Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj ) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
První pasažér se svezl po náměstí Svobody tramvají vedenou z Masarykovy třídy v roce 1901. Chvíli poté přes náměstí vedla další linka - tentokrát na ně tramvaj najížděla z dnešní Kobližné. A po dobudování tratě v ulici Zámečnické v roce 1906 se stal z náměstí přestupní uzel.
„Během války, někdy v letech 1942 až 1943, byla trasa Zámečnickou a Dominikánskou ulicí zrušena. Ale ta z Masarykovy pokračovala dál,“ říká brněnský historik Pavel Šafařík. Až na konci 90. let byla tramvaj číslo 4 na náměstí zrušena a stala se pouze záložní tratí pro případ nouze. „Zpočátku byla jiná situace, jezdila tu ještě tramvaj z Kobližné a po Dominikánské nahoru. V místě, kde se křížily, byl postaven takzvaný hříbek, Brňáci mu říkali gampl. Byl to skutečný tramvajový uzel,“ uvedl šéf brněnských památkářů Petr Kroupa, který sleduje, jak město o smyslu kolejí v centru města uvažovalo a jak se jeho názory měnily.
V 80. letech minulého století to začalo vypadat, že pod středem města dokonce povede tramvaj zahloubená do země. „Ale přišel nějaký soudruh s tím, že tady budou kolektory. Aniž by se nahlas řeklo, že ta eventualita se opouští, opustila se prakticky,“ vypráví Kroupa.
A vzpomíná, jak komunisté vysvětlovali, že až republiku napadnou kapitalisté, budou se Brňané moci díky tramvaji lépe zásobovat pitnou vodou a vozit raněné do lazaretů. „Ze strategických důvodů, aby nás Američani neporazili, se podržela tramvaj na náměstí,“ usmívá se Kroupa.
A když i komunisté začali vážně uvažovat, že tramvaj vymístí z centrálního náměstí, přišel zase dopravní podnik s podivuhodným argumentem: Kudy jezdí tramvaje, tam se v noci neloupí a nevraždí. „Tehdy ještě jezdily tramvaje v noci každou hodinu - a když v noci jede centrem tři minuty tramvaj, zvyšuje se prý bezpečnost,“ vzpomíná, čemu se smál.
Další vysvětlení, že je pro pěší vzdálenost z České po nádraží příliš velká, vzal podle něj za své několikaletými opravami náměstí. „Ukázalo se, že Brňáci mají stejně dlouhé nohy jako jiní lidé a že to ujdou. Pak zas že to bude jen záložní trať, pak že jen pro historickou tramvaj. A teď -máme to tady - zase linka číslo čtyři.“
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Kudy jezdí tramvaje, tam se v noci neloupí a nevraždí. „Tehdy ještě jezdily tramvaje v noci každou hodinu - a když v noci jede centrem tři minuty tramvaj, zvyšuje se prý bezpečnost,“ vzpomíná, čemu se smál.
No, možná to až tak k smíchu není - cosi na tom je. Zvlášť když tramvajáci mají vysílačky.
„Během války, někdy v letech 1942 až 1943, byla trasa Zámečnickou a Dominikánskou ulicí zrušena. Ale ta z Masarykovy pokračovala dál,“ říká brněnský historik Pavel Šafařík. Až na konci 90. let byla tramvaj číslo 4 na náměstí zrušena a stala se pouze záložní tratí pro případ nouze. „Zpočátku byla jiná situace, jezdila tu ještě tramvaj z Kobližné a po Dominikánské nahoru. V místě, kde se křížily, byl postaven takzvaný hříbek, Brňáci mu říkali gampl. Byl to skutečný tramvajový uzel,“ uvedl šéf brněnských památkářů Petr Kroupa, který sleduje, jak město o smyslu kolejí v centru města uvažovalo a jak se jeho názory měnily.
V 80. letech minulého století to začalo vypadat, že pod středem města dokonce povede tramvaj zahloubená do země. „Ale přišel nějaký soudruh s tím, že tady budou kolektory. Aniž by se nahlas řeklo, že ta eventualita se opouští, opustila se prakticky,“ vypráví Kroupa.
A vzpomíná, jak komunisté vysvětlovali, že až republiku napadnou kapitalisté, budou se Brňané moci díky tramvaji lépe zásobovat pitnou vodou a vozit raněné do lazaretů. „Ze strategických důvodů, aby nás Američani neporazili, se podržela tramvaj na náměstí,“ usmívá se Kroupa.
A když i komunisté začali vážně uvažovat, že tramvaj vymístí z centrálního náměstí, přišel zase dopravní podnik s podivuhodným argumentem: Kudy jezdí tramvaje, tam se v noci neloupí a nevraždí. „Tehdy ještě jezdily tramvaje v noci každou hodinu - a když v noci jede centrem tři minuty tramvaj, zvyšuje se prý bezpečnost,“ vzpomíná, čemu se smál.
Další vysvětlení, že je pro pěší vzdálenost z České po nádraží příliš velká, vzal podle něj za své několikaletými opravami náměstí. „Ukázalo se, že Brňáci mají stejně dlouhé nohy jako jiní lidé a že to ujdou. Pak zas že to bude jen záložní trať, pak že jen pro historickou tramvaj. A teď -máme to tady - zase linka číslo čtyři.“
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Kudy jezdí tramvaje, tam se v noci neloupí a nevraždí. „Tehdy ještě jezdily tramvaje v noci každou hodinu - a když v noci jede centrem tři minuty tramvaj, zvyšuje se prý bezpečnost,“ vzpomíná, čemu se smál.
No, možná to až tak k smíchu není - cosi na tom je. Zvlášť když tramvajáci mají vysílačky.
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/11.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/118085/
Práce na nové plzeňské lince zřejmě začnou jen pokud přispěje Brusel
Dvě zprávy, které se týkají projektu nové trolejbusové trati do plzeňské industriální zóny Borská pole. Ta dobrá: město v těchto dnech získalo příslušné stavební povolení. A ta špatná?
Je dost možné, že zmíněné povolení zase bez užitku propadne. Stavební úřad totiž nařídil, že stavba musí začít do dvou let a skončit do konce roku 2009. A zatím není vůbec jisté, zda do té doby radnice sežene potřebné peníze.
Trolejbusová trať na Borská pole, kam každý den dojíždějí tisíce lidí za prací, studiem i obchody, má vést od Jižního nádraží k Panasoniku, a to hlavně Borskou a Folmavskou ulicí. Cena za 3,6 kilometru dlouhou linku přesahuje 120 miliónů korun. „Pokud se nám podaří získat dotaci alespoň ve výši sedmdesáti osmdesáti miliónů, termín stihneme. Pokud příspěvek nedostaneme, tak nevím,“ řekl Právu náměstek plzeňského primátora Jiří Uhlík (ODS).
„O stavbě trati by samozřejmě rozhodovalo zastupitelstvo. Osobně si myslím, že má město větší priority západní okruh, obchvat Roudné, průtah podél Klatovské,“ dodal Uhlík.
Radnice mohla na tyto účely už letos čerpat evropské peníze. Nabídka z Bruselu byla však tak nízká, šlo o pouhých devět miliónů korun, že ji město odmítlo. „Pokud bude existovat nějaká možnost, tak se pokusíme v příštím roce získat z evropských dotačních titulů větší podíl,“ sdělil Uhlík.
Drážní stavební povolení má plánovaná trať už od července a s projektem se počítalo i při už prováděných úpravách dotčených komunikací.
„Například při rekonstrukci Borské se rovnou osazovaly kombinované stožáry pro trakční vedení a veřejné osvětlení, na stejné ulici přibyl také nový zastávkový záliv pro budoucí linku,“ poznamenal Uhlík.
Na Borská pole zatím jezdí jen autobusy. Výhledově se uvažuje nejen o trolejbusu, ale i o prodloužení tramvajové tratě číslo čtyři.
(Právo)
Dvě zprávy, které se týkají projektu nové trolejbusové trati do plzeňské industriální zóny Borská pole. Ta dobrá: město v těchto dnech získalo příslušné stavební povolení. A ta špatná?
Je dost možné, že zmíněné povolení zase bez užitku propadne. Stavební úřad totiž nařídil, že stavba musí začít do dvou let a skončit do konce roku 2009. A zatím není vůbec jisté, zda do té doby radnice sežene potřebné peníze.
Trolejbusová trať na Borská pole, kam každý den dojíždějí tisíce lidí za prací, studiem i obchody, má vést od Jižního nádraží k Panasoniku, a to hlavně Borskou a Folmavskou ulicí. Cena za 3,6 kilometru dlouhou linku přesahuje 120 miliónů korun. „Pokud se nám podaří získat dotaci alespoň ve výši sedmdesáti osmdesáti miliónů, termín stihneme. Pokud příspěvek nedostaneme, tak nevím,“ řekl Právu náměstek plzeňského primátora Jiří Uhlík (ODS).
„O stavbě trati by samozřejmě rozhodovalo zastupitelstvo. Osobně si myslím, že má město větší priority západní okruh, obchvat Roudné, průtah podél Klatovské,“ dodal Uhlík.
Radnice mohla na tyto účely už letos čerpat evropské peníze. Nabídka z Bruselu byla však tak nízká, šlo o pouhých devět miliónů korun, že ji město odmítlo. „Pokud bude existovat nějaká možnost, tak se pokusíme v příštím roce získat z evropských dotačních titulů větší podíl,“ sdělil Uhlík.
Drážní stavební povolení má plánovaná trať už od července a s projektem se počítalo i při už prováděných úpravách dotčených komunikací.
„Například při rekonstrukci Borské se rovnou osazovaly kombinované stožáry pro trakční vedení a veřejné osvětlení, na stejné ulici přibyl také nový zastávkový záliv pro budoucí linku,“ poznamenal Uhlík.
Na Borská pole zatím jezdí jen autobusy. Výhledově se uvažuje nejen o trolejbusu, ale i o prodloužení tramvajové tratě číslo čtyři.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117779/
Dopravní společnost Zlín-Otrokovice eviduje měsíčně na čtyři desítky věcí, které v trolejbusech a autobusech zapomenou nebo ztratí cestující. Kromě obvyklých dokladů, čepic, brýlí a deštníků přitom již řidiči nalezli ve vozech také hole, naslouchátko či rentgenové snímky. Ne vždy se majitel najde.
Ztracené předměty uschová firma jen týden
„Už se stalo, že někdo v trolejbusu ztratil také malé dítě. Naštěstí se brzy spojil s dispečinkem a dispečer vysílačkou se všemi řidiči. Dítě se rychle našlo a mohlo se vrátit domů,“ uvedl vedoucí dopravního úseku Pavel Nosálek.
Pokud řidič najde zapomenutou věc, odevzdá ji v sídle firmy. Tam, kde je to možné, tedy hlavně u dokladů, pošle společnost dopis s výzvou, aby si věc přišel majitel převzít. „Ostatní předměty schováváme jeden týden, a když se o ně sám nikdo nepřihlásí, předáváme je oddělení ztrát a nálezů zlínského magistrátu,“ uvedla Alena Vyskupová z dopravního podniku. Na radnici se mohou lidé dopátrat ztracených věcí ještě rok. Jsou i případy, kdy si majitel vzpomene na svou věc zapomenutou ve vozidle krátce po vystoupení. „V takovém případě je nejlepší zatelefonovat dispečerovi. Když se věc najde, lze dohodnout místo, kde si může cestující na příslušný vůz počkat a svou věc si hned převzít,“ řekl Nosálek.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Ztracené předměty uschová firma jen týden
„Už se stalo, že někdo v trolejbusu ztratil také malé dítě. Naštěstí se brzy spojil s dispečinkem a dispečer vysílačkou se všemi řidiči. Dítě se rychle našlo a mohlo se vrátit domů,“ uvedl vedoucí dopravního úseku Pavel Nosálek.
Pokud řidič najde zapomenutou věc, odevzdá ji v sídle firmy. Tam, kde je to možné, tedy hlavně u dokladů, pošle společnost dopis s výzvou, aby si věc přišel majitel převzít. „Ostatní předměty schováváme jeden týden, a když se o ně sám nikdo nepřihlásí, předáváme je oddělení ztrát a nálezů zlínského magistrátu,“ uvedla Alena Vyskupová z dopravního podniku. Na radnici se mohou lidé dopátrat ztracených věcí ještě rok. Jsou i případy, kdy si majitel vzpomene na svou věc zapomenutou ve vozidle krátce po vystoupení. „V takovém případě je nejlepší zatelefonovat dispečerovi. Když se věc najde, lze dohodnout místo, kde si může cestující na příslušný vůz počkat a svou věc si hned převzít,“ řekl Nosálek.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117660/
Další informace o historii tramvajové dopravy v tomto městě lze najít třeba na stránce
http://tramvaje.ustecketramvaje.com/1.htm
http://tramvaje.ustecketramvaje.com/1.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117345/
Seriál MF DNES představuje největší zajímavosti v historii Ústí nad Labem. Ústecká „nej“ sestavili zdejší historici a jejich přehlídku můžete vidět v městských trolejbusech. O „nej“ vznikne i film.
Z Ústí nad Labem až do Bíliny by bylo možné dojet tramvají, kdyby se narovnaly všechny koleje, které kdysi křižovaly ústecké ulice. Když v roce 1953 dosáhla ústecká tramvajová dráha svého maxima 36 kilometrů, stala se nejdelší v českých zemích. Rozsáhlejší síť už měli jen v Praze a Brně, ale tam užívali pro své tramvaje širokorozchodné železniční kolejiště. Ústí zároveň mělo nejníže položenou tramvajovou trať v republice.
Tramvaje vozily cestující, ale také uhlí nebo sudy s pivem
Prudce se rozvíjející severočeská průmyslová metropole potřebovala na konci 19. století nutněměstskou hromadnou dopravu. V Teplicích i Chomutově už tramvaje jezdily, když se v roce 1899 s výstavbou první trati v Ústí teprve začínalo. Investor zvolil typ dráhy o rozchodu 1000 mm, který byl v Evropě standardní. Představoval pro provoz v městské zástavbě vhodnější typ než klasický železniční rozchod 1430 mm. Umožňoval totiž budovat menší poloměry zatáček a také byl levnější.
Za prvních deset let provozu se podařilo vybudovat sotva 10 kilometrů dráhy. Tramvaje směly jezdit maximálně 10 km/h v zástavbě a 15 km/h mimo ni, v některých úsecích panovalo omezení dokonce jen na 5 km/h. Spoje však jezdily velkoryse, přes den v sedmiminutovém intervalu a v noci co půl hodiny.
Tramvaje nevozily pouze pasažéry, ale také uhlí do vlastní elektrárny i soukromým odběratelům. Později dopravní podnik rozšířil služby i na přepravu balíčků. Nákladní tramvaje vozily třeba sudy s pivem a po bombardování města v dubnu 1945 vyvážely suť ze zničených domů.
Trať, která byla chloubou, připravila o život třicet lidí
Na svůj primát v délce trati si ústecká doprava založila roku 1911. Tehdy už byla v majetku města a to se rozhodlo vybudovat trať až na Telnici na úpatí Krušných hor. Trať měřila přes sedm kilometrů a konečná byla ve výšce 220 metrů nad mořem. Vzhledem k tomu, že v centru města vedla nejníže položená trať v českých zemích podél břehu Labe na úrovni 135 metrů, byl výškový rozdíl 85 metrů asi ten největší, který tramvaje u nás kdy překonávaly.
Jízda z Telnice se ovšem také stala osudnou třiceti cestujícím, kteří zemřeli v červenci 1947, když příliš rozjetá tramvaj vykolejila a narazila do stojícího vozu. Je to dodnes nejtragičtější nehoda městské hromadné dopravy v Evropě.
V roce 1953 po prodloužení trati až ke střekovskému nádraží dosáhla dráha vrcholu. Pak už to šlo s tramvajemi v Ústí z kopce. V roce 1954 byla zrušena trať na Telnici a v roce 1960 padlo rozhodnutí o zrušení úplně celé tramvajové dopravy a jejím nahrazení autobusy. Léta budovaná a propracovaná dopravní síť zmizela během deseti let. Brzy ale došlo všem, že to byla velká chyba, a tak se město už v roce 1988 vrátilo k ekologické dopravě, byť tentokrát ve formě trolejbusů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Z Ústí nad Labem až do Bíliny by bylo možné dojet tramvají, kdyby se narovnaly všechny koleje, které kdysi křižovaly ústecké ulice. Když v roce 1953 dosáhla ústecká tramvajová dráha svého maxima 36 kilometrů, stala se nejdelší v českých zemích. Rozsáhlejší síť už měli jen v Praze a Brně, ale tam užívali pro své tramvaje širokorozchodné železniční kolejiště. Ústí zároveň mělo nejníže položenou tramvajovou trať v republice.
Tramvaje vozily cestující, ale také uhlí nebo sudy s pivem
Prudce se rozvíjející severočeská průmyslová metropole potřebovala na konci 19. století nutněměstskou hromadnou dopravu. V Teplicích i Chomutově už tramvaje jezdily, když se v roce 1899 s výstavbou první trati v Ústí teprve začínalo. Investor zvolil typ dráhy o rozchodu 1000 mm, který byl v Evropě standardní. Představoval pro provoz v městské zástavbě vhodnější typ než klasický železniční rozchod 1430 mm. Umožňoval totiž budovat menší poloměry zatáček a také byl levnější.
Za prvních deset let provozu se podařilo vybudovat sotva 10 kilometrů dráhy. Tramvaje směly jezdit maximálně 10 km/h v zástavbě a 15 km/h mimo ni, v některých úsecích panovalo omezení dokonce jen na 5 km/h. Spoje však jezdily velkoryse, přes den v sedmiminutovém intervalu a v noci co půl hodiny.
Tramvaje nevozily pouze pasažéry, ale také uhlí do vlastní elektrárny i soukromým odběratelům. Později dopravní podnik rozšířil služby i na přepravu balíčků. Nákladní tramvaje vozily třeba sudy s pivem a po bombardování města v dubnu 1945 vyvážely suť ze zničených domů.
Trať, která byla chloubou, připravila o život třicet lidí
Na svůj primát v délce trati si ústecká doprava založila roku 1911. Tehdy už byla v majetku města a to se rozhodlo vybudovat trať až na Telnici na úpatí Krušných hor. Trať měřila přes sedm kilometrů a konečná byla ve výšce 220 metrů nad mořem. Vzhledem k tomu, že v centru města vedla nejníže položená trať v českých zemích podél břehu Labe na úrovni 135 metrů, byl výškový rozdíl 85 metrů asi ten největší, který tramvaje u nás kdy překonávaly.
Jízda z Telnice se ovšem také stala osudnou třiceti cestujícím, kteří zemřeli v červenci 1947, když příliš rozjetá tramvaj vykolejila a narazila do stojícího vozu. Je to dodnes nejtragičtější nehoda městské hromadné dopravy v Evropě.
V roce 1953 po prodloužení trati až ke střekovskému nádraží dosáhla dráha vrcholu. Pak už to šlo s tramvajemi v Ústí z kopce. V roce 1954 byla zrušena trať na Telnici a v roce 1960 padlo rozhodnutí o zrušení úplně celé tramvajové dopravy a jejím nahrazení autobusy. Léta budovaná a propracovaná dopravní síť zmizela během deseti let. Brzy ale došlo všem, že to byla velká chyba, a tak se město už v roce 1988 vrátilo k ekologické dopravě, byť tentokrát ve formě trolejbusů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117342/
V pondělí ráno se v Praze 6 srazil autobus a tramvaj. Při nehodě byli podle záchranářů zraněni tři lidé, které sanitky odvezly do nemocnice. Podle pražské policie byl provoz na místě obnoven po osmé hodině, dopravu řídili policisté.
Nehoda se stala kolem sedmé hodiny na křižovatce ulic Plzeňská a Makovského ve směru z centra města. "Zraněné jsme odvezli do nemocnice v Motole," uvedla mluvčí pražské záchranné služby Simona Cigánková. Vážné zranění ruky utrpěl pětatřicetiletý muž, který skončil na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a lékaři ho museli napojit na umělou podporu dýchání. Další muž a žena byli zraněni lehce.
Podle dopravního podniku byli všichni zranění z autobusu na lince číslo 225, který se srazil s tramvajovou soupravou číslo 10. Škoda byla předběžně vyčíslena na půl miliónu.
(Novinky.cz)
Jak vidno, i v tomto případě "zvítězilo" vozidlo kolejové...
Nehoda se stala kolem sedmé hodiny na křižovatce ulic Plzeňská a Makovského ve směru z centra města. "Zraněné jsme odvezli do nemocnice v Motole," uvedla mluvčí pražské záchranné služby Simona Cigánková. Vážné zranění ruky utrpěl pětatřicetiletý muž, který skončil na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a lékaři ho museli napojit na umělou podporu dýchání. Další muž a žena byli zraněni lehce.
Podle dopravního podniku byli všichni zranění z autobusu na lince číslo 225, který se srazil s tramvajovou soupravou číslo 10. Škoda byla předběžně vyčíslena na půl miliónu.
(Novinky.cz)
Jak vidno, i v tomto případě "zvítězilo" vozidlo kolejové...
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/4.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117321/
Emil :
ucel splnuje ocekavani Olomoucanu. i ja jsem ji jiz "Vanovkou" svezl a byl jsem velmi mile prekvapen. konecne ma DPMO dve tramvaje, ktere jezdi pres historicke centrum a jsou alespon castecne nizkopodlazni. navic na lince ctyri zajizdeji za do Pavlovicek.
ucel splnuje ocekavani Olomoucanu. i ja jsem ji jiz "Vanovkou" svezl a byl jsem velmi mile prekvapen. konecne ma DPMO dve tramvaje, ktere jezdi pres historicke centrum a jsou alespon castecne nizkopodlazni. navic na lince ctyri zajizdeji za do Pavlovicek.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117023/
Zbynek:
dik za odkazy - no nevyzera to dizajnovo najestetickejsie, ale dufam, ze ucel splni ocakavania Olomoucanov....
K tej 4 v Brne: Nemam kedy sledovat vsetky mesta sveta
, ale toto ma zaujalo. Do Brna som chodieval rad, a spustnute kolaje v centre ma velmi netesili. Je ta 4ka jav trvaly, ci pokusny? A kde budu vianocne trhy? Minuly rok sa rozkladali aj na kolajach...
zeby priamo v saline c 4
?
dik za odkazy - no nevyzera to dizajnovo najestetickejsie, ale dufam, ze ucel splni ocakavania Olomoucanov....
K tej 4 v Brne: Nemam kedy sledovat vsetky mesta sveta
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/33.gif)
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/2.gif)
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/14.gif)
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/56.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/117011/
Z VAŠICH DOPISŮ
Velmi mne potěšilo, že se po delší době tramvaj číslo 4 do centra vrátila, a doufám, že to není jen dočasné. Navštívil jsem pár měst na západ od našich hranic a tramvaje v pěší zóně v centru jsou tam zcela běžnou a dobře fungující záležitostí. Tramvaj umožňuje mimo jiné starším a méně pohyblivým spoluobčanům dostat se do centra na náměstí Svobody, na Zelný rynk atd. Nejen solidarita s těmito lidmi by měla být pádným argumentem pro tramvaj v Masarykově ulici.
Když jsem četl nedávno příspěvky ve Vašem deníku, s údivem jsem se ptal, kde bylo dosud těch několik protestujících proti tramvajím, když Masarykovou denně projíždělo a stále projíždí nespočet taxíků, drahých černých aut s kouřovými skly a jiných výjimečných lidí?
Proč neprotestují proti tomuto, dle mého názoru, mnohem nebezpečnějšímu a nepříjemnějšímu jevu?
Já osobně při jízdě tramvají Masarykovou opět objevuji poezii historického centra, která se mi již díky dřívějším opravám a změnám artiklu v obchodech v posledním desetiletí poněkud vzdalovala.
Doufám, že zvítězí zdravý rozum, brněnská „šalina“ bude nadále dotvářet kolorit historického centra a srdce Brna, a naopak bude učiněna přítrž vjezdu veškerých automobilů mimo nezbytné zásobování v okrajových dobách dne. Považuji to za cestu ke kulturní, vyspělé Evropě, nikoliv na Balkán, kde mají navrch také hlavně ti výjimeční za kouřovými skly.
O autorovi| JIŘÍ ZDRAŽIL, Brno
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Velmi mne potěšilo, že se po delší době tramvaj číslo 4 do centra vrátila, a doufám, že to není jen dočasné. Navštívil jsem pár měst na západ od našich hranic a tramvaje v pěší zóně v centru jsou tam zcela běžnou a dobře fungující záležitostí. Tramvaj umožňuje mimo jiné starším a méně pohyblivým spoluobčanům dostat se do centra na náměstí Svobody, na Zelný rynk atd. Nejen solidarita s těmito lidmi by měla být pádným argumentem pro tramvaj v Masarykově ulici.
Když jsem četl nedávno příspěvky ve Vašem deníku, s údivem jsem se ptal, kde bylo dosud těch několik protestujících proti tramvajím, když Masarykovou denně projíždělo a stále projíždí nespočet taxíků, drahých černých aut s kouřovými skly a jiných výjimečných lidí?
Proč neprotestují proti tomuto, dle mého názoru, mnohem nebezpečnějšímu a nepříjemnějšímu jevu?
Já osobně při jízdě tramvají Masarykovou opět objevuji poezii historického centra, která se mi již díky dřívějším opravám a změnám artiklu v obchodech v posledním desetiletí poněkud vzdalovala.
Doufám, že zvítězí zdravý rozum, brněnská „šalina“ bude nadále dotvářet kolorit historického centra a srdce Brna, a naopak bude učiněna přítrž vjezdu veškerých automobilů mimo nezbytné zásobování v okrajových dobách dne. Považuji to za cestu ke kulturní, vyspělé Evropě, nikoliv na Balkán, kde mají navrch také hlavně ti výjimeční za kouřovými skly.
O autorovi| JIŘÍ ZDRAŽIL, Brno
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/116990/
A ještě jsem našel jeden odkaz se snímky přímo z Olomouce:
http://www.ustecketramvaje.com/cr/ol/ol1.htm
http://www.ustecketramvaje.com/cr/ol/ol1.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/116819/
ad EMIL:
Třeba tady:
Stránka:
http://www.dpo.cz/aktuality/raildays.htm
Prospekt:
http://www.dpo.cz/aktuality/raildays2006/expozice/vario_lf.pdf
Třeba tady:
Stránka:
http://www.dpo.cz/aktuality/raildays.htm
Prospekt:
http://www.dpo.cz/aktuality/raildays2006/expozice/vario_lf.pdf
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/116815/
Ředitel dopravního podniku Vladimír Menšík tvrdí, že podobné nejsou nikde jinde na světě
Dvě nové nízkopodlažní tramvaje Vario slavnostně uvedli ve čtvrtek do provozu v Olomouci. Jde o jednočlánkové čtyřnápravové vozidlo s asynchronními motory od firmy Pragoimex vyrobené podle požadavků Dopravního podniku města Olomouce(DPMO).
„Jsou to první vozy tohoto typu v Česku a prakticky i na světě,“ pochlubil se ředitel DPMO Vladimír Menšík s tím, že ve srovnání se staršími typy vozidel mají Varia výkonnější motory a nižší spotřebu trakční energie.
Rozměrově se podobají tramvajím T3. Jejich délka je 16,2 metru, šířka 2,48 metru. Bez cestujících je hmotnost jednoho vozidla 21 tun. Maximální počet pasažérů je pak 112.
Lidé už tramvaje Vario v Olomouci mohli vidět na lince číslo 4, kde budou od pátku nasazeny do pravidelného provozu, a to v rámci určovacích zkoušek.
„Po staré trase, tedy historickým centrem města, budou moci jezdit až po její rekonstrukci, kterou zahajujeme v dubnu příštího roku,“ uvedl Menšík.
Nové tramvaje byly podle něj zakoupeny v rámci projektu Bezbariérová Olomouc, který je spolufinancován ministerstvem dopravy z programu Podpora obnovy vozidel regionální a městské dopravy a olomouckou radnicí.
„Cena jednoho vozidla činí zhruba 18 miliónů korun, 9,5 miliónu byl státní příspěvek a zbytek jsme uhradili z provozní dotace od města,“ vysvětlil Menšík a rok 2006 označil z pohledu DPMO za „rok tramvají.“ „Poprvé v novodobé historii dopravního podniku jsme v jednom roce zakoupili pět nových tramvají. Mimo vozidel Vario to byly tři Tria, z nichž dvě již po městě jezdí a třetí bude uvedena do provozu v pátek,“ konstatoval Menšík s tím, že letošní náklady na tramvaje představují zhruba 140 miliónů korun.
„Momentálně máme devět částečně nízkopodlažních vozů, přičemž s obnovou i modernizací chceme pokračovat i do budoucna. Má představa je taková, že z pětadvaceti starých tramvají, které máme, ročně zmodernizujeme čtyři na Varia, a to tak, že běžný cestující je od nových nepozná. Rekonstrukce jednoho vozu bude asi o pět miliónů levnější,“ dodal Menšík a zároveň informoval, že ve druhém pololetí příštího roku DPMO pořídí i třetí novou tramvaj Vario. „Bez dotací by to ale pochopitelně nešlo,“ zdůraznil Menšík.
(Právo)
Dvě nové nízkopodlažní tramvaje Vario slavnostně uvedli ve čtvrtek do provozu v Olomouci. Jde o jednočlánkové čtyřnápravové vozidlo s asynchronními motory od firmy Pragoimex vyrobené podle požadavků Dopravního podniku města Olomouce(DPMO).
„Jsou to první vozy tohoto typu v Česku a prakticky i na světě,“ pochlubil se ředitel DPMO Vladimír Menšík s tím, že ve srovnání se staršími typy vozidel mají Varia výkonnější motory a nižší spotřebu trakční energie.
Rozměrově se podobají tramvajím T3. Jejich délka je 16,2 metru, šířka 2,48 metru. Bez cestujících je hmotnost jednoho vozidla 21 tun. Maximální počet pasažérů je pak 112.
Lidé už tramvaje Vario v Olomouci mohli vidět na lince číslo 4, kde budou od pátku nasazeny do pravidelného provozu, a to v rámci určovacích zkoušek.
„Po staré trase, tedy historickým centrem města, budou moci jezdit až po její rekonstrukci, kterou zahajujeme v dubnu příštího roku,“ uvedl Menšík.
Nové tramvaje byly podle něj zakoupeny v rámci projektu Bezbariérová Olomouc, který je spolufinancován ministerstvem dopravy z programu Podpora obnovy vozidel regionální a městské dopravy a olomouckou radnicí.
„Cena jednoho vozidla činí zhruba 18 miliónů korun, 9,5 miliónu byl státní příspěvek a zbytek jsme uhradili z provozní dotace od města,“ vysvětlil Menšík a rok 2006 označil z pohledu DPMO za „rok tramvají.“ „Poprvé v novodobé historii dopravního podniku jsme v jednom roce zakoupili pět nových tramvají. Mimo vozidel Vario to byly tři Tria, z nichž dvě již po městě jezdí a třetí bude uvedena do provozu v pátek,“ konstatoval Menšík s tím, že letošní náklady na tramvaje představují zhruba 140 miliónů korun.
„Momentálně máme devět částečně nízkopodlažních vozů, přičemž s obnovou i modernizací chceme pokračovat i do budoucna. Má představa je taková, že z pětadvaceti starých tramvají, které máme, ročně zmodernizujeme čtyři na Varia, a to tak, že běžný cestující je od nových nepozná. Rekonstrukce jednoho vozu bude asi o pět miliónů levnější,“ dodal Menšík a zároveň informoval, že ve druhém pololetí příštího roku DPMO pořídí i třetí novou tramvaj Vario. „Bez dotací by to ale pochopitelně nešlo,“ zdůraznil Menšík.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/116792/
Už pošestnácté vyjede 5. prosince odpoledne v 15.05 hodin ze zastávky Alessandra na Slezském Předměstí typicky vyzdobený Mikulášský trolejbus. Tradiční akci organizuje pro nejmenší cestující Dopravní podnik města Hradce Králové.
Děti se nejen svezou v kloubovém trolejbusu TR15, ale spolu s Mikulášem, andělem a čerty prožijí mnoho příjemných zážitků. Všechny navíc budou obdarovány drobnými dárky, většinou však za pěknou básničku nebo písničku. Také za volantem vozu bude sedět Mikuláš. O přestávkách na konečných stanicích, tedy u Hlavního nádraží Českých drah, v Malšovicích na zastávce U Čechů a na Novém Hradci Králové pak bude akce probíhat venku. Jízdné je jako každoročně při této jízdě zdarma pro všechny děti a jejich doprovod. Trasa jízdy: v 15.05 hodin odjezd ze zastávky Alessandria, Komenského ulicí a kolem Zimního stadiónu na Nový Hradec Králové (příjezd cca v 15.40 hodin), v 16.07 hodin z Nového HK po trase linky č. 2 na Hlavní nádraží (16.43 hod.), v 17.10 hodin z Hlavního nádraží po trase linky č. 7 do Malšovic (17.34 hodin), v 18.00 hodin z Malšovic zpět po trase linky č. 7 na zastávku Stará nemocnice, Průmyslová škola a po trase linky č. 6 k Alessandrii, kde akce končí.
Podrobný jízdní řád bude vyvěšen na zastávkách a ve vozidlech městské hromadné dopravy a uveden na internetových stránkách dopravního podniku.
(Právo)
Děti se nejen svezou v kloubovém trolejbusu TR15, ale spolu s Mikulášem, andělem a čerty prožijí mnoho příjemných zážitků. Všechny navíc budou obdarovány drobnými dárky, většinou však za pěknou básničku nebo písničku. Také za volantem vozu bude sedět Mikuláš. O přestávkách na konečných stanicích, tedy u Hlavního nádraží Českých drah, v Malšovicích na zastávce U Čechů a na Novém Hradci Králové pak bude akce probíhat venku. Jízdné je jako každoročně při této jízdě zdarma pro všechny děti a jejich doprovod. Trasa jízdy: v 15.05 hodin odjezd ze zastávky Alessandria, Komenského ulicí a kolem Zimního stadiónu na Nový Hradec Králové (příjezd cca v 15.40 hodin), v 16.07 hodin z Nového HK po trase linky č. 2 na Hlavní nádraží (16.43 hod.), v 17.10 hodin z Hlavního nádraží po trase linky č. 7 do Malšovic (17.34 hodin), v 18.00 hodin z Malšovic zpět po trase linky č. 7 na zastávku Stará nemocnice, Průmyslová škola a po trase linky č. 6 k Alessandrii, kde akce končí.
Podrobný jízdní řád bude vyvěšen na zastávkách a ve vozidlech městské hromadné dopravy a uveden na internetových stránkách dopravního podniku.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/116560/
Cestující v Ostravě za hromadnou dopravu zaplatí o 7 až 11 procent více. Rozhodli o tom radní města. Patnáctiminutová jízdenka zdraží od Nového roku z 9 na 10 korun, 45minutová pak ze 13 na 14 korun. Pokud si cestující kupuje jízdenku přímo u řidiče, musí počítat s dalšími čtyřmi korunami navíc. Cestující více zaplatí i za takzvané měsíčníky. Jednozónová jízdenka na celý měsíc (30 dní) tak bude stát 241 korun (proti dosavadním 226), dvouzónová 314 (294) a celoměstská 459 (429).
(Právo)
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/116559/
Když revizor v městské dopravě v Hradci Králové požádal matku se dvěma dětmi o předložení jízdenky, dočkal se útoku. Žena mu rozbila brýle a uštědřila tržnou ránu. „Přivolaná hlídka městské policie poučila napadeného revizora, že může podat trestní oznámení a doporučila mu lékařské ošetření. Ženu a její malé děti, které celou dobu hlasitě brečely, strážníci propustili,“ uvedla mluvčí strážníků Eva Čížková.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Byla to blondýnka - nebo úplně naopak?
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Byla to blondýnka - nebo úplně naopak?
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/26.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/116128/
Zda tramvajová linka bude i po zkušebním provozu jezdit přes Masarykovu ulici a náměstí Svobody, rozhodnou nejen radní, ale i lidé. Brňanům ani odborníkům se tento nápad příliš nelíbí.
Brno - Má se Masarykovou ulicí jen tak brouzdat, jak by náleželo hlavní třídě města? Nebo si už Brňané zvykli na to, že musí uskakovat tramvajím? A co náměstí Svobody - je vůbec ještě náměstím, nebo už jen rozšířenou ulicí, když po něm co pět minut projede tramvaj? Odpovědi na tyto otázky budou vbrzku hledat nejen radní a zastupitelé města, ale i odborníci a sami Brňané. O definitivním návratu linky číslo 4 na trasu mezi Českou ulicí a hlavním nádražím začne město rozhodovat už počátkem roku.
Proti této možnosti stojí i dosavadní varianta, platná už od konce 90. let 20. století - a sice že jsou koleje na náměstí ponechány jen pro případ nouze. „Nejpozději v roce 2008 se bude rekonstruovat ulice Husova a v té době bude přes náměstí jezdit v náhradní trase tramvaj v pravidelném režimu,“ vysvětluje radní Martin Ander (SZ), který má na starosti koncepci rozvoje Brna.
A je tu i další možnost - že by mezi hlavním nádražím a Českou ulicí jezdila v pravidelných intervalech kyvadlová historická tramvaj. „Pro všechny varianty existují dobré argumenty,“ dodává Ander.
„To není náměstí, ale průtah“
Nedávno opravené náměstí Svobody, přes které „čtyřka“ nyní jezdí, žádného architekta nemá. Výrazně do něj však zasáhli dva brněnští architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Z jejich ateliéru vzešel návrh na prosklený dům Omega vedle cukrárny U Mamlasů a také na kašnu s verši Jana Skácela.
„Nepřívětivost náměstí Svobody spočívá právě v tom, že má středem natažené koleje. Mělo by tam spíš něco ,zavazet‘. Nejvíc by pomohlo, kdyby v místě naznačeného kostela skutečný kostel stál,“ myslí si architekt Kuba. Na Masarykově už mu tramvaj tolik nevadí. „Je to brněnská tradice, uskakovat na Masarykově ulici před tramvají. Ale samozřejmě tramvaj v Masarykově znamená i průjezd náměstím, kde je to jednoznačný problém.“
Jeho kolega by však koleje nechtěl ani na hlavní brněnské třídě. „Nejen na náměstí, ale i na Masarykově by mělo něco ,zavazet‘, aby nebyla jen koridorem pro pěší dopravu vedenou po kolejích. V létě zahrádky, také ostrůvky zeleně s lavičkami. Měla by být ulicí pobytovou, aby se na ní lidé zastavili,“ domnívá se Tomáš Pilař.
Tramvaj od listopadu v tříměsíčním zkušebním režimu projíždí pod okny kanceláře ředitele Národního památkového ústavu. A Petr Kroupa ji tam vidí velmi nerad. „Otcové města chtěli opravit náměstí, tak ho jen vydláždili, aby se tady lépe chodilo. To je v pořádku, že se lépe chodí. Už tím vlastně naznačili, že je náměstí průtah. A teď sem pustili tramvaj. Má to charakter ulice. Nemám pocit, že jsem na hlavním brněnském náměstí,“ vysvětluje Kroupa. „Je to dopravní tepna. Musíme si tedy říct, kde jinde uděláme v Brně střed města bez kolejí, kam ho posuneme,“ navrhuje s nadsázkou.
Dopravní podnik: Koleje jsou důležité
Největšími zastánci kolejí na náměstí Svobody jsou lidé z dopravního podniku. „Tramvajová trať přes náměstí je velmi důležitá. Slouží jako záložní v případě problémů na ulici Husově či Rooseveltově,“ říká mluvčí Hana Pohanová. O budoucnosti a využití kolejí minulý týden jednalo i představenstvo dopravního podniku. Hlavním argumentem pro ponechání tramvaje je zvýšení komfortu pro cestující.
„Je řada lidí, kteří by uvítali přijet na náměstí tramvají - třeba maminky s malými dětmi, důchodci a možná i turisté,“ říká radní a člen představenstva dopravního podniku Martin Ander.
Zároveň ví i o lidech, kteří na náměstí a Masarykově ulici bydlí, tramvaj je obtěžuje, a dokonce píší petice. A také o těch, kteří si přejí využívat náměstí a Masarykovu ulici pouze jako pěší zónu. „Ty taky chápu. A proto myslím, že je potřeba při rozhodování využít zájmu lidí o město. Budeme rozhodovat na základě požadavků Brňanů,“ vysvětluje radní odpovědný za rozvoj