybuji, že by třeba prezident Energetického regulačního úřadu (URE) souhlasil se zvýšením cen elektřiny jen proto, že ,je to v souladu s příslušnou novelou zákona‘ – což jsou slova, jimiž UTK zdůvodnil, proč přistoupil na nově stanovené poplatky PKP PLK za použití kolejí,„ říká Kamola. „Regulátor trhu by měl mít větší nadhled a brát v úvahu celkové politické dopady,„ uzavírá Kamola.
Problémy s počasím Kromě důrazných výhrad ohledně regulace a financování železničního sektoru odborníci vnímají i další, ob
Koncem ledna vyrobila firma Stadler první jednotky FLIRT určené železničním společnostem v Polsku a Alžírsku. V obou případech to lze vnímat jako událost strategického významu, neboť jde o regiony, v nichž se firma prosadila teprve nedávno. A příliv objednávek pokračuje... (viac info v ŽM 2/2008)
... abo http://www.stadlerrail.com/default.asp?n=68&ms=2&h=1&id=57&s=2&news_id=206&ListMode=
... abo http://www.stadlerrail.com/default.asp?ms=6&h=1&id=199&n=185&s=2
naposledy som cez Petrovice u Karvine isiel pred rokom s EC po ceste do Katowic, normalne sa tam stalo a tusim aj menil rusen
Ešte raz ďakujem s pozdravom Kurier.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_41carg.htm