Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj ) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Včera vpodvečer se zastavily tramvaje u holešovického Výstaviště. Důvod? Stržené troleje pod železničním viaduktem. „Řidič potom z místa odjel. Automobilová doprava v Holešovicích nevázla, zato tramvaje tu musely čekat v kolonách, než bylo vedení opravené,“ řekla policejní mluvčí Eva Brožová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113343/
Asi to s MHD v Británii není zas tak hrozné
:
Majitel teriéra z britského Yorku musí svého chlupáče držet pod zámkem, aby mu zabránil v jeho oblíbené kratochvíli. Malý Ratty totiž v poslední době pravidelně dvakrát týdně s oblibou naskakoval do autobusu, kterým se nechával odvést do blízké hospody. Stejně jako řada lidí už ale po návštěvě restaurace netrefil domů.
Obsluha baru U černého býka psímu štamgastovi servírovala párky až do doby, než se vedení rozhodlo nabízet služby movitější klientele a zakázalo zvířatům vstup do podniku.
Majitel Gary Kay se domníval, že psíkovým útěkům do hospody je konec. Ratty si ale brzy našel nový lokál. Hostinec U růže a koruny se nachází přes ulici naproti Černému býku. Psík tedy musí sám vystoupit z autobusu a bez úhony přejít přes frekventovanou ulici."Musel jsem ho začít přivazovat k boudě, protože do hospody trefí, ale zpátky už ne," řekl majitel místnímu listu York Post. "Nechápu, jak to dělá. Jak může bezpečně přecházet přes tu ulici. Ten pes má prostě svoji hlavu," uzavřel Kay.
(Novinky/York Post)
Šikulka! A ještě jezdil načerno...
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/26.gif)
Majitel teriéra z britského Yorku musí svého chlupáče držet pod zámkem, aby mu zabránil v jeho oblíbené kratochvíli. Malý Ratty totiž v poslední době pravidelně dvakrát týdně s oblibou naskakoval do autobusu, kterým se nechával odvést do blízké hospody. Stejně jako řada lidí už ale po návštěvě restaurace netrefil domů.
Obsluha baru U černého býka psímu štamgastovi servírovala párky až do doby, než se vedení rozhodlo nabízet služby movitější klientele a zakázalo zvířatům vstup do podniku.
Majitel Gary Kay se domníval, že psíkovým útěkům do hospody je konec. Ratty si ale brzy našel nový lokál. Hostinec U růže a koruny se nachází přes ulici naproti Černému býku. Psík tedy musí sám vystoupit z autobusu a bez úhony přejít přes frekventovanou ulici."Musel jsem ho začít přivazovat k boudě, protože do hospody trefí, ale zpátky už ne," řekl majitel místnímu listu York Post. "Nechápu, jak to dělá. Jak může bezpečně přecházet přes tu ulici. Ten pes má prostě svoji hlavu," uzavřel Kay.
(Novinky/York Post)
Šikulka! A ještě jezdil načerno...
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/33.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113301/
Zelené praporky zavěšené na nosná lana trolejbusové troleje na Tyršově mostě v Hradci Králové, mají podle ekologů zabránit zranění labutí, které při přeletu nad mostem často narážejí do drátů. Ve spolupráci s pracovníky hradeckého dopravního podniku textilní výstrahy osazovali v úterý dopoledne členové občanského sdružení GALACIE.
„V tomto místě každoročně zahyne velké množství ptáků, kteří dráty nevidí a narážejí do nich. Praporky mají vedení zvýraznit, ptáci se jim pak lépe vyhnou,“ řekl Právu vedoucí sdružení Jaroslav Bajer, který věří, že tímto opatřením ubude práce členům Českého svazu ochránců přírody v Jaroměři. Právě do jejich záchranné stanice totiž zraněné labutě a kachny míří. Ne každou se ale podaří vyléčit.
(Právo)
Musím se na to zajet podívat. Má trasa domov - nádraží vede sice jinudy...
„V tomto místě každoročně zahyne velké množství ptáků, kteří dráty nevidí a narážejí do nich. Praporky mají vedení zvýraznit, ptáci se jim pak lépe vyhnou,“ řekl Právu vedoucí sdružení Jaroslav Bajer, který věří, že tímto opatřením ubude práce členům Českého svazu ochránců přírody v Jaroměři. Právě do jejich záchranné stanice totiž zraněné labutě a kachny míří. Ne každou se ale podaří vyléčit.
(Právo)
Musím se na to zajet podívat. Má trasa domov - nádraží vede sice jinudy...
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/26.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113186/
Ja som teraz v Bristole chlapci, a to by ste mali videť čo je tu za MHD!!! Mesto okolo 600 tis. obyvateľov, nemajú tu metro, ani električky ani trolejbusy, jazdia tu hnusné škaredé dvojposchodé autobusy, a to ešte ako!!! Minule som čakal na č. 40 čo mal mať interval 10 min. asi 50 minút potom ma to omrzelo. Kamarát zmeškal do práce lebo v nedelu namiesto intervalu 30 min. čakal 70! Stalo sa mi že nás autobus vysadil na pol ceste v strede ničoho, napísal na informačný display že "sorry not in service" a odišiel do depa! Včera som v centre nastúpil na č. 40 a o 30 skúnd keď autobus zabočil tak kde nemal som vystupoval z č. 49..... Alebo išli dva autobusy č. 40A v tom istom čase v tej istej trase. Neviem prečo, ale potom asi dlho nič nešlo.... Zlatá Pražská MHD. Na tú nemá nič.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113130/
Nejednou se mi stalo při cestě MHD do práce, že jsem musel vystoupit z tramvaje (na zastávce I. P. Pavlova) a už jsem se do ní nedostal. Čekal jsem na další, do té jsem se taky nevešel, takže se mi cesta MHD do práce protáhla na 50 minut! Autem to jezdím i s parkováním za 15 minut. Nehledě na to, že po spočítání km a benzinu mě vyjde benzin na 30 Kč, ale lístek za tramvaj tam a zpět na 40 Kč! Kdyby všichni jezdili do práce MHD, tak by ty tramvaje popraskaly.
O autorovi| JACQ456789 z diskuse na zpravodajském serveru iDnes
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
O autorovi| JACQ456789 z diskuse na zpravodajském serveru iDnes
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/113103/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112702/
Dopravní společnost Zlín-Otrokovice posílila provoz linek městské hromadné dopravy, které spojují obě města aglomerace.
Důvodem jsou časté dopravní zácpy kvůli opravě hlavního tahu mezi oběma městy, které způsobují značné zpoždění trolejbusů. Dopravce navíc očekává, že v předvánočním období se situace ještě zhorší. Lidé budou cestovat do velkých nákupních center na západním okraji Zlína.
Na linkách číslo 2 a 6 bude jezdit více trolejbusů, řidiči tak budou mít v konečné stanici vyhrazenu v jízdním řádu dvakrát delší čekací dobu. „I při delší čekací době se budou trolejbusy na trase sice dál zpožďovat podle podmínek v provozu, budou mít ale větší šanci vyjet z konečné v Otrokovicích opět podle jízdního řádu,“ uvedl Pavel Nosálek z Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice.
Problémy budou ještě za rok
Podle údajů elektronického dispečerského systému vznikají na trase ze Zlína do Otrokovic a opačně téměř denně zpoždění trolejbusů v trvání i několika desítek minut. Protože to překračuje běžné vyrovnávací časy na konečných, řidič neměl možnost ztracený čas dohnat. Dispečeři tak museli některé spoje krátit, vynechávat a nasazovat hotovostní vozidla.
Problémy řidičům městské hromadné dopravy, ale i dalším motoristům, způsobují práce na rozšiřování silnice I/49, která spojuje obě města.
Přestože na silnici je takřka stejně hustý provoz jako na dálnici, čtyři pruhy jsou dosud jen na krátkém úseku od centra Zlína do části Malenovice. Stavbaři nyní pracují na rozšíření dalšího úseku.
Práce, které stavbaři provádějí za plného provozu, skončí na konci příštího roku. Celkové náklady na rozšíření silnice jsou bezmála 500 milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Důvodem jsou časté dopravní zácpy kvůli opravě hlavního tahu mezi oběma městy, které způsobují značné zpoždění trolejbusů. Dopravce navíc očekává, že v předvánočním období se situace ještě zhorší. Lidé budou cestovat do velkých nákupních center na západním okraji Zlína.
Na linkách číslo 2 a 6 bude jezdit více trolejbusů, řidiči tak budou mít v konečné stanici vyhrazenu v jízdním řádu dvakrát delší čekací dobu. „I při delší čekací době se budou trolejbusy na trase sice dál zpožďovat podle podmínek v provozu, budou mít ale větší šanci vyjet z konečné v Otrokovicích opět podle jízdního řádu,“ uvedl Pavel Nosálek z Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice.
Problémy budou ještě za rok
Podle údajů elektronického dispečerského systému vznikají na trase ze Zlína do Otrokovic a opačně téměř denně zpoždění trolejbusů v trvání i několika desítek minut. Protože to překračuje běžné vyrovnávací časy na konečných, řidič neměl možnost ztracený čas dohnat. Dispečeři tak museli některé spoje krátit, vynechávat a nasazovat hotovostní vozidla.
Problémy řidičům městské hromadné dopravy, ale i dalším motoristům, způsobují práce na rozšiřování silnice I/49, která spojuje obě města.
Přestože na silnici je takřka stejně hustý provoz jako na dálnici, čtyři pruhy jsou dosud jen na krátkém úseku od centra Zlína do části Malenovice. Stavbaři nyní pracují na rozšíření dalšího úseku.
Práce, které stavbaři provádějí za plného provozu, skončí na konci příštího roku. Celkové náklady na rozšíření silnice jsou bezmála 500 milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112624/
Ačkoliv lidem v mnoha částech Plzně chybějí automaty na jízdenky MHD, nových zařízení se určitě nedočkají. Dopravní podnik totiž upřednostňuje modernější typy odbavování.
Téměř třicet tisíc černých pasažérů letos chytili revizoři v plzeňských tramvajích, trolejbusech i autobusech.
Mladou ženu rozčílil důvod, proč dostala pokutu
Mezi cestujícími, kteří nezaplatili jízdné, je i devětadvacetiletá Tereza Bokáčová. To, jakým způsobem dostala nedávno pokutu šest set dvanáct korun, ji rozčílilo. Systém v Plzni kritizuje. „Plzeňskou kartu nemám. Pracuji v Hradci Králové a tady bývám málo. Ten den jsem šla na trolejbus ráno za deset šest. Automat na lístky byl ucpaný, peníze nebral. Problesklo mi hlavou, že ani v okolí je nekoupím. Proto jsem nastoupila,“ říká mladá žena, která pracuje jako manažerka nákupního centra.
Spolu s ní ale nastoupili i dva revizoři, kteří předtím Terezu na zastávce pozorovali. Pokutu zaplatit musela. „V Hradci, Praze i jinde si můžete lístek koupit u řidiče, sice dráž, ale můžete. Nechápu, proč to v Plzni nejde. Automaty vám navíc ani nerozmění peníze, musíte tam naházet přesně,“ rozčiluje se.
Na území Plzně je nyní 86 automatů. Bílá Hora, centrální Doudlevce, konečná ve Skvrňanech. To je jen nahodilý výčet míst, kde automaty chybí. Na trase Skvrňany -sady Pětatřicátníků zastaví tramvaj číslo dvě celkem dvanáctkrát. Automaty jsou jen na čtyřech zastávkách. Za poslední dva roky Plzeňské městské dopravní podniky žádný nový přístroj na výdej jízdenek nekoupily.
Řidiči nebudou prodávat lístky, říká mluvčí přepravce
Podle mluvčí Aleny Suttrové je jejich počet dostačující. Rozhodně se prý zvyšovat nebude. Podniky neuvažují ani o nákupu modernějších přístrojů, které by dokázaly mince měnit. V úvahu nepřipadá podle Suttrové ani to, že by lístek prodával řidič. „Zavedli jsme nový odbavovací systém a cestující si mohou zakoupit jízdenku přímo ve voze prostřednictvím elektronické hotovosti na Plzeňské kartě či Plzeňské jízdence. Tento způsob je pro ně podle nás mnohem jednodušší a komfortnější, jízdenky jsou přestupní a také není zapotřebí nosit drobné po kapsách,“ argumentuje Alena Suttrová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Plzeňské dopravní podniky vzkazují návštěvníkům města: choďte pěšky nebo jezděte taxíkem. Kašlou na přespolní...
Téměř třicet tisíc černých pasažérů letos chytili revizoři v plzeňských tramvajích, trolejbusech i autobusech.
Mladou ženu rozčílil důvod, proč dostala pokutu
Mezi cestujícími, kteří nezaplatili jízdné, je i devětadvacetiletá Tereza Bokáčová. To, jakým způsobem dostala nedávno pokutu šest set dvanáct korun, ji rozčílilo. Systém v Plzni kritizuje. „Plzeňskou kartu nemám. Pracuji v Hradci Králové a tady bývám málo. Ten den jsem šla na trolejbus ráno za deset šest. Automat na lístky byl ucpaný, peníze nebral. Problesklo mi hlavou, že ani v okolí je nekoupím. Proto jsem nastoupila,“ říká mladá žena, která pracuje jako manažerka nákupního centra.
Spolu s ní ale nastoupili i dva revizoři, kteří předtím Terezu na zastávce pozorovali. Pokutu zaplatit musela. „V Hradci, Praze i jinde si můžete lístek koupit u řidiče, sice dráž, ale můžete. Nechápu, proč to v Plzni nejde. Automaty vám navíc ani nerozmění peníze, musíte tam naházet přesně,“ rozčiluje se.
Na území Plzně je nyní 86 automatů. Bílá Hora, centrální Doudlevce, konečná ve Skvrňanech. To je jen nahodilý výčet míst, kde automaty chybí. Na trase Skvrňany -sady Pětatřicátníků zastaví tramvaj číslo dvě celkem dvanáctkrát. Automaty jsou jen na čtyřech zastávkách. Za poslední dva roky Plzeňské městské dopravní podniky žádný nový přístroj na výdej jízdenek nekoupily.
Řidiči nebudou prodávat lístky, říká mluvčí přepravce
Podle mluvčí Aleny Suttrové je jejich počet dostačující. Rozhodně se prý zvyšovat nebude. Podniky neuvažují ani o nákupu modernějších přístrojů, které by dokázaly mince měnit. V úvahu nepřipadá podle Suttrové ani to, že by lístek prodával řidič. „Zavedli jsme nový odbavovací systém a cestující si mohou zakoupit jízdenku přímo ve voze prostřednictvím elektronické hotovosti na Plzeňské kartě či Plzeňské jízdence. Tento způsob je pro ně podle nás mnohem jednodušší a komfortnější, jízdenky jsou přestupní a také není zapotřebí nosit drobné po kapsách,“ argumentuje Alena Suttrová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Plzeňské dopravní podniky vzkazují návštěvníkům města: choďte pěšky nebo jezděte taxíkem. Kašlou na přespolní...
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/5.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112623/
Jedním z argumentů, proč dopravní podniky odmítají investovat do nákupu nových automatů na lístky, jsou i vandalové. Těm prý mnohem lépe odolá nový systém vázaný na čipovou kartu. Částka za opravy jízdenkových automatů vloni přesáhla 1,5 milionu korun. Letos od ledna do září už dopravní podniky za opravy zaplatily více než 1,6 milionu.
„Navíc musíme vynaložit částku za svoz tržeb z těchto automatů, což v letošním roce za prvních devět měsíců činí přibližně třista tisíc korun,“ říká mluvčí Plzeňských městských dopravních podniků Alena Suttrová. Nejčastěji se podle jejích slov opravují automaty právě z důvodu úmyslného poškození, zejména kdy je blokovaná dráha mince. Těchto případů je nejvíce, jen v říjnu letošního roku řešily Plzeňské městské dopravní podniky 283 oprav. „V září to bylo méně, a to 143 případů,“ dodává Alena Suttrová.
Dopravní podniky nyní připravují projekt pětadvaceti samoobslužných zón. Jejich prostřednictvím si budou moci cestující dobít Plzeňské karty pro nákup jízdenek bezhotovostně a na některých místech i 24 hodin denně, 365 dní v roce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
„Navíc musíme vynaložit částku za svoz tržeb z těchto automatů, což v letošním roce za prvních devět měsíců činí přibližně třista tisíc korun,“ říká mluvčí Plzeňských městských dopravních podniků Alena Suttrová. Nejčastěji se podle jejích slov opravují automaty právě z důvodu úmyslného poškození, zejména kdy je blokovaná dráha mince. Těchto případů je nejvíce, jen v říjnu letošního roku řešily Plzeňské městské dopravní podniky 283 oprav. „V září to bylo méně, a to 143 případů,“ dodává Alena Suttrová.
Dopravní podniky nyní připravují projekt pětadvaceti samoobslužných zón. Jejich prostřednictvím si budou moci cestující dobít Plzeňské karty pro nákup jízdenek bezhotovostně a na některých místech i 24 hodin denně, 365 dní v roce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112622/
Po dobrém to s cestujícími v pražských nočních tramvajích nejde. Nechtějí platit, zato tam s chutí pokuřují a popíjejí, na madlech dělají artistické kousky nebo si vozy pletou s levnou noclehárnou. A tak to s nimi bude muset jít po zlém: na jízdy noční Prahou budou dohlížet průvodčí. Nebo černí šerifové. Možná to také budou strážníci, nebo dokonce revizoři ve službách městské policie.
Variant je plno. A tak teď čeká radního pro dopravu Radovana Šteinera, ředitele dopravního podniku Tomáše Jílka, primátora Pavla Béma a jeho náměstka Rudolfa Blažka, který se v městské radě stará o bezpečnost, dlouhá štafeta jednání. I tak už je jedna věc jistá - příští rok, zřejmě už v zimě, budou muset černí pasažéři vymýšlet hodně krkolomné triky, jak se vyhnout zaplacení jízdenky. Navíc se uvažuje o tom, že se cena za noční jízdenku zdvojnásobí na 40 korun.
Náměstek Blažek považuje za nejjednodušší a nejrychlejší řešení rozšířit pole působnosti speciálního útvaru městské policie zvané Metro.
„Zatím v něm slouží strážníci ve dvou směnách. Protože plánujeme zvýšit jejich počet na dvě stě mužů, mohli bychom zavést noční služby v tramvajích,“ uvažuje Blažek.
Vstřícný je primátorův náměstek také k nápadu ředitele Jílka, který by rád převedl „své“ revizory do služeb strážníků. To by znamenalo, že by z tramvají zmizeli revizoři v civilu a nahradili by je strážníci - samozřejmě v uniformách. Cestující by tak snadněji poznali, že s nimi cestuje revizor, jenže podle Jílka by to mělo také své výhody: „Jejich pravomoci by se zvýšily - mohli by cestující, kteří nechtějí dodržovat naše pravidla hry, legitimovat, vysadit z tramvaje, nebo dokonce odvést na služebnu.“
Nápadem udělat z revizorů strážníky a vytvořit další speciální tým -nazývaný například přepravní policie - je nadšený i primátor Bém. „Koncept nulové tolerance vůči drobným přestupkům a trestným činům by nabral konkrétní podobu. Přibylo by lidí s jízdenkou a taky by narostlo množství vybraných pokut,“ domnívá se.
Pendrek u pasu a uniforma zřejmě přinutí lidi platit jízdné nebo pokuty. Jenže ty strážníci, pokud nejde o špatné parkování, vybírat nemohou. Kdo by je tedy vybíral? A hlavně - komu by pak peníze patřily? „Museli bychom nejprve změnit legislativu, protože zatím mohou peníze od černých pasažérů vybírat jen zaměstnanci dopravního podniku,“ vysvětluje Blažek. Míní, že změna legislativy by nezabrala více času než několik měsíců.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Variant je plno. A tak teď čeká radního pro dopravu Radovana Šteinera, ředitele dopravního podniku Tomáše Jílka, primátora Pavla Béma a jeho náměstka Rudolfa Blažka, který se v městské radě stará o bezpečnost, dlouhá štafeta jednání. I tak už je jedna věc jistá - příští rok, zřejmě už v zimě, budou muset černí pasažéři vymýšlet hodně krkolomné triky, jak se vyhnout zaplacení jízdenky. Navíc se uvažuje o tom, že se cena za noční jízdenku zdvojnásobí na 40 korun.
Náměstek Blažek považuje za nejjednodušší a nejrychlejší řešení rozšířit pole působnosti speciálního útvaru městské policie zvané Metro.
„Zatím v něm slouží strážníci ve dvou směnách. Protože plánujeme zvýšit jejich počet na dvě stě mužů, mohli bychom zavést noční služby v tramvajích,“ uvažuje Blažek.
Vstřícný je primátorův náměstek také k nápadu ředitele Jílka, který by rád převedl „své“ revizory do služeb strážníků. To by znamenalo, že by z tramvají zmizeli revizoři v civilu a nahradili by je strážníci - samozřejmě v uniformách. Cestující by tak snadněji poznali, že s nimi cestuje revizor, jenže podle Jílka by to mělo také své výhody: „Jejich pravomoci by se zvýšily - mohli by cestující, kteří nechtějí dodržovat naše pravidla hry, legitimovat, vysadit z tramvaje, nebo dokonce odvést na služebnu.“
Nápadem udělat z revizorů strážníky a vytvořit další speciální tým -nazývaný například přepravní policie - je nadšený i primátor Bém. „Koncept nulové tolerance vůči drobným přestupkům a trestným činům by nabral konkrétní podobu. Přibylo by lidí s jízdenkou a taky by narostlo množství vybraných pokut,“ domnívá se.
Pendrek u pasu a uniforma zřejmě přinutí lidi platit jízdné nebo pokuty. Jenže ty strážníci, pokud nejde o špatné parkování, vybírat nemohou. Kdo by je tedy vybíral? A hlavně - komu by pak peníze patřily? „Museli bychom nejprve změnit legislativu, protože zatím mohou peníze od černých pasažérů vybírat jen zaměstnanci dopravního podniku,“ vysvětluje Blažek. Míní, že změna legislativy by nezabrala více času než několik měsíců.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112621/
Nočními spoji začnou brzy jezdit průvodčí: buď strážníci, nebo černí šerifové
Více než rok se o nich mluví, v zimě by se v Praze konečně mohli stát skutečností: průvodčí v nočních tramvajích.
Pro černé pasažéry a bezdomovce to není zrovna radostná novina. Ti ostatní jsou naopak nápadem nadšeni. „Jízda MHD v noci je za trest. Komfort na nule, zato riziko, že přijdu o peníze, doklady nebo zdraví, na maximu,“ stěžuje si třeba Zbyněk Hosman. Pracuje v baru v centru, a tak musí cestovat ve společnosti opilců, kapsářů, drobných zlodějů a bezdomovců velmi často.
Hosmanovi přitakává i ředitel pražského Dopravního podniku Tomáš Jílek. „Hlavní důvod, proč mít průvodčí, je zajistit cestujícím alespoň přiměřený standard. Tedy aby byl v tramvajích pořádek a aby se podařilo maximálně omezit vandaly, kteří ničí náš majetek,“ vypočítává Jílek důvody a přidává ještě jeden zásadní: „Určitě by taky poklesl počet černých pasažérů.“
Myšlenka je to chvályhodná, celá věc má ale háček - zatím není jasné, kdo by vlastně průvodčími měl být. „Dopravní podnik a společnost Ropid pro nás vypracovaly dvě varianty řešení - v tramvajích by mohli jezdit buď strážníci, nebo pracovníci bezpečnostní agentury,“ popisuje možnosti radní pro dopravu Radovan Šteiner, který spíš fandí strážníkům. Měli by totiž výrazně víc pravomocí než například revizoři.
„Černé šerify bychom sice nasadili do tramvají dřív, jenže za vložené peníze si nepořídíme větší pravomoci. Autoritu má možná jejich uniforma a obušek, ale jinak jsou na tom úplně stejně jako revizoři,“ vysvětluje Šteiner.
Strážník v každé tramvaji ovšem bude něco stát. Ředitel Dopravního podniku to spočítal: „Pokud budou jezdit jen v tramvajích, budou stát 74,3 milionu korun ročně. Když je dáme i do autobusů, zaplatíme dalších 18,3 milionu korun.“
Vyplatí se taková investice? Ekonomicky určitě ne. „Zpátky se dopravci vrátí jen kolem 20 milionů korun,“ odhaduje Jiří Prokel, ředitel společnosti Ropid. „Jenže jsou to peníze vložené do zkvalitnění městské hromadné dopravy a do vyšší bezpečnosti. A tam se to jednoduše vyplatí,“ namítá primátor Pavel Bém.
Takže kdy by se mohli první průvodčí v nočních tramvajích objevit? „Ideální by bylo datum 1. ledna 2007. Pokud neklapne začátek roku, chci ,strážce pořádku‘ v tramvajích ještě do konce zimy. To je totiž vždycky kritické období,“ přeje si Šteiner.
Průvodčí v tramvaji Proč?
- větší bezpečí cestujících a řidičů
- méně vandalů a škod na vozech
- méně černých pasažérů
Kolik budou stát?
- v tramvajích 74,3 milionu ročně
- v autobusech 18,3 milionu ročně
Kolik vydělají?
- na jízdném cca 12 milionů ročně
- škody vandalů 8 milionů ročně
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Více než rok se o nich mluví, v zimě by se v Praze konečně mohli stát skutečností: průvodčí v nočních tramvajích.
Pro černé pasažéry a bezdomovce to není zrovna radostná novina. Ti ostatní jsou naopak nápadem nadšeni. „Jízda MHD v noci je za trest. Komfort na nule, zato riziko, že přijdu o peníze, doklady nebo zdraví, na maximu,“ stěžuje si třeba Zbyněk Hosman. Pracuje v baru v centru, a tak musí cestovat ve společnosti opilců, kapsářů, drobných zlodějů a bezdomovců velmi často.
Hosmanovi přitakává i ředitel pražského Dopravního podniku Tomáš Jílek. „Hlavní důvod, proč mít průvodčí, je zajistit cestujícím alespoň přiměřený standard. Tedy aby byl v tramvajích pořádek a aby se podařilo maximálně omezit vandaly, kteří ničí náš majetek,“ vypočítává Jílek důvody a přidává ještě jeden zásadní: „Určitě by taky poklesl počet černých pasažérů.“
Myšlenka je to chvályhodná, celá věc má ale háček - zatím není jasné, kdo by vlastně průvodčími měl být. „Dopravní podnik a společnost Ropid pro nás vypracovaly dvě varianty řešení - v tramvajích by mohli jezdit buď strážníci, nebo pracovníci bezpečnostní agentury,“ popisuje možnosti radní pro dopravu Radovan Šteiner, který spíš fandí strážníkům. Měli by totiž výrazně víc pravomocí než například revizoři.
„Černé šerify bychom sice nasadili do tramvají dřív, jenže za vložené peníze si nepořídíme větší pravomoci. Autoritu má možná jejich uniforma a obušek, ale jinak jsou na tom úplně stejně jako revizoři,“ vysvětluje Šteiner.
Strážník v každé tramvaji ovšem bude něco stát. Ředitel Dopravního podniku to spočítal: „Pokud budou jezdit jen v tramvajích, budou stát 74,3 milionu korun ročně. Když je dáme i do autobusů, zaplatíme dalších 18,3 milionu korun.“
Vyplatí se taková investice? Ekonomicky určitě ne. „Zpátky se dopravci vrátí jen kolem 20 milionů korun,“ odhaduje Jiří Prokel, ředitel společnosti Ropid. „Jenže jsou to peníze vložené do zkvalitnění městské hromadné dopravy a do vyšší bezpečnosti. A tam se to jednoduše vyplatí,“ namítá primátor Pavel Bém.
Takže kdy by se mohli první průvodčí v nočních tramvajích objevit? „Ideální by bylo datum 1. ledna 2007. Pokud neklapne začátek roku, chci ,strážce pořádku‘ v tramvajích ještě do konce zimy. To je totiž vždycky kritické období,“ přeje si Šteiner.
Průvodčí v tramvaji Proč?
- větší bezpečí cestujících a řidičů
- méně vandalů a škod na vozech
- méně černých pasažérů
Kolik budou stát?
- v tramvajích 74,3 milionu ročně
- v autobusech 18,3 milionu ročně
Kolik vydělají?
- na jízdném cca 12 milionů ročně
- škody vandalů 8 milionů ročně
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112620/
Centrální přestupní uzel nočních tramvají - Lazarská. Do druhé hodiny ranní zbývá sotva čtvrthodina.
Skupina švédských studentů se rozhodla: je ideální čas zapíchnout rozjetou party, levného českého piva už bylo pro tentokrát dost. Na cestu do Strašnic postačí už jen pár lahví vína.
„V Praze se mi vážně líbí. Třeba že tu v tramvajích jezdíte zadarmo,“ říká bezelstně tmavovlasá Anna a na zastávce vratkým krokem zašlapává oharek cigarety.
Tramvaj číslo 55 se rozvážně vydává na svou cestu do strašnických ústředních dílen.
Cestující spíš vypadají, jako by je do sedaček rozmetal samostříl - studenti se vrší nesourodě v zadní části, uprostřed schoulen v kozelci podřimuje vousáč. Kulich mu z hlavy sklouzává do zelené přepravky, ve které převáží celé své bohatství: rozšlapanou krabičku startek s umolousaným špačkem, nahnilé jablko a pár zašmudlaných balíčků. Nohy má obalené v hadrech na podlahu a zasunuté do lékařských galoší.
Na Vršovické přistoupí do vozu prošedivělý muž. A udělá něco naprosto nečekaného - cvakne si jízdenku. Zešílel? „Jsem zvyklý,“ okomentuje ten prapodivný počin lámanou češtinou.
Aha, poctivý cizinec, to vysvětluje všechno. „V Sovětském svazu jsme byli vychováni k disciplíně,“ říká napůl rusky a napůl česky Armén Araik, který Čechům peče slavný arménský dezert medovník.
Nenadálé zachrastění strojku připomene výstřel z kulometu. Kadence probudila spáče v kulichu. Zamžourá a bázlivě si přitáhne přepravku blíž k tělu - ostražitost se vyplácí, co kdyby ho někdo okradl.
Nevěřícně zírá i parta přiopilých slovenských dělníků. „Čo robíš, somár?“ hlaholí směrem k arménskému cukráři a propukají v bujarý smích.
„Copak jsem udělal něco špatně?“ nejistě se ptá Araik.
Jeho otázka zůstane bez odpovědi. Copak je možné mu vysvětlovat, že v Praze slušný člověk v noční tramvaji prostě jezdí načerno?
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Skupina švédských studentů se rozhodla: je ideální čas zapíchnout rozjetou party, levného českého piva už bylo pro tentokrát dost. Na cestu do Strašnic postačí už jen pár lahví vína.
„V Praze se mi vážně líbí. Třeba že tu v tramvajích jezdíte zadarmo,“ říká bezelstně tmavovlasá Anna a na zastávce vratkým krokem zašlapává oharek cigarety.
Tramvaj číslo 55 se rozvážně vydává na svou cestu do strašnických ústředních dílen.
Cestující spíš vypadají, jako by je do sedaček rozmetal samostříl - studenti se vrší nesourodě v zadní části, uprostřed schoulen v kozelci podřimuje vousáč. Kulich mu z hlavy sklouzává do zelené přepravky, ve které převáží celé své bohatství: rozšlapanou krabičku startek s umolousaným špačkem, nahnilé jablko a pár zašmudlaných balíčků. Nohy má obalené v hadrech na podlahu a zasunuté do lékařských galoší.
Na Vršovické přistoupí do vozu prošedivělý muž. A udělá něco naprosto nečekaného - cvakne si jízdenku. Zešílel? „Jsem zvyklý,“ okomentuje ten prapodivný počin lámanou češtinou.
Aha, poctivý cizinec, to vysvětluje všechno. „V Sovětském svazu jsme byli vychováni k disciplíně,“ říká napůl rusky a napůl česky Armén Araik, který Čechům peče slavný arménský dezert medovník.
Nenadálé zachrastění strojku připomene výstřel z kulometu. Kadence probudila spáče v kulichu. Zamžourá a bázlivě si přitáhne přepravku blíž k tělu - ostražitost se vyplácí, co kdyby ho někdo okradl.
Nevěřícně zírá i parta přiopilých slovenských dělníků. „Čo robíš, somár?“ hlaholí směrem k arménskému cukráři a propukají v bujarý smích.
„Copak jsem udělal něco špatně?“ nejistě se ptá Araik.
Jeho otázka zůstane bez odpovědi. Copak je možné mu vysvětlovat, že v Praze slušný člověk v noční tramvaji prostě jezdí načerno?
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112619/
Fanoušci hokejové Sparty v pátek večer v Praze poškodili soupravu metra. Pod vlak ve stanici Hlavní nádraží hodili hliníkovou tyč, která zkratovala napájení vlakové soupravy. Následný zkrat pak vyvolal ve stanici dým.
Policie musela stanici vyklidit. Provoz metra byl na trase C po 20 minutách obnoven. Řekla to mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová. "Žádné drama, žádná zdemolovaná souprava, nic takového se nestalo," řekla Kuchařová. V okamžiku, kdy se vlaková souprava rozjela, se podle Kuchařové "hliníková lišta dostala na napájecí kolej a zkratovalo to".
Sparta hrála večer zápas hokejové extraligy na stadionu v pražských Holešovicích. Zlínské mužstvo porazila 7:1.
(Novinky.cz)
Podivný to věru způsob oslavy...
Policie musela stanici vyklidit. Provoz metra byl na trase C po 20 minutách obnoven. Řekla to mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová. "Žádné drama, žádná zdemolovaná souprava, nic takového se nestalo," řekla Kuchařová. V okamžiku, kdy se vlaková souprava rozjela, se podle Kuchařové "hliníková lišta dostala na napájecí kolej a zkratovalo to".
Sparta hrála večer zápas hokejové extraligy na stadionu v pražských Holešovicích. Zlínské mužstvo porazila 7:1.
(Novinky.cz)
Podivný to věru způsob oslavy...
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/6.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112158/
Železničná spoločnosť Slovensko, a.s. v spolupráci s Dopravným podnikom Bratislava, a.s. a Bratislavskou integrovanou dopravou, s.r.o. pokračuje v prevádzkovaní vlakového spojenia Bratislava východ – Bratislava predmestie, čo je linka MHD č. 155.
Prevádzka je predĺžená od štvrtka 2. novembra do piatku 29. decembra 2006.
Vlaky MHD č 155 premávajú len v pracovných dňoch, v rannej a poobedňajšej špičke, a teda od 5.25 h do 8.45 h a od 13.50 h do 18.45 h. Vo vlakoch platia prepravné podmienky ako v MHD Bratislava.
V súvislosti so zmenou Cestovného poriadku Železničnej spoločnosti Slovensko od 10. decembra 2006 môže dôjsť k minimálnej úprave odchodov a príchodov niektorých spojov.
http://www.slovakrail.sk/generate_page.php?page_id=1489
Prevádzka je predĺžená od štvrtka 2. novembra do piatku 29. decembra 2006.
Vlaky MHD č 155 premávajú len v pracovných dňoch, v rannej a poobedňajšej špičke, a teda od 5.25 h do 8.45 h a od 13.50 h do 18.45 h. Vo vlakoch platia prepravné podmienky ako v MHD Bratislava.
V súvislosti so zmenou Cestovného poriadku Železničnej spoločnosti Slovensko od 10. decembra 2006 môže dôjsť k minimálnej úprave odchodov a príchodov niektorých spojov.
http://www.slovakrail.sk/generate_page.php?page_id=1489
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112048/
Známých i málo známých 30 ústeckých „nej“, jakými jsou například největší trpaslík, nejznámější pivař a nejšikmější věž, shromáždili a prověřili historici krajského města. Výsledek ukážou veřejnosti na výstavě, která bude instalována v ústeckých trolejbusech od 4. listopadu do 2. února.
Historici například upravili zažité tvrzení, že věž kostela Nanebevzetí Panny Marie má po bombardování v dubnu 1945 nejšikmější věž ve střední Evropě. Je pouze jednou z pětice nejšikmějších věží. V Ústí je ale například největší mozaika v bývalém Československu. Je umístěna na budově bývalého krajského národního výboru. Victor Cibich, jehož podobizna zdobí lahve piva Březňák, je zřejmě nejznámějším pivařem. Lahví s jeho podobou bylo vyrobeno přes miliardu. Výstavu v trolejbusech připravilo ústecké muzeum. V každém vybraném trolejbuse bude představeno jedno „nej“. Celý soubor si budou moci zájemci prohlédnout na webu www.muzeumusti.cz.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Historici například upravili zažité tvrzení, že věž kostela Nanebevzetí Panny Marie má po bombardování v dubnu 1945 nejšikmější věž ve střední Evropě. Je pouze jednou z pětice nejšikmějších věží. V Ústí je ale například největší mozaika v bývalém Československu. Je umístěna na budově bývalého krajského národního výboru. Victor Cibich, jehož podobizna zdobí lahve piva Březňák, je zřejmě nejznámějším pivařem. Lahví s jeho podobou bylo vyrobeno přes miliardu. Výstavu v trolejbusech připravilo ústecké muzeum. V každém vybraném trolejbuse bude představeno jedno „nej“. Celý soubor si budou moci zájemci prohlédnout na webu www.muzeumusti.cz.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112030/
Nad královéhradeckým Tyršovým mostem každoročně kvůli trolejím zahyne velké množství ptáků, kteří dráty nevidí a naráží do nich. Chceme je zvýraznit praporky, aby se jim ptáci dokázali včas vyhnout. Za pomoci hradeckého dopravního podniku začneme výstrahy umísťovat na vodicí lana trolejí už příští týden. Věříme, že tím ubude práce Českému svazu ochránců přírody v Jaroměři, jehož členové se zraněných labutí a kachen ujímají a léčí je v jaroměřské záchranné stanici pro hendikepovaná zvířata.
O autorovi| Jaroslav Bajer, vedoucí ekologické organizace Galacie
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
O autorovi| Jaroslav Bajer, vedoucí ekologické organizace Galacie
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/112029/
Chrbticou integrovaného dopravného systému (IDS) v meste Košice a Košickom samosprávnom kraji je koľajová doprava. „Košice sú jediným mestom, ktoré má na električkových tratiach rovnaký rozchod 14.35 ako je na železničných tratiach. Naši predkovia boli v tomto smere mimoriadne prezieraví,“ hovorí splnomocnenec KSK pre KORID Igor Reiprich, ktorý je pri projekte integrovanej dopravy od jeho počiatku. „Na tejto jedinečnosti sme postavili pred ôsmimi rokmi prvé vízie o vzájomnom prepojení a využití dopravných systémov.“ Základným princípom rozvoja IDS je postupné rozširovanie mestského koľajového dopravného systému do celého samosprávneho kraja. V súlade s rozvojovými programami a územnou plánovacou koncepciou mesta a kraja by po etapách mal KORID umožniť obyvateľom kraja čo najefektívnejšie využívať koľajovú dopravu. Ako nutnosť sa ukazuje ďalšie organizačné prepojenie aj s územím Prešovského samosprávneho kraja a s mestom Prešov.
Demografická analýza ukázala, že do Košíc dochádza denne takmer 32 tisíc ľudí z iných okresov Košického kraja a necelých 11 tisíc z Prešovského kraja. Mnohí z nich využívajú železničnú a následne električkovú dopravu.
„Na základe štúdie realizovateľnosti sme vybrali osem stavieb a terminálov pre KORID. Štyri z nich sú stavbami mesta a kraja, ďalšie štyri stavbami Železníc SR a ministerstva dopravy,“ hovorí Ing. arch. Zdeněk Kindl z IKP Praha. „Pre mesto a kraj boli vybrané električková trať z Námestia maratónu mieru na Sídlisko Ťahanovce, prepojenie električkových a železničných tratí na Staničnom námestí, úprava električkových tratí v centre mesta a napojenie priemyselného parku Pereš a letiska Košice električkovou rychlodráhou. Pre železnice a ministerstvo je prioritou vybudovanie terminálu Sever, prepojenie sektorov Západ a Východ terminálu železničnej stanice, elektrifikácia trate Haniska - Veľká Ida – Moldava mesto a napojenie priemyslovej zóny Bočiar a priemyselného parku Kechnec.“
Štúdia obsahuje konkrétne riešenia vybraných stavieb, terminálov a električkových tratí s mapami, nákresmi i dopravno - urbanistickými situáciami aj odhad ich investičnej náročnosti. Celková investícia na všetkých osem stavieb presahuje 2 miliardy 844 miliónov. Viac ako polovicou by sa na nej malo podieľať mesto a kraj (1,456 mld. korún), odhad pre železnice a ministerstvo je 1,389 mld. korún. Finančne najnáročnejšou stavbou by mala byť električková trať na sídlisko Ťahanovce (685,5 miliónov).
„Električka je najdrahšia, ale rieši najvážnejší problém. Preto sme ju odporučili ako prioritu,“ vysvetľuje Ing. arch. Zdeněk Kindl. „Poradie jednotlivých stavieb nie je určené, bude záležať na územnej a investorskej príprave. Ako reálny časový horizont, keĎ by mohli byť v prevádzke všetky stavby, vidíme rok 2013.“
Najrýchlejšie bude možné začať so stavbami, ktoré si nevyžadujú územné konania – rekonštrukcia tratí v meste a elektrifikácia úseku železničnej trate do Moldavy. Na ďalšie sa postupne budú robiť verejné obstarávania. Projekt si následne vyžiada aj ďalšie investičné akcie, napríklad mimoúrovňové napojenie autobusovej stanice, výstavbu depa pre vozidlá regionálnej električky (navrhované v areáli bývalej magnezitky), úpravu trasy rýchlodráhy pri Pereši a premostenie Moldavskej cesty, výstavbu terminálu Barca – juh, elektrifikáciu trate Margecany – Gelnica a výstavbu zberných parkovísk pri zastávkach IDS. Výsledkom všetkých investícií by malo byť vytvorenie priateľského prostredia, ktoré by lákalo cestujúcich, aby čo najviac využívali integrovaný dopravný systém koľajovej dopravy.
Na realizácii integrovaného d