Mestská hromadná doprava

Jfilo: ak je to tá zastávka pri stanici Mitte tak je to nullPratersternnull nie Prater-Stein.

Viedenska električka 21 vchadza na zastavku Prater-Stein

Viedenska električka 21 vchadza na zastavku Prater-Stein

Jo a nějak jsem zapomněl dodat, že do Vilniusu byly dodány v roce 2006.

Zbyněk
Není za co. Jsem si tím jenom připomněl, že jsem se za celých deset měsíců nedokopal ke zdokumentování všech vozidel, co sem přišly z různých DP ČR jako second hand

Ostravak:

Díky za promptní dokumentaci.
Aspoň je vidět, že média mimořádně nekecají.

S některými z těchto vozů se zde ve Vilniusu pravidelně vozím. Jedná se konkrétně o vozy: 1 108" ( ex 145 ), 1 109" ( ex 146), 1 110" ( ex 149 ), 1 111" ( ex 157 ), 1 112" ( ex 151 ), 1 113" ( ex 156 ), 2 114" ( ex 162 ), 2 115" ( ex 153 ), 1 118" ( ex 166 ), 1 119" ( ex 160 ), 2 120" ( ex 158 ), 2 121" ( ex 155 ), 2 122" ( ex 159 ) a 1 123" ( ex 168 ). První číslo znamená, které vozovně daný trolejbus patří.
Připojuji fotky tří z nich 1111, 1119 a 2122.

Vyřazené zlínské trolejbusy dál jezdí v Litvě nebo na Slovensku

Dopravní společnost Zlín-Otrokovice (DSZO), která provozuje městskou hromadnou dopravu, vyřadila od roku 2003 z provozu kvůli nákupu nové techniky celkem 28 trolejbusů. Část z nich skončila ve šrotu, některá vozidla ale dále přepravují cestující. Polovinu vyřazených strojů například odkoupily dopravní podniky v Litvě, další budou jezdit v ulicích Žiliny.
Právě pracovníci dopravního podniku z Žiliny si v těchto dnech odvážejí ze zlínské vozovny celkem tři kloubové trolejbusy typu Škoda 15Tr, které v ulicích Zlína a Otrokovic jezdily od první poloviny 90. let minulého století.

Jeden vůz koupili i fandové městské dopravy z Pardubic

Trolejbusy najezdily od začátku provozu od 694 tisíc do 774 tisíc kilometrů. Dva z nich nasadí v Žilině do provozu, třetí rozeberou na náhradní díly. „Byly v takovém technickém stavu, že by již pro nás nebylo ekonomické je dál provozovat. Vyžadovaly by náročnější servis, revize a výměny komponentů. Dáváme raději přednost častějšímu nasazování nových vozidel,“ uvedl Pavel Nosálek z DSZO.
V minulosti některé stroje skončily i v Jihlavě, jeden odkoupili fandové městské dopravy z Pardubic.
DSZO má nyní 38 autobusů a 61 trolejbusů. Obnovu autobusů firma zahájila v roce 1999, drtivá většina z nich nyní disponuje například sníženou podlahou.
V posledních letech firma výrazně investuje i do obnovy trolejbusů, část z nich je vybavena hybridním pohonem. To umožňuje pokračování v provozu i v případě výpadku proudu či jízdu místy, kde nejsou troleje. DSZO vznikla v roce 1995, společníky jsou města Otrokovice a Zlín. Autobusy a trolejbusy DSZO ročně ujedou téměř pět milionů kilometrů a přepraví asi 39 milionů cestujících. Ve firmě pracuje přes 370 lidí. Loni firma vykázala ztrátu 7,1 milionu korun, za prodej vlastních výrobků a služeb utržila 145,7 milionu. Provozní dotace činily loni 88,6 milionu, investiční 27,3 milionu korun.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

Obyvatelé polské metropole, kteří hledají v parnu osvěžení, mohou zamířit do tramvaje.
Varšavou budou po čtyři dny na kolejích jezdit čtyři vozy, v nichž si vysokou teplotou unavení lidé budou moci dát zmrzlinu a přitom poslechnout živou kapelu, a to zcela zadarmo. Originálním způsobem takto slaví známý varšavský výrobce zmrzliny, firma Zielona Budka, své šedesáté narozeniny.
Vybírat budou moci lidé od středy do soboty z tras nazvaných čokoládová, šlehačková, ovocná a bakaliová, což je zmrzlina se směsí rozinek, mandlí a kandovaného či sušeného ovoce.
Poznat "sladkou" tramvaj bude jednoduché, jsou pomalované nazeleno či nažluto.
V každé bude hrát živá kapela s jiným stylem muziky. Cestující si budou moci poslechnout jazz, latinské či orientální rytmy nebo kapelu, která hraje světové popové melodie.
Součástí akce je soutěž o nejlepší přání, výherce si odnese mrazničku plnou zmrzliny.

(Gurmán.centrum.cz)

Zbynek:
JE to zaujímavé ale VSETCI KUKAJTE TOTO:
http://imhd.sk/transport/index.php?w=3825242e29ef252932252c2127ef1f&idt=u&idg=1831

Pražský Dopravní podnik žije především z dotací města. To mu každý rok nasype do pokladny asi 8 miliard korun, což je zhruba 70 procent všech nákladů na provoz. Zbytek zaplatí cestující na jízdném.
„Ačkoli se to mnohým Pražanům nezdá, jsme jedno z nejlevnějších měst,“ uvedl radní Radovan Šteiner.
V Praze přijde jízdenka s platností 75 minut na 20 korun. V jiných evropských metropolích je jízdné i několikanásobně vyšší.
V Bratislavě stojí hodinová jízdenka 22 slovenských korun, což je asi 18,60 české koruny. V Budapešti se svezete v přepočtu za 31 korun, v Paříži za 40 korun, ve Vídni stojí jízdenka 57 korun a v Londýně a Mnichově dokonce 63 korun.
Rozdíly jsou ještě patrnější při nákupu ročních kuponů. Zatímco Pražan za něj zaplatí 4150 korun, obyvatel Budapešti 7940 a Pařížan dokonce 15 tisíc korun.
Musí se však počítat s tím, že Britové nebo Němci mají čtyř- až šestinásobně vyšší platy než Češi, tudíž pro ně jízdné tak drahé není.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Ale jsou zase města, kde je aspoň v centru nějaká hromadná doprava grátis...

Už dnes se tísní v přeplněných pražských tramvajích, autobusech a vozech metra přes tři miliony cestujících denně. Zvlášť v parných dnech je proto cesta do zaměstnání nebo do školy silný zážitek.
A za pár let může být cestování hromadnou dopravou ještě větší drama. Vedení města totiž dělá mnohé pro to, aby přesvědčilo lidi, kteří jezdí auty, že je výhodnější vyrazit na zastávku MHD. Již letos proto úřad zpoplatní parkování v centru, za tři roky se pak bude platit i jen za to, že řidič do centra vjede.
Přeplněné tramvaje a autobusy a tlačenice na eskalátorech ve stanicích metra poté nebudou typické pouze pro denní špičky, ale pro celý den.
To si však mnoho Pražanů nedokáže vůbec představit. „Už dneska jsou všude tlačenice. O klimatizaci si můžeme nechat jenom zdát a určitě přibude kapsářů. Navíc nevím, jak lidi budou bez auta vozit domů větší věci, které si koupí v centru,“ stěžuje si Alexander Hanák z Krče s tím, že by pomohlo, kdyby do ulic vyjelo více spojů.
Jenže na mnoho míst v metropoli už nemůže městský dopravce další spoje posílat. Zahltily by již tak přetížené tratě a tramvaje by zůstaly stát na místě v jedné dlouhé koloně.
Takovou situaci Praha zažila už na konci šedesátých let minulého století, kdy tramvaje nestačily odvážet cestující ze zastávek. Pomohlo až zprovoznění metra v roce 1974. Dnes se historie začíná opakovat. Například mezi náměstím I. P. Pavlova a Palackého náměstím již v denní špičce neprojede ani jedna tramvaj navíc.
„Jezdí tudy za sebou ve čtyřicetisekundových odstupech. Tady už nemůžeme provoz rozšířit,“ řekl ředitel strategického rozvoje Dopravního podniku Tomáš Jílek.
Ječnou ulicí každý den projede 100 tisíc cestujících, tlačenice jsou i na Národní třídě a Hradčanské. Problém je i s metrem. Soupravy na vytížené lince C jezdí v nejkratších možných intervalech.
„Trasa C je na hraně svých možností,“ potvrdil Jílek. Na lince B by se měly intervaly od příštího roku zkrátit a prý je možné posilovat i některé linky tramvají.
To však bude složité. Většina tras vede přes Vodičkovu nebo Ječnou ulici a místní tratě více spojů nezvládnou. „Pomoci by měla výstavba nových tras metra a tramvajových tratí v centru,“ míní dopravní odborník Petr Moos.
Peníze vybrané na mýtném a parkovném by pak měly jít na nákup moderních vozů a na jejich údržbu, aby cestující od jízdy neodrazovaly.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

TV Prima má dnes tramvajový den - jedna z posledních zpráv byla věnována bratislavskému níže zmíněnému případu.

Něco podobného jsem viděl na vlastní oči jedné silvestrovské noci někdy začátkem 70. let v Brně. Místní doveda odvezl odstavenou šalinu z pisárecké vozovny, ale vykolejil ji na Rybářské při sjíždění z mostu. Pachatel se také nenašel, dokonce za sebou nechal zavřené všechny dveře.

Hned první zpráva Prvních zpráv TV Prima byla věnována nedodržování rychlostí řidiči tramvají, na níž se chce DI (jak už tu bylo dříve zmíněno) ve spolupráci s PČR zaměřit.

ako sa dá v Prešporku ukradnúť električka ! http://spravy.pravda.sk/zlodej-v-bratislave-ukradol-elektricku-fc0-/sk_ckronika.asp?c=A070617_204114_sk_ckronika_p12

DPB sa nepáčia reklamačné pasáže zmluvy pri Solarisoch

BRATISLAVA 14. júna (SITA) - Dopravnému podniku Bratislava (DPB) sa nepáčia pasáže zmluvy s dodávateľom autobusov Solaris, ktoré sa týkajú reklamačného konania. Uviedol to v rozhovore pre agentúru SITA predseda predstavenstva DPB Branislav Zahradník. Podľa neho síce spĺňa zmluva, ktorú s dodávateľom uzavrelo predchádzajúce vedenie podniku, všetky zákonné náležitosti, reklamačné konanie však nie je v záujme dopravného podniku dôkladne a precízne špecifikované. "Zdá sa nám, že ustanovenia zmluvy sú skôr výhodné pre výrobcu ako pre dopravný podnik. Keby sme zmluvu uzatvárali my, túto pasáž budeme mať precíznejšie spracovanú, aby nám dávala lepšie možnosti, napríklad kedy nám majú dodať náhradné vozidlo, pri akej chybe je možné vrátiť celé vozidlo a podobne," konštatoval Zahradník. Postupovať preto musia podľa všeobecného predpisu, akým je obchodný zákonník, podľa neho by však mali byť reklamačné ustanovenia prísnejšie. Zahradník tiež zdôraznil, že spomínané zmluvné pasáže nie sú formulované tak, aby chránili dopravný podnik pri mimoriadnych udalostiach. "Je pre nás kľúčové, že ak niektoré autobusy nie sú schopné premávky, musí byť veľmi tvrdá sankcia voči výrobcovi, ktorý v reálnom čase pomôže rýchlo riešiť situáciu v doprave," povedal Zahradník.

Ako ďalej uviedol, dopravný podnik ešte stále nepozná príčinu nedávneho požiaru autobusu Solaris. Podľa neho už znalci z požiarno-technického ústavu Ministerstva vnútra ukončili fyzickú obhliadku zhoreného vozidla, jednotlivé súčiastky však podrobia ďalšiemu expertíznemu konaniu. Výsledok by dopravný podnik mohol poznať do mesiaca. V týchto dňoch poľský výrobca ukončuje odstránenie nedostatkov na elektroventiloch. Za celkom reálny scenár považuje Zahradník to, že sa Solarisy na bratislavské cesty vrátia. Dopravný podnik však podľa neho k takémuto kroku pristúpi až potom, čo bude mať "200-percentnú istotu, že sú v poriadku a cestujúci na zastávkach sa nebudú báť do nich nastúpiť."

V prípade, že poruchy na autobusoch budú neodstrániteľné, všetkých 22 vozidiel vráti dopravný podnik poľskému výrobcovi a bude si vymáhať náhradu vzniknutých škôd. "Zvažujeme aj rokovanie o náhrade škody, ktorá nám vznikla. Nielen z hľadiska udalosti, ktorá sa stala, ale aj nehmotné vyjadrenie škody, ktorá vznikla na poškodení nášho dobrého mena ako dopravcu," dodal Zahradník.

Dopravný podnik Bratislava má z reklamy ročne asi 10 mil. Sk

BRATISLAVA - Dopravný podnik Bratislava (DPB) zarobí každoročne na reklame, ktorú zabezpečuje spoločnosť Recar, približne 10 miliónov korún. Uviedol to v rozhovore pre agentúru SITA predseda predstavenstva DPB Branislav Zahradník. Podľa neho nie je táto čiastka z hľadiska celkovej ekonomiky dopravného podniku až taká významná, keďže rozpočet dopravného podniku je viac ako dve miliardy korún. Zdôraznil však, že "v dnešnej ekonomickej situácii je pre dopravný podnik aj desať miliónov čiastka, ktorá mu pomôže". Zahradník si tiež myslí, že reálna trhová situácia neumožní dramaticky zvýšiť výnosy z reklamy. Priznáva však, že jeho tendenciou je pri cenovej politike reklamy v mestskej hromadnej doprave (MHD) postupovať spôsobom, aby jej na vozidlách bolo menej, ale aby bola drahšia. "Mojím cieľom nie je, aby sme mali každé vozidlo, obrazne povedané, pomaľované reklamou. Ale nie som ani zástanca tých hlasov verejnosti, ktoré hovoria, že by mali dopravné prostriedky jazdiť bez reklamy, iba vo farbách mesta," povedal Zahradník.
Ako ďalej uviedol, pre dopravný podnik je zmluva so spoločnosťou Recar, ktorá jej jeho stopercentnou dcérskou spoločnosťou, výhodná a podnik neplánuje od zmluvy odstúpiť. Podľa neho je systém korektný a kontrola transparentná, so spoločnosťou zatiaľ žiadny problém nemajú. Zahradník zároveň tvrdí, že v takomto prípade je výhodou, že Recar podniká aj v iných mestách. "Zisk, ktorý takto vytvára, je ziskom akcionára. Svojím spôsobom, obrazne povedané, Dopravný podnik Bratislava profituje aj na reklame, ktorú Recar zabezpečuje aj v iných mestách," konštatoval Zahradník. Už ani z tohto dôvodu nie je podľa neho momentálne aktuálne vypovedanie zmluvy, alebo zásadný rez do vzťahov. "Budúcnosť ukáže, či vývoj bude smerovať k tomu, aby do tejto spoločnosti vstúpil súkromný kapitál, niekto s medzinárodným zázemím v oblasti reklamy. Počkáme na vývoj, z dnešného hľadiska akútnych bolestí dopravného podniku toto vôbec nie je problém," myslí si Zahradník. Zdôraznil pritom, že by nebolo výhodné ani riešením vypisovať každý rok výberové konanie na spoločnosť, ktorá by sa starala o reklamu.
Záhradník tiež potvrdil, že DPB neuvažuje o prevádzkovaní zájazdovej dopravy či parkovísk v meste alebo o rozšírení servisných činností, čím by sa podnik mohol stať akýmsi servisným zázemím pre niektoré typy autobusov. "Nové vedenie sa bude zameriavať na kľúčovú činnosť, čo je MHD v Bratislave a všetky nadbytočné apendixy, ktoré nesúvisia s hlavnou činnosťou, budeme dávať programovo preč. Nebudeme si vytvárať pridružené výroby, ale sústredíme sa na to ťažiskové, všetko ostatné pôjde do externého prostredia," dodal Zahradník.

(SITA)

Praha - Kvůli silnému dešti vykolejila včera v hlavním městě tramvaj, voda zaplavila ulice a vytopila některé obchody. Hasiči zasahovali u čtyřiadvaceti případů. Pršet začalo v půl páté odpoledne a bouře trvala přibližně třicet minut. Například na Vinohradech a na některých dalších místech dokonce padaly kroupy. Počasí ochromilo zejména hromadnou dopravu. Na některých místech pršelo tak silně, až se vytvořila „jezera“, ve kterých skončilo několik aut, zatopeny byly tramvajové koleje. „Zatopeny byly podjezdy na křižovatce U Bulhara a na Vltavské, kudy nemohly projíždět tramvaje. Provoz byl zastaven zhruba na tři čtvrtě hodiny,“ řekl dispečer Dopravního podniku. U Bulhara se ve směru na Žižkov utvořila kolona osmi tramvají, v opačném směru stály tři soupravy. Tramvaj linky číslo 23 dokonce na Malovance nedaleko Pražského hradu vykolejila. Prudký déšť totiž zaplavil trať a do kolejí naplavil dlažební kostku, po které se smýkla kola tramvaje. „Nikomu se při nehodě nic nestalo,“ dodal dispečer.
Provoz městské hromadné dopravy se zastavil rovněž na Strossmayerově náměstí v Praze 7 nebo na Hradčanské. Metro vyvázlo z prudké bouřky tentokrát bez problémů. „Žádná ze stanic metra nebyla během průtrže zatopena,“ potvrdil dispečer Dopravního podniku. Problémy však neměly pouze tramvaje. Přívalový déšť zatopil rovněž podjezd pod Hlávkovým mostem a znepříjemnil tak cestu řidičům, kteří projížděli po nábřeží. S komplikacemi se museli řidiči potýkat i v ulici Milady Horákové, u vjezdu do Těšnovského tunelu nebo v Mlýnské ulici v Praze 6, kde se kvůli ucpané kanalizaci vytvořila obrovská louže. Na mokré silnici na Nuselském mostě se kvůli prudkému lijáku stala dopravní nehoda. Voda vytopila také obchodní dům IKEA na Černém Mostě, který museli na nějakou dobu opustit zákazníci.

Mladá fronta DNES - Praha

RadoB
Ako o com tu hovoris
Pisatr clanky z Bratislavských novin je uzitocne
.