Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Ulice metropole budou křižovat další tramvaje s luxusním designem značky Porsche. Ještě letos se jich v Praze objeví patnáct, což je dobrá zpráva především pro cestující na invalidních vozících a matky s kočárky. Tramvaje Porsche jsou totiž nízkopodlažní.
Supermoderní soupravy vídají cestující na linkách 3 a 9, po Praze jich zatím jezdí dvanáct. Jednatřicetimetrová kloubová tramvaj vyjde město přibližně na šedesát milionů korun, Praha je objednává u plzeňské firmy Škoda Holding.
„Všech šedesát vozů z prvního kontraktu za přibližně tři a půl miliardy korun bude do depa Dopravního podniku dodáno do roku 2009,“ řekla mluvčí společnosti Radka Pistoriusová. Podle plánů magistrátu by v ulicích města mělo časem jezdit až 310 nízkopodlažních tramvají Porsche.
Kdy a na jaké trasy se vydá patnáct nových souprav, zatím není jasné.
O trasách rozhodne průzkum
„O nasazení tramvají na jednotlivé trasy není v současné době rozhodnuto. Vše se bude odvíjet teprve podle průzkumů,“ podotkla Eva Dydová z tiskového oddělení Dopravního podniku.
Svůj názor mohou vyjádřit i vozíčkáři. „Do průzkumů budou samozřejmě zahrnuty i návrhy organizací vozíčkářů a handicapovaných lidí,“ potvrdila Dydová – s poznámkou, že lze předpokládat, že vozy budou nasazeny právě na trasy, kde zatím jezdí nejméně nízkopodlažních vozů.
Mezi Pražany však na tramvaj panují rozporuplné názory.
Cestující, kteří se včera vydali do práce nízkopodlažní tramvají Porsche, ji rozhodně nešetřili. Nejvíc jim vadil poněkud stísněný prostor uvnitř vozu. „Mezi sedačkami je strašně málo místa. Když sedí lidé na obou stranách, tak se kopou koleny o sebe a mezi ně už si prakticky nikdo nestoupne,“ postěžoval si Zdeněk Plzeňský, který jel devítkou z Řep do centra.
Tereze Kozlové zase vadil hluk, který podle jejích slov v tramvaji je. „Tišší než staré tramvaje mi rozhodně nepřipadá, všechno tady vevnitř jakoby chrastí, vypadá to, jako kdyby se měla každou chvíli rozpadnout,“ řekla. Tramvaj je podle jejích slov navíc nepohodlná. „Sezení bokem je nepříjemné, u metra mi to nevadí, ale v tramvaji si kvůli tomu nemůžu číst, dělá se mi špatně, navíc jsou sedadla úzká a s ostatními se na sebe doslova tiskneme. Nemůžu si ani vyndat z kapsy kapesník,“ dodala.
Rozpaky vzbudila i velká kabina řidiče. „Proč má řidič tak velkou kabinu a my se tady musíme mačkat?“ ptal se Zdeněk Plzeňský.
100 000 kilometrů na lince číslo 3
Všichni cestující však na tramvaj nenadávají a někteří si ji naopak pochvalují. „Nejdůležitější pro mne na nové tramvaji je, že je nízkopodlažní, to ostatní pro mne už nehraje takovou roli,“ uvedla matka čtyřměsíčního Davida Kateřina Ježková.
Pražané oceňují také design tramvaje. „Líbí se mi vnitřek i vnějšek, je to moderní tramvaj a designérsky čistá práce,“ pochválil tramvaj grafik Roman Jakl.
První tramvaj s designem Porsche se objevila na pražských kolejích na konci roku 2005. Souprava je nyní v Plzni na revizi, na bezmála třiadvacetikilometrové trase linky číslo tři z Modřan do Hloubětína totiž stihla najezdit už sto tisíc kilometrů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Supermoderní soupravy vídají cestující na linkách 3 a 9, po Praze jich zatím jezdí dvanáct. Jednatřicetimetrová kloubová tramvaj vyjde město přibližně na šedesát milionů korun, Praha je objednává u plzeňské firmy Škoda Holding.
„Všech šedesát vozů z prvního kontraktu za přibližně tři a půl miliardy korun bude do depa Dopravního podniku dodáno do roku 2009,“ řekla mluvčí společnosti Radka Pistoriusová. Podle plánů magistrátu by v ulicích města mělo časem jezdit až 310 nízkopodlažních tramvají Porsche.
Kdy a na jaké trasy se vydá patnáct nových souprav, zatím není jasné.
O trasách rozhodne průzkum
„O nasazení tramvají na jednotlivé trasy není v současné době rozhodnuto. Vše se bude odvíjet teprve podle průzkumů,“ podotkla Eva Dydová z tiskového oddělení Dopravního podniku.
Svůj názor mohou vyjádřit i vozíčkáři. „Do průzkumů budou samozřejmě zahrnuty i návrhy organizací vozíčkářů a handicapovaných lidí,“ potvrdila Dydová – s poznámkou, že lze předpokládat, že vozy budou nasazeny právě na trasy, kde zatím jezdí nejméně nízkopodlažních vozů.
Mezi Pražany však na tramvaj panují rozporuplné názory.
Cestující, kteří se včera vydali do práce nízkopodlažní tramvají Porsche, ji rozhodně nešetřili. Nejvíc jim vadil poněkud stísněný prostor uvnitř vozu. „Mezi sedačkami je strašně málo místa. Když sedí lidé na obou stranách, tak se kopou koleny o sebe a mezi ně už si prakticky nikdo nestoupne,“ postěžoval si Zdeněk Plzeňský, který jel devítkou z Řep do centra.
Tereze Kozlové zase vadil hluk, který podle jejích slov v tramvaji je. „Tišší než staré tramvaje mi rozhodně nepřipadá, všechno tady vevnitř jakoby chrastí, vypadá to, jako kdyby se měla každou chvíli rozpadnout,“ řekla. Tramvaj je podle jejích slov navíc nepohodlná. „Sezení bokem je nepříjemné, u metra mi to nevadí, ale v tramvaji si kvůli tomu nemůžu číst, dělá se mi špatně, navíc jsou sedadla úzká a s ostatními se na sebe doslova tiskneme. Nemůžu si ani vyndat z kapsy kapesník,“ dodala.
Rozpaky vzbudila i velká kabina řidiče. „Proč má řidič tak velkou kabinu a my se tady musíme mačkat?“ ptal se Zdeněk Plzeňský.
100 000 kilometrů na lince číslo 3
Všichni cestující však na tramvaj nenadávají a někteří si ji naopak pochvalují. „Nejdůležitější pro mne na nové tramvaji je, že je nízkopodlažní, to ostatní pro mne už nehraje takovou roli,“ uvedla matka čtyřměsíčního Davida Kateřina Ježková.
Pražané oceňují také design tramvaje. „Líbí se mi vnitřek i vnějšek, je to moderní tramvaj a designérsky čistá práce,“ pochválil tramvaj grafik Roman Jakl.
První tramvaj s designem Porsche se objevila na pražských kolejích na konci roku 2005. Souprava je nyní v Plzni na revizi, na bezmála třiadvacetikilometrové trase linky číslo tři z Modřan do Hloubětína totiž stihla najezdit už sto tisíc kilometrů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159425/
Revizoři loni v pražské MHD odhalili o něco více černých pasažérů než o rok dříve. Kontroloři loni přistihli 258 859 lidí bez platné jízdenky, tedy o 9439 více než v roce 2005. Dopravní podnik loni vybral na pokutách zhruba 108,3 milionu korun – o 11,6 milionu korun více než v předchozím roce. Nejčastěji revizoři ukládali postihy za jízdu bez jízdního dokladu nebo s prošlou jízdenkou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159424/
Poslanci diskutovali o električke
V poslednom čase sa mnoho písalo o plánovanomzámere hlavného mesta vybudovať na území Petržalky električkovú trať, ktorá podľa podpísaného Memoranda spojí pravý breh dunaja s centrom mesta. Trať by sa neskôr mala stať súčasťou nosného dopravného systému mesta, ktorý bude integrovať ľahkú koľajovú dopravu v celom regióne.
Petržalské Noviny - 20.04.2007
V poslednom čase sa mnoho písalo o plánovanomzámere hlavného mesta vybudovať na území Petržalky električkovú trať, ktorá podľa podpísaného Memoranda spojí pravý breh dunaja s centrom mesta. Trať by sa neskôr mala stať súčasťou nosného dopravného systému mesta, ktorý bude integrovať ľahkú koľajovú dopravu v celom regióne.
Petržalské Noviny - 20.04.2007
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159246/
Obyvatelé polské metropole se díky mistrovství Evropy ve fotbale, které uspořádá Polsko s Ukrajinou v roce 2012, dočkají vytoužené druhé trasy metra. Náklady na jeho stavbu jsou odhadovány na 1,8 miliardy eur, z toho polovinu by měla zaplatit Evropská unie, řekl náměstek ministerstva pro místní rozvoj Jerzy Kwiecieński.
Ve Varšavě, kde žije 1,7 milionu lidí, je pouze jedna trasa metra, což se projevuje na silnicích, které jsou přeplněny automobily. Celkem 17 stanic metra propojují sever a jih města. Denně podzemní dráhy využívá asi 350.000 cestujících. V aglomeraci Varšavy žijí necelé tři miliony lidí, z nichž značná část denně jezdí do hlavního města za prací.
To, že výkonný výbor UEFA rozhodl, že Polsko spolu s Ukrajinou budou pořádat evropský šampionát ve fotbale, by mělo urychlit výstavbu druhé trasy. Povede z východu na západ, spojí dvě části města, které protíná Visla. Na jednom břehu se nachází centrum a na druhém bude vybudován národní stadion.
Technici se nyní musejí rychle rozhodnout, jaký způsob výstavby zvolí. Při jedné variantě by totiž musely být rozkopány ulice, což si nepřejí obyvatelé ani vedení města. "Jedno je jisté, výstavba druhé trasy metra musí začít velice brzo," řekla primátorka Varšavy Hanna Gronkiewiczová-Waltzová. Zprovozněna by trasa měla být v roce 2011.
Kvůli tisícům sportovních fanoušků mají být do šampionátu postaveny dva další mosty přes Vislu, nové tramvajové úseky či obchvat města. Investice budou financovány ze státní a městské pokladny a z evropských fondů.
První plány na výstavbu metra ve Varšavě se objevily už v roce 1918, stavět se však začalo až v roce 1983 a první úsek byl zprovozněn o 12 let později.
(Autor: ČTK)
Ve Varšavě, kde žije 1,7 milionu lidí, je pouze jedna trasa metra, což se projevuje na silnicích, které jsou přeplněny automobily. Celkem 17 stanic metra propojují sever a jih města. Denně podzemní dráhy využívá asi 350.000 cestujících. V aglomeraci Varšavy žijí necelé tři miliony lidí, z nichž značná část denně jezdí do hlavního města za prací.
To, že výkonný výbor UEFA rozhodl, že Polsko spolu s Ukrajinou budou pořádat evropský šampionát ve fotbale, by mělo urychlit výstavbu druhé trasy. Povede z východu na západ, spojí dvě části města, které protíná Visla. Na jednom břehu se nachází centrum a na druhém bude vybudován národní stadion.
Technici se nyní musejí rychle rozhodnout, jaký způsob výstavby zvolí. Při jedné variantě by totiž musely být rozkopány ulice, což si nepřejí obyvatelé ani vedení města. "Jedno je jisté, výstavba druhé trasy metra musí začít velice brzo," řekla primátorka Varšavy Hanna Gronkiewiczová-Waltzová. Zprovozněna by trasa měla být v roce 2011.
Kvůli tisícům sportovních fanoušků mají být do šampionátu postaveny dva další mosty přes Vislu, nové tramvajové úseky či obchvat města. Investice budou financovány ze státní a městské pokladny a z evropských fondů.
První plány na výstavbu metra ve Varšavě se objevily už v roce 1918, stavět se však začalo až v roce 1983 a první úsek byl zprovozněn o 12 let později.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159207/
Když v pardubických ulicích potkáte zvláštní kloubový trolejbus žluté barvy, jste svědky historické chvíle. Stroj Škoda - Sanos je totiž posledním pojízdným svého druhu na světě.
„Sanos se začal vyrábět v 80. letech. Tenkrát byl hlad po vysokokapacitních trolejbusech. Stroj je zvláštní skládačka. Karoserie je od Mercedesu z konce 50. let, elektrickou výzbroj dodávala česká Škoda a vše se montovalo v jugoslávském Skopje,“ vysvětluje Jiří Reitmayer, člen spolku, který trolejbus zakoupil. Podle něj je to poslední kus na světě, který může oficiálně na silnice. „Vím, že jeden je v brněnském muzeu, ale ten nemá papíry. Další dva rezivějí v Bratislavě,“ vypočítal Reitmayer. Kloubové trolejbusy Sanos jezdily v 80. a 90. letech i v Prešově a jeden stroj okusil dokonce moskevské ulice. U nás tyto trolejbusy sloužily v Ostravě a v tehdejším Gottwaldově. „Právě ze Zlína jsme náš Sanos číslo 329 odkoupili,“ řekl velký fanoušek trolejbusů.
Pardubický Sanos sice na pravidelné linky nesmí, ale přesto ho můžete v ulicích potkat. „Jezdíme s ním na výlety. S dopravním podnikem jsme na používání trakce domluveni, když to nepřeháníme, tak nás na silnice pustí,“ řekl Reitmayer.
(zln)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Když to synek tak pěkně napsal, tak otecko přidá odkaz na obrázky
http://foto.mhd-pardubice.cz/trolejbusy/skoda-sanos/329/
„Sanos se začal vyrábět v 80. letech. Tenkrát byl hlad po vysokokapacitních trolejbusech. Stroj je zvláštní skládačka. Karoserie je od Mercedesu z konce 50. let, elektrickou výzbroj dodávala česká Škoda a vše se montovalo v jugoslávském Skopje,“ vysvětluje Jiří Reitmayer, člen spolku, který trolejbus zakoupil. Podle něj je to poslední kus na světě, který může oficiálně na silnice. „Vím, že jeden je v brněnském muzeu, ale ten nemá papíry. Další dva rezivějí v Bratislavě,“ vypočítal Reitmayer. Kloubové trolejbusy Sanos jezdily v 80. a 90. letech i v Prešově a jeden stroj okusil dokonce moskevské ulice. U nás tyto trolejbusy sloužily v Ostravě a v tehdejším Gottwaldově. „Právě ze Zlína jsme náš Sanos číslo 329 odkoupili,“ řekl velký fanoušek trolejbusů.
Pardubický Sanos sice na pravidelné linky nesmí, ale přesto ho můžete v ulicích potkat. „Jezdíme s ním na výlety. S dopravním podnikem jsme na používání trakce domluveni, když to nepřeháníme, tak nás na silnice pustí,“ řekl Reitmayer.
(zln)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Když to synek tak pěkně napsal, tak otecko přidá odkaz na obrázky
http://foto.mhd-pardubice.cz/trolejbusy/skoda-sanos/329/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159174/
Častější kontroly v městských autobusech a trolejbusech čekají letos na cestující v Českých Budějovicích. Revizoři spolu s městskými strážníky vyrazí do boje proti černým pasažérům.
Chtějí tak zabránit tomu, že se převážně mladí lidé a studenti vozí zadarmo. Jen za první tři měsíce roku kontroloři odhalili skoro 2000 lidí bez platné jízdenky.
„Letos si na černé pasažéry posvítí společné kontroly v pravidelných intervalech, a to jedenkrát v týdnu. Tato spolupráce umožňuje daleko rychlejší zjištění a vyřízení případu, než když musí vše zajišťovat sám revizor,“ řekla mluvčí budějovické městské policie Katka Schusterová.
Nečekané kontroly proti černým pasažérům jsou úspěšné. Od začátku dubna vyrazili revizoři se strážníky už na dvě větší akce. První dubnový čtvrtek chytili za tři hodiny mezi zastávkami Pražská a Výstaviště 62 lidí bez platné jízdenky. Další kontrola překvapila cestující před pár dny na trase do Rudolfova. Během jedné hodiny odhalila 12 černých pasažérů.
„Nedošlo k napadení revizorů a díky přítomnosti strážníků se kontrolovaní cestující nechovali agresivně, jak se to děje v některých případech, kdy kontroly provádějí samotní revizoři,“ uvedl manažer pro ekonomiku a obchod Dopravního podniku města České Budějovice Bohumil Matouš.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Chtějí tak zabránit tomu, že se převážně mladí lidé a studenti vozí zadarmo. Jen za první tři měsíce roku kontroloři odhalili skoro 2000 lidí bez platné jízdenky.
„Letos si na černé pasažéry posvítí společné kontroly v pravidelných intervalech, a to jedenkrát v týdnu. Tato spolupráce umožňuje daleko rychlejší zjištění a vyřízení případu, než když musí vše zajišťovat sám revizor,“ řekla mluvčí budějovické městské policie Katka Schusterová.
Nečekané kontroly proti černým pasažérům jsou úspěšné. Od začátku dubna vyrazili revizoři se strážníky už na dvě větší akce. První dubnový čtvrtek chytili za tři hodiny mezi zastávkami Pražská a Výstaviště 62 lidí bez platné jízdenky. Další kontrola překvapila cestující před pár dny na trase do Rudolfova. Během jedné hodiny odhalila 12 černých pasažérů.
„Nedošlo k napadení revizorů a díky přítomnosti strážníků se kontrolovaní cestující nechovali agresivně, jak se to děje v některých případech, kdy kontroly provádějí samotní revizoři,“ uvedl manažer pro ekonomiku a obchod Dopravního podniku města České Budějovice Bohumil Matouš.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159172/
Bývaly v Jihlavě časy, kdy se v trolejbusech a autobusech městské dopravy pohyboval postarší revizor, který se snažil zastavovat prchající černé pasažéry práskáním ze startovací pistolky. Jiný zase vyrážel ‚na chytání‘ vybaven již perforovanými jízdenkami, které rozmisťoval do strojků a sváděl spořivé cestující k hříchu.
Doba revizorských pionýrů je už ale dávno pryč a na černé pasanty nyní číhají týmy školených dravců i s bateriemi strážníků. Asi to tak má být, jen těch veselých honiček a střelby v ulicích si už tolik neužijeme...
O autorovi| Stanislav Caha, editor
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Doba revizorských pionýrů je už ale dávno pryč a na černé pasanty nyní číhají týmy školených dravců i s bateriemi strážníků. Asi to tak má být, jen těch veselých honiček a střelby v ulicích si už tolik neužijeme...
O autorovi| Stanislav Caha, editor
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159171/
Městskou dopravu v krajském městě Jihlavě zneužívají tisíce černých pasažérů. Loni revizoři přistihli bez platné jízdenky přes 4 100 cestujících, podobný počet provinilců byl odhalen i v předchozích letech. Zástupci dopravních podniků v menších městech kraje řekli, že takové starosti nemají. Počet neplatících se jim před lety výrazně snížil poté, co byl omezen nástup do vozů na jedny dveře. Všechny nastupující tak kontroluje řidič.
Dopravní podnik města Jihlavy loni přepravil asi 13 milionů osob, jeho vozy najely 2,8 milionu kilometrů. Podle staršího statistického průzkumu se počet černých pasažérů v městských autobusech a trolejbusech pohybuje do tří procent. „Podle mého názoru se to číslo nevyvíjí ani jedním směrem,“ řekl ředitel podniku Josef Vilím. Uvedl, že ve větších městech je situace ještě horší.
Pokud by černí pasažéři tvořili dvě procenta z evidovaného loňského počtu cestujících, jednalo by se o více než čtvrt milionu lidí. Vzhledem k tomu, že jedna jízda nyní stojí 12 korun, podnik by v tom případě tratil přes tři miliony korun. V uplynulém roce tržby dopravního podniku činily zhruba 55 milionů.
„Vymýtit to nelze, to vědí v celé Evropě,“ uvedl Vilím. Za jediný způsob vytěsnění větší části neplatících i on považuje omezení nástupu na jedny dveře. „Ale v tom okamžiku bychom museli vypravit daleko více vozidel a více řidičů, protože by odbavení trvalo déle,“ řekl. Vyšších příjmů by tedy podle Vilíma podnik docílil jen s vynaložením větších nákladů.
Jihlavský dopravní podnik má několik vlastních revizorů, další zaměstnanci při kontrolách vypomáhají. Ze 4 125 černých pasažérů, kteří byli přistiženi loni, zatím asi 2 450 pokutu zaplatilo. Od ostatních ji podnik vymáhá. Pokud provinilec zaplatí na místě, přijde ho svezení bez jízdenky na 400 korun. Stokorunu si připlatí, pokud do 15 dnů uhradí pokutu v dopravním podniku. Po zaslání obsílky pokuta stoupá na 1 000 korun. Lidé, kteří nechají záležitost dospět až k soudu, zaplatí dalších 600 korun.
S omezením nástupu na jedny přední dveře má letitou dobrou zkušenost třebíčský dopravní podnik TradoMad, který ročně přepraví kolem pěti milionů lidí. „Za loňský rok nebyl zjištěn ani jeden černý pasažér,“ řekl ředitel Miroslav Petrů. Obavy z pomalejšího nástupu cestujících se podle něj nepotvrdily. „Odbavení bylo plynulé, bez problémů,“ uvedl.
Na kontrolu si třebíčský podnik najímá revizory jiné firmy. Stejný postup volí i Havlíčkův Brod, aby předešel tomu, že lidé budou revizory mezi cestujícími poznávat. Městské autobusy v Brodě ročně přepraví až 1,5 milionu osob. I tam lze nastupovat pouze předními dveřmi. Stejný systém platí i v Pelhřimově, kde přepravu lidí po městě zajišťují tři autobusy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Dopravní podnik města Jihlavy loni přepravil asi 13 milionů osob, jeho vozy najely 2,8 milionu kilometrů. Podle staršího statistického průzkumu se počet černých pasažérů v městských autobusech a trolejbusech pohybuje do tří procent. „Podle mého názoru se to číslo nevyvíjí ani jedním směrem,“ řekl ředitel podniku Josef Vilím. Uvedl, že ve větších městech je situace ještě horší.
Pokud by černí pasažéři tvořili dvě procenta z evidovaného loňského počtu cestujících, jednalo by se o více než čtvrt milionu lidí. Vzhledem k tomu, že jedna jízda nyní stojí 12 korun, podnik by v tom případě tratil přes tři miliony korun. V uplynulém roce tržby dopravního podniku činily zhruba 55 milionů.
„Vymýtit to nelze, to vědí v celé Evropě,“ uvedl Vilím. Za jediný způsob vytěsnění větší části neplatících i on považuje omezení nástupu na jedny dveře. „Ale v tom okamžiku bychom museli vypravit daleko více vozidel a více řidičů, protože by odbavení trvalo déle,“ řekl. Vyšších příjmů by tedy podle Vilíma podnik docílil jen s vynaložením větších nákladů.
Jihlavský dopravní podnik má několik vlastních revizorů, další zaměstnanci při kontrolách vypomáhají. Ze 4 125 černých pasažérů, kteří byli přistiženi loni, zatím asi 2 450 pokutu zaplatilo. Od ostatních ji podnik vymáhá. Pokud provinilec zaplatí na místě, přijde ho svezení bez jízdenky na 400 korun. Stokorunu si připlatí, pokud do 15 dnů uhradí pokutu v dopravním podniku. Po zaslání obsílky pokuta stoupá na 1 000 korun. Lidé, kteří nechají záležitost dospět až k soudu, zaplatí dalších 600 korun.
S omezením nástupu na jedny přední dveře má letitou dobrou zkušenost třebíčský dopravní podnik TradoMad, který ročně přepraví kolem pěti milionů lidí. „Za loňský rok nebyl zjištěn ani jeden černý pasažér,“ řekl ředitel Miroslav Petrů. Obavy z pomalejšího nástupu cestujících se podle něj nepotvrdily. „Odbavení bylo plynulé, bez problémů,“ uvedl.
Na kontrolu si třebíčský podnik najímá revizory jiné firmy. Stejný postup volí i Havlíčkův Brod, aby předešel tomu, že lidé budou revizory mezi cestujícími poznávat. Městské autobusy v Brodě ročně přepraví až 1,5 milionu osob. I tam lze nastupovat pouze předními dveřmi. Stejný systém platí i v Pelhřimově, kde přepravu lidí po městě zajišťují tři autobusy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159170/
Kdyby si všichni černí pasažéři v brněnské hromadné dopravě koupili a označili lístek, mohlo by Brno pořídit přibližně deset nízkopodlažních autobusů. Neplatiči totiž městu ročně působí škodu asi za 50 milionů korun. Tato částka by v mnoha dalších městech na jižní Moravě plně stačila k ročnímu zajištění městské hromadné dopravy.
Revizoři v Brně loni odhalili 76 tisíc pasažérů bez jízdenky. Je to přibližně stejný počet jako o rok dříve. „Ve statistikách nerozlišujeme, kolik neplatičů je chyceno v konkrétním typu vozidla. Z našich zkušeností ale vyplývá, že nejvíce jich využívá tramvajovou dopravu,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Hana Pohanová. Podle ní jsou však pro mnohé pasažéry velkým pokušením i autobusy nebo trolejbusy.
Proč jinde černé pasažéry nemají
Černý pasažér v hromadné dopravě je pro většinu ostatních okresních měst na jižní Moravě neznámým pojmem. V Hodoníně, Znojmě nebo Blansku totiž musejí cestující projít kolem řidiče, v krajském městě to kvůli velkému množství cestujících není možné. Lidé mají buď lístek, který si uvnitř vozu sami označí, nebo průkazku.
„Řidič autobusu v Brně by nebyl schopen sám uhlídat, kdo nemá jízdenku, proto se neobejdeme bez revizorů,“ vysvětlila Pohanová. „To u nás je to zcela jinak. Všichni procházejí přes řidiče. I když dvakrát týdně vysíláme ještě do terénu i revizory, nechytili jsme v poslední době nikoho bez jízdenky,“ řekl dnes Vladimír Röss ze společnosti ČSAD Hodonín.
Rvačky s revizorem? Taky jen v Brně
V Blansku, Vyškově, Hodoníně, Břeclavi a Znojmě jsou tak neznámým pojmem také střety agresivních černých pasažérů s revizory. V roce 2003 se v Brně stalo třiadvacet těchto napadení, zatímco loni pouze patnáct, což je dokonce nejméně za uplynulých deset let.
Nejhorší byla situace s černými pasažéry v Brně v roce 1998, kdy kontroloři odhalili dokonce sto deset tisíc lidí bez jízdenky. Situace se ale zlepšila poté, co podnik zvýšil pokuty za jízdu bez lístku. Pokud ji pasažér zaplatí na místě, musí vytáhnout z peněženky pět set korun. Pokud později, pokuta se zvyšuje.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Revizoři v Brně loni odhalili 76 tisíc pasažérů bez jízdenky. Je to přibližně stejný počet jako o rok dříve. „Ve statistikách nerozlišujeme, kolik neplatičů je chyceno v konkrétním typu vozidla. Z našich zkušeností ale vyplývá, že nejvíce jich využívá tramvajovou dopravu,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Hana Pohanová. Podle ní jsou však pro mnohé pasažéry velkým pokušením i autobusy nebo trolejbusy.
Proč jinde černé pasažéry nemají
Černý pasažér v hromadné dopravě je pro většinu ostatních okresních měst na jižní Moravě neznámým pojmem. V Hodoníně, Znojmě nebo Blansku totiž musejí cestující projít kolem řidiče, v krajském městě to kvůli velkému množství cestujících není možné. Lidé mají buď lístek, který si uvnitř vozu sami označí, nebo průkazku.
„Řidič autobusu v Brně by nebyl schopen sám uhlídat, kdo nemá jízdenku, proto se neobejdeme bez revizorů,“ vysvětlila Pohanová. „To u nás je to zcela jinak. Všichni procházejí přes řidiče. I když dvakrát týdně vysíláme ještě do terénu i revizory, nechytili jsme v poslední době nikoho bez jízdenky,“ řekl dnes Vladimír Röss ze společnosti ČSAD Hodonín.
Rvačky s revizorem? Taky jen v Brně
V Blansku, Vyškově, Hodoníně, Břeclavi a Znojmě jsou tak neznámým pojmem také střety agresivních černých pasažérů s revizory. V roce 2003 se v Brně stalo třiadvacet těchto napadení, zatímco loni pouze patnáct, což je dokonce nejméně za uplynulých deset let.
Nejhorší byla situace s černými pasažéry v Brně v roce 1998, kdy kontroloři odhalili dokonce sto deset tisíc lidí bez jízdenky. Situace se ale zlepšila poté, co podnik zvýšil pokuty za jízdu bez lístku. Pokud ji pasažér zaplatí na místě, musí vytáhnout z peněženky pět set korun. Pokud později, pokuta se zvyšuje.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/159168/
ad Jfilo:
V Pardubicích (a případně v Hradci Králové) je to úplná sci-fi.
Tady, když kopneš do země, tak se ti z písku vyhrne voda. Všechno vyšší se musí stavět na pilotách, kanalizace je pod úrovní hladiny řek a tak vůbec... Nedovedu si představit ty náklady na stavbu podzemní dráhy - která ale jistě technicky možná je.
Byly tu daleko moudřejší nápady nadzemní - třeba propojit trolejbusovou síť obou měst. Zatím jen čekáme na realizaci alespoň "východočeského diametru":
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=14950
V Pardubicích (a případně v Hradci Králové) je to úplná sci-fi.
Tady, když kopneš do země, tak se ti z písku vyhrne voda. Všechno vyšší se musí stavět na pilotách, kanalizace je pod úrovní hladiny řek a tak vůbec... Nedovedu si představit ty náklady na stavbu podzemní dráhy - která ale jistě technicky možná je.
Byly tu daleko moudřejší nápady nadzemní - třeba propojit trolejbusovou síť obou měst. Zatím jen čekáme na realizaci alespoň "východočeského diametru":
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=14950
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/158696/
„Město proto intenzivně jedná s policií a dalšími institucemi, jak bezpečnost v ústecké MHD zvýšit. Během velkých zátahů revizory často doprovází strážníci, aby zajistili jejich bezpečí,“ uvedl k tomu mluvčí ústeckého dopravního podniku Milan Knotek. Přesto nedokázali zabránit incidentu ze začátku dubna, kdy ještě nezletilý chlapec, který byl na útěku z ústavu, jednomu z revizorů zlomil malíček a jeho kolegyni pohmoždil ruku.
Případů, kdy revizoři přistihnou lidi jedoucí autobusem nebo trolejbusem bez platné jízdenky, jsou v Ústeckém kraji ročně desítky tisíc. Počet neodhalených černých jízd ale půjde zřejmě do statisíců.
Jak tomu zabránit? Radnice v kraji volí většinou jednu ze dvou variant. Tou první jsou revizoři. „Sedmnáct našich kontrolorů zadrželo jen v loňském roce 24 tisíc neplatících cestujících,“ uvedl Knotek.
Obdobným problémům čelí také Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, dvě desítky jeho kontrolorů od začátku roku přistihli při jízdě na černo přes tři tisíce lidí. „V průměru odhalí naši revizoři zhruba 1200 takových cestujících měsíčně,“ uvedl ředitel podniku Milan Dundr.
Bez zaplacení jezdí podle něj zhruba pět procent všech kontrolovaných cestujících, průměr černých pasažérů v Česku a Evropské unii dosahuje šesti až osmi procent.
Podle Dundra si profese revizora vyžaduje odborné proškolení a někdy i psychologickou průpravu. „Čelí totiž často agresivním výpadům přistižených,“ vysvětlil ředitel.
Druhou variantou, jak se vypořádat s černými pasažéry, je návrat k nastupování pouze předními dveřmi. Tak je tomu v Teplicích, Děčíně, Chomutově nebo Lounech.
V Děčíně nebo v Teplicích díky tomu profese revizora jízdenek vymizela, dopravci se bez nich obejdou. „Řadu let praktikujeme nástup cestujících pouze předními dveřmi, kdy kontrolu při odbavení vykonává řidič,“ popisuje Jan Gaisler, ředitel Dopravního podniku Teplice. Ten loni přepravil skoro 13,5 milionu cestujících, odhaleno bylo 121 lidí bez jízdenky.
Podle Gaislera činí ztráty kvůli černým jízdám v Teplicích asi půl procenta celkových tržeb. To by potvrzovalo až desetkrát větší účinnost systému nastupování pouze předními dveřmi oproti nastupování všemi dveřmi najednou. Výhodou druhého způsobu je ale větší pohodlí pro cestující a plynulejší provoz.
Podobné jako v Teplicích je to také v Děčíně, kde využije autobusy 12 milionů lidí ročně. Černé jízdy jsou spíše výjimkou.
„Řidiči odhalí měsíčně asi 5 pokusů o nástup na cizí doklad,“ říká dopravní ředitel Pavel Faugner. Ani děčínský dopravce nemá revizory, do terénu na kontrolu občas vyrazí dispečeři. Pokud přistižený pasažér nezaplatí pokutu, dopravní podnik mu nenahraje další kupón na jeho elektronickou kartu. Každý vlastník karty by si měl tedy zapůjčení své karty někomu jinému rozmyslet.
Kdo nejčastěji jezdí načerno? „Velkou skupinu tvoří mládež mezi 14 až 16 roky. Ti mladší mají zpravidla nižší tarif, který využívají i potom, co věkovou hranici už překročili. Tohle řidič třeba ve špičce neuhlídá. A pak se jedná o cizí státní příslušníky, od kterých se pokuty jen těžko vymáhají. Vědí to a využívají toho,“ popisuje Miroslav David, majitel firmy Doprakon, která na základě obchodní smlouvy pro řadu dopravců cestující kontroluje. Podobná situace je na linkách do městských částí, kde žijí nepřizpůsobiví občané.
Černá jízda přijde například v Teplicích v nejlepším případě na tři stovky. Nejedná se o pokutu, ale o přirážku k jízdnému. Pokud cestující zaplatí v dopravním prostředku, činí přirážka 300, při zaplacení do týdne od zjištění 500 a při pozdějším placení 1000 korun.
„Ze 121 případů v loňském roce na místě zaplatilo 45 lidí, 34 uhradilo částku později a zbytek byl vymáhán soudně, případně exekucí,“ uvedl Gaisler.
(Regionální mutace| Mladá