Provoz na tratích v ČR
Zdá se, že tu chybí obecnější téma o všelijakých zajímavostech a změnách v provozu na tratích českých, moravských a slezských, tak si je dovoluji otevřít.
Na jediné úzkorozchodné trati SŽDC chystají Slezské zemské dráhy, které zde provozují historické vlaky, řadu novinek. Více na jejich stránkách.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/316093/
Dvě třetiny ve vlaku a jedna na nádraží -tak vypadá pracovní doba policistů, kteří zabezpečují a doprovázejí vlaky
Dohled nad divokými fanoušky, kteří jedou na zápas svého klubu, doprovod nebezpečných zásilek, ale třeba i potírání kouření také patří k práci policejního oddělení doprovodu vlaků. To dbá hlavně o to, aby byla cesta vlakem bezpečná.
Vedoucí oddělení Josef Vlček uvedl, že velikým problémem, se kterým se tato skupina denně potýká, jsou vlakoví zloději. „Máme vytypované vlaky, kde dochází ke krádežím. Jsou to především mezinárodní a noční spoje,„ uvádí. „Zloději většinou pracují v dobře organizovaných skupinách, rychle si předávají informace, jsou nenápadní a tiší. Ve velké míře jsou to cizinci. Taková šesti nebo sedmičlenná skupina pak na našem území ’pracuje’ třeba týden,„ vysvětluje Vlček.
Zloději dali bezdomovcům telefony
Jeho kolega, vedoucí směny, Jiří Hodan podotýká, že zloději se policistů většinou zaleknou a trestné činnosti zanechají. „Setkali jsme se ale i s tím, že koupili bezdomovcům mobilní telefony a ti jim pak dávali echo, do kterého vlaku jsme nastoupili,„ vypráví Hodan.
Osmdesát procent ztracených věcí se podaří vypátrat. V taškách už ale nejsou cennosti a už vůbec ne peníze.
„Zloději se všech věcí velmi rychle zbavují. Není výjimkou, že potom třeba najdeme peněženku nebo kabelku v kolejišti,„ sděluje Vlček.
Musí doprovázet fanoušky
Náplní oddělení je i zajištění bezpečnosti při cestě fanoušků na zápas. Letos takto policisté zasahovali celkem 32krát. Nejotrlejší fanoušky mají kluby Sparta, Slavie a ostravský Baník. „V tomto směru musíme naši činnost koordinovat s ostatními odděleními. Například když k nám jede Sparta, už v Praze se monitoruje, kolik fanoušků nastoupí do vlaku. Podle toho se určí počet hlídek, který je doprovodí. Snažíme se držet fanoušky od běžných cestujících. Třeba v případě Baníku Ostrava, který má stovky fanoušků, se vypravují i zvláštní vlaky,„ vysvětluje vedoucí oddělení Vlček.
Hodan zmiňuje jednu příhodu. „Doprovázeli jsme fanoušky Sparty. Do vagonu chtěl s nimi nastoupit i jeden slávista. Nechtěl si nechat říct a my jsme ho museli dost přesvědčovat, že to opravdu není dobrý nápad a mohlo by to špatně skončit. Nakonec nás poslechl,„ poznamenal Hodan. Podle něho je veliký problém v tom, že příznivci klubů na sebe často nabalují nebezpečné extremistické skupiny. „Jejich agresivita se rok od roku zvyšuje,„ konstatuje Hodan.
Kontrolují kuřáky
Přestupky, jako kouření, pohyb v kolejišti, znečišťování kupé a porušování veřejného pořádku, jsou další případy, které oddělení řeší. „Od ledna do listopadu se policisté zabývali celkem 578 takovými přestupky, za které udělili pokuty přesahující 122 tisíc korun,„ uvádí západočeská policejní mluvčí Jolana Číhová. Jak ale sami policisté říkají, co se týče zákazu kouření, nelze tento nešvar potírat stoprocentně. „Nemůžeme být na deseti místech najednou a každého chytit za ruku,„ říká Hodan s tím, že jen letos udělili dopadeným kuřákům téměř pět set pokut.
Policisté z oddělení doprovodu vlaků prý stráví dvě třetiny pracovní doby ve vlaku a jednu třetinu na nádraží. Jen letos doprovázeli téměř dva a půl tisíce vlaků. Při svých cestách zadrželi 50 celostátně hledaných osob, ale třeba také asistovali při úrazech na trati. Jejich oddělení je patnáctičlenné a brzy se rozroste ještě o devět lidí. „Výkon služby provádějí v rámci celého kraje, ve směru Praha, Klatovy, Cheb, Domažlice, a České Budějovice. Pokud je potřeba, pracují i za hranicemi kraje,„ uvádí Číhová.
„Jejich práce je náročná a nebezpečná. Vypovídá o tom i statistika, která říká, že právě policisté z tohoto oddělení tvoří vysoké procento muži zákona, které při výkonu služby někdo napadl,„ uzavírá mluvčí.
(Plzeňský deník)
Dohled nad divokými fanoušky, kteří jedou na zápas svého klubu, doprovod nebezpečných zásilek, ale třeba i potírání kouření také patří k práci policejního oddělení doprovodu vlaků. To dbá hlavně o to, aby byla cesta vlakem bezpečná.
Vedoucí oddělení Josef Vlček uvedl, že velikým problémem, se kterým se tato skupina denně potýká, jsou vlakoví zloději. „Máme vytypované vlaky, kde dochází ke krádežím. Jsou to především mezinárodní a noční spoje,„ uvádí. „Zloději většinou pracují v dobře organizovaných skupinách, rychle si předávají informace, jsou nenápadní a tiší. Ve velké míře jsou to cizinci. Taková šesti nebo sedmičlenná skupina pak na našem území ’pracuje’ třeba týden,„ vysvětluje Vlček.
Zloději dali bezdomovcům telefony
Jeho kolega, vedoucí směny, Jiří Hodan podotýká, že zloději se policistů většinou zaleknou a trestné činnosti zanechají. „Setkali jsme se ale i s tím, že koupili bezdomovcům mobilní telefony a ti jim pak dávali echo, do kterého vlaku jsme nastoupili,„ vypráví Hodan.
Osmdesát procent ztracených věcí se podaří vypátrat. V taškách už ale nejsou cennosti a už vůbec ne peníze.
„Zloději se všech věcí velmi rychle zbavují. Není výjimkou, že potom třeba najdeme peněženku nebo kabelku v kolejišti,„ sděluje Vlček.
Musí doprovázet fanoušky
Náplní oddělení je i zajištění bezpečnosti při cestě fanoušků na zápas. Letos takto policisté zasahovali celkem 32krát. Nejotrlejší fanoušky mají kluby Sparta, Slavie a ostravský Baník. „V tomto směru musíme naši činnost koordinovat s ostatními odděleními. Například když k nám jede Sparta, už v Praze se monitoruje, kolik fanoušků nastoupí do vlaku. Podle toho se určí počet hlídek, který je doprovodí. Snažíme se držet fanoušky od běžných cestujících. Třeba v případě Baníku Ostrava, který má stovky fanoušků, se vypravují i zvláštní vlaky,„ vysvětluje vedoucí oddělení Vlček.
Hodan zmiňuje jednu příhodu. „Doprovázeli jsme fanoušky Sparty. Do vagonu chtěl s nimi nastoupit i jeden slávista. Nechtěl si nechat říct a my jsme ho museli dost přesvědčovat, že to opravdu není dobrý nápad a mohlo by to špatně skončit. Nakonec nás poslechl,„ poznamenal Hodan. Podle něho je veliký problém v tom, že příznivci klubů na sebe často nabalují nebezpečné extremistické skupiny. „Jejich agresivita se rok od roku zvyšuje,„ konstatuje Hodan.
Kontrolují kuřáky
Přestupky, jako kouření, pohyb v kolejišti, znečišťování kupé a porušování veřejného pořádku, jsou další případy, které oddělení řeší. „Od ledna do listopadu se policisté zabývali celkem 578 takovými přestupky, za které udělili pokuty přesahující 122 tisíc korun,„ uvádí západočeská policejní mluvčí Jolana Číhová. Jak ale sami policisté říkají, co se týče zákazu kouření, nelze tento nešvar potírat stoprocentně. „Nemůžeme být na deseti místech najednou a každého chytit za ruku,„ říká Hodan s tím, že jen letos udělili dopadeným kuřákům téměř pět set pokut.
Policisté z oddělení doprovodu vlaků prý stráví dvě třetiny pracovní doby ve vlaku a jednu třetinu na nádraží. Jen letos doprovázeli téměř dva a půl tisíce vlaků. Při svých cestách zadrželi 50 celostátně hledaných osob, ale třeba také asistovali při úrazech na trati. Jejich oddělení je patnáctičlenné a brzy se rozroste ještě o devět lidí. „Výkon služby provádějí v rámci celého kraje, ve směru Praha, Klatovy, Cheb, Domažlice, a České Budějovice. Pokud je potřeba, pracují i za hranicemi kraje,„ uvádí Číhová.
„Jejich práce je náročná a nebezpečná. Vypovídá o tom i statistika, která říká, že právě policisté z tohoto oddělení tvoří vysoké procento muži zákona, které při výkonu služby někdo napadl,„ uzavírá mluvčí.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/316088/
Královéhradecké RCP je jediné, které vzniklo úplně nově oproti původním pěti regionálním centrům provozu (RCP) tzv. starého typu. Ta až do 30. srpna odborně zajišťovala řízení provozu na železniční dopravní cestě. Jejich součástí bylo i dispečerské operativní řízení. Od 1. září 2008 vzniklo šest RCP, pracovně nazývaných nového typu. Bylo z nich vyjmuto operativní řízení, které v celé síti řídí zástupce ředitele Odboru řízení provozu a organizování drážní dopravy z Prahy.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50kori.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50kori.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/315933/
Brněnské Regionální centrum provozu (RCP) působí nejen v Jihomoravském kraji, ale i Vysočina a částečně ve Zlínském kraji. Pro všechny zmíněné kraje slouží pět provozních obvodů, které jsou takřka kopiemi původních uzlových železničních stanic.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50vyst.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50vyst.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/315930/
Horské tratě patřily a patří pro příznivce železnice vždy mezi ty nejatraktivnější. Ať už je to pro jejich krajinnou scenérii, nutnost vedení vlaků silnými lokomotivami či zpravidla kombinaci těchto jevů. Jednou z nejpopulárnějších tratí tohoto typu u nás je trať č. 292 Krnov–Šumperk, vedoucí přes Ramzovské sedlo v Jeseníkách, kde dosahuje nadmořské výšky 760 metrů.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50ramz.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50ramz.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/315929/
Regionální centrum provozu (RCP) se sídlem v Ústí nad Labem působí celkem ve čtyřech českých krajích. Zahrnuje nejen celý Ústecký, ale iKarlovarský kraj a zasahuje částečně i do krajů Středočeského a Libereckého. Specifikem ústeckého RCP je dlouhá hranice se sousedním Saskem, potažmo Bavorskem, která s sebou přináší velké zátěžové toky.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50ovla.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50ovla.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/315919/
V letní sezoně byl o železniční trasu přes Královec zájem. Problémy u sousedů zatím znemožňují pokračovat
Železniční spojení českého a polského pohraničí mělo být od neděle obnoveno. Ale není. Královéhradecký kraj je tak jediný v České republice, který nemá se zahraničním sousedem železniční přechod s pravidelnou osobní dopravou.
„Máme vše připraveno, ale nejedeme. Problém vznikl na polské straně. Jednáme, resp. společnost Viamont, aby vlaky vyjely na začátku roku. Moc šancí tomu ale nedávám,„ říká za společnost Oredo (Organizátor regionální dopravy) Pavel Matouš.
„Základním problémem je nedostatek peněz na polské straně. A to, že byla letní sezona velmi úspěšná, bohužel nikoho nezajímá. Teoretická šance však ještě existuje. Zkoušeli jsme to i tak, že bychom coby Viamont jezdili sami. Jenom do Lubawky a bez Poláků. Ani to se však zatím nedaří. Ale nevzdáváme se. Uvidíme ještě, jak dopadne jednání s Královéhradeckým krajem,„ říká k současné situaci Jan Ivanko z dopravní společnosti Viamont, střediska Svoboda nad Úpou.
Několikaměsíční změna, kdy vlaky v Královci odbočovaly na Žacléř, tedy nekončí. „Jízdní řád zůstává v platnosti tak, jak byl. Jsou tam jen několikaminutové odchylky u dojezdových časů do Trutnova,„ potvrdil Ivanko.
Přeshraniční linka 043 z Trutnova se v turistické sezóně osvědčila. „Nikdo takový úspěch nečekal. Ve vlaku jezdilo i přes 300 lidí, nejslabší obsazenost byla 68 pasažérů. To jsou velmi dobrá čísla. Průměrně to vycházelo přes 100 cestujících na soupravu,„ vypočítává Pavel Matouš.
Jednání s polskou stranou bývají v těchto věcech složitá. A to se potvrdilo i tentokrát. Přestože původní rokování o pokračování přeshraničního spojení vypadala nadějně. „První problém vznikl s jejich vlakem, který dopravu zajišťoval. Musel do opravy. Přestavěli jsme to tedy na českou řadu 810, což je náš klasický motorák. Souhlasili, ale že na to nedají ani korunu. Tak přišlo na řadu řešení s cestou pouze do Lubawky. S tím, že by Viamont ten kousek od hranic jel zadarmo. V tomto případě však Poláci požadují velmi vysokou částku za údržbu trati. Tím to vlastně úplně odepsali,„ dodává k situaci Matouš.
Pro nový jízdní řád bylo připraveno šest párů spojů. Tři v pracovní dny mezi Trutnovem a Lubawkou, tři víkendové, spojující okresní město s Jeleniou Górou. Ta je zajímavým a často navštěvovaným turistickým cílem.
(Krkonošský deník)
Železniční spojení českého a polského pohraničí mělo být od neděle obnoveno. Ale není. Královéhradecký kraj je tak jediný v České republice, který nemá se zahraničním sousedem železniční přechod s pravidelnou osobní dopravou.
„Máme vše připraveno, ale nejedeme. Problém vznikl na polské straně. Jednáme, resp. společnost Viamont, aby vlaky vyjely na začátku roku. Moc šancí tomu ale nedávám,„ říká za společnost Oredo (Organizátor regionální dopravy) Pavel Matouš.
„Základním problémem je nedostatek peněz na polské straně. A to, že byla letní sezona velmi úspěšná, bohužel nikoho nezajímá. Teoretická šance však ještě existuje. Zkoušeli jsme to i tak, že bychom coby Viamont jezdili sami. Jenom do Lubawky a bez Poláků. Ani to se však zatím nedaří. Ale nevzdáváme se. Uvidíme ještě, jak dopadne jednání s Královéhradeckým krajem,„ říká k současné situaci Jan Ivanko z dopravní společnosti Viamont, střediska Svoboda nad Úpou.
Několikaměsíční změna, kdy vlaky v Královci odbočovaly na Žacléř, tedy nekončí. „Jízdní řád zůstává v platnosti tak, jak byl. Jsou tam jen několikaminutové odchylky u dojezdových časů do Trutnova,„ potvrdil Ivanko.
Přeshraniční linka 043 z Trutnova se v turistické sezóně osvědčila. „Nikdo takový úspěch nečekal. Ve vlaku jezdilo i přes 300 lidí, nejslabší obsazenost byla 68 pasažérů. To jsou velmi dobrá čísla. Průměrně to vycházelo přes 100 cestujících na soupravu,„ vypočítává Pavel Matouš.
Jednání s polskou stranou bývají v těchto věcech složitá. A to se potvrdilo i tentokrát. Přestože původní rokování o pokračování přeshraničního spojení vypadala nadějně. „První problém vznikl s jejich vlakem, který dopravu zajišťoval. Musel do opravy. Přestavěli jsme to tedy na českou řadu 810, což je náš klasický motorák. Souhlasili, ale že na to nedají ani korunu. Tak přišlo na řadu řešení s cestou pouze do Lubawky. S tím, že by Viamont ten kousek od hranic jel zadarmo. V tomto případě však Poláci požadují velmi vysokou částku za údržbu trati. Tím to vlastně úplně odepsali,„ dodává k situaci Matouš.
Pro nový jízdní řád bylo připraveno šest párů spojů. Tři v pracovní dny mezi Trutnovem a Lubawkou, tři víkendové, spojující okresní město s Jeleniou Górou. Ta je zajímavým a často navštěvovaným turistickým cílem.
(Krkonošský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/315244/
Stanice Hranice na Moravě byla do poloviny prosince poslední, kde ještě výpravčí s červenou čepicí fungoval
K zásadní změně v řízení provozu železniční dopravy došlo od neděle 14. prosince na hlavním vlakovém nádraží v Hranicích. V souvislosti se změnou jízdního řádu zde totiž přestala působit postava, která byla se železniční dopravou od dávné minulosti neodmyslitelně spjata – výpravčí. S typickou červenou čepicí na hlavě a výpravkou v ruce ho už na hranickém nádraží nepotkáte. „Systém výpravy vlaku postavením návěstidla a personálem dopravce se využívá řadu let a postupně se rozšiřuje na další tratě a do dalších stanic, především tam, kde pro tento krok vytváří podmínky modernizace železničních stanic a zabezpečovacích systémů,„ vysvětlil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah. Výpravčí jsou podle něj v současnosti již na ústupu. Bez výpravčího funguje i řada velkých nádraží, mezi kterými nechybí Hlavní nádraží v Praze, na jehož osmi nástupištích se během 24 hodin vystřídá přibližně osm stovek vlaků.
Ukončení výpravy vlaků výpravčím v Hranicích souvisí s postupným zapojováním tratě mezi Přerovem a Ostravou do systému centrálního dálkového řízení. Z dispečerského pracoviště v Přerově má být od příštího roku řízena veškerá doprava na této trase. Podobně je dnes řízena i stokilometrová trať z Přerova do Břeclavi, kde se systém dálkového řízení osvědčil.
„Stanice Hranice na Moravě byla do poloviny prosince poslední, kde ještě výpravčí s červenou čepicí fungoval,„ řekl Šťáhlavský, který zároveň ujišťuje, že nemůže být ohrožena bezpečnost provozu. V souvislosti s moderní technikou a zabezpečovacími systémy totiž dochází k zajištění vyšší bezpečnosti provozu.
Vlaky jsou dnes z Hranic vypravovány vlakovým personálem, tedy průvodčími a vlakvedoucím. Ten se musí před odjezdem ujistit, zda návěstidlo dovoluje vlaku jízdu, pak může dát pokyn strojvedoucímu. V případě, že má vlak ve stanici vyčkat delší dobu, například z důvodu čekání na zpožděný přípojný vlak, dostane doprovod pokyn prostřednictvím staničního rozhlasu nebo telefonu.
Podobný systém funguje již několik let v řadě evropských států, běžný je již také ve většině stanic na síti Správy železniční a dopravní cesty.
(Hranický deník)
K zásadní změně v řízení provozu železniční dopravy došlo od neděle 14. prosince na hlavním vlakovém nádraží v Hranicích. V souvislosti se změnou jízdního řádu zde totiž přestala působit postava, která byla se železniční dopravou od dávné minulosti neodmyslitelně spjata – výpravčí. S typickou červenou čepicí na hlavě a výpravkou v ruce ho už na hranickém nádraží nepotkáte. „Systém výpravy vlaku postavením návěstidla a personálem dopravce se využívá řadu let a postupně se rozšiřuje na další tratě a do dalších stanic, především tam, kde pro tento krok vytváří podmínky modernizace železničních stanic a zabezpečovacích systémů,„ vysvětlil Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení Českých drah. Výpravčí jsou podle něj v současnosti již na ústupu. Bez výpravčího funguje i řada velkých nádraží, mezi kterými nechybí Hlavní nádraží v Praze, na jehož osmi nástupištích se během 24 hodin vystřídá přibližně osm stovek vlaků.
Ukončení výpravy vlaků výpravčím v Hranicích souvisí s postupným zapojováním tratě mezi Přerovem a Ostravou do systému centrálního dálkového řízení. Z dispečerského pracoviště v Přerově má být od příštího roku řízena veškerá doprava na této trase. Podobně je dnes řízena i stokilometrová trať z Přerova do Břeclavi, kde se systém dálkového řízení osvědčil.
„Stanice Hranice na Moravě byla do poloviny prosince poslední, kde ještě výpravčí s červenou čepicí fungoval,„ řekl Šťáhlavský, který zároveň ujišťuje, že nemůže být ohrožena bezpečnost provozu. V souvislosti s moderní technikou a zabezpečovacími systémy totiž dochází k zajištění vyšší bezpečnosti provozu.
Vlaky jsou dnes z Hranic vypravovány vlakovým personálem, tedy průvodčími a vlakvedoucím. Ten se musí před odjezdem ujistit, zda návěstidlo dovoluje vlaku jízdu, pak může dát pokyn strojvedoucímu. V případě, že má vlak ve stanici vyčkat delší dobu, například z důvodu čekání na zpožděný přípojný vlak, dostane doprovod pokyn prostřednictvím staničního rozhlasu nebo telefonu.
Podobný systém funguje již několik let v řadě evropských států, běžný je již také ve většině stanic na síti Správy železniční a dopravní cesty.
(Hranický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/315240/
Sněhová nadílka z předposledního listopadového týdne byla k vidění v souvislé vrstvě prakticky v celém úseku od Chocně přes Českou Třebovou po Svitavy, resp. Rudoltice v Čechách.
Sněhem byly zasypány i koleje prvního železničního koridoru, kudy směřuje řada vlaků osobní dopravy, nevyjímaje vlaky nejvyšší kvality SuperCity Pendolino, jedoucí na Olomouc a Ostravu nebo do Brna a dále na Slovensko či do Rakouska.
Regionální vlaky i během víkendu 22. a 23. listopadu, kdy byly opravdu náročné klimatické podmínky, jezdily až na výjimky bez větších zpoždění. Dálková doprava jela také poměrně načas, avšak několik nočních vlaků či expresy ze zahraničí měly zpoždění v řádu několika desítek minut, říká ředitel pardubického Krajského centra osobní dopravy Českých drah Michal Štěpán. Jak ředitel Štěpán dodává, poděkování patří všem provozním zaměstnancům Českých drah, kteří vzali do ruky lopaty, košťata a hrábla a pomohli tak udržet nejen sjízdnost dopravní cesty, ale také schůdnost nástupišť.
(Železničář)
Sněhem byly zasypány i koleje prvního železničního koridoru, kudy směřuje řada vlaků osobní dopravy, nevyjímaje vlaky nejvyšší kvality SuperCity Pendolino, jedoucí na Olomouc a Ostravu nebo do Brna a dále na Slovensko či do Rakouska.
Regionální vlaky i během víkendu 22. a 23. listopadu, kdy byly opravdu náročné klimatické podmínky, jezdily až na výjimky bez větších zpoždění. Dálková doprava jela také poměrně načas, avšak několik nočních vlaků či expresy ze zahraničí měly zpoždění v řádu několika desítek minut, říká ředitel pardubického Krajského centra osobní dopravy Českých drah Michal Štěpán. Jak ředitel Štěpán dodává, poděkování patří všem provozním zaměstnancům Českých drah, kteří vzali do ruky lopaty, košťata a hrábla a pomohli tak udržet nejen sjízdnost dopravní cesty, ale také schůdnost nástupišť.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311828/
Betlémské světlo je plamínek, který putuje napříč Evropou. Světélko zažehnuté v místě narození Ježíše Krista – Betlémě – k nám letos dorazí již podevatenácté. Myšlenka šíření předvánočního pokoje amíru vznikla v Rakousku, odkud se rozšířila do pětadvaceti zemí světa. Tak byla založena novodobá vánoční tradice, která letos slaví své dvaadvacáté výročí.
Betlémské světlo k nám tradičně poputuje z Vídně, kde ho rakouští skauti předají o třetím adventu 13. prosince delegacím z celé Evropy. Za Česko převezmou plamen ve vídeňské katedrále Svatého Štěpána skauti z Brna, kteří s ním doputují ve stejný den vlakem SuperCity Pendolino 74 na brněnské hlavní nádraží v 17.05 h. V sobotu 20. prosince se pak začne rozvážet do všech koutů republiky. Vyzvednout si ho může každý: skauti světlo nerozvážejí totiž jen vlakem, ale umisťují ho i do různých institucí, jako jsou knihovny, na vánoční trhy, na náměstí měst a do kostelů.
(Železničář)
Betlémské světlo k nám tradičně poputuje z Vídně, kde ho rakouští skauti předají o třetím adventu 13. prosince delegacím z celé Evropy. Za Česko převezmou plamen ve vídeňské katedrále Svatého Štěpána skauti z Brna, kteří s ním doputují ve stejný den vlakem SuperCity Pendolino 74 na brněnské hlavní nádraží v 17.05 h. V sobotu 20. prosince se pak začne rozvážet do všech koutů republiky. Vyzvednout si ho může každý: skauti světlo nerozvážejí totiž jen vlakem, ale umisťují ho i do různých institucí, jako jsou knihovny, na vánoční trhy, na náměstí měst a do kostelů.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311812/
Psalo se sedmnácté září roku 1895, když na železniční trať z Vranovic do Pohořelic na Břeclavsku vyjel první vlak. Neděle čtrnáctého prosince 2008 bude dnem, kdy se po kolejích projede úplně poslední cestující. Pravidelná osobní doprava lokálkou, která je podle Českých drah ztrátová, ovšem končí už v pátek.
„Ztrátovostí trati argumentoval při návštěvě naší obce i krajský radní Jaroslav Pospíšil. Jenže dráhy ani krajský úřad nedokážou říct konkrétní sumu. Argumenty pro zrušení tratě proto vyznívají dost nepřesvědčivě,„ myslí si opoziční zastupitel Jiří Tomek z Přibic.
Starosta Pohořelic Josef Svoboda je rád, že všechny vlaky nahradí autobusy. A jeden večerní spoj dokonce přibude. „Zrušení lokálky bych neviděl jako žádnou tragédii. Kraj na ni doplácí miliony korun amy nemáme takový rozpočet, abychom si to jen kvůli zachování vlaku mohli dovolit platit za něj,„ konstatoval Svoboda.
Obyvatelé sousedních Přibic už se na blížící změnu veřejné dopravy pilně připravují. Postavili v obci novou autobusovou zastávku a další mají v plánu.
Nedělní rozloučení s pohořelickou lokálkou bude v historickém duchu. Na poslední odpolední jízdy pro veřejnost vyrazí historický parní vlak i s průvodčími v dobových uniformách.
(Brněnský deník)
„Ztrátovostí trati argumentoval při návštěvě naší obce i krajský radní Jaroslav Pospíšil. Jenže dráhy ani krajský úřad nedokážou říct konkrétní sumu. Argumenty pro zrušení tratě proto vyznívají dost nepřesvědčivě,„ myslí si opoziční zastupitel Jiří Tomek z Přibic.
Starosta Pohořelic Josef Svoboda je rád, že všechny vlaky nahradí autobusy. A jeden večerní spoj dokonce přibude. „Zrušení lokálky bych neviděl jako žádnou tragédii. Kraj na ni doplácí miliony korun amy nemáme takový rozpočet, abychom si to jen kvůli zachování vlaku mohli dovolit platit za něj,„ konstatoval Svoboda.
Obyvatelé sousedních Přibic už se na blížící změnu veřejné dopravy pilně připravují. Postavili v obci novou autobusovou zastávku a další mají v plánu.
Nedělní rozloučení s pohořelickou lokálkou bude v historickém duchu. Na poslední odpolední jízdy pro veřejnost vyrazí historický parní vlak i s průvodčími v dobových uniformách.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311029/
Úplně nový jízdní řád a nové bezbariérové vlakové soupravy, tak bude vypadat od 14. prosince 2008 trať mezi Prahou a Kladnem na příměstské lince S5. Vlaky budou jezdit v pravidelném taktu a přibude množství rychlíků a spěšných vlaků, které pojedou z Kladna do centra Prahy jen 37 minut. (převzato z http://www.ceskedrahy. cz/)
Z východní strany od Lysé nad Labem do Prahy to vypadá jinak. Stálé prodlevy a přeplněné vlaky, kde si v ranní a odpolední špičce nesednete.
Milovické nádraží
Milovické nádraží dávno již neodpovídá tomu, jaké množství lidí z něho odjíždí. V pracovní den je to několik tisíc lidí. Není zde pořádná čekárna, která by pojala alespoň čtvrtinu cestujících a nástupiště je v katastrofálním stavu. Plocha, kde nastupují cestující do vlaku, není právě bezpečná. Jsou zde nerovnosti, praskliny, rozdrolený beton a chybí zde patřičné osvětlení. Přijíždějící vlak, který vjíždí v ranních i večerních hodinách do tmy, zastaví v místě, kde na vás prší, byť o deset metrů dál je nástupiště zastřešeno. Nedávno zde byly opraveny okapy, aby na nástupiště nezatékalo, ale k čemu je to dobré, když vlak staví mimo zastřešenou plochu. Budova přiléhající k nástupišti by mohla výborně posloužit jako čekárna i pokladna, je ovšem zchátralá a zničená vandaly.
Z elektrifikace milovické trati si už místní dělají legraci
Nejprve se uvažovalo o úplně jiném uložení trati s obousměrným provozem a elektrifikací. Nedávno proběhla spekulace o tom, že se bude elektrizovat pouze stávající trať. Dnes se však hovoří o tom, že peníze na stavbu nejsou a proto elektrizace neproběhne vůbec.
Původní plány, dle kterých by přes Milovice vedla trať navazující na trať mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví, jsou prý v nedohlednu.
Cesta z Milovic do Prahy
Vláček, starý Motorák řady 812 o třech vagónech z Milovic odjíždí plný. V Lysé nad Labem cestující přestoupí do vlaku přijíždějícího z Kolína. Jde o dvě soupravy starodávného „Pantografu„. Lidé se hrnou do vlaku takovým stylem, že zapomínají na slušné vychování a zašlápnou třeba i starší nebo těhotnou paní, jen aby si sedli. V Čelákovicích si do vlaku sedne již opravdu málokdo a v těsných uličkách se mačkají i desítky lidí. V zastávce Zeleneč přebíhají cestující od dveří ke dveřím, aby se mohli napasovat do přeplněného vlaku.
Někteří cestující vystupují v Horních Počernicích, odkud dojíždí několik zastávek na metro Černý Most. O víkendech zde přípoj na vlak většinou nečeká a tak vyčkáváte i čtvrt hodiny na autobus směr metro. Pokud vystoupíte na zastávce Praha-Vysočany, tlačíte se ve frontě lidí úzkým východem z nádraží do úzké chodby a poté procházíte ulicí s úzkými chodníčky, která je přeplněná parkujícími automobily.
Praha-Masarykovo nádraží. Pokud vystupujete a je zima, tak než se obléknete, do vlaku už nastupují cestující směr Nymburk. Máte co dělat, abyste vystoupili.
Praha-Rajská zahrada
Vzpomínám si, že se dlouho mluvilo o zastávce, která by měla vzniknout uprostřed trati mezi stanicemi Praha-Horní Počernice a Praha-Vysočany, kde je v provozu linka S2 a S3 ze Satalic na Vysočany. Zastávka Praha-Rajská zahrada je v plánech zanesena již dlouho jen se o ní přestalo mluvit i psát. U metra Rajská zahrada si můžete přečíst o výstavbě této zastávky, o které se hovořilo mezi zastupiteli Prahy 14. Tato zastávka by měla ohromnou řadu výhod. V době povodní, kdy bylo vyřazeno z provozu metro, by zastávku využilo mnoho lidí, kteří by se bez komplikací dostali do centra města vlakem. Další výhodou je blízkost zastávky od metra (cca 60 m). Také mnoha lidem cestujících do nákupní zóny Černý Most, a to nejen za nákupy, ale i za prací, by to značně zkrátilo čas i cestu. Celý tento článek píši ke znovuoživení rozhovorů a plánů na téma železnice ve východní části středočeského kraje. Jedna strana - ta západní od Prahy se dočká alespoň částečně uspokojení potřeb cestují
Z východní strany od Lysé nad Labem do Prahy to vypadá jinak. Stálé prodlevy a přeplněné vlaky, kde si v ranní a odpolední špičce nesednete.
Milovické nádraží
Milovické nádraží dávno již neodpovídá tomu, jaké množství lidí z něho odjíždí. V pracovní den je to několik tisíc lidí. Není zde pořádná čekárna, která by pojala alespoň čtvrtinu cestujících a nástupiště je v katastrofálním stavu. Plocha, kde nastupují cestující do vlaku, není právě bezpečná. Jsou zde nerovnosti, praskliny, rozdrolený beton a chybí zde patřičné osvětlení. Přijíždějící vlak, který vjíždí v ranních i večerních hodinách do tmy, zastaví v místě, kde na vás prší, byť o deset metrů dál je nástupiště zastřešeno. Nedávno zde byly opraveny okapy, aby na nástupiště nezatékalo, ale k čemu je to dobré, když vlak staví mimo zastřešenou plochu. Budova přiléhající k nástupišti by mohla výborně posloužit jako čekárna i pokladna, je ovšem zchátralá a zničená vandaly.
Z elektrifikace milovické trati si už místní dělají legraci
Nejprve se uvažovalo o úplně jiném uložení trati s obousměrným provozem a elektrifikací. Nedávno proběhla spekulace o tom, že se bude elektrizovat pouze stávající trať. Dnes se však hovoří o tom, že peníze na stavbu nejsou a proto elektrizace neproběhne vůbec.
Původní plány, dle kterých by přes Milovice vedla trať navazující na trať mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví, jsou prý v nedohlednu.
Cesta z Milovic do Prahy
Vláček, starý Motorák řady 812 o třech vagónech z Milovic odjíždí plný. V Lysé nad Labem cestující přestoupí do vlaku přijíždějícího z Kolína. Jde o dvě soupravy starodávného „Pantografu„. Lidé se hrnou do vlaku takovým stylem, že zapomínají na slušné vychování a zašlápnou třeba i starší nebo těhotnou paní, jen aby si sedli. V Čelákovicích si do vlaku sedne již opravdu málokdo a v těsných uličkách se mačkají i desítky lidí. V zastávce Zeleneč přebíhají cestující od dveří ke dveřím, aby se mohli napasovat do přeplněného vlaku.
Někteří cestující vystupují v Horních Počernicích, odkud dojíždí několik zastávek na metro Černý Most. O víkendech zde přípoj na vlak většinou nečeká a tak vyčkáváte i čtvrt hodiny na autobus směr metro. Pokud vystoupíte na zastávce Praha-Vysočany, tlačíte se ve frontě lidí úzkým východem z nádraží do úzké chodby a poté procházíte ulicí s úzkými chodníčky, která je přeplněná parkujícími automobily.
Praha-Masarykovo nádraží. Pokud vystupujete a je zima, tak než se obléknete, do vlaku už nastupují cestující směr Nymburk. Máte co dělat, abyste vystoupili.
Praha-Rajská zahrada
Vzpomínám si, že se dlouho mluvilo o zastávce, která by měla vzniknout uprostřed trati mezi stanicemi Praha-Horní Počernice a Praha-Vysočany, kde je v provozu linka S2 a S3 ze Satalic na Vysočany. Zastávka Praha-Rajská zahrada je v plánech zanesena již dlouho jen se o ní přestalo mluvit i psát. U metra Rajská zahrada si můžete přečíst o výstavbě této zastávky, o které se hovořilo mezi zastupiteli Prahy 14. Tato zastávka by měla ohromnou řadu výhod. V době povodní, kdy bylo vyřazeno z provozu metro, by zastávku využilo mnoho lidí, kteří by se bez komplikací dostali do centra města vlakem. Další výhodou je blízkost zastávky od metra (cca 60 m). Také mnoha lidem cestujících do nákupní zóny Černý Most, a to nejen za nákupy, ale i za prací, by to značně zkrátilo čas i cestu. Celý tento článek píši ke znovuoživení rozhovorů a plánů na téma železnice ve východní části středočeského kraje. Jedna strana - ta západní od Prahy se dočká alespoň částečně uspokojení potřeb cestují
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/310455/
Z Prahy do Ostravy pendolinem pod tři hodiny. To je jeden z hlavních taháků nového jízdního řádu Českých drah.
Ne všichni cestující však mají možnost ocenit takto výrazné zrychlování osobní vlakové dopravy, které České dráhy oficiálně tento týden představily spolu s novým jízdním řádem platným od 14. prosince.
Historické ohlédnutí na http://aktualne.centrum.cz/finance/penize-a-investice/clanek.phtml?id=623161
Zajímavé, že se v něm nevzpomíná dosud stále ještě nepřekonaný jízdní čas původní "Slovenské strely". Možná proto, že je to psáno z pohledu Ostravaka...
Ne všichni cestující však mají možnost ocenit takto výrazné zrychlování osobní vlakové dopravy, které České dráhy oficiálně tento týden představily spolu s novým jízdním řádem platným od 14. prosince.
Historické ohlédnutí na http://aktualne.centrum.cz/finance/penize-a-investice/clanek.phtml?id=623161
Zajímavé, že se v něm nevzpomíná dosud stále ještě nepřekonaný jízdní čas původní "Slovenské strely". Možná proto, že je to psáno z pohledu Ostravaka...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309998/
Mohutné polské „šestikoláky„ řady ET 22 dopravce PKP Cargo bylo možné vidět na kolejích SŽDC na Ostravsku už od května 2007, ale jejich další expanzi bránily problémy s přechodností.
V noci z 11. na 12. září vyjel první z nich s uceleným nákladním vlakem hornoslezského uhlí přes Chalupki a Bohumín až do stanice Pardubice-Rosice n. Labem. Strojvedoucí OKD Doprava (OKD-D) vozí výkonnými polskými lokomotivami uhlí určené pro podnikovou elektrárnu „Zelená louka„ v areálu chemické továrny Synthesia i nadále. Na snímku ze soboty 4. října strojvedoucí OKD-D Břetislav Žídek rozjíždí ze stanice PardubiceRosice n. Labem v pořadí už třetí vlak této relace s lokomotivou ET 22-702 depa Czechowice-Dziedzice.
(Železničář)
V noci z 11. na 12. září vyjel první z nich s uceleným nákladním vlakem hornoslezského uhlí přes Chalupki a Bohumín až do stanice Pardubice-Rosice n. Labem. Strojvedoucí OKD Doprava (OKD-D) vozí výkonnými polskými lokomotivami uhlí určené pro podnikovou elektrárnu „Zelená louka„ v areálu chemické továrny Synthesia i nadále. Na snímku ze soboty 4. října strojvedoucí OKD-D Břetislav Žídek rozjíždí ze stanice PardubiceRosice n. Labem v pořadí už třetí vlak této relace s lokomotivou ET 22-702 depa Czechowice-Dziedzice.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309878/
Nepatří mezi nejmladší. Má už 138 let. Ze všech železničních tratí na Znojemsku má ale nejmíň jistou budoucnost. Jen pár kilometrů dlouhou trať mezi Hevlínem a Hrušovany nad Jevišovkou se obyvatelům Hevlína ještě pro příští rok podařilo uhájit. Trať je ztrátová, a proto měla být uzavřená. Kraj však na její fungování protentokrát ještě kývl. „Přitom na obnově a zachování této trati má velký zájem i rakouská strana,„ říká starosta Hevlína Drahomír Nosek.
Kolik tudy jezdí denně lidí?
No, počítali jsme to a ranním spojem jede kolem 50 až 60 lidí. Tou naší lokálkou jezdí třeba děti do škol do Hrušovan, některé přesedají na vlaky do Mikulova a do Znojma. Úplně tím ranním spojem pak jezdí lidé do práce a odpoledním se zase vracejí zpět.
Mohou tento spoj jednoduše nahradit autobusy?
Krajský odbor dopravy má představu, že všichni budou jezdit autobusy, ale nevím. Třeba ten ranní spoj se do jednoho autobusu určitě nevejde. Takže ten vlak považujeme za nezbytný a jsme rádi, že zatím zůstal.
Vyhlídky ale nejsou pozitivní...
Ano, podle výhledu je tento spoj navržený na zrušení. Přitom by to mohla být spojnice do Rakouska, o čemž se jedná už roky. Navíc to bylo již hotové. Předloni podepsal hejtman s ministrem dopravy memorandum o obnově této trati, ale České dráhy se tomu pořád brání. Každopádně rakouská strana, třeba starosta Lávy a další místa v příhraničí, má eminentní zájem na jejím obnovení.
(Mladá fronta DNES)
Kolik tudy jezdí denně lidí?
No, počítali jsme to a ranním spojem jede kolem 50 až 60 lidí. Tou naší lokálkou jezdí třeba děti do škol do Hrušovan, některé přesedají na vlaky do Mikulova a do Znojma. Úplně tím ranním spojem pak jezdí lidé do práce a odpoledním se zase vracejí zpět.
Mohou tento spoj jednoduše nahradit autobusy?
Krajský odbor dopravy má představu, že všichni budou jezdit autobusy, ale nevím. Třeba ten ranní spoj se do jednoho autobusu určitě nevejde. Takže ten vlak považujeme za nezbytný a jsme rádi, že zatím zůstal.
Vyhlídky ale nejsou pozitivní...
Ano, podle výhledu je tento spoj navržený na zrušení. Přitom by to mohla být spojnice do Rakouska, o čemž se jedná už roky. Navíc to bylo již hotové. Předloni podepsal hejtman s ministrem dopravy memorandum o obnově této trati, ale České dráhy se tomu pořád brání. Každopádně rakouská strana, třeba starosta Lávy a další místa v příhraničí, má eminentní zájem na jejím obnovení.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309598/
Pavouk:
Ano, samozřejmě, ještě chybí jedna kolej k 1 A. A taky se budou měnit koleje na jihu+Vídeňák. Atd. To já jen, aby jsi viděl, že to taky vím. Nicméně jedna etapa nám skončila
Ano, samozřejmě, ještě chybí jedna kolej k 1 A. A taky se budou měnit koleje na jihu+Vídeňák. Atd. To já jen, aby jsi viděl, že to taky vím. Nicméně jedna etapa nám skončila
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309493/
Shalomek: Rekonstrukce obvodu osobního nádraží skončila jen pro letošní rok. V roce 2009 se bude pokračovat.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309489/
No konečně! Teď ještě, aby se zrušilo to pitomé řešení nástupišť 1A a 1B a dálkový turistický pochod mezi nimi. Aĺe to se asi pletu, co?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309441/
Prvním vlakem vyšší kategorie byl pak Sobieski u 4. nástupiště.
a vůbec, bude i report
a vůbec, bude i report
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309251/
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_50plze.htm