Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj ) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Historie ostravské tramvajové dopravy je také příběhem desítek kilometrů vznikajících a rušených tratí
Obyvatelé Ostravy už sto pět let jezdí do zaměstnání a jiných koutů města tramvajemi. Ty dnes mají moderní vzhled, ovšem jejich princip je vlastně stále stejný.
Ostrava v současnosti tramvaje i vyrábí a před pár dny se dokonce výrobce tramvají pochlubil, že ostravské tramvaje budou jezdit ve Spojených státech amerických.
Jaká je historie tramvají, které se v ulicích Ostravy objevily už v předminulém století? Jak vypadaly tramvaje kdysi? Kudy jezdily?
Projděme se historií tramvají v Ostravě.
Nejprve byly tramvaje parní
První tramvaje v Ostravě byly parní a začaly jezdit po jednokolejné místní dráze, jejíž stavbu si v druhé polovině 19. století vynutil obrovský boom průmyslu.
Když v roce 1847 dospěla stavba železnice císaře Ferdinanda vedoucí zVídně do Bochnie u Krakova do Přívozu, Moravská Ostrava se ocitla tři kilometry daleko od nové dopravní tepny.
Až do roku 1894 pak zajišťovaly dopravu lidí a nákladů mezi Ostravou, Vítkovicemi a dnešním hlavním nádražím povozy, fiakry a omnibusy. A to přestávalo stačit.
Proto byla v roce 1894 slavnostně zahájena kolejová parní tramvajová dráha z Přívozu do Moravské Ostravy a s odbočkou na Ostravický most. Její výstavbu a provoz zajišťovala Společnost brněnských místních drah.
Elektřina rychle zvítězila
Za prvních pět let provozu zhoustl roční počet pasažérů z necelých čtyř set tisíc na milion a půl. Parní pohon už nestačil a byl drahý. Proto v roce 1901 vyjela na tuto trať první elektrická tramvaj. Památku na krátký parní provoz však lze ještě dnes vidět v brněnském Technickém muzeu. Je jí původní, vůbec první parní lokomotiva pro Ostravu nazvanáWitkowitz.
Elektrické tramvaje tedy rychle vystřídaly zastaralé parní stroje. Brněnští provozovatelé dráhy Přívoz-Vítkovice i soukromí investoři přišli s dalšími projekty tramvajových tratí. Brněnská společnost měla v Ostravě velkého konkurenta v podobě společnosti Vítkovické a hutní těžířstvo, která provozovala od roku 1889 osobní tramvajovou dopravu na své dráze ze svinovského nádraží do Vítkovic. Tato trať vozila velký počet dělníků z kolonií do práce ve vítkovických a svinovských závodech.
Konkurence těchto dvou tramvajových drah a dalších menších tratí trvala až do roku 1953, kdy se všechny dráhy v Ostravě sloučily do jednoho podniku.
Trati do Kozlovic vadil ostravský přístav
Některé rané smělé projekty nových tramvajových tratí zůstaly pouze na papíře. Nikdy se například neuskutečnil záměr na tramvajovou trať z OstravyMariánských Hor do Kozlovic přes Brušperk, Zábřeh a Bělou. Tato trať měla sloužit dělníkům ostravských podniků například z Proskovic, Staré Vsi, Brušperka, Fryčovic, Rychaltic, Hukvald a Kozlovic, kteří byli nuceni na počátku 20. století přespávat v takzvaných kasárnách u podniků a domů se dostávali jen jednou týdně.
Velkou překážkou však tomuto projektu byl například záměr na vybudování Odersko-dunajského průplavu a zamýšlený ostravský přístav v prostoru dnešní Mariánskohorské silnice mezi Novou Vsí a Přívozem. Nakonec nebyla vybudována ani zamýšlená trať, ani přístav.
Za rušením tratí stála i autobusová lobby
Tramvaje začaly s rozmachem průmyslu jezdit i do okolních měst, například Karviné, Bohumína, Hlučína, Petřvaldu či Orlové. V druhé polovině dvacátého století však spíše tyto tratě zanikaly.
V roce 1975 dosloužila jednokolejka do Hrabové kvůli výstavbě Místecké silnice, v druhé polovině sedmdesátých let skončila tramvajová doprava do Klimkovic a v roce 1982 do Hlučína. „To byla asi největší chyba. Ta trasa je stále vytížená a dnes se tam uvažuje o vlakotramvaji,“ říká znalec historie veřejné dopravy v Ostravě Jiří Boháček. Dodává, že za rušením některých meziměstských tratí stál tehdejší krajský národní výbor, na který tlačila silná autobusová lobby.
Tramvaje z Ostravy tak přestaly jezdit také d
Obyvatelé Ostravy už sto pět let jezdí do zaměstnání a jiných koutů města tramvajemi. Ty dnes mají moderní vzhled, ovšem jejich princip je vlastně stále stejný.
Ostrava v současnosti tramvaje i vyrábí a před pár dny se dokonce výrobce tramvají pochlubil, že ostravské tramvaje budou jezdit ve Spojených státech amerických.
Jaká je historie tramvají, které se v ulicích Ostravy objevily už v předminulém století? Jak vypadaly tramvaje kdysi? Kudy jezdily?
Projděme se historií tramvají v Ostravě.
Nejprve byly tramvaje parní
První tramvaje v Ostravě byly parní a začaly jezdit po jednokolejné místní dráze, jejíž stavbu si v druhé polovině 19. století vynutil obrovský boom průmyslu.
Když v roce 1847 dospěla stavba železnice císaře Ferdinanda vedoucí zVídně do Bochnie u Krakova do Přívozu, Moravská Ostrava se ocitla tři kilometry daleko od nové dopravní tepny.
Až do roku 1894 pak zajišťovaly dopravu lidí a nákladů mezi Ostravou, Vítkovicemi a dnešním hlavním nádražím povozy, fiakry a omnibusy. A to přestávalo stačit.
Proto byla v roce 1894 slavnostně zahájena kolejová parní tramvajová dráha z Přívozu do Moravské Ostravy a s odbočkou na Ostravický most. Její výstavbu a provoz zajišťovala Společnost brněnských místních drah.
Elektřina rychle zvítězila
Za prvních pět let provozu zhoustl roční počet pasažérů z necelých čtyř set tisíc na milion a půl. Parní pohon už nestačil a byl drahý. Proto v roce 1901 vyjela na tuto trať první elektrická tramvaj. Památku na krátký parní provoz však lze ještě dnes vidět v brněnském Technickém muzeu. Je jí původní, vůbec první parní lokomotiva pro Ostravu nazvanáWitkowitz.
Elektrické tramvaje tedy rychle vystřídaly zastaralé parní stroje. Brněnští provozovatelé dráhy Přívoz-Vítkovice i soukromí investoři přišli s dalšími projekty tramvajových tratí. Brněnská společnost měla v Ostravě velkého konkurenta v podobě společnosti Vítkovické a hutní těžířstvo, která provozovala od roku 1889 osobní tramvajovou dopravu na své dráze ze svinovského nádraží do Vítkovic. Tato trať vozila velký počet dělníků z kolonií do práce ve vítkovických a svinovských závodech.
Konkurence těchto dvou tramvajových drah a dalších menších tratí trvala až do roku 1953, kdy se všechny dráhy v Ostravě sloučily do jednoho podniku.
Trati do Kozlovic vadil ostravský přístav
Některé rané smělé projekty nových tramvajových tratí zůstaly pouze na papíře. Nikdy se například neuskutečnil záměr na tramvajovou trať z OstravyMariánských Hor do Kozlovic přes Brušperk, Zábřeh a Bělou. Tato trať měla sloužit dělníkům ostravských podniků například z Proskovic, Staré Vsi, Brušperka, Fryčovic, Rychaltic, Hukvald a Kozlovic, kteří byli nuceni na počátku 20. století přespávat v takzvaných kasárnách u podniků a domů se dostávali jen jednou týdně.
Velkou překážkou však tomuto projektu byl například záměr na vybudování Odersko-dunajského průplavu a zamýšlený ostravský přístav v prostoru dnešní Mariánskohorské silnice mezi Novou Vsí a Přívozem. Nakonec nebyla vybudována ani zamýšlená trať, ani přístav.
Za rušením tratí stála i autobusová lobby
Tramvaje začaly s rozmachem průmyslu jezdit i do okolních měst, například Karviné, Bohumína, Hlučína, Petřvaldu či Orlové. V druhé polovině dvacátého století však spíše tyto tratě zanikaly.
V roce 1975 dosloužila jednokolejka do Hrabové kvůli výstavbě Místecké silnice, v druhé polovině sedmdesátých let skončila tramvajová doprava do Klimkovic a v roce 1982 do Hlučína. „To byla asi největší chyba. Ta trasa je stále vytížená a dnes se tam uvažuje o vlakotramvaji,“ říká znalec historie veřejné dopravy v Ostravě Jiří Boháček. Dodává, že za rušením některých meziměstských tratí stál tehdejší krajský národní výbor, na který tlačila silná autobusová lobby.
Tramvaje z Ostravy tak přestaly jezdit také d
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/121051/
Zdá se, že Brňáci elegantně vyřešili problém jízdného zdarma pro některé občany. Na první pohled vypadá ta průkazka jako blbost - proč by nestačil občanský průkaz? Jenže jde zjevně o něco jiného.
V minulých letech některá města chtěla umožnit dopravu zdarma svým občanům vymezeného věku. Jenže následně dostala pokutu od antimonopolního úřadu a musela výhodu zrušit. Důvod: nelze zvýhodnňovat některé skupiny cestujících. Tedy v tomto případě ty přespolní (zajímavé, že diferenciace věková antimonopolistům nevadí.)
A v Brně zjevně vycházejí z toho, že příslušnou průkazku si pochopitelně nepořídí náhodný návštěvník města pod Špilasem.
V minulých letech některá města chtěla umožnit dopravu zdarma svým občanům vymezeného věku. Jenže následně dostala pokutu od antimonopolního úřadu a musela výhodu zrušit. Důvod: nelze zvýhodnňovat některé skupiny cestujících. Tedy v tomto případě ty přespolní (zajímavé, že diferenciace věková antimonopolistům nevadí.)
A v Brně zjevně vycházejí z toho, že příslušnou průkazku si pochopitelně nepořídí náhodný návštěvník města pod Špilasem.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120663/
Senioři nad sedmdesát let a doprovod dětí do tří let nebudou muset od 1. ledna v hromadné dopravě platit. Včera o tom rozhodla městská rada, ovšem zároveň stanovila podmínky, za jakých budou mít lidé na cestování zadarmo nárok. Jak senioři, tak doprovod malých dětí si totiž budou muset nechat vystavit speciální „šalinkartu“. „Na ní budou mít lidé vylepený kupon v hodnotě nula korun,“ popisuje úřednické podmínky primátor Roman Onderka (ČSSD).
Na vystavení průkazu budou senioři potřebovat občanský průkaz, ti, kteří měli letos předplatní jízdenku, si jen vyzvednou nový kupon.
Podobně to bude s malými dětmi. „Pro vydání průkazky bude třeba rodný list dítěte a nejlépe i karta pojištěnce,“ nastínil Onderka. Průkaz bude platit na dítě, a bude tedy jedno, zda s ním pojede otec, nebo například babička. Stačí, když bude mít průkaz dítěte u sebe.
Cestující, kteří sice mají na jízdu zdarma právo, ale nebudou mít průkazku, budou muset v tramvajích stále platit jako dosud. Doprovod dětí do tří let tak zaplatí zlevněné jízdné, senioři bez průkazu si budou muset koupit plnohodnotnou jízdenku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Na vystavení průkazu budou senioři potřebovat občanský průkaz, ti, kteří měli letos předplatní jízdenku, si jen vyzvednou nový kupon.
Podobně to bude s malými dětmi. „Pro vydání průkazky bude třeba rodný list dítěte a nejlépe i karta pojištěnce,“ nastínil Onderka. Průkaz bude platit na dítě, a bude tedy jedno, zda s ním pojede otec, nebo například babička. Stačí, když bude mít průkaz dítěte u sebe.
Cestující, kteří sice mají na jízdu zdarma právo, ale nebudou mít průkazku, budou muset v tramvajích stále platit jako dosud. Doprovod dětí do tří let tak zaplatí zlevněné jízdné, senioři bez průkazu si budou muset koupit plnohodnotnou jízdenku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120660/
Podezřele se zachovali dva muži, jejichž vůz se na Lidické ulici srazil s tramvají. „Otáčeli se do protisměru přes tramvajový pás a tramvaj do nich narazila. Hned se dali na útěk,“ uvedl mluvčí hasičů Jaroslav Haid. Hasiči nehodu viděli z vozu a volali policii. Po mužích na místě zbyla taška s podezřelým nářadím. Policie vyšetřuje, zda to nesouvisí s nějakým zločinem.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120659/
http://www.zssk.sk/sk/aktuality/zmeny-vlakov-linky-155 , 07.12.2006 - Nový cestovný poriadok 2006/2007 čiastočne mení a upravuje odchody niektorých vlakov linky č. 155, ktorá premáva v úseku trate Bratislava východ – Bratislava predmestie.
Cestovný poriadok linky č. 155 platí od 11. do 29. decembra tohto roku. Vlaky jazdia len v pracovných dňoch a platia v nich rovnaké cestovné lístky ako v Mestskej hromadne doprave Bratislava.
Cestovný poriadok linky č. 155 Bratislava východ – Bratislava predmestie: http://www.zssk.sk/fileadmin/dokumenty/cp_vychod_predmestie.pdf (10,7 kB) .
Cestovný poriadok linky č. 155 platí od 11. do 29. decembra tohto roku. Vlaky jazdia len v pracovných dňoch a platia v nich rovnaké cestovné lístky ako v Mestskej hromadne doprave Bratislava.
Cestovný poriadok linky č. 155 Bratislava východ – Bratislava predmestie: http://www.zssk.sk/fileadmin/dokumenty/cp_vychod_predmestie.pdf (10,7 kB) .
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120425/
Pro příští rok počítá vedení Dopravního podniku města Brna (DPmB) s investicemi v objemu 630 miliónů korun, které by měly pokrýt nejnutnější nákupy vozidel a opravy či dostavby některých objektů. Největší investice v celkové částce 430 miliónů korun půjde to strojů a technického vybavení, přičemž jen na nákup vozové techniky dá DPmB 387 miliónů korun.
„Počítáme, že bychom nakoupili 2 článkové tramvaje 13T dlouhé 30 metrů v designu Porsche, dále 3 článkové autobusy Škoda 25Tr, 5 nízkopodlažních autobusů Citelis, 5 nízkopodlažních článkových autobusů Citelis 18, 3 standardní autobusy Karosa B951. Kromě toho plánujeme rekonstrukce tramvají, autobusů a trolejbusů a také bude pokračovat rekonstrukce lodi Pionýr,“ uvedl technický ředitel DPmB Rudolf John.
Další velkou investicí bude o letních prázdninách rekonstrukce velkého dopravního uzlu trojúhelníku Joštova-Česká, která si vyžádá asi 40 miliónů korun, a tato akce se neobejde bez větší výluky v centru města. „Budeme muset zvážit, jak dopravu vyřešíme, protože jde o důležitý dopravní uzel a to bude vyžadovat dobrou organizaci, protože dopravu musíme zajistit,“ dodal generální ředitel DPmB Bedřich Prokeš.
Dojde i k dalším rekonstrukcím kolejového svršku na trati Obřanská, dále k rekonstrukci kabelové a trolejové sítě za skoro 40 miliónů korun a dále bude DPmB opravovat některé svoje technické objekty.
(Právo)
„Počítáme, že bychom nakoupili 2 článkové tramvaje 13T dlouhé 30 metrů v designu Porsche, dále 3 článkové autobusy Škoda 25Tr, 5 nízkopodlažních autobusů Citelis, 5 nízkopodlažních článkových autobusů Citelis 18, 3 standardní autobusy Karosa B951. Kromě toho plánujeme rekonstrukce tramvají, autobusů a trolejbusů a také bude pokračovat rekonstrukce lodi Pionýr,“ uvedl technický ředitel DPmB Rudolf John.
Další velkou investicí bude o letních prázdninách rekonstrukce velkého dopravního uzlu trojúhelníku Joštova-Česká, která si vyžádá asi 40 miliónů korun, a tato akce se neobejde bez větší výluky v centru města. „Budeme muset zvážit, jak dopravu vyřešíme, protože jde o důležitý dopravní uzel a to bude vyžadovat dobrou organizaci, protože dopravu musíme zajistit,“ dodal generální ředitel DPmB Bedřich Prokeš.
Dojde i k dalším rekonstrukcím kolejového svršku na trati Obřanská, dále k rekonstrukci kabelové a trolejové sítě za skoro 40 miliónů korun a dále bude DPmB opravovat některé svoje technické objekty.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120253/
V úterý v noci vykolejila na křižovatce U Pošty v sadech Pětatřicátníků v centru Plzně tramvaj. Příčiny nehody vyšetřují policisté. „Souprava jela z Lochotína na Bory. První tramvajový vůz jel přes výhybku rovně, druhý, který byl k němu připojen, ale odbočil na Bory. Při nečekaném vybočení se tramvaj srazila s fordem, který jel souběžně s tramvají,“ řekla Michaela Altmannová z plzeňského policejního ředitelství.
Škoda na tramvaji i autě je odhadnuta na 90 tisíc korun. Také dopravní podniky vyšetřují, zda nehodu zavinila závada na tramvaji nebo na kolejišti. „Místo tramvají jezdily hodinu náhradní autobusy,“ uvedla mluvčí dopravních podniků Alena Suttrová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Škoda na tramvaji i autě je odhadnuta na 90 tisíc korun. Také dopravní podniky vyšetřují, zda nehodu zavinila závada na tramvaji nebo na kolejišti. „Místo tramvají jezdily hodinu náhradní autobusy,“ uvedla mluvčí dopravních podniků Alena Suttrová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/120144/
Zdánlivě to s MHD nesouvisí, ale je to zpráva o tom, že zkušební trať zaniklé (vlastně přestěhované) výrobny trolejbusů nezmizí beze stop:
Město Ostrov chce od firmy Auto Metall Trade, s. r. o., odkoupit sloupy rušeného trolejbusového vedení v ulicích města za celkem 416 tisíc korun. „Firma Auto Metall Trade, s. r. o., ruší stávající trolejbusové vedení z Horního Žďáru do Jáchymova, přičemž městu Ostrov nabídla odprodej sloupů v ceně 10 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty za kus,“ uvedla mluvčí na ostrovské radnici Lucie Mildorfová.
„Na zmíněných sloupech má město totiž umístěny výložníky veřejného osvětlení. V případě koupě těchto sloupů zůstane dosavadní veřejné osvětlení Horního Žďáru zachováno. Pokud by se musely osazovat nové sloupy veřejného osvětlení, byla by podle sdělení zástupce firmy TIMA cena zhruba čtyřikrát vyšší i v případě, že by bylo možno použít stávající rozvod. Jinak by cena byla téměř pětinásobná,“ vysvětlovala Mildorfová s tím, že rada města doporučila zastupitelstvu třicet pět sloupů bývalého trolejového vedení odkoupit.
Rada města doporučila zastupitelstvu města schválit pro potřeby veřejného osvětlení Horního Žďáru koupi 35 kusů stožárů zrušeného trolejbusového vedení. „Město plánuje osadit i další sloupy ke stávajícím dvaadvaceti osazeným svítidly, což znamená dalších asi 210 až 230 tisíc korun investic navíc,“ uzavřela mluvčí.
(Právo)
Město Ostrov chce od firmy Auto Metall Trade, s. r. o., odkoupit sloupy rušeného trolejbusového vedení v ulicích města za celkem 416 tisíc korun. „Firma Auto Metall Trade, s. r. o., ruší stávající trolejbusové vedení z Horního Žďáru do Jáchymova, přičemž městu Ostrov nabídla odprodej sloupů v ceně 10 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty za kus,“ uvedla mluvčí na ostrovské radnici Lucie Mildorfová.
„Na zmíněných sloupech má město totiž umístěny výložníky veřejného osvětlení. V případě koupě těchto sloupů zůstane dosavadní veřejné osvětlení Horního Žďáru zachováno. Pokud by se musely osazovat nové sloupy veřejného osvětlení, byla by podle sdělení zástupce firmy TIMA cena zhruba čtyřikrát vyšší i v případě, že by bylo možno použít stávající rozvod. Jinak by cena byla téměř pětinásobná,“ vysvětlovala Mildorfová s tím, že rada města doporučila zastupitelstvu třicet pět sloupů bývalého trolejového vedení odkoupit.
Rada města doporučila zastupitelstvu města schválit pro potřeby veřejného osvětlení Horního Žďáru koupi 35 kusů stožárů zrušeného trolejbusového vedení. „Město plánuje osadit i další sloupy ke stávajícím dvaadvaceti osazeným svítidly, což znamená dalších asi 210 až 230 tisíc korun investic navíc,“ uzavřela mluvčí.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119991/
Do budějovických ulic zřejmě přibudou další nové autobusy a trolejbusy
Více nových autobusů a trolejbusů, kvalitnější informační servis pro cestující a přísnější postihy černých pasažérů. To jsou hlavní změny, které připravil na příští rok Dopravní podnik České Budějovice.
Nová vozidla přepraví i vozíčkáře
„Od konce loňska jsme postupně nakoupili devatenáct nových autobusů a trolejbusů. Pokud zastupitelé příští týden schválí nový rozpočet, pořídíme dalších jedenáct nových vozů. Tím zmodernizujeme celkem čtvrtinu vozidel,“ uvedl ředitel dopravního podniku Lubomír Půlpán s tím, že všechny nové vozy vyhovují i méně pohyblivých seniorům, vozíčkářům či kočárkům.
V nových jízdních řádech, které začnou platit už od neděle, je nejdůležitější změnou zrušení linky číslo 4. Tato příměstská linka, jež zatím jezdí z Budějovic do Hrdějovic, bude nově sloučena s linkou číslo 6. Zatímco ta nyní vozí lidi z Homolí přes Planou a krajské město do Kněžských Dvorů, nově bude jezdit na točnu v Hrdějovicích a vybrané spoje až do Hosína.
Žádná ze společností provozujících městskou dopravu na jihu Čech ceny jízdenek od ledna nezvýší. Navzdory více než čtvrtinovému nárůstu cen energií, nezdraží ani Dopravní podnik v Českých Budějovicích, kde nejlevnější jízdenka pro dospělého stojí osm korun. Ovšem v porovnání s ostatními krajskými městy jezdí městská doprava v Budějovicích nejpomaleji.
„Nejvíc nás trápí rychlost, která ve městě nedosahuje ani patnácti kilometrů za hodinu. Citelné zlepšení hlásí naši řidiči po vybudování nového preferenčního pruhu u čtyřdvorských kasáren,“ podotkl ředitel Půlpán.
Budějovický dopravní podnik převeze v průměru denně 120 tisíc cestujících. Letos si nechal udělat na všech trasách dopravní průzkum, ze kterého vyplynulo, že vozy na linkách číslo 10 mezi Vidovem a Kalištěm a lince 11 na okruhu mezi Starými Hodějovicemi, Mladým a nádražím nestačí. Proto dopravce přidává na obě linky od neděle víc spojů.
Přísnější postih čeká takzvané černé pasažéry. Zatímco nyní mohli při zaplacení pokuty na místě nebo do patnácti dnů ušetřit z uložené tisícikorunové sankce 600 korun, nově ušetří jen čtyři sta. „Ročně chytíme 12 tisíc černých pasažérů a jejich počet mírně narůstá,“ tvrdí ekonomický manažer Bohumil Matouš.
Informace o zpožděních bude vyřizovat pro autobusy i trolejbusy jediný člověk. „V jízdních řádech jsou nově označené stanice, v nichž si lidé mohou koupit jízdenku, a během ledna spustíme nové internetové stránky s praktičtějším a jednodušším vyhledavačem spojů,“ slíbil dopravní manažer Pavel Janouch.
„Pokud zastupitelé schválí nový rozpočet, pořídíme dalších jedenáct vozů.“ Lubomír Půlpán, ředitel dopravního podniku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Více nových autobusů a trolejbusů, kvalitnější informační servis pro cestující a přísnější postihy černých pasažérů. To jsou hlavní změny, které připravil na příští rok Dopravní podnik České Budějovice.
Nová vozidla přepraví i vozíčkáře
„Od konce loňska jsme postupně nakoupili devatenáct nových autobusů a trolejbusů. Pokud zastupitelé příští týden schválí nový rozpočet, pořídíme dalších jedenáct nových vozů. Tím zmodernizujeme celkem čtvrtinu vozidel,“ uvedl ředitel dopravního podniku Lubomír Půlpán s tím, že všechny nové vozy vyhovují i méně pohyblivých seniorům, vozíčkářům či kočárkům.
V nových jízdních řádech, které začnou platit už od neděle, je nejdůležitější změnou zrušení linky číslo 4. Tato příměstská linka, jež zatím jezdí z Budějovic do Hrdějovic, bude nově sloučena s linkou číslo 6. Zatímco ta nyní vozí lidi z Homolí přes Planou a krajské město do Kněžských Dvorů, nově bude jezdit na točnu v Hrdějovicích a vybrané spoje až do Hosína.
Žádná ze společností provozujících městskou dopravu na jihu Čech ceny jízdenek od ledna nezvýší. Navzdory více než čtvrtinovému nárůstu cen energií, nezdraží ani Dopravní podnik v Českých Budějovicích, kde nejlevnější jízdenka pro dospělého stojí osm korun. Ovšem v porovnání s ostatními krajskými městy jezdí městská doprava v Budějovicích nejpomaleji.
„Nejvíc nás trápí rychlost, která ve městě nedosahuje ani patnácti kilometrů za hodinu. Citelné zlepšení hlásí naši řidiči po vybudování nového preferenčního pruhu u čtyřdvorských kasáren,“ podotkl ředitel Půlpán.
Budějovický dopravní podnik převeze v průměru denně 120 tisíc cestujících. Letos si nechal udělat na všech trasách dopravní průzkum, ze kterého vyplynulo, že vozy na linkách číslo 10 mezi Vidovem a Kalištěm a lince 11 na okruhu mezi Starými Hodějovicemi, Mladým a nádražím nestačí. Proto dopravce přidává na obě linky od neděle víc spojů.
Přísnější postih čeká takzvané černé pasažéry. Zatímco nyní mohli při zaplacení pokuty na místě nebo do patnácti dnů ušetřit z uložené tisícikorunové sankce 600 korun, nově ušetří jen čtyři sta. „Ročně chytíme 12 tisíc černých pasažérů a jejich počet mírně narůstá,“ tvrdí ekonomický manažer Bohumil Matouš.
Informace o zpožděních bude vyřizovat pro autobusy i trolejbusy jediný člověk. „V jízdních řádech jsou nově označené stanice, v nichž si lidé mohou koupit jízdenku, a během ledna spustíme nové internetové stránky s praktičtějším a jednodušším vyhledavačem spojů,“ slíbil dopravní manažer Pavel Janouch.
„Pokud zastupitelé schválí nový rozpočet, pořídíme dalších jedenáct vozů.“ Lubomír Půlpán, ředitel dopravního podniku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119909/
V hlavním městě Slovenska najížděla testovací kilometry tramvaj ŠKODA 06 T určená pro italské Cagliari.
Ještě před cestou Itálie budil dlouhý nízkopodlažní vůz pozornost v ulicích Bratislavy. Zkoušky se uskutečnily ve dnech 19.10. – 12.11.2006. V rámci zkoušek najezdila tramvaj cca 1500 km, kromě toho rozsah zkoušek zahrnoval dynamické pevnostní zkoušky skříně a podvozku, měření vnějšího a vnitřního hluku, zkoušku brzd včetně poruchových stavů, vyhodnocení zábrzdných vzdáleností a zpomalení, zkoušku oteplení brzdových kotoučů, zkoušku zabezpečovacích zařízení pro provoz tramvaje apod.. Zkoušky prokázaly, že vozidlo vyhovuje všem požadavkům zákazníka a vykazuje velmi dobré jízdní vlastnosti i na tratích Dopravního podniku Bratislava s.r.o. Konstrukce podvozků i skříně vozidla navíc dává předpoklady, že vozidlo bude méně hlučné než stávající vozidla provozovaná v hlavním městě Slovenska.
Na závěr zkoušek se uskutečnilo představení tramvaje. Za přítomnosti primátora Bratislavy Andreje Ďurkovského a generálního ředitele ŠKODA TRANSPORTATION Tomáše Krska si novináři prohlédli vůz a absolvovali prezentační jízdu.
Bratislava nutně potřebuje obměnit vozový park a na jaře roku 2007 vypíše první výběrové řízení na dodávku nových tramvají. „Chceme propojit centrum města a sídliště Petržalka. Na to potřebujeme pohodlné, tiché a nízkopodlažního vozy moderního střihu,“ uvedl bratislavský primátor a dodal , že slovenská metropole uvažuje až o čtyřiceti tramvajích. Zároveň popřál městu Cagliari k novým moderním tramvajím značky ŠKODA.
(zdroj: stránky výrobce)
Ještě před cestou Itálie budil dlouhý nízkopodlažní vůz pozornost v ulicích Bratislavy. Zkoušky se uskutečnily ve dnech 19.10. – 12.11.2006. V rámci zkoušek najezdila tramvaj cca 1500 km, kromě toho rozsah zkoušek zahrnoval dynamické pevnostní zkoušky skříně a podvozku, měření vnějšího a vnitřního hluku, zkoušku brzd včetně poruchových stavů, vyhodnocení zábrzdných vzdáleností a zpomalení, zkoušku oteplení brzdových kotoučů, zkoušku zabezpečovacích zařízení pro provoz tramvaje apod.. Zkoušky prokázaly, že vozidlo vyhovuje všem požadavkům zákazníka a vykazuje velmi dobré jízdní vlastnosti i na tratích Dopravního podniku Bratislava s.r.o. Konstrukce podvozků i skříně vozidla navíc dává předpoklady, že vozidlo bude méně hlučné než stávající vozidla provozovaná v hlavním městě Slovenska.
Na závěr zkoušek se uskutečnilo představení tramvaje. Za přítomnosti primátora Bratislavy Andreje Ďurkovského a generálního ředitele ŠKODA TRANSPORTATION Tomáše Krska si novináři prohlédli vůz a absolvovali prezentační jízdu.
Bratislava nutně potřebuje obměnit vozový park a na jaře roku 2007 vypíše první výběrové řízení na dodávku nových tramvají. „Chceme propojit centrum města a sídliště Petržalka. Na to potřebujeme pohodlné, tiché a nízkopodlažního vozy moderního střihu,“ uvedl bratislavský primátor a dodal , že slovenská metropole uvažuje až o čtyřiceti tramvajích. Zároveň popřál městu Cagliari k novým moderním tramvajím značky ŠKODA.
(zdroj: stránky výrobce)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119804/
Obnovení provozu linky č. 4 přes náměstí Svobody má zastánce i odpůrce. Je smutnou skutečností, že brněnská tramvajová doprava je v posledním desetiletí chápana jako nutné zlo, bohužel i řadou představitelů města. Tady překáží automobilům, jinde chodcům, v případě snah o vybudování nové trati se okamžitě zvedne vlna odporu proti „hlučným a neekologickým“ tramvajím a píší se petice. Obnova vozového parku DPMB byla minimální a průměrné stáří tramvajových vozů se stále zvyšuje, stav kolejového svršku na tzv.„rychlodrážních“ úsecích je po dvaceti a třiceti letech místy v dost neutěšeném stavu, preference tramvajové dopravy na křižovatkách takřka nulová, automobily parkují v rozporu s vyhláškou těsně u kolejí, někdy i v zastávkách a občas zasahují i do průjezdného profilu tramvaje, ale policie to tiše toleruje. MHD přitom využívá přes 60 % Brňanů, takže všechny uvedené nešvary denně znepříjemňují cestování odhadem 200 tisícům obyvatel města.
Hlavním problémem Brna dosud byla politická nevůle k většímu zatraktivnění veřejné dopravy. A právě obnovení provozu linky č. 4 přes náměstí Svobody je po letech první krok tímto pozitivním směrem. V Evropě vědí, že podpora veřejné dopravy je jediná cesta, jak města nezahltit automobily. Obsluha pěších zón tramvajemi je tam naprosto normální a zásadním způsobem přispívá k zatraktivnění MHD.
Tramvajový provoz býval symbolem významu a velikosti každého města, ba téměř pýchou jeho radních.
Dnes je v EU podpora veřejné dopravy politickou nutností, u nás se stále spíše upřednostňuje stavba patrových garáží a parkovacích ploch. Dopis je redakčně zkrácen
O autorovi| Tomáš Kocman pracovník oboru MHD Technického muzea
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Hlavním problémem Brna dosud byla politická nevůle k většímu zatraktivnění veřejné dopravy. A právě obnovení provozu linky č. 4 přes náměstí Svobody je po letech první krok tímto pozitivním směrem. V Evropě vědí, že podpora veřejné dopravy je jediná cesta, jak města nezahltit automobily. Obsluha pěších zón tramvajemi je tam naprosto normální a zásadním způsobem přispívá k zatraktivnění MHD.
Tramvajový provoz býval symbolem významu a velikosti každého města, ba téměř pýchou jeho radních.
Dnes je v EU podpora veřejné dopravy politickou nutností, u nás se stále spíše upřednostňuje stavba patrových garáží a parkovacích ploch. Dopis je redakčně zkrácen
O autorovi| Tomáš Kocman pracovník oboru MHD Technického muzea
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119693/
Cestovat vlakem mezi brněnskými vlakovými zastávkami je rychlejší než na stejné trase využít městskou hromadnou dopravu.
Lidé, kteří přijedou vlakem například na novou zastávku v Brně na Lesné, která se otevře už tuto neděli, dojedou po trati do Modřic za pouhých 23 minut. Tramvají s přestupem by cestovali o 12 minut déle. Vlak je rychleji dopraví také na hlavní nádraží, do Králova Pole nebo do Řečkovic.
„Podobně to platí také o stanici Brno-Řečkovice. Při cestách přes Brno navíc lidé zaplatí stejně jako za hromadnou dopravu 13 korun základního jízdného,“ upozornil Květoslav Havlík, mluvčí společnosti Kordis, která zajišťuje krajskou integrovanou dopravu (IDS).
Dodal, že toto řešení může pomoci i Brňanům, kteří v blízkosti některých železničních stanic bydlí. Zlepšení dopravy se však dočkají i ti, kdo pravidelně projíždějí po tramvajové trati mezi Řečkovicemi a centrem města nebo z hlavního nádraží do Králova Pole.
„Posilové spoje budou jezdit ráno na přetížené lince 12 do Králova Pole, večer se naopak posílí doprava po řečkovické trati. Ve výsledku pojedou mezi Semilassem a Moravským náměstím tramvaje každých pět minut,“ vysvětlil ředitel Kordisu Jaromír Holec.
Drobnými změnami projde i trolejbusová a autobusová doprava. Linka x25 se přejmenuje na linku 29 bez změny trasy. Autobusy s číslem 58 budou končit už u židenického hřbitova, mezi zastávkami Geislerova a Podzimní je nahradí linka 64.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Lidé, kteří přijedou vlakem například na novou zastávku v Brně na Lesné, která se otevře už tuto neděli, dojedou po trati do Modřic za pouhých 23 minut. Tramvají s přestupem by cestovali o 12 minut déle. Vlak je rychleji dopraví také na hlavní nádraží, do Králova Pole nebo do Řečkovic.
„Podobně to platí také o stanici Brno-Řečkovice. Při cestách přes Brno navíc lidé zaplatí stejně jako za hromadnou dopravu 13 korun základního jízdného,“ upozornil Květoslav Havlík, mluvčí společnosti Kordis, která zajišťuje krajskou integrovanou dopravu (IDS).
Dodal, že toto řešení může pomoci i Brňanům, kteří v blízkosti některých železničních stanic bydlí. Zlepšení dopravy se však dočkají i ti, kdo pravidelně projíždějí po tramvajové trati mezi Řečkovicemi a centrem města nebo z hlavního nádraží do Králova Pole.
„Posilové spoje budou jezdit ráno na přetížené lince 12 do Králova Pole, večer se naopak posílí doprava po řečkovické trati. Ve výsledku pojedou mezi Semilassem a Moravským náměstím tramvaje každých pět minut,“ vysvětlil ředitel Kordisu Jaromír Holec.
Drobnými změnami projde i trolejbusová a autobusová doprava. Linka x25 se přejmenuje na linku 29 bez změny trasy. Autobusy s číslem 58 budou končit už u židenického hřbitova, mezi zastávkami Geislerova a Podzimní je nahradí linka 64.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119692/
Tři desítky řidičů autobusů a tramvají Dopravního podniku města Olomouce (DPMO) procházejí v těchto dnech vzdělávacím programem, který je učí lépe zvládat stres, komunikovat s cestujícími, ale i udržet se v dobré tělesné a psychické kondici.
Pilotní program zajišťuje Kariérový a personální servis (KAPS) díky finanční podpoře Evropského sociálního fondu. Celkové náklady na něj činí zhruba 2,8 miliónu korun. Pokud se podaří získat další peníze, hodlá dopravní podnik v budoucnu proškolit všechny své řidiče, řekl v pátek ČTK Jiří Pechek z DPMO.
„Máme dva základní cíle. Jednak se mají řidiči naučit lépe komunikovat s cestujícími. Druhý okruh tréninku je zaměřen na to, aby se řidiči naučili lépe zvládat sami sebe, svůj stres z dopravy a podobně,“ uvedla ředitelka KAPS Edita Bosáková.
Pilotní program trvá 14 měsíců a v těchto dnech vrcholí. Tým odborníků nejprve na vybraném vzorku řidičů zjišťoval, jak umí čelit stresu, relaxovat a komunikovat s lidmi. Poté vznikal vzdělávací program, kterým prošlo 30 řidičů. Do konce roku bude projekt vyhodnocen. „Projekt by měl přinést především lepší spokojenost řidičů s výkonem jejich práce. Měl by je naučit lépe reagovat v provozu i ve vztahu k cestujícímu. Pokud bude řidič spokojenější, bude i nižší fluktuace řidičů. Předpokládáme, že to bude mít zpětný dopad i na cestující,“ řekl Pechek.
Účastníci pětidenních kurzů uvítali zejména skutečnost, že vzdělávání bylo zaměřeno na praxi. Reakce si řidiči zkoušeli v různých modelových situacích.
„Po dlouhé době je to první prospěšné školení. Konflikty s cestujícími nemívám, ale stresy způsobuje zejména nárůst dopravy ve městě,“ soudí Leopold Hoferek, který je za volantem autobusu už 30 let.
Školení považuje za prospěšné i jeho kolega Zbyněk Dadák. „Je dobře, že se učíme čelit stresu, protože je ho stále víc. Provoz je čím dál větší a i cestující jsou náročnější,“ uvedl muž.
V Dopravním podniku města Olomouce pracuje zhruba 250 řidičů. Při nástupu do zaměstnání musejí projít psychologickými testy.
(Právo)
Pilotní program zajišťuje Kariérový a personální servis (KAPS) díky finanční podpoře Evropského sociálního fondu. Celkové náklady na něj činí zhruba 2,8 miliónu korun. Pokud se podaří získat další peníze, hodlá dopravní podnik v budoucnu proškolit všechny své řidiče, řekl v pátek ČTK Jiří Pechek z DPMO.
„Máme dva základní cíle. Jednak se mají řidiči naučit lépe komunikovat s cestujícími. Druhý okruh tréninku je zaměřen na to, aby se řidiči naučili lépe zvládat sami sebe, svůj stres z dopravy a podobně,“ uvedla ředitelka KAPS Edita Bosáková.
Pilotní program trvá 14 měsíců a v těchto dnech vrcholí. Tým odborníků nejprve na vybraném vzorku řidičů zjišťoval, jak umí čelit stresu, relaxovat a komunikovat s lidmi. Poté vznikal vzdělávací program, kterým prošlo 30 řidičů. Do konce roku bude projekt vyhodnocen. „Projekt by měl přinést především lepší spokojenost řidičů s výkonem jejich práce. Měl by je naučit lépe reagovat v provozu i ve vztahu k cestujícímu. Pokud bude řidič spokojenější, bude i nižší fluktuace řidičů. Předpokládáme, že to bude mít zpětný dopad i na cestující,“ řekl Pechek.
Účastníci pětidenních kurzů uvítali zejména skutečnost, že vzdělávání bylo zaměřeno na praxi. Reakce si řidiči zkoušeli v různých modelových situacích.
„Po dlouhé době je to první prospěšné školení. Konflikty s cestujícími nemívám, ale stresy způsobuje zejména nárůst dopravy ve městě,“ soudí Leopold Hoferek, který je za volantem autobusu už 30 let.
Školení považuje za prospěšné i jeho kolega Zbyněk Dadák. „Je dobře, že se učíme čelit stresu, protože je ho stále víc. Provoz je čím dál větší a i cestující jsou náročnější,“ uvedl muž.
V Dopravním podniku města Olomouce pracuje zhruba 250 řidičů. Při nástupu do zaměstnání musejí projít psychologickými testy.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119512/
Preco vzdy a vsade tvrdia porazeny to ze boli znevyhodneni a ze nastala korupcia. Uz mi to zacina pripadat smiesne a tak trochu trapne zaroven. Mimochodom, kedy sa na nieco podobne odhodla Bratislava? Alebo sa budem aj nadalej vozit v 20 a viacrocnych elektrickach? Aj ked treba priznat ze su stale celkom pohodlne .
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119443/
Tendr pražského dopravního podniku na dodávku 250 nízkopodlažních tramvají bude znovu zkoumat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Brněnský krajský soud však vrátil případ úřadu zpět, a vyhověl žalobě jednoho z neúspěšných uchazečů.
(Novinky.cz)
Další zpochybněný tendr...
(Novinky.cz)
Další zpochybněný tendr...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119441/
Jezdíte městskou dopravou? Pokud v Olomouci, tak počítejte s tím, že příští rok mohou jízdenky podražit. Olomoucká radnice jako jediná v kraji zvažuje, že jízdné zvedne. Rozhodovat se bude začátkem nového roku.
Zdražit nebo nezdražit jízdné v tramvajích a autobusech jezdících po Olomouci? O tom budou radní rozhodovat na začátku nového roku.
„Už dlouho je objektivním faktem, že jízdné v Olomouci je jedno z nejnižších nebo možná i nejnižší ze srovnatelných měst. Je proto načase začít se bavit o zvýšení ceny jízdného. Jak diskuse dopadne, ale zatím nevím,“ řekl primátor Martin Novotný (ODS). O korunu více platí lidé za dopravu ve Zlíně a v Ostravě. Naopak v Brně platí také osm korun a město zdražování zatím neplánuje.
Přibyly čtyři nízkopodlažní tramvaje
Olomoucká radnice naposledy zdražovala jízdné v únoru 2005, kdy z trafik zmizely nepřestupní jízdenky za šest korun a základní jízdné zdražilo na osm korun. Služeb dopravního podniku přesto využilo 58,2 milionu lidí. V roce 2004 jich bylo 54,3 milionu.
To je vcelku neobvyklé. Podobný nárůst podobná města nepamatují. „Lidé přišli na to, že v Olomouci je pro pohyb po městě jednodušší a rychlejší nastoupit do tramvaje než se spoléhat na vlastní dopravu. Centrum bývá ucpané, a navíc v něm není kde zaparkovat,“ míní náměstek olomouckého primátora a člen představenstva dopravního podniku Svatopluk Ščudlík (ČSSD).
Do konce října letošního roku Dopravní podnik města Olomouce přepravil 48,3 milionu lidí a rok 2006 je pro něj rokem významných investic. Do jeho vozového parku totiž přibyly čtyři nové nízkopodlažní tramvaje.
V dalších městech Olomouckého kraje radnice o zvyšování ceny jízdenek zatím neuvažují. „Zatím se zde mluvilo jen o tom, že v dohledné době se zdražovat nebude,“ potvrdila mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.
Prostějov, pro který městskou hromadnou dopravu zajišťuje firma FTL, letos dotuje dopravce sedmnácti miliony korun. Jízdenka stojí šest korun. FTL přepraví tři miliony lidí ročně, počet cestujících se nezvedá ani neklesá. „Letos jich možná dokonce bude méně, protože se od města odtrhla místní část Držovice. V Prostějově však lidé stále hodně spoléhají na vlastní dopravu, na kolech jezdí hlavně do práce do průmyslové zóny, kam ještě není hotové autobusové spojení,“ vysvětlila manažerka obchodu FTL Martina Zatloukalová.
Klidní mohou být zatím i obyvatelé Přerova, Šumperka a Zábřeha, kde městskou hromadnou dopravu zajišťuje firma Connex Morava. „Od ledna se nic měnit nebude. Cena jízdného zůstává sedm korun,“ uvedl asistent obchodního ředitele Connexu Michal Pastrňák. Městskou dopravu letos v Přerově využije asi 3,7 milionu lidí. V Šumperku jich bude 800 tisíc a v Zábřehu 370 tisíc.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Zdražit nebo nezdražit jízdné v tramvajích a autobusech jezdících po Olomouci? O tom budou radní rozhodovat na začátku nového roku.
„Už dlouho je objektivním faktem, že jízdné v Olomouci je jedno z nejnižších nebo možná i nejnižší ze srovnatelných měst. Je proto načase začít se bavit o zvýšení ceny jízdného. Jak diskuse dopadne, ale zatím nevím,“ řekl primátor Martin Novotný (ODS). O korunu více platí lidé za dopravu ve Zlíně a v Ostravě. Naopak v Brně platí také osm korun a město zdražování zatím neplánuje.
Přibyly čtyři nízkopodlažní tramvaje
Olomoucká radnice naposledy zdražovala jízdné v únoru 2005, kdy z trafik zmizely nepřestupní jízdenky za šest korun a základní jízdné zdražilo na osm korun. Služeb dopravního podniku přesto využilo 58,2 milionu lidí. V roce 2004 jich bylo 54,3 milionu.
To je vcelku neobvyklé. Podobný nárůst podobná města nepamatují. „Lidé přišli na to, že v Olomouci je pro pohyb po městě jednodušší a rychlejší nastoupit do tramvaje než se spoléhat na vlastní dopravu. Centrum bývá ucpané, a navíc v něm není kde zaparkovat,“ míní náměstek olomouckého primátora a člen představenstva dopravního podniku Svatopluk Ščudlík (ČSSD).
Do konce října letošního roku Dopravní podnik města Olomouce přepravil 48,3 milionu lidí a rok 2006 je pro něj rokem významných investic. Do jeho vozového parku totiž přibyly čtyři nové nízkopodlažní tramvaje.
V dalších městech Olomouckého kraje radnice o zvyšování ceny jízdenek zatím neuvažují. „Zatím se zde mluvilo jen o tom, že v dohledné době se zdražovat nebude,“ potvrdila mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová.
Prostějov, pro který městskou hromadnou dopravu zajišťuje firma FTL, letos dotuje dopravce sedmnácti miliony korun. Jízdenka stojí šest korun. FTL přepraví tři miliony lidí ročně, počet cestujících se nezvedá ani neklesá. „Letos jich možná dokonce bude méně, protože se od města odtrhla místní část Držovice. V Prostějově však lidé stále hodně spoléhají na vlastní dopravu, na kolech jezdí hlavně do práce do průmyslové zóny, kam ještě není hotové autobusové spojení,“ vysvětlila manažerka obchodu FTL Martina Zatloukalová.
Klidní mohou být zatím i obyvatelé Přerova, Šumperka a Zábřeha, kde městskou hromadnou dopravu zajišťuje firma Connex Morava. „Od ledna se nic měnit nebude. Cena jízdného zůstává sedm korun,“ uvedl asistent obchodního ředitele Connexu Michal Pastrňák. Městskou dopravu letos v Přerově využije asi 3,7 milionu lidí. V Šumperku jich bude 800 tisíc a v Zábřehu 370 tisíc.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119413/
Olomoučané si zřejmě příští rok připlatí za jízdu tramvají nebo autobusem po městě. Zdejší radní zvažují, že navrhnou zvýšení ceny jízdenky v městské hromadné dopravě z osmi na deset korun. V ostatních bývalých okresních městech Olomouckého kraje se lidé ničeho podobného zatím obávat nemusejí.
Olomouc chce zdražit veřejné cestování i přesto, že olomouckému dopravnímu podniku enormně narůstá počet cestujících. Jen v loňském roce jich přibylo téměř čtyři miliony a podnik na jízdném vydělal o sedm milionů korun více než v roce 2004.
„To ale nestačí na to, abychom dopravu zkvalitnili. Kvůli narůstajícímu počtu cestujících musíme dokoupit autobusy a modernizovat tramvaje. Přitom jsme na hraně s financemi,“ vysvětlil první náměstek olomouckého primátora a člen představenstva Dopravního podniku Olomouc Svatopluk Ščudlík (ČSSD).
Náměstek Ščudlík chce Olomoučany více motivovat k tomu, aby si místo jednorázových kupovali raději časové jízdenky. Měsíční a čtvrtletní průkazy na tramvaj a městský autobus by proto nechtěl zdražit víc než o dvacet až čtyřicet korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Olomouc chce zdražit veřejné cestování i přesto, že olomouckému dopravnímu podniku enormně narůstá počet cestujících. Jen v loňském roce jich přibylo téměř čtyři miliony a podnik na jízdném vydělal o sedm milionů korun více než v roce 2004.
„To ale nestačí na to, abychom dopravu zkvalitnili. Kvůli narůstajícímu počtu cestujících musíme dokoupit autobusy a modernizovat tramvaje. Přitom jsme na hraně s financemi,“ vysvětlil první náměstek olomouckého primátora a člen představenstva Dopravního podniku Olomouc Svatopluk Ščudlík (ČSSD).
Náměstek Ščudlík chce Olomoučany více motivovat k tomu, aby si místo jednorázových kupovali raději časové jízdenky. Měsíční a čtvrtletní průkazy na tramvaj a městský autobus by proto nechtěl zdražit víc než o dvacet až čtyřicet korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119410/
Zabudování krátkého kolejiště o délce několika metrů do nynější nově pokládané dlažby navrhuje Jiří Boháček, který patří mezi fandy a znalce historie dopravy v Ostravě.
Koleje by měly připomínat, že přes hlavní ostravské náměstí vedla dlouhá desetiletí tramvajová trať, kterou si ještě mnozí pamětníci dobře pamatují.
„Trať vedla přes náměstí od konce předminulého století až do roku 1960. Poté ji nahradily trolejbusy a autobusy a po vzniku pěší zóny dopravní trasa zanikla,“ říká nad fotografiemi starých tramvají Jiří Boháček. Tramvajová trať přetínala dnešní Masarykovo náměstí jako odbočka první a hlavní tramvajové trasy z Přívozu do centra Ostravy a do Vítkovic. Jezdí na ní dnes například linka číslo dvě.
Tato trať vznikla už v roce 1894, odbočka k dnešnímu mostu Miloše Sýkory pak vznikla v roce 1896. Nejprve po ní jezdila tramvaj na parní pohon, od roku 1901 na trať vyjela první elektrická tramvaj.
„Trať přes Masarykovo náměstí vlastně zažila téměř všechny druhy veřejné dopravy, od parní tramvaje, přes elektrické tramvaje normálního rozchodu a elektrické tramvaje úzkého rozchodu po trolejbusy a autobusy,“ líčí Jiří Boháček.
Říká, že koleje zapuštěné do dlažby by mohly mít podobu památníku. „Podobný je v Bohumíně v pěší zóně, kam jezdily tramvaje z Ostravy, a také v Radvanicích v místech, kde tramvajová trať do Orlové a Karviné přejížděla do šedesátých let dnešní Těšínskou ulici,“ říká fanda starých tramvají.
Jiří Boháček se stejně zapálenými nadšenci vydal před dvěma lety knihu o úzkokolejných tramvajových tratích na Ostravsku nazvanou Od koňky k Sedanu, bohatě doprovázenou fotografiemi. A není to, jak říká, zatím kniha poslední.
Kolejiště zabudované do nové dlažby Masarykova náměstí by mělo být podle Jiřího Boháčka symbolické, neboť původní tramvajové koleje se nedochovaly.
V dlažbě by byla zapuštěna pamětní deska s textem, že těmi místy vedla v letech 1896 až 1950 tramvajová trať k Ostravickému mostu a posléze v letech 1950 až 1960 úzkorozchodná tramvajová trať do Michálkovic a Bohumína.
První trať končila v letech 1896 až 1950 výhybnou před dnešním mostem Miloše Sýkory, pozdější úzkorozchodná trať do roku 1960 pokračovala přes most.
„Zatím jde o návrh a záleží na ostravských představitelích, jestli budou s připomínkou významné tramvajové trati přes centrum souhlasit,“ říká Jiří Boháček.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)