Provoz na tratích v ČR

Jaký je současný stav kontrolní činnosti u Českých drah?

Úroveň kontrolní činnosti stojí v popředí našeho zájmu. K jejímu zkvalitnění byly podniknuty rozhodující kroky ihned po odčlenění funkce provozovatele dráhy celostátní a drah regionálních od ČD k SŽDC. Především byl zrušen přežitý předpis SŽDC (ČD) D15 o kontrolní činnosti při organizování a provozování drážní dopravy. Nahradilo ho Opatření ředitele odboru 11 GŘ pro kontrolní činnost při organizování a provozování drážní dopravy, které je závazné pro provádění kontrolní činnosti na všech úrovních řízení provozu.
Samozřejmě samotná kontrolní činnost se nesmí zaměřovat na „ prkotiny„. Při kontrolách klademe důraz především na základní dopravní úkony jako obsluhu zabezpečovacího zařízení, dopravní dokumentaci, dodržování hovorové kázně a další. Kontrolující zaměstnanec musí být schopen nejen bezprostředně vytknout zjištěné závady ve výkonu služby, ale zároveň je i službu konajícímu zaměstnanci vysvětlit. Současně má povinnost poradit zaměstnancům s řešením mimořádných stavů, ke kterým v provozu může dojít.

O autorovi| JIŘÍ KOLÁŘ Náměstek generálního ředitele ČD pro provoz

(Železničář)

Dopravu na železnici mezi Olomoucí a Ostravou včera neřídila technika - ale jako za starých časů výpravčí. „Postaral„ se o to blesk, který v pondělí odpoledne uhodil do reléové stanice v Jistebníku a vyřadil z provozu automatické ovládání velké části trati.
Vlaky mohly postiženým úsekem projíždět pouze na ručně zadávané příkazy výpravčích. Ti v pondělí večer používali dokonce telefony a teprve po obdržení příkazu mohli strojvedoucí projet úsek sníženou rychlostí.
Zatímco v pondělí bezprostředně po zásahu bleskem u Jistebníka stály některé soupravy téměř tři hodiny, během včerejšího dne nabíraly až půlhodinové zpoždění.
Blesk zasáhl reléovou stanici, jež automaticky řídí dopravu vlaků v úseku. „Je to v podstatě velký počítač, který kontroluje obsazenost jednotlivých kolejí a na základě toho pouští či zastavuje projíždějící soupravy,„ uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla. Oprava trvala téměř čtyřiadvacet hodin. V noci na úterý navíc opravu údajně komplikovaly problémy s osvětlením. Škody na zařízení podle Hally odborníci odhadují na stovky tisíc korun.
Porucha na trati se dotkla tisíců cestujících. Mnozí z nich neměli, jak jinak dorazit do cíle. „Zastavili jsme uprostřed pole, kde jsme stáli přes hodinu. Poté jsme popojeli pár kilometrů a zase stáli asi hodinu. Do Brna jsem dorazil o dvě hodiny později, než jsem měl,„ uvedl cestující Viktor Hahn, který úsekem jel v pondělí večer.

(Lidové noviny)

Zaměstnanci firmy Mosev Olomouc pomohli ČD

V úterý 12. května v 11.36 h spadl strom na trať mezi stanicemi Hrubá Voda a Hlubočky na Olomoucku. Rachot provázející pád mohutného stromu uslyšel zaměstnanec firmy MOSEV Olomouc Břetislav Paděra, který nedaleko odstraňoval zásněžky. Výpravčí sousedních stanic neměli o stromu na trati ani tušení, navíc tento mezistaniční úsek je nechvalně znám nedostupností signálů mobilních operátorů.
Pan Paděra stačil vyrozumět svého nadřízeného Jiřího Šustka, který následně ihned kontaktoval výpravčího žst. Hrubá Voda. Potom začal sám „hlídal trať„. Nejbližší osobní vlak 3530 se podařilo zadržet. Strom byl odstraněn hasiči SŽDC Olomouc a trať byla od 12.51 h opět sjízdná. Jako poděkování předal ředitel RCP Ostrava Petr Novák jednateli firmy MOSEV Olomouc Jiřímu Šustkovi kilometrickou banku v hodnotě 2 tisíce korun.
Z této události je patrné, jak je užitečné, když podobné firmy mají k dispozici telefonní čísla výpravčích stanic celého úseku tratě a když jsou jejich zaměstnanci proškoleni ze železniční bezpečnostní problematiky a detailně znají místní poměry.

(Železničář)

Není kvůli častějším výlukám vyšší nehodovost? Výpravčí teď mají hodně stresu.

Odpověď na tuto otázku je složitější. Je pravda, že zavádění nových technologií přináší personální úspory provozních zaměstnanců. Při mimořádnostech, které vznikají zejména při výlukových pracích, případně při vypnutí zabezpečovacího zařízení, je potom tlak na výpravčí pochopitelně Není to ale samozřejmě nic nového. Při každé výlukové akci byla práce výpravčího logicky náročnější než za normální situace i v minulosti a při mnohem silnějším rozsahu dopravy. S ohledem na objem finančních prostředků určených na údržbu, obnovu a modernizaci železniční dopravní cesty ve vlastnictví České republiky je dnes určitě rozsah výluk mnohem větší než kdysi.
Přináší i více stresových situací, které ovšem naprostá většina dotčených výpravčích bravurně zvládá, za což jim patří poděkování. V souvislosti s rozšiřováním nejmodernějšího zabezpečovacího zařízení typu ESA organizují České dráhy ve spolupráci s firmou Signal Projekt již několik let školení na trenažeru v Brně. Týká se to nejen výpravčích, ale také zaměstnanců, kteří provádějí kontrolní činnost.

O autorovi| JIŘÍ KOLÁŘ, Náměstek generálního ředitele ČD pro provoz

(Železničář)

Teroristé obsadili vlak a zajali asi čtyřicet cestujících.
Veřejně vydírají vládu a požadují propuštění některých vězňů.
Takový byl námět policejního cvičení, na kterém se podílely i složky Českých drah.
Na 4. a 5. června připravila Policie ČR v součinnosti s Odborem krizového řízení a bezpečnosti GŘ ČD cvičení na pražském hlavním nádraží. Scénář byl postaven na fiktivním únosu mezinárodního rychlíku Vindobona, který přes Prahu směřoval z Berlína do Vídně.
Vlak zastavil ve stanici Praha hlavní nádraží. Cestujícím se podařilo uniknout – kromě těch, kteří byli ve vagoně spolu s únosci. Přesný počet rukojmích není znám, hovoří se o čtyřiceti. Únosci, kterých se odhaduje na čtyři až osm, komunikují mobilním telefonem nejdříve s dispečerem Českých drah, později s policejním vyjednavačem. Mají blíže nespecifi kované, leč nesplnitelné požadavky. Po dlouhém a neúspěšném vyjednávání je rozhodnuto o nasazení speciální jednotky. Po nezbytných přípravách, zejména zajištění odstřelovačů, dochází k násilné akci a k osvobození zbytku cestujících.
Tak tedy probíhalo cvičení, ve kterém roli rukojmích sehráli policisté i železničáři. Samotnému zásahu na konci akce předcházelo více než 12 hodin přípravy v podobě vyjednávání, přesouvání příslušných jednotek, předávání pití a jídla do vlaku, přebírání „zraněného„ cestujícího nebo obyčejného čekání.
Proč se takové cvičení konalo, je asi všem jasné. Policie i ČD musí být připraveny na situaci, ke které v reálném životě bohužel může dojít. Stačí se jen podívat do historie. Dne 23. května 1977 strhli dva teroristé záchrannou brzdu na rychlíku číslo 747. Stalo se to v Nizozemsku mezi městy Assen a Groning. Další teroristé pak vtrhli do vlaku a zajali 49 cestujících jako rukojmí.
Zločinci požadovali propuštění 21 uvězněných krajanů. Teroristé z tohoto konkrétního případu patřili ke skupině usilující o samostatnost Moluckých ostrovů, které byly v té době součástí Indonésie (do roku 1945 nizozemská kolonie).
Když jednání uvázla na mrtvém bodě, vydala vláda příkaz k akci. Osm „žabích mužů„ připlavalo k vlaku kanálem. Umístili na vagony senzory, kterými zjistili, kde jsou teroristé a kde cestující. Poté se příslušníci námořní pěchoty přiblížili s brýlemi pro noční vidění až k vlaku a zahájili útok. Trval dvacet minut. Šest z devíti teroristů bylo během útoku zastřeleno.
Cvičení na pražském hlavním nádraží probíhalo na kusé koleji u pošty, operační středisko se zázemím se nacházelo ve vládním salonku na prvním nástupišti. Za vedení ČD byli přítomni náměstek generálního ředitele pro personální záležitosti Pavel Švagr a náměstek generálního ředitele pro ekonomiku Michal Nebeský. „Podobné věci jako rukojmí držená ve vlaku znám pouze z kina nebo televize. Jsme velmi rádi, že můžeme s Policií ČR spolupracovat. Tohle je ovšem situace, o níž věříme, že k ní nikdy nedojde. Pokud ale ano, tak budeme vědět, jak jednat,„ řekl Michal Nebeský. „Musím se také zmínit o stovkách policistů, kteří nám každodenně v našich vlacích pomáhají chránit cestující. Jsme jim za to vděčni,„ dodal Nebeský.

Úkol cvičení byl splněn

Akce především prověřila zabezpečení toku informací mezi vlakovým doprovodem, dispečerským aparátem a operačním střediskem Policie ČR. Železničáři měli za úkol zajistit vhodné místo pro odstavení napadené soupravy mimo hlavní průjezdné koleje, organizaci evakuace osob i poskytnutí zázemí pro zasahující policisty. Ve všech směrech zaměstnanci ČD uspěli.

Co řeší ÚRN

V útvaru rychlého nasazení (ÚRN) probíhá výcvik nepřetržitě a intenzivně. Jednou z velmi frekventovaných otázek je nebezpečí únosu prostředků hromadné přepravy osob, jako je dopravní letadlo, autobus, vlak metra a v neposlední řadě vlak. Způsoby řešení krizových situací spojených s únosem osob v těchto objektech jsou velmi specifi cké a obtížné. Proto je nezbytné uskutečňovat výcvik v reálných prostorách.

(Železničář)

Ve vlakových stanicích na Blanensku by měl zastavovat expres Brněnský drak. Podařilo se to domluvit starostům Blanska, Boskovic a Letovic na setkání s pracovníky společnosti Kordis a ministerstva dopravy. Novinka začne platit od změny jízdního řádu v prosinci. Letovičtí bojují o rychlý spoj do Prahy a zpět od té doby, co byl zrušen. „Bude to už takové čtyři roky. Spousta lidí od nás jezdí směrem na Prahu a potřebují se dostat dál, třeba do Karlových Varů nebo Plzně. Když odtud potom dojedou v šest večer do Prahy, už jim nejede žádný spoj dál domů. Proto je pro nás večerní Brněnský drak důležitý,„ nastínil situaci starosta Letovic Radek Procházka. Podle něj má Blanensko už spoje přislíbené.
Úředníci na ministerstvu dopravy zatím projednávají pouze ranní spoj. Ten vyráží z Brna před pátou hodinou ráno. Do Prahy pak přijede kolem půl osmé. „Ranní Brněnský drak by měl zastavovat také v Blansku, Skalici nad Svitavou a v Letovicích. U expresu to není vůbec obvyklé,„ sdělil Jakub Ptačinský z ministerstva dopravy. Ten si není jistý, jestli rychlý vlak zastihnou Boskovičtí. „Motorový vlak z Boskovic do Skalice totiž dorazí až deset minut poté, co odjede Brněnský drak,„ podotkl.
Obavy rozptýlil Květoslav Havlík z Kordisu. To je společnost, která zajišťuje dopravu v Jihomoravském kraji. „Lidé se z Boskovic do Skalice dostanou bez problémů autobusem. Tyto spoje navazují na vlaky v době, kdy nejede motorák,„ vysvětlil Havlík.
Starostové na schůzce k podobě nových jízdních řádů připomínkovali i další věci. Stáli třeba o to, aby na rychlíky v České Třebové navazovaly další rychlíky. To však nebylo možné splnit, protože změna by vedla k problémům na brněnském a olomouckém přepravním uzlu. „Nebyl to akutní požadavek, na rychlíky totiž navazují osobní vlaky,„ zůstává klidný letovický starosta Procházka. Podle něj na tratích na Blanensku zůstane v budoucnu počet spojů stejný jako dosud.

(Blanenský deník)

Malá žst.v znamení dvadsaťjednotky:Reč je o nenápadnej stanici Potštejn.Nájdeme ju na trati 021,od elektrifikovanej stanice Letohrad je vzdialená 21 km,od žel.križovatky v Týništi n.Orl.tiež 21 km.Slúži tu klasický výpravca s červenou čiapkou,pretože sa tu križujú vlaky,konkrétne v súčasnom gvd je to osemkrát denne.Mechanické návestidlá tu boli ešte minulý rok.Signalisti tu majú iba denné služby a tak výpravca má na starosti aj závory./Obzor/

Letos bude sezóna o měsíc delší díky dotaci ve výši 4,5 miliónu

Už do páté sezóny vjedou 1. června Slezské zemské dráhy (SZD), provozující úzkokolejnou železniční trať mezi Třemešnou a Osoblahou na Bruntálsku. Mezi letošní novinky patří nejen o měsíc prodloužená sezóna, ale i unikátní parní lokomotiva či cyklovagón. Úzkokolejná trať má délku 20 kilometrů. Po trase z Třemešné do Osoblahy vláček zastavuje v Liptani, Dívčím Hradě, Horních Povelicích, Amalíně, Slezských Rudolticích, Koberně a Bohušově.
Letos bude sezóna o měsíc delší díky dotaci ve výši 4,5 miliónu korun.
„Lákadel je samozřejmě víc, ale určitě mezi ně letos patří i nový rekreační areál v Bohušově či indiánská vesnice, ve které se hlavně děti dozvědí mnoho informací o životě indiánských kmenů Severní Ameriky,„ naznačil ředitel SZD a bohušovský starosta Robert Schaffartzik.
Nejen děti, ale i dospělí budou v jubilejní sezóně určitě obdivovat unikátní parní lokomotivu Škoda U57.001. Stroj pochází z roku 1949 a utáhne stejný počet vagónů jako parní a dieselová lokomotiva dohromady.
„I když je lokomotiva po generální opravě, je potřeba na ní odvést ještě ohromnou část práce. Musíme dosadit tlakovou brzdu, dát novou klenbu v kotli a nový lak,„ prozradil Jaromír Foltýn, předseda správní rady SZD, na adresu největší provozuschopné úzkorozchodné lokomotivy v Evropě, která se do „rodné země„ vrátila po 60 letech. Do budoucna chtějí SZD přivábit na Osoblažsko ještě více návštěvníků. „Plánujeme rozšíření o další výletní vozy, usilujeme i o převod chátrajících nádraží,„ prozradil Schaffartzik. Nádraží totiž v současné době vlastní Správa železniční dopravní cesty.
„Chtěli bychom z nich vybudovat hotýlky rodinného typu s půjčovnami kol a hospůdkami. Děláme vše pro to, abychom převod uskutečnili ještě v letošním roce,„ upozornil zástupce provozovatele. Hlavním cílem dráhy je prodloužit trať až do polských Raclawic. „Tím naplníme dávné plány o historickém propojení pruských a hornorakouských drah,„ prozradil Schaffartzik s tím, že by se jednalo o propojení dvou států unikátní tratí o rozchodu 760 milimetrů.

Na úzkokolejné trati mezi Třemešnou a Osoblahou bude od pondělí 1. června jezdit lokomotiva Faur a dva výletní vozy, a to každý čtvrtek a pátek až do 19. června. Hlavní sezóna začne 20. června, kdy na trať vyjedou parní lokomotivy: Škoda U57.001 a Resita U46.002. Parní provoz bude zajištěn vždy každou sobotu až do konce prázdnin.

(Právo)

Pamětní lepenkové jízdenky budou průvodčí cvakat na Švestkové dráze. Obce Mostecka se již dohodly s krajem na spolufi nancování sezónní železniční dopravy na trase Lovosice – Most.
Historický motorový vláček „Hurvínek„ ze Zubrnické muzeální železnice, provozovaný Jindřichohradeckými místními dráhami, bude turisty vozit do obcí. Kraj, který slíbil podporu sezónní dopravě na regionálních železničních tratích, potvrdil, že po Doupovské a Švestkové dráze se v létě nakonec skutečně rozjedou víkendové vlaky. Na trase Lovosice – Most budou vlaky jezdit o prázdninách vždy v sobotu a v neděli a o červencovém svátku. „Ve vlacích se bude podávat občerstvení, průvodčí budou cestujícím cvakat pamětní lepenkové jízdenky,„ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Veronika Kindlová a dodala: „Historický motoráček uspokojí nejen pěší, ale i cykloturisty, budou zde totiž vyhrazená místa pro kola.„
Spolufi nancování provozu na Švestkové dráze přislíbil nejen Most, ale také Korozluky, Obrnice, Libčeves, Skršín, Bělušice, Lovosice, Čížkovice, Třebívlice a Třebenice. „Celkem přijde letní provoz na více než 400 tisíc korun,„ prozradila Veronika Kindlová. Obce uhradí polovinu, zbytek zaplatí Ústecký kraj, pravděpodobně z fondu hejtmanky.
Švestková dráha je jednou z tratí, na kterých již není krajem objednávána takzvaná základní dopravní obslužnost. Dopravní spojení kraj v současnosti v obcích zajišťuje autobusy. Sezónní víkendová železniční doprava je ale podle starostů obcí zajímavým doplňkem, který by mohl do obcí přitáhnout turisty.

(Homér)

Bilance s odstupem:

V pátek 22. května došlo k přerušení provozu na sedmnácti tratích v celé republice. Na koleje popadaly stromy, které se větrem a někdy pravděpodobně i podmáčením skácely. Největší škody vznikly Českým drahám na dvou místech.
Mezi Prahou a Berounem narazil ve 14:10 hodin rychlík do spadlého stromu a lokomotiva začala hořet, škoda je odhadnuta na 800 tisíc korun. Nedošlo k žádnému zranění. Další významná škoda ve výši 200 tisíc korun vznikla na trati Stará Paka–Jaroměř, kde motorový vůz vykolejil jednou nápravou přes spadlý strom.

(Železničář)

Konespřežka České Budějovice - Linz (1/2): http://www.youtube.com/watch?v=1gScBGPKp8w
Konespřežka České Budějovice - Linz (2/2): http://www.youtube.com/watch?v=HixIBajM1og .

Možná v polovině června, snad o prázdninách. To jsou termíny, kdy by se mohla rozjet víkendová doprava na Kozí dráze z Děčína do Oldřichova u Duchova. Starostové obcí, které leží podél trati, se dohodli na spolufinancování provozu.
„Mělo by to být zhruba ve stejných částkách jako loni,„ řekl starosta Libouchce Jiří Štěrba.
Jeho město přispělo loni padesáti tisíci korunami, Jílové mělo přichystáno pětatřicet tisíc korun, Děčín se loni rozhodl nepřispět.
„Kolega Samler ani já jsme se nemohli schůzky zúčastnit, jeden kvůli nemoci, druhý kvůli pracovnímu zaneprázdnění. Měl by nás oslovit krajský úřad, jak velkou částku bude požadovat jako podíl na provozu. Pak věc seriozně projednáme v radě i zastupitelstvu, výsledek nemohu předjímat,„ řekl děčínský primátor Vladislav Raška. Telnický starosta Jaroslav Doubrava dostal od zástupců obcí, kteří se sešli tento týden na společném jednání, mandát k dalším krokům.
„Měl by oslovit provozovatele soukromé i České dráhy a zjistit ceny, shodli jsme se, že by to obce nemělo vyjít na víc peněz než loni,„ poznamenal jílovský místostarosta Václav Zibner.
Jeho město stejně jako ostatní se potýká s nedostatkem peněz, bude snižovat rozpočet o deset procent.
„Žádost o příspěvek na provoz Kozí dráhy přišel v nevhodnou dobu,„ povzdechl si Zibner.
Telnický starosta Jaroslav Doubrava jednal v pátek o možném příspěvku i na krajském úřadě.
„Musím ale nejprve zpracovat podklady, abychom věděli, jakou částku bude provozovatel požadovat, poté bychom mohli dostat nějaké peníze z fondu hejtmanky,„ vysvětlil Doubrava. Jak velká by částka mohla být, zatím netuší. „Ale před časem se hovořilo o pěti stech tisících,„ poznamenal. Loni obce do občasného provozu na trati investovaly zhruba čtvrt milionu korun.
Vlaky, pokud se obce a případný provozovatel dohodnou, by mohly jezdit od poloviny června do poloviny září. Měly by to být víkendové jízdy, každou sobotu a neděli dva párové spoje.
Aktivisté, kteří ještě nedávno tvrdili, že se o provoz na Kozí dráze zasadí, se přetransformovali do nového sdružení a od svého slibu ustoupili. Na dotazy Deníku neodpověděli, pouze v komentáři na www.decinsky.denik.cz pod článkem Kozí dráha? Jen volební sliby uvádí předseda nového sdružení Domov našim dětem Vojtěch Splítek, že: „… dle našeho názoru je při financování provozu na uvedené trati nutná účast kraje. Rozhodně není úkolem našeho neziskového sdružení suplovat povinnosti institucí, které se ze zákona mají o financování postarat. Sliby politiků dávaly naději na zprovoznění trati, bohužel máme obavy, že současná hospodářská krize je důvodem, proč se nyní k zprovoznění nikdo nezná.„ Zato armáda na svém zájmu o provoz na Kozí dráze trvá. „Důkazem toho je i to, že zhruba po dvou letech jsme v pátek ráno přesunovali transport chemiků ze cvičiště v Tisé po kolejích právě ze zastávky v Libouchci do Liberce,„ řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Poznamenal ale, že to, zda vlaky budou pravidelně jezdit nezáleží na armádě, ale na tom, zda kraj objedná spoje.
Vlaky na Kozí dráze se zastavili s koncem roku 2007. Kraj kvůli ztrátovosti neobjednal spoje. O trase se uvažovalo pro výstavbu dálničního přivaděče, ale to ministerstvo životního prostředí loni v létě zatrhlo. Loni byla trať v havarijním stavu, a tak vlaky se tu projely jen párkrát.

(Děčínský deník)

Bez práce dispečera se železnice neobejde. Dotýká se jak bezpečnosti, tak plynulosti provozu. Ředitel Odboru 11 pro Centrální dispečerské pracoviště Přerov Vítězslav Nesvadba mluví o dálkovém řízení dopravy.

Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_20nouz.htm

Na trati v úseku Hronov – Žabokrky bude ve dnech 8. května až 28. června uzavřena frekventovaná silnice mezi Hronovem a Policí nad Metují. Objízdné trasy pravidelných autobusových spojů jsou natolik dlouhé, že se společnost OREDO, která organizuje regionální dopravu, rozhodla u ČD objednat 27 zvláštních vlaků. Ty každý den posílí dopravu v úseku Náchod–Police nad Metují. Kromě toho ČD pomohou zastavováním vybraných spěšných vlaků na zastávce Hronov-zastávka.

(Železničář)

Nedávná návštěva hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka na zkušební trati ve Velimi přinesla naději pro Českou Třebovou, která by se v brzké době mohla stát opět významným dopravním železničním uzlem, jakým byla v minulosti. „Dnešní stav, kdy není bez důkladné znalosti jízdního řádu možné zjistit, který vlak vyšší kvality v České Třebové opravdu zastaví, by mohl být minulostí,„ řekl Martin Netolický, který se cesty hejtmana také účastnil stejně jako náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Antonín Blažek. „Z jednání s panem náměstek mám velice dobrý pocit, mimo jiné nám přislíbil zprostředkování jednání s ředitelem odboru koncepce osobní dopravy při ČD,„ dodal nejmladší zastupitel Pardubického kraje. Změny v jízdním řádu, které by vrátily vlaky vyšší kvality vyjma Pendolina, se však dají čekat až po dostavbě nového terminálu v České Třebové.

(Orlický deník)

Moderní soupravy pro spojení z Trutnova do Jeleniej Góry vypraví zase severní sousedé

Po loňské příznivé zkušenosti se zájmem polských a českých turistů začnou v sobotu 6. června jezdit osobní vlaky mezi Trutnovem a Jeleniej Górou .

Celá potěšující zpráva i s jízdním řádem: http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/vlaky-zacnou-opet-jezdit-pres-kralovec-do-polska.html

Na budoucím dopravním terminálu v České Třebové bude zastavovat více vlaků. Slibují to politici kraje i města, kteří jednají s Českými drahami a státem. Usilují o to, aby městem, kde roste rozsáhlý dopravní terminál s podzemním parkovištěm, expresní vlaky jen neprojížděly.
„Přístup Českých drah není zcela koncepční. Některé vlaky stejné kategorie v České Třebové zastavují a jiné jen projíždějí. Situace je nepřehledná. Lidé si často stěžují, že nastoupí do vlaku Eurocity v Brně, v České Třebové se připraví k výstupu, ale vlak zastaví až v Pardubicích,„ říká krajský zastupitel Martin Netolický. Ten spolu s hejtmanem vede jednání s Českými drahami.
V České Třebové zastavují dnes všechny rychlíky, ale z expresů a vlaků Supercity či Intercity jen některé. Podle Českých drah má město spojení dostatečné. Ale jiný pohled zřejmě přinese konec roku 2010, kdy město dostaví terminál spojující vlakové a autobusové nádraží s podzemním parkovištěm pro 270 aut.
„Česká Třebová má nadstandardní spojení v rámci České republiky. Ale vnímáme, že zde vzniká velký dopravní terminál. Na to budeme muset nějakým způsobem reagovat, protože spádová oblast Třebové se tím ještě rozšíří,„ říká ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah Michal Štěpán.
O zastavování více dálkových vlaků usiluje dlouhodobě zdejší radnice. Podle starosty Jaroslava Zedníka se to podaří. „Po otevření terminálu by měly všechny rychlíky a dálkové vlaky u nás zastavovat. Jen o pendolinech se zatím nemůžeme bavit,„ uvedl Zedník.
Podle předchozího prohlášení Českých drah je totiž Pendolino vlak určený ke spojení krajských měst a do města typu České Třebové nepatří.

(Mladá fronta DNES)

Na známou osoblažskou železniční trať vyjel technický unikát: úzkorozchodná parní lokomotiva Škoda. Je to poslední z pěti exemplářů, které byly vyrobeny před šedesáti lety Škodovkou pro Jugoslávii.
Škodovka bývala evropská velmoc ve výrobě parních lokomotiv. Z pěti úzkorozchodných lokomotiv pro Jugoslávii už byly čtyři zlikvidovány sešrotováním. Poslední existující exemplář vyrobený v roce 1948 vypátral rakouský milovník úzkokolejek v Bosně.
Lokomotiva Škoda byla v havarijním stavu a rakouský majitel si k opravě vybral krnovskou firmu Olpas. Odborníci v Olpasu z tohoto šrotu dokázali vykouzlit nablýskanou, plně funkční lokomotivu, která vypadá, jako kdyby včera sjela z výrobní linky.
Protože rakouští sběratelé v současnosti mají ve svém depu několik funkčních úzkokolejných lokomotiv a pro zachráněnou škodovku nemají využití, zapůjčili ji pro historické jízdy na Osoblažce.
„Protože máme stejné zájmy a padli jsme si s Rakušany do oka, zapůjčili nám tuto lokomotivu za velmi výhodných podmínek na patnáct let. Jsou to podobní šílenci do železniční historie jako my, kteří se motáme kolem Osoblažky. Rozdíl je v tom, že oni se úzkokolejkami baví čtyřicet let, zatímco my jsme se jim začali věnovat před pěti lety,„ dodal Jaromír Foltýn z Olpasu.
První pasažéry sveze lokomotiva Škoda na Osoblažce tento čtvrtek, ale zatím to budou jen prezentační jízdy pro polskou delegaci a rakouské partnery. Veřejnost se poprvé může na této kuriozitě projet 1. června.
Pětinápravová tendrová lokomotiva Škoda původně sice měla černý nátěr, ale aby se laikům na Osoblažce příliš nepletla se svou menší sestřičkou, parní úzkokolejnou lokomotivou Resita, dostala nátěr v kombinaci s modrou.
Skutečnou lahůdku chystá Olpas na 20. června na Den železnice, kdy Osoblažkou poprvé v historii pojede souprava se dvěma parními lokomotivami: Škodou a Resitou.
„Příznivci osoblažské úzkokolejky už určitě znají naši druhou parní lokomotivu Resitu, která byla vyrobena v Rumunsku. Pro srovnání, lokomotiva Škoda má asi dvojnásobný výkon a je asi o dva metry delší. To znamená, že také utáhne soupravu s více vagony a my budeme moci turistům a železničním fanouškům na Osoblažce představit při nostalgických jízdách více železničních zajímavostí a atrakcí,„ dodal Foltýn.
Jednou z nových atrakcí na Osoblažce bude indiánská vesnice u Bohušova, kde bude mít historický vláček zastávku přímo u obřího týpí z Kanady, které má kapacitu na sedmdesát lidí.

(Bruntálský a krnovský deník)

Kozí dráha zatím nepojede. Starostové obcí ležících podél trati se nesešli, aby se dohodli, kolik která obec či město přispěje.
„Všechny jsem znovu kontaktoval, další schůzka je příští týden,„ řekl telnický starosta Jaroslav Doubrava, jenž za aktivitami zprovoznit alespoň na léto Kozí dráhu stojí především.
Děčínský primátor Vladislav Raška by provoz na dráze podpořil. Kolik by město mohlo z rozpočtu dát, ale nevěděl. „Nemám o tom, že by vlaky měly a v jakých intervalech jezdit, vůbec žádné informace. Až dostanu nějaké návrhy, projednáme je v radě i v zastupitelstvu,„ řekl Raška. Podivil se ale nad tím, kam se vytratily sliby dané některými kandidáty před krajskými volbami o tom, že začne jezdit šest párových spojů denně.
„Byly to zase jen vějičky na voliče, teď je zřejmé, že jejich splnění je nereálné, když kraj trať plně zprovoznit nechce, protože na to nejsou peníze,„ poznamenal Raška.
Ani jílovský starosta Petr Schlösinger nic bližšího o letním provozu na Kozí dráze neví.
„Loni jsme od starosty Doubravy dostali alespoň nějaké kalkulace, letos nic. Jílové na provoz zřejmě nepřispěje a ani nemůže, když neví, kolik by to mělo stát,„ řekl starosta. Telnický Doubrava neexistenci kalkulace letního provozu vlaků zdůvodnil tím, že žádnou neudělal, protože se obce nedomluvily.
„Mám své práce dost, přece nebudu dělat kalkulaci na něco, co se třeba ani neuskuteční. Potřebuji, aby mě starostové dotčených obcí pověřili, vyjádřili souhlas s tím, že přispějí a já pak budu zpracovávat konkrétní návrhy a činit další kroky,„ tvrdil Doubrava. O provoz na trati zatím neprojevili zájem ani aktivisté ze sdružení, jež bojovala proti tomu, aby se namísto Kozí dráhy stavěl dálniční přivaděč. „Ani neměli tolik slušnosti, aby mě informovali, že se přetransformovali do nějakého nového sdružení,„ poznamenal Doubrava, jenž loni aktivistům v boji proti přivaděči notně pomáhal.
Aktivisté vytvořili nové sdružení s názvem Domov našim dětem. Jeho předsedou je Vojtěch Splítek, místopředsedou Tomáš Freiberg. Už před časem Freiberg uvedl, že nové sdružení přebírá aktivity původního SED. Na písemné dotazy, zda se nějakým způsobem členové sdružení zasazují o provoz na Kozí dráze, jak před rokem slibovali, ani jeden z nich neodpověděl. Na svých webových stránkách ale kritizují ty, které před rokem oslavovali jako své spojence.
„S velkou pravděpodobností nikdo žádné podklady nezpracuje. Můžeme pak jen hádat, zda to byl úmysl, lajdáctví, nezájem nebo takové „jako„ předstírání zájmu. A kdo všechno už dříve slíbil pomoc Kozí dráze? Z ČSSD např. Foldyna, Sinko i jejich celostátní lídr Paroubek. Telnický starosta Doubrava i komunističtí zastupitelé,„ píší.
Jedinou konkrétní odpověď dal zatím starosta Libouchce Jiří Štěrba. „Přispěli bychom padesát tisíc korunami jako loni,„ řekl.
Podle krajské radní Jany Ryšánkové by kraj, pokud se obce dohodnou, provoz letos podpořil. Podle Jaroslava Foldyny by to ale bylo jen pár desítek tisíc korun.

(Děčínský deník)