Provoz na tratích v ČR
Zdá se, že tu chybí obecnější téma o všelijakých zajímavostech a změnách v provozu na tratích českých, moravských a slezských, tak si je dovoluji otevřít.
Výstavba takzvaného dálkového ovládání z jednoho dispečerského centra se na místních tratích nepřipravuje
Ačkoliv výpravčích v posledních letech v souvislosti s modernizací vlakových tratí stále ubývá, ve stanicích na lokálních tratích na Kutnohorsku, kde výpravčí slouží, zůstanou tito zaměstnanci součástí personálu i nadále. Potvrdil to tiskový mluvčí Českých drah pro provoz osobní dopravy Petr Šťáhlavský. „Na lokálkách z Kolína do Ledečka a z Kutné Hory do Zruče nad Sázavou k žádným změnám nedochází. Pokud na stanicích jsou výpravčí, pak tam zůstanou. Jejich náhrada by byla možná pouze s modernizací zabezpečovacího systému společností Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) nebo v rámci jiných změn,„ uvedl Štáhlavský.
Jím zmíněná modernizace, spočívající zejména ve výstavbě takzvaného dálkového ovládání tratí z jednoho dispečerského centra, se právě „lokálek„ na Kutnohorsku netýká. Tento fakt sdělil Jiří Šťastný ze SŽDC. „Z těchto důvodů nedojde ke zrušení služby výpravčích na uvedených tratích,„ doplnil Šťastný. Ve stanicích na hlavních tratích na Kutnohorsku cestující výpravčího nepotkají většinou již několik let.
(Kutnohorský deník)
Ačkoliv výpravčích v posledních letech v souvislosti s modernizací vlakových tratí stále ubývá, ve stanicích na lokálních tratích na Kutnohorsku, kde výpravčí slouží, zůstanou tito zaměstnanci součástí personálu i nadále. Potvrdil to tiskový mluvčí Českých drah pro provoz osobní dopravy Petr Šťáhlavský. „Na lokálkách z Kolína do Ledečka a z Kutné Hory do Zruče nad Sázavou k žádným změnám nedochází. Pokud na stanicích jsou výpravčí, pak tam zůstanou. Jejich náhrada by byla možná pouze s modernizací zabezpečovacího systému společností Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) nebo v rámci jiných změn,„ uvedl Štáhlavský.
Jím zmíněná modernizace, spočívající zejména ve výstavbě takzvaného dálkového ovládání tratí z jednoho dispečerského centra, se právě „lokálek„ na Kutnohorsku netýká. Tento fakt sdělil Jiří Šťastný ze SŽDC. „Z těchto důvodů nedojde ke zrušení služby výpravčích na uvedených tratích,„ doplnil Šťastný. Ve stanicích na hlavních tratích na Kutnohorsku cestující výpravčího nepotkají většinou již několik let.
(Kutnohorský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/441403/
Jestli jsem tomuto výrazu dobře porozuměl 
, tak se může cestující prostorově prochodit po trati. Ono by to totiž chtělo kvalitní zabzzař, občas nefunguje a proto se ...zvýšila rychlost, komfort cestování... 
, tak se může cestující prostorově prochodit po trati. Ono by to totiž chtělo kvalitní zabzzař, občas nefunguje a proto se ...zvýšila rychlost, komfort cestování...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439418/
Se zavedením dálkového řízení dochází i k úsporám mzdových nákladů v důsledku snížení personální potřeby o sedm výpravčích a jednoho výhybkáře. „Velký důraz jsme kladli na uplatnění výpravčích, kteří se v důsledku modernizace stali nadbytečnými. Podařilo se nám docílit, že ani jeden z nich nemusel změnit profesi,„ říká Zdeněk Ježior.
Všichni výpravčí našli uplatnění především v blízkých stanicích Bohdíkov a Ruda nad Moravou za zaměstnance, kteří využili Doprovodného sociálního programu. Tři výpravčí dostali příležitost na náročnějším pracovišti v Šumperku. Jeden výhybkář na osmihodinových směnách obsazuje v pracovních dnech Bludov i Postřelmov.
Traťový úsek Zábřeh na Moravě – Šumperk prošel modernizací, včetně elektrizace, v hodnotě 1,65 miliardy korun. Všechny železniční přejezdy jsou vybaveny přejezdovým zabezpečovacím zařízením se světelnou signalizací.
Provoz v Šumperku
Každou hodinu vyráží ze Šumperku klasická třívozová souprava osobního vlaku. Ve špičkách ji doplňuje regionova, takže interval mezi vlaky je půlhodinový. Denně je zde 157 výchozích a končících osobních vlaků a sedm nákladních.
Zdejší zaměstnanci mají i povinnosti se zajištěním provozu na soukromé trati Železnice Desná ve směru Kouty nad Desnou / Sobotín. Ve zdejším depu denně projde očistou na 39 vozů z rychlíkových a osobních vlaků. V době sněhové kalamity zde byl dvakrát vyhlášen 2. stupeň zimních opatření.
(Železničář)
Všichni výpravčí našli uplatnění především v blízkých stanicích Bohdíkov a Ruda nad Moravou za zaměstnance, kteří využili Doprovodného sociálního programu. Tři výpravčí dostali příležitost na náročnějším pracovišti v Šumperku. Jeden výhybkář na osmihodinových směnách obsazuje v pracovních dnech Bludov i Postřelmov.
Traťový úsek Zábřeh na Moravě – Šumperk prošel modernizací, včetně elektrizace, v hodnotě 1,65 miliardy korun. Všechny železniční přejezdy jsou vybaveny přejezdovým zabezpečovacím zařízením se světelnou signalizací.
Provoz v Šumperku
Každou hodinu vyráží ze Šumperku klasická třívozová souprava osobního vlaku. Ve špičkách ji doplňuje regionova, takže interval mezi vlaky je půlhodinový. Denně je zde 157 výchozích a končících osobních vlaků a sedm nákladních.
Zdejší zaměstnanci mají i povinnosti se zajištěním provozu na soukromé trati Železnice Desná ve směru Kouty nad Desnou / Sobotín. Ve zdejším depu denně projde očistou na 39 vozů z rychlíkových a osobních vlaků. V době sněhové kalamity zde byl dvakrát vyhlášen 2. stupeň zimních opatření.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439411/
Dálkové řízení provozu a elektrizace trati mezi Zábřehem na Moravě a Šumperkem umožnily Českým drahám zavést přímé spoje z Nezamyslic a Brna až do Šumperku.
Dříve do Šumperku jezdily jen motoráky. Od nového jízdního řádu tu ale končí i osobní vlaky v elektrické trakci. Sedmi tisícům cestujících, kteří na této trati denně využijí služeb Českých drah, odpadlo přestupování v Zábřehu na Moravě.
Zkušenosti s řízením
V celém traťovém úseku Šumperk – Zábřeh na Moravě se od prosince zvýšila rychlost, komfort cestování, prostorová průchodnost trati i únosnost pražcového podloží. Z hlediska technologie provozu je nejvýznamnější změnou zavedení dálkového řízení drážní dopravy. „V praxi to znamená zrušení výpravčích v Bludově a Postřelmově a řízení těchto stanic ze Šumperku,„ vysvětluje přednosta Provozního obvodu Olomouc RCP Ostrava Zdeněk Ježior. V jeho obvodu již mají zkušenosti s dálkovým řízením stanic Hoštejn a Lukavice na Moravě ze Zábřehu na Moravě, stanice Moravičany z Mohelnice a stanice Štěpánov z Červenky.
Modernizace trati znamená pro železniční stanici Šumperk změnu konfi gurace kolejiště i dopravního programu. Dopravu zde nyní řídí jeden dispoziční výpravčí v nepřetržitém provozu spolu s venkovním výpravčím na denních směnách. Organizaci drážní dopravy v Postřelmově a Bludově má na starosti traťový výpravčí. V nouzových případech lze stanici Bludov řídit i místně. „S novým řízením provozu nemají výpravčí problém, několik týdnů fungoval už v Bludově, když odtud byla řízena stanice Postřelmov. Každý ale musí mít zácvik a poznání ve funkci dispozičního, venkovního i traťového výpravčího kvůli zástupnosti,„ uvádí dozorčí provozu Petr Starecki.
(Železničář)
Dříve do Šumperku jezdily jen motoráky. Od nového jízdního řádu tu ale končí i osobní vlaky v elektrické trakci. Sedmi tisícům cestujících, kteří na této trati denně využijí služeb Českých drah, odpadlo přestupování v Zábřehu na Moravě.
Zkušenosti s řízením
V celém traťovém úseku Šumperk – Zábřeh na Moravě se od prosince zvýšila rychlost, komfort cestování, prostorová průchodnost trati i únosnost pražcového podloží. Z hlediska technologie provozu je nejvýznamnější změnou zavedení dálkového řízení drážní dopravy. „V praxi to znamená zrušení výpravčích v Bludově a Postřelmově a řízení těchto stanic ze Šumperku,„ vysvětluje přednosta Provozního obvodu Olomouc RCP Ostrava Zdeněk Ježior. V jeho obvodu již mají zkušenosti s dálkovým řízením stanic Hoštejn a Lukavice na Moravě ze Zábřehu na Moravě, stanice Moravičany z Mohelnice a stanice Štěpánov z Červenky.
Modernizace trati znamená pro železniční stanici Šumperk změnu konfi gurace kolejiště i dopravního programu. Dopravu zde nyní řídí jeden dispoziční výpravčí v nepřetržitém provozu spolu s venkovním výpravčím na denních směnách. Organizaci drážní dopravy v Postřelmově a Bludově má na starosti traťový výpravčí. V nouzových případech lze stanici Bludov řídit i místně. „S novým řízením provozu nemají výpravčí problém, několik týdnů fungoval už v Bludově, když odtud byla řízena stanice Postřelmov. Každý ale musí mít zácvik a poznání ve funkci dispozičního, venkovního i traťového výpravčího kvůli zástupnosti,„ uvádí dozorčí provozu Petr Starecki.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439409/
Moderní nákladní lokomotiva Siemens ES64F4 smí na české koleje – Drážní úřad po velmi dlouhém procesu povolil její zkušební provoz. Zatím smí lokomotiva, která je technicky příbuzná s rychlíkovým Taurusem, jezdit po 1. koridoru (Děčín–Praha–Břeclav), 2. koridoru (Bohumín–Přerov–Břeclav) a jejich spojce (Přerov–Česká Třebová), sdělila tisková mluvčí Siemensu Veronika Němcová. Čtyřsystémová lokomotiva ES64F4 se může na českých tratích rozjet až na svoji nejvyšší rychlost 140 km/h.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/81342-siemens-smi-s-nakladni-lokomotivou-do-ceska/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/81342-siemens-smi-s-nakladni-lokomotivou-do-ceska/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436675/
Dálkové zabezpečení tratí je vůbec první novinkou za 170letou historii železnice, která ohrozí výpravčí jako takové. Dříve měla postupná modernizace dráhy za následek spíše změny uniforem či zavádění nových přístrojů, které výpravčím usnadňovaly práci a nahrazovaly pomocné pracovní síly. Výpravčí byli ale stále pány stanice. „V práci výpravčího lze vypozorovat několik milníků. Je to jednak zavedení modernějších zabezpečovacích přístrojů, jednak změna podoby výpravčího. Uniforma se měnila hned pětkrát. A klasickou výpravku jsme dostali až v třicátých letech. Do té doby jsme vlaky vypravovali píšťalkou. Nikdy ale novinky nenahradily naši práci,„ popisuje historii svého povolání Zapletal. Jedna z prvních předzvěstí konce byl rok 2004, kdy výpravčí na moderněji vybavených stanicích odložili klasické plácačky a červené čepice. Ani v Dobřichovicích už výpravčí vlaky nevypravují. Stačí nastavit vlaku cestu a zbytek už si obstará strojvedoucí s průvodčím. Právě průvodčí proto od března dostanou do ruky zelené terčíky, kterými budou strojvůdcům ukazovat, že všichni pasažéři nastoupili a vlak je připraven k odjezdu. Povinné pro ně nebudou ani čepice. Při vyklánění z vlaku, aby dali strojvůdci znamení, by je stejně spíše ztráceli.
Výpravčí se svého úplného konce zatím nebojí. Vidí to tak i Zapletal. Jeho nádraží sice leží na jedné z nejhlavnějších tratí v Česku, ale stále se uvažuje o tunelu z Prahy do Berouna, který by hlavní trať napřímil a z Dobřichovic by se stala prakticky lokální stanice. Navíc přestavba trati na dálkové řízení trvá léta. A kdyby konec stejně nastal? „Zkusím se dostat na místo dispečera do Prahy, odkud by byla řízena naše trať. Kdyby se to nepovedlo, o výpravčí je prý velký zájem u kamionových přepravců, kteří ocení naše dispečerské schopnosti,„ říká. Představa dráhy bez výpravčích ho ale zjevně rozesmutňuje. „Znám to z Německa, kde jsou některé stanice zamřížované a osiřelé. Vytratil se z nich život. Dráha tam ztratila své kouzlo,„ říká se slzou v oku Zapletal.
(Lidové noviny)
Výpravčí se svého úplného konce zatím nebojí. Vidí to tak i Zapletal. Jeho nádraží sice leží na jedné z nejhlavnějších tratí v Česku, ale stále se uvažuje o tunelu z Prahy do Berouna, který by hlavní trať napřímil a z Dobřichovic by se stala prakticky lokální stanice. Navíc přestavba trati na dálkové řízení trvá léta. A kdyby konec stejně nastal? „Zkusím se dostat na místo dispečera do Prahy, odkud by byla řízena naše trať. Kdyby se to nepovedlo, o výpravčí je prý velký zájem u kamionových přepravců, kteří ocení naše dispečerské schopnosti,„ říká. Představa dráhy bez výpravčích ho ale zjevně rozesmutňuje. „Znám to z Německa, kde jsou některé stanice zamřížované a osiřelé. Vytratil se z nich život. Dráha tam ztratila své kouzlo,„ říká se slzou v oku Zapletal.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434498/
Železnice se zbavuje jednoho ze svých symbolů. Postupným zaváděním dálkového zabezpečování tratí totiž pomalu vymírá povolání výpravčího. Lépe řečeno jejich počet se radikálně snižuje.
Výpravčí ze středočeských Dobřichovic Martin Zapletal svou profesi miluje. Dělá ji přibližně rok a půl a pokud by mohl, zůstal by u ní celý život.
To se mu však asi nesplní. Povolání výpravčího je totiž velmi ohroženo. Může za to pokrok. Přesněji postupná modernizace tratí v Česku. Správa železniční dopravní cesty zavádí takzvané dálkové zabezpečování tratí. V praxi to pak vypadá tak, že sto kilometrů dlouhá trať z Přerova do Břeclavi je počítačově řízena týmem dispečerů z jednoho místa - z Přerova. Ostatní mezilehlá nádraží osiřela. Výpravčí jsou tam zbyteční, a tak povětšinou zbyly pouze pokladní. Dráhy touto automatizací výrazně ušetří. Zatímco před přestavbou trati musely živit více než dvacet výpravčích, nyní jen šest. Víc lidí na řízení trati z jednoho velínu není potřeba.
Podle mluvčího Správy železniční a dopravní cesty Pavla Hally je zmíněná automatizace stále ještě v počátcích. „První na řadě jsou koridorové tratě a hlavní tratě, které z nich odbočují. Automatický provoz zavádíme většinou na tratích, které kompletně rekonstruujeme. Jsme ale stále spíše na začátku,„ říká Halla. Dodává také, že malé lokální tratě o své výpravčí nepřijdou. Správci drah se totiž přestavba těchto tratí na dálkové zabezpečení nevyplatí. Hlavním důvodem zavádění takzvaných dálkovek je bezpečnost. „Řídit jednotlivé traťové úseky z dispečinků je daleko bezpečnější, koleje jsou navíc propustnější a dá se tím uspořit i energie pro lokomotivy. Také to omezí i zpoždění vlaků,„ vysvětluje výhody novinky Petr Chrdle ze společnosti AŽD Praha, která zabezpečovací systém vyrábí. „Každé snížení vlivu lidského činitele snižuje pravděpodobnost vzniku mimořádné události,„ přidává se Halla.
(Lidové noviny)
Výpravčí ze středočeských Dobřichovic Martin Zapletal svou profesi miluje. Dělá ji přibližně rok a půl a pokud by mohl, zůstal by u ní celý život.
To se mu však asi nesplní. Povolání výpravčího je totiž velmi ohroženo. Může za to pokrok. Přesněji postupná modernizace tratí v Česku. Správa železniční dopravní cesty zavádí takzvané dálkové zabezpečování tratí. V praxi to pak vypadá tak, že sto kilometrů dlouhá trať z Přerova do Břeclavi je počítačově řízena týmem dispečerů z jednoho místa - z Přerova. Ostatní mezilehlá nádraží osiřela. Výpravčí jsou tam zbyteční, a tak povětšinou zbyly pouze pokladní. Dráhy touto automatizací výrazně ušetří. Zatímco před přestavbou trati musely živit více než dvacet výpravčích, nyní jen šest. Víc lidí na řízení trati z jednoho velínu není potřeba.
Podle mluvčího Správy železniční a dopravní cesty Pavla Hally je zmíněná automatizace stále ještě v počátcích. „První na řadě jsou koridorové tratě a hlavní tratě, které z nich odbočují. Automatický provoz zavádíme většinou na tratích, které kompletně rekonstruujeme. Jsme ale stále spíše na začátku,„ říká Halla. Dodává také, že malé lokální tratě o své výpravčí nepřijdou. Správci drah se totiž přestavba těchto tratí na dálkové zabezpečení nevyplatí. Hlavním důvodem zavádění takzvaných dálkovek je bezpečnost. „Řídit jednotlivé traťové úseky z dispečinků je daleko bezpečnější, koleje jsou navíc propustnější a dá se tím uspořit i energie pro lokomotivy. Také to omezí i zpoždění vlaků,„ vysvětluje výhody novinky Petr Chrdle ze společnosti AŽD Praha, která zabezpečovací systém vyrábí. „Každé snížení vlivu lidského činitele snižuje pravděpodobnost vzniku mimořádné události,„ přidává se Halla.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434497/
Protestovali, psali dopisy, ale zdejším obyvatelům to ale nebylo nic platné.
Počínaje 7. březnem končí pravidelný provoz na železniční lokálce mezi Opočnem a pět kilometr vzdálenou Dobruškou. Ze sedmi párů osobních vlaků zůstane jediný; a to ranní, který sváží žáky z celého kraje do tří dobrušských středních škol. Zpátky domů se budou muset dostat autobusem.
O faktickém zrušení trati informovala firma Oredo, která v Královéhradeckém kraji organizuje dopravní obslužnost.
„Počínaje březnovou změnou jízdních řádů nebude Královéhradecký kraj objednávat na trati Opočno – Dobruška vyjma jednoho páru spojů drážní dopravu. Zůstane zachován v pracovní dny mimo letní a zimní prázdniny jen ranní vlak, který se bude vzápětí vracet zpět. Ostatní spoje budou nahrazeny autobusy,„ píše se na stránkách firmy Oredo.
Starosta Dobrušky Petr Tojnar nebyl už dlouho tak rozzloben. „Je to jednostranné opatření. Několikrát jsme vyjadřovali nesouhlas s faktickým zrušením trati, nikdo se nás na to ale neptal a ani jsme nestáli za to, abychom se to dozvěděli oficiálně. Upozornili nás na to sami občané. A jednání v Hradci nikam nevedla,„ řekl starosta.
Připustil, že ranní spoj do Dobrušky, který zůstal zachován, je nejvíc využíván. „Autobus ale rozhodně lepší nebude, jede daleko delší dobu než vlak, a z Dobrušky tak bude muset vyjíždět mnohem dřív.„ V Dobrušce sice vlakové nádraží leží blízko centra, ale stanice Opočno je asi tři kilometry od centra města.
„Vlak z Opočna do Dobrušky plní pouze jednu funkci, a to odvoz cestujících do Dobrušky z vlakového nádraží v Opočně. Oproti tomu autobus zajistí navíc spojení vlakového nádraží s centrem Opočna a umožní cestovat mezi centry obou měst. Vlak vzhledem k trasování trati toto neumožňoval,„ oponuje Vladimír Záleský z Oreda.
„Pokud bude autobus v Opočně čekat na zpožděný vlak, tak mi je vcelku jedno, jestli pojedu vlakem nebo autobusem. Jen mám trochu obavy, aby letos nezrušili vlaky a po čase v tichosti neproškrtali i autobusy,„ řekl na nádraží v Dobrušce cestující Jiří Vladyka.
(Hradecký deník)
Počínaje 7. březnem končí pravidelný provoz na železniční lokálce mezi Opočnem a pět kilometr vzdálenou Dobruškou. Ze sedmi párů osobních vlaků zůstane jediný; a to ranní, který sváží žáky z celého kraje do tří dobrušských středních škol. Zpátky domů se budou muset dostat autobusem.
O faktickém zrušení trati informovala firma Oredo, která v Královéhradeckém kraji organizuje dopravní obslužnost.
„Počínaje březnovou změnou jízdních řádů nebude Královéhradecký kraj objednávat na trati Opočno – Dobruška vyjma jednoho páru spojů drážní dopravu. Zůstane zachován v pracovní dny mimo letní a zimní prázdniny jen ranní vlak, který se bude vzápětí vracet zpět. Ostatní spoje budou nahrazeny autobusy,„ píše se na stránkách firmy Oredo.
Starosta Dobrušky Petr Tojnar nebyl už dlouho tak rozzloben. „Je to jednostranné opatření. Několikrát jsme vyjadřovali nesouhlas s faktickým zrušením trati, nikdo se nás na to ale neptal a ani jsme nestáli za to, abychom se to dozvěděli oficiálně. Upozornili nás na to sami občané. A jednání v Hradci nikam nevedla,„ řekl starosta.
Připustil, že ranní spoj do Dobrušky, který zůstal zachován, je nejvíc využíván. „Autobus ale rozhodně lepší nebude, jede daleko delší dobu než vlak, a z Dobrušky tak bude muset vyjíždět mnohem dřív.„ V Dobrušce sice vlakové nádraží leží blízko centra, ale stanice Opočno je asi tři kilometry od centra města.
„Vlak z Opočna do Dobrušky plní pouze jednu funkci, a to odvoz cestujících do Dobrušky z vlakového nádraží v Opočně. Oproti tomu autobus zajistí navíc spojení vlakového nádraží s centrem Opočna a umožní cestovat mezi centry obou měst. Vlak vzhledem k trasování trati toto neumožňoval,„ oponuje Vladimír Záleský z Oreda.
„Pokud bude autobus v Opočně čekat na zpožděný vlak, tak mi je vcelku jedno, jestli pojedu vlakem nebo autobusem. Jen mám trochu obavy, aby letos nezrušili vlaky a po čase v tichosti neproškrtali i autobusy,„ řekl na nádraží v Dobrušce cestující Jiří Vladyka.
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433836/
Investice se bude týkat i regionálních tratí.
Nedávná sněhová kalamita názorně ukázala slabá místa české železniční infrastruktury. Ve velkých stanicích, které nemají elektrický ohřev výhybek, se v dobách přívalu čerstvého sněhu a zvláště silného větru i přes obrovské nasazení zaměstnanců Správy železniční dopravní cesty mnohdy nepodařilo udržet provoz. Samoohřívací výhybky jsou dosud doménou modernizovaných koridorů, ale podle vyjádření tiskového mluvčího SŽDC Pavla Hally by se měly objevit také na regionálních tratích.
Správa železniční dopravní cesty zatím provozuje asi 5 tisíc vyhřívaných výhybek, což je asi čtvrtina z celkového počtu. Průměrné náklady na zřízení ohřevu elektřinou nebo plynem se pohybují okolo čtvrt milionu korun, náklady na ohřev jedné výhybky za zimní měsíc přijdou asi na 15 tisíc korun.
(Železničář)
Nedávná sněhová kalamita názorně ukázala slabá místa české železniční infrastruktury. Ve velkých stanicích, které nemají elektrický ohřev výhybek, se v dobách přívalu čerstvého sněhu a zvláště silného větru i přes obrovské nasazení zaměstnanců Správy železniční dopravní cesty mnohdy nepodařilo udržet provoz. Samoohřívací výhybky jsou dosud doménou modernizovaných koridorů, ale podle vyjádření tiskového mluvčího SŽDC Pavla Hally by se měly objevit také na regionálních tratích.
Správa železniční dopravní cesty zatím provozuje asi 5 tisíc vyhřívaných výhybek, což je asi čtvrtina z celkového počtu. Průměrné náklady na zřízení ohřevu elektřinou nebo plynem se pohybují okolo čtvrt milionu korun, náklady na ohřev jedné výhybky za zimní měsíc přijdou asi na 15 tisíc korun.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433587/
Polská firma získala licenci od Drážní inspekce.
Společnost PKP Cargo, přední evropský dopravce, získala licenci k provozování železniční dopravy v České republice. Licence, kterou v pátek 22. ledna vydal Drážní úřad, má platnost od středy 27. ledna 2010. PKP Cargo zatím nemá smlouvu o užívání dopravní cesty, kterou vydává Správa železniční dopravní cesty. Po jejím získání může polský dopravce začít jezdit po české železnici.
Také zde může provozovat nákladní přepravu, včetně přepravy nebezpečných věcí. Společnost PKP Cargo každý den vypraví v průměru více než 1 300 vlaků. V minulém roce přepravila 104,6 milionu tun zboží.
(Železničář)
Společnost PKP Cargo, přední evropský dopravce, získala licenci k provozování železniční dopravy v České republice. Licence, kterou v pátek 22. ledna vydal Drážní úřad, má platnost od středy 27. ledna 2010. PKP Cargo zatím nemá smlouvu o užívání dopravní cesty, kterou vydává Správa železniční dopravní cesty. Po jejím získání může polský dopravce začít jezdit po české železnici.
Také zde může provozovat nákladní přepravu, včetně přepravy nebezpečných věcí. Společnost PKP Cargo každý den vypraví v průměru více než 1 300 vlaků. V minulém roce přepravila 104,6 milionu tun zboží.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433570/
Železniční koridory v Česku nutně potřebují zrychlit na 200 kilometrů v hodině. Správce tratí však zaspal
Vlaky Českých drah dál zrychlují. A to přesto, že v poslední době nedošlo k otevření výraznějších úseků modernizovaných tratí pro rychlost 160 kilometrů v hodině. Nejrychlejším spojem v Česku zůstávají expresy SC Pendolino. Ty zvýšily svou průměrnou rychlost mezi Prahou a ostravským Svinovem ze 117 na 120 kilometrů v hodině. „Další velké zrychlení vlaků lze očekávat s ukončením modernizace dalších koridorů z Prahy do Českých Budějovic a Plzně, s výstavbou první tratě na rychlost 200 kilometrů v hodině avizované společností SŽDC na Moravě a pořízením nových velmi rychlých lokomotiv,„ uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Současné trati umožňují vlakům jezdit maximální rychlostí 160 kilometrů v hodině. Na některých úsecích tak mohou dosahovat velmi vysoké průměrné rychlosti. „Například stokilometrovou trať mezi Svinovem a Olomoucí urazí vlak za pouhých 46 minut průměrnou rychlostí 132 kilometrů v hodině. A trať mezi Chocní a Pardubicemi doslova prolétne za čtvrthodinu průměrnou rychlostí dokonce 145 kilometrů v hodině,„ dodal Šťáhlavský. Průměrná rychlost zahrnuje jízdu pomalejšími úseky, například v údolích řek, rozjezdy, brždění a dobu na zastavení vlaků ve stanicích. Rychlé jsou také některé spoje EuroCity. Mezi ostravským Svinovem a Břeclaví přes 100 kilometrů v hodině, mezi Svinovem a Prahou 96 kilometrů v hodině, z Prahy do Břeclavi 95 kilometrů v hodině a z Prahy do Děčína asi 91 kilometrů v hodině. Na okolní státy to však stále nestačí. České železnice přes všechnu snahu stále výrazněji zaostávají za zahraničím.
„U nejbližšího souseda například 190 kilometrů z Berlína do Lipska ujede vlak za hodinu a třináct minut, 170 kilometrů vzdálený Norinberk a Mnichov vlak spojí za hodinu a dvě minuty,„ upozorňuje dopravní expert Petr Šlegr. Podle něj se situace nezlepší, dokud se v Česku nezačnou budovat koleje pro skutečně rychlé vlaky. „Ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), které za železniční síť odpovídají, by se měly probudit a uvědomit si, že jsme v 21. století a jinde, nejen v západní Evropě, se jezdí poněkud rychleji,„ dodává Šlegr a pokračuje: „Bohužel naše zpoždění je takové, že nás předhání i Polsko a Česká republika se tak stává bílým místem na mapě rychlostních spojení v Evropě.„ Podle něj je smutné, že i na trati Praha - Brno zaostává nejrychlejší Pendolino za autobusem. Podle odborníků by SŽDC měla v první fázi alespoň uzpůsobit současné koridory na rychlost 200 kilometrů v hodině. K tomu je především nutné vybudovat mimoúrovňové křížení tratí se silnicemi. V porovnání s cenou koridorů jsou přitom tyto náklady poměrně nízké.
(Boleslavský deník)
Vlaky Českých drah dál zrychlují. A to přesto, že v poslední době nedošlo k otevření výraznějších úseků modernizovaných tratí pro rychlost 160 kilometrů v hodině. Nejrychlejším spojem v Česku zůstávají expresy SC Pendolino. Ty zvýšily svou průměrnou rychlost mezi Prahou a ostravským Svinovem ze 117 na 120 kilometrů v hodině. „Další velké zrychlení vlaků lze očekávat s ukončením modernizace dalších koridorů z Prahy do Českých Budějovic a Plzně, s výstavbou první tratě na rychlost 200 kilometrů v hodině avizované společností SŽDC na Moravě a pořízením nových velmi rychlých lokomotiv,„ uvedl mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Současné trati umožňují vlakům jezdit maximální rychlostí 160 kilometrů v hodině. Na některých úsecích tak mohou dosahovat velmi vysoké průměrné rychlosti. „Například stokilometrovou trať mezi Svinovem a Olomoucí urazí vlak za pouhých 46 minut průměrnou rychlostí 132 kilometrů v hodině. A trať mezi Chocní a Pardubicemi doslova prolétne za čtvrthodinu průměrnou rychlostí dokonce 145 kilometrů v hodině,„ dodal Šťáhlavský. Průměrná rychlost zahrnuje jízdu pomalejšími úseky, například v údolích řek, rozjezdy, brždění a dobu na zastavení vlaků ve stanicích. Rychlé jsou také některé spoje EuroCity. Mezi ostravským Svinovem a Břeclaví přes 100 kilometrů v hodině, mezi Svinovem a Prahou 96 kilometrů v hodině, z Prahy do Břeclavi 95 kilometrů v hodině a z Prahy do Děčína asi 91 kilometrů v hodině. Na okolní státy to však stále nestačí. České železnice přes všechnu snahu stále výrazněji zaostávají za zahraničím.
„U nejbližšího souseda například 190 kilometrů z Berlína do Lipska ujede vlak za hodinu a třináct minut, 170 kilometrů vzdálený Norinberk a Mnichov vlak spojí za hodinu a dvě minuty,„ upozorňuje dopravní expert Petr Šlegr. Podle něj se situace nezlepší, dokud se v Česku nezačnou budovat koleje pro skutečně rychlé vlaky. „Ministerstvo dopravy a Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), které za železniční síť odpovídají, by se měly probudit a uvědomit si, že jsme v 21. století a jinde, nejen v západní Evropě, se jezdí poněkud rychleji,„ dodává Šlegr a pokračuje: „Bohužel naše zpoždění je takové, že nás předhání i Polsko a Česká republika se tak stává bílým místem na mapě rychlostních spojení v Evropě.„ Podle něj je smutné, že i na trati Praha - Brno zaostává nejrychlejší Pendolino za autobusem. Podle odborníků by SŽDC měla v první fázi alespoň uzpůsobit současné koridory na rychlost 200 kilometrů v hodině. K tomu je především nutné vybudovat mimoúrovňové křížení tratí se silnicemi. V porovnání s cenou koridorů jsou přitom tyto náklady poměrně nízké.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/432894/
Přílepy:Máš pravdu . Soukromníci se zatím snaží a vykonávají to co mají. Je to teprve měsíc uvidíme co ukáže budoucnost. Jinak herna jim vydělává čekárna ne. Ale i na to třeba jednou příjdou a zruší ji.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430782/
Bezpečnostné hliadky vo vlakoch ČD:Pre pracovníkov agentúr to bude zaujímavejšia práca než stáť aj 12 hodín v nejakom obchode. 
Dvojčlenné hliadky súkromnej bezp.agentúry je už možné vidieť na žst.Praha-Smíchov.Počas mojej nočnej určite neboli niekde "zašití"ale v nepravidelných intervaloch sledovali vestibul,hlavne v okolí herne,ktorú by som ja ihneď zrušil a nahradil ju čakárňou pre cestujúcich,ktorá na Smíchove chýba.Teraz musia cestujúci stáť v chladnej hale alebo na nástupišti.
Dvojčlenné hliadky súkromnej bezp.agentúry je už možné vidieť na žst.Praha-Smíchov.Počas mojej nočnej určite neboli niekde "zašití"ale v nepravidelných intervaloch sledovali vestibul,hlavne v okolí herne,ktorú by som ja ihneď zrušil a nahradil ju čakárňou pre cestujúcich,ktorá na Smíchove chýba.Teraz musia cestujúci stáť v chladnej hale alebo na nástupišti.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430714/
Já bych to nazval trochu jako kocourkov. Úplně nejdříve tu byli osožáci, pak nějaká železniční policie, pak ochranka patřící ČD , která se v r. 2008 opět zrušila . V tomto roce se opět pořídila ochranka ale už soukromé firmy . Téměř za dvacet let ČD se nic pořádného v rámci bezpečnosti nic trvalejšího neosvěčilo. Jak má problém vlakvedoucí a cestující většinou se nic neřešilo. Průvodčí jsou napadáni a k mnoha případům policie vůbec nepřijela. EC vlakem policie prochází ale tam jsou většinou slušní cestující. Mnohokrát jsem viděl zašité ochránce ve voze 1.tř. místo aby konali prohlídku soupravy a kontrolu cestujících. Doufejme že ta nová služba bude sloužit a že to není jen třeba zimní opatření a v létě se opět zruší.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430709/
Podle mě se jedná o reciproční kilometry. PJ Bohumín nasazuje loko ř.163 ("polonizivané") pouze pro polskou vozbu!!!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430698/
Poľské el.lokomotívy na vnútroštátnych vlakoch ČD:Od 13.12.2009 je možné vidieť HV radu EU 07 na R 853 Rozkoš / v úseku Praha 10.10-H.Králové 11.51 /,R 792 / HK 17.08-Praha 18.47/,Os 5655 / HK 13.05-Pardubice 13.32/Druhá lokomotíva príde do HK na vlaku Os 5650 z Pardubíc / 12.25 /kam priviezla R 252 Orlice.V prac.dni dokonca navštívi aj Jaroměř na Os 5680.Skončilo tak celodenný "odpočinok" v Prahe medzi rýchlikmi Vltava
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430694/
Z důvodů zvýšení bezpečnosti ve vlacích ČD, a.s. budou v rámci pilotního projektu v termínu od 1.2.2010 do 30.4.2010 vybrané vlaky doprovázeny dvoučlennou hlídkou bezpečnostní agentury SECURITAS ČR, s.r.o. nebo bezpečnostní agentury HPF CLEAN s.r.o.
(...)
Základní povinnosti a působnost bezpečnostních agentur ve vlacích ČD:
- Monitorovat okolí, působit preventivně a zabránit krádežím a poškozování majetku ČD a majetku cestujících,
- Zasáhnout v případě rizika napadení a přispět k ochraně života a zdraví cestujících a vlakového doprovodu
- Spolupracovat se zaměstnanci ČD a asistovat při výběru jízdného a kontrole jízdních dokladů, při ukládání pokut, při vylučování z přepravy apod.,
- V případě potřeby spolupracovat s Policií ČR, s obecní či s městskou policií.
(ždroj: ČD)
(...)
Základní povinnosti a působnost bezpečnostních agentur ve vlacích ČD:
- Monitorovat okolí, působit preventivně a zabránit krádežím a poškozování majetku ČD a majetku cestujících,
- Zasáhnout v případě rizika napadení a přispět k ochraně života a zdraví cestujících a vlakového doprovodu
- Spolupracovat se zaměstnanci ČD a asistovat při výběru jízdného a kontrole jízdních dokladů, při ukládání pokut, při vylučování z přepravy apod.,
- V případě potřeby spolupracovat s Policií ČR, s obecní či s městskou policií.
(ždroj: ČD)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/430060/
Cesta nočním vlakem již dlouho připomíná loterii. Po loňském zániku specializované železniční policie se situace paradoxně trochu zlepšila, s průvodčími totiž začali jezdit specialisté z jednotlivých krajů. Stále ale přijdou o část svého majetku ve vlacích dva a půl tisíce lidí ročně.
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/78896-nocni-vlaky-jsou-bezpecnejsi-i-kdyz-ne-zcela-bezpecne/
Celá zpráva: http://www.ct24.cz/doprava/78896-nocni-vlaky-jsou-bezpecnejsi-i-kdyz-ne-zcela-bezpecne/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/428979/
Ako som predpoludním sľúbil,pridávam foto z vykoľajenia nákladného vlaku,č.1.EC Košičan v Kolíne križuje a čaká na prích.SC pendolino z Ostravy
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/427187/
(Berounský deník)