Mestská hromadná doprava

Nedávno, bylo to o víkendu, jsem si udělal s přáteli výlet do plzeňské zoo. Byli jsme příjemně překvapeni, jaká je pěkná a moderní, většinou velké výběhy a prakticky žádné klece. Dětem se líbila i cesta do zoo vláčkem z náměstí.
Co však nás pořádně naštvalo, byla zpáteční cesta na hlavní nádraží. Pěšky jsme šli na zastávku u nemocnice, odkud jsme chtěli jet tramvají č. 4 k sadům Pětatřicátníků. K našemu překvapení však na zastávce nebyl automat na jízdenky a ty nebyly k dostání ani u řidiče, což třeba v městské dopravě v Praze, Brně či Českých Budějovicích možné je. Pan řidič skupině čtyř dospělých a dvou dětí poradil, ať vystoupíme na další zastávce, kde je automat. Říkám si: vystoupíme tam, vždyť odtud jede i jednička na nádraží. Bohužel automat v zastávce Pod Záhorskem nefungoval a ve zdejší benzinové pumpě nám řekli, že jízdenky nevedou.
Tak jsme zkrátka jeli jedničkou k nádraží načerno. A pokud by přišel revizor, byl bych pěkně nabroušený, v tu chvíli nevylučuji, že by mohlo dojít i ke rvačce, ale pokutu bych nezaplatil v žádném případě. My jsme si jízdenky koupit chtěli, ale vinou Plzeňských městských dopravních podniků jsme nemohli. Myslím si, že této společnosti takto uniká dost peněz. Určitě totiž nejsme jediní, kdo ze zoo chodí na zastávku u nemocnice, a když tu lidé zjistí, že si nemohou jízdenku koupit, tak jedou zdarma. Turisté si přece nebudou kvůli jednodenní návštěvě kupovat Plzeňskou kartu.

O autorovi| JAN ZIEGLER, České Budějovice

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Kvůli horku musejí olomoucké tramvaje na některých úsecích jet třicítkou. Vysoké teploty totiž mohou zdeformovat koleje a rychlejším vozům by hrozilo, že vykolejí. Tramvaje zpomalují tam, kde je takzvané otevřené kolejové vedení – koleje nejsou zapuštěné do silnice. A to je na dlouhé třídě Kosmonautů a v Hraniční ulici.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Až šedesát stupňů Celsia v kabině tramvaje. S takovou zátěží se musí vypořádávat řidiči Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP). Vedro bylo včera v Plzni o trochu mírnější než v pondělí, přesto měřicí stanice v centru města ukazovala odpoledne 35 stupňů.
„Nejhorší bylo pondělí, teplota v kabině byla o 20 stupňů vyšší než venkovní teplota. Od úterka je to aspoň trochu lepší,“ říká řidič tramvají Roman Šašek.
Podle jeho slov hodně záleží na tom, po jaké trati řidič jede. „Nejhorší je tramvajová linka do Skvrňan, tam svítí sluníčko až do půl osmé večer. Jinde se třeba začne od čtyř hodin postupně ochlazovat,“ vysvětluje.
Řidiči mají k dispozici na konečné sodovku. „Přístroj na výrobu sodovky musí být minimálně na jedné ze dvou konečných. Navíc od konce května dáváme našim řidičům izotonické tablety, které pomáhají doplnit minerály,“ říká dopravně-provozní ředitel PMDP Václav Zikmund. Klimatizovaných vozů je minimum, jedná se přibližně o deset procent všech vozů. „Je to asi dvacet autobusů a čtrnáct tramvají,“ uvedl Zikmund.
Dodržování pitného režimu je podle řidičů jediné, co se dá dělat. „Snažíme se větrat. Taky je důležité se namazat opalovacím krémem. I když jsme za sklem, může dojít ke spálení,“ říká Roman Šašek.
Dopravní podniky musí kvůli vysokým teplotám dbát zvýšené opatrnosti. „V době největšího horka kontrolujeme rizikové úseky kolejí a trolejí,“ informoval Václav Zikmund. V horku by totiž mohlo dojít k jejich deformaci.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Horúčavy robia problémy aj v MHD

http://archiv.markiza.sk/?31337d=17.07.2007&31337p=1&31337v%5B%5D=20297

Zajímavou pointu dostal včera redakční test měření teploty ve vozech pardubické hromadné dopravy.
Ukázalo se totiž, že tropické vedro nenesou špatně jenom lidé, ale i stroje. Trolejbus číslo 321 včera nevydržel pracovní nasazení na lince číslo pět. Vůz si před čtrnáctou hodinou na konečné stanici na Dubině řekl dost. „Ztratil jsem úplně tlak v brzdách. S tím těžko můžu něco dělat. Vypadá to na konec. Nejspíš to je z horka. Něco podobného se mi stalo už včera. Musí mě odtáhnout,“ posteskl si řidič Jiří Reitmayer.
Přitom ještě před chvilkou pěl na moderní trolejbus chválu. Je totiž jedním z mála, který má v kabině klimatizaci. Teploměr ukázal na řidičově pracovišti 32,4 stupňů. Lidé na zadních sedadlech měli o šest stupňů více. „Nevím, čím jsem si zasloužil takovou poctu. Je příjemné sedět v tomhle počasí alespoň v trochu větraném prostoru. U starších trolejbusů je to daleko horší,“ uvedl šofér.
Zároveň však cítil s pasažéry. U nových trolejbusů totiž prakticky nejdou otevírat okénka. „Snažím se větrat i vzadu, ale nestačí to. Navíc u tohoto typu strojů neuděláte klasický průvan z otevřených okének,“ dodal.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)

Strážníci přijali ve čtvrtek zvláštní oznámení od člověka z Ostravy-Michálkovic. Mladík se vezl trolejbusem městské hromadné dopravy velmi nezvyklým způsobem. „Cestoval na zadním nárazníku a držel se vodících lan trolejí,“ informovali strážníci. Když mladík uviděl hlídku městské policie, seskočil a utekl. Strážníci upozornili, že ohrožoval sebe i ostatní.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)

Integrovaná doprava: peniaze a marketing

Trend = 12.07.2007 = Autor: Peter Marčan

Stále na začiatku – samosprávy sa sporia o deľbu nákladov Vytváraním ekonomických centier regiónov dochádza k dennému pendlovaniu ľudí za prácou. A spolu s trendom sťahovania obyvateľov mesta na blízky vidiek, badateľným najmä v Bratislave, prináša výrazný nárast dopravy. Konkrétne, ráno v špičke do metropoly Slovenska cestuje 140-tisíc ľudí. Na porovnanie, Košice ich takto „zhltnú“ vyše 40-tisíc. No kým v prvej polovici 90. rokov iba tretina ľudí do práce cestovala autom, dnes je ich viac ako polovica.
Ako riešenie sa núka výstavba novej a rozvoj existujúcej infraštruktúry – rozširovanie ciest, budovanie mimoúrovňových križovatiek, razenie tunelov. Avšak projektovanie miest v časoch komunizmu s masívnym nárastom individuálnej dopravy nepočítalo. Hoci sa uskutočnia projekty ako bratislavský nultý okruh, priestor na rozšírenie vnútromestských komunikácií veľký nie je. Nehovoriac o nákladnosti stavieb.
Realizácia stavebných vízií teda veľké slovenské mestá nespasí. V určitom rozsahu je nevyhnutná, no v zásade nepomôže, ak sa situácia nepohne na inom fronte. A ten sa volá efektívne nastavená verejná doprava, kombinujúca výhody železníc a autobusov. Hoci sa o takomto integrovanom dopravnom systéme hovorí najmä v Bratislave už roky (nepočítajúc sny o podzemnom metre), do reality má ďaleko. A aj plány košickej samosprávy sú zatiaľ iba v rovine úvah.
experiment. V zahraničí sa integrovanými dopravnými systémami môžu pochváliť väčšie i menšie aglomerácie. Ich princíp je jednoduchý. Prímestská autobusová a železničná, ale i mestská hromadná doprava (MHD) sa koordinujú tak, aby mal cestujúci čo najkratšie prestoje. V praxi to funguje napríklad tak, že autobus zváža ľudí z prímestských obcí k najbližšej železničnej stanici – pár minút pred príchodom vlakového spoja do mesta. Tí, čo uprednostňujú vlastnú dopravu na prímestské stanice, môžu využiť záchytné parkoviská, bezplatné alebo za skutočne symbolický poplatok. To všetko v komfortnom systéme jednej električenky či cestovného lístka.
Na Slovensku sa o takýchto víziách zatiaľ len diskutuje. Prvý experimentálny pokus odštartovala Bratislava ešte v roku 2001. K električenke si možno za 50 korún kúpiť kupón na cestovanie na železničných a autobusových prímestských linkách v rámci mesta. O neveľkom úspechu svedčí počet predaných kupónov – niečo cez 20-tisíc ročne. Denne pritom do Bratislavy cestuje sedemkrát toľko ľudí.
Pred dvoma rokmi samosprávny kraj a magistrát hlavného mesta založili spoločnú firmu, Bratislavskú integrovanú dopravu (BID), ktorá mala integrovaný systém postaviť na nohy. Zatiaľ sa tak nestalo. Zástupcovia samosprávy vidia problém, samozrejme, vo financiách. „Kým sa nedohodneme, v akej miere bude systém dotovať mesto a v akej kraj, nepohneme sa ďalej,“ tvrdí námestník primátora Bratislavy Milan Cílek. Podľa neho treba nájsť kľúč, na základe ktorého si mesto a kraj podelia straty, vznikajúce v systéme v rámci jedného spoločného balíka. V súčasnosti straty autobusových dopravcov platí VÚC, železníc štát, MHD mesto. Dopravcovia zasa požadujú mechanizmy na vyrovnávanie tržieb z predaja jednotných lístkov.
Na koľajach. Tak či onak, bratislavský magistrát a kraj sa zhodujú, že nosnou v uvažovanom integrovanom systéme má byť koľajová doprava. Vlaky nestoja v zápchach, čo je konkurenčná výhoda oproti autám. A nezaťažujú cesty. „Problém je, že štát inkasuje vysoké poplatky za železničnú cestu. Čo železničnú dopravu oproti autobusovej znevýhodňuje,“ tvrdí predseda Bratislavského samosprávneho kraja Vladimír Bajan. Aj preto sú náklady na osobokilometer štátnej Železničnej spoločnosti Slovensko (ZSSK) trikrát vyššie ako u autobusového dopravcu. Koľajová doprava má ešte jeden háčik. V integrovanom systéme sa počíta s novou stanicou Filiálka a železničným tunelom pod Dunajom. Tento proj

30 MRTVÝCH A 97 ZRANĚNÝCH CESTOU Z HOR. Co bylo příčinou největší tramvajové tragédie v Evropě? Mohl řidič Oldřich Ridvan neštěstí zabránit? Jak dopadlo vyšetřování a co vypověděli účastníci nehody?

Viz http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?lang=1&id=24301

OSTRAVAK: Je to tak. Zacinam organizovat ludi, aby sme sa to pokusili zachranit.
BLOODDOG: Isteze. Nastup cez predne dvere je voci inym diskriminujuci. Problem neplaticov v MHD si vyzaduje systemove riesenie.

V pěti nových trolejbusech mohou nyní jezdit lidé v českobudějovické městské hromadné dopravě.
Dopravní podnik nasazuje moderní nízkopodlažní a bezbariérové vozy na nejfrekventovanější a nejvíce vytížené linky, aby tak zajistil přepravu co největšího počtu lidí.
„Nákup pěti nových trolejbusů za 66,45 milionu korun je další velkou investicí do modernizace vozového parku, která přispěje k lepší úrovni městské dopravy v Budějovicích,“ řekl ředitel Dopravního podniku Lubomír Půlpán a dodal, že nové trolejbusy mají mimo jiné větší kapacitu a nižší hlučnost.
Nové trolejbusy Škoda TR 25 Iveco Citelis mají plochou podlahu, jsou vybaveny nájezdovou rampou pro invalidní cestující a prostorem vyhrazeným pro vozíčkáře a místem pro slepeckého psa.
Nahradily již dosluhující modely Škoda TR 15, které za více než šestnáct let najezdily kolem 750 tisíc kilometrů. V uplynulých dvou letech nakoupil Dopravní podnik jedenáct bezbariérových autobusů a osm nízkopodlažních trolejbusů.
Do obnovy vozidel tak investoval 202 miliony korun, z toho 51 milionů korun financovaly strukturální fondy Evropské unie.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

Vivat ekologia

Noddy:Ja by som skôr po tom čo vystrájajú na zastávkach Mikovíniho,Stodolova,Spoločenský pavilón,DPMK,Kremnická nečakal nič dobré.....však je choré,aby stál autobus x minút na zastávke,kým nastúpia všetci ľudia len cez predné dvere a kým si každý pri nástupe označí pri tých predných dverách lístok,len kvôli pár zasraným cigáňom....toto mali riešiť úplne ináč nie takto...je to bordel

Viz aktualita v diskusi o nových tratích:

http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?lang=1&id=4233

Noddy
Co prosím

Sice sa to netyka kolajnic, ale draha to je, tak to sem napisem. Predstavenstvo DPMK rozhodlo o zruseni trolejbusovej dorpavy v Kosiciach. Som velmi rozcarovany a sklamany. Od tohoto predstavenstva som to necakal.

Staré názvy stanic budou ke slyšení na lince C dnes a zítra.

Praha - Jako v časech minulých si mohou v těchto dnech připadat cestující na trase C pražského metra. Reproduktory ve čtyřech soupravách totiž ohlašují stanice pod starými, ideologicky zabarvenými názvy. Stanice jako Gottwaldova, Fučíkova či Kosmonautů byly přejmenovány v roce 1990.
Stará hlášení se podzemím ozývají kvůli natáčení dokumentu České televize. "Pomáháme natáčet film Ivan Medek: O statečnosti, knedlíkářích a líném orchestru," vysvětlil iDNES.cz mluvčí Dopravního podniku Ondřej Pečený.

Právě Ivan Medek, někdejší redaktor Hlasu Ameriky, hlášení namluvil. "Chceme vědět, zda si lidé jeho hlas ještě pamatují a jak na něj budou reagovat. Reakce cestujících zaznamenáváme na kameru," sdělil mluvčí ČT Martin Krafl.

Lidé si zatím nestěžují
Podle mluvčího Dopravního podniku neobvyklá hlášení cestující nepobouřila. "Zatím jsme žádné stížnosti v tomto smyslu nezaznamenali," řekl Pečený. Zároveň objasnil, proč za starým názvem musí následovat i ten současný. "Dopravní podnik nemůže uvádět zcela nesmyslné údaje. Proto Ivan Medek například hlásí: Háje - starý název Kosmonautů." Vesměs pozitivní reakce potvrzuje i jeden z pasažérů. "Lidé se většinou usmívali. Pamětníci vzpomínali. Jen někteří nechápali," popsal atmosféru ve voze podzemní dráhy.

Jak se stanice dříve jmenovaly
Trasa A
Leninova (Dejvická)

Trasa B
Dukelská (Nové Butovice)
Švermova (Jinonice)
Moskevská (Anděl)

Trasa C
Sokolovská (Florenc)
Fučíkova (Nádraží Holešovice)
Gottwaldova (Vyšehrad)
Mládežnická (Pankrác)
Primátora Vacka (Roztyly)
Budovatelů (Chodov)
Družby (Opatov)
Kosmonautů (Háje)

Stanice byly přejmenovány 22. února 1990.
Zdroj: metroweb.cz

iDnes

Dozor v nočných spojoch

http://archiv.markiza.sk/?31337d=07.07.2007&31337p=1&31337v%5B%5D=19850

Praha - Nejhezčí tramvají v Česku je souprava s designem Porsche, která jezdí v Praze. Čtenáři serveru iDNES.cz poslali této tramvaji jako jediné přes tisíc hlasů.

Anketa na téma městské hromadné dopravy se setkala s velkým zájmem, čtenáři vybírali ze sedmnácti tramvají. Nebyly v ní zařazeny typy s rozdílnými technickými parametry, soupravy se lišily pouze vzhledem, který je patrný zvenku.
Moderní vzhled soupravy z dílny plzeňské Škodovky, jejíž podobu vytvořili designéři od Porsche, zaujal 1031 lidí. Na druhém místě skončila opět pražská tramvaj, nejdéle sloužící souprava v běžném provozu označená jako T3. Ta získala od čtenářů 586 hlasů.
„Ač ve věku, je dodnes pohledná,“ napsal například Pavel Hušek o typu T3, který skončil druhý. A protože se zabývá designem, pokusil se zhodnotit i vítěznou tramvaj a práci designérů Porsche: „Vnější tvar předního a zadního čela tramvaje urážlivě šokuje nepříjemnou disharmonií jak s celou vagonovou soupravou, tak s městským okolím, aniž by musel.“

Mladá fronta DNES - Praha

Pozn.: Informoval uz o tom Zbynek nizsie, tento clanok je z dnesneho vydania mf Dnes.

i tak še da

V Londýně vykolejil jeden z vlaků, které přepravují miliony lidí denně rozsáhlou sítí metra. Podle posledních zpráv se zranily více než tři desítky lidí, většina jen lehce. Británie se má v těchto dnech obzvlášť na pozoru před teroristy, nehodu ale zřejmě způsobil technický problém.

Celý článek i s obrázky je na
http://zpravy.idnes.cz/metro-vyjelo-mimo-koleje-londynane-se-lekli-teroru-f8b-/zahranicni.asp?c=A070705_111037_zahranicni_klu