Provoz na tratích v ČR
Zdá se, že tu chybí obecnější téma o všelijakých zajímavostech a změnách v provozu na tratích českých, moravských a slezských, tak si je dovoluji otevřít.
Ono z těch lidí na těch úřadech asi viděli naposledy vláček doma pod stromečkem ještě jako děti.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426999/
Karel mě přivedl ještě na jednu myšlenku z filmu Slunce, seno, jahody. DNES NEZASTAVUJEME MÁME ZPOŽDĚNÍ , aneb KDO SE NEDRŽÍ MÁ SMŮLU! Ale dost legrace. Takové orgány jsme volili, aby nám "sloužili" a jak napsal Karel nakonec by z nich vypadla taková "pitomost"!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426998/
Karel,pridávam sa k Vám.Tiež sa mi tá myšlienka páči.V tzv.kalamitnom JŘ by boli u všetkých vlakov uvedené upozornenia Vlak nečaká na zmeškaný prípoj Aspoň by sa nenarušila prevádzka na jednokoľajných tratiach.Inak SŽDC urýchlene odstraňuje následky nočného vykoľajenia náklad.vlaku,okrem EN Metropol a R 441 už nie je potrebný odklon,vlaky začali premávať v úseku Kolín-Záboří po jednej koľaji.Plánujem z Prahy cestovať EC 121 do Pardubíc,tak sa pokúsim o nejaké foto.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426993/
Napíši svůj subjektivní názor na veškerá řešení zpožďování vlaků při tkzv. zimní kalamitě. Zima tady byla je a bude. Zajímavé je, že i horší, jak v množství sněhu, tak v mínusových teplotách. Ale nejdůležitější bylo, že vlaky jezdily!!! Místo toho zasedají štáby, zastupitelstva a kdo ještě.... Kdysi vlak byl ve stanici OČEKÁVÁN personálem! V současné době se personál strachuje, že vlak přijede (doufám, že je to k pochopení!). Takže úplně základní otázka, kam se poděli všichni provozní zaměstnanci, kteří byli na jízdě vlaku zainteresováni??? Prázdná, neudržovaná nádraží, zastávky bez čekáren, hygieny a občerstvení. Údržba tratí a s ní spojeno vše je pomalu žádná! Situaci zachraňuje HZS. A teď budeme "přemýšlet" proč má vlak zpoždění!!!???
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426980/
Při sněhové kalamitě v uplynulých dnech mnozí lidé cestování vlakem doslova protrpěli. Někteří z nich i objednatelé dopravy tak volají po jakémsi kalamitním jízdním řádu. O rušení spojů by se chtěli dozvídat předem, ne až na nástupišti.
PRAHA Pardubice, pondělí 11. ledna. Na jednom z nejfrekventovanějších nádraží v Česku hustě sněží, rychlíky na Moravu nabírají skoro hodinová zpoždění, železniční doprava kolabuje. Kvůli hlubokým závějím nejdou přehazovat výhybky, praskají koleje a na vlaky v tu chvíli není žádné spolehnutí. Cestující do poslední chvíle netuší, zda vlak přijede, či nikoli.
Právě výše popsané železniční trable předminulého víkendu opět upozornily na to, že České dráhy postrádají krizový jízdní řád, podle kterého by jezdily v případě mimořádných událostí. Běžný jízdní řád je totiž podle odborníků hodně nahuštěný, a jakékoli zpoždění jednoho vlaku se proto záhy dominovým efektem projeví i na dalších spojích. Kdyby existoval jakýsi kalamitní řád, který by část spojů zrušil, vznikla by rezerva a zbytek vlaků by mohl jezdit na čas.
O takovýto model by stáli jak mnozí cestující, tak organizátoři dopravy ve velkých městských aglomeracích. „Chce-li se železnice stát plnohodnotnou součástí zdejší integrované dopravy, musí na ni být spolehnutí. Byli bychom pro nějaké systémové řešení, které by dopředu řeklo nějaká pravidla, co se na dráze stane v případě kalamity,„ říká Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která organizuje dopravu v hlavním městě a okolí. Podle Drápala toto téma Ropid vznese hned při dalším jednání s dopravcem. „Při jednáních s Českými drahami budeme požadovat, aby se na takovéto situace připravily lépe, než je tomu teď,„ dodává.
Jasno mají i mnozí cestující. Například osmadvacetiletý Martin jezdí denně do práce do hlavního města ze středočeských Milovic. Od minulého víkendu, kdy napadl sníh, jezdily vlaky na této trati nepředvídatelně. „Rozhodně bych byl raději, kdyby bylo při kalamitě méně spojů, ale člověk měl šanci, že skutečně pojedou,„ říká.
České dráhy ani Správa železniční dopravní cesty o zavedení kalamitního řádu neuvažují. Drahám vyhovuje současný stav, kdy se vlaky ruší či odklánějí podle potřeby. „Spoje nyní rušíme operativně tam, kde je to potřeba. Pomalu najíždíme na britský model, který právě říká, že lepší je spoj zrušit než se po celý den potýkat s následným zpožděním,„ říká mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Podle něj navíc už přes rok funguje informační systém na webu ČD, kde si mohou cestující dohledat, zda jejich vlak jede, či nikoli.
(Lidové noviny)
PRAHA Pardubice, pondělí 11. ledna. Na jednom z nejfrekventovanějších nádraží v Česku hustě sněží, rychlíky na Moravu nabírají skoro hodinová zpoždění, železniční doprava kolabuje. Kvůli hlubokým závějím nejdou přehazovat výhybky, praskají koleje a na vlaky v tu chvíli není žádné spolehnutí. Cestující do poslední chvíle netuší, zda vlak přijede, či nikoli.
Právě výše popsané železniční trable předminulého víkendu opět upozornily na to, že České dráhy postrádají krizový jízdní řád, podle kterého by jezdily v případě mimořádných událostí. Běžný jízdní řád je totiž podle odborníků hodně nahuštěný, a jakékoli zpoždění jednoho vlaku se proto záhy dominovým efektem projeví i na dalších spojích. Kdyby existoval jakýsi kalamitní řád, který by část spojů zrušil, vznikla by rezerva a zbytek vlaků by mohl jezdit na čas.
O takovýto model by stáli jak mnozí cestující, tak organizátoři dopravy ve velkých městských aglomeracích. „Chce-li se železnice stát plnohodnotnou součástí zdejší integrované dopravy, musí na ni být spolehnutí. Byli bychom pro nějaké systémové řešení, které by dopředu řeklo nějaká pravidla, co se na dráze stane v případě kalamity,„ říká Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která organizuje dopravu v hlavním městě a okolí. Podle Drápala toto téma Ropid vznese hned při dalším jednání s dopravcem. „Při jednáních s Českými drahami budeme požadovat, aby se na takovéto situace připravily lépe, než je tomu teď,„ dodává.
Jasno mají i mnozí cestující. Například osmadvacetiletý Martin jezdí denně do práce do hlavního města ze středočeských Milovic. Od minulého víkendu, kdy napadl sníh, jezdily vlaky na této trati nepředvídatelně. „Rozhodně bych byl raději, kdyby bylo při kalamitě méně spojů, ale člověk měl šanci, že skutečně pojedou,„ říká.
České dráhy ani Správa železniční dopravní cesty o zavedení kalamitního řádu neuvažují. Drahám vyhovuje současný stav, kdy se vlaky ruší či odklánějí podle potřeby. „Spoje nyní rušíme operativně tam, kde je to potřeba. Pomalu najíždíme na britský model, který právě říká, že lepší je spoj zrušit než se po celý den potýkat s následným zpožděním,„ říká mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Podle něj navíc už přes rok funguje informační systém na webu ČD, kde si mohou cestující dohledat, zda jejich vlak jede, či nikoli.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/426868/
Příměstské vlaky v okolí metropole, které využívají tisíce Středočechů při cestě do práce, mají kvůli sněhu stále problémy. Některé spoje vynechávají, jiné mají zpoždění, část má omezenou kapacitu. ČTK o tom dnes informoval Filip Drápal, mluvčí organizace Ropid, která v Praze a okolí plánuje veřejnou dopravu. Problémy jsou především na trati do Kolína, Lysé nad Labem a Berouna.
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/primestske-vlaky-v-okoli-prahy-maji-stale-problemy/419935
Celá zpráva: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/primestske-vlaky-v-okoli-prahy-maji-stale-problemy/419935
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424738/
Všichni sledujeme kalamitní situaci na celém území ČR. Problém je, že následky v provozu železnice se navyšují a zda se počasí neumoudří, nebude pomalu již z čím zajistit provoz. Například KMV ř.843 (Olomouc) a ŘV, které zajišťují provoz (R) na velké části severní Moravy, jsou již v kritickém stavu. 001, 002, 020 vadné TM, 024 prasklý chladič, 029 vadný kompresor. Tím, že většina agregátu je ve spodní části vozidla, skoro nechráněna, je velmi náchylná na jejich poškození. Rovněž výměna AKU za "gelové" není to pravé ořechové pro ŘV. Při odstavení vozů v noční době, nutno připojit ke stacionárnímu zdroji, aby nedošlo k podpětí AKU.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424162/
V ranní špičce v období od 7 do 8 hodin přijede, odjede nebo projede hlavním nádražím 50 vlaků, což v průměru obnáší jeden vlak za 72 sekund. V období od 8 do 9 hodin je uskutečněno 64 příjezdů a odjezdů, tedy průměrný interval mezi jízdou jednotlivých vlaků je dokonce 56 sekund. V jízdním řádu 2010 je pro stanici Praha hlavní nádraží naplánováno 924 tras vlaků a dalších 165 podle potřeby. Celkem tedy přes tento uzel je konstruováno 1089 tras.
Zároveň byly zproduktivněny jízdy soupravových vlaků. „Udělali jsme malou revoluci v soupravách ve snaze omezit na minimum jízdy křížem přes hlavní nádraží,„ říká Luboš Kálal. Vršovice byly poprvé využity na zpracování souprav a otáčejí se tu chebské a královéhradecké rychlíky. „Brněnské rychlíky jedou na Smíchov a obraty plzeňských rychlíků byly z Vysočan, kde se chystá rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, přesunuty též poprvé do Holešovic,„ doplňuje Kálal.
Nové pojetí soupravových jízd je dobře vidět v kategorii rychlík, u které na 165 průchozích připadá jen po 32 výchozích a končících, a kategorii EuroCity, u níž jsou ze 42 vlaků jen 3 výchozí a 2 končící. Panovaly obavy, jak se tak vysoký počet vlaků vyjezdí, prozradila mi jedna z peronních výpravčích, ale nakonec bylo první den všechno v pořádku. Jen cestující na rozdíl od jiných stanic tady nebyli zvyklí, že od jediné nástupištní hrany odjíždějí dva vlaky. V tomto směru je třeba více informovat. Neuškodí poznamenat, že uvedený rozsah dopravy by nebyl možný bez cestových návěstidel, která dělí každou kolej u nástupištní hrany na dvě poloviny.
HLAVNÍ NÁDRAŽÍ
Zvýšený provoz zde nastal kvůli tomu, že od nového jízdního řádu sem přijíždějí rychlíky od Děčína (a odjíždějí v opačném směru), zajíždějí sem všechny dálkové spoje, které projíždějí Prahou, a přibyly rovněž regionální vlaky od Čerčan a Dobříše. Podle jízdního řádu je na pražské hlavní nádraží 539 příjezdů a 540 odjezdů. V pracovní den tu můžete vidět 322 osobních vlaků, 229 rychlíků, 18 vlaků SuperCity nebo 57 vlaků EuroCity / InterCity.
(Železničář)
Zároveň byly zproduktivněny jízdy soupravových vlaků. „Udělali jsme malou revoluci v soupravách ve snaze omezit na minimum jízdy křížem přes hlavní nádraží,„ říká Luboš Kálal. Vršovice byly poprvé využity na zpracování souprav a otáčejí se tu chebské a královéhradecké rychlíky. „Brněnské rychlíky jedou na Smíchov a obraty plzeňských rychlíků byly z Vysočan, kde se chystá rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, přesunuty též poprvé do Holešovic,„ doplňuje Kálal.
Nové pojetí soupravových jízd je dobře vidět v kategorii rychlík, u které na 165 průchozích připadá jen po 32 výchozích a končících, a kategorii EuroCity, u níž jsou ze 42 vlaků jen 3 výchozí a 2 končící. Panovaly obavy, jak se tak vysoký počet vlaků vyjezdí, prozradila mi jedna z peronních výpravčích, ale nakonec bylo první den všechno v pořádku. Jen cestující na rozdíl od jiných stanic tady nebyli zvyklí, že od jediné nástupištní hrany odjíždějí dva vlaky. V tomto směru je třeba více informovat. Neuškodí poznamenat, že uvedený rozsah dopravy by nebyl možný bez cestových návěstidel, která dělí každou kolej u nástupištní hrany na dvě poloviny.
HLAVNÍ NÁDRAŽÍ
Zvýšený provoz zde nastal kvůli tomu, že od nového jízdního řádu sem přijíždějí rychlíky od Děčína (a odjíždějí v opačném směru), zajíždějí sem všechny dálkové spoje, které projíždějí Prahou, a přibyly rovněž regionální vlaky od Čerčan a Dobříše. Podle jízdního řádu je na pražské hlavní nádraží 539 příjezdů a 540 odjezdů. V pracovní den tu můžete vidět 322 osobních vlaků, 229 rychlíků, 18 vlaků SuperCity nebo 57 vlaků EuroCity / InterCity.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424118/
S novým jízdním řádem výrazně zhoustl provoz na pražském hlavním nádraží. Přibyly především rychlíky, které dřív končily na Masarykově nádraží nebo jezdily jen přes Holešovice.
Stanice Praha hlavní nádraží se od neděle 13. prosince stala nejzatíženějším nádražím v celé železniční síti ČR. Přešly sem nově všechny vlaky, které byly vedeny přes Prahu mimo tuto stanici, tedy zejména EuroCity dosud vedené přes PrahuHolešovice. Tyto vlaky nyní jezdí ve směru od Brna přes stanici Praha-Libeň na hlavní nádraží a dále úvratí přes Prahu-Holešovice směrem na Děčín a stejně tak při cestě zpět.
Dále sem míří všechny rychlíky od Děčína, resp. směr Děčín, jež po mnoho desetiletí začínaly či končily na Masarykově nádraží. Náměstek ředitele RCP Praha Luboš Kálal k tomu dodává: „Na Masarykově nádraží zůstává výhradně příměstská doprava s jedinou výjimkou, jíž je Kladno, kam jede všechno, tedy i spěšné vlaky a rychlíky.„ Po pár letech se na hlavní nádraží vrací také regionální vlaky od Dobříše a Čerčan.
O tom, jak rušný provoz na hlavním nádraží panuje, jsem si sám mohl udělat obrázek v pondělí 14. prosince. Vlak EuroCity 378 Carl Maria von Weber přijel s asi patnáctiminutovým zpožděním a obsluha upozorňuje cestující, že první dva slovenské vozy budou odvěšeny. Během pár minut odstoupí bratislavská lokomotiva řady 350 a v tu chvíli již na opačný konec najíždí rakouský Taurus, pokračující dál směrem na Děčín a Berlín. V 9.38 h už vlaková četa hlásí pohotovi k odjezdu a vlak se může rozjet. Zpoždění je zkráceno na 7 minut. Od stejného nástupiště odjíždí prakticky zároveň EC 77 Antonín Dvořák, chvíli na to R 707 a v krátkém sledu jiné čtyři vlaky přijíždějí.
Co to znamená pro všechny zdejší zaměstnance Českých drah, si lze mimo jiné udělat z těchto čísel. Příjezdů na pražské hlavní nádraží za 24 hodin je 539, odjezdů 540. V pracovní dny je výchozích, končících nebo průchozích (se zastavením) 18 spojů kategorie SuperCity, 7 EN, 42 EC, 15 IC, 11 expresů, 4 spěšné vlaky a 74 vlaků soupravových. Za jeden pracovní den je tu nejvíce rychlíků (229) a osobních vlaků (322). Navíc 7 pravidelných nákladních vlaků. Všechna tato úctyhodná čísla jsou navíc uváděna bez lokomotivních vlaků.
(Železničář)
Stanice Praha hlavní nádraží se od neděle 13. prosince stala nejzatíženějším nádražím v celé železniční síti ČR. Přešly sem nově všechny vlaky, které byly vedeny přes Prahu mimo tuto stanici, tedy zejména EuroCity dosud vedené přes PrahuHolešovice. Tyto vlaky nyní jezdí ve směru od Brna přes stanici Praha-Libeň na hlavní nádraží a dále úvratí přes Prahu-Holešovice směrem na Děčín a stejně tak při cestě zpět.
Dále sem míří všechny rychlíky od Děčína, resp. směr Děčín, jež po mnoho desetiletí začínaly či končily na Masarykově nádraží. Náměstek ředitele RCP Praha Luboš Kálal k tomu dodává: „Na Masarykově nádraží zůstává výhradně příměstská doprava s jedinou výjimkou, jíž je Kladno, kam jede všechno, tedy i spěšné vlaky a rychlíky.„ Po pár letech se na hlavní nádraží vrací také regionální vlaky od Dobříše a Čerčan.
O tom, jak rušný provoz na hlavním nádraží panuje, jsem si sám mohl udělat obrázek v pondělí 14. prosince. Vlak EuroCity 378 Carl Maria von Weber přijel s asi patnáctiminutovým zpožděním a obsluha upozorňuje cestující, že první dva slovenské vozy budou odvěšeny. Během pár minut odstoupí bratislavská lokomotiva řady 350 a v tu chvíli již na opačný konec najíždí rakouský Taurus, pokračující dál směrem na Děčín a Berlín. V 9.38 h už vlaková četa hlásí pohotovi k odjezdu a vlak se může rozjet. Zpoždění je zkráceno na 7 minut. Od stejného nástupiště odjíždí prakticky zároveň EC 77 Antonín Dvořák, chvíli na to R 707 a v krátkém sledu jiné čtyři vlaky přijíždějí.
Co to znamená pro všechny zdejší zaměstnance Českých drah, si lze mimo jiné udělat z těchto čísel. Příjezdů na pražské hlavní nádraží za 24 hodin je 539, odjezdů 540. V pracovní dny je výchozích, končících nebo průchozích (se zastavením) 18 spojů kategorie SuperCity, 7 EN, 42 EC, 15 IC, 11 expresů, 4 spěšné vlaky a 74 vlaků soupravových. Za jeden pracovní den je tu nejvíce rychlíků (229) a osobních vlaků (322). Navíc 7 pravidelných nákladních vlaků. Všechna tato úctyhodná čísla jsou navíc uváděna bez lokomotivních vlaků.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/424117/
a z Českých Budějovice do Českých Velenic už jenom s přestupem-:(
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421817/
Železniční trať z Bruntálu do Malé Morávky na krátký čas ožila. Historickým motoráčkem zvaným Hurvínek se vydaly na tuto horskou trať davy cestujících. Železniční fandové tady upořádaly akci nazvanou Jízda k Betlému.
Celý článek: http://www.infoportaly.cz/bruntalsko/bruntal/2573-s-hurvinkem-za-zachranu-zeleznice
Celý článek: http://www.infoportaly.cz/bruntalsko/bruntal/2573-s-hurvinkem-za-zachranu-zeleznice
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421660/
Drahomíra RAČÁKOVÁ, moderátorka
O 20 spojů méně a přejezd zabezpečený signalizací a závorami. Tak to v současné době vypadá na trati mezi Červenkou a Litovlí na Olomoucku. Ještě na podzim přitom po kolejích denně projelo asi 70 vlaků a železnici tam protínalo 9 nechráněných přejezdů. Soupravy musely před nimi houkat, což místní obyvatele velmi obtěžovalo.
Eva KNAJBLOVÁ, redaktorka
Dva kilometry trati, co ulice, to jeden nechráněný přejezd. Každých 10 minut hlasitě houkající vlak. Nejen hluk, ale také nebezpečí, které hrozí řidičům nebo chodcům, včetně dětí, to všechno přimělo manžele Kolouchovi z Královy ulice k tomu, aby se přesně před rokem pustili do boje za chráněné přejezdy. Oba navíc upozorňovali na to, že po trati jezdilo vlaků zbytečně mnoho.
Zdeněk KOLOUCH, obyvatel Litovle
73 vlaků celkem, když tady projíždělo, houkalo, bezpečnost žádná.
Eva KNAJBLOVÁ, redaktorka
Problém s nadměrným provozem odstranil Olomoucký kraj tím, že k polovině prosince část spojů zrušil. Se zabezpečením přejezdů je to ale horší. Ochrany se dočkal jen ten u cukrovaru, který protíná nejfrekventovanější ulici, ostatní zůstanou nezajištěné. Chybí totiž peníze.
Petr ŠRŮTEK, místostarosta Litovle /ČSSD/
Jeden přejezd stojí zhruba 6 až 8 milionů, nemáme na to.
Alois MAČÁK, náměstek hejtmana Olomouckého kraje /ČSSD/
Může to být paradoxně ještě hlasitější, než když projíždí vlak.
Eva KNAJBLOVÁ, redaktorka
Navíc proti umístění světelné signalizace i závorám brojí obyvatelé okolních ulic, ti dokonce sepsali petici.
Miroslav MAREK, obyvatel Litovle
Tady si hrávaly naše děcka, nic se tady nestalo.
Eva KADLČÍKOVÁ, autorka petice, obyvatelka Litovle
Podepsali to, že souhlasí s tím, aby byl zachován stávající stav přejezdu.
Eva KNAJBLOVÁ, redaktorka
Kolouchovi se už obrátili i na ombudsmana, ten jim pomoct odmítl. Manželé přesto svůj boj nechtějí vzdát. Eva Knajblová, Česká televize, Litovel.
(ČT 1)
O 20 spojů méně a přejezd zabezpečený signalizací a závorami. Tak to v současné době vypadá na trati mezi Červenkou a Litovlí na Olomoucku. Ještě na podzim přitom po kolejích denně projelo asi 70 vlaků a železnici tam protínalo 9 nechráněných přejezdů. Soupravy musely před nimi houkat, což místní obyvatele velmi obtěžovalo.
Eva KNAJBLOVÁ, redaktorka
Dva kilometry trati, co ulice, to jeden nechráněný přejezd. Každých 10 minut hlasitě houkající vlak. Nejen hluk, ale také nebezpečí, které hrozí řidičům nebo chodcům, včetně dětí, to všechno přimělo manžele Kolouchovi z Královy ulice k tomu, aby se přesně před rokem pustili do boje za chráněné přejezdy. Oba navíc upozorňovali na to, že po trati jezdilo vlaků zbytečně mnoho.
Zdeněk KOLOUCH, obyvatel Litovle
73 vlaků celkem, když tady projíždělo, houkalo, bezpečnost žádná.
Eva KNAJBLOVÁ, redaktorka
Problém s nadměrným provozem odstranil Olomoucký kraj tím, že k polovině prosince část spojů zrušil. Se zabezpečením přejezdů je to ale horší. Ochrany se dočkal jen ten u cukrovaru, který protíná nejfrekventovanější ulici, ostatní zůstanou nezajištěné. Chybí totiž peníze.
Petr ŠRŮTEK, místostarosta Litovle /ČSSD/
Jeden přejezd stojí zhruba 6 až 8 milionů, nemáme na to.
Alois MAČÁK, náměstek hejtmana Olomouckého kraje /ČSSD/
Může to být paradoxně ještě hlasitější, než když projíždí vlak.
Eva KNAJBLOVÁ, redaktorka
Navíc proti umístění světelné signalizace i závorám brojí obyvatelé okolních ulic, ti dokonce sepsali petici.
Miroslav MAREK, obyvatel Litovle
Tady si hrávaly naše děcka, nic se tady nestalo.
Eva KADLČÍKOVÁ, autorka petice, obyvatelka Litovle
Podepsali to, že souhlasí s tím, aby byl zachován stávající stav přejezdu.
Eva KNAJBLOVÁ, redaktorka
Kolouchovi se už obrátili i na ombudsmana, ten jim pomoct odmítl. Manželé přesto svůj boj nechtějí vzdát. Eva Knajblová, Česká televize, Litovel.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421657/
Nejrychlejší vlaky Česka: Pendolino a EuroCity - Zbyňku, jsem zvědav jak p. Šťáhlavský vydrží s těmi rychlostmi, když se na koridoru "neprovádí žádná údržba" a zatím se na něm prohání nákladní (nápravové tlaky) i osobní vlaky a již ten koridor podle toho vypadá.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421582/
I když probíhá již sériová výroba loko ř.380 ve Škodě Plzeň, vypadá to, že na "oživení" loko se bude podílet soukromá firma UniControls (HS-TRANS). Vypadá to, že loko mají problémy s řídícími systémy. Uvidíme, kdy se nám tyto loko předvedou v traťovém provozu?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421283/
Karle: u těch Elefantů je problém, že jsou ještě v garanci a tudíž se musí čekat na garanční pracovníky - to je jeden problém a druhý je, že provozní záloha 1 jednotka je málo. Kdyby byla náhrada, není problém v ostravské aglomeraci jednotku vyměnit (z PJ Bohumín hotovost)!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421271/
Předáním loko ř.749 z DKV Olomouc do DKV Praha a zajištění osobní vozby v DKV Olomouc lokomotivní řadou ř.754 se nezdařilo. Dodané loko ř.754 do DKV Olomouc "mnoho nevydržely". 020 vývaz generátoru, 021 výkon, 022 kolísá výkon, 028 prasklá hlava SM a 031 s 065 jsou zapůjčené v PJ Bohumín. Takže "čest" zachraňuje zbývající ř.749 - částečně PJ Olomouc a částečně PP Šumperk!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/421266/