Návestidlá
Pokiaľ máte nejaké foto alebo iné veci súvisiace s návestidlami môžete ich pridať sem.
Take nieco by mohli zaviest aj pri navestidlach 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217453/
pri nedávnej ceste autom do Györu, že tam majú svetelné indikátory času oranžovej farby , ktoré odpočítavajú sekundy , koľko chýba ešte do zmeny svetla . A takisto používajú pre peších kmitavé zelené svetlo. Neviem či všade, ale v Komárome používajú červené svetlá, ktoré sú takmer dvojnásobnej veľkosti ako ostatné a inde bežné veľkosti, aj u nás. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213162/
Ač se to nezdá, není to bez souvislosti se železnicí:
Automobil přijede ke křižovatce a pokračovat může jen v případě, že na zvláštní lampě svítí zelené světlo. Dnes naprosto běžná situace, která se každý den po světě odehraje nespočetněkrát. Na úsvitu motorismu bylo ale i řízení dopravy v plenkách, první elektrický semafor s červeným signálem pro "stůj" a zeleným pro "volno" se objevil v USA až v roce 1914.
Více než deset let pak trvalo, než byl vynalezen semafor, který nepotřeboval obsluhu - premiéru měl před 80 lety, 5. listopadu 1927 v britském Wolverhamptonu.
Tehdy osmdesátitisícové město, jež leží zhruba 200 kilometrů severozápadně od britské metropole, předstihlo v nasazení technické novinky kromě Londýna i ostatní světové metropole.
Například Praha se úplně "obyčejného", strážníkem řízeného semaforu dočkala zhruba ve stejné době. Dopravní světla se v československém hlavním městě objevila nejprve na křižovatce Hybernské, Dlážděné a Havlíčkovy ulice. Později pak přibyla světla i na Václavském náměstí.
Více než půlstoletí před semafory, jež řídí provoz automobilů a samozřejmě i chodců, se objevily dopravní signály, podle kterých řídily svou jízdu vlaky.
V některých městech včetně Prahy měly svá vlastní signalizační zařízení i tramvaje.
Právě železničním semaforem a prací pro britské dráhy se inspiroval inženýr J. P. Knight, který v roce 1868 sestrojil semafor určený pro řízení provozu před sídlem britského parlamentu.
Poslanci mohli bezpečně přecházet díky dvěma plynovým lampám (už tehdy červené a zelené), které obsluhoval strážník.
Zařízení ale fungovalo necelý měsíc, když v 2. ledna 1869 náhle vybuchlo a vážně zranilo policistu, který měl právě službu. Další téměř půlstoletí pak dopravu na silnicích, po kterých se od 90. let 19. století stále častěji proháněly i automobily, řídili jen dopravní strážníci.
První novodobý semafor se nemohl objevit jinde než ve Spojených státech, zemi automobilům zaslíbené. Namontovali jej roku 1914 na rohu 105. ulice a Euclide Avenue v Clevelandu ve státě Ohio.
Po britském prapředkovi zdědil semafor barvy, červenou a zelenou, světlo už nebylo plynové, ale bezpečnější elektrické.
O čtyři roky později se v New Yorku objevilo i žluté světlo, upozorňující řidiče na změnu barvy. V Clevelandu tuto funkci totiž zastával zvukový signál.
V roce 1922 se objevily první semafory doplněné gongem v Paříži a Hamburku, o tři roky později se světelná signalizace vrátila i do Londýna.
Od 30. let se pak semafory šířily stále více, další impulz přišel s rozvojem elektroniky, ale i motorismu po druhé světové válce.
Začátkem 50. let v Mnichově instalovali systém, který umožnil řidičům jedoucím přiměřenou rychlostí projet řadu křižovatek bez zastavení - známou "zelenou vlnu".
Dnes jsou červená barva pro zastavení a zelená pro jízdu mezinárodně srozumitelnými signály, některé země ale mají svá specifika.
Ve Španělsku třeba nepoužívají u přepnutí z červené na zelenou žluté světlo, v Rakousku se zelené světlo krátce před přepnutím rozbliká, v některých státech je pak možné odbočit vpravo, i když na semaforu svítí červená.
Ne všude jsou také semafory umístěny ve svislé poloze vedle vozovky či nad ní - někdy visí uprostřed křižovatky (bývalo to i v Československu), jinde jsou světla umístěna vodorovně vedle sebe.
I tak jednoduchá technická věc, jako je semafor, může být předmětem vášnivých debat.
Důkazem je Německo, kde se před lety obyvatelé bývalé NDR postavili proti tomu, aby jejich rozverně působícího panáčka s kloboukem ze semaforu pro chodce nahradila "západní" jednoduchá figurka."Ampelmann" nakonec přežil a před třemi lety mu dokonce přibyla partnerka "Ampelmädchen". Dodnes je jedním ze symbolů NDR a suvenýry s jeho obrázkem se výborně prodávají.
(iDNES.cz)
Automobil přijede ke křižovatce a pokračovat může jen v případě, že na zvláštní lampě svítí zelené světlo. Dnes naprosto běžná situace, která se každý den po světě odehraje nespočetněkrát. Na úsvitu motorismu bylo ale i řízení dopravy v plenkách, první elektrický semafor s červeným signálem pro "stůj" a zeleným pro "volno" se objevil v USA až v roce 1914.
Více než deset let pak trvalo, než byl vynalezen semafor, který nepotřeboval obsluhu - premiéru měl před 80 lety, 5. listopadu 1927 v britském Wolverhamptonu.
Tehdy osmdesátitisícové město, jež leží zhruba 200 kilometrů severozápadně od britské metropole, předstihlo v nasazení technické novinky kromě Londýna i ostatní světové metropole.
Například Praha se úplně "obyčejného", strážníkem řízeného semaforu dočkala zhruba ve stejné době. Dopravní světla se v československém hlavním městě objevila nejprve na křižovatce Hybernské, Dlážděné a Havlíčkovy ulice. Později pak přibyla světla i na Václavském náměstí.
Více než půlstoletí před semafory, jež řídí provoz automobilů a samozřejmě i chodců, se objevily dopravní signály, podle kterých řídily svou jízdu vlaky.
V některých městech včetně Prahy měly svá vlastní signalizační zařízení i tramvaje.
Právě železničním semaforem a prací pro britské dráhy se inspiroval inženýr J. P. Knight, který v roce 1868 sestrojil semafor určený pro řízení provozu před sídlem britského parlamentu.
Poslanci mohli bezpečně přecházet díky dvěma plynovým lampám (už tehdy červené a zelené), které obsluhoval strážník.
Zařízení ale fungovalo necelý měsíc, když v 2. ledna 1869 náhle vybuchlo a vážně zranilo policistu, který měl právě službu. Další téměř půlstoletí pak dopravu na silnicích, po kterých se od 90. let 19. století stále častěji proháněly i automobily, řídili jen dopravní strážníci.
První novodobý semafor se nemohl objevit jinde než ve Spojených státech, zemi automobilům zaslíbené. Namontovali jej roku 1914 na rohu 105. ulice a Euclide Avenue v Clevelandu ve státě Ohio.
Po britském prapředkovi zdědil semafor barvy, červenou a zelenou, světlo už nebylo plynové, ale bezpečnější elektrické.
O čtyři roky později se v New Yorku objevilo i žluté světlo, upozorňující řidiče na změnu barvy. V Clevelandu tuto funkci totiž zastával zvukový signál.
V roce 1922 se objevily první semafory doplněné gongem v Paříži a Hamburku, o tři roky později se světelná signalizace vrátila i do Londýna.
Od 30. let se pak semafory šířily stále více, další impulz přišel s rozvojem elektroniky, ale i motorismu po druhé světové válce.
Začátkem 50. let v Mnichově instalovali systém, který umožnil řidičům jedoucím přiměřenou rychlostí projet řadu křižovatek bez zastavení - známou "zelenou vlnu".
Dnes jsou červená barva pro zastavení a zelená pro jízdu mezinárodně srozumitelnými signály, některé země ale mají svá specifika.
Ve Španělsku třeba nepoužívají u přepnutí z červené na zelenou žluté světlo, v Rakousku se zelené světlo krátce před přepnutím rozbliká, v některých státech je pak možné odbočit vpravo, i když na semaforu svítí červená.
Ne všude jsou také semafory umístěny ve svislé poloze vedle vozovky či nad ní - někdy visí uprostřed křižovatky (bývalo to i v Československu), jinde jsou světla umístěna vodorovně vedle sebe.
I tak jednoduchá technická věc, jako je semafor, může být předmětem vášnivých debat.
Důkazem je Německo, kde se před lety obyvatelé bývalé NDR postavili proti tomu, aby jejich rozverně působícího panáčka s kloboukem ze semaforu pro chodce nahradila "západní" jednoduchá figurka."Ampelmann" nakonec přežil a před třemi lety mu dokonce přibyla partnerka "Ampelmädchen". Dodnes je jedním ze symbolů NDR a suvenýry s jeho obrázkem se výborně prodávají.
(iDNES.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213136/
beriem spat otazku 
az teraz som si precital godfatherov prispevok.Takze cely usek poslednym oddielovym navestidlom je priblizovaci,a vypravca to prestavi niekde v sted useku podla jeho uvazenia.Inac niekedy je to na poslednu chvilu, a vlak ani nespomaluje napriek vystrahe
az teraz som si precital godfatherov prispevok.Takze cely usek poslednym oddielovym navestidlom je priblizovaci,a vypravca to prestavi niekde v sted useku podla jeho uvazenia.Inac niekedy je to na poslednu chvilu, a vlak ani nespomaluje napriek vystrahe
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186404/
to byť UAB, platí to aj na obyčajnom jednosmernom AB. Stavať vlakovú cestu je povinný výpravca tak včas, aby došlo zbytočne k zníženiu rýchlosti už pred predzvesťou, na AB pred posledným odd. návestidlom . Podľa Ž 1 a prev. poriadku . Ak sa nemýlim aj v D101/T 101 sa to niekde píše. Predhlášku dostane už, keď vlak obsadí 1. pribl. úsek. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186352/
Takže páni tzv. predzvesť na UAB je závislá od vchodového návestidla.Zmena návesti nastáva vždy
po zmene na vchodovom návestidle.Výpravcovi zvoní predhláškový zvonček keď vlak vstúpi do oddielu pred posledné oddielové návestidlo UAB alebo ak chcete predzvesť.A je len na výpravcovi kedy postaví vchodovú vlakovú cestu.
po zmene na vchodovom návestidle.Výpravcovi zvoní predhláškový zvonček keď vlak vstúpi do oddielu pred posledné oddielové návestidlo UAB alebo ak chcete predzvesť.A je len na výpravcovi kedy postaví vchodovú vlakovú cestu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186334/
Rasťo:
bal som sa ze sa ma to neopytas .Pod tou predzvestou myslim predzvest pred vchodovym navestidlom(s tym tercom).A ja si myslim ze je spolu s vchodovym nav. nastavovana zo stanice,ale ked ide nakladny vlak tak par krat som videl ze sa zapla zelena mozno az ked bol vlak 300 m pred predzv.Mozno sa vtedy akurat v stanici uvolnila kolaj a automaticky to prestavilo zo zltej na zelenu
bal som sa ze sa ma to neopytas
.Pod tou predzvestou myslim predzvest pred vchodovym navestidlom(s tym tercom).A ja si myslim ze je spolu s vchodovym nav. nastavovana zo stanice,ale ked ide nakladny vlak tak par krat som videl ze sa zapla zelena mozno az ked bol vlak 300 m pred predzv.Mozno sa vtedy akurat v stanici uvolnila kolaj a automaticky to prestavilo zo zltej na zelenu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/185967/
Použitie privolávacej návesti je vždy obídenie podmienok kontrolujúcich bezpečnosť. Je to len mimoriadny spôsob zaistenia dopravy pri poruche zabezpečovacieho zariadenia alebo pri prevádzkovej situácii, ktorá neumožňuje bezpečnú jazdu vlaku. Preto sa NIKDY nemôže dávať automaticky, VŽDY ju dáva človek zodpovedný zariadenie dopravy - kto to môže byť , to Ti napísal rk_kn.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/185901/
je núdzové opatrenie. Tlačítko je vybavené počítadlom . Obsluhuje ho na ústr. stavadle výpravca, alebo trať. dispečer na DOZZ. V st. so signalistami aj v súčinnosti so signalistom, doz. výhybiek .
Na AH ho obsluhuje ten výpravca v smere jazdy vlaku, kam vlak smeruje. Nerozsvieti sa automaticky a použitie je zaznamenané počítadlom.
Na AH ho obsluhuje ten výpravca v smere jazdy vlaku, kam vlak smeruje. Nerozsvieti sa automaticky a použitie je zaznamenané počítadlom.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/185888/
vladdo, čo myslíš pod pojmom "predzvesť autobloku", návestidlá AB nemá samostatné predzvesti, všetko sú to oddielové návestidlá. A návestidlá sa obsluhujú automaticky, t.j. ak je za návestidlom voľný oddiel svieti žltá, ak je voľný aj ďalší oddiel svieti vždy zelená. Iná situácia môže nastať ak oddiel končí vchodovým návestidlom, potom sú predošlé oddielové návestidlá závislé aj od polohy vchodového návestidla. A vchodové návestidlo do ŽST je závislé od človeka, ktorý obsluhuje staničné zabezpečovacie zariadenie 
.
splinterX, privolávania návesť nie je závislá od žiadneho zabezpečovacieho zariadenia, takže si myslím, že by nemal byť problém dať v stanici v prípade poruchy st.zab.zar. privolávaciu návesť pri výprave vlaku na trať s AH.
.splinterX, privolávania návesť nie je závislá od žiadneho zabezpečovacieho zariadenia, takže si myslím, že by nemal byť problém dať v stanici v prípade poruchy st.zab.zar. privolávaciu návesť pri výprave vlaku na trať s AH.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/185825/
vsimol som si na predzvesti autobloku,ze zelena je pro osobny vlak nastavena aj 5 min. pred prichodom.Pri nakladanom vlaku ako keby sa sama nastavila mozno 500 m pred predzvestou(teda nie pri predchadzajucom navestidle).Vie niekto preco to je tak? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/185815/
Ďalšie prípady: Veľké Kapušany - Maťovce, Vrútky osobná - nákladná, Žilina osobná - zriaďovacia, Zvolen osobná - nákladná, Ba Rača - Odb.Vinohrady - Ba Predmestie - Ba Nové Mesto, Odb. Močiar - Ba Predmestie a aj na Odb.Vinohrady, z Vinohradov aj smer Ba Východ, Ba východ - Ba Vajnory atď.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/173155/
