Mestská hromadná doprava

Plzeň - Tramvaj 05T Vektra z plzeňské škodovky, která v roce 2005 získala oprávnění k přepravě cestujících, stále čeká na využití v provozu. Před 120 lety zahájil plzeňský pivovar stáčení piva do lahví. Seriál Profil představuje výrobce kanoí a kajaků Vladislava Galušku. Vektra 05T nakonec posloužila Škodě především jako prototyp pro výrobu dalších modelů
V roce 2004 vyjela do plzeňských ulic v té době nejdelší a nejvýkonnější tramvaj, vyrobená v Česku. Jednalo se o model 05T Vektra z dílen plzeňské Škody Holding. Tramvaj prošla zkušebním provozem a v roce 2005 získala homologaci na provoz s cestujícími. Přesto dnes stojí bez využití v areálu vozovny PMDP na Slovanech.
Vektru představila Škoda Holding slavnostně koncem roku 2003. V té době byla tato tramvaj s délkou 32 metrů a kapacitou až 330 cestujících největší a nejvýkonnější tramvají, vyrobenou v České republice.

Sen o prodeji kolosu se rozplynul

Vedení Škodovky plánovalo, že obří model bude prodávat v Česku i v zahraničí. Tehdejší generální ředitel Martin Roman v roce 2003 tisku sdělil, že firma vede jednání s potenciálními odběrateli.
Nakonec ale Škodovka vyrobila jediný prototyp, jehož osud je velmi nejistý.
Vektru stále vlastní Škoda Holding, která s plzeňskými dopravními podniky jedná o jejím využití. Dopravní podnik se nyní rozhoduje, zda si tramvaj pronajme. O její koupi ale neuvažuje kvůli tomu, že jde o prototyp, který by mohl být poruchový a byly by na něj drahé náhradní díly.
„Zda se rozhodneme tramvaj v budoucnu pronajmout, bude na posouzení techniků, právníků a dopravních specialistů. V případě, že si tramvaj pronajmeme, budou podmínky, týkající se zajištění provozuschopnosti a dalších skutečností, velmi tvrdé,“ řekl generální ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Michal Kraus.

Škoda: Počítali jsme s tím, že ji nikdo nemusí koupit
Podle slov mluvčí Škody Holding Radky Pistoriusové si podnik na vývoji Vektry 05T vyzkoušel řadu nových technologií a postupů, kterých využil pro vývoj dalších modelů. „Jednalo se o prototyp, takže se počítalo s tím, že si jej nikdo nemusí koupit,“ řekla Radka Pistoriusová. Škoda ale uspěla s jiným typem Vektry, který si od plzeňské firmy objednalo italské město Cagliari. Ze stejné koncepce vycházejí také nízkopodlažní tramvaje, které Škodovka vyrábí pro Prahu. Vektra 05T z dílen plzeňské Škodovky se do provozu nedostala. Vyrobil se jen jeden prototyp, jehož pronájem zvažují plzeňské dopravní podniky. Zkušenosti s vývojem tohoto typu tramvaje však Škoda využila při výrobě vozů pro italské Cagliari či pro Prahu.

Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Brno - Moderní tramvaje a trolejbusy či nové příměstské vlaky?„Získat na ně peníze bude pro Brno i České dráhy v následujících několika letech daleko složitější než dosud,“ varuje hejtman jižní Moravy Stanislav Juránek.
Evropské peníze, které dříve šly jasně na nové vozy hromadné dopravy, nyní musí kraj získat z balíku dotací určených na dopravní obslužnost.

To laikovi moc neřekne. Co přesně se změní?
Dřív bylo jasně dáno, kolik půjde na koleje, kolik je pro České dráhy. Teď nastane velká soutěž mezi Brnem a Českými drahami. Problém je v tom, že obě strany počítají s tím, že od kraje získají celou částku pro sebe.

O kolik peněz méně na tramvaje a vlaky bude?
Neumím to přesně spočítat, ale v příštích sedmi letech budeme do této oblasti moci investovat určitě o několik set milionů korun méně než dosud. A zatím není ani jisté, podle jakých kritérií peníze rozdělíme.

V čem je problém?
Zatímco České dráhy tvrdí, že pro pořizování vlaků na příměstskou dopravu jim bude stačit dotace 50 procent, Brno chce při nákupu tramvají a trolejbusů v Brně dotaci 85 procent. Porovnávat kritéria bude to nejtěžší. Ať tak či tak, tím špatným bude vždycky kraj.

Mladá fronta DNES - jižní Morava

Liberec - Před dohodou je revoluční změna jízdních řádů tramvaje linky 11, která jezdí mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou. Podle nových jízdních řádů bude linka jezdit celý den v patnáctiminutových a ne půlhodinových intervalech.
„S největší pravděpodobností se na změně jízdních řádů s Jabloncem dohodneme. Z jablonecké strany jsme už dostali potřebné dokumenty a můžeme začít legislativní proces. V květnu bychom chtěli jezdit podle nových jízdních řádů,“ konstatoval Ludvík Lavička, provozní ředitel libereckého dopravního podniku. Náklady na provoz se dělí na tři díly, Jablonec zatím dopřesňuje částku, kterou by musel zaplatit navíc. „V současné době je částka osm milionů dvě stě tisíc, navýšení by mělo být o tři sta tisíc. Navýšení musí ještě schválit květnové zastupitelstvo, já ale věřím, že se cestující dočkají kvalitnějšího spojení,“ upřesnil jablonecký radní Jindřich Berounský,
Stávající návrh jízdních řádů počítá kromě častějších jízd tramvají také s tím, že až do půl osmé přivezou cestující do zastávky Viadukt. Na autobusové nebo vlakové nádraží se tak dostanou bez přestupů. V této zastávce bude podle návrhu tramvaj zastavovat znovu od půl jedné. Podle návrhu se počítá s tím, že na trati bude jezdit méně spřažených vozů. Zatímco od sedmi do čtvrt na jednu se soupravy budou střídat se sólovozy, od půl páté odpoledne vyjedou na koleje už jen jednotlivé vozy. Dopravní podnik ale nepočítá s tím, že by byly tramvaje přeplněné. „Počítáme ještě s prodloužením provozu linky číslo pět. Od půl páté až do tři čtvrtě na sedm večer se včlení do patnáctiminutového intervalu. V této době tak tramvaje pojedou po sedmi a půl minutách, to by mělo cestujícím vyhovovat více než současný stav,“ doplnil Ludvík Lavička.

Linka 11 mezi Libercem a Jabloncem bude místo půlhodinových intervalů jezdit každých 15 minut. Ráno a odpoledne bude navíc prodloužená až do stanice Viadukt.

Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Ho Či Minovo Město bude mít jako první ve Vietnamu podzemní dráhu. Zastupitelstvo schválilo metro za 1,1 miliardy dolarů, 83 procent zaplatí z japonské pomoci.

(iDnes)

Revizoři v Českých Budějovicích chytili za tři hodiny 62 lidí bez jízdenky

Revizoři českobudějovického dopravního podniku měli včera žně. Za tři hodiny brzy ráno lapli na dvou autobusových zastávkách neuvěřitelných 62 černých pasažérů. Všechny tak stála jízda do práce tisíc korun. V krajském městě jede ročně v průměru až 30 tisíc pasažérů bez jízdenky, revizoři dopadnou zhruba třetinu z nich.
Revizoři včera kontrolovali jízdenky lidem v autobusech na dvou zastávkách – na Pražské u prodejny Roller a u výstaviště. Vždy nastoupili do autobusu a všechny požádali o předložení platné jízdenky. Venku stála hlídka strážníků, kdyby pasažéři chtěli utíkat či napadli revizory.
„Od páté do osmé hodiny zadrželi revizoři dvaašedesát černých pasažérů. Všichni si museli koupit jízdenku a dostali k tomu přirážku tisíc korun. Když ji zaplatí do patnácti dnů, částka se sníží na šest set korun,“ řekl manažer pro ekonomiku a obchod Bohumil Matouš z českobudějovického dopravního podniku.
Cestující byli z nečekané razie překvapeni. Například šestadvacetiletý David Pešek, kterého kontrolovali revizoři na zastávce Výstaviště, popsal situaci, při níž se lidé obávali pozdního příchodu do práce.
„Celý trolejbus prošla revizorka, dva strážníci stáli venku. Bylo to nepříjemné, nabrali jsme zpoždění. Jedna paní vykřikovala, že přece nemohou zastavit kvůli kontrole autobus, že jí ujede navazující spoj číslo devět,“ řekl Pešek. Autobusy a trolejbusy měly zhruba dvouminutové až pětiminutové zpoždění.
Slovy čísel je včerejší úspěch revizorů nejmarkantnější: kdyby se za celé tři hodiny ani na minutu nezastavili, dopadli jednoho černého pasažéra ani ne každé tři minuty. A to si pochvalují i městští strážníci, kteří ani jednou nemuseli ale zasahovat proti agresivním cestujícím.
„Běžně jsou cestující sprostí, drzí a případně i utíkají, což se v přítomnosti strážníků nestalo,“ řekla mluvčí českobudějovické městské policie Kateřina Schusterová.
Dopadených černých pasažérů mohlo být ještě více, kdyby akci udělal dopravní podnik třeba jen o den dříve. Včera totiž začaly dětem prázdniny. V autobusech tak nejmladší cestující chyběli. „Určitě budeme podobné akce opakovat, protože se to osvědčilo,“ řekl Matouš.
Černých pasažérů ve městě podle odhadů přibývá. Ročně přitom dopravní podnik přepraví zhruba 44 milionů cestujících, z nichž v průměru 13 tisíc lidí přistihne bez platné jízdenky. Pokutu zaplatí přitom jen 2,5 tisíce z nich.

Jezdí bez lístku:

rok * černí pasažéři * kdo zaplatil
2006 * 10 000 * 2500
2005 * 14 000 * 2000
2004 * 12 000 * 2500

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

V křižovatkách mají jet první, přednost ale dostávají auta

Praha - Kolony aut a mezi nimi stojící tramvaje plné lidí. Tak to prakticky denně vypadá v ulicích metropole. V polovině světelných křižovatek jsou sice na semaforech zařízení, která umožní tramvajím plynulý průjezd, jenže dopravní policisté je podle řidičů často vypínají. Některá jsou zase špatně nastavená nebo poruchová. Na řadě frekventovaných míst potom tato takzvaná preference tramvají chybí. Nyní je v Praze 101 křižovatek s tímto zařízením.

Vypínají Palackého náměstí
„Přednost tramvají se vypíná na křižovatce Vypich, několik měsíců je také rozbita u polikliniky v Modřanech. Špatně nastavena je například na křižovatce ulic Želivského a Jeseniova,“ uvedl řidič tramvaje Antonín Dub. Každé ráno je navíc ve špičce vypínána křižovatka na Palackého náměstí a často je také vypnuta preference u Národního divadla a na Újezdě.
„Pěkně mě štve, když musím sledovat, jak kolem nás projíždějí auta a my s tramvají stojíme na místě,“ rozčiluje se Karolína Malá, která jezdí do práce přes Palackého náměstí.
Čekání na křižovatkách vadí i tramvajákům. „Když je preference vypnuta, můžeme nabrat klidně až pět minut zpoždění. Občas se dokonce stane, že přijdu o přestávku,“ popsal Dub.
Mezi nejproblematičtější místa patří obě křižovatky na Karlově náměstí, křižovatka Střelničné a Davídkovy a jediná preference pak není na Evropské, nejdelší ulici v Praze. Obtíže s předností tramvají jsou také na Vinohradské třídě.
Příčin problémů s preferencí je několik. „Často bývá chybné už navrhované technické řešení. To je případ křižovatky na Výtoni,“ sdělil nezávislý odborník Miroslav Grossmann. Zařízení také v řadě případů přijíždějící soupravu nezaznamená. Dalším důvodem je podle jeho slov, že zařízení v praxi nefunguje. Upřednostňování aut na některých křižovatkách pak na sebe nabaluje ještě další problém.
„Pokud se tramvaje začnou hromadit v jednom místě, může se stát, že dojde k výpadku elektrického proudu a zpoždění je pak ještě delší,“ vysvětlil Dub.
Se špatným fungováním automatických předností tramvají ale nesouhlasí Dopravní podnik ani policie. „Docházelo k vypínání, v současné době se ale situace značně zlepšila. Přesto když je křižovatka řízena z dopravní ústředny, bývá snížena nebo vypnuta preference,“ připustila mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. Ostřeji se ke kritice řidičů a nezávislých odborníků postavil radní pro dopravu Radovan Šteiner. „Je to naprostý nesmysl,“ uvedl.
Podle šéfa pražských dopraváků Pavla Švrčuly k vypínání dochází ve výjimečných situacích. „Při vážné dopravní nehodě nebo kolapsu dopravy, kdy se v křižovatce začnou hromadit auta,“ upřesnil Švrčula.

Chystají se i další místa
Podle Kuchařové přibude letos preference tramvají na křižovatkách Korunní a Sázavské ulice, Nuselské a Mendíků a Plzeňské a Makovského. „Výstavba na Bělohorské už začala,“ sdělila Kuchařová.
„Bez přednosti může tramvaj nabrat až pět minut zpoždění.“ sdělil Antonín Dub

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

RYCHLEJI, BEZPEČNĚJI * Od poloviny února se v Olomouci jezdí podle nových „pravidel“. A jezdit se podle nich bude minimálně do konce dubna. Až potom radnice rozhodne o případných změnách. Kde v centru parkovat, co s pruhy pro autobusy a jak upravit semafory v Hejčíně?

Až do konce dubna prodlužuje olomoucká radnice zkušební provoz nového systému dopravy v centru města. Magistrát k tomu nutí požadavek drážních institucí, které ještě potřebují sladit železniční semafor na komplikované křižovatce u přejezdu „U Anči“ se silniční světelnou signalizací. Radnice chce zbývající čas využít i k rozhodnutí, zda upraví nebo nechá být novou organizaci dopravy na rušné třídě Svobody.
Na důležité dopravní tepně na třídě Svobody vznikly v obou směrech samostatné jízdní pruhy pro autobusy. Dopravní podnik a lidé cestující autobusy si novinku pochvalují, protože spoje jezdí rychleji, než jim přikazuje jízdní řád. Proti samostatným pruhům se ale ohrazují řidiči osobních aut, kteří zde přišli o více než čtyřicet parkovacích míst.
„Zvažujeme čtyři varianty řešení, od té, že nebudeme do systému zasahovat, přes možnost časového omezení pro fungování pruhů, anebo ponechání pruhu jen v jednom směru, až po variantu, že je zrušíme úplně. Zatím jsme však neměli dost informací, abychom mohli kvalifikovaně rozhodnout,“ řekl primátor Olomouce Martin Novotný (ODS). Kvůli zrušení parkovacích míst na třídě Svobody podepsaly desítky obyvatel i klientů bank, restaurací a dalších provozoven v centru petici.
Jízdní pruhy však pomohly řidičům autobusů, které nyní jezdí načas. „Jízdní čas se zkrátil natolik, že kvůli tomu budeme muset upravovat jízdní řád. Autobusy teď stejnou trasu, kterou ujely za čtyři minuty, jezdí za dvě a půl minuty. Pro každých sedmdesát lidí v autobuse je teď cestování mnohem pohodlnější,“ míní náměstek dopravního podniku Pavel Zatloukal.
Radnice už kvůli zrušeným parkovacím stáním otevřela nové parkoviště U Husova sboru, kde je více než šedesát nových míst. Odborníci z odboru koncepce a rozvoje navíc prověřují další lokalitu poblíž třídy Svobody. „Nebude to čtyřicet ale zhruba deset až patnáct stání. Ještě však prověřujeme, zda toto parkoviště bude reálné,“ nechtěl říci bližší podrobnosti Marek Černý z oddělení koncepce dopravy. I on se více kloní k variantě, že jednou vybudované pruhy pro autobusy nemá smysl rušit. Konečné rozhodnutí je však v moci městské rady.
Tři týdny má radnice také na to, aby upravila semafory na křižovatce „U Anči“ v Olomouci-Hejčíně. Přes tu projíždějí kromě aut i vlaky. Dokud zde žádná signalizace nebyla, řidiči jedoucí od Řepčína téměř neměli možnost odbočit ani projet. Zatímco těm se nyní ulevilo, naopak na hlavním tahu z města směrem na vnitřní obchvat se tvoří kolony. „Křižovatka je ve špičce ucpaná. Popojíždíme jen po troškách a pak, když už se můžeme dočkat své zelené, přijede vlak a červeně začne blikat přejezd,“ popsala pětatřicetiletá Olomoučanka, která tudy denně vozí dceru do školky. „Oproti dřívějšku nabíráme někdy i desetiminutové zpoždění. Kolikrát se nám vyplatí jet autobusem raději do centra a přestoupit na tramvaj. Ta je v Neředíně dříve. A bez čekání,“ doplnila.
Podle Marka Černého z magistrátu je na křižovatce obtížné stanovit ideální intervaly na semaforech hlavně kvůli neustále se měnícím objížďkám Chomoutova, který je zavřený kvůli budování kanalizace. Radnice přesto chce systém vyladit.
Nový dopravní systém v Olomouci funguje od poloviny února. Projekt zahrnuje nákup nízkopodlažních tramvají i systém inteligentních zastávek, které oznamují příjezd nejbližších spojů. Autobusy a tramvaje a čtrnáct křižovatek ve městě jsou vybaveny zařízením pracujícím na principu satelitní navigace, které umožňuje upřednostnění vozů hromadné dopravy v křižovatce před ostatními účastníky silničního provozu.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Skoro zadarmo budou mít státní i městští policisté ježdění plzeňskou městskou hromadnou dopravou. „Od počátku května je bude stát celoroční předplatné 350 korun,“ řekla Právu mluvčí plzeňského magistrátu Zdeňka Kubalová. Doposud platili za roční předplatné stejně jako ostatní občané, tedy 3100 korun, zlevněný tarif dělá 1240 korun.
Magistrát chce tímto krokem předejít nonsensům, k nimž může docházet při bezpečnostních akcích prováděných přímo ve vozech městské dopravy. Policisty bez platné jízdenky by při nich mohl pokutovat revizor, a to bez ohledu na to, zda zrovna dbají na dodržování pořádku a nebo třeba sledují kapsáře.
„Po prověření situace v ostatních městech se jako oboustranně nejvýhodnější jevil brněnský model, kde se policisté také přepravují na základě zvláštního ročního kupónu,“ podotkla Kubalová.
V Plzni bude moci využívat výhodný tarif přes dvě stě strážníků a kolem 550 policistů. „Musejí mít elektronickou Plzeňskou kartu, při jejíž aktivaci se prokážou příslušným služebním průkazem,“ uzavřela Kubalová.

(Právo)

Nezletilý mladík, který utekl z výchovného ústavu, zbil v úterý v trolejbusu v Trmicích u Ústí nad Labem při kontrole jízdenek dvojici revizorů a zranil je. Ústecká policejní mluvčí Veronika Beranová uvedla, že mladík zaútočil odpoledne v lince 57. "Černý pasažér nejdříve napadl třiatřicetiletého kontrolora a zlomil mu oba malíčky. Vzápětí natlačil 42letou revizorku na kabinu řidiče a pohmoždil jí tak ruku. Oba zranění museli být převezeni do ústecké Masarykovy nemocnice k ošetření a nyní jsou v pracovní neschopnosti," upřesnila Beranová.
Trmičtí policisté předali případ k dořešení svým kolegům z obvodního oddělení v Chrastavě na Liberecku, kde sídlí i výchovný ústav pro mládež.

(Novinky)

Dětičky, to je radost!

Karlín - Florenc. Tohle místo je něco jako bermudský trojúhelník uprostřed Prahy.

Stačí přestupovat na metro nebo obtěžkán zavazadly se prodírat davem směrem k autobusovému nádraží a s velkou pravděpodobností přijdete o něco ze svého vlastnictví. O peněženku. Doklady. Mobil. MP3 přehrávač. Nebo třeba fotoaparát.
Důvod? Neustále tu brousí party kapesních zlodějů a vyhlížejí si své oběti. „Okradli mě už dvakrát. A stačily jim na to vždycky jenom dvě zastávky autobusem 133,“ popisuje svoje zkušenosti student Ondřej Kostelka. Jeho cesta autobusem začíná na zastávce Tachovské náměstí a končí – na Florenci.
„Pokaždé jsem přišel o mobil a taky peněženku. V uších jsem měl sluchátka, poslouchal hudbu a o zloděje se rozhodně nestaral,“ uznává student, který měl alespoň jednou štěstí v neštěstí. „Kamarádka druhý den našla na Florenci válet se moji ISIC kartu. Aspoň něco,“ pokrčí rameny, jako by něco takového k životu v Praze neodmyslitelně patřilo.

„Nejsem jediná, kdo je pozná“

Pětadvacetiletý student se možná s všetečnými kapsáři smířil, úřednice Simona Jelínková rezignovat nehodlá. A tak má při každodenní cestě přes Florenc oči na stopkách.
„Naposledy jsem načapala tři kapsáře v metru na trase B, jak se chystají svým ‚běžným‘ způsobem okrást britský pár. Protože už je poznám a celkem dobře ovládám angličtinu, upozornila jsem turisty a krádeži zabránila,“ vzpomíná na nedávnou zkušenost Jelínková, která zbytek cesty do centra absolvovala přišpendlená zlostnými pohledy zlodějského gangu. „Moc příjemné to nebylo,“ povzdechne si.
Tím ovšem její tažení proti kapsářům neskončilo. Hned nahlásila na informacích zaměstnankyni Dopravního podniku, jak kapsáři vypadali a odkud kam jeli. A odpověď? Téměř mávnutí rukou.
„Řekla mi, že je to stále stejná písnička – policie metra to předá městské, ta státní a ta se odvolá na to, že nelze pachatele chytit při činu, protože jsou moc organizovaní,“ nahněvaně vysvětluje, že veškeré její úsilí bylo k ničemu.
Přitom skupinka kapsářů v péřových bundách jezdí po trase B z Florence nejméně rok. „Nejsem jediná, kdo je pozná. Kdyby byly minimálně na této trase hlídky, takových pokusů by podle mě ubylo,“ radí strážníkům.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Bezbariérový přístup na 12 zastávek městské hromadné dopravy chce letos zajistit brněnský dopravní podnik. Na zastávky by se tak bez problémů měly dostat například maminky vezoucí kočárek nebo vozíčkáři. Bez bariér tak lidé dojedou například na čtyři nástupní ostrůvky v Jugoslávské ulici, na zastávky Nemocnice u Svaté Anny, Polní, Rybkova -směrem do Bystrce, Pionýrská - do centra a na zastávky v obou směrech v Hrnčířské ulici.

(Právo)

Autobusy, které nahrazují tramvaje, jezdí příliš plné

Praha - Dvacet minut stojíte na zastávce a čekáte na autobus. Ne že by kolem nejezdily, ale do žádného se jednoduše nemůžete vejít.
Když už se do jednoho vozu vmáčknete, zažijete cestu hrůzy – vozy jsou přeplněné k prasknutí, na zastávkách z nich lidé doslova vypadávají na silnici, kde jezdí auta. Každý den to zažívají lidé, kteří se z Petřin snaží dostat k metru. Za potíže mohou výluky tří tramvají číslo 1, 2 a 18, místo kterých Dopravní podnik nasadil náhradní autobus X1. Ten však podle zkušeností cestujících nestačí.
Se stejným problémem se však setkávají lidé i v jiných koutech metropole, například v Modřanech.
Výluka mezi zastávkami Petřiny a Hradčanská začala 17. března. „Problém je hlavně ráno ve špičce. Autobus by měl jezdit v intervalu dvě až tři minuty, ale nejezdí tak,“ zlobí se jeden z obyvatel Petřin. I jemu se v minulém týdnu stalo, že se do autobusu nevešel. Přitom chtěl nastoupit už na první zastávce.
„Třikrát se mi už stalo, že jsem v autobuse stál jen na jedné noze. Lidé, kteří nastupují v dalších zastávkách, nemají již šanci,“ říká mladý muž.
Tramvaje na tomto úseku totiž kromě místních využívají ve všední dny i stovky studentů vysokých škol, kteří jezdí z kolejí Větrník a Hvězda.
Na neúnosnou situaci si stěžuje i Pavla Šobenová. „Nechápu, proč cesta do práce musí teď trvat hodinu – a to v autobuse, do kterého se dostanete až na třetí pokus a stojíte navíc na přeplněných zastávkách půl hodiny,“ rozčiluje se Šobenová, která se stala svědkem toho, když v nacpaném autobuse omdlela mladá žena. „Lidé se za každou cenu snaží do autobusů dostat, což je pochopitelné, ale pak z nich zase vypadávají,“ podotýká Šobenová.
Podle ní jsou autobusy malé. „Dva vozy tramvaje nemůže přece nahradit jeden obyčejný autobus,“ upozorňuje Šobenová.
Mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová přiznala, že si cestující stěžují. Zároveň však tvrdí, že kapacita náhradních autobusů odpovídá počtu lidí, které v pravidelném provozu převezou tramvaje.

Místo v autobusu? Často až ve třetím v řadě
Kuchařová však přiznává, že se může stát, že má autobus zpoždění. „To je ale způsobené neprůjezdností Patočkovy ulice a ulice Milady Horákové,“ hájí se Kuchařová.
Lidem vadí i samo stáří autobusů. „Někdy mám pocit, že jedu spíš ve vraku. Co chvíli třeba nefungují dveře a o čistotě ani nemluvím,“ stěžuje si Jindřich Veselý.
Podle Kuchařové jde o starší autobusy, které však splňují podmínky pro provoz. „Samozřejmě to nemohou být nové vozy, protože ty by pak zcela zbytečně chátraly v garážích,“ argumentuje Kuchařová.
S podobným problémem bojují například i lidé v Modřanech. Tam se tramvajové koleje opravují poměrně pravidelně.
„Problém je v tom, že zatímco tramvaje do Modřan jezdí dvě, autobus je jeden. Ale častější intervaly nemá,“ říká Jana Hallová.
Podle ní navíc autobus většinou nenavazuje na tramvaj. „Podle jízdního řádu možná ano, ale řidiči tramvají málokdy počkají na příjezd náhradního autobusu, takže cestujícím navazující spoj většinou odjede a cesta do práce se tak může protáhnout i o čtvrt hodiny,“ dodává Hallová.
„Do autobusu se dostanete až na třetí pokus a předtím stojíte půl hodiny na zastávce.“
Pavla Šobenová, Petřiny

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha

NÁSTRAHY V MHD Některé tramvajové ostrůvky jsou příliš nebezpečné. Cestující se na ně nevejdou nebo z tramvaje vystupují přímo do silnice. Pod kola aut „vypadávají“ i lidé z přeplněných autobusů, které v době výluk nahrazují tramvajové spoje.

Praha - Jízda tramvají, autobusem nebo metrem se může pro cestující snadno změnit v adrenalinový zážitek. Tak například tramvajové ostrůvky – některé jsou tak úzké, že z nich lidé při čekání doslova přepadávají do silnice. Dopravní podnik však slibuje, že část nebezpečných stanic bude už letos upravena.
„Týká se to zastávky na Moráni, Kubánském náměstí, u Národního divadla nebo v Husinecké ulici. Přidáme na ně bezpečnostní prvky tak, aby projíždějící auta neohrožovala cestující,“ potvrdila mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová.
Někde tramvajové ostrůvky vůbec nejsou a cestující vystupují přímo do silnice. To je případ Újezdu. „Před takové zastávky nelze dát semafory, bylo by to komplikované a drahé. Jako lepší řešení vidím třeba zastávku víc zvýraznit dopravní značkou. V těch obzvlášť nebezpečných úsecích by šla zvednout silnice do úrovně chodníku, přijíždějící vozy to alespoň zpomalí,“ vysvětluje ředitel Ústavu dopravního inženýrství Ladislav Pivec.
Do nebezpečí se lidé dostávají i tehdy, když dobíhají tramvaj mimo přechod. Cestující přitom argumentují tím, že přechody jsou od zastávky často příliš daleko. „Třeba na zastávce Malovanka je přechod úplně na druhé straně, než kde potřebuju nastupovat. Je u předních dveří, já přibíhám zezadu. Musela bych tramvaj celou oběhnout a to bych určitě nestihla,“ popisuje Andrea Vokálová z Břevnova. Podle Pivce by tato situace šla vyřešit poměrně jednoduše. „Stačila by značka nazvaná místo pro přecházení, kterou však naše současná vyhláška nezná. Chodci by sice neměli přednost, ale řidiči by museli dávat větší pozor a při nehodě by nesli díl odpovědnosti,“ uvedl Pivec.
Nebezpečí může cestujícím hrozit i přímo uvnitř vozu. V metru často řádí cizojazyčné gangy, které jsou schopné cestující okrást během chvilky, v nočních tramvajích obtěžují cestující především opilci či různí výtržníci.
„Za uplynulé dva měsíce jsme jich vykázali z dopravního prostředku téměř patnáct set,“ uvedl ředitel městské policie Vladimír Kotrouš, strážníci proto posilují útvar Metro – útvar městských policistů, kteří hlídají převážně podzemní dráhu.
Kde hledat pomoc
Nebezpečné zastávky: stížnosti řeší odbor dopravy magistrátu Jízda s opilci: kontaktujte řidiče, který přes dispečink zavolá policii Zpoždění MHD: stížnosti řeší přímo Dopravní podnik na číslech 296 192 067(8) a 296 192 033

Zážitky z MHD
Jak se jezdí dnes... „Zastávky městské hromadné dopravy jsou úplně přeplněné, člověk se tam téměř nevejde. Autobus zastaví, ale dovnitř se natlačí jen pár lidí, ostatní zůstanou na zastávce.“

Pavla Šoberová, Petřiny
„Když už to konečně vypadá, že by se člověk mohl do autobusu vejít, řidiči se zase například nedaří otevřít dveře. Jsou to prostě staré vraky. Na první zastávce má člověk ještě naději. Na dalších pak jen cestující z autobusu vidí zoufalé obličeje lidí, kterým před nosem odjíždí již čtvrtý přeplněný autobus. Někdy se ale již z dálky smějí. Co jim zbývá!“
Jindřich Veselý, Petřiny

... a s nadsázkou před 30 lety
(...) Došli jsme na stanici. Tam už stálo značné množství lidí, takže jsme co chvíli padali z refýže do ulice. Auta se nám, nutno říci, mistrně vyhýbala. Pouze jednoho staříka táhla škodovka asi patnáct metrů za sebou, ale on se nakonec přece jen pustil, a tak to dobře dopadlo. Z hovoru lidí jsem poznal, že žádná tramvaj už asi 80 minut nejela. „Lumpové,“ křičel pán, který zřejmě pospíchal. Ale jeho slova zanikla v hukotu přijíždějícího elektrického vozu. Řidič půl hodiny mačkal páčku, pak vstal a otevřel dveře ručně. Lidé se začali hrnout dovnitř, a to tak silně, že zadními dveřmi vystupovali zase ven (...)

Z povídky Šimka a Grossmanna Moje jízda tramvají (Úryvek z knihy Náv

Dva zbrusu nové kloubové nízkopodlažní trolejbusy dorazily do Zlína. Stanou se součástí vozového parku Dopravního podniku Zlín - Otrokovice. Prozatím jsou v obou městech v běžném provozu pouze tři trolejbusy tohoto typu. Poslední dva dopravní společnost koupila v listopadu loňského roku.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

Pomník nejtragičtější tramvajové nehodě, jaká se kdy v Evropě odehrála, bude letos odhalen v Ústí nad Labem. Před šedesáti lety tu zemřelo po vykolejení tramvaje 30 lidí a dalších 97 utrpělo zranění.
Místem, kde 13. července 1947 skončila zběsilá jízda „tramvaje smrti“, dnes procházejí Ústečané a návštěvníci města bez povšimnutí. Je vůbec problém ho přesně lokalizovat, neboť čtvrť Bukov, kde se tragédie odehrála, byla v dobách socialismu totálně přestavěna. Zmizela silnice, na které ležela hrozivá změť trosek tramvaje, i parčík, kam záchranáři ukládali zohavená těla 30 mrtvých a kde bylo ošetřeno 97 raněných.
„Ještě není jasné, jakou bude mít pomník podobu a kde bude stát, ale město chce jednoznačně kulaté výročí této obrovské tragédie důstojně připomenout,“ poznamenal mluvčí magistrátu Milan Knotek. V záměrech magistrátu figuruje i pomník v podobě historické tramvaje.
Dopravní podnik města právě tento měsíc získal od kolegů z Liberce vyřazenou tramvaj, která jezdila v Ústí nad Labem do zrušení tramvajové dopravy v roce 1970. „Je to vůz, který je připomínkou ústecké tramvajové dopravy. S dotyčnou nehodou jinak nemá nic společného. Byl vyroben až v roce 1959. Tramvaj ale chceme kompletně zrestaurovat a to do výročí tragédie nestihneme,“ komentoval nápad náměstek dopravního podniku František Ryšlavý.
Vedle pomníku připravuje ústecký archiv také vydání knihy o nehodě. „Shromáždili jsme všechny písemné materiály, dobové články z novin. Teď pátráme po pamětnících této tragédie,“ popsal projekt autor knížky historik Martin Zubík.
Byly dva roky po válce, ve které denně umíraly tisíce lidí, přesto nebo možná proto nehoda ústecké tramvaje s 30 mrtvými a 97 zraněnými šokovala celou Evropu. Obětem byla vypravena státní tryzna.

„Leželi jsme smrti v náručí“

„Ten den jsme leželi smrti v náručí, a přece předobrý osud dal nám tolik štěstí, že všichni tři budeme zase pohromadě žít a jen neradi vzpomínat na ty, kteří tak krutě zohaveni zůstali tam, kde není útěchy a radosti.“
Tak popisoval událost dobový dopis jednoho z pasažérů tramvaje smrti Jindřicha Macha staršího. S manželkou a pětiletým synem se vraceli z nedělního výletu z Telnice v Krušných horách. Oblíbené výletní místo Ústečanů tehdy spojovala s městem tramvajová linka č. 1.
Do tramvaje se museli doslova natlačit. Byla totiž přeplněná vracejícími se výletníky. I s vlečným vozem měla kapacitu 88 osob, ale pojmula 140 lidí. Trasa vedla z prudkého kopce a přetížená tramvaj začala mít problémy s brzděním. Před konečnou na Bukově vůz nabral rychlost okolo 70 km/h, řidič se marně snažil rozjetý stroj přibržďovat. Cestující začali tušit blížící se nebezpečí. „Nějaký pán vykřikl: „On nás snad zabije!“ vybavoval si poslední sekundy jízdy Kamil Krajdl, jeden z pamětníků nehody. Dva lidé se pokusili zachránit skokem z tramvaje, utrpěli těžká zranění. „Tramvaj se hodně naklonila, strašně jsem se vyděsil. Pak už si nic nepamatuji,“ popsal osudový okamžik Jindřich Mach mladší, tehdy pětiletý.

Změť trosek a těl

Poté, co se tramvaj v mírné zatáčce naklonila na dvě kola a pak dopadla zpět, vykolejila. Neovladatelný motorový vůz narazil do sloupu trolejového vedení, vlečňák se vymrštil, naklonil a o tentýž sloup doslova skalpoval střechu. Navíc souprava narazila do tramvaje č. 5 stojící na vedlejší koleji. „Vytáhl jsem zaklíněnou nohu a vylezl ven. Když jsem se otočil a uviděl tu zkázu, omdlel jsem,“ poznamenal Kamil Krajdl.
Roztržené plechy, obrovské množství skleněných střepů a ostré třísky z dřevěných lavic zranily bez výjimky každého. Přiběhli první svědci a začali v troskách hledat živé. Začalo rozdělovaní na lehce zraněné, těžce zraněné a mrtvé. Pětiletý Jindřich Mach s krvavou tržnou ránou na čele se z bezvědomí probral až na odkladišti mrtvol v blízké zahrádce, kam byl omylem uložen.
První, co jsem viděl, byla žena ležící vedle mě na zemi. Měla sukni, ale nekoukaly z ní nohy,“ vybavil si prvotní šok. Mezitím už ho hleda