Mestská hromadná doprava

Téměř čtyři roky se neměnilo jízdné Městské hromadné dopravy v Jihlavě (MHD). Čtyři roky je dlouhý čas. Za tu dobu se změnila spousta věcí.
Došlo k velkému nárůstu cen elektrické energie, pohonných hmot, zvyšují se mzdy, je inflace a do zdražení jízdného se promítá i obměna vozového parku MHD. Nové autobusy mají automatickou převodovku a tím pádem také zvýšenou spotřebu nafty na 100 kilometrů. Vyšší jsou také odpisy těchto nových vozů.
Zvažovali se několik návrhů a možností úpravy cen jízdného.
Nakonec jsme přistoupili k variantě, při které se jízdné zdraží v průměru od 10 procent. K minimálnímu zdražení došlo u předplatných jízdenek. Tam bude zdražení v průměru asi o 5 procent.
Neprávem je nám podsouván fakt, že doprava v Jihlavě je nejdražší.
Při srovnání s tarify v jiných městech je ale zřejmé, že jízdné MHD v Jihlavě zůstane i po prvním březnu mezi nejnižšími v republice.

O autorovi| Josef Kodet, náměstek jihlavského primátora

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

Člověk by si myslel, že čím modernější vozidlo, tím nižší spotřeba... Nebo udělali soudruzi z Jihlavy chybu při jeho nákupu.

Městská hromadná doprava v Jihlavě bude od 1. března v průměru o deset procent dražší. Cestující zaplatí za jednotlivou jízdenku 12 korun místo dosavadních deseti.
„Výhodu budou mít občané města, kteří většinou vlastní síťové jízdenky s měsíčním, čtvrtletním nebo ročním předplatným. U nich se cena zvýší v průměru o necelých pět procent,“ řekl náměstek primátora Josef Kodet. „Některé méně využívané typy předplatních jízdenek se nebudou zdražovat vůbec, stejně jako roční jízdenka pro seniory nad sedmdesát let,“ dodal Kodet.
Podle ředitele jihlavského Dopravního podniku Josefa Vilíma je důvodem zdražení zvýšení cen pohonných hmot a elektřiny a větší odpisy u drahých ekologických autobusů, které město pořídilo loni na jaře.
Cena jízdného se podle Kodeta nezvyšovala od roku 2003 a už neodpovídá současné situaci. Město dotovalo hromadnou dopravu stále stejnou částkou 41,3 milionu korun, ztrátovost ale dosahuje už 55 milionů. Na rok 2007 je v rozpočtu městská dotace 50 milionů, zbytek by mělo pokrýt zdražení jízdenek. I po zdražení zůstane podle Kodeta jízdné v městské hromadné dopravě v Jihlavě v porovnání s dalšími 16 českými městy s hromadnou dopravou na jedné z nejnižších úrovní. „Měsíční jízdenka například v Teplicích stojí 420 korun, zatímco v Jihlavě 280 korun,“ uvedl Kodet. Jihlavský dopravní podnik má nyní ve svém vozovém parku 32 autobusů a stejný počet trolejbusů. Více než polovina vozů je bezbariérová. Celková délka linek městské hromadné dopravy v Jihlavě je 106 kilometrů, z toho je 69 kilometrů autobusových linek.
Městské vozy za minulý rok najely 2,8 milionu kilometrů a převezly 12,5 milionu cestujících.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

JIHLAVA - Ke dvěma nehodám s účastí trolejbusu došlo v pondělí v Jihlavě. Ráno v ulici Za Poštou při couvání jeden trolejbusu narazil do druhého. Zraněn nebyl nikdo, ale vznikla škoda za 45 tisíc. Odpoledne trolejbus srazil třiačtyřicetiletou chodkyni: stála na zastávce v Havlíčkově ulici a přijíždějícímu vozu vstoupila do dráhy. Žena byla lehce zraněna.

Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina

Praha - Běchovice - Obyvatelé vilkové čtvrti nedaleko běchovického nádraží budou už za měsíc cestovat městskou hromadnou dopravou pohodlněji. Radnice totiž staví na přilehlé silnici dvojici nových autobusových zastávek.
„V současné době je nejbližší zastávka až u nádraží a lidé, kteří ve vilkách bydlí, musí na autobus chodit zbytečně daleko,“ popisuje běchovický starosta Jiří Santolík. Většina zdejších obyvatel je prý navíc důchodového věku.
Proto nejpozději čtvrtého března začnou autobusy stavět na nových zastávkách, na které to místní budou mít podstatně blíž.
„Vybudovat jednu stanici v každém směru nás přišlo na několik desítek tisíc korun. Obě zastávky budou na znamení a bude tu stavět linka číslo 240,“ slibuje Santolík.
Směrem z centra budou spoje stavět u ulice Hasičská, opačným směrem u ulice Otakara Vrby. Obě zastávky budou bez přístřešku a parkovacího zálivu, na který tu není místo.

Mladá fronta DNES - Praha

CESTOVÁNÍ PRAŽSKOU MHD Pro některé Pražany je to trauma - v tramvajích je obtěžuje zápach a špína, v zimě v nich mrznou a ještě je vezou obhroublí řidiči. Dopravní podnik se však brání a tvrdí, že se snaží každou stížnost vyřešit. Navíc ani řídit tramvaj není žádná slast.

Praha - Jitce Matoušové už dochází trpělivost. Každé ráno je to totiž stejné - když chce nastoupit do tramvaje, pořádně si upne kabát a přes uši stáhne čepici.
„V tramvajích vždycky mrznu. I když je venku pod nulou, netopí,“ nevrle popisuje Matoušová svoje zážitky s tramvají číslo 12 z Holešovic na Smíchov a čtyřkou a desítkou ze zastávky I. P. Pavlova k Andělu. Není sama. Například sedmička, která odváží ráno cestující ze Strašnic, také spíš připomíná mrazicí box než prostředek MHD. „Nejednou se stalo, že jsem jel v předním, naprosto narvaném voze, zato ten druhý zel prázdnotou. Vpředu totiž bylo trochu teplo, kdežto vzadu strašná zima,“ vzdychne Pavel Mach při vzpomínce na obvyklou otužovací kúru při cestě do práce.
Ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek už podobné reptání zná. Jenže s topením nemůže on ani řidiči mnoho nadělat. „Je to dáno technickou výbavou tramvají,“ zjednoduší Jílek pro laiky komplikované technologické zařízení.
Netopí, či hřejí i ve vedrech. Jeden z řidičů Dopravních podniků, který nechtěl zveřejnit jméno, se o takové vysvětlení pokusil. „Ráno se dovíme, na jaký stupeň máme teplotu ve vozech nastavit. Když se počasí změní, upravujeme ji i během dne,“ naznačuje. Jenže teplotní stupně vypadají v každém typu tramvaje jinak. „Ve starších vozech třeba při prvním stupni topí jen první tři sedačky. Ty nezahřejí celou tramvaj,“ popisuje nedostatky. Další, takzvaný sovětský typ vozu zase topí pořád - bohužel i v létě. Takový vůz dokáže ve třicetistupňových vedrech cestujícím připravit hotové peklo.
Mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová připomíná, že tramvaje se musí vytápět, pokud venku klesne teplota pod deset stupňů. „Při teplotě nižší musí všechny typy dopravních prostředků zapnout topení na maximum,“ zdůrazňuje Kuchařová a neopomene objasnit, že na nízkou teplotu si stěžuje jen minimum lidí. Jenže zimou stížnosti na Dopravní podnik nekončí. Spíš začínají.
Cestujícím vadí, že především autobusy jezdí nahodile, jako by se neřídily jízdními řády, což ostatně dokázal také nedávný test MF DNES: redaktoři podnikli čtrnáct jízd autobusem, jen tři dojely včas. Řidiči bývají občas zlomyslní a lidem ujedou přímo před nosem. A čistota? Občas k uzoufání.
„Textilní potahy sedadel jsou opravdu moc praktické. I když člověk nastupuje na konečné a má 50 sedadel na výběr, je často problém vybrat alespoň jedno, kterého by se nemusel štítit,“ huboval před časem na serveru iDNES jeden přispěvatel s přezdívkou Performer.
Kuchařová přitom namítá, že o čistotu Dopravní podnik pečuje. „Vozy čistíme denně po každé směně, do všech čisticích roztoků je přidávaný dezinfekční prostředek,“ oponuje mluvčí a dodává, že pokud je vůz špinavý, okamžitě ho společnost stáhne z provozu. Jednou za měsíc pak dopravce provede generální úklid. Interiéry pak minimálně jednou za tři dny čistí buď suchou cestou -parními čističi, nebo se provádí mokré čištění.

Stížnosti na MHD

Jak často si lidé stěžují

rok počet stížností

2004 1763

2005 2370

2006 2469

Na co si lidé nejčastěji stěžují

1. na chování řidičů a porušování předpisů

2. na problémy při výstupu/nástupu

3. na nepravidelnost provozu a zpoždění spojů

4. na nevhodné chování revizorů

Zdroj: Dopravní podnik hl. m. Prahy

Mladá fronta DNES - Praha

Praha - „Kam bych asi tak jel, paní. Samozřejmě že jedu na Karlovo náměstí, odsud ani jinam koleje nevedou,“ rozčiluje se řidič tramvaje číslo 10 na neznalou cestující.
Nervozita provází řidiče tramvají i autobusů téměř po celý den. Páchnoucí bezdomovci, pozvracené schody, strach z násilí? „To trápí spíš cestující, řidiči mají úplně jinou starost - čas,“ shrnuje řidič, který jezdí pražskou tramvají už pět let. Jméno zveřejnit nechce.
Pražská hromadná doprava má poměrně přesný jízdní řád, který se však v hustém automobilovém provozu daří řidičům jen s obtížemi dodržovat. „Tramvaj není automobil, na každé straně má pouze osm centimetrů široká kola, která brzdí až po dlouhých metrech. Pořád musíme mít nohu na brzdě, což dost zdržuje,“ stěžuje si tramvaják.
A tak musí řidič přikročit k drsnějšímu opatření, kterému někteří cestující přezdívají „tramvajákova pomsta“. Už ji zažil snad každý: s vypětím sil dobíhá k otevřené tramvaji, ale do dveří už nevkročí. Tramvaj najednou cinkne, zaklapne dveře a dobíhajícímu nezbude než co nejšikovněji zabrzdit, aby neskončil pod koly vozu.
„Počkal bych a rád, ale když se na každé zastávce proti plánu zdržíte jen deset vteřin, za třicet zastávek naberete už pět minut zpoždění,“ počítá řidič. A pak už to jde ráz naráz, na křižovatkách, které projíždí více linek, se najednou setká více vozů, a než se zase rozjedou všemi směry, má vůz další pětiminutovku zpoždění. „Na konečné vám potom už nezbude vůbec nic a někdy horko těžko doháníte i další jízdu.“
Jiná káva je řídit tramvaj v noci. „Jednou mě nějaký blázen ohrožoval nožem, ale stihl jsem se naštěstí zamknout v kabině,“ vypráví řidič. Jeho kolega Jaroslav Sobotka měl loni na jaře méně štěstí. Směnu skončil na pohotovosti s bodnými ranami v hrudníku. „Jezdit s tramvají je nebezpečné čtyřiadvacet hodin denně. Jenže v noci si ti parchanti dovolí mnohem víc.“

Mladá fronta DNES - Praha

Anketa

Cestující si v tramvajích, autobusech a metru stěžují na zápach z bezdomovců a opilců, vadí jim zima nebo naopak přetopené vozy. Když jezdíte po Praze MHD, všimli jste si nějakých problémů? Co konkrétně vám vadí?

Martina Rutová
Nejsem spokojená. Myslím, že řidiči jsou hrubí - i přesto, že je někdy chápu, by se tak asi neměli chovat. Zlepšila bych také spoje z okrajů Prahy, protože lidé, kteří do centra dojíždějí, to nemají moc lehké. Například z Říčan je spojení hrozné.

Monika Horáková
Jezdit městskou hromadnou dopravou po Praze, to je skutečně docela zážitek. Používám MHD poměrně dost, ale nemohu říci, že jsem opravdu nespokojená. Asi jediné, co mi vadí, je smrad, ale jinak je to docela dobré.

Alexandra Božinová
Cestování MHD se mi nelíbí, je to opravdu otřesné - všude smrad, často se v dopravních prostředcích povalují bezdomovci a noční tramvaje jsou opravdu žalostné. Tím nemyslím jen jejich pravidelnost, ale také řidiče, kteří jsou hrubí.

Soňa Schönová
Moc hromadnou dopravu nepoužívám, jezdím převážně autem. Když už jezdím MHD, tak tramvají - a tam jsem spokojená. Ale je asi pravda, že kdybych jezdila častěji, našla bych dozajista něco, co by se mi nelíbilo.

Mladá fronta DNES - Praha

Pražské Nové Město - Oprava Štefánikova mostu ovlivní provoz automobilů a některých tramvajových linek. „Po dobu stavebních prací, které začnou v sobotu 3. února a skončit by měly 22. srpna, bude most uzavřen,“ uvedla mluvčí pražského Dopravního podniku Michaela Kuchařová.
Přestavba mostu přijde zhruba na 390 milionů korun. Opravovat se bude kolejová křižovatka před Letenským tunelem i tramvajové tratě na nábřeží Edvarda Beneše a kapitána Jaroše. Obnovy se dočká celý most včetně kolejí až do Revoluční ulice, silnice, chodníků a semaforů na křižovatce Revoluční a Řásnovka.
Přerušen bude provoz tramvají od křižovatky ulic Havlíčkova a Na Poříčí po křižovatku Štefánikův most a nábřeží Edvarda Beneše. Objížďky pro auta povedou do centra ulicí Veletržní a Bubenskou, z centra po nábřeží Ludvíka Svobody přes Čechův most a po nábřeží Edvarda Beneše.
To, že je Štefánikův most ve špatném stavu, zjistila Technická správa komunikací při průzkumech po povodni v roce 2002. Podobně jsou na tom Libeňský a Hlávkův most, jejichž rekonstrukce je v plánu.

Mladá fronta DNES - Praha

V hlavním městě Švédska už cestující městské hromadné dopravy nemusejí shánět lístky předem, ani si je kupovat u řidiče.
Od včerejška totiž mohou ve Stockholmu za jízdu metrem či autobusem zaplatit i z mobilního telefonu prostřednictvím textové zprávy SMS.
Esemeskové jízdenky jsou o něco levnější než běžné cestovní lístky placené hotovými penězi. A jak lze takovou jízdenku získat?
Do zprávy, kterou zájemce odešle na konkrétní číslo, musí přidáním jednoho písmene uvést, jestli chce plné jízdné, nebo lístek pro děti, mládež a důchodce.
Esemeska platí pro jízdu MHD po dobu 75 minut. Mobil s platnou SMS jízdenkou je cestující povinen ukázat kontrole v metru nebo řidičům městských autobusů.


(Právo)

Velkým problémem pražské hromadné dopravy je přeplněnost linek. Kromě metra B se nejvíce lidí tísní v autobusech spojujících jižní a severní okraje metropole.
Lidé nalepení na skla dveří autobusů, tramvají nebo vozů metra. To je tradiční situace v některých pražských spojích. Ačkoliv dopravní podnik ví, kterých linek se problém přeplněnosti týká, řešení zdá se není v dohledu.

Celý článek je na
http://lidovky.zpravy.cz/nejvice-napechovane-je-metro-b-dks-/ln_praha.asp?c=A070129_091856_ln_praha_fho

"téměř 260 tisíc lidí"

Nemalo tam byť skôr napísané, že 260-tisíc krát uložili pokutu? Taký notorický neplatič či čierny jazdec v MHD by takýmto spôsobom mohol byť rátaný aj za desiatich...

Praha - Každý pátý Pražan žije načerno. Vodaři, energetici a městský dopravce sečetli škody, které jim v uplynulém roce napáchali „černí“ zákazníci, a vystavili jim účet. Při jízdě bez lístku, manipulaci s vodoměrem či s rozvody elektřiny přistihli téměř 260 tisíc lidí, kterým uložili pokuty za 156 milionů korun.

„Těch případů je hodně a mnozí ani netuší, jak velkému nebezpečí postihu se vystavují,“ říká Petr Holubec z Pražské energetiky.

Jeden z nejkurióznějších „černých“ připojení objevili energetici u majitele rodinného domku. „V okrajové části Prahy si jeden z výtečníků poddoloval silnici, zpevnil skružemi a v podstatě si vyrobil studnu naležato. Napojil se na kabel v chodníku a tou studnou vedl elektřinu přímo do baráku. Dokonce tam zapnul i infrazářič, aby mu to nezamrzalo. Bylo to téměř důlní dílo,“ kroutí hlavou Holubec. Podobných případů odhalili téměř tři stovky. Podle Holubce je to i tím, že energetici mají stále lepší technické vybavení pro odhalování neplatičů.

Nepoctiví odběratelé přibývají i vodárnám. „Loni jsme zaznamenali o 103 více případů načerno vypouštěných odpadních vod,“ říká Marcela Dvořáková z Pražských vodovodů a kanalizací. Největší skupinu přitom tvoří provinilci, kteří zapomenou při dostavbě rodinného domku přihlásit i kanalizační přípojku. „Odběr vody vždy vzorně přihlásí, ale na její stočné už mnohdy nedojde. Tak se jim výdaje v podstatě sníží na polovinu,“ vytýká majitelům novostaveb vedoucí oddělení odečtů a přešetřování Vladislav Vavro.

Přestože lidí, kteří obelhávají své dodavatele, přibývá a jsou stále vynalézavější, na počty černých zákazníků spolehlivě vede Dopravní podnik. Letos poprvé sankce uložené cestujícím bez jízdenky překročily hranici sto milionů korun. „Naši revizoři přistihli o 9430 více černých pasažérů než loni. Je to dáno i tím, že na linkách jezdí více revizorů,“ tvrdí Eva Dydová z Dopravního podniku.

Tabulka

Pokuty v roce 2006

Dopravní podnik

108 300 000 Kč

Pražská energetika

44 000 000 Kč

Pražské vodovody a kanalizace

4 390 000 Kč

Pražská plynárenská

jen ojedinělé případy

Celkem

156 690 000 Kč


Mladá fronta DNES - Praha


Pozn.: Informace v clanku z jinych podniku jsou male OT,takze omluva!

Praha - Revizor jízdenek ji překvapil jen jedinkrát. „Nade mnou si stoupl kluk s dredama, baťohem na zádech a s MP3 přehrávačem v uších. Když si sundal sluchátka a řekl: Revize jízdenek, prosím!, byl to šok,“ vzpomíná Lada Kameníková. Pětadvacetiletá černá pasažérka.
Za dva roky, co jezdí pražskou hromadnou dopravou, zaplatila na pokutách dva tisíce korun – tedy přesně polovinu toho, co by vydala za studentské kupony, kdyby poctivě platila.
„Stačí se jen pozorně dívat, revizora při nastupování hravě poznám. Když na zastávce stojí dvojice, která se těsně před nástupem do tramvaje rozdělí do dvou vstupních dveří, kdo jiný to může být,“ má jasno studentka.
Loni ji revizoři „načapali“ třikrát, a tak se i Lada objevila na seznamu téměř 260 000 lidí, kterým Dopravní podnik vyměřil pokutu. Počet cestujících, kteří nezaplatí jízdenku, rok od roku roste. „Naši revizoři zkontrolovali minulý rok na šest a půl milionu lidí a odhalili o 9430 černých pasažérů více,“ chrlí údaje Eva Dydová z Dopravního podniku. Zatímco před dvěma lety si městský dopravce na pokutách přišel na 84,5 milionů korun, v minulém roce už se částka vyhoupla na 108 milionů. „Je to i tím, že nasazujeme na linky stále více revizorů, bohužel ale téměř stejné procento lidí jezdí i nadále načerno,“ tvrdí Dydová.
Lada Kameníková vidí svou „černou“ budoucnost jasně. „Až budu pracovat a mít peníze, možná si tramvajenku koupím. Teď ale nemám peníze nazbyt.“

Mladá fronta DNES - Praha

Na liberecké koleje se možná už letos vrátí unikátní historická tramvaj MT 6, kterou v roce 1953 vyrobili technici z Vagónky v České Lípě. Stařičký vůz získali v roce 2001 z depozitáře brněnského Technického muzea nadšenci z libereckého Boveraklubu a od té doby na jeho renovaci odpracovali přes osm tisíc brigádnických hodin.
Rekonstrukce tramvaje s evidenčním číslem 117 se přitom po šesti letech pravidelných sobotních šicht chýlí ke konci. „Společnými silami jsme zhruba v sedmi lidech už zrenovovali celou vozovou skříň, podvozek i řídicí kontroléry a máme natažené a už z 95 procent i zapojené také veškeré elektrické kabely, jichž byl necelý kilometr. Stačí nám už jen doladit pár detailů a celý vůz nalakovat,“ řekl Právu za Boveraklub Tomáš Krebs.
Ještě letos by tak chtěli nadšenci tramvaj minimálně vystavit pro veřejnost. Pokud se jim ale podaří získat nezbytný průkaz způsobilosti od Drážního úřadu, uvidí Liberečané tramvaj i v pohybu na kolejích.
Tramvaj v roce 1953 dodala Vagónka do Jablonce nad Nisou, později vozila cestující i na už neexistující trati Rychnov-Janov nad Nisou a od roku 1955 na lince Liberec-Jablonec. V roce 1971 z ní dopravci udělali ještě pracovní vůz, po osmi letech pak tramvaj definitivně skončila v muzeu. „Její specialitou je automobilový klakson. Na trati z Liberce do Jablonce na přejezdech museli totiž její řidiči pro výstrahu houkat,“ podotkl Krebs.
Po zprovoznění bude tramvaj sloužit stejně jako její historická kolegyně Bovera z roku 1929, kterou členové klubu zrenovovali v letech 1988 až 2000, k nostalgickým a slavnostním jízdám po Liberci, které se uskutečňují asi pětkrát do roka.
Sami nadšenci si už přitom plánují, jaký další historický kousek začnou opravovat hned poté, co s MT šestkou skončí. „Už máme s brněnským muzeem předjednáno, že si vypůjčíme starý vlečný vůz pro osobní dopravu firmy Ringhoffer z 20. let minulého století. Ten jezdil mezi Libercem a Jabloncem do roku 1973 a připřahal se ve špičce, aby posílil soupravu. Protože má jen minimum elektrické výzbroje, nebude jeho oprava tak náročná. Počítám, že na něm strávíme kolem čtyř tisíc brigádnických hodin,“ dodal Krebs.
Nikde jinde v Česku než v Liberci přitom lidé také tento historický vůz stejně jako oba předchozí na trati neuvidí. Jen pod Ještědem jsou totiž vedle kolejí s dnešním rozchodem 1435 milimetrů k dispozici také ty staré s ještě klasickým rozchodem 1000 milimetrů. Stejné jsou už jenom ve slovenské Bratislavě.

(Právo)

Cestující, kteří využívají městskou hromadnou dopravu v Českých Budějovicích, se mohou těšit na méně kolapsů a rychlejší řešení jakýchkoli problémů při cestování. Dopravní podnik města totiž zprovoznil nový centrální dispečink, který z jednoho místa řídí autobusy, trolejbusy i elektrické vedení pro troleje.
V dopravní špičce je v jednu chvíli v Českých Budějovicích na všech linkách sto čtrnáct vozů.
„Dříve seděli například dispečeři pro autobusy a trolejbusy na jiném konci města, nyní bude mít jeden člověk kompletní přehled o dopravní situaci ve městě. Zajistí okamžitě nasazení jiných vozů v případě poruch, havárií či jiných nečekaných událostí,“ uvedl vedoucí centrálního dispečinku Radek Filip. (Na snímku dispečer Jan Beran)
Cestující potěší, že informace o autobusech i trolejbusech bude schopen zodpovědět ihned jeden dispečer. Nové centrum sídlí v areálu dopravního podniku u hřbitova Otýlie a jeho pořízení přišlo na sedm milionů korun.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

Zmínka o problému tu už byla, teď i s podrobnostmi:

Nové trolejbusy, které město Ústí nad Labem loni koupilo za 90 milionů korun, nezvládly při středeční sněhové kalamitě příkrá stoupání a musely být staženy z provozu.
„Nové jednomotorové vozy jsou lehčí než ty staré dvoumotorové, a tak měly v kopcovitém terénu města problémy,“ vysvětlil včera ústecký primátor Jan Kubata.
Pracovníci dopravního podniku podle něj nyní vyměňují na hnacích nápravách nových trolejbusů nynější pneumatiky za speciální, které by měly lépe zvládnout zasněžené silnice. „Budeme také požadovat od správce silnic lepší úklid vozovek při sněhové kalamitě,“ poznamenal Kubata. Týká se to podle něj především ulic Důlce a Sociální péče.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)

Rekonstrukce v ulicích Denisova a Pekařská si vyžádá zhruba sto miliónů * Radnice chystá informační kampaň

Přibližně sto miliónů korun má stát modernizace tramvajové trati v Denisově a Pekařské ulici v historickém jádru města, která by měla začít letos v březnu. Součástí investiční akce budou i opravy povrchu vozovky a inženýrských sítí, které jsou v havarijním stavu.
„Rekonstrukce v citlivém místě města se pochopitelně dotkne provozu v ulicích. Naším cílem bude minimalizovat dopady na zásobování obchodů a pohyb v nich. V době výluky tramvajového provozu budou městskou hromadnou dopravu zajišťovat náhradní autobusy,“ řekl novinářům náměstek olomouckého primátora Martin Major (ODS).
Olomoucká radnice chystá v souvislosti s rekonstrukcí informační kampaň. V jejím rámci se uskuteční mj. v únoru i veřejná beseda, které by se měli účastnit zástupci města, zhotovitele stavby, městské policie a dopravního podniku.

Netradiční rozhodnutí

„Uvědomujeme si, že stavba bude mít zásadní dopad na běžný život ulic i jejich blízkého okolí. O rizicích spojených s touto akcí chceme veřejnost informovat dopředu, protože to považujeme za seriózní,“ poznamenal Major.
Podle něj se radní rozhodli i pro netradiční věc. „Na stavbě bude každý den k dispozici zájemcům styčný důstojník, člověk, který bude informovat o aktuálním dění. Měl by vědět o všem, co se na stavbě děje,“ uvedl náměstek.
Ve veřejné obchodní soutěži byla jako zhotovitel rekonstrukce vybrána stavební firma Strabag ve sdružení se společností Viamont. Práce by měly být hotovy nejpozději v srpnu letošního roku.
Představitelé města již na konci minulého volebního období rozhodli, že při plánované rekonstrukci bude monitorován stav domů v obou ulicích. Magistrát si k tomu najme specializovanou firmu, která zaznamená stav domů před, během a po dokončení stavby. Monitoring by pak využil při případných jednáních s pojišťovnou.
Radnice se k němu rozhodla přistoupit vzhledem k obavám obyvatel domů v těchto ulicích z možného narušení statiky. I když za škody způsobené vlivem stavby odpovídá zhotovitel a bude mít akci pojištěnu, chce vedení města lidem vyjít vstříc a stavbu si nechá také pojistit.
Monitoring, který by neměl stát více než dva milióny korun, přitom umožní mj. reagovat i na případné problémy změnou technologií použitých při rekonstrukci.

Dojde i na výměnu vodovodního potrubí

Nákladná rekonstrukce Denisovy a Pekařské ulice je připravována již od roku 1999. Odkládána byla v minulých letech nejen kvůli nedostatku finančních prostředků, ale mj. i kvůli postoji několika majitelů zdejších objektů, kteří nesouhlasili se zavěšením trolejového vedení na fasády jejich domů a se zápisem věcného břemene do katastru nemovitostí.
Součástí prací bude mj. i výměna zdejšího vodovodního potrubí, které na některých místech pochází z roku 1890. Kvůli stavu, v jakém je, museli vodohospodáři v minulých letech často řešit jeho poruchy.

(Právo)

Pražská městská policie tvrdí, že situace v nočních tramvajích v hlavním městě se od prvních dnů zesílených kontrol strážníků zlepšila. „Do nočních spojů nastupuje méně opilých lidí či bezdomovců,“ řekl zástupce ředitele městských strážníků Ludvík Klema. Současné chladné počasí je však pro strážníky zatěžkávací zkouškou.
„Z našeho pohledu se jednoznačně potvrdilo, že akce má význam. Zatímco nejdříve jsme museli vykazovat z vozů každou noc kolem 50 lidí, po čtyřech dnech již jen deset,“ uvedl Klema. Doufá, že v dalších dnech a měsících se bude situace zlepšovat stabilně.
Opilí či zapáchající lidé se podle jeho názoru poučili a už do tramvají nenastupují. „Ani jim nepomůže, když si počkají na další spoj, kde hlídky nejsou. Strážníci mění tramvaje po dvou nebo třech stanicích a není v tom pravidelnost,“ dodal.
Situace se však podle Klemy začíná v těchto dnech trochu měnit. Protože se v Praze značně ochladilo, začalo se do nočních tramvají uchylovat více lidí bez přístřeší. V noci z úterý na středu, když začalo sněžit, museli městští strážníci vykázat z vozu skoro 90 cestujících, což je podle zástupce ředitele městské policie velmi nadprůměrný počet.
Počet strážníků, kteří dohlížejí na bezpečnost cestujících, se v nočních tramvajích zvýšil od 16. ledna. Spoje kontroluje 15 hlídek, tedy 30 strážníků. „Spousta lidí čekalo, že to bude pouze dvoudenní akce a pak na to nebudou strážníci. My je ale naopak budeme spíše posilovat,“ řekl Klema.
Strážníci mají podle něj být výhledově nasazeni do dalších linek a do nočních autobusů. Od poloviny roku se má zvyšovat jejich počet v metru.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

ad demo:

Některé dopravní podniky svým způsobem něco takové zákazníkům poskytují. Například DPM Hradec Králové:

základní jízdné

papírová jízdenka koupená u řidiče 15,- Kč
papírová jízdenka z automatu/prodejny 12,- Kč
úhrada z ëlektronické Městské karty 10,- Kč

K tym "ciernym" jazdam....mozno by stacilo keby dopravny podnik zaviedol nejake akcie, povedzme kupim si 20 listkov a dostanem na kazdy zlavu nejake to percento, alebo napriklad jeden-dva listky budu zadarmo.