Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Na Dolnozemskej ceste vo štvrtok oficiálne otvorili nové autobusové depo za približne 200 miliónov korún. Ako uviedol primátor Bratislavy Andrej Ďurkovský, myšlienka vybudovať novú vozovňu vznikla v roku 2003, keď prvýkrát navštívil vozovňu Pri Seči v blízkosti Prístavného mosta.
Keď som videl technické zázemie podniku, bol som mierne šokovaný. Vtedy som si uvedomil, že je potrebné vybudovať novú vozovňu," povedal Ďurkovský. Podľa predsedu predstavenstva Dopravného podniku Bratislava Branislava Zahradníka sa vďaka novej petržalskej vozovni ušetria zbytočné "vozohodiny", ktoré museli absolvovať autobusy pri presune do vozovní v iných mestských častiach. "Ročne tak môžeme ušetriť približne desať miliónov korún," povedal Zahradník. Predstavitelia dopraveného podniku pritom uvažujú o modernizácii aj ďalších vozovní. "Aby sme sa aj tam priblížili 21. storočiu," skonštatoval generálny riaditeľ Dopravného podniku Róbert Kadnár.Petržalská samospráva hodnotí vybudovanie novej vozovne veľmi pozitívne. "Ušetria sa kilometre, ktoré petržalské autobusy alebo autobusy, ktoré obsluhovali Petržalku jazdili do iných vozovní. Tie budú teraz parkovať doma a to je fantastická vec," povedal pre agentúru SITA petržalský starosta Milan Ftáčnik. Podľa neho znamená nová vozovňa posilnenie základne pre autobusovú dopravu a pre mestskú hromadnú dopravu v tejto mestskej časti. Taktiež hodnotí pozitívne, že v okolí blízkej Čističky odpadových vôd sa nachádza verejnoprospešná stavba a že sa sem "netlačia žiadne iné investície."
Súčasťou novej vozovne pre 100 autobusov je servisná hala s opravárenskými miestami pre 12 autobusov, autoumyváreň, ktorou môže prejsť denne 100 autobusov, čerpacia stanica pohonných hmôt so štyrmi stojanmi a vrátnica. Vozovňa bude vypravovať 91 autobusov, z toho 68 kĺbových. Predstavitelia bratislavského dopravného podniku nevylučujú, že by sa kapacita vozovne mohla v budúcnosti rozšíriť na 150 autobusov.
V súvislosti so sprevádzkovaním novej vozovne budú autobusy prevážať cestujúcich pri výjazde a návrate do vozovne aj mimo bežnej trasy. Cestujúci budú môcť takto využívať autobusy liniek číslo 68, 91, 93, 94, 99 a 191, ktoré začínajú a končia dennú premávku.
Keď som videl technické zázemie podniku, bol som mierne šokovaný. Vtedy som si uvedomil, že je potrebné vybudovať novú vozovňu," povedal Ďurkovský. Podľa predsedu predstavenstva Dopravného podniku Bratislava Branislava Zahradníka sa vďaka novej petržalskej vozovni ušetria zbytočné "vozohodiny", ktoré museli absolvovať autobusy pri presune do vozovní v iných mestských častiach. "Ročne tak môžeme ušetriť približne desať miliónov korún," povedal Zahradník. Predstavitelia dopraveného podniku pritom uvažujú o modernizácii aj ďalších vozovní. "Aby sme sa aj tam priblížili 21. storočiu," skonštatoval generálny riaditeľ Dopravného podniku Róbert Kadnár.Petržalská samospráva hodnotí vybudovanie novej vozovne veľmi pozitívne. "Ušetria sa kilometre, ktoré petržalské autobusy alebo autobusy, ktoré obsluhovali Petržalku jazdili do iných vozovní. Tie budú teraz parkovať doma a to je fantastická vec," povedal pre agentúru SITA petržalský starosta Milan Ftáčnik. Podľa neho znamená nová vozovňa posilnenie základne pre autobusovú dopravu a pre mestskú hromadnú dopravu v tejto mestskej časti. Taktiež hodnotí pozitívne, že v okolí blízkej Čističky odpadových vôd sa nachádza verejnoprospešná stavba a že sa sem "netlačia žiadne iné investície."
Súčasťou novej vozovne pre 100 autobusov je servisná hala s opravárenskými miestami pre 12 autobusov, autoumyváreň, ktorou môže prejsť denne 100 autobusov, čerpacia stanica pohonných hmôt so štyrmi stojanmi a vrátnica. Vozovňa bude vypravovať 91 autobusov, z toho 68 kĺbových. Predstavitelia bratislavského dopravného podniku nevylučujú, že by sa kapacita vozovne mohla v budúcnosti rozšíriť na 150 autobusov.
V súvislosti so sprevádzkovaním novej vozovne budú autobusy prevážať cestujúcich pri výjazde a návrate do vozovne aj mimo bežnej trasy. Cestujúci budú môcť takto využívať autobusy liniek číslo 68, 91, 93, 94, 99 a 191, ktoré začínajú a končia dennú premávku.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169692/
To je logické že ten autobus k Wolkswagenu jezdí jen na střídání směn 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169448/
Měří přesně 37,61 metru, váží 58 tun, uveze 100 sedících a 120 stojících cestujících maximální rychlostí 95 km/hod. Oficiálně se jmenuje GT 8-100C/2S . Za těmito strohými technickými údaji je skryto dvouproudové osminápravové kolejové vozidlo s článkovou konstrukcí, provozované Dopravním podnikem města Karlsruhe v Německu. Letos uplyne patnáct roků od jeho důkladného prozkoušení a konečně i nasazení do provozu, kde se rázem setkalo s obecnou oblibou.
Tramvaj ze západoněmeckého města si připomínku na stránkách „Železničáře“ zaslouží. V roce 1992 totiž právě tímto vozidlem dokázali Němci světu, že idea městské tramvaje a příměstského vlaku v jedné karosérii není bláznivou futurologickou vizí, ale střízlivou a dostupnou realitou. Karlsruhe a jeho okolí, region s téměř jeden a půl miliónem obyvatel, následovala s „vlakotramvají“ i další německá města – Saarbrücken a Chemnitz. I tam lze bez problémů nastoupit do příměstského vlaku a bez přestupu vystoupit na tramvajové zastávce v centru města.
Lákavá myšlenka zapustila kořínky i u nás. Na pionýra z Karlsruhe, který dokáže zkombinovat dva dopravní systémy, si vzpomněli architekti z pražského ČVUT. Napadlo je, zda by „vlakotramvaj“ slušela Praze a jejímu okolí. V Hospodářských novinách ze dne 7. května 2007 došli k závěru, že ano. „Výhodou takového vozidla je jednoznačně to, že je lehčí, a není proto tak hlučné jako klasický vlak. Navíc je výrazně levnější než budování podzemního metra. Stavět metro nebo rychlodráhu na letiště je za současné situace pro Prahu příliš velký luxus,“ dovozuje Karel Hájek z Fakulty architektury ČVUT.
Myšlenka městské tramvaje, jezdící současně po železničních kolejích, naopak nijak nenadchla pražského radního pro dopravu Radovana Šteinera. Svůj negativní postoj zformuloval zcela jednoznačně: „V Praze není území, které lze pro tramtrain využít. Tramtrain má menší kapacitu než metro, navíc ho není za současných drážních předpisů možné provozovat na železničních tramvajových kolejích zároveň.“ (Hospodářské noviny 7. 5. 2007).
Zřejmě k poněkud vstřícnějšímu názoru na vlakotramvaj se dopracovali naši slovenští sousedé. Svědčí o tom článek v letošním dubnovém čísle měsíčníku „Semafor“, který seznámil čtenáře s nejnovějším záměrem Košického samosprávného kraje: vybudovat v Košicích a okolí integrovaný dopravní systém – KORID. Ten by měl fungovat právě na propojení košických tramvajových kolejí s tratěmi Železnic Slovenské republiky (ŽSR). A co je nejpodstatnější – projektu již dalo zelenou i slovenské ministerstvo doprav, pošt a telekomunikací. Právě s ním a s ŽSR teď připraví Košický kraj potřebné podklady pro legislativní dořešení technických problémů, které by měla vyřešit ministerská vyhláška. Náklady na celý projekt KORID, zahrnující osm staveb, se odhadují na tři miliardy slovenských korun. Město Košice i kraj se proto ucházejí o finanční podporu z fondů Evropské unie. Výstavba by měla probíhat po etapách a s jejím ukončením počítají v Košicích v roce 2013.
Výhody kombinace vlaku a tramvaje užívají obyvatelé tří německých měst. Teď tedy o zavedení systému vážně uvažují i ve druhém největším městě na Slovensku. A u nás?
(Železničář 21/2007)
Více o vozidle (v řeči německé, ale s číslíčky a obrázky) na
http://de.wikipedia.org/wiki/DUEWAG_GT_8-100
Tramvaj ze západoněmeckého města si připomínku na stránkách „Železničáře“ zaslouží. V roce 1992 totiž právě tímto vozidlem dokázali Němci světu, že idea městské tramvaje a příměstského vlaku v jedné karosérii není bláznivou futurologickou vizí, ale střízlivou a dostupnou realitou. Karlsruhe a jeho okolí, region s téměř jeden a půl miliónem obyvatel, následovala s „vlakotramvají“ i další německá města – Saarbrücken a Chemnitz. I tam lze bez problémů nastoupit do příměstského vlaku a bez přestupu vystoupit na tramvajové zastávce v centru města.
Lákavá myšlenka zapustila kořínky i u nás. Na pionýra z Karlsruhe, který dokáže zkombinovat dva dopravní systémy, si vzpomněli architekti z pražského ČVUT. Napadlo je, zda by „vlakotramvaj“ slušela Praze a jejímu okolí. V Hospodářských novinách ze dne 7. května 2007 došli k závěru, že ano. „Výhodou takového vozidla je jednoznačně to, že je lehčí, a není proto tak hlučné jako klasický vlak. Navíc je výrazně levnější než budování podzemního metra. Stavět metro nebo rychlodráhu na letiště je za současné situace pro Prahu příliš velký luxus,“ dovozuje Karel Hájek z Fakulty architektury ČVUT.
Myšlenka městské tramvaje, jezdící současně po železničních kolejích, naopak nijak nenadchla pražského radního pro dopravu Radovana Šteinera. Svůj negativní postoj zformuloval zcela jednoznačně: „V Praze není území, které lze pro tramtrain využít. Tramtrain má menší kapacitu než metro, navíc ho není za současných drážních předpisů možné provozovat na železničních tramvajových kolejích zároveň.“ (Hospodářské noviny 7. 5. 2007).
Zřejmě k poněkud vstřícnějšímu názoru na vlakotramvaj se dopracovali naši slovenští sousedé. Svědčí o tom článek v letošním dubnovém čísle měsíčníku „Semafor“, který seznámil čtenáře s nejnovějším záměrem Košického samosprávného kraje: vybudovat v Košicích a okolí integrovaný dopravní systém – KORID. Ten by měl fungovat právě na propojení košických tramvajových kolejí s tratěmi Železnic Slovenské republiky (ŽSR). A co je nejpodstatnější – projektu již dalo zelenou i slovenské ministerstvo doprav, pošt a telekomunikací. Právě s ním a s ŽSR teď připraví Košický kraj potřebné podklady pro legislativní dořešení technických problémů, které by měla vyřešit ministerská vyhláška. Náklady na celý projekt KORID, zahrnující osm staveb, se odhadují na tři miliardy slovenských korun. Město Košice i kraj se proto ucházejí o finanční podporu z fondů Evropské unie. Výstavba by měla probíhat po etapách a s jejím ukončením počítají v Košicích v roce 2013.
Výhody kombinace vlaku a tramvaje užívají obyvatelé tří německých měst. Teď tedy o zavedení systému vážně uvažují i ve druhém největším městě na Slovensku. A u nás?
(Železničář 21/2007)
Více o vozidle (v řeči německé, ale s číslíčky a obrázky) na
http://de.wikipedia.org/wiki/DUEWAG_GT_8-100
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169286/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169283/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169282/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169281/
Dopravní podnik se zbavuje starých nízkopodlažních vozů
Na potíže v „normální“ tramvaji je Mirka Hrochová ze Sušice zvyklá. Když cestuje po Praze s kočárkem, musí se připravit na to, že jej do schodů bude vynášet.
Překvapení však zažila, když nedávno čekala na tramvaj Porsche – bezbariérovou soupravu, do níž by se měla dostat bez problémů.
„Čekala jsem, že nízkopodlažní tramvaje jsou opravdu nízkopodlažní. Jenže ostrůvky v centru jsou dost nízké a se dvěma dětmi v kočáru je docela problém dostat se i do tramvaje Porsche,“ popisuje Hrochová. Naráží na potíže, které trápí i mnohé vozíčkáře. Pokud je nástupní ostrůvek příliš nízký nebo chybí úplně, musí člověk překonat schod, aby se do tramvaje ze silnice vůbec dostal.
Ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek radí, aby cestující použili nájezdovou rampu, kterou jim může spustit řidič. O té však spousta lidí vůbec neví.
„Jela jsem takovou tramvají poprvé a nikde není nic takového napsáno,“ zlobí se Mirka Hrochová.
Do města přibudou další soupravy
Nízkopodlažní soupravy i přes své nedostatky vyřešily problémy mnoha Pražanů a návštěvníků města. Metropole jich zatím má deset (na některých se však stále zaučují řidiči), další bude dokupovat. Za dva až tři roky by na každé lince mohl nízkopodlažní spoj jezdit alespoň jednou za hodinu.
„Do konce roku 2007 přibude Dopravnímu podniku minimálně dvacet nových vozů s designem Porsche, deset krátkých tramvají s nízkopodlažní částí a přestavby se dočká také šest starších kloubových tramvají, které budou mít střední článek nízkopodlažní,“ slíbil již dříve radní pro dopravu Radovan Šteiner. Ubude tak lidí, jako je například Klára Uhlířová, která už na tramvaje zanevřela. Po městě totiž jezdí s malou Matyldou v kočárku.
„Když jsem měla klasický hluboký kočár, nikam jsem se nedostala,“ stěžuje si Uhlířová. Teď si pořídila lehčí kočárek pro větší dítě, ale stejně jí nezbývá nic jiného než jej do soupravy vynášet.
Staré poruchové vozy na prodej
Dopravní podnik se naopak zbaví čtyř starých nízkopodlažních tramvají, kdysi vyrobených ve firmě ČKD Dopravní podnik. Ty jsou velmi poruchové, navíc jim nikdy nesvědčil pražský kopcovitý terén s mnoha zatáčkami.
Tyto tramvaje už Pražané na ulici nepotkají, soupravy stojí ve vozovně. Dopravní podnik je nechal upravit a teď se chystá, že je prodá – do nějakého zahraničního města, kde budou mít lepší podmínky pro svůj provoz.
****
Co (ne)jezdí po Praze - Nízkopodlažní tramvaje ve městě:
* Typ Porsche (14T) – 10 souprav – pravidelně jezdí na lince číslo 9, Dopravní podnik je nepravidelně nasazuje i na další linky – například číslo 3 nebo 22 – několik souprav slouží výcviku řidičů – do konce roku by tramvají Porsche mělo být 20
* Částečně nízkopodlažní (T3) – 1 souprava – letos by do Prahy mělo přibýt dalších 10 souprav
* Nízkopodlažní kloubové (KT8N2) – 12 souprav – letos přibude dalších 6 tramvají s nízkopodlažní střední částí
* Kloubová tramvaj (RT6N1) – 4 soupravy ve vozovně – Dopravní podnik se jich pro velkou poruchovost zbavuje, bude je prodávat
Tramvaje v Praze – celkem 970 souprav „obyčejných“ i nízkopodlažních Průměrný věk tramvají 16 let
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Na potíže v „normální“ tramvaji je Mirka Hrochová ze Sušice zvyklá. Když cestuje po Praze s kočárkem, musí se připravit na to, že jej do schodů bude vynášet.
Překvapení však zažila, když nedávno čekala na tramvaj Porsche – bezbariérovou soupravu, do níž by se měla dostat bez problémů.
„Čekala jsem, že nízkopodlažní tramvaje jsou opravdu nízkopodlažní. Jenže ostrůvky v centru jsou dost nízké a se dvěma dětmi v kočáru je docela problém dostat se i do tramvaje Porsche,“ popisuje Hrochová. Naráží na potíže, které trápí i mnohé vozíčkáře. Pokud je nástupní ostrůvek příliš nízký nebo chybí úplně, musí člověk překonat schod, aby se do tramvaje ze silnice vůbec dostal.
Ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek radí, aby cestující použili nájezdovou rampu, kterou jim může spustit řidič. O té však spousta lidí vůbec neví.
„Jela jsem takovou tramvají poprvé a nikde není nic takového napsáno,“ zlobí se Mirka Hrochová.
Do města přibudou další soupravy
Nízkopodlažní soupravy i přes své nedostatky vyřešily problémy mnoha Pražanů a návštěvníků města. Metropole jich zatím má deset (na některých se však stále zaučují řidiči), další bude dokupovat. Za dva až tři roky by na každé lince mohl nízkopodlažní spoj jezdit alespoň jednou za hodinu.
„Do konce roku 2007 přibude Dopravnímu podniku minimálně dvacet nových vozů s designem Porsche, deset krátkých tramvají s nízkopodlažní částí a přestavby se dočká také šest starších kloubových tramvají, které budou mít střední článek nízkopodlažní,“ slíbil již dříve radní pro dopravu Radovan Šteiner. Ubude tak lidí, jako je například Klára Uhlířová, která už na tramvaje zanevřela. Po městě totiž jezdí s malou Matyldou v kočárku.
„Když jsem měla klasický hluboký kočár, nikam jsem se nedostala,“ stěžuje si Uhlířová. Teď si pořídila lehčí kočárek pro větší dítě, ale stejně jí nezbývá nic jiného než jej do soupravy vynášet.
Staré poruchové vozy na prodej
Dopravní podnik se naopak zbaví čtyř starých nízkopodlažních tramvají, kdysi vyrobených ve firmě ČKD Dopravní podnik. Ty jsou velmi poruchové, navíc jim nikdy nesvědčil pražský kopcovitý terén s mnoha zatáčkami.
Tyto tramvaje už Pražané na ulici nepotkají, soupravy stojí ve vozovně. Dopravní podnik je nechal upravit a teď se chystá, že je prodá – do nějakého zahraničního města, kde budou mít lepší podmínky pro svůj provoz.
****
Co (ne)jezdí po Praze - Nízkopodlažní tramvaje ve městě:
* Typ Porsche (14T) – 10 souprav – pravidelně jezdí na lince číslo 9, Dopravní podnik je nepravidelně nasazuje i na další linky – například číslo 3 nebo 22 – několik souprav slouží výcviku řidičů – do konce roku by tramvají Porsche mělo být 20
* Částečně nízkopodlažní (T3) – 1 souprava – letos by do Prahy mělo přibýt dalších 10 souprav
* Nízkopodlažní kloubové (KT8N2) – 12 souprav – letos přibude dalších 6 tramvají s nízkopodlažní střední částí
* Kloubová tramvaj (RT6N1) – 4 soupravy ve vozovně – Dopravní podnik se jich pro velkou poruchovost zbavuje, bude je prodávat
Tramvaje v Praze – celkem 970 souprav „obyčejných“ i nízkopodlažních Průměrný věk tramvají 16 let
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169057/
Na zastávkách, kde chybějí ostrůvky, musí vozíčkáři žádat o pomoc
Po městě jich jezdí už několik. Nízkopodlažní tramvaje mají usnadnit cestování vozíčkářům a rodičům s kočárky.
Jenže ne všude tito lidé mohou pohodlně nastoupit a vystoupit, přestože jedou soupravou, do které nevedou žádné schody.
Praha totiž není na provoz nízkopodlažních souprav úplně připravená – na zastávkách, kde chybějí nástupní ostrůvky, totiž musí cestující překonat schod ze silnice.
Jen na trase číslo 9, kudy souprava projíždí každou hodinu, je takových zastávek několik: Lazarská, Arbesovo náměstí, Újezd.
„To slyším poprvé. Ale tento problém má jednoduché řešení. Stačí požádat o sklopení rampy, která je v tramvaji a po níž se dovnitř dostane skutečně každý,“ reagoval ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek.
Petru Matouškovou z Košíř, která včera odpoledne cestovala právě na lince 9, však ředitel Jílek nepřesvědčil. „Rampy jsem si nikdy nevšimla, a to mám už druhé dítě, které vozím v kočárku.“ Matoušková připouští, že jízdu pokaždé zvládla, ale s problémy: „Občas mi těch třicet centimetrů od vozovky do tramvaje dalo pořádně zabrat.“
Někteří cestující však mají problém, i když jim řidič tramvaje rampu sklopí. Nastupování po ní není snadné, vozíčkáři se často neobejdou bez pomoci ostatních lidí.
První nízkopodlažní tramvaj s designem Porsche vyjela do ulic v dubnu 2006. „Teď jich máme k dispozici deset, na některých tramvajích ale zaučujeme řidiče,“ řekl Jílek.
Souprava Porsche jezdí pravidelně pouze na lince 9, na ostatních trasách se s ní mohou setkat cestující jen někdy. „Chceme vyzkoušet všechny tratě i cestující, aby si zvykali na nový typ tramvaje,“ vysvětlil Jílek.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Po městě jich jezdí už několik. Nízkopodlažní tramvaje mají usnadnit cestování vozíčkářům a rodičům s kočárky.
Jenže ne všude tito lidé mohou pohodlně nastoupit a vystoupit, přestože jedou soupravou, do které nevedou žádné schody.
Praha totiž není na provoz nízkopodlažních souprav úplně připravená – na zastávkách, kde chybějí nástupní ostrůvky, totiž musí cestující překonat schod ze silnice.
Jen na trase číslo 9, kudy souprava projíždí každou hodinu, je takových zastávek několik: Lazarská, Arbesovo náměstí, Újezd.
„To slyším poprvé. Ale tento problém má jednoduché řešení. Stačí požádat o sklopení rampy, která je v tramvaji a po níž se dovnitř dostane skutečně každý,“ reagoval ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek.
Petru Matouškovou z Košíř, která včera odpoledne cestovala právě na lince 9, však ředitel Jílek nepřesvědčil. „Rampy jsem si nikdy nevšimla, a to mám už druhé dítě, které vozím v kočárku.“ Matoušková připouští, že jízdu pokaždé zvládla, ale s problémy: „Občas mi těch třicet centimetrů od vozovky do tramvaje dalo pořádně zabrat.“
Někteří cestující však mají problém, i když jim řidič tramvaje rampu sklopí. Nastupování po ní není snadné, vozíčkáři se často neobejdou bez pomoci ostatních lidí.
První nízkopodlažní tramvaj s designem Porsche vyjela do ulic v dubnu 2006. „Teď jich máme k dispozici deset, na některých tramvajích ale zaučujeme řidiče,“ řekl Jílek.
Souprava Porsche jezdí pravidelně pouze na lince 9, na ostatních trasách se s ní mohou setkat cestující jen někdy. „Chceme vyzkoušet všechny tratě i cestující, aby si zvykali na nový typ tramvaje,“ vysvětlil Jílek.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169056/
OBR 1:
T3SUCS ev.č. 7214 na lince 9 na křižovatce ulic Radlická a Za Ženskými domovy. Linka 9 byla 13.5.2007 při Pražském mezinárodním maratonu od 9:30 do 11:00 rozdělena na dvě části, a tak jedna její část ve směru ze Sídliště Řepy byla ukončena jednosměrným objezdem v oblasti Anděla. /13.5.2007/
OBR 2:
T3SUCS-DVC ev.č. 7224 na lince 7 na mostě Legií. Linka 7 byla 13.5.2007 při Pražském mezinárodním maratonu od 11:00 do 12:00 v úseku Otakarova - Anděl odkloněna přes I.P.Pavlovu, Karlovo náměstí, Nrodní třídu a Újezd. /13.5.2007/
OBR 3:
T3R.PV ev.č. 8159 na lince 10 v Radlické ulici. Linka 10 byla 13.5.2007 při Pražském mezinárodním maratonu od 9:30 do 11:00 rozdělena na dvě části a tak jedna její část ve směru ze Sídliště Řepy byla ukončena jednosměrným objezdem v oblasti Anděla. /13.5.2007/
T3SUCS ev.č. 7214 na lince 9 na křižovatce ulic Radlická a Za Ženskými domovy. Linka 9 byla 13.5.2007 při Pražském mezinárodním maratonu od 9:30 do 11:00 rozdělena na dvě části, a tak jedna její část ve směru ze Sídliště Řepy byla ukončena jednosměrným objezdem v oblasti Anděla. /13.5.2007/
OBR 2:
T3SUCS-DVC ev.č. 7224 na lince 7 na mostě Legií. Linka 7 byla 13.5.2007 při Pražském mezinárodním maratonu od 11:00 do 12:00 v úseku Otakarova - Anděl odkloněna přes I.P.Pavlovu, Karlovo náměstí, Nrodní třídu a Újezd. /13.5.2007/
OBR 3:
T3R.PV ev.č. 8159 na lince 10 v Radlické ulici. Linka 10 byla 13.5.2007 při Pražském mezinárodním maratonu od 9:30 do 11:00 rozdělena na dvě části a tak jedna její část ve směru ze Sídliště Řepy byla ukončena jednosměrným objezdem v oblasti Anděla. /13.5.2007/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169021/
OBR 1:
T3 ev.č. 6903 na lince 17 ve smyčce Podolská vodárna. Linka 17 byla 13.5.2007 při Pražském mezinárodním maratonu od 9:30 do 13:00 rozdělena na dvě poloviny, takže ve směru z Levského byla ukončena na Podolské vodárně. /13.5.2007/
T3 ev.č. 6903 na lince 17 ve smyčce Podolská vodárna. Linka 17 byla 13.5.2007 při Pražském mezinárodním maratonu od 9:30 do 13:00 rozdělena na dvě poloviny, takže ve směru z Levského byla ukončena na Podolské vodárně. /13.5.2007/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/169019/
Žena včera přecházela před polednem tramvajové koleje na Opavské ulici nad křižovatkou se Sokolovskou ulicí. Tramvaj ji ale zachytila a žena se ocitla mezi dvěma vozy tramvajové soupravy. K nehodě vyjeli hasiči. Ženu vysvobodili rozpojením vozů a poodjetím jednoho z nich.
Hasiči a lékaři rychlé záchranné služby ženu poté ošetřili a naložili do sanitky, která odjela do nedaleké fakultní nemocnice.
Podle pozorovatelů měla důchodkyně sice rozbitou hlavu, ale její zdravotní funkce byly stabilizované. Patrně však byla v šoku.
Podobné nehody končívají podle hasičů tragicky. „Lidé si neuvědomují, že mnohatunová tramvaj má mnohem delší brzdnou dráhu než osobní či nákladní auto. Tramvaj má také jako jediný městský dopravní prostředek přednost před chodci, a to i na přechodu,“ upozorňuje krajský mluvčí hasičů Petr Kůdela.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)