Mestská hromadná doprava

Stalo se včera večer:

V Ústí nad Labem shořel trolejbus, který vezl cestující z města na sídliště Skalka. Všichni včas vystoupili, nikdo nebyl zraněn. Oheň trolejbus úplně zničil, škoda je podle odhadů 100 tisíc.

(iDnes)

Jak je vidno, je možné, aby se stát vzdal podílu na financování metra.

Pražský magistrát bude v příštích letech dostávat na výstavbu metra příspěvek z Evropské unie. Z fondu soudržnosti může v příštích sedmi letech získat téměř devět miliard korun, informovala dnes ČTK mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková. Dosud na stavbu podzemní dráhy přispívalo ministerstvo dopravy částkou kolem 400 milionů korun ročně.
Návrh rozpočtu pro příští rok žádnou dotaci nepředpokládá, což kritizovali pražští politici. Žižková uvedla, že z unie by Praha každý rok dostávala více než 1,2 miliardy korun.
Podpora bude možná díky Operačnímu programu doprava. "Jedna z priorit tohoto programu se zaměřuje právě na investice do výstavby metra v Praze," řekla mluvčí. Unie může pokrýt až 85 procent nákladů, dodala.

(Aktuálně.cz)

NÁMĚSTEK PRIMÁTORA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY PETR HULINSKÝ (ČSSD) ŘEKL V ROZHOVORU PRO PRÁVO:

* Výstavba metra a městská hromadná doprava patří mezi priority města, ve státním rozpočtu na příští rok však finance na podzemní dráhu zahrnuty nejsou, o pomoc při prosazování podpory městu jste požádal poslance za Prahu a volebního lídra pražské kandidátky ČSSD do parlamentu Davida Ratha... Myslíte si, že bude úspěšný?

S Davidem Rathem jsme dohodli, že do jednání Poslanecké sněmovny ČR předloží pozměňovací návrh, jehož cílem bude zajistit pro Prahu na dostavbu metra pro rok 2007 částku nejméně jedné miliardy korun z rozpočtu ministerstva dopravy. Věřím, že většina poslanců tento pozměňovací návrh podpoří, a že tak dojde k nápravě současného stavu věci. Nemusím snad připomínat, že pražské metro neslouží jen Pražanům a občanům ze Středočeského kraje, kteří v Praze pracují, ale má svou nezastupitelnou roli i v dalším rozvoji evropské metropole, ze které profituje celá Česká republika.

* Pokud stát městu při financování nepomůže, může být další výstavba metra ohrožena. Dokončí Praha prodloužení trasy C z Ládví do Letňan?

V současném stavu výstavby metra na trase C z Ládví do Letňan není v žádném případě možné stavbu zastavit nebo zpomalit. Rozpracovanost prodloužení trasy C je na takovém stupni, že každé omezení by znamenalo pro Prahu vysoké ztráty a v budoucnosti i nárůst předpokládaných výdajů. Vedení města je toho názoru, že prodloužení trasy C bude dokončeno ve stanoveném termínu.

* Jak bude hlavní město postupovat v případě, že stát přece jen nebude výstavbu metra spolufinancovat i nadále. Chystá se přece prodloužení metra trasy A či výstavba nové trasy metra D.

Není možné, aby se stát vzdal svého podílu ve financování metra v Praze. Domnívám se, že tuto problematiku bude nadále nutno konzultovat a dosáhnout řešení, které bude akceptovatelné pro obě strany. Co se týká prodloužení metra trasy A či výstavby trasy D, přes diskuse, které jsou o této problematice vedeny, je potřeba jednoznačně před tuto výstavbu předsunout financování silničního okruhu, který je prioritní stavbou Prahy.

* Jakou částku ročně Praha do výstavby podzemní dráhy investuje a jaká by byla při současných plánech rozšiřování metra skutečně potřeba?

Praha ročně investuje miliardy do výstavby metra, s tím, že až dosud stát poskytoval na výstavbu metra částku okolo 450 miliónů ročně. V uvažovaném pozměňovacím návrhu chceme s poslancem Davidem Rathem a ostatními pražskými poslanci dosáhnout státního příspěvku ve výši jedné miliardy z rozpočtu ministerstva dopravy.

(Právo)

O týden déle oproti původnímu plánu nejedou tramvaje mezi Libercem a Jabloncem. Téměř dvouměsíční výluku prodloužila srpnová nepřízeň počasí. „Od neděle začnou tramvaje opět jezdit,“ slibuje provozní ředitel Dopravního podniku Ludvík Lavička. Na trati zbývalo ještě dodělat některé přejezdy a natáhnout troleje. Oprava přišla na více než 12 milionů korun.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Dvě ze tří nových nízkopodlažních tramvají pro Olomouc přivezl včera tahač z dílen Dopravního podniku Ostrava. Vozy Trio jsou novou generací tramvají Astra, které má olomoucký dopravní podnik čtyři. Tramvaje zvládnou i jízdu v těžkém terénu historického centra.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Ve Stockholmu byly nyní v autobusech zavedeny zóny, v nichž se nesmí používat mobily. Podle stockholmského dopravního podniku SL totiž dochází trpělivost s hlukem mobilů stále většímu počtu cestujících, a tak se rozhodl vyslyšet jejich přání.
„Těch, kteří chtějí cestovat v klidu, je stále více,“ uvedl tiskový mluvčí SL Björn Holmberg. Dosud byly mobily ve Švédsku zakázány jen v letadlech a ve vyhrazených odděleních meziměstských vlaků.
Otázkou je, bude-li zákaz efektivní - v autobusech se nebude smět telefonovat jen v krátkém úseku za řidičem, avšak dál ve voze ano.
Zóny ve Stockholmu jsou označeny přeškrtnutým přenosným sluchátkem. Na poslech hudby ve sluchátkách se ale zákaz nevztahuje.
DP hlavního města Prahy o zavedení zón, v nichž by cestující nesměli telefonovat, neuvažuje. „U nás je trend opačný. Lidé jsou zvyklí telefonovat všude,“ řekla včera mluvčí DP Michaela Kuchařová.

(Právo)

Cosi na tom je. Boj proti "pasívnímu telefonování". Normální je nekouřit, takže třeba také normální je netelefonovat...

O poskytnutí dotace na projekt Ekologická a bezbariérová doprava ve Zlíně hodlá požádat město Zlín. Městská rada schválila podání žádosti a doporučila zastupitelstvu, aby projekt podpořilo.
Na výzvu Svazu měst a obcí České republiky má Zlín předložit základní rámec projektu na rozvoj městské dopravy. Ten by mohl být zařazen do seznamu alespoň rámcově rozpracovaných šesti až sedmi velkých městských projektů. „Tyto projekty bude možné podporovat z nově uvolněných prostředků ze Strukturálních fondů EU ve prospěch velkých měst,“ uvedl náměstek primátora Karel Dvorský (ČSSD).
Podmínkou pro zařazení projektového záměru do uvedeného seznamu je, aby se jednalo o velký městský infrastrukturní dopravní projekt zaměřený na ekologickou dopravu, například rozvoj trolejbusové dopravy, výstavbu dopravních center a podobně.
„Při sestavování projektového záměru Ekologická a bezbariérová doprava ve Zlíně jsme vycházeli z projektu Zlín - mobilita pro všechny. Jeho cílem je usnadnit svobodný pohyb ve městě postiženým osobám. Kromě bezbariérové přepravy bylo do projektového záměru zařazeno také zavedení dopravy do průmyslového areálu v centru Zlína a výstavba společného terminálu MHD, autobusů a Českých drah,“ dodal náměstek Dvorský.
Orientační rozpočet projektu činí celkem 540 miliónů korun. Zahrnuje jak vybudování dopravního terminálu, tak nákup nízkopodlažních vozů i zřízení bezbariérových zastávek.

(Právo)

Peníze na dopravní terminál chce Zlín získat v Evropské unii. Město má šanci je získat

Vznik dopravního terminálu ve Zlíně je stále reálnější. Zdejší radní už se dohodli na tom, že o peníze na tento projekt požádají Evropskou unii.
„Zlín má velkou šanci získat 560 milionů korun například na prodloužení trolejbusových tras, ale i na některé další věci. Předběžný záměr, který nám zástupci tamní radnice poslali, se bude ještě upřesňovat,“ uvedl před časem předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák.
Svaz měst a obcí nabízí asi osm miliard korun, které nebyly vyčerpány ze strukturálních fondů Evropské unie, na ekologický způsob dopravy. Před časem oslovil osm velkých měst, mezi nimi i Zlín. Ten projevil zájem.
„Naším cílem je usnadnit svobodný pohyb ve městě postiženým osobám. Kromě bezbariérové přepravy bylo do projektového záměru zařazeno také zavedení dopravy do průmyslového areálu v centru Zlína a výstavba společného terminálu městské hromadné dopravy, autobusů a Českých drah,“ upřesnil náměstek zlínského primátora Karel Dvorský. Orientační rozpočet projektu činí 540 milionů korun. Zahrnuje vybudování dopravního terminálu, ale i nákup nízkopodlažních vozů, a zřízení bezbariérových zastávek.
Podle Dvorského by terminál mohl vzniknout u současného vlakového nádraží. Další z možností je třeba areál bývalého Svitu. V nejbližších týdnech by radnice chtěla mít v této věci jasno.
„Jsme jediné krajské město v republice, které dopravní přestupní uzel nemá. Peníze z Evropské unie by nám mohly pomoci v jeho výstavbě,“ uvedl zlínský primátor Tomáš Úlehla.
Program využití peněz na ekologický způsob dopravy bude muset schválit ještě vláda a Evropská rada. A ještě před tím městští zastupitelé ve Zlíně. Pokud nenastanou komplikace, měl by Zlín peníze získat. „V programu se počítá s penězi pro všechny zájemce,“ potvrdil Vlasák.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

Podepisují petici, která má apelovat na ministerstvo, přidal se také dopravní podnik

Pražští řidiči tramvají razantně žádají změnu signalizace. Podepisují petici, která jim má pomoci k zavedení třetího světelného signálu „Pozor“, jímž se řídí například automobilisté. Krevním tlakem řidičům zahýbala podle odborného poradce Odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy a člena petičního výboru Antonína Duba reportáž, kterou nedávno odvysílala televize Nova.
Zpráva, jež upozorňovala na porušování zákona řidiči tramvají, když projíždějí na křižovatce u I. P. Pavlova v Praze 2 na „červenou“, podle něj obsahovala nepřesnosti. Řidiči tramvají se při provozu na křižovatkách řídí dvousignální soustavou, kterou ředitel dopravního podniku Tomáš Jílek přirovnal k signalizačním světlům u přechodů pro chodce, také nemají oranžové světlo „Pozor“.

Návrhy technického řešení

Av tom spočívá podle Duba jádro problému, řidiči tramvají mohou totiž v určitých případech na signál „Stůj“ křižovatkami ještě projíždět. „Tramvaj jedoucí rychlostí třicet kilometrů za hodinu potřebuje k zastavení osm sekund,“ popsal Dub. Není tedy někdy schopna okamžitě na křižovatce zastavit.
Pokud právě v tento okamžik začne svítit signál „Stůj“, je jen na uvážení řidiče, zda bude pokračovat v cestě dál, nebo zda riskuje přesypání cestujících ve voze. Ředitel Jílek uvedl příklad, kdy chodec vstoupí na přechod na zelenou, ale již v polovině cesty mu začne svítit červená, a také se nezastaví uprostřed cesty přes komunikaci. Na komplikace spojené s dvousignální soustavou prý řidiči upozorňují podle Duba velmi dlouho. Nyní jim došla trpělivost. Na Novu podali stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a petici prý již podepsaly stovky lidí.
Za řidiči stojí i jejich zaměstnavatel, pražský dopravní podnik. „Připravujeme návrhy technického řešení a poté začneme jednat s ministerstvem,“ řekl Právu Jílek. Upřesnil, že oranžový signál pro řidiče automobilů by mohl být obdobně nahrazen u tramvají přidáním dalšího světla nebo blikáním. Konstatoval, že funkční varianty mají být vybrány do měsíce. „Podle mých informací se o změně signalizačních zařízení pro tramvaje v nejbližší budoucnosti neuvažuje,“ informovala tisková mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková.

(Právo)

Půl miliardy korun chce investovat českobudějovický magistrát do rozvoje městské hromadné dopravy. Krajské město počítá zejména s rozvojem trolejbusové dopravy.
„Naší zásadou je, aby autobusy nejezdily zbytečně pod trolejemi. Proto jsme už schválili dotažení trolejbusové tratě ze sídliště Vltava do Českého Vrbného,“ uvedl primátor Miroslav Tetter.
Zatímco nyní jezdí do Českého Vrbného autobus číslo 19, zřejmě už na podzim příštího roku ho nahradí trolejbusy. Stavba trolejí a nové točny se sociálním zázemím pro řidiče vyjde magistrát zhruba na dvacet milionů korun. V příštím roce chce město zpracovat projekt na převedení nejfrekventovanější autobusové linky číslo 1 z Haklových Dvorů na Rudolfov a zároveň linky číslo 5 ze sídliště Máj do Nového Vráta na trolejbusové tratě.
„Předpokládané náklady na dostavbu trolejového vedení a nákup nových trolejbusů jsou 249 milionů korun. Do této akce se chceme pustit s dotací z fondů Evropské unie, která dosahuje osmdesát pět procent z celkové částky nákladů,“ uvedl náměstek primátora Juraj Thoma.
Oba spoje jezdí po tratích, na nichž jsou většinou už troleje. „Nově potřebujeme natáhnout troleje od viaduktu po Vráto a z ulice O. Nedbala do M. Horákové,“ řekl Pavel Janouch z budějovického dopravního podniku.
Pokud se magistrátu podaří dosáhnout na dotaci, první cestující se zřejmě svezou po nových trolejbusových tratích na linkách číslo 1 a 5 v roce 2010. Kromě této investice plánuje město nákup dalších patnácti nízkopodlažních trolejbusů s plošinou pro vozíčkáře a kočárky za 243 milionů korun. „Cílem je bezbariérové a ekologické cestování městskou dopravou. Stejně jako u nových trolejbusových tratí i u nákupu trolejbusů počítáme s dotací z Unie,“ podotkl Thoma.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

Včera jsme mohli ve večerních televizních zpravodajských relacích zahlédnout nešťastně se tvářícího pražského primátora nevěřícně kroutícího hlavou nad tím, že v rozpočtu ministerstva dopravy pro příští rok nebude "ani koruna" na stavbu pražského metra.
K tomu jeden názor Pražáka:

Má stát přispívat na stavbu pražského metra? Ač Pražan, odpovídám: Ne! Přitom argument, proč by vláda měla platit, je zdánlivě neprůstřelný. Prakticky každý občan Česka a miliony zahraničních turistů navštíví metropoli.
Z plynulosti zdejší dopravy a komfortu pro cestující má tedy prospěch celá republika, nikoliv jen milion Pražanů. Jenže všechny argumenty je potřeba vidět v kontextu, i ty zdánlivě neprůstřelné.
Praha patří co do výkonu k velmi bohatým regionům Unie. I v porovnání se zbytkem Česka se těší nebývalému komfortu. Platy jsou tu v průměru vyšší, nezaměstnanost minimální.
Praha má milion problémů, které jsou důsledkem socialismu. Auto připadá na necelé dva obyvatele, ale silnice jsou v žalostném stavu. Navíc chybná politika předchozích vlád udělala z hlavního města obrovské, pomalu popojíždějící parkoviště kamionů. Peněz je zoufale málo, i když metropole prosperuje.
Jiné regiony však mají mnohem větší problémy. Jak rády by přivítaly kamiony, které Prahu dusí! Přivážejí totiž blahobyt a hlavně práci.
Ostravsko, severní Čechy, Broumovsko, to jsou regiony, které potřebují maximum státní pomoci. Nejenže za své problémy nemohou, ale není v jejich silách je odstranit. Šťastnější Praha musí zatnout zuby, ale má na to.

(Martin Komárek, MF DNES)

Mimochodem: Údiv pana primátora je trochu podivný ve vztahu ke spojení na Letiště Praha. Už dost dávno dala vláda najevo, že preferuje (a také už konkrétně plánuje) levnější a rychleji zbudovatelné spojení rychlodráhou. Pražský Magistrát však tvrdošíjně vedl svou...

Případ pokousání revizora ostravské městské dopravy, za které dostal černý pasažér Tomáš Labda čtyři měsíce vězení nepodmíněně, se vrací k Okresnímu soudu v Ostravě. Krajský soud, ke kterému se odvolal odsouzený i žalobce, v pátek rozsudek zrušil a kauzu vrátil k novému posouzení. "Uložený nepodmíněný trest odnětí svobody u dosud netrestaného pachatele je nezákonný," vysvětlil státní zástupce Richard Fanta. Soudce Michal Benda, který rozsudek prvního stupně vyhlásil, ho ale za nezákonný nepovažuje a tvrdí, že trest by měl být mimo jiné signálem veřejnosti, že takto se lidé v tramvají chovat nesmějí.
Tomáš Labda cestoval loni 22. května s přítelkyní a dítětem v kočárku v tramvaji číslo 4. Při kontrole revizorů se rodina snažila tramvaj na zastávce Náměstí Republiky opustit a při potyčce černý pasažér jednoho z revizorů kousnul do ramene a způsobil mu zranění, po kterém zůstala jizva. Labda se u soudu ke kousnutí přiznal, tvrdil ale, že bylo nevyhnutelné, protože ho revizor při snaze o zadržení bolestivě škrtil.

(Novinky.cz)

Už v září budou cestující v některých autobusech městské hromadné dopravy v Plzni moci hledět na televizní obrazovky. Dopravní podnik takto začne vysílat nejen dopravní informace, ale i reklamní spoty.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Z Moravského náměstí v Brně směrem do Králova Pole nebo opačným směrem jezdí denně stovky Brňanů. Málokdo z nich však tuší, že právě po této trase vyjela přesně před 137 lety první koňmi tažená tramvaj v českých zemích.
„Bylo to o celé tři roky dřív než v Praze. Brno bylo třetím městem Rakouska-Uherska, po Vídni a Budapešti, kde byl tento druh městské hromadné dopravy zaveden,“ popisuje brněnská historička Milena Flodrová. Ovšem cestu tímto novým dopravním prostředkem do práce si každý dvakrát rozmyslel. Jízdné totiž bylo celých patnáct krejcarů, což byla velká část denní mzdy. „Navíc koňka mohla jezdit jen v létě, protože byla celá otevřená. Když později začala jezdit přes hlavní nádraží do Pisárek, stala se obvyklým výletním dopravním prostředkem,“ doplnila Flodrová.
Jízda tramvají taženou párem silných koní mohla být i velmi dobrodružná. Koleje totiž nebyly zapuštěné do povrchu jako dnes. „V ostrých zatáčkách vozy poměrně často vykolejily. Pak museli všichni vystoupit a pomoci ji vrátit zpět,“ popsala historička.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Siemens vyhrál další zakázku v Maďarsku

Deník Világgazdaság oznámil, že německá firma Siemens vyhrála veřejnou soutěž na dodávku elektrické sítě a automatického systému vedení vozů na prvním úseku (délka 7,4 km) chystané čtvrté linky metra v Budapešti. Siemens přitom nabídnul o něco vyšší cenu než jeho konkurenti (konsorcium firem Alstom Transport SA, Ganz Transelectro Közlekedési Zrt a Sagem Magyarország, konkrétně necelých 108 milionů Eur.
Výstavba nové linky, která propojí železniční stanice Kelenföld a Keleti, začne v září 2006 a podle plánů má být její první úsek hotov v roce 2009 (druhý úsek o rok později).

(zdroj: stránky Klubu dráhařů)

Hodně studenou sprchu zažilo vedení pražského magistrátu. V návrhu rozpočtu na příští rok, který ve středu projednala vláda, totiž není ani koruna na výstavbu metra. Ministři Pražanům vzkázali: Pomozte si sami!"Je nám líto, ale ministerstvo financí nám tolik seškrtalo rozpočet, že peníze na metro prostě nemáme," potvrdila mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková."To si děláte legraci," reagoval náměstek primátora Petr Hulinský, když ho MF DNES ve čtvrtek kontaktovala. "Není možné, aby město samo financovalo tak obrovské projekty celostátního významu, jako je metro," zlobí se.
Pokud by tento návrh rozpočtu prošel Sněmovnou, což je podle představitelů magistrátu nepravděpodobné, město by se dostalo do úzkých.
Sice by nebyla ohrožena probíhající dostavba trasy metra C do Letňan, kterou mají první cestující využít už za dva roky, ale patrně by se zpomalila výstavba pražského silničního okruhu nebo by město opravilo méně ulic v metropoli."Metro je pro nás prioritou číslo jedna, takže trasu do Letňan dostavíme za každou cenu. I kdybychom to měli platit celé ze svého. Ale na další důležité dopravní stavby bychom si museli buď půjčit, nebo od nich upustit," řekl radní pro dopravu Radovan Šteiner.
Město po ministru financí Bohuslavu Sobotkovi žádalo na výstavbu metra jednu miliardu korun. V předchozích třech státních rozpočtech se částka pro pražskou podzemní dráhu pohybovala kolem 420 milionů korun. I taková dotace je podle radních nedostatečná.
Za poslední čtyři roky dala Praha do výstavby metra 10 miliard korun, stát jen 1,5 miliardy. "To nemá obdobu nikde v Evropě!" zlobí se radní Šteiner, podle něhož se vlády jiných zemí podílejí na výstavbě alespoň 50 procenty. "V Amsterdamu je to dokonce 90 procent," dodává radní, podle něhož je rozvoj podzemní dráhy také v zájmu státu. "Plánované prodloužení trasy metra A přes motolskou nemocnici na ruzyňské letiště by vládu mělo zajímat - jak nemocnice, tak i letiště patří státu."
Souhlasí s ním i primátor Pavel Bém, který věří, že definitivní rozpočet bude sestavovat nová vláda včele s ODS. "Stát nebere na Prahu ohledy už osm let. To se zásadně změní," nechal se slyšet Bém."Je to od Paroubkovy vlády neomluvitelný omyl a já věřím, že nová vláda najde prostředky na to, aby nám pomohla s financováním výstavby metra polovinou potřebných financí," dodal Bém.
Na dopravu jde z městského rozpočtu každý rok nejvíce prostředků. Spolkne více než třetinu všech ročních výdajů města, tedy asi patnáct miliard korun

(iDnes)

Vláda tak městu zjevně vzkázala, že preferuje železniční spojení centra s letištěm. Ostatně se tím už dříve netajila...

17.8.2006 Ústecký deník str. 3 Události
FRANTIŠEK ROČEK

Na mnoha linkách na severu Čech několik dní nejezdily autobusy. Vyhrotil se tím spor krajského úřadu a Dopravního podniku Ústeckého kraje. Cestující si obě instituce vzaly za rukojmí. Mohou se jimi stát znovu. Kvalita dopravy v regionu i s příchodem nového dopravce poklesne.

Ústecký kraj - Autobusovou dopravu zajišťuje dosavadní dopravce, Dopravní podnik Ústeckého kraje. Až nastoupí v září ČSAD Česká Lípa, kvalita služeb poklesne. Dosavadní služby nový českolipský dopravce zajistit nemůže.


Peníze na přežití


Výběrové řízení vyhrála sesterská firma DPÚK ČSAD Česká Lípa s nabídkou 27,57 Kč/ km. Jedná se o cenu přímých nákladů bez přiměřeného zisku a nákladů na kvalitní výkon služeb. Potvrdil to ředitel ČSAD Česká Lípa David Mahdal.

Nebudou finance na odbavovací systém, rezervace místenek a nebude využíván asi ani systém čipových karet. "Kvalita služeb půjde dolů, nebudou ani ekologické autobusy na plyn," potvrdil Mahdal. Dodal, že firma nízkými náklady vyhrála výběrové řízení především proto, aby zajistila dopravu a umožnila lidem z DPÚK práci a dočasně stabilizovala sociální situaci.

Českolipský dopravce převzal více než 500 pracovníků dosavadního dopravce, který končí 8. září. Kolik převezme autobusů, neví.


Čas nejistoty


Objednávku na dopravu cestujících podepsal krajský úřad s českolipským dopravcem jenom do konce roku. "Rámcově máme smlouvu na provozování dopravy do konce května příštího roku, ale zatím bez konkrétní objednávky," uvedl Mahdal. Peníze budou problémem, protože požadavek na přiměřený zisk může uplatnit firma jen při celoroční dopravě, aby mohla investovat do nákupu autobusů a dalších zařízení.


Čekání na zastupitelstvo


Jindřich Franěk, vedoucí odboru dopravy krajského úřadu, uvedl, že smlouvu s dopravcem na příští rok lze podepsat až po schválení dopravní obslužnosti na rok 2007. "Proto chceme svolat zastupitelstvo kraje, které o tom může rozhodnout 6. září," uvedl Franěk.


Příprava na střet


Krajský úřad se připravuje na další možnou krizi. Proč by jinak včera vyhlásil nové výběrové řízení na dopravce, když nová firma má nastoupit již 9. září? Pro jistotu, potvrdil Franěk. Jedná se o možnost získat koncese na náhradní zajištění dopravní obslužnosti v 6 z 15 dopravních oblastí. "V případě potřeby máme již pro ostatní oblasti zajištěny alternativní dopravce," potvrdil Franěk. Kraj tak reaguje na přelom července a srpna. ČSAD Česká Lípa 27. 7. potvrdila, že 1. 8., kdy přestal zajišťovat dopravu DPÚK, převezme autobusovou dopravu. Nestalo se tak. Většina autobusů nevyjela. Své žádosti o vydání licencí ČSAD Česká Lípa vzala zpět. Její ředitel Mahdal řekl, že podmínky, za kterých chtěl kraj jeho společnosti licence vydat, jsou za hranou zákona, a proto byly pro firmu nepřijatelné.


Spor o peníze * Spory mezi dosavadním dopravcem DPÚK a Ústeckým krajem se vyhrotily letos, kdy dopravce požadoval uhrazení ztráty 315 milionů korun za veřejnou dopravu. Loni dostal od kraje 180 milionů. Poskytl prý ale kraji služby za 254 milionů. Podle hejtmana Jiřího Šulce bylo toto meziroční navýšení pro kraj nepřípustné. Kraj proto k 1. květnu vypověděl DPÚK smlouvu a vypsal koncesní řízení.