Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
I když cestující sužuje vedro a hlad, nesmějí se napít ani najíst. Zakazuje jim to přepravní řád
Cestování městskou hromadnou dopravou bývá v parných dnech peklem. Ve vozech se teplota mnohdy šplhá až k padesáti stupňům Celsia a vyprahlí cestující ve snaze svlažit organismus v takových chvílích často sahají po lahvi s pitím. Chyba! Přepravní řád jim to zakazuje.
„Cestujícímu není zejména dovoleno kouřit, jíst a pít ve vozidlech a v přepravním prostoru,“ praví se v řádu. Sankce? Vyloučení z přepravy. „Jezdím do práce tramvají z Modřan až do Vysočan. Cesta mi trvá víc než hodinu. Nedokážu si představit, že by mi někdo zakazoval se napít,“ kroutí hlavou Zdenka Veselá. Tramvaj číslo 3 jede z konečné v Modřanech až na konečnou v Kobylisích 67 minut a je nejdelší pražskou tramvajovou linkou.
Mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová přepravní řád hájí. „Cestující je povinen předpisy dodržovat, v případě, že jej poruší, hrozí mu vyloučení z dopravního prostředku i zaplacení pokuty.“
Řidiči tramvají si však nedokážou představit, že by někoho kvůli lahvi limonády vyhazovali. Přesto připouští, že při prudkém brzdění může cestující znečistit sedačky nebo ostatní cestující. „Záleží to na každém řidiči. Ale myslím si, že pokud nebudete dělat nepořádek, tak vás kvůli nápoji nikdo nevyhodí,“ míní Pavel Tetliak, vedoucí vozovny Pankrác.
Podobných nařízení, nad nimiž kroutí mnozí Pražané hlavou, je v přepravním řádu více. Podle pravidel například nesmí do vozu štěkající pes. „Ten může být totiž potencionálním zdrojem nebezpečí, proto může řidič cestujícího s tímto psem vykázat,“ tvrdí mluvčí Kuchařová.
Řidiči si však myslí něco jiného. „Když má náhubek, je v klidu a jenom štěká, tak nic neporušuje. Kdyby si cestující stěžovali, maximálně můžu jít dozadu a požádat jeho majitele, aby ho utišil,“ řekl šéf odborů řidičů tramvají Vratislav Feigel.
Problém mohou mít dělníci nebo cyklisté. Mnozí z nich by před nastoupením do vozů hromadné dopravy měli nejprve navštívit čistírnu. Pravidla totiž nepovolují přepravu lidí ve znečištěných oděvech. „Pokud máte oblečení špinavé tak, že byste mohli umazat spolucestující nebo sedačku, tak do vozu nesmíte ani na stání,“ potvrzuje Tetliak.
Stejné pravidlo platí i pro předměty, které cestující převážejí. Cyklisté by tak měli před vstupem do metra svá kola umýt. „To je na zvážení každého cestujícího, snad mají nějakou soudnost,“ dodává Tetliak.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Cestování městskou hromadnou dopravou bývá v parných dnech peklem. Ve vozech se teplota mnohdy šplhá až k padesáti stupňům Celsia a vyprahlí cestující ve snaze svlažit organismus v takových chvílích často sahají po lahvi s pitím. Chyba! Přepravní řád jim to zakazuje.
„Cestujícímu není zejména dovoleno kouřit, jíst a pít ve vozidlech a v přepravním prostoru,“ praví se v řádu. Sankce? Vyloučení z přepravy. „Jezdím do práce tramvají z Modřan až do Vysočan. Cesta mi trvá víc než hodinu. Nedokážu si představit, že by mi někdo zakazoval se napít,“ kroutí hlavou Zdenka Veselá. Tramvaj číslo 3 jede z konečné v Modřanech až na konečnou v Kobylisích 67 minut a je nejdelší pražskou tramvajovou linkou.
Mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová přepravní řád hájí. „Cestující je povinen předpisy dodržovat, v případě, že jej poruší, hrozí mu vyloučení z dopravního prostředku i zaplacení pokuty.“
Řidiči tramvají si však nedokážou představit, že by někoho kvůli lahvi limonády vyhazovali. Přesto připouští, že při prudkém brzdění může cestující znečistit sedačky nebo ostatní cestující. „Záleží to na každém řidiči. Ale myslím si, že pokud nebudete dělat nepořádek, tak vás kvůli nápoji nikdo nevyhodí,“ míní Pavel Tetliak, vedoucí vozovny Pankrác.
Podobných nařízení, nad nimiž kroutí mnozí Pražané hlavou, je v přepravním řádu více. Podle pravidel například nesmí do vozu štěkající pes. „Ten může být totiž potencionálním zdrojem nebezpečí, proto může řidič cestujícího s tímto psem vykázat,“ tvrdí mluvčí Kuchařová.
Řidiči si však myslí něco jiného. „Když má náhubek, je v klidu a jenom štěká, tak nic neporušuje. Kdyby si cestující stěžovali, maximálně můžu jít dozadu a požádat jeho majitele, aby ho utišil,“ řekl šéf odborů řidičů tramvají Vratislav Feigel.
Problém mohou mít dělníci nebo cyklisté. Mnozí z nich by před nastoupením do vozů hromadné dopravy měli nejprve navštívit čistírnu. Pravidla totiž nepovolují přepravu lidí ve znečištěných oděvech. „Pokud máte oblečení špinavé tak, že byste mohli umazat spolucestující nebo sedačku, tak do vozu nesmíte ani na stání,“ potvrzuje Tetliak.
Stejné pravidlo platí i pro předměty, které cestující převážejí. Cyklisté by tak měli před vstupem do metra svá kola umýt. „To je na zvážení každého cestujícího, snad mají nějakou soudnost,“ dodává Tetliak.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/90193/
Jedete po pohyblivých schodech v metru a v opačném směru vás míjí líbající se dvojice v objetí? Říkáte si: nic výjimečného? Ale ano, líbání na eskalátorech v metru je totiž zakázáno.
Jízda na pohyblivých schodech má totiž celkem jasná pravidla, která stanovuje přepravní řád Dopravního podniku. „Na pohyblivých schodech v metru je cestující povinen přidržovat se pohyblivého madla a stát ve směru pohybu schodů,“ píše se v řádu. Cestující tak prakticky nemohou dělat nic, co by odpoutávalo jejich pozornost. Včetně sledování reklamních panelů umístěných podél schodů.
„Pokud se líbají, tak si nedokážu představit, že by je v tom někdo přerušil, i kdyby přitom stáli jinak, než je napsáno v přepravním řádu,“ směje se Pavel Tetliak z Dopravního podniku.
Chování cestujících na eskalátoru neustále sleduje bedlivé oko kamery a jejím prostřednictvím i dozorčí stanice, který může schody zastavit. „Vím, že v přepravním řádu tato povinnost je, ale pokud vyloženě někdo neriskuje své zdraví nebo zdraví ostatních cestujících, tak to necháváme bez povšimnutí,“ uvedla dozorčí stanice na trase metra B, která si nepřála zveřejnit své jméno.
Při jízdě na eskalátoru není také povoleno pokládat jakékoli předměty na stupně schodů nebo pohyblivá madla. Těžké batohy si tak cestující musí po celou dobu jízdy nechat na zádech.
Chůze po pohyblivých schodech je povolena jen ve směru jejich pohybu, pokud však nejsou plně obsazeny cestujícími. Chůze po zastavených schodech je zakázána úplně, ale v mimořádných případech ji může povolit pověřený zaměstnanec dopravce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Jízda na pohyblivých schodech má totiž celkem jasná pravidla, která stanovuje přepravní řád Dopravního podniku. „Na pohyblivých schodech v metru je cestující povinen přidržovat se pohyblivého madla a stát ve směru pohybu schodů,“ píše se v řádu. Cestující tak prakticky nemohou dělat nic, co by odpoutávalo jejich pozornost. Včetně sledování reklamních panelů umístěných podél schodů.
„Pokud se líbají, tak si nedokážu představit, že by je v tom někdo přerušil, i kdyby přitom stáli jinak, než je napsáno v přepravním řádu,“ směje se Pavel Tetliak z Dopravního podniku.
Chování cestujících na eskalátoru neustále sleduje bedlivé oko kamery a jejím prostřednictvím i dozorčí stanice, který může schody zastavit. „Vím, že v přepravním řádu tato povinnost je, ale pokud vyloženě někdo neriskuje své zdraví nebo zdraví ostatních cestujících, tak to necháváme bez povšimnutí,“ uvedla dozorčí stanice na trase metra B, která si nepřála zveřejnit své jméno.
Při jízdě na eskalátoru není také povoleno pokládat jakékoli předměty na stupně schodů nebo pohyblivá madla. Těžké batohy si tak cestující musí po celou dobu jízdy nechat na zádech.
Chůze po pohyblivých schodech je povolena jen ve směru jejich pohybu, pokud však nejsou plně obsazeny cestujícími. Chůze po zastavených schodech je zakázána úplně, ale v mimořádných případech ji může povolit pověřený zaměstnanec dopravce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/90192/
Obnova vozového parku dopravního podniku, která začala vloni nákupem tří nových trolejbusů a pěti autobusů, bude pokračovat až do roku 2010. Moderní vozidla zvyšují nejen komfort cestování, ale pomáhají i handicapovaným občanům. Všechny nově nakoupené vozy jsou totiž nízkopodlažní. Letos dopravní podnik koupil pět trolejbusů a šest autobusů, do roku 2010 by měl koupit každý rok pět nových trolejbusů a celkem 34 autobusů. Pokud bychom k modernizaci vozového parku nepřistoupili, vystavovali bychom se riziku nejen vyšší poruchovosti u starších typů vozidel, ale i snížení komfortu cestování. Obnova vozového parku si vyžádá investici za více než sto milionů korun, město hradí nákup i s pomocí evropských fondů a státní dotace.
O autorovi| Juraj Thoma, náměstek primátora Českých Budějovic
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
O autorovi| Juraj Thoma, náměstek primátora Českých Budějovic
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/90191/
Metro na trase C ve čtvrtek po spuštění provozu před pátou hodinou ráno nejezdilo. Mezi stanicemi Florenc a Pražského povstání zůstal na kolejích stát služební vlak a blokoval jedoucí vozy.
Doprava byla podle mluvčího Drážní inspekce Jana Kučery zablokovaná od 4:42 do 5:17, tedy asi půl hodiny. Místo metra v postiženém úseku jezdily autobusy. Vlak na kolejích zůstal zřejmě stát od noci. "Zablokovalo se tím 35 souprav," sdělil Novinkám Kučera.
V tuto dobu jezdí metrem minimum lidí, ranní špička nastává až kolem sedmé hodiny.
(Novinky.cz)
Doprava byla podle mluvčího Drážní inspekce Jana Kučery zablokovaná od 4:42 do 5:17, tedy asi půl hodiny. Místo metra v postiženém úseku jezdily autobusy. Vlak na kolejích zůstal zřejmě stát od noci. "Zablokovalo se tím 35 souprav," sdělil Novinkám Kučera.
V tuto dobu jezdí metrem minimum lidí, ranní špička nastává až kolem sedmé hodiny.
(Novinky.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/90163/
Osobne si myslím, že pražské metro je min. v stredoeurópskom priestore architektonicky nadpriemerné (linky A a B sú moje naj 
), veď nie nadarmo sa udomácnil pojem stanice "pražského typu" (aj ked to skôr súvisí s technológiou výstavby, ale v konečnom dôsledku to určuje výzor stanice), také niečo v Londýne určite nenájdeme 
. Súhlasím s tým, že reklamné plochy už netreba rozširovať (negatívny príklad budapeštianske metro) nakoľko pôvodná architektúra stanice je určite hodnotnejšia ako reklamný bilboard.
), veď nie nadarmo sa udomácnil pojem stanice "pražského typu" (aj ked to skôr súvisí s technológiou výstavby, ale v konečnom dôsledku to určuje výzor stanice), také niečo v Londýne určite nenájdeme . Súhlasím s tým, že reklamné plochy už netreba rozširovať (negatívny príklad budapeštianske metro) nakoľko pôvodná architektúra stanice je určite hodnotnejšia ako reklamný bilboard.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/90031/
Úroveň poutačů ve stanicích je podle odborníků nevalná, zkušenosti z ciziny přitom potvrzují, že je lze dělat lépe
V metru by podle odborníků mohlo být ještě více reklamních ploch. V současnosti je ale výtvarná hodnota reklamy nevalná, takže prostory podzemky nezvelebuje. Po vzoru zahraničí by město mohlo na úroveň reklamy dohlížet.
Rozmach reklamních nosičů v prostorách pražského metra kazí podle zahraničních turistů a některých odborníků vzhled jeho jinak vcelku zajímavých stanic. Zejména velké poutače, které jsou k vidění například ve stanici trasy A Strašnická, se nelíbí ani cestujícím. „Billboardy v metru působí přinejmenším kýčovitě, když ne nevkusně. Stačí, že byly instalovány menší tabule na všech stěnách eskalátorů a rozmáhají se i citylighty ve stanicích,“ míní kulturolog Jan Reisner, autor práce o vlivu reklamy na změny veřejného prostoru.
Podle jeho slov je navíc u nás reklama velmi agresívní. „V zahraničí převládá v hromadné dopravě kulturní nabídka, u nás vše jednoznačně diktují komerční hlediska,“ srovnává Reisner, který již několik let působí v sousedním Německu.
Kdo platí, diktuje
Reklamní plochy v hromadné dopravě má přitom podle smluv z devadesátých let na starosti reklamní agentura Rencar, některé citylighty (prosvětlené tabule na nástupištích) spravuje společnost AWK. „Každé rozšíření ploch s námi musí konzultovat, ale jinak se o to starají sami,“ řekla mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová. Podle ní však není výnos z reklamy pro podnik klíčový.
„Kdyby to přineslo lepší služby, byl bych pro rozšíření ploch. Nikoho zatím například nenapadlo umístit reklamu na vlaky,“ uvažuje historik architektury Zdeněk Lukeš. Ten reklamní využití prostor metra vítá. „V zahraničí je to běžné, ale provozovatel si hlídá, aby to byly reklamy po výtvarné stránce kvalitní. Navíc je pevně stanoven poměr propagace kulturních akcí či neziskového sektoru,“ popisuje zkušenost z Francie.
Obdivovat metro se jezdí do Londýna
Architektonická úroveň pražského metra je podle něj průměrná, ačkoliv je ceněna praktičnost a použití kvalitních materiálů. „Bohužel nám chybí stanice od špičkových architektů. Asi nejodvážnější díla Patrika Kotase, například trať Hlubočepy-Barrandov nebo nové stanice metra C na Proseku, jsou bohužel dost stereotypní,“ říká Lukeš s tím, že například v Londýně nové špičkové stanice metra jezdí obdivovat odborníci i turisté.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/90019/
V Hradci Králové tyto úchytky jsou už nějakou dobu. Pochopitelně v autobusech a trolejbusech, kde byly před tím jen samotné tyče. Takže možnost praštění se do hlavy je ještě akutnější, protože zasahují níž.
Nikdo se jich ostatně nikdy nedrží (aspoň jsem to nezaregistroval), takže "plní" jen onu reklamní funkci. Většinou propagují jen samy sebe - tedy vlastní reklamní agenturu. Jako by nějací manažeři potenciálních zákaznických firem využívali MHD! Kdyby aspoň díky penězům z reklamy bylo jízdné nižší...
Nikdo se jich ostatně nikdy nedrží (aspoň jsem to nezaregistroval), takže "plní" jen onu reklamní funkci. Většinou propagují jen samy sebe - tedy vlastní reklamní agenturu. Jako by nějací manažeři potenciálních zákaznických firem využívali MHD! Kdyby aspoň díky penězům z reklamy bylo jízdné nižší...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/89671/
Kdo je alespoň průměrného vzrůstu a často cestuje hromadnou dopravou v Brně, měl by si začít dávat pozor na hlavu. Zaměstnanci dopravního podniku v posledních dnech montují na madla v tramvajích, autobusech i trolejbusech nové umělohmotné úchytky, kterých se mohou cestující držet stejně jako doposud těch gumových. Mohou se o ně ale také pořádně bouchnout.
Třeba jako třicátník Miloslav Walter, který měří 183 centimetrů. „Jsou tam teprve pár dní, a už jsem se o ně asi třikrát praštil do hlavy,“ stěžuje si.
Úchytky jsou na rozdíl od gumových pout tvrdé, nehýbou se tak snadno do stran, a pokud do nich zrovna není zasunuta reklama, jsou průhledné, a jdou tedy snadno přehlédnout. „Když do toho bouchnu, můžu si rozbít hlavu!“ rozčiloval se včera v tramvaji linky číslo osm také vytáhlý senior František Běchný a lidé kolem přikyvovali na znamení souhlasu.
Tvrdých úchytek bude víc
Mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Pohanová si ale nemyslí, že by nové úchytky mohly cestujícím komplikovat život.
„Velmi pečlivě jsme vážili umístění těchto držátek ve vozidlech. Nyní není žádný důvod předjímat, že by byla cestujícím na obtíž. Naopak představují novou možnost, jak se bezpečně chytit ve vozidle,“ pochvaluje si mluvčí novinku, která postupně nahrazuje gumová poutka.
„Držátka montujeme do takových míst, kde je takovéto nebezpečí minimální, například nad sedadla,“ dodala mluvčí.
Jenže i nad sedadly mohou umělohmotná madla cestující pozlobit, například když si některý pasažér na poslední chvíli vzpomene, že musí vystupovat, a rychle vyskočí. „Jednou jsem se praštil, když jsem vstával, což byl docela silný úder a poměrně hodně to bolelo,“ potvrzuje MiloslavWalter, že jde o nepříjemný zážitek.
Dopravnímu podniku ale stížnosti od pasažérů nechodí, a tak madla instaluje dál. „Takovou stížnost jsme skutečně nezaznamenali. A nebyly ani v městech, kde již tyto úchyty mají nainstalované,“ informovala Pohanová s tím, že umělohmotné úchytky jsou běžné v Ostravě či Plzni.
Za několik dní tak bude těžké najít v Brně trolejbus, tramvaj či autobus, ve kterém nová tvrdá držadla nebudou. „Měla by být ve všech vozidlech, instalace skončí na konci tohoto týdne,“ předpokládá Pohanová.
Reklama, která udeří
Dopravní podnik začal dávat přednost umělohmotným úchytkám před gumovými poutky především proto, že se do nových úchytek dá zasunout reklama. Podle mluvčí Pohanové tak podnik získá nový, výrazný zdroj peněz na svůj provoz.
„Jedná se o reklamní médium. Jde o celorepublikovou záležitost,“ informovala.
MiloslavWalter ale není spokojený ani s tím. „Člověk zaplatí celkem vysoké jízdné a pak se musí ještě celou cestu dívat na reklamy, ať chce, nebo nechce,“ lamentuje.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Třeba jako třicátník Miloslav Walter, který měří 183 centimetrů. „Jsou tam teprve pár dní, a už jsem se o ně asi třikrát praštil do hlavy,“ stěžuje si.
Úchytky jsou na rozdíl od gumových pout tvrdé, nehýbou se tak snadno do stran, a pokud do nich zrovna není zasunuta reklama, jsou průhledné, a jdou tedy snadno přehlédnout. „Když do toho bouchnu, můžu si rozbít hlavu!“ rozčiloval se včera v tramvaji linky číslo osm také vytáhlý senior František Běchný a lidé kolem přikyvovali na znamení souhlasu.
Tvrdých úchytek bude víc
Mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Pohanová si ale nemyslí, že by nové úchytky mohly cestujícím komplikovat život.
„Velmi pečlivě jsme vážili umístění těchto držátek ve vozidlech. Nyní není žádný důvod předjímat, že by byla cestujícím na obtíž. Naopak představují novou možnost, jak se bezpečně chytit ve vozidle,“ pochvaluje si mluvčí novinku, která postupně nahrazuje gumová poutka.
„Držátka montujeme do takových míst, kde je takovéto nebezpečí minimální, například nad sedadla,“ dodala mluvčí.
Jenže i nad sedadly mohou umělohmotná madla cestující pozlobit, například když si některý pasažér na poslední chvíli vzpomene, že musí vystupovat, a rychle vyskočí. „Jednou jsem se praštil, když jsem vstával, což byl docela silný úder a poměrně hodně to bolelo,“ potvrzuje MiloslavWalter, že jde o nepříjemný zážitek.
Dopravnímu podniku ale stížnosti od pasažérů nechodí, a tak madla instaluje dál. „Takovou stížnost jsme skutečně nezaznamenali. A nebyly ani v městech, kde již tyto úchyty mají nainstalované,“ informovala Pohanová s tím, že umělohmotné úchytky jsou běžné v Ostravě či Plzni.
Za několik dní tak bude těžké najít v Brně trolejbus, tramvaj či autobus, ve kterém nová tvrdá držadla nebudou. „Měla by být ve všech vozidlech, instalace skončí na konci tohoto týdne,“ předpokládá Pohanová.
Reklama, která udeří
Dopravní podnik začal dávat přednost umělohmotným úchytkám před gumovými poutky především proto, že se do nových úchytek dá zasunout reklama. Podle mluvčí Pohanové tak podnik získá nový, výrazný zdroj peněz na svůj provoz.
„Jedná se o reklamní médium. Jde o celorepublikovou záležitost,“ informovala.
MiloslavWalter ale není spokojený ani s tím. „Člověk zaplatí celkem vysoké jízdné a pak se musí ještě celou cestu dívat na reklamy, ať chce, nebo nechce,“ lamentuje.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/89667/
Téměř před rokem byl v královéhradecké městské hromadné dopravě zaveden nový elektronický odbavovací systém.
„Počet kontrol osob používajících městskou kartu vzrostl za uvedenou dobu více než patnáctkrát. V první polovině roku revizoři zkontrolovali téměř 290 000 osob, z toho zjistili u více než 4300 jízd bez platného jízdního dokladu,“ informoval Právo mluvčí hradeckého Dopravního podniku Karel Brodský.
(Právo)
„Počet kontrol osob používajících městskou kartu vzrostl za uvedenou dobu více než patnáctkrát. V první polovině roku revizoři zkontrolovali téměř 290 000 osob, z toho zjistili u více než 4300 jízd bez platného jízdního dokladu,“ informoval Právo mluvčí hradeckého Dopravního podniku Karel Brodský.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/89509/
Plzeň podpoří ekologicky šetrnou dopravu. V rámci Dne bez aut budou moci lidé jezdit od 20. do 22. září zadarmo městskou hromadnou dopravou. Akce byla v minulých dvou letech v Plzni pouze jednodenní. Součástí akce bude pojízdná výstava prací žáků základních škol ve vozech MHD. Uskuteční se koloběžkový závod, turistický pochod Železničářská padesátka a tradiční dětské malování na chodníky a silnice. V areálu vozovny trolejbusů v Cukrovarské ulici připraví Společnost pro veřejnou dopravu výstavu historie trolejbusů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88991/
Jak to vidí Tomáš Hybner náměstek primátora Karlových Varů:
Máme připravené tři varianty financování výstavby lanovky na Tři kříže s tím, že jde o dlouhodobější projekt. V provozu by lanovka měla být v roce 2013. První možností je založení akciové společnosti a připravit vše pro vstup investora jako partnera. Město by mělo 49 procent akcií.
Druhou možností jsou prostředky z fondů EU z programu na rozvoj cestovního ruchu, který platí pro léta 2007 - 2013, s finanční spoluúčastí města. Třetí možností je leasing, který je dnes možný i na takovéto věci, spolu s prostředky ze státního rozpočtu. Předpokládáme, že se nám podaří získat dotace z EU. I s ohledem například na plánovanou výstavbu centra s víceúčelovou halou, Lázně I nebo opravy komunikací je výstavba lanovky investicí, kterou si město může dovolit.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Máme připravené tři varianty financování výstavby lanovky na Tři kříže s tím, že jde o dlouhodobější projekt. V provozu by lanovka měla být v roce 2013. První možností je založení akciové společnosti a připravit vše pro vstup investora jako partnera. Město by mělo 49 procent akcií.
Druhou možností jsou prostředky z fondů EU z programu na rozvoj cestovního ruchu, který platí pro léta 2007 - 2013, s finanční spoluúčastí města. Třetí možností je leasing, který je dnes možný i na takovéto věci, spolu s prostředky ze státního rozpočtu. Předpokládáme, že se nám podaří získat dotace z EU. I s ohledem například na plánovanou výstavbu centra s víceúčelovou halou, Lázně I nebo opravy komunikací je výstavba lanovky investicí, kterou si město může dovolit.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88990/
Jejich zaměstnavatel si jich cení, lidi je ale moc rádi nemají. Revizorů pracuje v Olomouci jedenáct. Se třemi z nich strávil den redaktor MF DNES. Znají výmluvy a triky lidí, setkávají se s jejich agresí.
Je deset hodin dopoledne a trojice revizorů čeká na zastávce u olomouckého Prioru. Jiří, Pavel a Jana. MF DNES stráví den s nimi. Jak vlastně vypadá taková kontrolorská akce?
„Nejdůležitější je moment překvapení. V Olomouci je pět revizorských týmů, takže nás už lidé většinou poznají. Proto se snažím nastupovat až nakonec, a tak mám o všem přehled. Už poznám i kdo kvůli mně vystupuje. Takového člověka hned kontroluju ve dveřích,“ říká Pavel, když přijíždí tramvaj číslo 6.
Shodou okolností jeho slova se ihned potvrzují. Dvě dívky, které přijely z dřívější zastávky, pana Jiřího poznávají. Okamžitě vstávají a snaží se cvaknout neoznačené jízdenky, ještě než kontroloři nastoupí do tramvaje. Zkušené oko revizora je však okamžitě odhaluje a obě mladé studentky musejí zaplatit pokutu 300 korun.
Celá reportáž na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=175&r=mfstredmorava&c=550910
Je deset hodin dopoledne a trojice revizorů čeká na zastávce u olomouckého Prioru. Jiří, Pavel a Jana. MF DNES stráví den s nimi. Jak vlastně vypadá taková kontrolorská akce?
„Nejdůležitější je moment překvapení. V Olomouci je pět revizorských týmů, takže nás už lidé většinou poznají. Proto se snažím nastupovat až nakonec, a tak mám o všem přehled. Už poznám i kdo kvůli mně vystupuje. Takového člověka hned kontroluju ve dveřích,“ říká Pavel, když přijíždí tramvaj číslo 6.
Shodou okolností jeho slova se ihned potvrzují. Dvě dívky, které přijely z dřívější zastávky, pana Jiřího poznávají. Okamžitě vstávají a snaží se cvaknout neoznačené jízdenky, ještě než kontroloři nastoupí do tramvaje. Zkušené oko revizora je však okamžitě odhaluje a obě mladé studentky musejí zaplatit pokutu 300 korun.
Celá reportáž na
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=175&r=mfstredmorava&c=550910
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88988/
Hasiči likvidovali požár v tramvaji číslo 3 v Poděbradské ulici v Praze - Vysočanech. Jeden z cestujících ohlásil řidičce, že cítí v zadní části vozu kouř. Přivolaní hasiči zjistili, že se pod podlahou vznítila elektroinstalace a požár uhasili. Během dvaceti minut byl na místě obnoven provoz.
Fotostory na
http://zpravy.idnes.cz/fotostory-v-praze-horela-tramvaj-dq5-/krimi.asp?c=A060728_183022_krimi_nel
Fotostory na
http://zpravy.idnes.cz/fotostory-v-praze-horela-tramvaj-dq5-/krimi.asp?c=A060728_183022_krimi_nel
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88829/
V horkých dnech nestrádají jen lidé a zvířata, ale také stroje. Obzvlášť starší motory jsou náchylné k přehřátí, jako se to stalo autobusu č. 22 ČSAD Kladno, který ve středu večer mířil z Prahy do Kladna. Vůz zastavil už na ruzyňské zastávce Terminál Sever 1 a už se nerozjel. Nepomohlo ani chlazení dostupnou vodou. Proto se řidič musel vydat pro další vodu na letiště. Autobus sice nakonec zastávku opustil, ale s více než půlhodinovým zpožděním.
Praze prý ale zhroucení hromadné dopravy nehrozí. Silnice jsou podle odborníků i v rekordních teplotách stále v pořádku, stejně jako vozy. „Autobusy MHD musí být v dokonalém technickém stavu a velká vedra zatím nemají na jejich provoz vliv,“ tvrdí Eva Dydová z DP hl. m. Prahy, a. s. Situace obdobná té, která se stala kladenskému autobusu, by neměla vzniknout, protože technický stav všech vozidel MHD se přísně kontroluje podle příslušných předpisů.
Přestože řidiči nemají v panujících vedrech větší přestávky mezi jízdami, ke kolapsům dochází opravdu výjimečně. „Každý řidič prochází lékařskými kontrolami tak, aby byl schopen své povolání vykonávat,“ dodává Dydová. „Moderní autobusy a tramvaje mají místo řidiče klimatizované.“ Klimatizaci by však uvítali i cestující.
(Právo)
Praze prý ale zhroucení hromadné dopravy nehrozí. Silnice jsou podle odborníků i v rekordních teplotách stále v pořádku, stejně jako vozy. „Autobusy MHD musí být v dokonalém technickém stavu a velká vedra zatím nemají na jejich provoz vliv,“ tvrdí Eva Dydová z DP hl. m. Prahy, a. s. Situace obdobná té, která se stala kladenskému autobusu, by neměla vzniknout, protože technický stav všech vozidel MHD se přísně kontroluje podle příslušných předpisů.
Přestože řidiči nemají v panujících vedrech větší přestávky mezi jízdami, ke kolapsům dochází opravdu výjimečně. „Každý řidič prochází lékařskými kontrolami tak, aby byl schopen své povolání vykonávat,“ dodává Dydová. „Moderní autobusy a tramvaje mají místo řidiče klimatizované.“ Klimatizaci by však uvítali i cestující.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88797/
Jako sardinky si museli připadat návštěvníci festivalu Colours of Ostrava, kteří v noci domů cestovali tramvajemi.
Dopravní podnik totiž žádné spoje neposílil, a tak se kvanta lidí musela vejít často do jednoho vozu. Ty navíc jezdily podle klasického nočního jízdního řádu, což znamená několik málo spojů za hodinu. Někteří lidé tak například chodili až na zastávku Důl Zárubek, protože na Výstavišti by se už do vozu nevešli.
Z článků otištěných v médiích se zdálo, že na vině jsou pořadatelé festivalu. Mluvčí dopravního podniku Miroslav Albrecht problém vysvětloval tak, že se podnik na flexibilním řešení víkendové dopravy s pořadateli festivalu vůbec nedohodl.
„Na dopravní podnik jsme se obrátili už v dubnu, ale absolutně nebyl spolupráci s festivalem nakloněn,“ uvedla finanční ředitelka Colours Marcela Krplová.
Albrecht je však smířlivější. Prostě se jen s pořadateli nedohodli na konkrétním čase. Ani žádný předchozí ročník dopravní podnik neposiloval spoje. Navíc hudební festival podle něj nejde srovnávat se sportovním utkáním, kde je jasné, kdy se mají spoje posílit. „Je to typické nedorozumění,“ komentuje situaci Albrecht.
Proto je docela pravděpodobné, že přání Krplové, aby všechny ostravské instituce braly festival za vlastní, bude příští rok vyslyšeno.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88791/
Lanovkou na Tři kříže se poprvé přepraví lidé v roce 2013. Taková je představa náměstka primátora Tomáše Hybnera, který s projektem dostavby lanovky přišel přibližně před rokem. Vzhledem k možnostem získání peněz z fondů Unie má projekt velkou šanci na realizaci.
„Od příštího roku do roku 2013 je možné čerpat v maximální míře prostředky z EU na rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Téměř všichni hosté a pacienti se pohybují především na druhé straně řeky, kde je rozhledna Diana. Ale tuto část lesů, kde se kromě Tří křížů nachází i Goethova vyhlídka a Vítkova hora, nemají příliš důvod navštívit,“ uvedl Hybner.
Podle architekta Radka Davida, který zpracoval koncept dostavby, by si stavba vyžádala do 190 milionů korun. Jak upozornil, jde zatím o cenu orientační. Město má připravené tři varianty financování dostavby - z prostředků EU, založením akciové společnosti se soukromým investorem nebo ze svých a státních prostředků.
„V první řadě bude třeba změnit územní plán, protože stávající počítá s lanovkou jen od nástupu ve Vřídelní ulici po mezistanici v ulici Na Vyhlídce. Je také samozřejmě nutné jednat s Chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les a s památkáři,“ řekl Hybner.
Vyřešená je již domluva s majitelem objektu na Vřídelní ulici 51, kde bude nástupní stanice. „Bude třeba udělat určité stavební úpravy, ale nepůjde o zásah, který by mne nějak omezoval. Když jsme si dělali malý průzkum, hosté našeho hotelu tuto myšlenku uvítali,“ sdělil Miroslav Hloušek.
Podle Pavla Bohánka, ředitele Dopravního podniku Karlovy Vary, který provozuje městskou hromadnou dopravu včetně lanových drah, je projekt lanovky na Tři kříže životaschopný. „Lanová dráha na Dianu, která ročně přepraví 140 tisíc lidí, si na sebe vydělá. Za obdobných podmínek ohledně jízdného jsem přesvědčen, že i tato lanovka bude soběstačná,“ informoval ředitel. Zpáteční jízdné na Dianu stojí 60 korun.
Poprvé městské zastupitelstvo rozhodlo o stavbě lanovky v červnu 1912. O rok později byla stavba zahájena, první světová válka a následná celosvětová hospodářská krize ve 20. letech udělaly za těmito plány definitivní tečku. Opakované pokusy, hlavně v 60. letech, zůstaly jen v rovině úvah. Posledním pokusem bylo vládní usnesení z roku 1988, podle kterého se dráha měla vybudovat v příští pětiletce.
Po sto letech od zahájení stavby by tedy konečně lanovka měla poprvé přepravit lidi.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
„Od příštího roku do roku 2013 je možné čerpat v maximální míře prostředky z EU na rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. Téměř všichni hosté a pacienti se pohybují především na druhé straně řeky, kde je rozhledna Diana. Ale tuto část lesů, kde se kromě Tří křížů nachází i Goethova vyhlídka a Vítkova hora, nemají příliš důvod navštívit,“ uvedl Hybner.
Podle architekta Radka Davida, který zpracoval koncept dostavby, by si stavba vyžádala do 190 milionů korun. Jak upozornil, jde zatím o cenu orientační. Město má připravené tři varianty financování dostavby - z prostředků EU, založením akciové společnosti se soukromým investorem nebo ze svých a státních prostředků.
„V první řadě bude třeba změnit územní plán, protože stávající počítá s lanovkou jen od nástupu ve Vřídelní ulici po mezistanici v ulici Na Vyhlídce. Je také samozřejmě nutné jednat s Chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les a s památkáři,“ řekl Hybner.
Vyřešená je již domluva s majitelem objektu na Vřídelní ulici 51, kde bude nástupní stanice. „Bude třeba udělat určité stavební úpravy, ale nepůjde o zásah, který by mne nějak omezoval. Když jsme si dělali malý průzkum, hosté našeho hotelu tuto myšlenku uvítali,“ sdělil Miroslav Hloušek.
Podle Pavla Bohánka, ředitele Dopravního podniku Karlovy Vary, který provozuje městskou hromadnou dopravu včetně lanových drah, je projekt lanovky na Tři kříže životaschopný. „Lanová dráha na Dianu, která ročně přepraví 140 tisíc lidí, si na sebe vydělá. Za obdobných podmínek ohledně jízdného jsem přesvědčen, že i tato lanovka bude soběstačná,“ informoval ředitel. Zpáteční jízdné na Dianu stojí 60 korun.
Poprvé městské zastupitelstvo rozhodlo o stavbě lanovky v červnu 1912. O rok později byla stavba zahájena, první světová válka a následná celosvětová hospodářská krize ve 20. letech udělaly za těmito plány definitivní tečku. Opakované pokusy, hlavně v 60. letech, zůstaly jen v rovině úvah. Posledním pokusem bylo vládní usnesení z roku 1988, podle kterého se dráha měla vybudovat v příští pětiletce.
Po sto letech od zahájení stavby by tedy konečně lanovka měla poprvé přepravit lidi.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88506/
27.7.2006 Lidové noviny str. 4 Metropole/Brno
miš
BRNO Na nástupištích největšího přestupního uzlu brněnské hromadné dopravy před budovou hlavního nádraží se po letech čekání objeví přístřešky proti dešti a s nimi i více laviček. Cena úprav, po nichž každoročně volají stovky Brňanů, půjde do milionů korun.
Přitom jde jen o provizorní řešení, magistrát má stále v plánu změnit podobu celého prostoru. „Ten záměr ale není kvůli úpravám železničního uzlu aktuální - proto jsme se všemi zainteresovanými dohodli alespoň tyto úpravy,“ řekl tajemník radnice Brna-středu Radovan Novotný. Tvrdí, že investice je upravena tak, že celkové několikamilionové náklady postupně splatí výnosy z reklamních ploch. „Přístřešky a další mobiliář musely respektovat jednotný vizuální styl města Brna, což je částečně prodražilo,“ poznamenal.
Před deštěm se lidé až dosud schovávali na krytých schodištích do podchodů a k sezení sloužily staré lavičky. „Milionové náklady se mi ale přece jen zdají trošku vysoké,“ pochybovala včera na nástupišti důchodkyně Pavla Otáhalová.
Kvůli stávajícím úpravám se muselo spojit téměř dvacet organizací a institucí, které mají právo rozhodování o prostoru. Právě množství zainteresovaných bylo podle Novotného hlavním důvodem, který komplikoval předchozí jednání o úpravách přednádražního prostoru. Podle plánů by instalace nového mobiliáře a úprava stávajícího osvětlení, zábradlí a zeleně měla být hotova do brněnských slavností v polovině srpna.
miš
BRNO Na nástupištích největšího přestupního uzlu brněnské hromadné dopravy před budovou hlavního nádraží se po letech čekání objeví přístřešky proti dešti a s nimi i více laviček. Cena úprav, po nichž každoročně volají stovky Brňanů, půjde do milionů korun.
Přitom jde jen o provizorní řešení, magistrát má stále v plánu změnit podobu celého prostoru. „Ten záměr ale není kvůli úpravám železničního uzlu aktuální - proto jsme se všemi zainteresovanými dohodli alespoň tyto úpravy,“ řekl tajemník radnice Brna-středu Radovan Novotný. Tvrdí, že investice je upravena tak, že celkové několikamilionové náklady postupně splatí výnosy z reklamních ploch. „Přístřešky a další mobiliář musely respektovat jednotný vizuální styl města Brna, což je částečně prodražilo,“ poznamenal.
Před deštěm se lidé až dosud schovávali na krytých schodištích do podchodů a k sezení sloužily staré lavičky. „Milionové náklady se mi ale přece jen zdají trošku vysoké,“ pochybovala včera na nástupišti důchodkyně Pavla Otáhalová.
Kvůli stávajícím úpravám se muselo spojit téměř dvacet organizací a institucí, které mají právo rozhodování o prostoru. Právě množství zainteresovaných bylo podle Novotného hlavním důvodem, který komplikoval předchozí jednání o úpravách přednádražního prostoru. Podle plánů by instalace nového mobiliáře a úprava stávajícího osvětlení, zábradlí a zeleně měla být hotova do brněnských slavností v polovině srpna.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88428/
Vozíčkáři a maminky s kočárky mají od minulého týdne šanci využívat metro i ve stanici Vltavská na lince C. Dopravní podnik tu totiž mezi podchodem a nástupištěm nechal zprovoznit šikmý výtah pro osoby se sníženou pohyblivostí. Tím se počet bezbariérových stanic pražské podzemky zvýšil na osmadvacet.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88276/
ZTRACENÁ V TRAMVAJI. Reportérka MF DNES vyzkoušela to, co tisíce lidí zažívají každý den - vydala se do labyrintu pražské dopravy vyzbrojena jen informacemi, které na internetu nabízí Dopravní podnik. Cesta městem se rázem změnila v dobrodružství.
Aby se člověk v poslední době dostal pražskou tramvají z bodu A (například zastávky Anděl) do bodu B (třeba na I. P. Pavlova) a nezabloudil, musí splňovat některá náročná kritéria.
Musí mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, být připraven na vše včetně pekelného horka, perfektně se orientovat v místopisu, být přizpůsobivý, a ještě k tomu silák. Prostě takový Ferda Mravenec.
Vyhovuji jen některým požadavkům. Bohužel.
Proto jsem si včera musela trasu Anděl-I. P. Pavlova zopakovat třikrát tam a zase zpátky, abych pochopila zauzlený systém prázdninové městské dopravy.
Nejprve jsem si na internetu do vyhledávače Dopravního podniku zadala trasu Anděl-I. P. Pavlova. Okamžitě mi nabídl tramvaj číslo 30, která podle něj míří ze Sídliště Řepy na Nákladové nádraží Žižkov.
Jenže - když tramvaj se skřípěním přibrzdila na zastávce, za oknem řidičovy kabiny ležela tabulka s nápisem konečné: Flora. Cože? Kontroluji žlutý jízdní řád na sloupku. A tam - Nákladové nádraží Žižkov. Hrome!
Odjíždím znejistěna, nakonec však přejíždím Palackého most a mířím na stanici I. P. Pavlova. Vystupuji a zkouším jet stejnou cestou zpět.
Na protější zastávce mě však čeká překvapení: jízdní řád i číslo linky 30 tu jaksi chybí, přesto se tato tramvaj k zastávce blíží.
Nasedám společně se skupinou tří přibližně sedmnáctiletých chlapců a tvářím se, jako bych byla v třicítce doma. Na Karlově náměstí mě ale čeká další šok. Souprava nezabočuje směrem na Moráň, ale do Lazarské. Na to jsem nebyla připravena. „Pomoc! Kam mě to unáší ta tramvaj?“ ptám se v duchu.
„Kam jsme to vlezli? Kam jsi nás to zatáhl?“ obořili se dva z výrostků na třetího. „Ale já jsem sem jel minule přes Pavlák. Fakt!“ dušuje se. Zoufalá skupina vystupuje na Lazarské a pochoduje zpět, zatímco já se kochám pohledem na Pražský hrad a okružní jízdou přes Újezd a Arbesovo náměstí mířím na Anděl.
Tady zkouším trasu číslo 39, jejíž inzerovaná konečná je opět Nákladové nádraží Žižkov. Trasa vyznačená na okně soupravy - okružní jízda ze Sídliště Řepy do Sídliště Řepy -mě už nezneklidní, i když před řidičem opět spočívá cedule Flora.
Jenže hlášení v tramvaji zní, že konečnou jsou Olšanské hřbitovy. Tak tohle vážně vyžaduje, aby měl cestující v hlavě mapu Prahy.
Házím to za hlavu, když se k náměstí I. P. Pavlova blížíme po Spálené. Předčasnou radost mi zkazí až křižovatka s Legerovou ulicí. Semafory zablikají a devětatřicítka naťukne černý volkswagen, který se před soupravou snaží rychle odbočit.
„My chceme ven!“ hartusí jedna cestující, když sleduje, jak se přední vagon vyprazdňuje, zatímco my se několik minut pečeme na odpoledním slunci. Nic. Nakonec jeden z mužů rozráží dveře a všichni společně vypadáváme téměř doprostřed rušné křižovatky.
„Za cestování v takových podmínkách by nám snad měli platit. Pokud jsou takové zmatky, mohl by Dopravní podnik uvažovat o tom, že alespoň dočasně bude jezdit zadarmo,“ hněvá se další cestující Denis Turko.
Mě čeká cesta devětatřicítkou zpět. Že jedu přes Moráň, už téměř nevnímám, chci v tom horku jen dojet. A pak raději ještě jednou dokola. To abych si to pořádně zapamatovala.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Aby se člověk v poslední době dostal pražskou tramvají z bodu A (například zastávky Anděl) do bodu B (třeba na I. P. Pavlova) a nezabloudil, musí splňovat některá náročná kritéria.
Musí mít nejlépe vysokoškolské vzdělání, být připraven na vše včetně pekelného horka, perfektně se orientovat v místopisu, být přizpůsobivý, a ještě k tomu silák. Prostě takový Ferda Mravenec.
Vyhovuji jen některým požadavkům. Bohužel.
Proto jsem si včera musela trasu Anděl-I. P. Pavlova zopakovat třikrát tam a zase zpátky, abych pochopila zauzlený systém prázdninové městské dopravy.
Nejprve jsem si na internetu do vyhledávače Dopravního podniku zadala trasu Anděl-I. P. Pavlova. Okamžitě mi nabídl tramvaj číslo 30, která podle něj míří ze Sídliště Řepy na Nákladové nádraží Žižkov.
Jenže - když tramvaj se skřípěním přibrzdila na zastávce, za oknem řidičovy kabiny ležela tabulka s nápisem konečné: Flora. Cože? Kontroluji žlutý jízdní řád na sloupku. A tam - Nákladové nádraží Žižkov. Hrome!
Odjíždím znejistěna, nakonec však přejíždím Palackého most a mířím na stanici I. P. Pavlova. Vystupuji a zkouším jet stejnou cestou zpět.
Na protější zastávce mě však čeká překvapení: jízdní řád i číslo linky 30 tu jaksi chybí, přesto se tato tramvaj k zastávce blíží.
Nasedám společně se skupinou tří přibližně sedmnáctiletých chlapců a tvářím se, jako bych byla v třicítce doma. Na Karlově náměstí mě ale čeká další šok. Souprava nezabočuje směrem na Moráň, ale do Lazarské. Na to jsem nebyla připravena. „Pomoc! Kam mě to unáší ta tramvaj?“ ptám se v duchu.
„Kam jsme to vlezli? Kam jsi nás to zatáhl?“ obořili se dva z výrostků na třetího. „Ale já jsem sem jel minule přes Pavlák. Fakt!“ dušuje se. Zoufalá skupina vystupuje na Lazarské a pochoduje zpět, zatímco já se kochám pohledem na Pražský hrad a okružní jízdou přes Újezd a Arbesovo náměstí mířím na Anděl.
Tady zkouším trasu číslo 39, jejíž inzerovaná konečná je opět Nákladové nádraží Žižkov. Trasa vyznačená na okně soupravy - okružní jízda ze Sídliště Řepy do Sídliště Řepy -mě už nezneklidní, i když před řidičem opět spočívá cedule Flora.
Jenže hlášení v tramvaji zní, že konečnou jsou Olšanské hřbitovy. Tak tohle vážně vyžaduje, aby měl cestující v hlavě mapu Prahy.
Házím to za hlavu, když se k náměstí I. P. Pavlova blížíme po Spálené. Předčasnou radost mi zkazí až křižovatka s Legerovou ulicí. Semafory zablikají a devětatřicítka naťukne černý volkswagen, který se před soupravou snaží rychle odbočit.
„My chceme ven!“ hartusí jedna cestující, když sleduje, jak se přední vagon vyprazdňuje, zatímco my se několik minut pečeme na odpoledním slunci. Nic. Nakonec jeden z mužů rozráží dveře a všichni společně vypadáváme téměř doprostřed rušné křižovatky.
„Za cestování v takových podmínkách by nám snad měli platit. Pokud jsou takové zmatky, mohl by Dopravní podnik uvažovat o tom, že alespoň dočasně bude jezdit zadarmo,“ hněvá se další cestující Denis Turko.
Mě čeká cesta devětatřicítkou zpět. Že jedu přes Moráň, už téměř nevnímám, chci v tom horku jen dojet. A pak raději ještě jednou dokola. To abych si to pořádně zapamatovala.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/88275/
V každé etapě bude podle Kuchařové na zhruba deset dní uzavřen jeden z výstupů z podchodu na úroveň chodníku. Ostatní výstupy zůstanou zachovány. Provoz metra ani přístup z podchodu na obě nástupiště omezen nebude.
(Právo)