Mestská hromadná doprava

Plzeň podpoří ekologicky šetrnou dopravu. V rámci Dne bez aut budou moci lidé jezdit od 20. do 22. září zadarmo městskou hromadnou dopravou. Akce byla v minulých dvou letech v Plzni pouze jednodenní. Součástí akce bude pojízdná výstava prací žáků základních škol ve vozech MHD. Uskuteční se koloběžkový závod, turistický pochod Železničářská padesátka a tradiční dětské malování na chodníky a silnice. V areálu vozovny trolejbusů v Cukrovarské ulici připraví Společnost pro veřejnou dopravu výstavu historie trolejbusů.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Jak to vidí Tomáš Hybner náměstek primátora Karlových Varů:

Máme připravené tři varianty financování výstavby lanovky na Tři kříže s tím, že jde o dlouhodobější projekt. V provozu by lanovka měla být v roce 2013. První možností je založení akciové společnosti a připravit vše pro vstup investora jako partnera. Město by mělo 49 procent akcií.
Druhou možností jsou prostředky z fondů EU z programu na rozvoj cestovního ruchu, který platí pro léta 2007 - 2013, s finanční spoluúčastí města. Třetí možností je leasing, který je dnes možný i na takovéto věci, spolu s prostředky ze státního rozpočtu. Předpokládáme, že se nám podaří získat dotace z EU. I s ohledem například na plánovanou výstavbu centra s víceúčelovou halou, Lázně I nebo opravy komunikací je výstavba lanovky investicí, kterou si město může dovolit.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Jejich zaměstnavatel si jich cení, lidi je ale moc rádi nemají. Revizorů pracuje v Olomouci jedenáct. Se třemi z nich strávil den redaktor MF DNES. Znají výmluvy a triky lidí, setkávají se s jejich agresí.
Je deset hodin dopoledne a trojice revizorů čeká na zastávce u olomouckého Prioru. Jiří, Pavel a Jana. MF DNES stráví den s nimi. Jak vlastně vypadá taková kontrolorská akce?
„Nejdůležitější je moment překvapení. V Olomouci je pět revizorských týmů, takže nás už lidé většinou poznají. Proto se snažím nastupovat až nakonec, a tak mám o všem přehled. Už poznám i kdo kvůli mně vystupuje. Takového člověka hned kontroluju ve dveřích,“ říká Pavel, když přijíždí tramvaj číslo 6.
Shodou okolností jeho slova se ihned potvrzují. Dvě dívky, které přijely z dřívější zastávky, pana Jiřího poznávají. Okamžitě vstávají a snaží se cvaknout neoznačené jízdenky, ještě než kontroloři nastoupí do tramvaje. Zkušené oko revizora je však okamžitě odhaluje a obě mladé studentky musejí zaplatit pokutu 300 korun.

Celá reportáž na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=175&r=mfstredmorava&c=550910

Hasiči likvidovali požár v tramvaji číslo 3 v Poděbradské ulici v Praze - Vysočanech. Jeden z cestujících ohlásil řidičce, že cítí v zadní části vozu kouř. Přivolaní hasiči zjistili, že se pod podlahou vznítila elektroinstalace a požár uhasili. Během dvaceti minut byl na místě obnoven provoz.

Fotostory na
http://zpravy.idnes.cz/fotostory-v-praze-horela-tramvaj-dq5-/krimi.asp?c=A060728_183022_krimi_nel

V horkých dnech nestrádají jen lidé a zvířata, ale také stroje. Obzvlášť starší motory jsou náchylné k přehřátí, jako se to stalo autobusu č. 22 ČSAD Kladno, který ve středu večer mířil z Prahy do Kladna. Vůz zastavil už na ruzyňské zastávce Terminál Sever 1 a už se nerozjel. Nepomohlo ani chlazení dostupnou vodou. Proto se řidič musel vydat pro další vodu na letiště. Autobus sice nakonec zastávku opustil, ale s více než půlhodinovým zpožděním.
Praze prý ale zhroucení hromadné dopravy nehrozí. Silnice jsou podle odborníků i v rekordních teplotách stále v pořádku, stejně jako vozy. „Autobusy MHD musí být v dokonalém technickém stavu a velká vedra zatím nemají na jejich provoz vliv,“ tvrdí Eva Dydová z DP hl. m. Prahy, a. s. Situace obdobná té, která se stala kladenskému autobusu, by neměla vzniknout, protože technický stav všech vozidel MHD se přísně kontroluje podle příslušných předpisů.
Přestože řidiči nemají v panujících vedrech větší přestávky mezi jízdami, ke kolapsům dochází opravdu výjimečně. „Každý řidič prochází lékařskými kontrolami tak, aby byl schopen své povolání vykonávat,“ dodává Dydová. „Moderní autobusy a tramvaje mají místo řidiče klimatizované.“ Klimatizaci by však uvítali i cestující.

(Právo)

Jako sardinky si museli připadat návštěvníci festivalu Colours of Ostrava, kteří v noci domů cestovali tramvajemi.
Dopravní podnik totiž žádné spoje neposílil, a tak se kvanta lidí musela vejít často do jednoho vozu. Ty navíc jezdily podle klasického nočního jízdního řádu, což znamená několik málo spojů za hodinu. Někteří lidé tak například chodili až na zastávku Důl Zárubek, protože na Výstavišti by se už do vozu nevešli.
Z článků otištěných v médiích se zdálo, že na vině jsou pořadatelé festivalu. Mluvčí dopravního podniku Miroslav Albrecht problém vysvětloval tak, že se podnik na flexibilním řešení víkendové dopravy s pořadateli festivalu vůbec nedohodl.
„Na dopravní podnik jsme se obrátili už v dubnu, ale absolutně nebyl spolupráci s festivalem nakloněn,“ uvedla finanční ředitelka Colours Marcela Krplová.
Albrecht je však smířlivější. Prostě se jen s pořadateli nedohodli na konkrétním čase. Ani žádný předchozí ročník dopravní podnik neposiloval spoje. Navíc hudební festival podle něj nejde srovnávat se sportovním utkáním, kde je jasné, kdy se mají spoje posílit. „Je to typické nedorozumění,“ komentuje situaci Albrecht.
Proto je docela pravděpodobné, že přání Krplové, aby všechny ostravské instituce braly festival za vlastní, bude příští rok vyslyšeno.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)

Lanovkou na Tři kříže se poprvé přepraví lidé v roce 2013. Taková je představa náměstka primátora Tomáše Hybnera, který s projektem dostavby lanovky přišel přibližně před rokem. Vzhledem k možnostem získání peněz z fondů Unie má projekt velkou šanci na realizaci.
„Od příštího roku do roku 2013 je možné čerpat v maximální míře prostředky z EU na rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Téměř všichni hosté a pacienti se pohybují především na druhé straně řeky, kde je rozhledna Diana. Ale tuto část lesů, kde se kromě Tří křížů nachází i Goethova vyhlídka a Vítkova hora, nemají příliš důvod navštívit,“ uvedl Hybner.
Podle architekta Radka Davida, který zpracoval koncept dostavby, by si stavba vyžádala do 190 milionů korun. Jak upozornil, jde zatím o cenu orientační. Město má připravené tři varianty financování dostavby - z prostředků EU, založením akciové společnosti se soukromým investorem nebo ze svých a státních prostředků.
„V první řadě bude třeba změnit územní plán, protože stávající počítá s lanovkou jen od nástupu ve Vřídelní ulici po mezistanici v ulici Na Vyhlídce. Je také samozřejmě nutné jednat s Chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les a s památkáři,“ řekl Hybner.
Vyřešená je již domluva s majitelem objektu na Vřídelní ulici 51, kde bude nástupní stanice. „Bude třeba udělat určité stavební úpravy, ale nepůjde o zásah, který by mne nějak omezoval. Když jsme si dělali malý průzkum, hosté našeho hotelu tuto myšlenku uvítali,“ sdělil Miroslav Hloušek.
Podle Pavla Bohánka, ředitele Dopravního podniku Karlovy Vary, který provozuje městskou hromadnou dopravu včetně lanových drah, je projekt lanovky na Tři kříže životaschopný. „Lanová dráha na Dianu, která ročně přepraví 140 tisíc lidí, si na sebe vydělá. Za obdobných podmínek ohledně jízdného jsem přesvědčen, že i tato lanovka bude soběstačná,“ informoval ředitel. Zpáteční jízdné na Dianu stojí 60 korun.
Poprvé městské zastupitelstvo rozhodlo o stavbě lanovky v červnu 1912. O rok později byla stavba zahájena, první světová válka a následná celosvětová hospodářská krize ve 20. letech udělaly za těmito plány definitivní tečku. Opakované pokusy, hlavně v 60. letech, zůstaly jen v rovině úvah. Posledním pokusem bylo vládní usnesení z roku 1988, podle kterého se dráha měla vybudovat v příští pětiletce.
Po sto letech od zahájení stavby by tedy konečně lanovka měla poprvé přepravit lidi.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

27.7.2006 Lidové noviny str. 4 Metropole/Brno
miš

BRNO Na nástupištích největšího přestupního uzlu brněnské hromadné dopravy před budovou hlavního nádraží se po letech čekání objeví přístřešky proti dešti a s nimi i více laviček. Cena úprav, po nichž každoročně volají stovky Brňanů, půjde do milionů korun.
Přitom jde jen o provizorní řešení, magistrát má stále v plánu změnit podobu celého prostoru. „Ten záměr ale není kvůli úpravám železničního uzlu aktuální - proto jsme se všemi zainteresovanými dohodli alespoň tyto úpravy,“ řekl tajemník radnice Brna-středu Radovan Novotný. Tvrdí, že investice je upravena tak, že celkové několikamilionové náklady postupně splatí výnosy z reklamních ploch. „Přístřešky a další mobiliář musely respektovat jednotný vizuální styl města Brna, což je částečně prodražilo,“ poznamenal.

Před deštěm se lidé až dosud schovávali na krytých schodištích do podchodů a k sezení sloužily staré lavičky. „Milionové náklady se mi ale přece jen zdají trošku vysoké,“ pochybovala včera na nástupišti důchodkyně Pavla Otáhalová.

Kvůli stávajícím úpravám se muselo spojit téměř dvacet organizací a institucí, které mají právo rozhodování o prostoru. Právě množství zainteresovaných bylo podle Novotného hlavním důvodem, který komplikoval předchozí jednání o úpravách přednádražního prostoru. Podle plánů by instalace nového mobiliáře a úprava stávajícího osvětlení, zábradlí a zeleně měla být hotova do brněnských slavností v polovině srpna.

Vozíčkáři a maminky s kočárky mají od minulého týdne šanci využívat metro i ve stanici Vltavská na lince C. Dopravní podnik tu totiž mezi podchodem a nástupištěm nechal zprovoznit šikmý výtah pro osoby se sníženou pohyblivostí. Tím se počet bezbariérových stanic pražské podzemky zvýšil na osmadvacet.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

ZTRACENÁ V TRAMVAJI. Reportérka MF DNES vyzkoušela to, co tisíce lidí zažívají každý den - vydala se do labyrintu pražské dopravy vyzbrojena jen informacemi, které na internetu nabízí Dopravní podnik. Cesta městem se rázem změnila v dobrodružství.
Aby se člověk v poslední době dostal pražskou tramvají z bodu A (například zastávky Anděl) do bodu B (třeba na I. P. Pavlova) a nezabloudil, musí splňovat některá náročná kritéria.
Musí mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, být připraven na vše včetně pekelného horka, perfektně se orientovat v místopisu, být přizpůsobivý, a ještě k tomu silák. Prostě takový Ferda Mravenec.
Vyhovuji jen některým požadavkům. Bohužel.
Proto jsem si včera musela trasu Anděl-I. P. Pavlova zopakovat třikrát tam a zase zpátky, abych pochopila zauzlený systém prázdninové městské dopravy.
Nejprve jsem si na internetu do vyhledávače Dopravního podniku zadala trasu Anděl-I. P. Pavlova. Okamžitě mi nabídl tramvaj číslo 30, která podle něj míří ze Sídliště Řepy na Nákladové nádraží Žižkov.
Jenže - když tramvaj se skřípěním přibrzdila na zastávce, za oknem řidičovy kabiny ležela tabulka s nápisem konečné: Flora. Cože? Kontroluji žlutý jízdní řád na sloupku. A tam - Nákladové nádraží Žižkov. Hrome!
Odjíždím znejistěna, nakonec však přejíždím Palackého most a mířím na stanici I. P. Pavlova. Vystupuji a zkouším jet stejnou cestou zpět.
Na protější zastávce mě však čeká překvapení: jízdní řád i číslo linky 30 tu jaksi chybí, přesto se tato tramvaj k zastávce blíží.
Nasedám společně se skupinou tří přibližně sedmnáctiletých chlapců a tvářím se, jako bych byla v třicítce doma. Na Karlově náměstí mě ale čeká další šok. Souprava nezabočuje směrem na Moráň, ale do Lazarské. Na to jsem nebyla připravena. „Pomoc! Kam mě to unáší ta tramvaj?“ ptám se v duchu.
„Kam jsme to vlezli? Kam jsi nás to zatáhl?“ obořili se dva z výrostků na třetího. „Ale já jsem sem jel minule přes Pavlák. Fakt!“ dušuje se. Zoufalá skupina vystupuje na Lazarské a pochoduje zpět, zatímco já se kochám pohledem na Pražský hrad a okružní jízdou přes Újezd a Arbesovo náměstí mířím na Anděl.
Tady zkouším trasu číslo 39, jejíž inzerovaná konečná je opět Nákladové nádraží Žižkov. Trasa vyznačená na okně soupravy - okružní jízda ze Sídliště Řepy do Sídliště Řepy -mě už nezneklidní, i když před řidičem opět spočívá cedule Flora.
Jenže hlášení v tramvaji zní, že konečnou jsou Olšanské hřbitovy. Tak tohle vážně vyžaduje, aby měl cestující v hlavě mapu Prahy.
Házím to za hlavu, když se k náměstí I. P. Pavlova blížíme po Spálené. Předčasnou radost mi zkazí až křižovatka s Legerovou ulicí. Semafory zablikají a devětatřicítka naťukne černý volkswagen, který se před soupravou snaží rychle odbočit.
„My chceme ven!“ hartusí jedna cestující, když sleduje, jak se přední vagon vyprazdňuje, zatímco my se několik minut pečeme na odpoledním slunci. Nic. Nakonec jeden z mužů rozráží dveře a všichni společně vypadáváme téměř doprostřed rušné křižovatky.
„Za cestování v takových podmínkách by nám snad měli platit. Pokud jsou takové zmatky, mohl by Dopravní podnik uvažovat o tom, že alespoň dočasně bude jezdit zadarmo,“ hněvá se další cestující Denis Turko.
Mě čeká cesta devětatřicítkou zpět. Že jedu přes Moráň, už téměř nevnímám, chci v tom horku jen dojet. A pak raději ještě jednou dokola. To abych si to pořádně zapamatovala.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

26.7.2006 Právo str. 12 Praha - Střední Čechy
Tereza Čapková

Uvažovaná trať má ulehčit zejména dejvickému Vítěznému náměstí od autobusů a autobusům od studentů

Vyprázdnit každodenně přeplněné autobusové zastávky směrem do Suchdola, na kterých ve školním roce postávají desítky vysokoškoláků, chce pražský magistrát i městská část Praha 6. Ulevit autobusům by měla téměř pětikilometrová tramvajová trať.

Suchdol sice obývají přibližně čtyři tisíce místních, ale po většinu roku jej denně zaplavují tisíce studentů České zemědělské univerzity. Autobusové linky, které vyjíždějí z Prahy 6, jsou podle starosty městské části Tomáše Chalupy (ODS) absolutně přetížené. Pokud prý chce někdo přistoupit několik zastávek za Vítězným náměstím, nemá už šanci.

Současnou situaci podle něj komplikuje i fakt, že v oblasti Suchdola populace narůstá a rozšíření plánuje i univerzita.

Chalupa konstatoval, že budoucí podoba trati je zpracována ve čtyřech variantách, nejlepší a nejekologičtější z nich je prý ta nejnákladnější. Její cenu odhadl na více než tři miliardy korun.


Osm zastávek


Varianta, se kterou počítá magistrát, je naplánována přes Podbabu, Lysolaje, Sedlec, Kamýckou ulici, vysoké školy a Brandejsův statek s konečnou v Suchdole. Jízda z konečné na konečnou má trvat 16 minut. Zástupkyně ředitele pro koordinaci rozvoje města Světlana Kubíková poznamenala, že je studie čerstvě dopracovaná a určená k projednání. Doplnila, že o financování Praha možná požádá Evropskou unii. Podle náměstka primátora Petra Hulinského (ČSSD) trať ve schválených strategických investicích města zanesena není.

Místostarostka Prahy 6 Jaroslava Trnková (ČSSD) upřesnila, že má trať do Suchdola vést podél železnice, aby ji nezalila případná velká voda, chráněné oblasti se má vyhnout pomocí tunelu a součástí bude i most. Konečná zastávka má navázat na plánovanou železniční stanici.

Reálné se podle místostarostky zatím ukazuje prodloužení současné tramvajové smyčky před hotelem Crowne Plaza k železniční trati vedoucí podél Vltavy. Tam se také posune do tří let bubenečské nádraží.


Rozpaky v Suchdole


Nadšeni nejsou z chystaného spojení v suchdolské radnici. „Nedá se říci, že by byl Suchdol proti, ale projekt musí řešit i další obslužnost městské části,“ uvedl starosta Václav Čížek (KDUČSL). Trať by totiž zajistila dopravu pouze v jedné její třetině, další dvě třetiny by prý měly smůlu.

Iniciátorům studie Čížek vytýká, že nebyla radnice k projednávání přizvána a dozvěděla se o tom od občanů. Místo toho, aby trať Suchdolu pomohla, se podle něj staví proto, aby ulevila Vítěznému náměstí od autobusů.

O projektu a změně územního plánu bude hlasovat pražské zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání v polovině září.

Cestující v liberecké městské dopravě čeká od dnešního dne jedna z největších změn v historii. Poprvé mohou začít využívat pro cestování čipové karty. Zatím je využijí jen cestující s předplatními kupóny. "Systém odbavování, ceny jízdného a zakoupení jízdného se zásadním způsobem nemění," dodal Tomáš Krebs z Dopravního podniku města Liberec.
Cestující budou mít místo klasické papírové "lítačky" kartu, kterou mohou využít zatím například také ke vstupu do radnice. Později se na ni nabalí i další funkce. Revizoři budou mít na ověření jejich platnosti speciální čtečky, při nástupu do autobusů a tramvají večer je u předních dveří rovněž čtecí zařízení. Platnost signalizuje zelená barva, pokud není karta platná, rozsvítí se červená.
Kartu zatím mohou využívat jen lidé s měsíčním předplatným, postupně se zavede i její použití pro delší předplatné či studenty středních a vysokých škol. Všechny typy časových jízdenek by měly být přes kartu vedeny do konce října.
Papírové "lítačky" budou dál fungovat, pravděpodobně jen do konce roku.
Libereckou městskou kartu má podle mluvčího Liberecké IS Michala Buzka již asi osm a půl tisíce lidí. Do konce listopadu lidé za vydání karty neplatí, později přijde na 140 korun.
Liberecká IS předpokládá, že ještě v srpnu by měla karta zjednodušit držiteli rezervaci vstupenek do kina, divadla či na některé kulturní akce ve městě. Jako elektronická peněženka by podle Buzka mohla začít sloužit někdy ve druhé polovině příštího roku.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Šest nových nízkopodlažních trolejbusů Škoda 25 Tr Irisbus uvede ještě letos do provozu Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a. s.
První tři kloubové a bezbariérové trolejbusy pro 150 osob (40 sedících) se v městské dopravě objeví už v září. Vozy budou nasazeny na všechny linky městské dopravy. „Některé naše trolejbusy jsou již 18 let staré a mají najety milióny kilometrů,“ informoval Právo ústecký primátor Jan Kubata (ODS).
Pořízení trolejbusů stálo téměř 90 mil. Kč. Město uhradilo pouze 22,4 miliónu, zbytek se podařilo získat ze Společného regionálního operačního programu (SROP). „Nákup nových trolejbusů nebude znamenat, že některé staré půjdou do výslužby. Až postavíme trolejbusovou trať na Střekov, zvýšíme tím totiž i nasazení vozů,“ uvedl primátor.

(Právo)

„To nemůžete jen tak čekat, na tramvaj musíte zamávat, jinak nezastaví,“ přesvědčoval mě v Bruselu na zastávce Monaco muž a předvedl mi to v praxi, když se přiblížila jeho osmnáctka. Řekl jsem si, že řidič mohl být jeho známý a to celé pokus o boudu na cizince.
Nebyl. Moje dvaapadesátka do centra se přiblížila, nezastavila a jela dál. Tak přece měl pravdu, přiznal jsem si v duchu a za dvacet minut už jsem mával taky. Zastavila. Zatlačím na úzký pevný pruh mezi dvěma částmi dveří, ty se otevřou a pokud není člověk příliš objemný, může vstoupit. Vloží lístek do strojku, který ho po chvilce vyplivne s vyznačeným časem.
Starat se musí cestující i při vystupování - včas před zastávkou zmáčknout černý gumový čudlík. Jinak jedete dál. Dětský kočárek našeho typu s miminem se v tramvaji nevidí, protože by se prostě do úzkých dveří nevešel. A tak se jezdí většinou s tzv. golfovými holemi nebo s dítkem připásaným k matce. Je to diskriminace? ptám se sám sebe a vzpomínám, co všechno chtějí europoslanci zregulovat, a přitom je pod svícnem tma. Jenže poslanci nejezdí tramvají.
Doprava v Belgii stojí vůbec za zvláštní kapitolu. I poslepu poznáte přejezd po dálnici od německých Cách směrem na Brusel. Drncání upozorní, proč je v zemi s hlavním městem Evropské unie maximální rychlost 120 kilometrů v hodině. A řidiči ji z technických důvodů dodržují. To na druhou stranu, směrem k přímořskému Ostende či k historickým Bruggám, kvalitnější vozovka dovoluje jet rychleji.
Co lze Belgičanům závidět, jsou osvětlené dálnice či místa pro opravu auta, méně pak dopravní značení například právě v Bruselu. Tabulky s názvy ulic existují, ale písmo je pro našince malé. Jména totiž musí být ve francouzštině a ve vlámštině, což luštit za jízdy žádá čas a může vyvolat troubení netrpělivých. Nakonec se však díky ochotným dostanete k cíli, i když to třeba znamená zajet do tramvajové remízy a nad mapou vychutnat melodičnost francouzštiny.

(Právo)

V Liberci mohou cestující od pondělí místo předplatných kuponů používat čipovou kartu

V Liberci bude od pondělí 24. července možné cestovat městskou dopravou s čipovou kartou. „Zatím ji budou moci využívat cestující, kteří jezdí s předplatným,“ informoval Tomáš Krebs z Dopravního podniku města Liberce. Systém měl původně sloužit už od 1. července, kvůli testování funkčnosti a bezpečnosti počítačového programu se ale jeho spuštění posunulo.
Distribuci městských karet zajišťuje v Liberci městská společnost Liberecká IS. Podle jejího mluvčího Michala Buzka už ve městě kartu vlastní 8500 lidí a týdně o ni zažádá zhruba 1000 občanů. Karta zatím umožňuje jen volný vstup do budovy radnice. „Využití v městské dopravě je nyní prioritou, teprve pak se zaměříme na další aplikace,“ řekl Buzek.

Karta bude na měsíční předplatné

Podle Krebse bude od pondělí možné zakoupit na kartu 30denní předplatné pro městskou dopravu, a to včetně seniorského a žákovského.
Při prvním nákupu na kartu stačí předložit stávající papírovou průkazku kvůli rychlejšímu ověření nároku na zvýhodněnou cenu.
„Cestující, který dosud předplatné neměl, bude muset při prvním nákupu podepsat souhlas se zpracováním osobních údajů,“ dodal Krebs.
Při odbavení v autobusu se podle něj pro cestující nic nezmění. Pouze při cestě po 20 hodině bude namísto ukazování průkazky řidiči přikládat kartu k přístroji u předních dveří, který ukáže, zda je karta nabitá předplatným.
„Pro cestující, kteří karty nemají, se při odbavení nic nemění, starý systém by ale měl skončit k 1. lednu 2007 a pak už bude možné cestovat jen s předplatným na kartě,“ upozornil Krebs.
Zavedení městské karty přišlo liberecký rozpočet na deset milionů korun.
Stejnou částku zaplatil dopravní podnik za nový odbavovací systém a dalších 4,5 milionu ho budou stát čtyřleté služby spojené s užíváním systému.
Liberecká IS nechala zatím vyrobit 50 tisíc karet v Singapuru. Karta není určena jen Liberečanům, ale také lidem, kteří ve městě studují nebo pracují. Požádat o ni mohou i cizinci, když prokážou místo svého bydliště.
Do konce listopadu lidé za vydání karty neplatí, později přijde na 140 korun.
Liberecká IS předpokládá, že ještě v srpnu by měla karta zjednodušit držiteli rezervaci vstupenek do kina, divadla či na některé kulturní akce ve městě. Jako identifikační kartu pro své zaměstnance ji chce využít Krajská nemocnice v Liberci. Možnosti karty představila Liberecká IS i podnikům v liberecké průmyslové zóně. Jako elektronická peněženka by podle Buzka mohla začít sloužit někdy ve druhé polovině příštího roku.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Doba Zlatého věku lázní s sebou přinášela okolo roku 1900 nové dopravní možnosti, a tak se na karlovarské výšiny začaly stavět lanové dráhy. Vřídelní město dle plánů mělo mít nejvíce lanových drah v Českých zemích. O vybudování lanové dráhy na Bukovou horu, na plošinu u Tří křížů, se začalo vážně uvažovat v roce 1907. Dále byla také plánována varianta páté dráhy na kopec nazývaný Výšina věčného života, kde stála už od roku 1889 Stephanie-Warte, dnes Goethova vyhlídka.
O tuto stavbu se zajímala i švýcarská firma inženýra Emila Struppa (stavitele tunelové lanovky). Původně navrhovaná dráha měla dosahovat celkové délky skoro tří kilometrů. Od Tří křížů měla směřovat okolo Ottova vrchu a dosáhnout nadmořské výšky 637 metrů. Spodní polovina měla být řešena jako klasická lanovka a druhá část, asi 1400 metrů, jako ozubnicová (ozubená) dráha.
V průběhu let se navrhovala celá řada různých tras vedoucí k vrcholům. Nakonec bylo v dubnu 1911 rozhodnuto o vybudování zkrácené, půl kilometru dlouhé cesty, která překonávala výškový rozdíl 170 metrů od Vřídelní ulice z domu č. 133 přes Panoramu na plošinu vrchu Tří křížů.
Přesný datum započetí stavebních prací zatím není znám, ale dle datované stavební fotodokumentace víme, že už v březnu 1914 se dokončovalo prorážení 17 metrů dlouhého tunelu pod vozovkou Na vyhlídce, kde se následně vystavěla budova střední stanice nazvané Panoráma. Hluboká trasa betonového koryta pro jednu kolej se po 133 metrech délky rozšiřovala pod stanicí Panorama na dvojkolejnou. Tato spodní část, přemostěná na 66. metru nedaleko rondelu s kočkou a asi ve sto metrech můstkem mezi restaurací panorama a Lützowovou vilou, byla tak prokazatelně zbudovaná ještě před vypuknutím 1. světové války. Výstřely v Sarajevu, odchod dělníku na frontu a válečná nouze bohužel výstavbu dráhy na léta zastavily. V poválečných letech se znovu začalo jednat o dokončení rozestavěného díla, ale už bez dříve zamýšleného prodloužení na nejvyšší místo nad městem, Štěpánčinu rozhlednu.
Podle datovaných snímků víme, že stavba pokračovala už v létě 1920. Dokumentární fotografie s datem 16. září 1920 ukázala ohromný výkop - stavební jámu ve výšce 496 metrů na planině za Třemi kříži, včetně asi dvaceti dělníků. Další snímek zachytil dne 6. října 1920 stavební práce s dělníky i provizorním kolejištěm ve výšce 390-422 metrů. Poslední tři datované fotografie z 10. března 1921 zachytily práce v úseku 390-422 metrů dráhy a na staveništi 500 metru délky dráhy - na vozovně lanovky, jejíž kamenné základy můžeme vidět ještě dnes. Tímto vzácným a unikátním fotomateriálem můžeme jednoznačně prokázat, že ne po hospodářské krizi v třicátých letech, jak se dosud uvádělo, ale už před první světovou válkou a pak následně dva roky po ní, se na lanovce pracovalo, stavba pokračovala a byl vážný zájem dráhu na Bukovou horu (plošinu u Tří křížů dokončit.) Proč k zdárnému ukončení lanovky a plánované stavbě velkého kruhového horského hotelu nedošlo, se dnes můžeme zatím pouze domnívat.
Byla to rozhádanost pánů konšelů či obavy karlovarských hoteliérů z možné konkurence? Asi obojí, ale kdo to dnes ví jistě?

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

„Stará dáma“ převezla už přes tři miliony lidí

O nápadu vozit lázeňské hosty lanovkou na Tři kříže, stejně jako jezdí na Dianu či k hotelu Imperial, se vážně uvažuje od roku 1907. Nyní by tento sen mohla pomoci uskutečnit Unie
Karlovy Vary - Zástupci karlovarského magistrátu plánují, jak zajistit dokončení lanovky z dob Rakouska Uherska, jejíž trasa vede z lázeňského území poblíž Vřídla na vrch Tři kříže. Náměstek primátora Tomáš Hybner v těchto dnech požádal v souvislosti s plány o pomoc karlovarského architekta Petra Bursíka. „Pan architekt nám zjistil, jaké firmy vyrábějí lanové dráhy. Jde o společnost Dopelmayer a další firmu ve Švýcarsku. Petr Bursík nám vytipoval čtyři různé varianty lanové dráhy na kolejích. Jsou podobné jako karlovarská lanovka na Dianu," řekl náměstek Hybner.
Varianty mimo jiné počítají s úzkokolejnou i širokolejnou tratí, které se uprostřed vyhýbají jako lanovka na Dianě. Hybner předpokládá, že náklady na dokončení lanovky dosáhnou přibližně čtvrt miliardy korun. V této částce jsou peníze na úpravu opěrných zdí u kolejí lanovky, investice na nákup vagonů a další výdaje. Lanovka už existuje v rozkreslených návrzích. „Do rozpočtu na příští rok bych chtěl dát peníze na zpracování projektové dokumentace," sdělil náměstek.
Vedení magistrátu už dříve oznámilo, že chce investovat šest set milionů do víceúčelové sportovní haly v Karlových Varech - Tuhnicích. Hala má celkem stát miliardu korun. Přesto náměstek Hybner nepovažuje dokončení lanovky za utopii. „Neříkám, že by mělo město platit celou částku dvě stě padesát milionů. Na to nemáme. Lanovku ale můžeme připravit až po vydání stavebního povolení. Firmy, které vyrábějí lanovky, by pak do akce mohly vstoupit soukromě," plánuje si náměstek. Dalším zdrojem financí je podle něj EU. O pomoc chce magistrát mimo jiné požádat europoslance Libora Roučka.
Lanovku na Tři kříže naši předkové nikdy nedokončili. Stavební práce totiž přerušila první světová válka.

***
Lanovky ve Varech:

Naši předkové postavili v Karlových Varech celkem čtyři lanové dráhy. Pasažéry vozí jen dvě z nich.
Nejdéle, od roku 1907, je v provozu tunelová lanovka k Imperialu. Příští rok má stoleté výročí.
Od roku 1912 jezdí vyhlídková lanovka na rozhlednu Diana.
Zbylé dvě lanovky neslouží. Trať na Tři kříže je nedostavěná, k Imperialu se od Teplé už nejezdí.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

fázik: nie je to vôbec spôsobené rozchodom (iné 1435mm rozchody vČSR fungujú bezproblémovo), ale tým, že žial v súčasnosti je električková doprava v KE na druhej koľaji (ak nie až na tretej) a tratiam sa nedostáva dostatočnej údržby, vždy sa plátajú iba tie najhoršie úseky...výnimkou nie sú zlomené srdcovky výhybiek a pod.

14.06.2006 sa v Košiciach vykoľajila električka presne o mesiac neskôr (14.07.2006) sa opäť v košiciach vykoľajila zas iná električka - a to všetko vďaka rozchodu používanom železnicami a nie nepr. bratislavskou MHD
viac na www.imhd.sk/ke

Pridám aj ja jeden odkaz, ktorý sa na portáli už niekoľkokrát objavil v rôznych témach, týkajúci sa pražskej MHD

http://www.metroweb.cz/