Mestská hromadná doprava

Koupit si odpoledne, večer nebo o víkendu v Jihlavě jízdenku na trolejbus či autobus městské dopravy? Problém doslova neřešitelný. Trafiky jsou většinou zavřené, nebo lístky nemají a prodejní automaty nefungují. „Chvíli jsem si myslel, že ten stroj rozkopu. Za poslední měsíc mi nevydal jízdenku už čtyřikrát, teď to bylo druhý den po sobě. Strkal jsem tam mince jednu za druhou - připadal jsem si jako u výherního automatu - a nic. Oběhal jsem všechny trafiky na náměstí - nikde lístky neměli. Za tu dobu mi ujely dva autobusy. Šel jsem nakonec pěšky,“ líčí naštvaně zkušenost z minulého týdne devětadvacetiletý František.
Cestující, který pěšky jít nechce, má v takové situaci dvě možnosti. Jet načerno, nebo si koupit lístek u řidiče, což se výrazně prodraží. Jízdenka v předprodeji vyjde na 12 korun, u řidiče na 17.
Dopravní podnik, potažmo město, které ho vlastní, tak cestující nepřímo nutí kupovat si lístky o pět korun dražší.
„Ještě aby se snažili automaty opravovat. Takhle jim spadne víc peněz do klína. Pěkně na nás vydělávají,“ rozčiluje se osmapadesátiletý Jiří Vystrčil z Jihlavy.
Na rozbité automaty doplácejí hlavně turisté a návštěvníci Jihlavy. „Přijela jsem vlakem - automat nefungoval. Běžela jsem do trafiky - byla zavřená. Tak co to je? V Praze jsem problém koupit lístky nikdy neměla,“ zlobí se pětačtyřicetiletá Vlasta z Třebíče.
Ředitele dopravního podniku Josefa Vilíma problémem s automaty zaskočil. „Pokud vím, tak nemáme žádnou stížnost. Pokud by byla, tak bychom to ihned řešili. Hned vše prověřím,“ řekl.
O ničem prý neví ani člen představenstva dopravního podniku a zároveň zastupitel města za ODS Vladimír Bílek? „Od koho to máte? Lidi říkají, jedna paní povídala, ke mě se žádný problém nedostal, ani nevím o stížnosti. Pokud nějaký podnět dostanu, mohu se tím zabývat,“ uvedl.
Ředitel Vilím připomíná, že o každé závadě automaty informují dispečink formou SMS. „Mohou dojít jízdenky, naplní se pokladna, stroj může mít technickou závadu, to nám automat oznámí. Do určité doby technik automat opraví,“ vysvětlil. Za poruchy mohou někdy vadné mince. „Mincovník má totiž nastavenou určitou přesnost rozměrů mincí. Častým používáním se může mince opotřebovat, ztratí svůj přesný tvar a tak se může stát, že ji automat nepřijme,“ vysvětluje.
V ulicích padesátitisícové Jihlavy je rozmístěno pouhých pět automatů na jízdenky. Problém s nimi byl už při jejich zakoupení v roce 2002. „Mincovníky nezvládaly frekvenci nákupů a mechanizmus se rychle opotřebovával. Chybu už výrobce ale dávno odstranil,“ dodal Vilím. Kromě automatů se jízdenky dají koupit v trafikách. Ve městě funguje v současné době přibližně kolem třiceti aktivních předprodejů. „To, zda budou ve stáncích prodávat jízdenky MHD, je čistě na jejich vlastní vůli. My je do ničeho nenutíme. Z prodeje mají pětiprocentní rabat,“ připomíná ekonom dopravního podniku. Nově se jízdenky na jihlavskou MHD začaly například prodávat v pokladnách Českých drah na jihlavském vlakovém nádraží.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

zvykajte si . Prázdniny skončili, a nastal všedný pondelok !

http://zpravy.idnes.cz/auta-v-praze-stala-nastal-tradicni-pondelni-kolaps-fwz-/praha.asp?c=A070910_082903_praha_cen

Dopravná štúdia: Električková trať Rača - Vajnory- Zlaté piesky: http://www.dpb.sk/sutaz/vyzvy_ZP/vyzva_2007_20.pdf .

V pražském dopravním podniku začala dlouho avizovaná zeštíhlovací kúra, kdy v první vlně opouští podnik více než 500 zaměstnanců.
První desítky lidí už dostaly v minulých dnech výpovědi. Podle některých odborářů se v důsledku toho může snížit bezpečnost a komfort cestujících. Nevylučují ani demonstrace proti tomuto opatření.
Do příštího měsíce přijde největší podnik v metropoli, zaměstnávající 12,5 tisíce lidí, o 523 míst. Mnohých pracovních míst se podnik zbaví pouhým škrtnutím pera. Zruší totiž neobsazená tabulková místa a vykáže úbytek. Je to tentýž způsob, který použil nedávno při „dietní kúře“ také magistrát. „Těchto tabulkových míst je 182,“ sdělil Jan Svoboda z tiskového oddělení DP.
Z dopravního podniku také odcházejí zaměstnanci blížící se důchodovému věku a lidé se smlouvou na dobu určitou. Přebujelá administrativa ale příliš nesplaskne. Podnik má opustit jen 146 úředníků, zato 195 dělníků. „Má to svoje mouchy, ale není to tak bolestné, takže jsme se nakonec dohodli,“ sdělil předseda autobusových odborů Jiří Čada.

Připouštějí demonstrace

Kosa na kámen ale pravděpodobně padne při další propouštěcí várce, o níž se začne DP bavit s odboráři na přelomu září a října. To má totiž převážně z dopravních úseků odejít 309 zaměstnanců. „To už cestující poznají. Sníží se komfort a možná i bezpečnost cestování,“ pokračoval Čada. Jak? „Pokud zruší manipulační řidiče, tak dělnické profese, které by je měly zastoupit, to nebudou zvládat. Lidé se tak možná nedočkají náhradní dopravy v plném rozsahu,“ uvedl jeden z možných negativních efektů Čada. Svoboda z tiskového oddělení s ním ale nesouhlasí: „Organizační změny byly provedeny s cílem zvýšit kvalitu přepravních služeb pro zákazníka. Nijak neohrozí bezpečnost přepravy.“
Odboráři budou jednat o zmírnění propouštění na pozicích, které podle nich nemá smysl rušit. „Chceme přinášet argumenty. Když nebudou vyslyšeny, přistoupíme k demonstracím, stávka je až tím posledním řešením. Účelem nebude veřejnost nějak omezit, ale naopak lidem vysvětlit, jak by se jich navrhované propouštění mohlo dotknout,“ sdělil další odborový předák Jiří Obitko, podle kterého auditoři k celému návrhu utahování opasků ve firmě přistoupili jen z ekonomického hlediska. „Ten je samozřejmě důležitý, ale vedení bude o všech změnách s odboráři určitě jednat. Nehodláme bezhlavě škrtat,“ tvrdí Svoboda, podle kterého jsou změny nutné.
Firma po nich prý bude fungovat lépe. Zaplatí externím dodavatelům Nyní se vytipovávají desítky činností, které si dopravce provádí sám, ale v budoucnu by je mohly zajišťovat soukromé firmy. Jedná se například o opravny. Dopravce tak sice ušetří velké částky na mzdách, ale bude je muset zaplatit z jiné škatulky jiným firmám. „Obáváme se, že se to tak nakonec prodraží. Moc se nám nelíbí platit někomu za to, co si můžeme udělat sami,“ podotkl Obitko.
V konečném důsledku by mohlo dojít k tomu, že by desítky zaměstnanců DP přešly pod soukromé firmy a dělaly by totéž co nyní. Podobný scénář zvolil před časem i magistrát, kdy některé zaměstnance propustil, aby s nimi vzápětí uzavřel smlouvu o dílo.

(Deník)

DPB plánuje novú električku : Z Rače cez Vajnory na Zlaté piesky.

Dopravný podnik Bratislava (DPB) plánuje vybudovať električkovú trať z Rače cez Vajnory na Zlaté piesky. Pre agentúru SITA to potvrdil predseda predstavenstva DPB Branislav Zahradník. Dopravný podnik preto už v uplynulých dňoch vyhlásil tender na štúdiu riešenia danej lokality. "Musíme predvídať budúcnosť a brať do úvahy aj postupné rozvíjanie sa daných lokalít. S budúcou investičnou výstavbou však ide ruka v ruke aj zabezpečenie dopravnej obslužnosti územia. A tieto spomínané lokality sú podľa nás perspektívne," povedal Zahradník.
Zároveň však upozornil, že vybudovanie novej električkovej trate určite nebude aktuálne na budúci alebo nasledujúci rok. Podľa neho by to mohlo byť reálnejšie v horizonte štyroch alebo piatich rokov. Pre dopravný podnik je teraz skôr dôležité, aby sa vypracovala štúdia a aby nové riešenie dopravy v spomínaných lokalitách brali do úvahy aj prípadní budúci investori. "Na MHD sa často akosi zabúda. Každý by totiž chcel, aby chodila pred jeho dom či jeho biznis centrum, lenže si akosi neuvedomujú, že treba myslieť aj na konečné stanice či na možnosti otáčania sa vozidiel," konštatoval Zahradník. Ako príklad nedoriešenia mestskej dopravy uviedol petržalské nákupné stredisko Aupark, Obchodný dom Slimák či Národný ústav srdcových chorôb na Kramároch. Vodiči autobusov tam totiž nemajú napríklad žiadne sociálne zariadenia.
Podľa Zahradníka bude pre dopravu veľmi efektívne aj zokruhovanie račianskej a vajnorskej radikály. Dopravný podnik uvažuje aj o predĺžení trate z Ružinova k letisku a z Dúbravky do Devínskej Novej Vsi. "V súčasnosti je však pre nás aktuálnejšia obnova vozového parku a oprava tunela pod Hradom," dodal Zahradník.

(SITA)

Jen několik dní poté, co do opravených ulic v centru Olomouce znovu po půlroce vjely tramvaje, plánuje radnice další rekonstrukce tramvajové trati. Po Denisově a Pekařské ulici by se už koncem příštího roku chtěla pustit do přípravy oprav navazující ulice 8. května a třídy 1. máje. Město se na ně pokusí získat dotaci z Evropské unie.
„Rádi bychom na právě ukončené práce navázali. Časové plány stejně jako organizaci dopravy během rekonstrukce však budeme teprve dolaďovat,“ řekl investiční náměstek olomouckého primátora Martin Major (ODS).
Oprava asi 360 metrů dlouhého úseku na třídě 1. máje přijde na zhruba 83 milionů korun, třistametrová trať v ulici 8. května bude potřebovat investici ve výši 70 milionů korun. Spolu s tramvajovou tratí chce vedení radnice na obou místech vyměnit rozvody kanalizace, plynu a vody a opravit silnici s chodníky. Zahájení prací však závisí na tom, zda město uspěje se žádostí o dotaci z fondů Evropské unie. „Zda budeme úspěšní, se dozvíme v polovině příštího roku. Pokud dotaci dostaneme, s přípravou začneme koncem roku 2008 a pokračovat budeme v roce 2009,“ upřesnil Major.
Během půlroční rekonstrukce v Denisově a Pekařské ulici muselo město z centra vyloučit veškerou dopravu. Primátor Olomouce Martin Novotný (ODS) tvrdí, že radnice bude hledat cestu, jak v případě navazujících ulic alespoň omezeně dopravu do rekonstruovaných úseků pustit. „Organizaci dopravy zatím nemáme naplánovanou, každopádně již můžeme říct, že tam po opravách nebude pěší zóna jako v Denisově a Pekařské,“ uvedl primátor. Rekonstrukce Denisovy a Pekařské ulice, které čekaly na opravy pět desetiletí, začala 31. března a skončila přesně podle plánů 31. srpna. V ulicích, které jsou nyní bezbariérové, jezdí tramvaje po odhlučněných kolejích. Starou dlažbu, takzvané kočičí hlavy, vystřídalo rovné žulové dláždění a do ulic už mohou vjíždět jen zásobovací auta. Opravy přišly na 105 milionů korun.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Za shlédnutí jistě stojí obrázky na naše poměry velice kuriózních tramvají, které se objevily v nově založeném albu vozidel MHD Velké Británie na
http://spz.logout.cz/mhd/gb/gb.html

Plzeňská radnice plánuje zdražení jízdenek ve veřejné dopravě od začátku příštího roku. Zatím je ve hře předběžný návrh nechat základní cenu jednorázové jízdenky 12 korun, ale zdražit předplatné jízdné. Například měsíční plnocenná jízdenka by místo dnešních 350 korun měla stát 390 korun.
„Mluvili jsme o měsíčním předplatném. Ostatní sazby by se zvedaly zhruba v tomto poměru,“ řekl primátor Plzně Pavel Rödl z ODS.
To by představovalo asi jedenáctiprocentní zvýšení ceny. Za roční předplatné by se pak místo dnešních 3100 korun platilo přibližně 3500 korun. Konečné rozhodnutí by měli radní udělat ještě v září.
Primátor uvedl, že většina zastupitelů ODS je pro zdražení. Občanští demokraté jsou schopni nárůst cen prosadit sami, protože o něm rozhoduje rada, kterou ovládají.
Opozice v zastupitelstvu záměr zdražovat kritizuje. Upozorňuje i na to, že po letošním omezení počtu spojů se radnice chystá udělat další krok, který by lidi odradil od cestování veřejnou dopravou. Zdražení má navíc přijít nedlouho poté, co ve městě vyvolala rozruch zpráva, že vedení dopravního podniku inkasovalo za dobré hospodaření firmy mimořádně vysoké odměny. Například ředitel Michal Kraus měl za minulý rok dostat zhruba čtyři miliony korun.

Zdražení jízdného má být mimo jiné důsledkem vládní ekonomické reformy.

„Kvůli zvýšení DPH, zdražování elektrické energie a dalších položek by měly plánované náklady Plzeňských městských dopravních podniků být přibližně o dvacet milionů korun vyšší než se předpokládalo,“ řekl předseda představenstva dopravních podniků Petr Štrunc z ODS. Podle Štrunce existují v podstatě pouze dva způsoby, jak výdaje pokrýt. „Město by nám mohlo dát o dvacet milionů víc na úhradu prokazatelné ztráty nebo je možné peníze získat z vyššího jízdného. Osobně je mi jedno, která varianta bude vybrána,“ sdělil Petr Štrunc.
Primátor Pavel Rödl řekl, že mezi občanskými demokraty má oporu zvýšení cen jízdenek. „V našem klubu je většina pro. Pokud máme zastaralé dopravní prostředky a chceme je obnovovat, někde se ty peníze musí vzít,“ prohlásil Pavel Rödl.
Šéf kontrolního výboru zastupitelů z opoziční ČSSD Milan Chovanec je proti zdražení. Argumentuje tím, že dopravní podniky mohou růst nákladů pokrýt ze svých příjmů, například z podnikání v oblasti reklamy. „Zdražení jízdného může přinést úbytek pasažérů, takže to není krok správným směrem,“ uvedl Milan Chovanec.
Zastupitel Plzeňské Aliance Miroslav Zábranský je rovněž proti růstu cen. Myslí si, že zdražení není nutné, protože dopravní podnik má rezervy. „Po letošním snížení počtu spojů bychom tak znovu hazardovali s přízní cestujících,“ konstatoval Miroslav Zábranský.
Ceny veřejné dopravy v Plzni se naposledy zvyšovaly v lednu 2004. Tehdy se cena plnocenné jednorázové jízdenky zvýšila z osmi na dvanáct a cena měsíčního předplatného vzrostla z 270 na 350 korun.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Dva problémy řešili v posledních dnech cestující v hromadné dopravě - stáli dlouhé fronty na kupony a překvapil je výpadek proudu v metru, které pak půl hodiny nejezdilo. MF DNES přináší odpovědi na nejčastější otázky.
Každý rok je to stejný obrázek: před prodejnou, kde se prodávají kupony na MHD, se na začátku září vine dlouhý had cestujících. Ve frontě stráví někdy i hodinu.
Skřípete zuby a zlobíte se, proč s tím Dopravní podnik konečně něco neudělá?
MF DNES hledala odpovědi na nejčastější dotazy cestujících na prodej kuponů. A zároveň odpovídáme na nejčastější otázky k sobotnímu přerušení provozu metra.

1. Pracuje na přepážkách na začátku září víc lidí?
Kapacita prodejní sítě Dopravního podniku je daná, provoz proto může být pouze rozšířen, nikoliv posilněn. Ve všední dny od 27. srpna do 6. října je otevírací doba na všech přepážkách prodloužena do 20 hodin.

2. Proč nejsou přepážky otevřeny déle - tak, jak jezdí metro?
Podle Dopravního podniku by je lidé nevyužívali. „Ze zkušeností za poslední tři roky je zřejmé, že prodej po sedmé hodině večerní je využíván minimálně, stejně jako o sobotách,“ říká mluvčí Eva Dydová.

3. Kolik lidí si kupuje kupon MHD s předstihem?
Kupony si za celé letošní prázdniny koupilo 511 středoškoláků, jen za první zářijový týden jich bylo 11,6 tisíce. Studenti vysokých škol si v červenci a srpnu koupili celkem 753 kuponů, v září jich bylo 5 667. V předprodeji bylo prodáno 1,2 tisíce občanských kuponů, za první zářijový týden pak téměř 13 tisíc.
A jak cestující motivovat, aby si pro dlouhodobou jízdenku přišli s předstihem? Vedení podniku se obává, že to není možné. Letos nepomohly ani letáčky ve vozech hromadné dopravy.
„Dopravní podnik připravil vstřícná opatření, prodloužil například platnost potvrzení o studiu z předchozího školního roku. Zvyk studentů řešit vše na poslední chvíli se však mění velmi pomalu,“ podotýká Dydová.

4. Mohou si studenti vysokých škol koupit kupon ve škole?
Na některých školách to možné je. Vedení škol musí požádat Dopravní podnik o spolupráci a vyčlenit ve svých prostorách místo pro prodej. Dopravní podnik má podepsány smlouvy o spolupráci s pěti vysokými školami, pouze tři z nich (Vysoká škola ekonomická, České vysoké učení technické a Česká zemědělská univerzita) však vyčlenily ve svých prostorách místo pro vlastní prodej kuponů, aby studenti nemuseli čekat. Studentské průkazy jako doklad o studiu uznává podnik všem pěti školám. Studenti proto nemusí každý rok vyplňovat formulář.

5. Lze platit za jízdenky z automatu bankovkami?
Dopravní podnik o automatech s příjmem bankovek zatím neuvažuje. „Když se v roce 1996 vybíraly současné mincové automaty, přihlíželo se k tomu, že jsou levnější než ty na příjem bankovek,“ vysvětlila Dydová. Tehdy bylo také výrazně nižší jízdné než nyní. Od poloviny loňského roku je možné platit v automatech padesátikorunovou mincí.

6. Je možné při nákupu kuponů platit platební kartou?

Platební kartu můžete v současné době využít na sedmi prodejních místech. Neuvažuje se o rozšíření, městský dopravce totiž tvrdí, že platba kartou by u okének zdržovala a fronty by byly ještě delší. Magistrát chce bezhotovostní platbu řešit „univerzální kartou Pražana“ - na tuto kartu by cestující kupovali jízdenky v automatech i kupony na přepážce.

7. Co zavinilo kolaps v podzemní dráze v sobotu 1. září?
Od roku 1974, kdy bylo metro zprovozněno, se kromě povodní v roce 2002 stalo poprvé, že byl zastaven provoz na všech třech tratích. Stalo se tak na více než půl hodiny.
Dopravní podnik tvrdí, že problémy začaly už v 16 hodin, kdy kolísalo napětí v síti Pražské energetiky. Zařízení v metru na to reagovalo průběžným přepínáním na záložní napájení, ale o hodinu později se zablokovalo. Nastal výpadek proudu ve vlakovém dispečinku.
Dispečeři, kteří řídí provoz v podzemí, byli náhle bez jakýchkoli informací. Ztratili přehled o tom, kde jsou vl