Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Dosud bezplatně cestovali jen penzisté, dárci krve a političtí vězni
Mostečtí školáci budou v novém školním roce jezdit tramvajemi a autobusy zadarmo. Vítězné Sdružení Mostečané Mostu (SMM), které bezplatnou přepravu slibovalo v předvolební kampani, v koalici s KSČM a nezařazenou Hanou Jeníčkovou navrhli novinku k 1. září letošního roku. Právo o tom v pátek informoval primátor Vlastimil Vozka (SMM).
„Zdarma budou jezdit šesti až patnáctiletí školáci. Bezplatná přeprava bude platit během školního roku v prvním pásmu, tedy po městě,“ upřesnil.
Poukázkou pro jízdu zdarma bude takzvaná elektronická peněženka. Kartu si školáci nabijí na měsíc, aniž by platili. V okamžiku, kdy dosáhnou patnácti let, systém bezplatnou službu zablokuje.
Město jejich přeprava přijde na 3,5 mil. ročně
Město počítá s tím, že ho přeprava školáků přijde na 3,5 miliónu ročně. Spočítal totiž děti, které už nyní dojíždějí na žákovské průkazky.
„Známe počet studentských karet, nevycházíme z prosté statistiky,“ doplnil Vozka.
Přesto by mohl počet přepravovaných město překvapit. Děti, které dosud chodí pěšky, se zadarmo mohou začít vozit, byť pouze jedinou zastávku.
Podobné překvapení připravili městu už dříve senioři. Když jim magistrát začal proplácet jízdné v prvním pásmu, dorazilo do pokladen dopravního podniku dvakrát tolik penzistů, než úřad předpokládal. Každému z nich pak město dotovalo každodenní jízdné, a to i v případě, že využil služeb MHD třeba jen dvakrát za rok.
Původně půlroční platnost kupónů se proto snížila nejprve na čtvrt roku, později na měsíc. U školáků se počítá s omezenou platností už od samého začátku.
Zadarmo jezdí v Mostě kromě nejstarších obyvatel jen držitelé Zlaté Janského plakety, bojovníci za svobodu či příslušníci PTP. Nové vedení uvažuje o tom, že by zvýhodněnou přepravu rozšířilo i na důchodce od pětašedesáti let.
(Právo)
Mostečtí školáci budou v novém školním roce jezdit tramvajemi a autobusy zadarmo. Vítězné Sdružení Mostečané Mostu (SMM), které bezplatnou přepravu slibovalo v předvolební kampani, v koalici s KSČM a nezařazenou Hanou Jeníčkovou navrhli novinku k 1. září letošního roku. Právo o tom v pátek informoval primátor Vlastimil Vozka (SMM).
„Zdarma budou jezdit šesti až patnáctiletí školáci. Bezplatná přeprava bude platit během školního roku v prvním pásmu, tedy po městě,“ upřesnil.
Poukázkou pro jízdu zdarma bude takzvaná elektronická peněženka. Kartu si školáci nabijí na měsíc, aniž by platili. V okamžiku, kdy dosáhnou patnácti let, systém bezplatnou službu zablokuje.
Město jejich přeprava přijde na 3,5 mil. ročně
Město počítá s tím, že ho přeprava školáků přijde na 3,5 miliónu ročně. Spočítal totiž děti, které už nyní dojíždějí na žákovské průkazky.
„Známe počet studentských karet, nevycházíme z prosté statistiky,“ doplnil Vozka.
Přesto by mohl počet přepravovaných město překvapit. Děti, které dosud chodí pěšky, se zadarmo mohou začít vozit, byť pouze jedinou zastávku.
Podobné překvapení připravili městu už dříve senioři. Když jim magistrát začal proplácet jízdné v prvním pásmu, dorazilo do pokladen dopravního podniku dvakrát tolik penzistů, než úřad předpokládal. Každému z nich pak město dotovalo každodenní jízdné, a to i v případě, že využil služeb MHD třeba jen dvakrát za rok.
Původně půlroční platnost kupónů se proto snížila nejprve na čtvrt roku, později na měsíc. U školáků se počítá s omezenou platností už od samého začátku.
Zadarmo jezdí v Mostě kromě nejstarších obyvatel jen držitelé Zlaté Janského plakety, bojovníci za svobodu či příslušníci PTP. Nové vedení uvažuje o tom, že by zvýhodněnou přepravu rozšířilo i na důchodce od pětašedesáti let.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/146519/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/146420/
Zbyněk,
tak sa mi zdá, že Pražáci objavili Ameriku (alebo priľahlé okolie) - podobné veci na Slovensku fungujú už vo viacerých (i menších) mestách - parkovanie, predplatná električenka, zamestnanecký preukaz (podľa firmy) a tam stravovanie a pod.
Pre študentov podobne - ale o tom som dosť podrobne písal v rubrike Lístky a ceny.
tak sa mi zdá, že Pražáci objavili Ameriku (alebo priľahlé okolie) - podobné veci na Slovensku fungujú už vo viacerých (i menších) mestách - parkovanie, predplatná električenka, zamestnanecký preukaz (podľa firmy) a tam stravovanie a pod.
Pre študentov podobne - ale o tom som dosť podrobne písal v rubrike Lístky a ceny.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/146418/
Už se tady o tom psalo, chtěl jsem dodat i foto, ale do města jezdím jinudy, takže si nikdy nezpomenu.
Český svaz ochránců přírody a sdružení Galacie v Hradci Králové navrhly a vyzkoušely ochranu přezimujících labutí a dalších ptáků před nárazy do trolejového vedení v krajském městě.
Přestože řešení nebylo co se estetické stránky týče úplně ideální, varovné fábory umístěné nad hradeckým Tyršovým mostem se osvědčily.
Přes léto budou zbytečné, protože labutě v tu dobu bývají jinde, proto v souladu s požadavkem památkářů v turistické sezoně fábory nad mostem viset nebudou. Do podzimu bychom chtěli vyřešit i jejich estetickou stránku.
O autorovi| Jaroslav Bajer, vedoucí ekologické organizace Galacie
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Nevím, jak se fábory osvědčily, protože jsou trvale namotané na drátech a tak nějak nefáborají. A navíc labutě tam spíš nebyly, protože Labe (ani jíné vodní plochy) jaksi nezamrzlo. Takže hodnocení na dvě věci...
Český svaz ochránců přírody a sdružení Galacie v Hradci Králové navrhly a vyzkoušely ochranu přezimujících labutí a dalších ptáků před nárazy do trolejového vedení v krajském městě.
Přestože řešení nebylo co se estetické stránky týče úplně ideální, varovné fábory umístěné nad hradeckým Tyršovým mostem se osvědčily.
Přes léto budou zbytečné, protože labutě v tu dobu bývají jinde, proto v souladu s požadavkem památkářů v turistické sezoně fábory nad mostem viset nebudou. Do podzimu bychom chtěli vyřešit i jejich estetickou stránku.
O autorovi| Jaroslav Bajer, vedoucí ekologické organizace Galacie
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Nevím, jak se fábory osvědčily, protože jsou trvale namotané na drátech a tak nějak nefáborají. A navíc labutě tam spíš nebyly, protože Labe (ani jíné vodní plochy) jaksi nezamrzlo. Takže hodnocení na dvě věci...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/146393/
Zpočátku umožní placení na parkovištích, do budoucna nahradí i časové kupony městské dopravy
Jeden čip, který nahradí několik průkazů. To není vize daleké budoucnosti, ale pro Pražany už za pár dní realita. Čipové karty s názvem Opencard jim totiž od začátku dubna umožní zaplatit parkovné u automatů v centru města, vypůjčit si knížku ve všech pobočkách městské knihovny či zaregistrovat se k internetovému portálu hlavního města Prahy.
Celý článek na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=060&r=mfpraha&c=702583
Jeden čip, který nahradí několik průkazů. To není vize daleké budoucnosti, ale pro Pražany už za pár dní realita. Čipové karty s názvem Opencard jim totiž od začátku dubna umožní zaplatit parkovné u automatů v centru města, vypůjčit si knížku ve všech pobočkách městské knihovny či zaregistrovat se k internetovému portálu hlavního města Prahy.
Celý článek na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=060&r=mfpraha&c=702583
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/146387/
Praha - Velmi nebezpečnou zábavu si našla skupina mladíků v kuklách, kteří cákají barvu z kbelíků na projíždějící autobusy, tramvaje a soupravy metra v Praze. Baví se tak minimálně od začátku letošního roku.
„Je to šílené. Když cáknou barvu řidiči na přední sklo, mohou způsobit nehodu,“ rozhořčuje se nad vandalismem Tomáš Jílek, ředitel Dopravního podniku. Této firmě způsobují vandalové obrovské škody, každý rok je to za 50 milionů korun.
Přestože je podzemní dráha pod neustálým dohledem kamer, vandalové v kuklách dopadeni nebyli.
„Případem se zabýváme, navíc za první dva měsíce máme hlášeno více než dvacet podobných útoků na vozy MHD. Pachatele ale zatím nemáme,“ přiznává policejní mluvčí Tomáš Hulan. V jednom případu mladík přivázal k zadní části metra nákupní vozík. Ten dostal do podzemí patrně výtahem.
„V menších stanicích sedí jen jeden dozorčí, hlídá celou stanici, takže se může stát, že si útoku vandalů nevšimne,“ podotýká mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. Mladíci se při činu natáčeli na video a záznam odvysílala TV Nova. Kamery v metru nemají záznamové zařízení, díky němuž by mohla policie pachatele identifikovat. To se má brzy změnit. „Vyměníme pět set kamer v metru z celkových zhruba sedmi set. Dvě stě až tři sta bychom měli zvládnout už letos,“ slibuje Jílek.
Dění před kamerami dnes v metru sleduje pouze dozorčí stanice. Nově by kamery měly být součástí městského kamerového systému, takže nástupiště i vestibuly ohlídají strážníci. Větší pořádek v podzemní dráze má zajistit také šedesát nových městských policistů. Ti letos posílí řady svých kolegů ze speciálního útvaru, kteří v metru slouží. Mělo by tak ubýt případů, kdy vandalové úplně naruší provoz metra. Stává se, že někdy souprava vůbec nemůže vyjet na trať. To když strojvedoucí dojede na konečnou, přejde do zadní kabiny, aby se vydal na zpáteční cestu – a nevidí přes čelní sklo. „Má ho posprejované a nemůžeme ho pak pustit na trať. Tím spoj vypadne z jízdního řádu a cestující musí čekat na další,“ popisuje ředitel Jílek. A zdůrazňuje, že velmi nebezpečné jsou útoky na jedoucí autobusy. Na jednom záběru, který natočili sami vandalové, způsobila barva vychrstnutá na autobus MHD dopravní nehodu. Řidič autobusu se tak lekl, že dupnul na brzdu a do jeho vozu zezadu narazilo jiné auto.
Mladá fronta DNES - Praha
„Je to šílené. Když cáknou barvu řidiči na přední sklo, mohou způsobit nehodu,“ rozhořčuje se nad vandalismem Tomáš Jílek, ředitel Dopravního podniku. Této firmě způsobují vandalové obrovské škody, každý rok je to za 50 milionů korun.
Přestože je podzemní dráha pod neustálým dohledem kamer, vandalové v kuklách dopadeni nebyli.
„Případem se zabýváme, navíc za první dva měsíce máme hlášeno více než dvacet podobných útoků na vozy MHD. Pachatele ale zatím nemáme,“ přiznává policejní mluvčí Tomáš Hulan. V jednom případu mladík přivázal k zadní části metra nákupní vozík. Ten dostal do podzemí patrně výtahem.
„V menších stanicích sedí jen jeden dozorčí, hlídá celou stanici, takže se může stát, že si útoku vandalů nevšimne,“ podotýká mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. Mladíci se při činu natáčeli na video a záznam odvysílala TV Nova. Kamery v metru nemají záznamové zařízení, díky němuž by mohla policie pachatele identifikovat. To se má brzy změnit. „Vyměníme pět set kamer v metru z celkových zhruba sedmi set. Dvě stě až tři sta bychom měli zvládnout už letos,“ slibuje Jílek.
Dění před kamerami dnes v metru sleduje pouze dozorčí stanice. Nově by kamery měly být součástí městského kamerového systému, takže nástupiště i vestibuly ohlídají strážníci. Větší pořádek v podzemní dráze má zajistit také šedesát nových městských policistů. Ti letos posílí řady svých kolegů ze speciálního útvaru, kteří v metru slouží. Mělo by tak ubýt případů, kdy vandalové úplně naruší provoz metra. Stává se, že někdy souprava vůbec nemůže vyjet na trať. To když strojvedoucí dojede na konečnou, přejde do zadní kabiny, aby se vydal na zpáteční cestu – a nevidí přes čelní sklo. „Má ho posprejované a nemůžeme ho pak pustit na trať. Tím spoj vypadne z jízdního řádu a cestující musí čekat na další,“ popisuje ředitel Jílek. A zdůrazňuje, že velmi nebezpečné jsou útoky na jedoucí autobusy. Na jednom záběru, který natočili sami vandalové, způsobila barva vychrstnutá na autobus MHD dopravní nehodu. Řidič autobusu se tak lekl, že dupnul na brzdu a do jeho vozu zezadu narazilo jiné auto.
Mladá fronta DNES - Praha
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/146356/
NIČENÍ JAKO SPORT Dopravní podnik vyčíslil škody, za které mohou sprejeři a další vandalové. Za rok je to 50 milionů korun – částka, za niž by se dalo zmodernizovat sedm tramvají. Lidé však ničí i památky, například sochy na Karlově mostě nebo hroby na Slavíně.
Praha - Padesát milionů korun. Tolik peněz platí každý rok Dopravní podnik za škody vandalů, kteří ničí tramvaje, soupravy metra, přístřešky na zastávkách i interiéry stanic podzemní dráhy. Je to částka, za kterou by mohlo město zmodernizovat sedm tramvají. Částka, která se promítá i do ceny jízdného. Za vandaly tak platí všichni cestující.
„Cena jízdného se odvíjí od příjmů a výdajů Dopravního podniku a je samozřejmé, že náklady na odstraňování vandalismu patří do nákladů společnosti,“ vysvětlila mluvčí podniku Michaela Kuchařová
Největší bolestí podniku jsou poškrábaná skla ve vozech MHD. „Ta z finančních důvodů ani nevyměňujeme hned,“ konstatovala Kuchařová. Vandalové každý rok zničí 5700 oken. Dále pak 1100 sedaček a dva tisíce stojanů s jízdními řády.
Další miliony korun platí městský dopravce za bezpečnostní službu, která hlídkuje v depech metra a vozovnách tramvají, nebo za montáž zabezpečovacího zařízení.
Depa se stávala terčem útoků vandalů už od počátku 90. let. Prvním cílem tvůrců takzvaných graffiti byla odstavná kolej u stanice metra Kačerov. Tehdy na svou trasu ráno vyjížděly soupravy pomalované doslova odshora dolů. Sprejery tehdy dokonce doprovázeli mladíci cvičení v bojových uměních, kteří neměli strach fyzicky napadnout ostrahu objektu, kdyby je vyrušila.
Situace byla natolik neúnosná, že vedení Dopravního podniku začalo vagony natírat speciálním nátěrem, díky němuž se graffiti lépe odstraňuje, a na venkovní kolejiště vyslalo ostrahu se psy. Vozy v depu také střeží kamerový systém napojený přímo na policii a hlídkuje zde i speciální útvar městské policie.
„Strážníci jsou vybaveni termovizí, která dokáže v tunelech nebo depu zaznamenat lidi ve vzdálenosti i sta metrů. Máme i dalekohledy pro noční vidění,“ potvrdil náměstek ředitele městské policie Ludvík Klema.
V depu Kačerov bývala také jeden čas na první koleji odstavena vyřazená souprava, která sloužila jako „volavka“, na níž se sprejeři vyřádili. Ostatní vozy zůstaly ušetřeny.
Způsob boje s vandaly se liší
Se sprejery nebojuje jen Dopravní podnik, ale také radnice a vlastníci domů. Forma boje je různá. Například v Praze 4 odrazují sprejery děti místních základních škol, které vymalovaly některé zdejší podchody.
Radnice Prahy 6 zas vyhlásila program Stop graffiti a na náklady obce odstraňuje nápisy ze všech domů, jejichž majitelé se do projektu přihlásili. „Jakmile pachatel zjistí, že jeho výtvor za několik hodin zmizí, tak ho to přestane bavit,“ pochválila postup radnice policejní psycholožka Ludmila Čírtková. „Před sedmi lety byla třetina všech domů v Praze 6 poškozená, loni už to bylo pouze pět procent,“ pochlubil se výsledky starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa. A zatímco v roce 2000 úřad zaplatil za čištění pomalovaných fasád 7,5 milionu korun, loni už to bylo 1,3 milionu.
Magistrát zas vyčlenil tvůrcům graffiti několik legálních ploch. Betonové zdi u Barrandovského mostu, u zastávky Těšnov či u Orionky v Modřanech. „To je kýč, pouťové umění. Bez dobrodružství,“ odmítl však krok magistrátu sedmnáctiletý tvůrce graffiti, který si říká Sniper 91. „Na legály chodím jen trénovat.“ Sprejerům, které policie dopadne, hrozí až osm let vězení. Většinu z nich však soud posílá na veřejně prospěšné práce. „Loni jsme zjistili 46 sprejerů, což je o čtvrtinu více než v roce 2005. Hodně nám pomáhá veřejnost a také kamerový systém,“ řekl Klema.
Podtrženo, sečteno. Škody, které za loňský rok spočítal Dopravní podnik
Poničených sedaček 1100
Poškrábaných oken 5700
Zničených cedulí 2000
Škody na přístřešcích 6 mil. Kč
Odstraňování graffiti 5 mil. Kč
Škody celkem 50 mil. Kč
(Údaje jsou každý rok přibližně stejné)
Mladá f
Praha - Padesát milionů korun. Tolik peněz platí každý rok Dopravní podnik za škody vandalů, kteří ničí tramvaje, soupravy metra, přístřešky na zastávkách i interiéry stanic podzemní dráhy. Je to částka, za kterou by mohlo město zmodernizovat sedm tramvají. Částka, která se promítá i do ceny jízdného. Za vandaly tak platí všichni cestující.
„Cena jízdného se odvíjí od příjmů a výdajů Dopravního podniku a je samozřejmé, že náklady na odstraňování vandalismu patří do nákladů společnosti,“ vysvětlila mluvčí podniku Michaela Kuchařová
Největší bolestí podniku jsou poškrábaná skla ve vozech MHD. „Ta z finančních důvodů ani nevyměňujeme hned,“ konstatovala Kuchařová. Vandalové každý rok zničí 5700 oken. Dále pak 1100 sedaček a dva tisíce stojanů s jízdními řády.
Další miliony korun platí městský dopravce za bezpečnostní službu, která hlídkuje v depech metra a vozovnách tramvají, nebo za montáž zabezpečovacího zařízení.
Depa se stávala terčem útoků vandalů už od počátku 90. let. Prvním cílem tvůrců takzvaných graffiti byla odstavná kolej u stanice metra Kačerov. Tehdy na svou trasu ráno vyjížděly soupravy pomalované doslova odshora dolů. Sprejery tehdy dokonce doprovázeli mladíci cvičení v bojových uměních, kteří neměli strach fyzicky napadnout ostrahu objektu, kdyby je vyrušila.
Situace byla natolik neúnosná, že vedení Dopravního podniku začalo vagony natírat speciálním nátěrem, díky němuž se graffiti lépe odstraňuje, a na venkovní kolejiště vyslalo ostrahu se psy. Vozy v depu také střeží kamerový systém napojený přímo na policii a hlídkuje zde i speciální útvar městské policie.
„Strážníci jsou vybaveni termovizí, která dokáže v tunelech nebo depu zaznamenat lidi ve vzdálenosti i sta metrů. Máme i dalekohledy pro noční vidění,“ potvrdil náměstek ředitele městské policie Ludvík Klema.
V depu Kačerov bývala také jeden čas na první koleji odstavena vyřazená souprava, která sloužila jako „volavka“, na níž se sprejeři vyřádili. Ostatní vozy zůstaly ušetřeny.
Způsob boje s vandaly se liší
Se sprejery nebojuje jen Dopravní podnik, ale také radnice a vlastníci domů. Forma boje je různá. Například v Praze 4 odrazují sprejery děti místních základních škol, které vymalovaly některé zdejší podchody.
Radnice Prahy 6 zas vyhlásila program Stop graffiti a na náklady obce odstraňuje nápisy ze všech domů, jejichž majitelé se do projektu přihlásili. „Jakmile pachatel zjistí, že jeho výtvor za několik hodin zmizí, tak ho to přestane bavit,“ pochválila postup radnice policejní psycholožka Ludmila Čírtková. „Před sedmi lety byla třetina všech domů v Praze 6 poškozená, loni už to bylo pouze pět procent,“ pochlubil se výsledky starosta Prahy 6 Tomáš Chalupa. A zatímco v roce 2000 úřad zaplatil za čištění pomalovaných fasád 7,5 milionu korun, loni už to bylo 1,3 milionu.
Magistrát zas vyčlenil tvůrcům graffiti několik legálních ploch. Betonové zdi u Barrandovského mostu, u zastávky Těšnov či u Orionky v Modřanech. „To je kýč, pouťové umění. Bez dobrodružství,“ odmítl však krok magistrátu sedmnáctiletý tvůrce graffiti, který si říká Sniper 91. „Na legály chodím jen trénovat.“ Sprejerům, které policie dopadne, hrozí až osm let vězení. Většinu z nich však soud posílá na veřejně prospěšné práce. „Loni jsme zjistili 46 sprejerů, což je o čtvrtinu více než v roce 2005. Hodně nám pomáhá veřejnost a také kamerový systém,“ řekl Klema.
Podtrženo, sečteno. Škody, které za loňský rok spočítal Dopravní podnik
Poničených sedaček 1100
Poškrábaných oken 5700
Zničených cedulí 2000
Škody na přístřešcích 6 mil. Kč
Odstraňování graffiti 5 mil. Kč
Škody celkem 50 mil. Kč
(Údaje jsou každý rok přibližně stejné)
Mladá f
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/146354/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/145902/
) hned
Ad Addams:
Memorandum o spoločnom postupe pri príprave, budovaní a využívaní koľajových tratí na území mesta Bratislavy schválili poslanci mestského zastupiteľstva.
Štát v zastúpení ministerstva dopravy, pôšt a telekomunikácií, mesto Bratislava a Železnice Slovenskej republiky prejavili spoločný záujem vybudovať na území mesta Bratislavy integrovaný systém koľajovej dopravy, ktorý v sebe bude integrovať prvky koľajového prepojenia železničného koridoru označovaného ako TEN-T 17 s priamym napojením letiska, železničnej koľajovej siete v Bratislave a koľajovej dopravy budovanej v rámci MHD v Bratislave.
Trať v úseku od Šafárikovho námestia po Bosákovu rozchodom 1000 milimetrov, ktorý používajú električky, vybuduje mesto, úsek od Bosákovej po Janíkov dvor vybuduje mesto spoločne so Železnicami Slovenskej republiky s tým, že v tomto úseku bude vložená tretia koľaj, takže bude použiteľná aj ako električková trať s rozchodom 1000 milimetrov, aj ako železničná trať s rozchodom 1430 milimetrov.
Železnice tiež zabezpečia projektovú prípravu a výstavbu železničného prepojenia označovaného ako TEN-T koridorom vrátane železničných staníc, ktoré v budúcnosti zabezpečia prepojenie na systém MHD. Vznikne tak prepojenie železničných staníc Bratislava - Filiálka a Bratislava - Petržalka železničnou traťou, vedenou v tuneli popod rieku Dunaj. Posledným krokom by v roku 2015 malo byť to, že mesto na úseku od Bosákovej ulice po Janíkov dvor prispôsobí prevádzku mestskej hromadnej dopravy na systém s rozchodom 1430 milimetrov, čím by malo dôjsť úplnej integrácii mestskej a prímestskej dopravy.
Pre mesto je významná práve skutočnosť, že výstavba traťových a staničných úsekov od Bosákovej ulice po Janíkov dvor bude združenou investíciou so Železnicami Slovenskej republiky. Duálny rozchod koľají umožní ich využívanie nielen v rámci mestskej hromadnej dopravy, ale aj pre regionálnu koľajovú dopravu.
(juh - http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=13843 )
Štát v zastúpení ministerstva dopravy, pôšt a telekomunikácií, mesto Bratislava a Železnice Slovenskej republiky prejavili spoločný záujem vybudovať na území mesta Bratislavy integrovaný systém koľajovej dopravy, ktorý v sebe bude integrovať prvky koľajového prepojenia železničného koridoru označovaného ako TEN-T 17 s priamym napojením letiska, železničnej koľajovej siete v Bratislave a koľajovej dopravy budovanej v rámci MHD v Bratislave.
Trať v úseku od Šafárikovho námestia po Bosákovu rozchodom 1000 milimetrov, ktorý používajú električky, vybuduje mesto, úsek od Bosákovej po Janíkov dvor vybuduje mesto spoločne so Železnicami Slovenskej republiky s tým, že v tomto úseku bude vložená tretia koľaj, takže bude použiteľná aj ako električková trať s rozchodom 1000 milimetrov, aj ako železničná trať s rozchodom 1430 milimetrov.
Železnice tiež zabezpečia projektovú prípravu a výstavbu železničného prepojenia označovaného ako TEN-T koridorom vrátane železničných staníc, ktoré v budúcnosti zabezpečia prepojenie na systém MHD. Vznikne tak prepojenie železničných staníc Bratislava - Filiálka a Bratislava - Petržalka železničnou traťou, vedenou v tuneli popod rieku Dunaj. Posledným krokom by v roku 2015 malo byť to, že mesto na úseku od Bosákovej ulice po Janíkov dvor prispôsobí prevádzku mestskej hromadnej dopravy na systém s rozchodom 1430 milimetrov, čím by malo dôjsť úplnej integrácii mestskej a prímestskej dopravy.
Pre mesto je významná práve skutočnosť, že výstavba traťových a staničných úsekov od Bosákovej ulice po Janíkov dvor bude združenou investíciou so Železnicami Slovenskej republiky. Duálny rozchod koľají umožní ich využívanie nielen v rámci mestskej hromadnej dopravy, ale aj pre regionálnu koľajovú dopravu.
(juh - http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=13843 )
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/145469/
Obyvatelé města nejsou spokojeni s dopravním spojením, které tady funguje
Napajedla, Otrokovice a Zlín bude spojovat jednotná síť městské hromadné dopravy. Přeje si to vedení napajedelské radnice a tamní obyvatelé. Současné dopravní spojení s okolními městy považují za nedostatečné. A to zejména v dopoledních a večerních hodinách a během víkendu.
„Potřebujeme lidem zajistit dopravní spojení do práce, za kulturou nebo lékařem. Mladším pak do škol,“ uvedl místostarosta Napajedel Milan Vybíral.
Jak bude spojení mezi městy vypadat, zatím není jasné. Ve hře je více variant.
Podle jedné by lidé využívali běžných linkových autobusů, které by cestou do Zlína zajížděly i k vlakovému nádraží v Otrokovicích. Tam by měl vzniknout dopravní terminál. Cestující by na těchto spojích mohli využívat měsíční časovou jízdenku, která by platila i v městské hromadné dopravě.
V úvahu také přichází prodloužení některé stávající linky městské hromadné dopravy. To by si ale musela Napajedla sama zaplatit.
„Nebude to klasická městská hromadná doprava. Spíš integrovaný dopravní systém. Asi spojíme více možností dohromady,“ uvedl Oldřich Holubář z ČSAD Vsetín.
Dopravní společnost Zlín-Otrokovice se k uvedeným variantám staví vstřícně. „Jsme připraveni se dohodnout. Vše bude ale otázka dalších jednání,“ uvedl ředitel společnosti Josef Kocháň.
Zástupci Napajedel, zlínského dopravního podniku a provozovatelů autobusových linek už spolu jednali a předběžně se dohodli. Společný plán teď pomalu dostává konkrétní obrysy.
Jedná se například o počtu spojů, které bude třeba přidat. Nebo o úpravách tras autobusových linek a jízdních řádů ke spokojenosti místních obyvatel.
A kdy by mohli lidé nový dopravní systém začít využívat?
„Byli bychom rádi, kdyby to začalo fungovat ještě letos,“ řekl Vybíral. „Když budu optimista, tak to může být už do půl roku,“ podotkl Holubář.
Aby lepší dopravní spojení s okolními městy bylo co nejdřív, si přejí i místní lidé.
„Hlavně o víkendu jezdí málo autobusů. Je to opravdu bída. A když se vracíte večer třeba z Otrokovic, tak musíte jet taxíkem, nebo jít pěšky,“ postěžoval si mladík z Napajedel.
***
Navržené změny:
Dopravní spojení mezi Napajedly a Otrokovicemi Upraví se jízdní řády stávajících linkových autobusů a zřejmě i některé spoje přibudou, cestující jimi budou moci jezdit na časovou jízdenku, která bude platit i v hromadné dopravě Prodlouží se některá stávající linka MHD z Otrokovic až do Napajedel
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Napajedla, Otrokovice a Zlín bude spojovat jednotná síť městské hromadné dopravy. Přeje si to vedení napajedelské radnice a tamní obyvatelé. Současné dopravní spojení s okolními městy považují za nedostatečné. A to zejména v dopoledních a večerních hodinách a během víkendu.
„Potřebujeme lidem zajistit dopravní spojení do práce, za kulturou nebo lékařem. Mladším pak do škol,“ uvedl místostarosta Napajedel Milan Vybíral.
Jak bude spojení mezi městy vypadat, zatím není jasné. Ve hře je více variant.
Podle jedné by lidé využívali běžných linkových autobusů, které by cestou do Zlína zajížděly i k vlakovému nádraží v Otrokovicích. Tam by měl vzniknout dopravní terminál. Cestující by na těchto spojích mohli využívat měsíční časovou jízdenku, která by platila i v městské hromadné dopravě.
V úvahu také přichází prodloužení některé stávající linky městské hromadné dopravy. To by si ale musela Napajedla sama zaplatit.
„Nebude to klasická městská hromadná doprava. Spíš integrovaný dopravní systém. Asi spojíme více možností dohromady,“ uvedl Oldřich Holubář z ČSAD Vsetín.
Dopravní společnost Zlín-Otrokovice se k uvedeným variantám staví vstřícně. „Jsme připraveni se dohodnout. Vše bude ale otázka dalších jednání,“ uvedl ředitel společnosti Josef Kocháň.
Zástupci Napajedel, zlínského dopravního podniku a provozovatelů autobusových linek už spolu jednali a předběžně se dohodli. Společný plán teď pomalu dostává konkrétní obrysy.
Jedná se například o počtu spojů, které bude třeba přidat. Nebo o úpravách tras autobusových linek a jízdních řádů ke spokojenosti místních obyvatel.
A kdy by mohli lidé nový dopravní systém začít využívat?
„Byli bychom rádi, kdyby to začalo fungovat ještě letos,“ řekl Vybíral. „Když budu optimista, tak to může být už do půl roku,“ podotkl Holubář.
Aby lepší dopravní spojení s okolními městy bylo co nejdřív, si přejí i místní lidé.
„Hlavně o víkendu jezdí málo autobusů. Je to opravdu bída. A když se vracíte večer třeba z Otrokovic, tak musíte jet taxíkem, nebo jít pěšky,“ postěžoval si mladík z Napajedel.
***
Navržené změny:
Dopravní spojení mezi Napajedly a Otrokovicemi Upraví se jízdní řády stávajících linkových autobusů a zřejmě i některé spoje přibudou, cestující jimi budou moci jezdit na časovou jízdenku, která bude platit i v hromadné dopravě Prodlouží se některá stávající linka MHD z Otrokovic až do Napajedel
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/145468/
Železnice Slovenskej republiky evidujú niekoľko žiadostí na zriadenie nových železničných zastávok v mestských častiach Bratislavy. Okrem Vrakune ide aj o oblasť na konečnej zastávok električiek v Ružinove a ďalších častiach mesta.
Podľa riaditeľa odboru rozvoja Železníc Slovenskej republiky (ŽSR) Daniela Maruniaka dopyt je aj po zriadení novej zastávky pri hypermarkete Tesco v Lamači, ktorá by nahradila existujúcu stanicu vzdialenú len asi o jeden kilometer ďalej. Vážne sa uvažuje o zriadení zastávky vo Vrakuni pri obratisku autobusov. Vzhľadom na priemyselné a nákupné centrá v tejto oblasti by sa podľa D. Maruniaka zriadila električková trať a postavila prestupná stanica s podchodom.
O železničnú zastávku bojuje aj Devínska Nová Ves a na tento zámer je už podľa neho spracovaný aj projekt. V tejto oblasti je aktuálna aj zastávka na Eisnerovej ulici a na Agátovej v Dúbravke. Opäť sa pravdepodobne ráta aj so zastávkou Horský park - Kramáre a v hre je aj ďalšie zastavenie vlaku v Rusovciach. V Petržalke by mohli pribudnúť zastávky Petržalka centrum, Petržalka - Ekonomická univerzita či zastávka pri obchodnom centre Danubia. V širšom centre mesta sa ráta so zastávkou Dostojevského rad a Mlynské nivy. Okrem obnovenia bratislavskej Filiálky ako významnej mestskej stanice, majú vlaky stáť aj na Slovanoch a na Račianskej ulici. Svoju zastávku by mohol mať aj Martinský cintorín a Ružinov.
Úlohou ŽSR bude podľa D. Maruniaka vybudovanie infraštruktúry, teda napríklad nastupovanie či osvetlenie a mesto či mestská časť by sa mohli postarať o prístup k zastávke. Systém platby by mal dopravca zabezpečiť čo najjednoduchší, napríklad čipovými kartami tak, aby cestujúci neboli nútení neustále prestupovať, alebo chodiť na spoj dlhšie pešo.
Rýchlosť uskutočnenia týchto plánov záleží podľa D. Maruniaka najmä na tom, ako iniciatívne a razantne chce so železnicami spolupracovať samospráva mesta. Pripomenul, že prvým krokom k spolupráci je nedávna dohoda ministra dopravy s primátorom Bratislavy o spoločnom budovaní integrovanej dopravy v meste. V prípade že mestské zastupiteľstvo s ňou bude súhlasiť, môže sa do pol roka začať pracovať na niektorých konkrétnych projektoch, konštatoval riaditeľ odboru rozvoja ŽSR Daniel Maruniak.
Budovanie ďalších železničných staníc na území mesta, s perspektívou zavedenia koľajovej dopravy typu S-Bahn, ako má napríklad Viedeň, je jedným z cieľov integrovanej dopravy.
(rob - http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=14011 )
Podľa riaditeľa odboru rozvoja Železníc Slovenskej republiky (ŽSR) Daniela Maruniaka dopyt je aj po zriadení novej zastávky pri hypermarkete Tesco v Lamači, ktorá by nahradila existujúcu stanicu vzdialenú len asi o jeden kilometer ďalej. Vážne sa uvažuje o zriadení zastávky vo Vrakuni pri obratisku autobusov. Vzhľadom na priemyselné a nákupné centrá v tejto oblasti by sa podľa D. Maruniaka zriadila električková trať a postavila prestupná stanica s podchodom.
O železničnú zastávku bojuje aj Devínska Nová Ves a na tento zámer je už podľa neho spracovaný aj projekt. V tejto oblasti je aktuálna aj zastávka na Eisnerovej ulici a na Agátovej v Dúbravke. Opäť sa pravdepodobne ráta aj so zastávkou Horský park - Kramáre a v hre je aj ďalšie zastavenie vlaku v Rusovciach. V Petržalke by mohli pribudnúť zastávky Petržalka centrum, Petržalka - Ekonomická univerzita či zastávka pri obchodnom centre Danubia. V širšom centre mesta sa ráta so zastávkou Dostojevského rad a Mlynské nivy. Okrem obnovenia bratislavskej Filiálky ako významnej mestskej stanice, majú vlaky stáť aj na Slovanoch a na Račianskej ulici. Svoju zastávku by mohol mať aj Martinský cintorín a Ružinov.
Úlohou ŽSR bude podľa D. Maruniaka vybudovanie infraštruktúry, teda napríklad nastupovanie či osvetlenie a mesto či mestská časť by sa mohli postarať o prístup k zastávke. Systém platby by mal dopravca zabezpečiť čo najjednoduchší, napríklad čipovými kartami tak, aby cestujúci neboli nútení neustále prestupovať, alebo chodiť na spoj dlhšie pešo.
Rýchlosť uskutočnenia týchto plánov záleží podľa D. Maruniaka najmä na tom, ako iniciatívne a razantne chce so železnicami spolupracovať samospráva mesta. Pripomenul, že prvým krokom k spolupráci je nedávna dohoda ministra dopravy s primátorom Bratislavy o spoločnom budovaní integrovanej dopravy v meste. V prípade že mestské zastupiteľstvo s ňou bude súhlasiť, môže sa do pol roka začať pracovať na niektorých konkrétnych projektoch, konštatoval riaditeľ odboru rozvoja ŽSR Daniel Maruniak.
Budovanie ďalších železničných staníc na území mesta, s perspektívou zavedenia koľajovej dopravy typu S-Bahn, ako má napríklad Viedeň, je jedným z cieľov integrovanej dopravy.
(rob - http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=14011 )
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/145466/
Stavba terminálu hromadné dopravy poblíž železničního nádraží v Hradci Králové se oproti původním plánům zřejmě prodraží o miliony korun. Více peněz bude stát zejména moderní hala, jejíž výstavbu zkomplikovaly potíže se statikou ocelové konstrukce.
Zatím je jisté, že původně stanovený srpnový termín dokončení stavby za přibližně tři sta milionů korun společnost Strabag nedodrží. Kromě zvýšení nákladů způsobeného potížemi s konstrukcí haly se ale hovoří i o dalších částkách.
„Zatím máme na stole jen žádost o prodloužení termínu do poloviny listopadu, ale spolu s tím musíme rozhodnout také o více nákladech na celou stavbu. Tu jednoznačně prodraží přeložka kanalizace vedle terminálu, o které jsme předem věděli. Ta přijde na devět a půl milionu korun. K diskusi je však dořešení ocelové konstrukce, která bude zhruba o deset milionů korun dražší, než se původně předpokládalo. Také zesílení základové desky stavbu o něco prodraží,“ uvedl náměstek primátora Hradce Králové Josef Malíř.
Hradecká radnice vloni v květnu v opakovaném výběrovém řízení, ve kterém rozhodovala pouze cena, vybrala jako dodavatele stavby společnost Strabag.
Po zvýšení nákladů však Strabag překoná i částku, kterou nabízelo konkurenční sdružení firem Metrostav a Stavby silnic a železnic.
„Podmínky soutěže byly pevně stanoveny, takže rozhodovala pouze cena. Ostatní účastníci byli dražší, i když rozdíl mezi prvním a druhým byl těsný,“ řekl před časem Malíř. Okolik přesně se náklady na stavbu zvýší, firma Strabag teprve zjišťuje. „Hradecký dopravní podnik jako investor stavby bude věc řešit, jakmile budou vícenáklady vyčísleny. V tuto chvíli postup prací pečlivě kontroluje, má tam autorský a stavební dozor,“ uvedl Malíř.
Společnost Strabag vyhrála výběrové řízení na stavbu terminálu a rekonstrukci Riegrova náměstí s cenou necelých čtyři sta milionů korun. Do terminálu měl dopravní podnik původně investovat 283 miliony korun. Podle zákona může radnice rozhodnout o zvýšení nákladů o pětinu. „Zákon o veřejných zakázkách umožňuje zvýšení nákladů oproti původní ceně nejvýš o dvacet procent. Strop pro vícenáklady na tuto stavbu je tedy zhruba padesát milionů korun. Ve smlouvě jsou pevně stanoveny termín i cena, takže budeme muset vypracovat dodatek ke smlouvě. Otom bude rozhodovat zastupitelstvo,“ řekl Malíř.
Na dokončení terminálu v letošním roce závisí vyplacení dotace z fondů Evropské unie ve výši dvaašedesát milionů korun. Získání těchto peněz však podle Malíře ohroženo není.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Zatím je jisté, že původně stanovený srpnový termín dokončení stavby za přibližně tři sta milionů korun společnost Strabag nedodrží. Kromě zvýšení nákladů způsobeného potížemi s konstrukcí haly se ale hovoří i o dalších částkách.
„Zatím máme na stole jen žádost o prodloužení termínu do poloviny listopadu, ale spolu s tím musíme rozhodnout také o více nákladech na celou stavbu. Tu jednoznačně prodraží přeložka kanalizace vedle terminálu, o které jsme předem věděli. Ta přijde na devět a půl milionu korun. K diskusi je však dořešení ocelové konstrukce, která bude zhruba o deset milionů korun dražší, než se původně předpokládalo. Také zesílení základové desky stavbu o něco prodraží,“ uvedl náměstek primátora Hradce Králové Josef Malíř.
Hradecká radnice vloni v květnu v opakovaném výběrovém řízení, ve kterém rozhodovala pouze cena, vybrala jako dodavatele stavby společnost Strabag.
Po zvýšení nákladů však Strabag překoná i částku, kterou nabízelo konkurenční sdružení firem Metrostav a Stavby silnic a železnic.
„Podmínky soutěže byly pevně stanoveny, takže rozhodovala pouze cena. Ostatní účastníci byli dražší, i když rozdíl mezi prvním a druhým byl těsný,“ řekl před časem Malíř. Okolik přesně se náklady na stavbu zvýší, firma Strabag teprve zjišťuje. „Hradecký dopravní podnik jako investor stavby bude věc řešit, jakmile budou vícenáklady vyčísleny. V tuto chvíli postup prací pečlivě kontroluje, má tam autorský a stavební dozor,“ uvedl Malíř.
Společnost Strabag vyhrála výběrové řízení na stavbu terminálu a rekonstrukci Riegrova náměstí s cenou necelých čtyři sta milionů korun. Do terminálu měl dopravní podnik původně investovat 283 miliony korun. Podle zákona může radnice rozhodnout o zvýšení nákladů o pětinu. „Zákon o veřejných zakázkách umožňuje zvýšení nákladů oproti původní ceně nejvýš o dvacet procent. Strop pro vícenáklady na tuto stavbu je tedy zhruba padesát milionů korun. Ve smlouvě jsou pevně stanoveny termín i cena, takže budeme muset vypracovat dodatek ke smlouvě. Otom bude rozhodovat zastupitelstvo,“ řekl Malíř.
Na dokončení terminálu v letošním roce závisí vyplacení dotace z fondů Evropské unie ve výši dvaašedesát milionů korun. Získání těchto peněz však podle Malíře ohroženo není.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/145464/
Dosud bezúhonný Tomáš Labda z Ostravy má strávit dva měsíce ve vězení za šarvátku s revizory, kteří ho přistihli v tramvaji bez jízdenky. Když mu bránili vystoupit, kousnul jednoho do ramene. Revizor měl na kůži otisk jeho chrupu.
Soudce Okresního soudu v Ostravě Michal Benda poslal Labdu do vězení, přestože i žalobkyně žádala podmínečný trest. Soudce Benda musel dokonce proces zopakovat poté, co krajský soud, k němuž se muž úspěšně odvolal, zrušil jeho první rozsudek, jímž Labdu potrestal ještě přísněji – čtyřmi měsíci vězení. „Ve společnosti se množí útoky na záchranáře, úředníky a jiné veřejné osoby. Stát musí chránit tyto lidi,“ vysvětloval soudce Benda.
„Nerozumím tomu. Nechápu, co se v této republice děje,“ reagoval Labda na verdikt, proti kterému se ihned opět odvolal. Na jeho stranu se postavila i státní zástupkyně Barbora Zajícová. Ta totiž zvažuje, že se odvolá ve prospěch obžalovaného, což je velmi neobvyklé.
Na jaře 2005 jel Labda s družkou a novorozeným synem tramvají z rodinné oslavy. Tvrdil, že chtěl koupit jízdenky u řidiče, avšak neměl drobné a ani řidič neměl na vydání. Když nastoupili revizoři, bránil se pokutě, nechtěl předložit doklady, vysvětloval, že měl snahu jízdenku koupit. Revizoři zavolali policii a nechtěli rodinu nechat vystoupit. „Když revizor šlápl na kolo kočárku, Tomáš ho odstrčil. Začala strkanice, pak ho tři drželi, takže se nemohl hýbat,“ líčila Labdova družka. Labda přiznal, že revizora kousnul, ale tvrdil, že jen proto, že nevěděl, jak se jinak dostat z bolestivého sevření revizorů.
Labda byl nejprve obžalovaný z ublížení na zdraví. Protože se ukázalo, že zranění revizora nebylo vážné, soudce rozhodl, že jde o výtržnictví.
(MF Dnes)
Soudce Okresního soudu v Ostravě Michal Benda poslal Labdu do vězení, přestože i žalobkyně žádala podmínečný trest. Soudce Benda musel dokonce proces zopakovat poté, co krajský soud, k němuž se muž úspěšně odvolal, zrušil jeho první rozsudek, jímž Labdu potrestal ještě přísněji – čtyřmi měsíci vězení. „Ve společnosti se množí útoky na záchranáře, úředníky a jiné veřejné osoby. Stát musí chránit tyto lidi,“ vysvětloval soudce Benda.
„Nerozumím tomu. Nechápu, co se v této republice děje,“ reagoval Labda na verdikt, proti kterému se ihned opět odvolal. Na jeho stranu se postavila i státní zástupkyně Barbora Zajícová. Ta totiž zvažuje, že se odvolá ve prospěch obžalovaného, což je velmi neobvyklé.
Na jaře 2005 jel Labda s družkou a novorozeným synem tramvají z rodinné oslavy. Tvrdil, že chtěl koupit jízdenky u řidiče, avšak neměl drobné a ani řidič neměl na vydání. Když nastoupili revizoři, bránil se pokutě, nechtěl předložit doklady, vysvětloval, že měl snahu jízdenku koupit. Revizoři zavolali policii a nechtěli rodinu nechat vystoupit. „Když revizor šlápl na kolo kočárku, Tomáš ho odstrčil. Začala strkanice, pak ho tři drželi, takže se nemohl hýbat,“ líčila Labdova družka. Labda přiznal, že revizora kousnul, ale tvrdil, že jen proto, že nevěděl, jak se jinak dostat z bolestivého sevření revizorů.
Labda byl nejprve obžalovaný z ublížení na zdraví. Protože se ukázalo, že zranění revizora nebylo vážné, soudce rozhodl, že jde o výtržnictví.
(MF Dnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/145462/
Verejná osobná doprava má mať prednosť
Riešenie hustnúcej dopravy v Bratislave pre mnohých ešte stále spočíva v potrebe ďalšieho rozširovania existujúcich komunikácií či stavaní parkovacích plôch. O inom názore na riešenie dopravy sme sa pozhovárali s riaditeľkou sekcie dopravy a cestného hospodárstva magistrátu Bratislavy Tatianou KRATOCHVÍLOVOU.
http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=14012
Riešenie hustnúcej dopravy v Bratislave pre mnohých ešte stále spočíva v potrebe ďalšieho rozširovania existujúcich komunikácií či stavaní parkovacích plôch. O inom názore na riešenie dopravy sme sa pozhovárali s riaditeľkou sekcie dopravy a cestného hospodárstva magistrátu Bratislavy Tatianou KRATOCHVÍLOVOU.
http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=14012
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/145294/
Dramatická situace se odehrála v úterý v podvečer na tramvajové zastávce v Praze 5. Mezi vozy tramvajové soupravy zde při vyjíždění ze zastávky spadl devětatřicetiletý muž, který se nešťastnou náhodou dostal pod kola jednoho vozu. Při nehodě "Tísňovou výzvu o dopravní nehodě v Plzeňské ulici přijal náš dispečink v 17:33. Muž utrpěl při neštěstí mnohočetná poranění a při převozu na ARO nemocnice v Motole musel být napojen na umělou plicní ventilaci," uvedl pracovník pražské záchranné služby.
Neštěstí se stalo na zastávce U Zvonu ve směru z centra. Kdy řidička tramvaje vyjížděla ze zastávky muž z Děčínska nejspíš zavrávoral na ostrůvku a byl stržen pod soupravu. "Policisté pojali podezření, že zraněný muž byl pod vlivem alkoholu, proto mu byla v nemocnici odebrána krev," uvedla mluvčí pražské policie Eva Miklíková.
(pno, Novinky)
Neštěstí se stalo na zastávce U Zvonu ve směru z centra. Kdy řidička tramvaje vyjížděla ze zastávky muž z Děčínska nejspíš zavrávoral na ostrůvku a byl stržen pod soupravu. "Policisté pojali podezření, že zraněný muž byl pod vlivem alkoholu, proto mu byla v nemocnici odebrána krev," uvedla mluvčí pražské policie Eva Miklíková.
(pno, Novinky)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/144829/
Včerejší kontrolní akce ukázala, že sedm řidičů z deseti překročilo v nebezpečném úseku rychlost
Plzeň - Při cestování tramvají v Plzni si můžete být téměř jisti, že vás veze řidič hazardér. Dokázala to včerejší akce drážní inspekce a policie v centru města, při které měřily rychlost tramvají. Z 28 kontrolovaných řidičů jelo 20 rychleji než povolují předpisy. Šest řidičů tramvají, kterým policejní radar naměřil nejvyšší rychlost, čekají pokuty a pohovory se šéfy.
Drážní inspektoři a policisté se na rychlost tramvají společně zaměřili poprvé. Radar postavili U Zvonu, v úseku s několika výhybkami, kde tramvaje smějí projíždět nanejvýš patnáctikilometrovou rychlostí. Policejní radar ale vyfotografoval tramvaje plné lidí, které přes výhybku do odbočení jely i bezmála dvojnásobnou rychlostí. „U šesti byla radarem naměřená rychlost vyšší než dvacet kilometrů v hodině, u dalších čtrnácti byla do dvaceti kilometrů v hodině. Až od policie obdržíme záznamy z radaru šesti nejrychlejších tramvají včetně naměřené rychlosti a přesného času, budeme tyto případy řešit. Zbývajících čtrnáct překročení rychlosti vezmeme na vědomí, ale s dopravním podnikem je nebudeme projednávat,“ řekl šéf plzeňských drážních inspektorů Milan Mašek. Připustil, že tak tristní výsledky nečekal. „Samotného mě to překvapilo. Předpokládal jsem, že řidiči budou předpisy dodržovat,“ dodal vrchní plzeňský inspektor. Generální ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Michal Kraus tvrdí, že hříšní řidiči ponesou osobní odpovědnost. „Nebudou to jen pohovory, ale také finanční postihy a v krajním případě je upozorníme na možnost ukončit pracovní poměr,“ řekl Kraus.
Odborníci upozorňují, že porušování předpisů v úsecích s výhybkami je zvlášť nebezpečné, protože při odbočování je vyšší riziko vykolejení a těžké havárie.
Dva příklady za všechny: Před dvěma roky na Karlově náměstí v Praze řidič projel při odbočování s tramvají příliš rychle výhybkou. Druhý vagon v soupravě vykolejil a tramvaj smetla lidi, čekající na ostrůvku. Dva na místě zemřeli. Podobná nehoda se odehrála v Plzni u lékařské fakulty v roce 2005. Naštěstí se obešla bez obětí, v nemocnici ale tehdy skončila zraněná matka s dvouletým dítětem. „Je pravdou, že tehdy koleje nebyly v dokonalém stavu, ale pokud by tramvaj nejela rychle, k vykolejení by nedošlo,“ řekl soudní znalec Antonín Žalud. Nehody tramvají v Plzni nejsou v policejních statistikách žádnými výjimkami. Za loňský rok se jich stalo celkem 143, z toho v šestadvaceti případech byli na vině právě řidiči tramvají.
Ředitel? Není proč spěchat. Ředitel PMDP odmítá, že by řidiče nutil překračovat rychlost jízdní řád. „Grafikony se nedělají ze dne na den, ty se najíždí delší dobu. Navíc nám z našich měření vychází, že v řadě případů řidiči přijíždějí na konečné dříve, než jim stanovují jízdní řády,“ odmítá Kraus.
Po výsledcích včerejšího měření bude chtít drážní inspekce od vedení dopravního podniku, aby zajistilo nápravu. „Sami si v budoucnu prověříme, zda se situace zlepší. Můžeme řidiče tramvají měřit kdekoli v Plzni,“ řekl Milan Mašek. Pokud by i při opakovaných měřeních inspektoři zjistili porušování rychlostních limitů, zaplatily by pokutu až tři sta tisíc korun i dopravní podniky.
Výsledky kontroly plzeňských tramvají:
V úseku U Zvonu s povolenou rychlostí maximálně 15 km/h. policie a inspekce zkontrolovala celkem 28 tramvají, z toho:
překročilo rychlost 20 tramvají
o max. 5 km/h. 14
o 10 a více km/h. 6
Rekordem byla rychlost 29 km/h.
Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
Plzeň - Při cestování tramvají v Plzni si můžete být téměř jisti, že vás veze řidič hazardér. Dokázala to včerejší akce drážní inspekce a policie v centru města, při které měřily rychlost tramvají. Z 28 kontrolovaných řidičů jelo 20 rychleji než povolují předpisy. Šest řidičů tramvají, kterým policejní radar naměřil nejvyšší rychlost, čekají pokuty a pohovory se šéfy.
Drážní inspektoři a policisté se na rychlost tramvají společně zaměřili poprvé. Radar postavili U Zvonu, v úseku s několika výhybkami, kde tramvaje smějí projíždět nanejvýš patnáctikilometrovou rychlostí. Policejní radar ale vyfotografoval tramvaje plné lidí, které přes výhybku do odbočení jely i bezmála dvojnásobnou rychlostí. „U šesti byla radarem naměřená rychlost vyšší než dvacet kilometrů v hodině, u dalších čtrnácti byla do dvaceti kilometrů v hodině. Až od policie obdržíme záznamy z radaru šesti nejrychlejších tramvají včetně naměřené rychlosti a přesného času, budeme tyto případy řešit. Zbývajících čtrnáct překročení rychlosti vezmeme na vědomí, ale s dopravním podnikem je nebudeme projednávat,“ řekl šéf plzeňských drážních inspektorů Milan Mašek. Připustil, že tak tristní výsledky nečekal. „Samotného mě to překvapilo. Předpokládal jsem, že řidiči budou předpisy dodržovat,“ dodal vrchní plzeňský inspektor. Generální ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Michal Kraus tvrdí, že hříšní řidiči ponesou osobní odpovědnost. „Nebudou to jen pohovory, ale také finanční postihy a v krajním případě je upozorníme na možnost ukončit pracovní poměr,“ řekl Kraus.
Odborníci upozorňují, že porušování předpisů v úsecích s výhybkami je zvlášť nebezpečné, protože při odbočování je vyšší riziko vykolejení a těžké havárie.
Dva příklady za všechny: Před dvěma roky na Karlově náměstí v Praze řidič projel při odbočování s tramvají příliš rychle výhybkou. Druhý vagon v soupravě vykolejil a tramvaj smetla lidi, čekající na ostrůvku. Dva na místě zemřeli. Podobná nehoda se odehrála v Plzni u lékařské fakulty v roce 2005. Naštěstí se obešla bez obětí, v nemocnici ale tehdy skončila zraněná matka s dvouletým dítětem. „Je pravdou, že tehdy koleje nebyly v dokonalém stavu, ale pokud by tramvaj nejela rychle, k vykolejení by nedošlo,“ řekl soudní znalec Antonín Žalud. Nehody tramvají v Plzni nejsou v policejních statistikách žádnými výjimkami. Za loňský rok se jich stalo celkem 143, z toho v šestadvaceti případech byli na vině právě řidiči tramvají.
Ředitel? Není proč spěchat. Ředitel PMDP odmítá, že by řidiče nutil překračovat rychlost jízdní řád. „Grafikony se nedělají ze dne na den, ty se najíždí delší dobu. Navíc nám z našich měření vychází, že v řadě případů řidiči přijíždějí na konečné dříve, než jim stanovují jízdní řády,“ odmítá Kraus.
Po výsledcích včerejšího měření bude chtít drážní inspekce od vedení dopravního podniku, aby zajistilo nápravu. „Sami si v budoucnu prověříme, zda se situace zlepší. Můžeme řidiče tramvají měřit kdekoli v Plzni,“ řekl Milan Mašek. Pokud by i při opakovaných měřeních inspektoři zjistili porušování rychlostních limitů, zaplatily by pokutu až tři sta tisíc korun i dopravní podniky.
Výsledky kontroly plzeňských tramvají:
V úseku U Zvonu s povolenou rychlostí maximálně 15 km/h. policie a inspekce zkontrolovala celkem 28 tramvají, z toho:
překročilo rychlost 20 tramvají
o max. 5 km/h. 14
o 10 a více km/h. 6
Rekordem byla rychlost 29 km/h.
Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/144811/
Spoločnosť Siemens Transportation Systems uviedla 18. januára tohto roka vo svojej viedenskej fabrike prvú električku z novej série električiek s ultranízkou podlahou (ULF – Ultra Low Floor). Celkovo 150 nových električiek typu ULF objednala v roku 2004 spoločnosť Wiener Linien, zodpovedná za verejnú dopravu v hlavnom meste Rakúska. Vo Viedni už je v súčasnosti v prevádzke 150 nízkopodlahových električiek z prvej série, ktoré boli objednané v roku 1997. S druhou sériou však môžu Wiener Linien dôsledne pokračovať vo svojej ofenzíve orientovanej na električky s nízkou podlahou, keďže Siemens dodá v tomto roku ďalších 19 električiek typu ULF. Spoločnosť Siemens TS bude zvyšné električky dodávať po 15 až 20 kusoch ročne, pričom do konca roka 2014 bude vo Viedni premávať celkovo 300 ULF električiek.
Zdroj, foto, pokracovanie: http://www.siemens.com/index.jsp?sdc_p=fml16s3uo2000001585086ni2000001255736pc163z3&sdc_bcpath=1169889.s_3,2000001513949.s_3,&sdc_sid=6828978076&