Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj ) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196016/
Provoz na všech trasách pražského metra se v sobotu v podvečer zastavil. Důvodem přerušení provozu byla technická závada na řídícím systému. Metro nejelo od čtvrt na šest, znovu se rozjelo před šestou hodinou večer.
Informaci o přerušení provozu na všech trasách metra potvrdil Novinkám mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.
Podle dostupných informací obrovský výpadek v provozu podzemní dráhy způsobila technická závada na řídícím systému metra. Soupravy se zastavily ve čtvrt na šest, znovu se do tunelů rozjely v 17:48.
Podle mluvčího pražského dopravního podniku Ondřeje Pečeného se jednalo o velký výpadek, který si v historii pražského metra nepamatuje. "Příčinou byl výpadek napájení řídícího systému metra," řekl Pečený. Proč k výpadku napájení došlo zjišťují odborníci.
Při přerušení provozu nebylo metro uzavřené. Eskalátory fungovaly a lidé mohli metrem bez omezení procházet. "O situaci byli lidé informováni z ampliónů na nástupištích a ve vestibulech metra.
Ve stanici Můsetek však bylo hlášení pouze v Češtině, zahraniční turisté tak nevěděli, co se děje.
(ČTK )
Ve stanici Můsetek však bylo hlášení pouze v Češtině - no jestli v takové, tak tomu nerozumněl nikdo!
Informaci o přerušení provozu na všech trasách metra potvrdil Novinkám mluvčí pražské policie Tomáš Hulan.
Podle dostupných informací obrovský výpadek v provozu podzemní dráhy způsobila technická závada na řídícím systému metra. Soupravy se zastavily ve čtvrt na šest, znovu se do tunelů rozjely v 17:48.
Podle mluvčího pražského dopravního podniku Ondřeje Pečeného se jednalo o velký výpadek, který si v historii pražského metra nepamatuje. "Příčinou byl výpadek napájení řídícího systému metra," řekl Pečený. Proč k výpadku napájení došlo zjišťují odborníci.
Při přerušení provozu nebylo metro uzavřené. Eskalátory fungovaly a lidé mohli metrem bez omezení procházet. "O situaci byli lidé informováni z ampliónů na nástupištích a ve vestibulech metra.
Ve stanici Můsetek však bylo hlášení pouze v Češtině, zahraniční turisté tak nevěděli, co se děje.
(ČTK )
Ve stanici Můsetek však bylo hlášení pouze v Češtině - no jestli v takové, tak tomu nerozumněl nikdo!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195896/
Když v pražských ulicích zacinká tramvaj, jen výjimečně někdo zvedne hlavu. Pro Pražany je zvuk tramvajového zvonce tak samozřejmý jako kvílení policejních sirén nebo troubení klaksonů. Dříve tomu tak ale nebylo. Když ulicí před sto deseti lety projížděla tramvaj, kolemjdoucí se zastavovali a se zájmem ji sledovali.
Právě přesně před 110 lety, 1. září roku 1897, zahájily činnost Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, předchůdce dnešního Dopravního podniku.
Tehdy měl městský dopravce jen deset řidičů, deset průvodčích, jednoho revizora a jednoho odpovědného správce provozu, jehož bychom dnes nazvali dispečerem. O století později je Dopravní podnik s více než 12 tisíci pracovníky největším zaměstnavatelem v Praze.
Podnik měl vlastní elektrárnu
Městský podnik založila Praha proto, aby pod svou správu sjednotila pět soukromých dopravců, kteří na konci 19. století převáželi cestující po zhruba dvaceti kilometrech tratí.
Dnes Pražany vozí tisícovka vozů po 140 kilometrech kolejí.
Při svém založení dopravní podnik nesloužil jen cestujícím. Protože tehdy byla technologie výroby elektřiny teprve v plenkách a ve městě se svítilo plynem, podnik si musel elektřinu pro pohon vozů vyrobit sám. Vlastnil proto malé elektrárny a zároveň zajišťoval elektrické osvětlení třeba Národního divadla, Staroměstské radnice nebo Žofína.
Netrvalo to dlouho a elektřina ovládla město a tramvaje se staly neodmyslitelnou součástí pražského života.
Den otevřených dveří
V sobotu 22. září od 10 do 16 hodin bude zpřístupněna vozovna Hloubětín, autobusová garáž Klíčov a dokončovaná stanice metra Střížkov. Pro návštěvníky bude připraven program: průvod starých tramvají, „tramvaj slušného chování“, ukázka skákacích bot a elektrických dvoukolek, kvíz o roční jízdenku nebo autogramiáda k filmu Gympl. Výstava Sto deset historických fotografií bude vystaveno od 4. září ve vestibulech stanic metra Malostranská, Můstek, Muzeum, Florenc a Vyšehrad. Snímky budou vystaveny do 5. října 2007.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Právě přesně před 110 lety, 1. září roku 1897, zahájily činnost Elektrické podniky královského hlavního města Prahy, předchůdce dnešního Dopravního podniku.
Tehdy měl městský dopravce jen deset řidičů, deset průvodčích, jednoho revizora a jednoho odpovědného správce provozu, jehož bychom dnes nazvali dispečerem. O století později je Dopravní podnik s více než 12 tisíci pracovníky největším zaměstnavatelem v Praze.
Podnik měl vlastní elektrárnu
Městský podnik založila Praha proto, aby pod svou správu sjednotila pět soukromých dopravců, kteří na konci 19. století převáželi cestující po zhruba dvaceti kilometrech tratí.
Dnes Pražany vozí tisícovka vozů po 140 kilometrech kolejí.
Při svém založení dopravní podnik nesloužil jen cestujícím. Protože tehdy byla technologie výroby elektřiny teprve v plenkách a ve městě se svítilo plynem, podnik si musel elektřinu pro pohon vozů vyrobit sám. Vlastnil proto malé elektrárny a zároveň zajišťoval elektrické osvětlení třeba Národního divadla, Staroměstské radnice nebo Žofína.
Netrvalo to dlouho a elektřina ovládla město a tramvaje se staly neodmyslitelnou součástí pražského života.
Den otevřených dveří
V sobotu 22. září od 10 do 16 hodin bude zpřístupněna vozovna Hloubětín, autobusová garáž Klíčov a dokončovaná stanice metra Střížkov. Pro návštěvníky bude připraven program: průvod starých tramvají, „tramvaj slušného chování“, ukázka skákacích bot a elektrických dvoukolek, kvíz o roční jízdenku nebo autogramiáda k filmu Gympl. Výstava Sto deset historických fotografií bude vystaveno od 4. září ve vestibulech stanic metra Malostranská, Můstek, Muzeum, Florenc a Vyšehrad. Snímky budou vystaveny do 5. října 2007.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195845/
Možná naposledy zažily včera Denisova a Pekařská ulice neobvyklý klid. Stavební firmy, které půlkilometrový úsek kolem centra města opravovaly, sbalily poslední stroje a nářadí a do ulic den před slavnostním zprovozněním nejezdila žádná auta ani tramvaje. V tom tichu se dokonce na historickém sloupu veřejného osvětlení zavěsil netopýr (na snímku). I odborníky to trochu vyvedlo z míry.
„Je to podivné, správně by měl být přes den někde zalezlý,“ podivila se mluvčí Zoologické zahrady na Svatém Kopečku Hana Labská. Podle pracovníků zahrady šlo pravděpodobně o mládě, které zabloudilo. Netopýr skončil v jejich péči, protože se ukázalo, že má zlomený jeden z prstů na noze. „Ošetřili jsme jej a večer vypustili do volné přírody,“ dodala Labská.
Dnes už bude v centru všechno jinak. Do zrekonstruovaných ulic se po půl roce vrací všední provoz. Dopravní podnik trať slavnostně otevře už v půl osmé ráno, běžný provoz však podle mluvčí podniku Magdalény Kopřivové začne až po skončení oficialit, přibližně kolem půl deváté. „Linku číslo 1 ráno nevypravíme. Nahradí ji ještě linka X6, která pojede po stejné trase a v časech jako při výluce. Po ukončení slavnostního aktu ale řidiče této linky přesměrujeme na trať linky číslo 1 a dále bude doprava pokračovat už podle nově platných jízdních řádů,“ uvedla Kopřivová.
Ve stejný den však v Olomouci končí provoz linky číslo 5 z Pavloviček do Neředína a od října čeká Olomoučany zdražení jízdného. Místo osmi bude běžná jízdenka stát deset korun.
***
* Z historie
Začátky. První Olomoučané se tramvají svezli v roce 1899. Původní dráha byla jednokolejná, se šesti výhybišti a smyčkou u hlavního vlakového nádraží. Trať vedla nejkratším směrem na Horní náměstí. Odtud odbočovala jedna větev ulicemi Riegrovou, Palackého a Litovelskou na třídu Míru s výhybkou za křižovatkou ulic Dvořákova – Na Šibeníku. Druhá větev vedla ulicemi Pavelčákovou, Havlíčkovou a Wolkerovou a končila u fakultní nemocnice. Nejvyšší provozní rychlost byla povolená na 18 kilometrů v hodině.
Změny. Prvního rozšíření se tramvajová trať dočkala v roce 1914. V roce 1940 začala přestavba trati na dvoukolejnou.
Nový úsek. V roce 1997 město otevřelo nový úsek tramvajové trati spojující hlavní nádraží s tržnicí přes třídu Kosmonautů.
Zdroj: DPMO
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
„Je to podivné, správně by měl být přes den někde zalezlý,“ podivila se mluvčí Zoologické zahrady na Svatém Kopečku Hana Labská. Podle pracovníků zahrady šlo pravděpodobně o mládě, které zabloudilo. Netopýr skončil v jejich péči, protože se ukázalo, že má zlomený jeden z prstů na noze. „Ošetřili jsme jej a večer vypustili do volné přírody,“ dodala Labská.
Dnes už bude v centru všechno jinak. Do zrekonstruovaných ulic se po půl roce vrací všední provoz. Dopravní podnik trať slavnostně otevře už v půl osmé ráno, běžný provoz však podle mluvčí podniku Magdalény Kopřivové začne až po skončení oficialit, přibližně kolem půl deváté. „Linku číslo 1 ráno nevypravíme. Nahradí ji ještě linka X6, která pojede po stejné trase a v časech jako při výluce. Po ukončení slavnostního aktu ale řidiče této linky přesměrujeme na trať linky číslo 1 a dále bude doprava pokračovat už podle nově platných jízdních řádů,“ uvedla Kopřivová.
Ve stejný den však v Olomouci končí provoz linky číslo 5 z Pavloviček do Neředína a od října čeká Olomoučany zdražení jízdného. Místo osmi bude běžná jízdenka stát deset korun.
***
* Z historie
Začátky. První Olomoučané se tramvají svezli v roce 1899. Původní dráha byla jednokolejná, se šesti výhybišti a smyčkou u hlavního vlakového nádraží. Trať vedla nejkratším směrem na Horní náměstí. Odtud odbočovala jedna větev ulicemi Riegrovou, Palackého a Litovelskou na třídu Míru s výhybkou za křižovatkou ulic Dvořákova – Na Šibeníku. Druhá větev vedla ulicemi Pavelčákovou, Havlíčkovou a Wolkerovou a končila u fakultní nemocnice. Nejvyšší provozní rychlost byla povolená na 18 kilometrů v hodině.
Změny. Prvního rozšíření se tramvajová trať dočkala v roce 1914. V roce 1940 začala přestavba trati na dvoukolejnou.
Nový úsek. V roce 1997 město otevřelo nový úsek tramvajové trati spojující hlavní nádraží s tržnicí přes třídu Kosmonautů.
Zdroj: DPMO
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195844/
Nemilé překvapení čekalo ve čtvrtek na policisty, kteří při běžné silniční kontrole zastavili v Milevsku v jižních Čechách autobus. Zjistili, že řidič má zakázáno řídit a oprávnění k řízení autobusu nemá. Navíc vezl matku s dítětem.
PÍSEK - Policisté prováděli silniční kontrolu ve čtvrtek odpoledne. Po zastavení autobusu kontrolovali dvaadvacetiletého muže z Písecka, který řídil autobus značky Karosa. "Zjistili, že mladík nesmí řídit motorová vozidla a nemá oprávnění k řízení autobusu," řekla písecká policejní mluvčí Hana Moltašová.
Muž přitom vezl autobusem matku s malým dítětem. "Můžeme být rádi, že nedošlo k nějakému neštěstí a odhalilo se to při běžné silniční kontrole," doplnila mluvčí. Podle ní muž vlastnil společnost, která zajišťovala dopravu lidí na výlety a akce.
Nezodpovědného řidiče policisté podezřívají z maření výkonu úředního rozhodnutí.
Novinky.cz
PÍSEK - Policisté prováděli silniční kontrolu ve čtvrtek odpoledne. Po zastavení autobusu kontrolovali dvaadvacetiletého muže z Písecka, který řídil autobus značky Karosa. "Zjistili, že mladík nesmí řídit motorová vozidla a nemá oprávnění k řízení autobusu," řekla písecká policejní mluvčí Hana Moltašová.
Muž přitom vezl autobusem matku s malým dítětem. "Můžeme být rádi, že nedošlo k nějakému neštěstí a odhalilo se to při běžné silniční kontrole," doplnila mluvčí. Podle ní muž vlastnil společnost, která zajišťovala dopravu lidí na výlety a akce.
Nezodpovědného řidiče policisté podezřívají z maření výkonu úředního rozhodnutí.
Novinky.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195683/
Dlouhé čekání zažili ráno cestující na trase C pražského metra. Ve stanici Muzeum skočil do kolejiště třiadvacetiletý muž z Českolipska. Dispečink zaznamenal incident v 5:31. Provoz byl zcela obnoven po více než hodině v 6:48.
Strojvedoucí už nedokázal střetu zabránit a mladík byl na místě mrtvý.
Po dobu vyprošťování jeho těla vozily cestující mezi stanicemi Pražského povstání a Florenc autobusy.
(iDnes)
Strojvedoucí už nedokázal střetu zabránit a mladík byl na místě mrtvý.
Po dobu vyprošťování jeho těla vozily cestující mezi stanicemi Pražského povstání a Florenc autobusy.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195630/
Chcú rekonštruovať tunel pod bratislavským hradom.
Dopravný podnik Bratislava (DPB) už objednal štúdiu na rekonštrukciu električkového tunela pod Hradom. Agentúre SITA to potvrdil predseda predstavenstva DPB Branislav Zahradník. Podľa neho by mal byť pripravovaný materiál hotový ešte v tomto roku, aby sa ním mohlo zaoberať mestské zastupiteľstvo pri schvaľovaní rozpočtu na budúci rok. Pri oprave tunela sa predbežne počíta so sumou 250 miliónov korún. "Nehovoríme však iba o obyčajnej oprave, ale kompletnej rekonštrukcii, čiže o racionálnom dlhodobejšom riešení. Ide o efektívnu dopravnú spojnicu, ktorej súčasný stav si skutočne vyžaduje značnú rekonštrukciu," povedal Zahradník.
Ako ďalej uviedol, vedenie dopravného podniku sa bude snažiť, aby sa na plánovanú rekonštrukciu peniaze našli a aby sa komplexná oprava tunela mohla vykonať naraz. Podľa neho je totiž oveľa lepšie a efektívne, aby sa všetky práce uskutočnili v jednom termíne, ako by sa mali priebežne riešiť nejaké problémy, alebo až potom, keby sa niečo stalo. "Sme si vedomí, že rekonštrukcia si vyžiada niekoľkomesačnú zmenu v doprave a že električky budú musieť premávať po nábreží. Bude to veľký nápor na lokalitu, ale rekonštrukcia je naozaj potrebná," konštatoval Zahradník. Podľa hovorkyne magistrátu Evy Chudinovej, záujem o obnovu tunela má aj samotné mesto. Upozornila ale, že tento rok sa s vyčlenením peňazí na opravu tunela nepočíta. "Ak to ale mesto bude považovať za jednu zo svojich budúcoročných priorít, určite sa oprava tunela dostane do rozpočtu na rok 2008," dodala Chudinová.
V súvislosti s rekonštrukciou tunela pod Bratislavským hradom sa uvažuje aj s opravou električkových koľají, s kompletnou obnovou elektrických zariadení či vhodnejším riešením inžinierskych sietí, napríklad zakopaním vodovodného potrubia pod zem. Počíta sa taktiež s vybudovaním moderného kamerového systému na monitorovanie a reguláciu pohybu v tuneli, s osadením ďalších bezpečnostných prvkov či opravou osvetlenia.
Posledná veľká rekonštrukcia bola v tuneli vykonaná v 80-ych rokoch minulého storočia.
(SITA)
Dopravný podnik Bratislava (DPB) už objednal štúdiu na rekonštrukciu električkového tunela pod Hradom. Agentúre SITA to potvrdil predseda predstavenstva DPB Branislav Zahradník. Podľa neho by mal byť pripravovaný materiál hotový ešte v tomto roku, aby sa ním mohlo zaoberať mestské zastupiteľstvo pri schvaľovaní rozpočtu na budúci rok. Pri oprave tunela sa predbežne počíta so sumou 250 miliónov korún. "Nehovoríme však iba o obyčajnej oprave, ale kompletnej rekonštrukcii, čiže o racionálnom dlhodobejšom riešení. Ide o efektívnu dopravnú spojnicu, ktorej súčasný stav si skutočne vyžaduje značnú rekonštrukciu," povedal Zahradník.
Ako ďalej uviedol, vedenie dopravného podniku sa bude snažiť, aby sa na plánovanú rekonštrukciu peniaze našli a aby sa komplexná oprava tunela mohla vykonať naraz. Podľa neho je totiž oveľa lepšie a efektívne, aby sa všetky práce uskutočnili v jednom termíne, ako by sa mali priebežne riešiť nejaké problémy, alebo až potom, keby sa niečo stalo. "Sme si vedomí, že rekonštrukcia si vyžiada niekoľkomesačnú zmenu v doprave a že električky budú musieť premávať po nábreží. Bude to veľký nápor na lokalitu, ale rekonštrukcia je naozaj potrebná," konštatoval Zahradník. Podľa hovorkyne magistrátu Evy Chudinovej, záujem o obnovu tunela má aj samotné mesto. Upozornila ale, že tento rok sa s vyčlenením peňazí na opravu tunela nepočíta. "Ak to ale mesto bude považovať za jednu zo svojich budúcoročných priorít, určite sa oprava tunela dostane do rozpočtu na rok 2008," dodala Chudinová.
V súvislosti s rekonštrukciou tunela pod Bratislavským hradom sa uvažuje aj s opravou električkových koľají, s kompletnou obnovou elektrických zariadení či vhodnejším riešením inžinierskych sietí, napríklad zakopaním vodovodného potrubia pod zem. Počíta sa taktiež s vybudovaním moderného kamerového systému na monitorovanie a reguláciu pohybu v tuneli, s osadením ďalších bezpečnostných prvkov či opravou osvetlenia.
Posledná veľká rekonštrukcia bola v tuneli vykonaná v 80-ych rokoch minulého storočia.
(SITA)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195342/
Vedení plzeňských dopravních podniků dnes zřejmě zruší výběrové řízení na zajištění činnosti revizorů od ledna 2008. Zrušit výběr navrhne šéf představenstva společnosti Petr Štrunc (ODS). „Ani jedna firma nesplnila podmínky. Zrušení výběru musí ještě schválit představenstvo,“ prohlásil Petr Štrunc. Ten potvrdil, že výběrové řízení bude vypsáno znovu a podmínka se nebudou příliš lišit.
Činnost revizorů pro dopravní podniky od začátku roku 2007 zajišťuje firma AB Finanční servis. Firma bývá spojována se zástupci ODS Plzeň-Lochotín, kterou vede právě Štrunc. AB Finanční servis se do výběrového řízení přihlásila s dalšími třemi firmami. Do konečného výběru postoupily pouze dvě: AB Finanční servis a jedna pražská společnost. Olomoucká firma Alfa Collect výběr zpochybnila. Naznačila, že byla zvýhodněna AB Finanční servis tím, že na předložení nabídky měli zájemci deset dnů od doby, kdy dostali podmínky.
Výběrová komise minulý týden doporučila představenstvu soutěž zrušit, protože žádná ze dvou firem, které postoupily, nesplnila zadání. AB Finanční servis například neslíbila požadovanou spolupráci s právní kanceláří Víška, se kterou mají dopraváci smlouvu. I tuto skutečnost olomoucká firma kritizovala.
„Asi dáme delší čas na zpracování nabídky, přestože si myslím, že na ni bylo dost času. S povinností spolupráce s advokátní kanceláří nemohu nic udělat. Je s ní podepsaná smlouva z roku 2003 mým předchůdcem,“ uvedl Štrunc. Ten v čele představenstva loni nahradil někdejšího primátora Miroslava Kalouse.
Štrunc prohlásil, že o vítězi soutěže rozhodne výše nabídky. „Kdo nám dá víc peněz za pohledávku u černých pasažérů, ten tu zakázku dostane,“ řekl Štrunc.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Činnost revizorů pro dopravní podniky od začátku roku 2007 zajišťuje firma AB Finanční servis. Firma bývá spojována se zástupci ODS Plzeň-Lochotín, kterou vede právě Štrunc. AB Finanční servis se do výběrového řízení přihlásila s dalšími třemi firmami. Do konečného výběru postoupily pouze dvě: AB Finanční servis a jedna pražská společnost. Olomoucká firma Alfa Collect výběr zpochybnila. Naznačila, že byla zvýhodněna AB Finanční servis tím, že na předložení nabídky měli zájemci deset dnů od doby, kdy dostali podmínky.
Výběrová komise minulý týden doporučila představenstvu soutěž zrušit, protože žádná ze dvou firem, které postoupily, nesplnila zadání. AB Finanční servis například neslíbila požadovanou spolupráci s právní kanceláří Víška, se kterou mají dopraváci smlouvu. I tuto skutečnost olomoucká firma kritizovala.
„Asi dáme delší čas na zpracování nabídky, přestože si myslím, že na ni bylo dost času. S povinností spolupráce s advokátní kanceláří nemohu nic udělat. Je s ní podepsaná smlouva z roku 2003 mým předchůdcem,“ uvedl Štrunc. Ten v čele představenstva loni nahradil někdejšího primátora Miroslava Kalouse.
Štrunc prohlásil, že o vítězi soutěže rozhodne výše nabídky. „Kdo nám dá víc peněz za pohledávku u černých pasažérů, ten tu zakázku dostane,“ řekl Štrunc.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195254/
Netradiční formu upoutávky na blížící se start nového ročníku první ligy, která úvodním kolem zahájí ve středu 12. září, zvolili jihlavští hokejisté. Na své domácí zápasy od včerejška zvou prostřednictvím „vlastního“ trolejbusu.
„Zvažovali jsme, jakým způsobem oslovit lidi v Jihlavě tak, aby Dukla stále byla v povědomí,“ vysvětluje generální manažer jihlavského klubu Jan Zachrla. „A protože spousta lidí v Jihlavě městskou hromadnou dopravou jezdí, věřím, že to mezi těmi, kteří by na hokej měli potenciálně chodit, bude mít pozitivní účinek.“ Reklamní trolejbus je vyveden v tradičních klubových barvách, bordó červené a žluté, a fanouškům připomíná i letopočty dvanácti jihlavských mistrovských titulů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
„Zvažovali jsme, jakým způsobem oslovit lidi v Jihlavě tak, aby Dukla stále byla v povědomí,“ vysvětluje generální manažer jihlavského klubu Jan Zachrla. „A protože spousta lidí v Jihlavě městskou hromadnou dopravou jezdí, věřím, že to mezi těmi, kteří by na hokej měli potenciálně chodit, bude mít pozitivní účinek.“ Reklamní trolejbus je vyveden v tradičních klubových barvách, bordó červené a žluté, a fanouškům připomíná i letopočty dvanácti jihlavských mistrovských titulů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195029/
Před sto deseti lety ohromil Liberečany dobový fenomén Františka Křižíka - tedy elektrická tramvaj. Pětadvacátého srpna roku 1897 vyjel první vůz na první zhotovenou trať o délce 3,2 kilometru, která vedla mezi dnešními Lidovými sady a vlakovým nádražím.
Trať měla dvoje koleje v obou směrech a zhotovila ji Společnost liberecké pouliční dráhy. V sousedním Jablonci nad Nisou si museli na tramvaj ještě pár let počkat.
„Tramvaje se v této době kvapně šířily, a to zejména v Jablonci, kde roku 1900 bylo 22,3 kilometrů tratí, zatímco Liberec měl jen 6,5 kilometru,“ uvedl Tomáš Krebs z Boveraclubu. Doba největšího rozmachu tramvají přišla v padesátých letech 20. století, kdy Jabloncem jezdily především nákladní tramvaje a také osobní až do Janova. V Liberci byly koleje v celém centru a vedly třeba i do Rochlice. „V roce 1958 měl Liberec 17,7 km a Jablonec 28,5 km tratí. Po té začal provoz tramvají upadat,“ řekl Krebs.
Osobní tramvaje začaly nahrazovat autobusy a nákladní se nevyplatily. „Tato doprava byla neefektivní, protože se náklad musel překládat na železnici v rychnovském překladišti a navíc trend doby si žádal jiný a levnější způsob dopravy,“ vysvětlil události Viktor Liška ze Spolku přátel města Jablonce. V roce 1969 pak Jablonec přišel o svou poslední tramvajovou trať, když předal trasu mezi sousedním Libercem do správy libereckého dopravního podniku.
Úbytek linek pocítili pozvolna i v Liberci, kdy v několika etapách od šedesátých do počátku devadesátých let vymizely koleje na mnohých místech města. „Nyní má Liberec asi 22 kilometrů tratí včetně té do Jablonce,“ řekl Krebs. V blízké budoucnosti se však liberecké koleje o něco rozrostou. Tramvaje budou opět jezdit do Rochlice, také do částí Jablonce a možná později i do Vesce. „Podle územního plánu města nyní počítáme s rozšířením tratí do Rochlice a příští rok budeme žádat o peníze. Podle předběžných odhadů potřebujeme asi 450 milionů korun. Na financích pak závisejí i další plány,“ prozradil ředitel dopravního podniku Jiří Veselka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Trať měla dvoje koleje v obou směrech a zhotovila ji Společnost liberecké pouliční dráhy. V sousedním Jablonci nad Nisou si museli na tramvaj ještě pár let počkat.
„Tramvaje se v této době kvapně šířily, a to zejména v Jablonci, kde roku 1900 bylo 22,3 kilometrů tratí, zatímco Liberec měl jen 6,5 kilometru,“ uvedl Tomáš Krebs z Boveraclubu. Doba největšího rozmachu tramvají přišla v padesátých letech 20. století, kdy Jabloncem jezdily především nákladní tramvaje a také osobní až do Janova. V Liberci byly koleje v celém centru a vedly třeba i do Rochlice. „V roce 1958 měl Liberec 17,7 km a Jablonec 28,5 km tratí. Po té začal provoz tramvají upadat,“ řekl Krebs.
Osobní tramvaje začaly nahrazovat autobusy a nákladní se nevyplatily. „Tato doprava byla neefektivní, protože se náklad musel překládat na železnici v rychnovském překladišti a navíc trend doby si žádal jiný a levnější způsob dopravy,“ vysvětlil události Viktor Liška ze Spolku přátel města Jablonce. V roce 1969 pak Jablonec přišel o svou poslední tramvajovou trať, když předal trasu mezi sousedním Libercem do správy libereckého dopravního podniku.
Úbytek linek pocítili pozvolna i v Liberci, kdy v několika etapách od šedesátých do počátku devadesátých let vymizely koleje na mnohých místech města. „Nyní má Liberec asi 22 kilometrů tratí včetně té do Jablonce,“ řekl Krebs. V blízké budoucnosti se však liberecké koleje o něco rozrostou. Tramvaje budou opět jezdit do Rochlice, také do částí Jablonce a možná později i do Vesce. „Podle územního plánu města nyní počítáme s rozšířením tratí do Rochlice a příští rok budeme žádat o peníze. Podle předběžných odhadů potřebujeme asi 450 milionů korun. Na financích pak závisejí i další plány,“ prozradil ředitel dopravního podniku Jiří Veselka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194659/
Před 110 lety, v srpnu 1897, vyjela první tramvaj do ulic Liberce. Trať vedla mezi dnešními Lidovými sady a vlakovým nádražím. Výročí připomíná také výstava historických fotografií a modelů v libereckém Radničním sklípku.
Už 110 let jezdí ulicemi Liberce tramvaje. Výročí připomíná od minulé středy také výstava historických fotografií a modelů starých tramvají v libereckém Radničním sklípku.
První tramvaje, které brázdily ulice Liberce a Jablonce nad Nisou, měly otevřené plošiny pro řidiče. Ten musel jet i za mrazu a deště, a také oddíl pro cestující nebyl vytápěný. Uvnitř bylo pouhých dvacet míst a petrolejové osvětlení, které až po několika letech nahradily otřesuvzdorné žárovky.
„Tramvaje byly tmavozelené se zlatým ozdobným pruhem a jezdily každých pět minut,“ řekl Gisbert Jäkl z občanského sdružení Boveraclub, který se zabývá historií tramvajové dopravy. Na letošní výročí pak upozorňuje tramvaj z roku 1953, která stojí od minulé středy na náměstí Dr. Edvarda Beneše jako poutač na probíhající výstavu.
„Jedná se o typ vozu MT6, který jezdil přes náměstí u radnice, ale i kolem divadla či do Rochlice a Růžodolu. V sousedním Jablonci nad Nisou jezdil také na trase mezi Rychnovem a Janovem,“ prozradil další člen Boveraclubu Tomáš Krebs.
Ojedinělá výstava starých tramvají potrvá do 22. září. Návštěvníci tu prochází podél namalovaných tras míst a zastávek, kudy tramvaje původně jezdily a dozví se zde o podrobnostech a etapách historického vývoje tohoto druhu dopravy v Liberci a Jablonci nad Nisou.
Unikátní modely zachycují všechny tramvaje
„Unikátní modely starých vozů zachycují všechny tramvaje, které jezdily na libereckých a jabloneckých tratích. Zapůjčili jsme je ze soukromých sbírek a ze sbírek Technického muzea v Brně,“ dodal Krebs.
Boveraclub vznikl v roce 1987 a shromažďuje a zachovává předměty, které zachycují staré doby tramvajové dopravy, opravuje staré vozy a připravuje výstavy, stejně jako tuto ve spolupráci s libereckým dopravním podnikem a magistrátem.
Velkou část modelů zhotovil právě Gisbert Jäkl. „Modely jsem vyráběl z několika materiálů. Je to časově náročné a velmi pracné, ale pro mě je to koníček,“ prozradil Jäkl. Několik jeho modelů je pohyblivých s motorizovaným podvozkem, který je kovový. Skříně vozů jsou pak z vrstveného papíru a střechy z broušeného plexiskla.
Tramvaj, která stojí u liberecké radnice, jediný dochovaný vůz tohoto typu v republice, se na náměstí zdrží až do konce výstavy. Pak členové Boveraclubu dokončí její opravu. Rekonstrukce už probíhá šest let od doby, kdy ji přivezli do Liberce z Technického muzea v Brně, a letos má být vrak uvedený do provozu. Liberečtí cestující se tak mohou těšit na vůni nalakovaného dřeva v oddíle, dřevěné lavice naproti sobě i nostalgické kliky kontroleru řidiče.
Tramvaj bude mít i klasický automobilový klakson, protože na počátku provozu na meziměstské trati z Jablonce do Liberce musel řidič na přejezdech houkat. Mezi další doplňky vozu bude patřit i dobová reklama a jablonecký znak, protože vůz jezdil na trase mezi Rychnovem a Janovem na Jablonecku.
Plošiny vozů byly zcela uzavřené, vchody zakrývaly dvoukřídlé teleskopické dveře, opatřené jednoduchými plechovými okapy.
„Dveře umožnili, že mnozí pasažéři naskakovali do tramvaje i za jízdy,“ řekl Krebs.
Prostor řidiče oddělovala skládací kabina a bylo v něm přenosné sedátko. V oddíle pro cestující byly podélné dřevěné lavice. Oddíl osvětlovaly dvě čtveřice velkých bezrámových oken, z nichž vždy dvě krajní byla spouštěcí. MT šestky vyrobené v českolipské vagonce se proháněly Libercem a Jabloncem dvacet let, tedy do roku 1973, a o tři roky později je nahradily vozy typu T3.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Už 110 let jezdí ulicemi Liberce tramvaje. Výročí připomíná od minulé středy také výstava historických fotografií a modelů starých tramvají v libereckém Radničním sklípku.
První tramvaje, které brázdily ulice Liberce a Jablonce nad Nisou, měly otevřené plošiny pro řidiče. Ten musel jet i za mrazu a deště, a také oddíl pro cestující nebyl vytápěný. Uvnitř bylo pouhých dvacet míst a petrolejové osvětlení, které až po několika letech nahradily otřesuvzdorné žárovky.
„Tramvaje byly tmavozelené se zlatým ozdobným pruhem a jezdily každých pět minut,“ řekl Gisbert Jäkl z občanského sdružení Boveraclub, který se zabývá historií tramvajové dopravy. Na letošní výročí pak upozorňuje tramvaj z roku 1953, která stojí od minulé středy na náměstí Dr. Edvarda Beneše jako poutač na probíhající výstavu.
„Jedná se o typ vozu MT6, který jezdil přes náměstí u radnice, ale i kolem divadla či do Rochlice a Růžodolu. V sousedním Jablonci nad Nisou jezdil také na trase mezi Rychnovem a Janovem,“ prozradil další člen Boveraclubu Tomáš Krebs.
Ojedinělá výstava starých tramvají potrvá do 22. září. Návštěvníci tu prochází podél namalovaných tras míst a zastávek, kudy tramvaje původně jezdily a dozví se zde o podrobnostech a etapách historického vývoje tohoto druhu dopravy v Liberci a Jablonci nad Nisou.
Unikátní modely zachycují všechny tramvaje
„Unikátní modely starých vozů zachycují všechny tramvaje, které jezdily na libereckých a jabloneckých tratích. Zapůjčili jsme je ze soukromých sbírek a ze sbírek Technického muzea v Brně,“ dodal Krebs.
Boveraclub vznikl v roce 1987 a shromažďuje a zachovává předměty, které zachycují staré doby tramvajové dopravy, opravuje staré vozy a připravuje výstavy, stejně jako tuto ve spolupráci s libereckým dopravním podnikem a magistrátem.
Velkou část modelů zhotovil právě Gisbert Jäkl. „Modely jsem vyráběl z několika materiálů. Je to časově náročné a velmi pracné, ale pro mě je to koníček,“ prozradil Jäkl. Několik jeho modelů je pohyblivých s motorizovaným podvozkem, který je kovový. Skříně vozů jsou pak z vrstveného papíru a střechy z broušeného plexiskla.
Tramvaj, která stojí u liberecké radnice, jediný dochovaný vůz tohoto typu v republice, se na náměstí zdrží až do konce výstavy. Pak členové Boveraclubu dokončí její opravu. Rekonstrukce už probíhá šest let od doby, kdy ji přivezli do Liberce z Technického muzea v Brně, a letos má být vrak uvedený do provozu. Liberečtí cestující se tak mohou těšit na vůni nalakovaného dřeva v oddíle, dřevěné lavice naproti sobě i nostalgické kliky kontroleru řidiče.
Tramvaj bude mít i klasický automobilový klakson, protože na počátku provozu na meziměstské trati z Jablonce do Liberce musel řidič na přejezdech houkat. Mezi další doplňky vozu bude patřit i dobová reklama a jablonecký znak, protože vůz jezdil na trase mezi Rychnovem a Janovem na Jablonecku.
Plošiny vozů byly zcela uzavřené, vchody zakrývaly dvoukřídlé teleskopické dveře, opatřené jednoduchými plechovými okapy.
„Dveře umožnili, že mnozí pasažéři naskakovali do tramvaje i za jízdy,“ řekl Krebs.
Prostor řidiče oddělovala skládací kabina a bylo v něm přenosné sedátko. V oddíle pro cestující byly podélné dřevěné lavice. Oddíl osvětlovaly dvě čtveřice velkých bezrámových oken, z nichž vždy dvě krajní byla spouštěcí. MT šestky vyrobené v českolipské vagonce se proháněly Libercem a Jabloncem dvacet let, tedy do roku 1973, a o tři roky později je nahradily vozy typu T3.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194658/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194657/
Velmi daleko je někdy od myšlenky městského úředníka k realizaci nápadu. V případě tramvajové trati v Radlicích 14 let. Přestože se o její výstavbě uvažuje již od roku 1994, dokončena bude příští rok.
Minulý týden dělníci poprvé zarazili sbíječky do asfaltu v Radlické ulici a začali pracovat na prodloužení trati z konečné zastávky Laurová ke stanici metra Radlická, kde bylo na jaře otevřeno velké administrativní centrum.
„Nová trať má být dokončena na podzim roku 2008 a celkové náklady se pohybují kolem 120 milionů korun,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Eva Dydová
Za rok se cestující svezou po novém úseku dlouhém 1,1 kilometru, na němž Dopravní podnik postaví tři nové zastávky. Dosavadní konečná stanice Laurová bude posunuta za křižovatku s ulicí K Vodojemu, zastávka bude u místní školy a tramvaje budou končit na zastávce Radlická přímo u výstupu z metra.
Nová stanice vznikne i na starém úseku mezi Křížovou a Laurovou. Bude se jmenovat Braunova.
Město si od nové trati slibuje, že zlepší dopravu do Radlic i do nových administrativních budov a zdejší lidé budou přímo napojeni na metro. „Bude promě lepší jet dvě zastávky nahoru na Radlickou, než dolů na Anděl,“ těší se obyvatelka Radlic Eva Skálová.
Dnes podle ní tramvaj často uvázne v zácpě před křižovatkou u Ženských domovů a cestující v ní stráví dlouhé minuty zbytečným čekáním. Adalší důkaz, že se někdy čas vleče velmi pomalu. Až totiž bude trať dostavěna, zanikne poslední konečná, kde se ještě tramvaje otáčejí couváním. Všechny ostatní jsou totiž zakončeny smyčkou.
Otáčení souprav, kdy vůz couvá ze středového pásu do vedlejší ulice, je velmi nebezpečné a bylo jedním důvodů, proč se město rozhodlo trať protáhnout. V Laurové totiž mohlo dojít každou chvíli ke srážce s autem, jehož řidič nečeká, že by tramvaj couvala. Navíc sem mohla zajíždět jen jedna linka a ještě k tomu pouze s jedním vozem.
To si uvědomovali dopravní inženýři již v roce 1983, kdy byla tato konečná prohlášena za dočasnou. A pověstné „dočasně“ v tomto případě trvá už 24 let.
Trať v Radlicích není jediná, kterou budou moci cestující v nejbližších letech využívat. Kolem roku 2010 by měli místo na autobus vyrazit na tramvaj obyvatelé Malešic, Libuše nebo Holyně.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Minulý týden dělníci poprvé zarazili sbíječky do asfaltu v Radlické ulici a začali pracovat na prodloužení trati z konečné zastávky Laurová ke stanici metra Radlická, kde bylo na jaře otevřeno velké administrativní centrum.
„Nová trať má být dokončena na podzim roku 2008 a celkové náklady se pohybují kolem 120 milionů korun,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Eva Dydová
Za rok se cestující svezou po novém úseku dlouhém 1,1 kilometru, na němž Dopravní podnik postaví tři nové zastávky. Dosavadní konečná stanice Laurová bude posunuta za křižovatku s ulicí K Vodojemu, zastávka bude u místní školy a tramvaje budou končit na zastávce Radlická přímo u výstupu z metra.
Nová stanice vznikne i na starém úseku mezi Křížovou a Laurovou. Bude se jmenovat Braunova.
Město si od nové trati slibuje, že zlepší dopravu do Radlic i do nových administrativních budov a zdejší lidé budou přímo napojeni na metro. „Bude promě lepší jet dvě zastávky nahoru na Radlickou, než dolů na Anděl,“ těší se obyvatelka Radlic Eva Skálová.
Dnes podle ní tramvaj často uvázne v zácpě před křižovatkou u Ženských domovů a cestující v ní stráví dlouhé minuty zbytečným čekáním. Adalší důkaz, že se někdy čas vleče velmi pomalu. Až totiž bude trať dostavěna, zanikne poslední konečná, kde se ještě tramvaje otáčejí couváním. Všechny ostatní jsou totiž zakončeny smyčkou.
Otáčení souprav, kdy vůz couvá ze středového pásu do vedlejší ulice, je velmi nebezpečné a bylo jedním důvodů, proč se město rozhodlo trať protáhnout. V Laurové totiž mohlo dojít každou chvíli ke srážce s autem, jehož řidič nečeká, že by tramvaj couvala. Navíc sem mohla zajíždět jen jedna linka a ještě k tomu pouze s jedním vozem.
To si uvědomovali dopravní inženýři již v roce 1983, kdy byla tato konečná prohlášena za dočasnou. A pověstné „dočasně“ v tomto případě trvá už 24 let.
Trať v Radlicích není jediná, kterou budou moci cestující v nejbližších letech využívat. Kolem roku 2010 by měli místo na autobus vyrazit na tramvaj obyvatelé Malešic, Libuše nebo Holyně.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194656/
Pražský dopravní podnik se chystá zjednodušit a zlepšit informování cestujících. Připravuje projekt Anytime - Anywhere (Kdykoli - Kdekoli), který má pasažérům usnadnit přístup k údajům o systému veřejné dopravy a spojení. Zavádět ho chce společnost od podzimu, řekl ČTK ředitel marketingu DP Jan Svoboda.
Projekt zahrnuje tři části. "Rozšíříme zastávkový informační systém a chceme využít i komunikaci prostřednictvím SMS zpráv a letáků, chybí nám spontánní informovanost," uvedl Svoboda. Podnik připravuje i zpřehlednění údajů o jízdném na jízdenkových automatech.
Několik druhů letáků s přehledem tarifů nebo mapkou sítě hromadné dopravy bude DP nabízet ve svých informačních centrech a ve stojanech v metru. "Pro tramvaje o letácích neuvažujeme z ekologických důvodů, řada z nich by asi skončila zmačkaná na zemi," vysvětlil Svoboda.
Cestující budou mít informační tištěné materiály k dispozici v češtině, němčině a angličtině, firma předpokládá jejich distribuci celkově až ve čtyřech světových jazycích. Vzhledem k počtu ruských turistů v metropoli DP uvažuje například o letácích v ruštině.
Ve srovnání kvality městské dopravy v české metropoli, Londýně, Paříži, Vídni a Mnichově upozornila na neposkytování letáčků s tarify mapkami v Praze společnosti Westmister. Svoboda s jejími závěry souhlasil. "Jako hendikep to cítíme stejně," uvedl.
Cestování veřejnou dopravou v hlavním městě by měly usnadnit také nové digitální tabule s informacemi o aktuálním spojení. Nyní je DP provozuje na tramvajových zastávkách na trati z Hlubočep na Barrandov a na Malostranské, v budoucnu by se měly objevit především v přestupních uzlech, například na zastávkách I. P. Pavlova nebo Anděl.
Panely na zastávkách zobrazují nejbližší spoje a počet minut do jejich příjezdu, využívají přitom informace z centrálního dispečinku. "Cestující se dozví opravdu aktuální údaje, stane-li se nějaká neočekávaná událost a jeho tramvaj bude zpožděná, vybere si alternativní spoj," uvedl Svoboda.
Přesné informace o odjezdu konkrétní linky nabídne DP v budoucnu na mobilní telefony. Cestující si textovou zprávou vyžádá čas spoje z určité zastávky a připravovaný systém mu s použitím údajů z dispečinku automaticky odpoví.
Pražský hromadný dopravce chystá v nejbližších měsících propouštění. Společnost má opustit více než 800 pracovníků především z administrativy a dílen. Pro příští rok DP navrhuje zdražení jízdného v průměru o zhruba 20 procent, magistrátu chce návrh předložit v září.
(Autor: ČTK)
Projekt zahrnuje tři části. "Rozšíříme zastávkový informační systém a chceme využít i komunikaci prostřednictvím SMS zpráv a letáků, chybí nám spontánní informovanost," uvedl Svoboda. Podnik připravuje i zpřehlednění údajů o jízdném na jízdenkových automatech.
Několik druhů letáků s přehledem tarifů nebo mapkou sítě hromadné dopravy bude DP nabízet ve svých informačních centrech a ve stojanech v metru. "Pro tramvaje o letácích neuvažujeme z ekologických důvodů, řada z nich by asi skončila zmačkaná na zemi," vysvětlil Svoboda.
Cestující budou mít informační tištěné materiály k dispozici v češtině, němčině a angličtině, firma předpokládá jejich distribuci celkově až ve čtyřech světových jazycích. Vzhledem k počtu ruských turistů v metropoli DP uvažuje například o letácích v ruštině.
Ve srovnání kvality městské dopravy v české metropoli, Londýně, Paříži, Vídni a Mnichově upozornila na neposkytování letáčků s tarify mapkami v Praze společnosti Westmister. Svoboda s jejími závěry souhlasil. "Jako hendikep to cítíme stejně," uvedl.
Cestování veřejnou dopravou v hlavním městě by měly usnadnit také nové digitální tabule s informacemi o aktuálním spojení. Nyní je DP provozuje na tramvajových zastávkách na trati z Hlubočep na Barrandov a na Malostranské, v budoucnu by se měly objevit především v přestupních uzlech, například na zastávkách I. P. Pavlova nebo Anděl.
Panely na zastávkách zobrazují nejbližší spoje a počet minut do jejich příjezdu, využívají přitom informace z centrálního dispečinku. "Cestující se dozví opravdu aktuální údaje, stane-li se nějaká neočekávaná událost a jeho tramvaj bude zpožděná, vybere si alternativní spoj," uvedl Svoboda.
Přesné informace o odjezdu konkrétní linky nabídne DP v budoucnu na mobilní telefony. Cestující si textovou zprávou vyžádá čas spoje z určité zastávky a připravovaný systém mu s použitím údajů z dispečinku automaticky odpoví.
Pražský hromadný dopravce chystá v nejbližších měsících propouštění. Společnost má opustit více než 800 pracovníků především z administrativy a dílen. Pro příští rok DP navrhuje zdražení jízdného v průměru o zhruba 20 procent, magistrátu chce návrh předložit v září.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194544/
Tramvaje zítra oslaví 110 výročí provozu v Liberci. Tuto událost doprovází výstava historických fotografií a modelů starých tramvají v Radničním sklípku, která byla včera slavnostně otevřena. Za historií tramvajové dopravy mohou zájemci vyrazit už ode dnešního dne.
„Výstava potrvá do 22. září v běžných otevíracích hodinách magistrátu a o víkendech,“ uvedla Dagmar Vodvárková z libereckého magistrátu. Návštěvníci mohou vernisáží procházet podél namalovaných tras míst a zastávek, kudy tramvaje původně jezdily, a dozví se zde o všech podrobnostech a etapách historického vývoje tohoto druhu dopravy v Liberci a Jablonci nad Nisou. „Unikátní modely starých vozů zachycují všechny tramvaje, které jezdily na libereckých a jabloneckých tratích. Zapůjčili jsme je ze soukromých sbírek a ze sbírek Technického muzea v Praze,“ uvedl iniciátor výstavy Tomáš Krebs z dopravního podniku a občanského sdružení Boveraclub, které se historií tramvajové dopravy aktivně zabývá.
Velkou část modelů zhotovil Gisbert Jäkl, jenž je také členem Bovera clubu, který výstavu spolupořádá s dopravním podnikem a městem Liberec. „Modely jsem vyráběl z papíru, kartonu a jiných materiálů. Je to časově náročné a velmi pracné, ale pro mě je to koníček,“ prozradil Jäkl. Na výročí rovněž upozorňuje tramvaj z roku 1953, která od středy stojí na náměstí Dr. Edvarda Beneše jako poutač na probíhající výstavu.
„Tento vůz pamatuje nejen provoz přes náměstí u radnice, ale i provoz kolem divadla či do Rochlice a Růžodolu,“ prozradil Krebs. Tramvaj se na náměstí zdrží až do konce výstavy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
„Výstava potrvá do 22. září v běžných otevíracích hodinách magistrátu a o víkendech,“ uvedla Dagmar Vodvárková z libereckého magistrátu. Návštěvníci mohou vernisáží procházet podél namalovaných tras míst a zastávek, kudy tramvaje původně jezdily, a dozví se zde o všech podrobnostech a etapách historického vývoje tohoto druhu dopravy v Liberci a Jablonci nad Nisou. „Unikátní modely starých vozů zachycují všechny tramvaje, které jezdily na libereckých a jabloneckých tratích. Zapůjčili jsme je ze soukromých sbírek a ze sbírek Technického muzea v Praze,“ uvedl iniciátor výstavy Tomáš Krebs z dopravního podniku a občanského sdružení Boveraclub, které se historií tramvajové dopravy aktivně zabývá.
Velkou část modelů zhotovil Gisbert Jäkl, jenž je také členem Bovera clubu, který výstavu spolupořádá s dopravním podnikem a městem Liberec. „Modely jsem vyráběl z papíru, kartonu a jiných materiálů. Je to časově náročné a velmi pracné, ale pro mě je to koníček,“ prozradil Jäkl. Na výročí rovněž upozorňuje tramvaj z roku 1953, která od středy stojí na náměstí Dr. Edvarda Beneše jako poutač na probíhající výstavu.
„Tento vůz pamatuje nejen provoz přes náměstí u radnice, ale i provoz kolem divadla či do Rochlice a Růžodolu,“ prozradil Krebs. Tramvaj se na náměstí zdrží až do konce výstavy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194138/
Jednoho muže jako sedačku a druhého jako podložku pod nohy použil včera dopoledne v jedné z plzeňských tramvají 43letý cizinec. Když se další cestující zasednutého zastal, dostal pěstí. Policie nyní cizince obvinila z výtržnictví.
Policie zjistila, že 43letý muž nejprve popíjel v baru na Palackého náměstí. "Tam obtěžoval hosty svými velice vulgárními proslovy. Kromě toho obtěžoval také barmanku, se kterou mluvil velice hrubým způsobem, a navíc ji začal osahávat," uvedla mluvčí plzeňské policie Michaela Altmannová.
Poté odjel tramvají směrem na Slovany. "V tramvaji si sedl na nějakého staršího pána a na jiného si položil nohy. Když se proti jeho chování ohradil další z cestujících, inkasoval ránu pěstí. Policisté agresivního opilce zpacifikovali a odvezli na protialkoholní záchytnou stanici," popsala incident mluvčí policie Altmannová.
Když se muž probral, vypočítával nesmírně dlouhý seznam alkoholických nápojů, které vypil. Na incident si ale údajně nepamatuje. Hrozí mu až dva roky vězení.
(iDnes)
Policie zjistila, že 43letý muž nejprve popíjel v baru na Palackého náměstí. "Tam obtěžoval hosty svými velice vulgárními proslovy. Kromě toho obtěžoval také barmanku, se kterou mluvil velice hrubým způsobem, a navíc ji začal osahávat," uvedla mluvčí plzeňské policie Michaela Altmannová.
Poté odjel tramvají směrem na Slovany. "V tramvaji si sedl na nějakého staršího pána a na jiného si položil nohy. Když se proti jeho chování ohradil další z cestujících, inkasoval ránu pěstí. Policisté agresivního opilce zpacifikovali a odvezli na protialkoholní záchytnou stanici," popsala incident mluvčí policie Altmannová.
Když se muž probral, vypočítával nesmírně dlouhý seznam alkoholických nápojů, které vypil. Na incident si ale údajně nepamatuje. Hrozí mu až dva roky vězení.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/194100/
OLOMOUC - Další technická zkouška prověřovala včera novou tramvajovou trať v olomouckých ulicích Denisova – Pekařská, jejichž rekonstrukce skončí příští víkend. Tramvaje jezdily poprvé samy, ještě před týdnem je po kolejích tahaly traktory.
„Vše bylo v pořádku, žádné závady se neprokázaly,“ potvrdil Tomáš Trucha, vedoucí provozu z Dopravního podniku města Olomouce (DPMO). Do troleje bylo včera vpuštěno potřebných 600 voltů a technici zjišťovali, zda pantografy tramvají s elektrickým vedením správně spolupracují. Především, zda drží stopu a nedochází k odchylkám v zatáčkách. „Nic nepředvídatelného se nestalo,“ řekl Trucha. Proměření čekalo i nové nástupiště, zda odpovídá normám požadovaným drážním úřadem. Další testy se odehrají na trati za týden.
Běžný provoz bude zahájen v sobotu 1. září hned od rána. „Nejenže tímto dnem končí rekonstrukce, ale nechtěli jsme spuštění provozu nechat na pondělí, kdy zcela jistě zavládne ve městě ruch kvůli začátku školního roku,“ vysvětlil primátor Martin Novotný (ODS).
zdroj : Olomoucky denik
„Vše bylo v pořádku, žádné závady se neprokázaly,“ potvrdil Tomáš Trucha, vedoucí provozu z Dopravního podniku města Olomouce (DPMO). Do troleje bylo včera vpuštěno potřebných 600 voltů a technici zjišťovali, zda pantografy tramvají s elektrickým vedením správně spolupracují. Především, zda drží stopu a nedochází k odchylkám v zatáčkách. „Nic nepředvídatelného se nestalo,“ řekl Trucha. Proměření čekalo i nové nástupiště, zda odpovídá normám požadovaným drážním úřadem. Další testy se odehrají na trati za týden.
Běžný provoz bude zahájen v sobotu 1. září hned od rána. „Nejenže tímto dnem končí rekonstrukce, ale nechtěli jsme spuštění provozu nechat na pondělí, kdy zcela jistě zavládne ve městě ruch kvůli začátku školního roku,“ vysvětlil primátor Martin Novotný (ODS).
zdroj : Olomoucky denik
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193861/
Je to ambiciózní plán.
Berlínský dopravní podnik chce zrušit ve stanicích metra veškeré jezdící schody, které by měly v budoucnosti nahradit výtahy nebo bezbariérové rampy.
O projektu, který by měl usnadnit vozíčkářům v hlavním městě Německa život, nedávno informoval deník DieWelt.
U-Bahn neboli metro tak v nejbližších letech čekají náročné časy. Výměna se totiž bude týkat více než tří set sedmdesáti eskalátorů a zasáhne do provozu sto sedmdesáti stanic na všech linkách berlínského metra.
Jak bude nakonec celé podzemí vypadat, je k vidění již dnes. Na několika nových stanicích totiž eskalátory úplně chybí. Mezi takové patří například zastávky Brandenburger Tor nebo Bundestag.
Se stanicí bez eskalátorů se mohou setkat při návštěvě hlavního města Německa i Češi. Na stanici Hauptbahnhof, která byla otevřena loni a kam přijíždějí vlaky z Prahy, také jezdící schody vůbec nejsou.
„O zrušení všech eskalátorů přemýšlíme velmi intenzivně,“ potvrdila mluvčí berlínského dopravního podniku Petra Reetz.
„Stejně jsou pořád rozbité“
Podle mluvčí eskalátory nemají budoucnost. Protože je berlínské metro hluboko pod povrchem, do technického zázemí se dostává dešťová voda, tající sníh a led. Rez pak schody ničí. „Ze 373 eskalátorů jich je stále asi čtrnáct mimo provoz. Snažíme se je opravit do měsíce, ale ne vždy se nám to daří,“ vysvětluje Reetz.
Navíc jezdící schody prý nejsou tak bezpečné jako výtahy a rampy. Nemohou je používat vozíčkáři či matky s kočárky. „Pokud budou výtahy bez problémů, nevidím důvod, proč změnu neudělat. Na eskalátor stejně s kočárkem nemůžu,“ uvedla pro DieWelt německá cestující Erika Franzmannová.
Když se berlínské metro stavělo, nikdo na vozíčky a kočárky nemyslel. Náprava teď bude velmi nákladná. Kolik však bude stát, zatím nechce nikdo prozradit.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Berlínský dopravní podnik chce zrušit ve stanicích metra veškeré jezdící schody, které by měly v budoucnosti nahradit výtahy nebo bezbariérové rampy.
O projektu, který by měl usnadnit vozíčkářům v hlavním městě Německa život, nedávno informoval deník DieWelt.
U-Bahn neboli metro tak v nejbližších letech čekají náročné časy. Výměna se totiž bude týkat více než tří set sedmdesáti eskalátorů a zasáhne do provozu sto sedmdesáti stanic na všech linkách berlínského metra.
Jak bude nakonec celé podzemí vypadat, je k vidění již dnes. Na několika nových stanicích totiž eskalátory úplně chybí. Mezi takové patří například zastávky Brandenburger Tor nebo Bundestag.
Se stanicí bez eskalátorů se mohou setkat při návštěvě hlavního města Německa i Češi. Na stanici Hauptbahnhof, která byla otevřena loni a kam přijíždějí vlaky z Prahy, také jezdící schody vůbec nejsou.
„O zrušení všech eskalátorů přemýšlíme velmi intenzivně,“ potvrdila mluvčí berlínského dopravního podniku Petra Reetz.
„Stejně jsou pořád rozbité“
Podle mluvčí eskalátory nemají budoucnost. Protože je berlínské metro hluboko pod povrchem, do technického zázemí se dostává dešťová voda, tající sníh a led. Rez pak schody ničí. „Ze 373 eskalátorů jich je stále asi čtrnáct mimo provoz. Snažíme se je opravit do měsíce, ale ne vždy se nám to daří,“ vysvětluje Reetz.
Navíc jezdící schody prý nejsou tak bezpečné jako výtahy a rampy. Nemohou je používat vozíčkáři či matky s kočárky. „Pokud budou výtahy bez problémů, nevidím důvod, proč změnu neudělat. Na eskalátor stejně s kočárkem nemůžu,“ uvedla pro DieWelt německá cestující Erika Franzmannová.
Když se berlínské metro stavělo, nikdo na vozíčky a kočárky nemyslel. Náprava teď bude velmi nákladná. Kolik však bude stát, zatím nechce nikdo prozradit.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193812/
KOČÁRKŮM „VSTUP ZAKÁZÁN“?
Vestibuly metra komplikují život všem cestujícím. Oproti plánům v některých chybějí druhé vchody, většina z nich nemá bezbariérový přístup. Narazí v nich tak matky s kočárky i lidé na vozíku. Budou někdy stanice k cestujícím přátelštější?
Pro zdravého člověka je to otázka sotva pár minut. Pokud se však dvaatřicetiletý vozíčkář Radek rozhodne nastoupit do metra ve stanici Vyšehrad ve směru od Kongresového centra a odjet na I. P. Pavlova, musí se připravit na složitou anabázi.
„Nejprve musím do stanice Pražského povstání, tam přejet peron a teprve pak jet zpátky přes Vyšehrad a na I. P. Pavlova. Přechod nad magistrálou je pro vozíčkáře k ničemu - je prudký a sám bez pomoci ho nevyjedu,“ stěžuje si Radek.
Stanic, které nutí lidi na vozíku k podobným nedůstojným přesunům, je zvlášť v centru Prahy víc. Bezbariérový přístup má totiž jen zlomek z nich.
A tak ačkoliv město ve velkém nakupuje nízkopodlažní autobusy či tramvaje, podzemní dráha je pro ně nevyzpytatelným labyrintem. „Nosím u sebe mapku, kde jsou vyznačené stanice s výtahy. Jenže když v jedné stanici nefunguje, což se stává poměrně často, z podzemí se nedostanu. Dá to práci plánovat trasu,“ přidává další stížnost Aleš Stárek, jehož před dvanácti lety posadila na vozík autonehoda.
O tom, že cestování po Praze je pro invalidy trauma, se přesvědčili i redaktoři MF DNES. Ti před časem doprovázeli vozíčkáře Vlastimila Rédla na cestě z Břevnova na Chodov. Cesta, která zdravému cestujícímu zabere čtyřicet minut, Rédlovi trvala čtyři hodiny.
Důvod? Nefunkční výtahy.
„Stížností je hodně. Výtahy a hlavně plošiny nás zlobí často,“ přiznává technický ředitel Dopravního podniku Jiří Bezdíček. „Proto chceme od podzimu na webových stránkách informovat vozíčkáře o každé náhlé poruše, aby včas věděli, které stanici se vyhnout,“ uvedl Bezdíček.
Ze čtyřiapadesáti stanic podzemní dráhy jich je bezbariérových pouze dvaatřicet, a to především v okrajových částech města, kde se trasy metra stavěly po roce 1990. Před listopadem 1989 se totiž na vozíčkáře příliš nemyslelo.
I ve stanicích, jež jsou označeny jako bezbariérové, často musí člověk na vozíku požádat o pomoc pracovníka metra - bez jeho pomoci se totiž do výtahu nedostane.
Nový výtah na Můstku
V centru jsou výtahy jen ve stanicích Muzeum, Florenc a Hlavní nádraží. Lidé mohou ve výjimečných případech využívat i služební výtah na I. P. Pavlova.
Naposledy Dopravní podnik vybudoval výtah ve stanici metra B Florenc. Přišel na 80 milionů a dopravce na něj dostal peníze také z Evropské unie. A Evropu chce Praha o peníze žádat dál, protože sama na výstavbu výtahů peníze nemá.
Příští rok by měl Dopravní podnik k seznamu bezbariérových stanic připsat i Můstek. „Tam dokončujeme výtah za 150 milionů korun a připravujeme stavbu výtahu na Chodově,“ řekl Bezdíček.
Dopravní podnik má však i další plány. „Přemýšlíme o tom, že bychom udělali výtah také ve stanici Náměstí Míru a také ve stanici Národní třída,“ uvedl Jiří Bezdíček.
Stavbu nového výtahu by město spojilo s budováním tunelu s jezdícími schody, kterými chce ještě víc zpřístupnit jednu z nejvytíženějších stanic metra. Nový eskalátor i výtah by ústily na roh ulic Lazarská a Omladinářů. Právě tady se totiž skrývá i další velký problém vestibulů podzemní dráhy. Oproti plánům mají často stanice jen jedno vyústění na povrch - a méně vchodů znamená méně cestujících v metru a více v tramvajích.
***
Bezbariérové stanice
Výtah bez obsluhy
Trasa A: Dejvická, Muzeum, Strašnická, Skalka
Trasa B: Zličín, Stodůlky, Luka, Lužiny, Hůrka, Florenc, Vysočanská, Kolbenova, Hloubětín
Trasa C: Budějovická, Pankrác, Muzeum, Hlavní nádraží, Kobylisy, Ládví
Plošina bez obsluhy
Trasa B: Nové Butovice, Smíchovské nádraží
Trasa C: Chodov, Nádraží Holešovice
Služební výtah s obsluhou
Trasa C: Háje, Opatov, Roztyly
Stanice
Vestibuly metra komplikují život všem cestujícím. Oproti plánům v některých chybějí druhé vchody, většina z nich nemá bezbariérový přístup. Narazí v nich tak matky s kočárky i lidé na vozíku. Budou někdy stanice k cestujícím přátelštější?
Pro zdravého člověka je to otázka sotva pár minut. Pokud se však dvaatřicetiletý vozíčkář Radek rozhodne nastoupit do metra ve stanici Vyšehrad ve směru od Kongresového centra a odjet na I. P. Pavlova, musí se připravit na složitou anabázi.
„Nejprve musím do stanice Pražského povstání, tam přejet peron a teprve pak jet zpátky přes Vyšehrad a na I. P. Pavlova. Přechod nad magistrálou je pro vozíčkáře k ničemu - je prudký a sám bez pomoci ho nevyjedu,“ stěžuje si Radek.
Stanic, které nutí lidi na vozíku k podobným nedůstojným přesunům, je zvlášť v centru Prahy víc. Bezbariérový přístup má totiž jen zlomek z nich.
A tak ačkoliv město ve velkém nakupuje nízkopodlažní autobusy či tramvaje, podzemní dráha je pro ně nevyzpytatelným labyrintem. „Nosím u sebe mapku, kde jsou vyznačené stanice s výtahy. Jenže když v jedné stanici nefunguje, což se stává poměrně často, z podzemí se nedostanu. Dá to práci plánovat trasu,“ přidává další stížnost Aleš Stárek, jehož před dvanácti lety posadila na vozík autonehoda.
O tom, že cestování po Praze je pro invalidy trauma, se přesvědčili i redaktoři MF DNES. Ti před časem doprovázeli vozíčkáře Vlastimila Rédla na cestě z Břevnova na Chodov. Cesta, která zdravému cestujícímu zabere čtyřicet minut, Rédlovi trvala čtyři hodiny.
Důvod? Nefunkční výtahy.
„Stížností je hodně. Výtahy a hlavně plošiny nás zlobí často,“ přiznává technický ředitel Dopravního podniku Jiří Bezdíček. „Proto chceme od podzimu na webových stránkách informovat vozíčkáře o každé náhlé poruše, aby včas věděli, které stanici se vyhnout,“ uvedl Bezdíček.
Ze čtyřiapadesáti stanic podzemní dráhy jich je bezbariérových pouze dvaatřicet, a to především v okrajových částech města, kde se trasy metra stavěly po roce 1990. Před listopadem 1989 se totiž na vozíčkáře příliš nemyslelo.
I ve stanicích, jež jsou označeny jako bezbariérové, často musí člověk na vozíku požádat o pomoc pracovníka metra - bez jeho pomoci se totiž do výtahu nedostane.
Nový výtah na Můstku
V centru jsou výtahy jen ve stanicích Muzeum, Florenc a Hlavní nádraží. Lidé mohou ve výjimečných případech využívat i služební výtah na I. P. Pavlova.
Naposledy Dopravní podnik vybudoval výtah ve stanici metra B Florenc. Přišel na 80 milionů a dopravce na něj dostal peníze také z Evropské unie. A Evropu chce Praha o peníze žádat dál, protože sama na výstavbu výtahů peníze nemá.
Příští rok by měl Dopravní podnik k seznamu bezbariérových stanic připsat i Můstek. „Tam dokončujeme výtah za 150 milionů korun a připravujeme stavbu výtahu na Chodově,“ řekl Bezdíček.
Dopravní podnik má však i další plány. „Přemýšlíme o tom, že bychom udělali výtah také ve stanici Náměstí Míru a také ve stanici Národní třída,“ uvedl Jiří Bezdíček.
Stavbu nového výtahu by město spojilo s budováním tunelu s jezdícími schody, kterými chce ještě víc zpřístupnit jednu z nejvytíženějších stanic metra. Nový eskalátor i výtah by ústily na roh ulic Lazarská a Omladinářů. Právě tady se totiž skrývá i další velký problém vestibulů podzemní dráhy. Oproti plánům mají často stanice jen jedno vyústění na povrch - a méně vchodů znamená méně cestujících v metru a více v tramvajích.
***
Bezbariérové stanice
Výtah bez obsluhy
Trasa A: Dejvická, Muzeum, Strašnická, Skalka
Trasa B: Zličín, Stodůlky, Luka, Lužiny, Hůrka, Florenc, Vysočanská, Kolbenova, Hloubětín
Trasa C: Budějovická, Pankrác, Muzeum, Hlavní nádraží, Kobylisy, Ládví
Plošina bez obsluhy
Trasa B: Nové Butovice, Smíchovské nádraží
Trasa C: Chodov, Nádraží Holešovice
Služební výtah s obsluhou
Trasa C: Háje, Opatov, Roztyly
Stanice
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193811/