Provoz na tratích v ČR

Ze čtrnácti železničních stanic mezi Plzní a Žatcem včera zmizeli výpravčí. Provoz na 103 kilometrech trati nově ovládá dálkové zabezpečovací zařízení. Speciální systém například zajistí i automatické hlášení nádražního rozhlasu. Modernizace celé trati stála 280 milionů korun, práce trvaly téměř dva roky.
Všech čtrnáct stanic, ale také padesátku železničních přejezdů na silnicích ovládá od včerejška jediné pracoviště v Blatně na Podbořansku. Celá stavba má zvýšit bezpečnost na trati, ale také zajistí úspory. „Musíme snižovat počty pracovníků. Zde jsme jejich počet snížili o 123 zaměstnanců. Jde především o výpravčí, signalisty a další profese. Lidé buď odešli do předčasných důchodů, nebo projdou rekvalifikací,“ uvedl náměstek ředitele Českých drah Petr David.
Díky modernizaci bude trať rychlejší. „Vlaky mohou rychleji projíždět mezi Kryry a Petrohradem, kde byla dosud možná rychlost jen 40 kilometrů v hodině,“ sdělil tiskový mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Trať Plzeň - Žatec je pilotním projektem dálkového zabezpečovacího zařízení. Podobně se nyní budou upravovat i další železnice. „Snížení nákladů je pro železnici jediná cesta, jak konkurovat silniční dopravě,“ vysvětlil generální ředitel investora stavby, Správy železniční dopravní cesty, Jan Komárek.
Právě díky modernizaci trati se Podbořany konečně dočkaly závor na přejezdu v Kadaňské ulici, kde došlo už k několika tragickým nehodám. Naposledy tam řidič vozu zahynul po srážce s vlakem koncem loňského roku.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)

Od soboty 3. června 2006 až do 1. října 2006 budou na vybrané vlaky na Liberecku zařazeny vozy s rozšířenou kapacitou pro přepravu jízdních kol. Kromě tradičních destinací, jako je např. Kořenov a Harrachov nebo Českolipsko, bude v letošní sezóně nově veden přímý vůz s rozšířenou kapacitou pro přepravu jízdních kol z Liberce do Nového Města pod Smrkem. Tento spoj bude jezdit o sobotách, nedělích a svátcích. Odjezd z Liberce je stanoven na 8:00 hodin, z Frýdlantu v 8:43 hodin, do Nového Města p.S. dorazí v 9:11 hodin. Na zpáteční cestu se z Nového Města pod Smrkem vydá v 18:12 hodin, ve Frýdlantu bude v 18:40 a do Liberce přijede v 19:30 hodin. Fungují také půjčovny kol umístěné přímo ve stanicích Tanvald a Turnov.

Podrobnosti na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=33973

Dnes bylo oficiálně uvedeno do provozu dálkové řízení na trati Plzeň – Žatec. Jedná se o výrazný modernizační krok posilující dále bezpečnost dopravy, stejně jako zvyšující propustnost tratě. V úseku o délce cca 100 km se nachází 13 mezilehlých stanic – ty jsou nyní dálkově řízeny z jednoho moderního dispečerského centra v Blatnu u Jesenice.

Celá tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=33976

Břeclav - Lidé využívající mezinárodních vlakových spojů mezi Břeclaví, Brnem a Prahou si mohou oddechnout. Mezinárodní rychlíky EuroCity z Vídně by už neměly pravidelně nabírat mnohaminutová zpoždění, protože od včerejška opět jezdí v původní trase.
Kvůli poškozené trati po jarních záplavách až dosud nefungovalo železniční spojení mezi rakouskými stanicemi Hohenau a Gänserndorf. Vlaky tak jezdily přes Děvínskou Novou Ves a Kúty na Slovensku. „Nyní by již vlaky měly jezdit podle jízdního řádu bez jakéhokoliv problému,“ uvedl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Návrat na původní trasu Břeclav-Hohenau-Vídeň se týká nejen rychlíků do Prahy, ale také do Varšavy. Rakouské regionální vlaky v úseku Hohenau a Gänserndorf však stále nahrazují autobusy, a to minimálně do 6. června.
Jarní povodně napáchaly škody na železnici i na české straně. U obce Jevišovka na Břeclavsku si vyžádaly třicet milionů korun. Opravy se však uskutečnily v téměř rekordním čase. Železničáři na ně potřebovali ani ne měsíc.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Liberec - Automat letos nahradí lidskou práci ve třech stanicích Českých drah. Po modernizaci zanikne funkce hradlaře ve Vratislavicích, Frýdlantě-předměstí nebo ve Smržovce. „Tyto úpravy děláme kvůli modernizaci dopravy. Zvýší se propustnost trati, automatika je také spolehlivější než lidský faktor,“ uvedl mluvčí drah Aleš Ondrůj.
Na trati mezi Libercem a Jabloncem v katastru Vratislavic je kromě dvou přejezdů s mechanicky spouštěnými závorami, které se změní na automatické, několik chráněných jen kříži. Dráhy tu instalují výstražnou signalizaci. Dvouetapová přestavba bude stát 26 milionů korun. „Výrazně se zvýší rychlost. Vlaky tu nyní mohou projíždět desítkou, pojedou tu až čtyřicet pět kilometrů za hodinu,“ uvedl Pavel Štefko, přepravní náměstek uzlové železniční stanice Liberec.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Děčín - Vzestup hladiny Labe v Ústeckém kraji se včera zastavil. V Ústí nad Labem a Litoměřicích platí od pondělí první povodňový stupeň, voda ale zatím nezpůsobila žádné škody.
Zvýšená vodní hladina komplikuje život obyvatelům Dolního Žlebu. „Už v pondělí večer jsme tam umístili zábranu, silnice je uzavřená,“ potvrdil včera operační důstojník děčínské městské policie. Lidé se z Děčína do Dolního Žlebu dostanou jen vlakem.

(z informace v MF Dnes)

Dne 26. 5. 2006 byl slavnostním přestřižením pásky u prvního nástupiště žst. Kadaň zahájen elektrický provoz mezi Kadaní a Karlovými Vary. Šlo o poslední, 48 km dlouhý úsek podkrušnohorské tratě, který čekal na elektrizaci.

Celou informaci i s technickými podrobnostmi najdete na
http://spz.logout.cz/novinky/novinky.html

V Alžbětíně se už nepřestupuje

Neděle 28.05.06 11:00
Dnes jsme v Železné Rudě slavnostně spustili zabezpečovací zařízení umožňující plynulou dopravu vlakem přes státní hranici ve stanici Alžbětín. Součástí této stavby byla modernizace tří přejezdů a instalace nejmodernějšího staničního zabezpečovacího zařízení ESA 11, které umožňuje spolupráci s německým zabezpečovacím systémem.
Dosud museli lidé cestující z obou směrů vlakem přes hranice přestupovat v Alžbětíně, protože zabezpečovací zařízení v Česku a v Německu spolu nedokázala komunikovat. Jako přípravná fáze pro jejich napojení probíhala od roku 2003 na české straně modernizace zabezpečovacího zařízení v žst. Železná Ruda a Špičák.

(zdroj: stránky AŽD Praha, s.r.o.)

Na výřezu mapy je vidět situace kolem Železné Rudy (zdroj Mapy.cz)

To obmedzenie SONE+ (ziadny predpredaj) zase vcelku chapem a akceptujem, ale ten problem by mohlo vyriesit uznavanie SONE+ v Nemecku aj z z MOP, ved aj sprievodca vydava tieto listky elektronicky, takze tomu akosi nechapem,preco niektore na DB platia a niektore nie. A potom by sa uz (plnohodnotne) SONE+ dalo kupit vsade .

Ked som pred 2 rokmi jeden vikend stravil v Zittau, tak som musel rano ist do Hradku nad Nisou, tam kupit SONE+ a zase naspat do Nemecka a v Zittau prestupit na vlak do Dresden alebo Goerlitzu .

ad Jakub:

Díky, už chápu. Nevzal jsem to v potaz možná proto, že nežiji tak rušným životem...

Je to jedna z těch nelogičností, které ale asi mají v pozadí ekonomický zájem, tedy donutit cestujícícho koupit si lístek jiný atp. Nevím.

Zato vím, že mne daleko víc štve, že se nedá jízdenka SoNe+ koupit v předprodeji. Což mne zase donutilo k tomu, abych si koupil u průvočího jízdenku HK - Pce a až v Pardubicích SoNe+ v elektronické podobě nutné pro cestu do Němec (v Hradci je po půlnoci pokladna mimo provoz).
Na druhou stranu jsem ale rád, že ta jízdenka vůbec existuje - tak zas tak moc nefrflu.

Zbyněk: No pretoze mne sa uz niekolkokrat stalo, ze som mal kupeny listok a nakoniec som cestu nastupil az dalsi den (typicky ked som nevedel presne, ci odidem z Kosic vo stvrtok alebo piatok a listok som uz mal kupeny).

Recnicka protiotazka - ked to cestujucich tak neobmedzuje, naco je to potom vlastne dobre? Logika veci hovori, ze ak listok plati istu dobu, tak predsa je na cestujucom ako s listkom nalozi v case jeho platnosti .

Na novou vlakovou zastávku se mohou spolehnout od minulého týdne lidé na chebském sídlišti Skalka. Zastávka navíc leží v blízkosti areálu Krajinné výstavy bez hranic a zastavují na ní vlaky jedoucí po mezinárodní trati Cheb - Norimberk. „Cestující, kteří chodí k vlakům na poslední chvíli, upozorňujeme, že osobní vlaky z Chebu pojedou o minutu dříve,“ potvrdil tiskový mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Na zastávce mají lidé k dispozici mapu části Chebu.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

ad Jakub:

Ne že bych třeba prodloužení platnosti neuvítal, ale onen počátek platnosti mne nějak nevzrušuje. V čem by byla výhoda, kdyby to bylo jinak? (To není ironie ani řečnická otázka, ale skutečně nechápu Tvé rozhořčení.)

Já jsem jakožto "malý český člověk" spokojený hlavně s tím, že ČD zatím nesáhly k nepříjemnějším úpravám tarifů.

Pořádné štěstí mělo v neděli v podvečer dvacet lidí v motoráku, který jel z Plané u Mariánských Lázní na Tachovsku do Domažlic. Po vydatných deštích a nárazech větru padl uMutěnína na Domažlicku v zatáčce přes koleje strom, vlak do něj narazil a vykolejil. Dvaceti studentům ani obsluze vlaku se nic nestalo, ale až do dnešního rána byla trať zablokovaná. Vlak do stromu narazil čtyři minuty před půl šestou večer v rychlosti jedenapadesát kilometrů v hodině.
„Po vykolejení skončilo čelo motoráku šest metrů od kolejí, přívěsný vůz zůstal stát na kolejích. Ve vlaku se nikomu nic nestalo. Škoda přesáhne půl milionu korun, nehoda vážně zkomplikovala dopravu, protože provoz na trati byl obnoven až v pondělí v osm hodin ráno,“ vysvětlil šéf plzeňského regionáílního pracoviště bezpečnosti železniční dopravy Robert Drozda.
Na vyproštění havarovaného motoráku musel přijet speciální jeřáb z Prahy. „Jeřáb z Plzně nemohl přijet, protože je využíván v Plzni-Křimicích, kde je výluka. Pracoval tam celou noc. Vykolejený motorový vůz vrátili pracovníci na koleje ve čtvrt na pět ráno. První vlak projel místem nehody v pondělí v osm hodin ráno,“ dodal Robert Drozda.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Ked uz CD zdrazuju spiatocne listky, tak aspon mohli predlzit ich platnost, terajsie "do 24 hodiny nasledujuceho dna" je asi jedna z nakratsich lehot v Europe, navyse nechapen to debilne obmedzenie, ze listok sice plati aj dva dni, ale aj tak je mozne nastupit cestu len v prvy, inak je neplatny (tento oznam m.i. permanentne svieti na prazskem hl.n. pod Pragotronmi).

České dráhy změnily od neděle systém slev. ČTK to řekl mluvčí podniku Aleš Ondrůj. Zpáteční sleva bude nově ve všech kilometrických pásmech pětiprocentní. Dosud se sazby zpáteční slevy lišily, v některých pásmech byly slevy vyšší, v některých nižší. Sjednocením slevy na pět procent podle mluvčího nedojde k růstu průměrného jízdného ve vlacích ČD.
Změna ceny nabídky znamená v některých případech zlevnění zpáteční cesty až o 20 korun, zatímco maximální navýšení ceny dosahuje deset korun. Například za obousměrnou cestu v trase Praha - Kralupy zaplatí cestující o tři koruny více, při cestě Praha - Ostrava naopak ušetří šest korun.

(Aktuálně.cz)

Miluji průměry! Znáte ten vtip o průměrné půlce kuřete k obědu...
Na krátkých trasách, kde se zpáteční jízdné využívá nejvíce, došlo ke zdražení, na trasách dlouhých, kde to není až tak využíváno, ke zlevnění...
No. mohlo být hůř.

V neděli 28. května 2006 vstoupila v platnost změna jízdního řádu Českých drah, a. s. I tentokrát dochází v celostátním měřítku v převážné míře k úpravám zejména s ohledem na zlepšení přípojových vazeb.Změna jízdního řádu vychází z podnětů, které obdržely České dráhy, a. s., jako dopravce, jednotlivé kraje (jako objednatelé v případě regionální dopravy) a ministerstvo dopravy (jako objednatelé v případě rychlíkové dopravy). Úpravy dálkového a mezistátního spojení jsou minimální.

Celá tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=33913

Na trati Plattling - Špičák se konečně nemusí přestupovat

Železná Ruda - Bez přestupování v Železné Rudě z jednoho spoje na druhý se obejde cestování vlakem z České republiky do Německa a naopak. Vlak ze Špičáku do německého Plattlingu od včerejška opět projíždí plynule. Na slavnostní průjezd nového regionálního vlaku se přišly podívat desítky lidí, vyhrával i slavnostní orchestr. „Je to pro nás významná událost. Po zavedení tohoto spoje volali lidé už několik let. Věříme, že vlak pomůže cestovnímu ruchu,“ uvedl starosta Železné Rudy Jiří Vonásek. Nejvíc cestujících by vlaky měly převézt v zimě, kdy na Špičák míří řada německých turistů. „Slibujeme si od toho, že se uleví automobilové dopravě ve městě. Němečtí turisté budou moci pohodlně dojet až pod lanovku na Špičák, kde vlak staví přímo pod sjezdovkou,“ uvedl Vonásek.
Vlak bude jezdit z Plattlingu každé dvě hodiny až na Špičák a zpět. V Plattlingu budou moci turisté přesedat na další významné spoje.
I když po roce 1991 byl v Železné Rudě obnoven provoz železnice až do hraniční stanice, vlaky dloho nemohly přejíždět z jedné země do druhé kvůli technickým problémům na české trati. V posledních letech ale začaly České dráhy do šumavské trati více investovat. Do osmikilometrového úseku daly více než 70 milionů korun. „Nově byla zrekonstruována zastávka Železná Ruda-město, opravena budova, nástupiště, sociální zázemí i restaurace,“ vyjmenoval před časem Miroslav Konečný, náměstek generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty. V zastávce Železná Ruda-Alžbětín, poslední české stanici na hraniční linii, otevřely dráhy nové dispečerské pracoviště s dálkovým řízením provozu, výhybky jsou vybaveny elektrickým ohřevem a nové je i zabezpečovací zařízení.
Na trati bude jezdit německá souprava Regionova, která ale ponese název Železná Ruda. Jejím kmotrem se stal Ivan Kalina, jeden z autorů projektu přehraniční dopravy. „Ať nám tato německá souprava se svým českým jménem pořád připomíná, že vztahy Čechů a Němců se změnily v opravdové přátelství, kdy již neplatí rozdělení na my a oni," řekl Kalina při včerejším křtu.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Na trati bude jezdit německá souprava Regionova...
Regiosprinter, Regionova - vsjo rovno!

Rokycany, 5.58 hodin. Vlak vyjíždí přesně. Za motorovým vozem zvaným autobus jeden vagon. V předním voze sedí asi třicet lidí, v zadním nevím.
Kamenný Újezd - nikdo nevystoupil ani nenastoupil. Motorák zrychluje, v zastávce Nová Huť vystupuje několik lidí, v Hrádku také. Jiní ale nastupují - kam jedou? Jenom do Mirošova? Ten má zastávky dvě, strojvedoucí s vlakvedoucím odpojují vagon, ale v motoráku nás sedí aspoň dvacet. Z Mirošova trať stoupá do Příkosic. Ocelová kola v zatáčkách malého poloměru sice skřípou, přesto rychlost odhaduji na čtyřicet, možná padesát kilometrů v hodině. S nadmořskou výškou ubývá polí, přibývá luk. Starší pán na sedadle přede mnou upozorňuje manželku: „Podívej, bojínek už bude kvést.“ Z hovoru dvojice za mnou vyplývá, že jedou k mladým hlídat děti, a už se těší. Nenápadně se ohlížím, co je to za lidi, kteří se těší na děti. I Příkosice mají dvě zastávky, oni vystupují na té druhé.
A pak už strojvedoucí ubírá plyn a sahá po brzdě, z kopce vůz jede hladce, u Mešna noří se do lesa. Cedule zastávky „Kornatice - rybník“ je přitlučená na stromě. Zatím to ale na koupání není - rybník je vypuštěný, nová hráz před dokončením.
Šťáhlavice projíždíme, ale nikdo neprotestuje. Za chvíli po elegantním mostě přes Úslavu vjíždíme do Nezvěstic. V 6.58, tedy přesně. Mám 26 minut času. Podaří se mi proběhnout Nezvěstice křížem krážem? Ne. Tak aspoň tam a zpět kolem kostela. Krásná ves. Čtyři minuty k dobru, v automatu kupuji kafe a nastupuji.
Vyjíždíme přesně v 7.24. „No to jste tu dlouho nepobyl,“ vítá mě vlakvedoucí už jako starého známého.
Kupodivu vůz je opět poloplný, do Plzně ti lidé nejedou, to by nejezdili přes Rokycany. Vzhůru do Příkosic, pěkně na plný plyn. V Rokycanech se dávám s vlakovou četou do řeči: „Víte, že v rámci koncepce dopravy Plzeňského kraje, tedy její druhé etapy, krajští úředníci zamýšlejí část Mirošovky - z Mirošova do Nezvěstic - zrušit a nahradit autobusy?“ ptám se. „Taky jsme o tom slyšeli, ale nám se to nezdá možné,“ odpovídají svorně. „Proč? Vždyť má jít o optimalizaci.“ „Že lidi budou muset v Mirošově přestupovat do autobusu, že zrovna teď se dělá v úseku Mirošov - Nezvěstice nové signalizační a zabezpečovací zařízení - copak to je optimální? A víte, jak v zimě vypadá silnice třeba v lese u Mešna? Téměř neprůjezdná. Ostatně ty vlaky jsou tady celkem obsazené. A kdo bude lidi vozit o víkendech, když autobusy nejezdí?“ „Ale oni chtějí vytrhat pražce a násep upravit jako cyklostezku.“ „Ano, to těm babkám a školákům úžasně pomůže! To dělali zase ti tam nahoře a údajně se s dráhami ani s lidmi tady nikdo nebavil.“ „Například starosta Nezvěstic o tom neví nic,“ podotýkám. „Ano, a tomu oni říkají optimalizace.“ „Pánové, chcete snad říci, že optimalizace rovná se zhoršení?“ „No to ne, je to jenom strašná blbost.“

O autorovi| ONDŘEJ VACULÍK, Autor je redaktor ČRo Plzeň a spolupracovník redakce

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)