Mestská hromadná doprava

26.7.2006 Právo str. 12 Praha - Střední Čechy
Tereza Čapková

Uvažovaná trať má ulehčit zejména dejvickému Vítěznému náměstí od autobusů a autobusům od studentů

Vyprázdnit každodenně přeplněné autobusové zastávky směrem do Suchdola, na kterých ve školním roce postávají desítky vysokoškoláků, chce pražský magistrát i městská část Praha 6. Ulevit autobusům by měla téměř pětikilometrová tramvajová trať.

Suchdol sice obývají přibližně čtyři tisíce místních, ale po většinu roku jej denně zaplavují tisíce studentů České zemědělské univerzity. Autobusové linky, které vyjíždějí z Prahy 6, jsou podle starosty městské části Tomáše Chalupy (ODS) absolutně přetížené. Pokud prý chce někdo přistoupit několik zastávek za Vítězným náměstím, nemá už šanci.

Současnou situaci podle něj komplikuje i fakt, že v oblasti Suchdola populace narůstá a rozšíření plánuje i univerzita.

Chalupa konstatoval, že budoucí podoba trati je zpracována ve čtyřech variantách, nejlepší a nejekologičtější z nich je prý ta nejnákladnější. Její cenu odhadl na více než tři miliardy korun.


Osm zastávek


Varianta, se kterou počítá magistrát, je naplánována přes Podbabu, Lysolaje, Sedlec, Kamýckou ulici, vysoké školy a Brandejsův statek s konečnou v Suchdole. Jízda z konečné na konečnou má trvat 16 minut. Zástupkyně ředitele pro koordinaci rozvoje města Světlana Kubíková poznamenala, že je studie čerstvě dopracovaná a určená k projednání. Doplnila, že o financování Praha možná požádá Evropskou unii. Podle náměstka primátora Petra Hulinského (ČSSD) trať ve schválených strategických investicích města zanesena není.

Místostarostka Prahy 6 Jaroslava Trnková (ČSSD) upřesnila, že má trať do Suchdola vést podél železnice, aby ji nezalila případná velká voda, chráněné oblasti se má vyhnout pomocí tunelu a součástí bude i most. Konečná zastávka má navázat na plánovanou železniční stanici.

Reálné se podle místostarostky zatím ukazuje prodloužení současné tramvajové smyčky před hotelem Crowne Plaza k železniční trati vedoucí podél Vltavy. Tam se také posune do tří let bubenečské nádraží.


Rozpaky v Suchdole


Nadšeni nejsou z chystaného spojení v suchdolské radnici. „Nedá se říci, že by byl Suchdol proti, ale projekt musí řešit i další obslužnost městské části,“ uvedl starosta Václav Čížek (KDUČSL). Trať by totiž zajistila dopravu pouze v jedné její třetině, další dvě třetiny by prý měly smůlu.

Iniciátorům studie Čížek vytýká, že nebyla radnice k projednávání přizvána a dozvěděla se o tom od občanů. Místo toho, aby trať Suchdolu pomohla, se podle něj staví proto, aby ulevila Vítěznému náměstí od autobusů.

O projektu a změně územního plánu bude hlasovat pražské zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání v polovině září.

Cestující v liberecké městské dopravě čeká od dnešního dne jedna z největších změn v historii. Poprvé mohou začít využívat pro cestování čipové karty. Zatím je využijí jen cestující s předplatními kupóny. "Systém odbavování, ceny jízdného a zakoupení jízdného se zásadním způsobem nemění," dodal Tomáš Krebs z Dopravního podniku města Liberec.
Cestující budou mít místo klasické papírové "lítačky" kartu, kterou mohou využít zatím například také ke vstupu do radnice. Později se na ni nabalí i další funkce. Revizoři budou mít na ověření jejich platnosti speciální čtečky, při nástupu do autobusů a tramvají večer je u předních dveří rovněž čtecí zařízení. Platnost signalizuje zelená barva, pokud není karta platná, rozsvítí se červená.
Kartu zatím mohou využívat jen lidé s měsíčním předplatným, postupně se zavede i její použití pro delší předplatné či studenty středních a vysokých škol. Všechny typy časových jízdenek by měly být přes kartu vedeny do konce října.
Papírové "lítačky" budou dál fungovat, pravděpodobně jen do konce roku.
Libereckou městskou kartu má podle mluvčího Liberecké IS Michala Buzka již asi osm a půl tisíce lidí. Do konce listopadu lidé za vydání karty neplatí, později přijde na 140 korun.
Liberecká IS předpokládá, že ještě v srpnu by měla karta zjednodušit držiteli rezervaci vstupenek do kina, divadla či na některé kulturní akce ve městě. Jako elektronická peněženka by podle Buzka mohla začít sloužit někdy ve druhé polovině příštího roku.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Šest nových nízkopodlažních trolejbusů Škoda 25 Tr Irisbus uvede ještě letos do provozu Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a. s.
První tři kloubové a bezbariérové trolejbusy pro 150 osob (40 sedících) se v městské dopravě objeví už v září. Vozy budou nasazeny na všechny linky městské dopravy. „Některé naše trolejbusy jsou již 18 let staré a mají najety milióny kilometrů,“ informoval Právo ústecký primátor Jan Kubata (ODS).
Pořízení trolejbusů stálo téměř 90 mil. Kč. Město uhradilo pouze 22,4 miliónu, zbytek se podařilo získat ze Společného regionálního operačního programu (SROP). „Nákup nových trolejbusů nebude znamenat, že některé staré půjdou do výslužby. Až postavíme trolejbusovou trať na Střekov, zvýšíme tím totiž i nasazení vozů,“ uvedl primátor.

(Právo)

„To nemůžete jen tak čekat, na tramvaj musíte zamávat, jinak nezastaví,“ přesvědčoval mě v Bruselu na zastávce Monaco muž a předvedl mi to v praxi, když se přiblížila jeho osmnáctka. Řekl jsem si, že řidič mohl být jeho známý a to celé pokus o boudu na cizince.
Nebyl. Moje dvaapadesátka do centra se přiblížila, nezastavila a jela dál. Tak přece měl pravdu, přiznal jsem si v duchu a za dvacet minut už jsem mával taky. Zastavila. Zatlačím na úzký pevný pruh mezi dvěma částmi dveří, ty se otevřou a pokud není člověk příliš objemný, může vstoupit. Vloží lístek do strojku, který ho po chvilce vyplivne s vyznačeným časem.
Starat se musí cestující i při vystupování - včas před zastávkou zmáčknout černý gumový čudlík. Jinak jedete dál. Dětský kočárek našeho typu s miminem se v tramvaji nevidí, protože by se prostě do úzkých dveří nevešel. A tak se jezdí většinou s tzv. golfovými holemi nebo s dítkem připásaným k matce. Je to diskriminace? ptám se sám sebe a vzpomínám, co všechno chtějí europoslanci zregulovat, a přitom je pod svícnem tma. Jenže poslanci nejezdí tramvají.
Doprava v Belgii stojí vůbec za zvláštní kapitolu. I poslepu poznáte přejezd po dálnici od německých Cách směrem na Brusel. Drncání upozorní, proč je v zemi s hlavním městem Evropské unie maximální rychlost 120 kilometrů v hodině. A řidiči ji z technických důvodů dodržují. To na druhou stranu, směrem k přímořskému Ostende či k historickým Bruggám, kvalitnější vozovka dovoluje jet rychleji.
Co lze Belgičanům závidět, jsou osvětlené dálnice či místa pro opravu auta, méně pak dopravní značení například právě v Bruselu. Tabulky s názvy ulic existují, ale písmo je pro našince malé. Jména totiž musí být ve francouzštině a ve vlámštině, což luštit za jízdy žádá čas a může vyvolat troubení netrpělivých. Nakonec se však díky ochotným dostanete k cíli, i když to třeba znamená zajet do tramvajové remízy a nad mapou vychutnat melodičnost francouzštiny.

(Právo)

V Liberci mohou cestující od pondělí místo předplatných kuponů používat čipovou kartu

V Liberci bude od pondělí 24. července možné cestovat městskou dopravou s čipovou kartou. „Zatím ji budou moci využívat cestující, kteří jezdí s předplatným,“ informoval Tomáš Krebs z Dopravního podniku města Liberce. Systém měl původně sloužit už od 1. července, kvůli testování funkčnosti a bezpečnosti počítačového programu se ale jeho spuštění posunulo.
Distribuci městských karet zajišťuje v Liberci městská společnost Liberecká IS. Podle jejího mluvčího Michala Buzka už ve městě kartu vlastní 8500 lidí a týdně o ni zažádá zhruba 1000 občanů. Karta zatím umožňuje jen volný vstup do budovy radnice. „Využití v městské dopravě je nyní prioritou, teprve pak se zaměříme na další aplikace,“ řekl Buzek.

Karta bude na měsíční předplatné

Podle Krebse bude od pondělí možné zakoupit na kartu 30denní předplatné pro městskou dopravu, a to včetně seniorského a žákovského.
Při prvním nákupu na kartu stačí předložit stávající papírovou průkazku kvůli rychlejšímu ověření nároku na zvýhodněnou cenu.
„Cestující, který dosud předplatné neměl, bude muset při prvním nákupu podepsat souhlas se zpracováním osobních údajů,“ dodal Krebs.
Při odbavení v autobusu se podle něj pro cestující nic nezmění. Pouze při cestě po 20 hodině bude namísto ukazování průkazky řidiči přikládat kartu k přístroji u předních dveří, který ukáže, zda je karta nabitá předplatným.
„Pro cestující, kteří karty nemají, se při odbavení nic nemění, starý systém by ale měl skončit k 1. lednu 2007 a pak už bude možné cestovat jen s předplatným na kartě,“ upozornil Krebs.
Zavedení městské karty přišlo liberecký rozpočet na deset milionů korun.
Stejnou částku zaplatil dopravní podnik za nový odbavovací systém a dalších 4,5 milionu ho budou stát čtyřleté služby spojené s užíváním systému.
Liberecká IS nechala zatím vyrobit 50 tisíc karet v Singapuru. Karta není určena jen Liberečanům, ale také lidem, kteří ve městě studují nebo pracují. Požádat o ni mohou i cizinci, když prokážou místo svého bydliště.
Do konce listopadu lidé za vydání karty neplatí, později přijde na 140 korun.
Liberecká IS předpokládá, že ještě v srpnu by měla karta zjednodušit držiteli rezervaci vstupenek do kina, divadla či na některé kulturní akce ve městě. Jako identifikační kartu pro své zaměstnance ji chce využít Krajská nemocnice v Liberci. Možnosti karty představila Liberecká IS i podnikům v liberecké průmyslové zóně. Jako elektronická peněženka by podle Buzka mohla začít sloužit někdy ve druhé polovině příštího roku.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Doba Zlatého věku lázní s sebou přinášela okolo roku 1900 nové dopravní možnosti, a tak se na karlovarské výšiny začaly stavět lanové dráhy. Vřídelní město dle plánů mělo mít nejvíce lanových drah v Českých zemích. O vybudování lanové dráhy na Bukovou horu, na plošinu u Tří křížů, se začalo vážně uvažovat v roce 1907. Dále byla také plánována varianta páté dráhy na kopec nazývaný Výšina věčného života, kde stála už od roku 1889 Stephanie-Warte, dnes Goethova vyhlídka.
O tuto stavbu se zajímala i švýcarská firma inženýra Emila Struppa (stavitele tunelové lanovky). Původně navrhovaná dráha měla dosahovat celkové délky skoro tří kilometrů. Od Tří křížů měla směřovat okolo Ottova vrchu a dosáhnout nadmořské výšky 637 metrů. Spodní polovina měla být řešena jako klasická lanovka a druhá část, asi 1400 metrů, jako ozubnicová (ozubená) dráha.
V průběhu let se navrhovala celá řada různých tras vedoucí k vrcholům. Nakonec bylo v dubnu 1911 rozhodnuto o vybudování zkrácené, půl kilometru dlouhé cesty, která překonávala výškový rozdíl 170 metrů od Vřídelní ulice z domu č. 133 přes Panoramu na plošinu vrchu Tří křížů.
Přesný datum započetí stavebních prací zatím není znám, ale dle datované stavební fotodokumentace víme, že už v březnu 1914 se dokončovalo prorážení 17 metrů dlouhého tunelu pod vozovkou Na vyhlídce, kde se následně vystavěla budova střední stanice nazvané Panoráma. Hluboká trasa betonového koryta pro jednu kolej se po 133 metrech délky rozšiřovala pod stanicí Panorama na dvojkolejnou. Tato spodní část, přemostěná na 66. metru nedaleko rondelu s kočkou a asi ve sto metrech můstkem mezi restaurací panorama a Lützowovou vilou, byla tak prokazatelně zbudovaná ještě před vypuknutím 1. světové války. Výstřely v Sarajevu, odchod dělníku na frontu a válečná nouze bohužel výstavbu dráhy na léta zastavily. V poválečných letech se znovu začalo jednat o dokončení rozestavěného díla, ale už bez dříve zamýšleného prodloužení na nejvyšší místo nad městem, Štěpánčinu rozhlednu.
Podle datovaných snímků víme, že stavba pokračovala už v létě 1920. Dokumentární fotografie s datem 16. září 1920 ukázala ohromný výkop - stavební jámu ve výšce 496 metrů na planině za Třemi kříži, včetně asi dvaceti dělníků. Další snímek zachytil dne 6. října 1920 stavební práce s dělníky i provizorním kolejištěm ve výšce 390-422 metrů. Poslední tři datované fotografie z 10. března 1921 zachytily práce v úseku 390-422 metrů dráhy a na staveništi 500 metru délky dráhy - na vozovně lanovky, jejíž kamenné základy můžeme vidět ještě dnes. Tímto vzácným a unikátním fotomateriálem můžeme jednoznačně prokázat, že ne po hospodářské krizi v třicátých letech, jak se dosud uvádělo, ale už před první světovou válkou a pak následně dva roky po ní, se na lanovce pracovalo, stavba pokračovala a byl vážný zájem dráhu na Bukovou horu (plošinu u Tří křížů dokončit.) Proč k zdárnému ukončení lanovky a plánované stavbě velkého kruhového horského hotelu nedošlo, se dnes můžeme zatím pouze domnívat.
Byla to rozhádanost pánů konšelů či obavy karlovarských hoteliérů z možné konkurence? Asi obojí, ale kdo to dnes ví jistě?

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

„Stará dáma“ převezla už přes tři miliony lidí

O nápadu vozit lázeňské hosty lanovkou na Tři kříže, stejně jako jezdí na Dianu či k hotelu Imperial, se vážně uvažuje od roku 1907. Nyní by tento sen mohla pomoci uskutečnit Unie
Karlovy Vary - Zástupci karlovarského magistrátu plánují, jak zajistit dokončení lanovky z dob Rakouska Uherska, jejíž trasa vede z lázeňského území poblíž Vřídla na vrch Tři kříže. Náměstek primátora Tomáš Hybner v těchto dnech požádal v souvislosti s plány o pomoc karlovarského architekta Petra Bursíka. „Pan architekt nám zjistil, jaké firmy vyrábějí lanové dráhy. Jde o společnost Dopelmayer a další firmu ve Švýcarsku. Petr Bursík nám vytipoval čtyři různé varianty lanové dráhy na kolejích. Jsou podobné jako karlovarská lanovka na Dianu," řekl náměstek Hybner.
Varianty mimo jiné počítají s úzkokolejnou i širokolejnou tratí, které se uprostřed vyhýbají jako lanovka na Dianě. Hybner předpokládá, že náklady na dokončení lanovky dosáhnou přibližně čtvrt miliardy korun. V této částce jsou peníze na úpravu opěrných zdí u kolejí lanovky, investice na nákup vagonů a další výdaje. Lanovka už existuje v rozkreslených návrzích. „Do rozpočtu na příští rok bych chtěl dát peníze na zpracování projektové dokumentace," sdělil náměstek.
Vedení magistrátu už dříve oznámilo, že chce investovat šest set milionů do víceúčelové sportovní haly v Karlových Varech - Tuhnicích. Hala má celkem stát miliardu korun. Přesto náměstek Hybner nepovažuje dokončení lanovky za utopii. „Neříkám, že by mělo město platit celou částku dvě stě padesát milionů. Na to nemáme. Lanovku ale můžeme připravit až po vydání stavebního povolení. Firmy, které vyrábějí lanovky, by pak do akce mohly vstoupit soukromě," plánuje si náměstek. Dalším zdrojem financí je podle něj EU. O pomoc chce magistrát mimo jiné požádat europoslance Libora Roučka.
Lanovku na Tři kříže naši předkové nikdy nedokončili. Stavební práce totiž přerušila první světová válka.

***
Lanovky ve Varech:

Naši předkové postavili v Karlových Varech celkem čtyři lanové dráhy. Pasažéry vozí jen dvě z nich.
Nejdéle, od roku 1907, je v provozu tunelová lanovka k Imperialu. Příští rok má stoleté výročí.
Od roku 1912 jezdí vyhlídková lanovka na rozhlednu Diana.
Zbylé dvě lanovky neslouží. Trať na Tři kříže je nedostavěná, k Imperialu se od Teplé už nejezdí.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

fázik: nie je to vôbec spôsobené rozchodom (iné 1435mm rozchody vČSR fungujú bezproblémovo), ale tým, že žial v súčasnosti je električková doprava v KE na druhej koľaji (ak nie až na tretej) a tratiam sa nedostáva dostatočnej údržby, vždy sa plátajú iba tie najhoršie úseky...výnimkou nie sú zlomené srdcovky výhybiek a pod.

14.06.2006 sa v Košiciach vykoľajila električka presne o mesiac neskôr (14.07.2006) sa opäť v košiciach vykoľajila zas iná električka - a to všetko vďaka rozchodu používanom železnicami a nie nepr. bratislavskou MHD
viac na www.imhd.sk/ke

Pridám aj ja jeden odkaz, ktorý sa na portáli už niekoľkokrát objavil v rôznych témach, týkajúci sa pražskej MHD

http://www.metroweb.cz/

Kdo tuto stránku nezná a zajímá ho MHD (ale jsou zde i informace železniční) u nás i v zahraničí:
http://www.spvd.cz/?p=uvod.html

Již pošesté se před nedávnem uskutečnil celoevropský průzkum kvality služeb veřejné dopravy zaměřený hlavně na spokojenost obyvatel jednotlivých měst a obecné vnímání veřejné dopravy v daných lokalitách.
„Vedle Prahy se průzkum nazvaný BEST uskutečnil také v Barceloně, Berlíně, Kodani, Ženevě, Helsinkách, Oslu, Stockholmu a ve Vídni. Průzkum proběhl telefonicky a přibližně tisíc obyvatel každého z regionů v něm odpovídalo na otázky vnímané kvality veřejné dopravy,“ přiblížila mluvčí pražského dopravce Michaela Kuchařová.
I přes to, že se Praha účastnila poprvé, zaznamenala vynikající výsledky. Spolu s Ženevou se Praha jako jediná umístila vítězně ve třech kategoriích. Cestující si v případě Prahy nejvíce považovali dopravní obslužnosti, spolehlivosti a poměru získané hodnoty přepravní služby za vynaložené peníze.
Vysoko se umístila také celková spokojenost Pražanů s MHD a úroveň poskytovaných informací. Ve všech těchto kategoriích skončila Praha v průzkumu na 2. místě. V případě dopravní obslužnosti, kde Praha skončila na prvním místě, odpovídali respondenti na otázky týkající se vhodnosti použití MHD pro cesty za prací, do školy nebo za zábavou a umístění nejbližší zastávky u jejich bydliště.
U tohoto kritéria se respondenti rovněž vyjadřovali k délce čekací doby při přestupech a ke spokojenosti s počtem a frekvencí spojů MHD. Výsledné umístění Prahy je zcela v souladu s mírou využívání MHD v českém hlavním městě, která je ve srovnání s ostatními evropskými hlavními městy nejvyšší.

(Právo)

ad m2001:

To nebyla výtka, jen takové přátelské šťouchnutí...
Vím, že ne každý čte všechno...
S tím vyhledáváním máš pravdu a už se údajně něco takového připravuje.

Zbyněk: Ja som si aj pozrel príspevky na 3 predchádzajúcich stranách, no mal som pozrieť aj dalej , možno by to chcelo vyhľadávanie v diskusných príspevkoch

ad m2001:

Překvapit Tě to nemělo :

Zbyněk
27. 6. 2006 10:25:32

Kofola tramvaj

O osvěžení v letních dnech se v ulicích stará speciální Kofola tramvaj. Až do 19. srpna každý čtvrtek, pátek a sobotu od 12 do 19 hodin jezdí tramvaje z nástupní stanice Vozovna Střešovice. Nechte se svézt a od hostesky si natočit kofolu.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Ale osobní zážitek tu ještě nikdo nepopsal...

Dnes som sa prekvapil ked na zastávku dorazila T3 "Kofola tramvaj", vzadu bol bar, kde sa čapovala kofola zadarmo, na celú ulicu z električky hrala hudba a chlap s mikrofónom pozýval zaskočených cestujúcich dovnútra. viac info na: http://www.leto.kofola.cz/?akce=tramvaj

Na nové jízdenky do tramvají a autobusů mohou již v těchto dnech narazit cestující v Olomouci. Zdejší dopravní podnik změnil jejich podobu, ale do vyprodání budou k dostání i staré typy. „Stávající jízdenky v prodejních sítích dopravního podniku, u smluvních prodejců a řidičů vozidel městské hromadné dopravy zůstávají v platnosti souběžně s novými jízdenkami do vyčerpání zásob,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Olomouc Daniela Richterová.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Nad čistotou v tramvajích budou bdít i průvodčí, které vedení města hodlá nasadit do nočních spojů.
„Když do tramvaje nastoupí bezdomovec, agresivní opilec nebo třeba narkoman, ven ho řidič po dobrém nedostane. O tom, jak to potom v tramvaji vypadá, je škoda mluvit,“ odůvodňuje nasazení průvodčích ředitel Dopravního podniku Tomáš Jílek.
Ti by měli na starosti nejen neukázněné cestující, ale také pasažéry, kteří se neobtěžují koupit si před cestou jízdenku. Omezit by se měla i napadení řidičů, kteří se v nočních hodinách stávají snadným terčem agresivních opilců. „O návrhu budeme hlasovat v září, nebo říjnu. Zatím byli všichni radní pro, takže první průvodčí by mohli nastoupit už od začátku příštího roku,“ uvedl radní Radovan Šteiner, který má městskou hromadnou dopravu na starosti. Průvodčí by se tak do pražských tramvají vrátili po 33 letech.
Provoz nočních spojů se však kvůli průvodčím prodraží, proto město plánuje zvýšit v těchto spojích cenu jízdenek. „Zkušenosti z jiných měst jsou takové, že se platí přibližně dvojnásobek běžného jízdného. V Praze by to proto bylo maximálně 40 korun,“ odhaduje Šteiner s tím, že majitelé dlouhodobých jízdenek připlácet nebudou.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

ČISTOTA TRAMVAJÍ A AUTOBUSŮ. Jízda hromadnou dopravou se v parných dnech dá srovnat s peklem. Netrpí však jen cestující, ale i interiéry vozů, které po celodenním provozu zapáchají potem. Dopravní podnik vynakládá desítky milionů korun ročně na jejich čištění.
Úmorná vedra dělají z vozů hromadné dopravy veřejnou saunu, v níž je doslova na padnutí. Cestující se v neklimatizovaných a špatně větratelných vozech hodně zapotí. Jenže netrpí jenom oni, ale pořádně zabrat dostane i interiér vozu, němž to po celodenním provozu vypadá spíše jako v tělocvičně. Zápach a propocené sedačky nejsou ničím výjimečným.
Všechny vozy proto procházejí pravidelnou očistou. „Běžný úklid interiérů se provádí každý den, podle potřeby i vícekrát,“ uvedla mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová s tím, že jednou za dva měsíce se dezinfikuje celý interiér, čistí se sedačky a vnitřní obložení. V zimě je tvrdým oříškem všudypřítomné bláto, v létě zase zápach.
Pražský dopravní podnik provozuje i speciální mycí linky. „Myčky máme ve všech garážích autobusů i v sedmi vozovnách,“ potvrdila Kuchařová. Také depa metra jsou mycími linkami vybavena.

Tramvaj umyjí za 125 korun

Nejmodernější myčku tramvají mají v pankrácké vozovně, kde má zázemí asi 150 vozů. Osmnácti minutovou koupel tu denně podstoupí 40 tramvají. „Za tři roky provozu jí projelo už přes 15 tisíc souprav,“ řekl vedoucí vozovny Pavel Tetliak s tím, že mycí linka má dokonce vlastní čističku odpadních vod.
Úklidová četa zde navíc v šesti vlacích denně čistí potahy sedaček a přetírá nápisy, které v interiérech zanechali vandalové. Služby nejsou podle Tetliaka nijak drahé. „Umytí jednoho vozu vyjde na 125 korun.“ Celkem dopravní podnik za čištění tramvají, autobusů i souprav metra zaplatí 55 milionů korun ročně.
Trnem v oku nejsou Dopravnímu podniku ani tak bezdomovci nebo opilci, ale hlavně vandalové. Technici se pravidelně setkávají s rozřezanými potahy sedaček nebo poničenými označovači jízdenek.
„Nejvíce nám ale zavařují hulváti, kteří škrábají na skla oken,“ zlobí se Kuchařová s tím, že Dopravní podnik nemá na pravidelnou výměnu zničených bočních oken peníze, a tak ani vozy po generální opravě nová skla nemají. Likvidace škod tak vyjde na desítky milionů ročně.

Tramvaje mohou topit i v létě

I když je v parných dnech v tramvajích nedýchatelno a cestující se dusí ve vlastní šťávě, některé vozy mohou i topit. „Občas se to stává. Při brzdění se u starších typů tramvají totiž může uvolnit klapka, která pouští do vozu horký vzduch,“ připustil vedoucí technické kontroly Dopravního podniku Petr Koloničný, podle něhož si toho řidič vůbec nemusí všimnout. Na poruchu topení ve vlečném voze mohou řidiče podle Koloničného upozornit sami cestující.

***
Jak se uklízejí tramvaje a autobusy:
* běžný úklid: denně
* mytí zevnějšku: po 4 dnech
* dezinfekce interiéru: po 60 dnech
* důkladný úklid: po 60 dnech

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Horké letní počasí, kdy rtuť teploměru přes den neklesá pod třicet stupňů Celsia, dělá z vozů městské hromadné dopravy obrovské rozpálené kotle, v nichž se cestující doslova vaří.
Každý večer, když nedostatečně větrané vozy zatahují do garáží a vozoven, jsou silně cítit potem a textilní povrchy sedadel jsou celé propocené. „Problémy jsou ale hlavně s opilými pasažéry nebo bezdomovci, kteří interiér vozu znečistí,“ stěžuje si vedoucí technické kontroly Dopravního podniku Petr Koloničný. Běžný úklid se provádí denně, zhruba po čtyřech dnech čeká vozy mycí linka a jednou za dva měsíce desinfekce interiéru. Dopravní podnik to ročně přijde zhruba na 55 milionů korun.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)