Mestská hromadná doprava

Obrázky tramvají a trolejbusů z tohoto města se nově objevily na stránce
http://spz.logout.cz/mhd/ee/ee.html

Ačkoli žiji v Praze již dva roky, stále jsem nepochopila, která jízdenka městské hromadné dopravy platí na která pásma. Dokážu si už zmapovat, kolik stanic pojedu, a zakoupit adekvátní jízdenku, ale přesto raději využívám měsíční kupony. Neumím si však představit, jak tento problém řeší cizinci. A nejen oni. Jako příklad může posloužit příhoda mé patnáctileté dcery, která si až u řidiče v autobuse zakoupila jízdenku za 25 korun a na otázku, zda platí i na přestup, jí řidič odpověděl, že ano. Proto klidně přestoupila. V tramvaji ji ovšem kontroloval revizor a vyžadoval po ní, přestože měla přestupní jízdenku, pokutu. A protože neměla dostatečný obnos na zaplacení, vypsal revizor pokutový lístek, který podepsala. A protože pokuty platím já, a ne ona, pozorně jsem si doma přečetla, co moje ratolest vlastně podepsala. A ejhle. Dočetla jsem se, že jízdenku neměla vůbec! Popudilo mne takové jednání a chtěla jsem si stěžovat. K tomu jsem ale potřebovala onu jízdenku jako důkaz. A znovu ejhle. Revizor jí jízdenku nevrátil. Tvrdit, že jízdenku měla, když podepsala, že neměla, je již bezpředmětné. Je to tvrzení proti tvrzení. Samozřejmě jsem jí k jejímu postoji řekla svoje. Nestačí pouze, aby se dospělou cítila, musí se jako dospělá i chovat. Ale co třeba cizinci, kteří ani nemohou rozumět tomu, co podepisují? Nejsou zrovna oni mnohdy tou nejsnazší kořistí?

O autorovi| Iva Klestilová, dramatička

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Pražský Dopravní podnik se přiklonil k pravidelným kontrolám společně se strážníky

Strážníci městské policie a revizoři včera překvapili řadu černých pasažérů, kteří cestovali okolo jedné ranní nočními tramvajemi. Podle Dopravního podniku budou právě akce tohoto typu pokračovat. Dřívější návrhy na zavedení průvodčích a zdražení nočních linek nechává podnik u ledu.
„Kontrola jízdenek,“ oznámil klidně, ale nekompromisně revizor v uniformě hned poté, co na zastávce Újezd nastoupil s dalšími čerstvými pasažéry do noční linky číslo 59. „Nemám,“ odvětil mladý cestující nevzrušeným hlasem. Dostal tradiční odpověď, v níž revizor žádal jeho občanský průkaz „Klid, jedu až na I. P. Pavlova, takže nemusíme spěchat,“ uklidňoval kontrolora i přítomné strážníky.
Zmíněný černý pasažér však v té době nebyl v tramvaji bez jízdenky sám a revizoři, kteří se cítili se strážníky „za zády“ o mnoho jistější, s nimi diskutovali bez jakýchkoliv konfliktů. „No, máte vlastně pravdu, a někdo si kupuje tramvajenku,“ dala policistka za pravdu „dobře naladěnému“ mladíkovi, který se holedbal, jak se mu jízdy načerno „v pohodě vyplatí“. Ale i on musel příslušnou pokutu zaplatit.
Zatímco revizoři za uštěpačných poznámek cestujících „čistili“ tramvaj, strážníci pokračovali v debatách s cestujícími a s upovídaným mladíkem si nakonec na Národní třídě, kde vystupoval, podali ruce. V Lazarské ulici již cestující viděli revizory se strážníky i v dalších tramvajích. Kontrola běžela, jak revizoři slíbili, po celé trase linky a překvapivě nikdo na dalších zastávkách nově příchozí nevaroval.

Revizoři na celé trase

„Kontrola proběhla na linkách 51, 54 a 59 přičemž v každém voze byli dva revizoři a dvojice strážníků,“ potvrdila mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová. Celkem včerejší ranní kontrola udělila jedenačtyřicet pokut, z nichž osmnáct hříšníci zaplatili na místě. Právě skladba cestujících je ale podle Kuchařové důvodem k tomu, že se na nočních linkách přestalo uvažovat o zavedení průvodčích.
„Více než polovina cestujících má časové jízdenky, takže by dražší jízdné neplatili, černých pasažérů se odhaduje v noci asi 19 procent a stejně je musí odhalit kontrola,“ vysvětlila mluvčí. „Menší kontroly jsou takřka denně, obecně máme harmonogram a někdy děláme i zvláštní akce na podněty lidí nebo revizorů,“ říká náměstek ředitele strážníků Ludvík Klema. Podle něj to zvyšuje pocit bezpečí i kvalitu dopravy, jelikož se strážníci dokáží vypořádat i s bezdomovci či vandaly.

(Právo)

Sedmadvacetiletý černý pasažér zbil 52letou revizorku v trolejbusu v Ústí nad Labem takovým způsobem, že jí musel ošetřit lékař. Policejní mluvčí Veronika Beranová Právu v pondělí řekla, že násilník byl obviněn z trestného činu ublížení na zdraví. „Obviněnému hrozí až dvouletý pobyt za mřížemi,“ dodala Beranová.

(Právo)

V neděli jsem doprovázel na letiště příbuzné, kteří přijeli na pár dní do Prahy. V přeplněné soupravě metra podnapilý spoluobčan vychrstl na mého otce lahev s malinovou limonádou, takže se musel převléknout na veřejných záchodcích. Při té příležitosti jsem si uvědomil jev, který se u nás už nějakou dobu rozmáhá, zřejmě pod vlivem celkové amerikanizace společnosti: konzumace jídla a pití ve veřejné dopravě. Jak mi potvrdila zpáteční cesta, spousta lidí jako by nedokázala urazit čtyři zastávky bez dostatečného přísunu „tekutin“, pizzy nebo aspoň rohlíků se salámem. Jestliže zaměstnanci Dopravního podniku nejsou schopni zajistit dodržování přepravního řádu, který pokud vím takové chování omezuje, respektive zakazuje, navrhuji jejich vedení, aby pro cestující neschopné s občerstvením vydržet do nejbližšího restauračního zařízení nebo domů byly zřízeny jídelní koutky nebo rovnou celé vozy.

(MF Dnes - FÓRUM ČTENÁŘŮ)

5.8.2006 Moravskoslezský deník str. 6 Historie
Boleslav Navrátil

Zrušená příměstská trať se možná dočká slavné obnovy - jezdit bude nová vlakotramvaj

Mnoho lidí ze severní Moravy a Slezska s nostalgií vzpomíná na pohodlné cestování tramvají z Ostravy do Hlučína. Bylo příjemné a praktické zejména pro cestující. Jenže pro nepřekonatelné technické problémy byla v prosinci 1982 tato trať zrušena. Letos je tomu právě sto deset let od doby, kdy německá vláda (Hlučínsko patřilo od rakousko-pruské války v roce 1742 Prusku, později Německu) udělila koncesi na stavbu dráhy z Hlučína do Annabergu, což jsou dnešní polské Chalupki. Nyní, kdy je dráha mrtvá, se znovu vážně uvažuje o obnovení kolejového spojení Ostrava - Hlučín, po kterém by jezdily speciální vlakotramvaje.


Na prvním místě vlak


Teprve v roce 1921, tedy až po vzniku Československa, rozhodla vláda o dokončení už rozestavěné železnice. V polovině roku 1925 bylo dáno do provozu přímé vlakové spojení Opava - Hlučín - Petřkovice. Toto úsilí bylo v souladu se snahou, aby se Hlučínsko stalo opravdovou součástí nového státu. Ještě v roce 1925 padlo rozhodnutí, že tento úsek dráhy bude elektrifikován. Vzhledem k tomu, že mnoho obyvatel obcí Hlučínska pracovalo v dolech, hutích a dalších podnicích v Ostravě, zůstával otevřený problém, jak je tam dopravit. V roce 1926 se začalo jednat o výstavbě nového mostu přes Odru, ale k praktickým krokům se nedospělo. V dubnu 1945 byl most spojující Petřkovice a Přívoz za ústupu německé armády vyhozen do vzduchu. Stejnému osudu neunikly železniční nadjezdy v Petřkovicích a Ludgeřovicích. Když byl za rok a půl dokončen nový most, na jeho části již byly vestavěny kolejnice pro budoucí tramvajovou dráhu. A protože byli u moci již komunisté, začalo se stavět s velkým propagandistickým humbukem, prapory, proslovy a závazky. Akce, zahájená v červnu 1950, nesla příznačný název: Stavba trati míru. Zádrhel nastal při výkupu pozemků od některých petřkovických občanů, kteří se nechtěli půdy vzdát, výkupní ceny stanovené úřady byly totiž směšně nízké. Ale nový režim se s nikým nemazlil a nespokojence rychle zpacifikoval.


Tramvají přes Odru


Začátkem listopadu 1950 byla zahájena tramvajová doprava na úseku Přívoz - Petřkovice velkou slavností u někdejšího kina Svoboda. A opět prapory, proslovy a velebení KSČ. O měsíc později už bylo hotovo všechno, tramvaj číslo jedna vyjížděla z Mírového náměstí ve Vítkovicích a končila u nádraží ČSD v Hlučíně. Současně byl na této trati zastaven provoz běžných vlaků. Byla to vskutku pionýrská doba, zpočátku jezdily na celém úseku především staré tramvaje s otevřenými plošinami, kde se obsluha souprav doslova rvala s nepřízní počasí, mnohdy nejen mrazem, ale i sněhem. Řidiči i průvodčí měli po ruském vzoru vyfasovány dlouhé kabáty, v zimě s kožešinou, na pokrytí hlavy měli ušanky a na nohou válenky. Někdy bývala taková zima, že nefungovaly ani štípací kleště na jízdenky. V červnu roku 1959 se v nepřehledné zatáčce v Ludgeřovicích dvě tramvaje srazily, jeden cestující zemřel, patnáct bylo zraněno těžce a třicet čtyři lehce. Konečné zastávky hlučínské tramvaje se v Ostravě často měnily, jeden čas se vyjíždělo ze Zábřehu-sídliště, pak z Bělského lesa, ještě později od kostela v Hrabůvce, od vítkovického nádraží, z Hrabové-Ščučí, pak opět z Hrabůvky, tentokrát od kina Edison. V dubnu 1976 byly staré tramvaje pro svou pomalost z dopravy v Ostravě vyloučeny. Cestující do Hlučína museli na smyčce u Černého potoka v Přívoze přestupovat z nových tramvají na staré, jedoucí do Hlučína.


Bez investic a oprav


Po třiceti letech provozu se ukázalo, že nedostatek údržby zejména na úseku Petřkovice - Hlučín činí provoz trati stále obtížnější. Trať, kterou kdysi stavěly Československé státní dráhy, neměla vhodné parametry, například typ kolejnic byl tak zastaralý, že se už ani nevyráběly. Kolejové výhybky byly ještě sta

5.8.2006 Mladá fronta DNES str. 2 Střední Morava
(ČTK)

Olomouc - Výměna kolejového křížení na ulici Palackého a Litovelská a oprava křižovatky na ulici Pražská a na třídě Míru zkomplikuje na několik dní provoz na jedné z hlavních tříd v Olomouci. Komplikace se dotknou nejen motoristů, ale i samotných obyvatel. Obě akce totiž zasáhnou také do tramvajové dopravy i provozu autobusů. Náklady na rekonstrukci obou akcí se vyšplhají celkem na 4,5 milionu korun.
„Oprava křižovatky na ulici Pražská a třída Míru se uskuteční od soboty do čtvrtka. Půjde o kompletní rekonstrukci tramvajové trati. Zároveň zde Ředitelství silnic a dálnic provede i opravu povrchu vozovky. Výměna kolejového křížení tramvají s Českými drahami v ulicích Palackého a Litovelská se uskuteční od soboty do úterý,“ řekla mluvčí dopravního podniku v Olomouci Daniela Richterová.

Podle mluvčího olomoucké radnice Ivana Rašťáka použijí odborníci při výměně kolejového křížení s železniční tratí v Litovelské ulici speciální technologii. „Půjde o bezžlábkovou technologii, která výrazně sníží při jízdě v těchto místech hlučnost,“ řekl mluvčí radnice.

Během oprav musejí počítat cestující s rozsáhlou výlukou tramvají na trati od náměstí Hrdinů do městské části Neředín. „Tramvajová doprava bude nahrazena autobusovou linkou X,“ doplnila mluvčí. Dodala, že cestující musejí počítat také s tím, že některé zastávky na trase nebudou kvůli objížďkám obsluhovány. Ode dneška do úterý bude kvůli opravám pro motoristy navíc zcela uzavřena doprava v ulici Litovelské v místě železničního přejezdu u nádraží Olomouc-město. Objízdná trasa mezi centrem města a třídou Míru povede ulicemi Krapkova, Na Vozovce, Polívkova, Svornosti a U Kovárny.

Od dnešního rána je rychlejší cesta tramvají ze Slovan do centra Plzně, protože po nově postaveném mostě U Jána už mohou jezdit tramvaje po obou kolejích, a ne jen po jedné, jak tomu bylo poslední rok.
Na dnešek se kromě cestujících těšili také obchodníci v Pražské ulici. Rok měli nižší tržby, když kvůli stavbě mostu byla zrušena zastávka Anglické nábřeží-Pražská a zákazníci to k nim měli daleko. „Když nefunguje zastávka, tržby jdou dolů. Odhaduju to minimálně o 60 procent. Doufám, že se lidi do našich obchodů vrátí, když tu zase budou tramvaje stavět,“ popsal nelehkou situaci hodinář Jan Sýkora, který má prodejnu přímo u tramvajové stanice. Podnikatelé z Pražské ulice, které zrušení zastávky nejvíc zasáhlo, podle Sýkory žádali primátora, aby jim město po dobu stavby nového mostu snížilo nájem v prodejnách. S žádostí ale neuspěli.
V noci na dnešek dělníci plánovali odmontovat výhybky, po kterých tramvaje U Zvonu a v Sirkové ulici přejížděli na jednu společnou kolej pro oba směry, a první ranní tramvaje by už měly jet přes nový most bez omezení. „Od pondělního rána má opět fungovat zastávka Anglické nábřežíPražská pro oba směry linek 1 a 2,“ řekl dopravně-provozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Klusoň.
Původnímu mostu zasadily smrtelnou ránu povodně před čtyřmi lety. Nejdřív kvůli havarijnímu stavu na most nesměla auta, pak se zákaz rozšířil i na trolejbusy a tramvaje přes něj mohly jezdit jen po jedné koleji. Loni v září začala demolice. Dělníci museli most podélně rozříznout, aby po jedné polovině mostu stále mohly jezdit tramvaje. Nový železobetonový most stavaři budovali také po polovinách a v červnu obě půlky propojili betonem.
Most je v průměru dvaapadesát metrů dlouhý a třiadvacet a půl metru široký. Město za něj zaplatí téměř šestasedmdesát milionů korun. Ve srovnání s původním mostem je o tři metry širší. Tramvajové koleje vedou jeho středem, pro auta je na každé straně jeden jízdní pruh. Kromě chodníků je na novém mostě i cyklostezka. Pro případ povodní srovnatelných s těmi z roku 2002 je zábradlí odmontovatelné.
Do konce prázdnin se na most vrátí i trolejbusové linky 10 a 13, které kvůli havarijnímu stavu starého mostu jezdí od ledna 2003 po Americké třídě. Letos na podzim by měl být most otevřen i pro auta.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Některé automaty seberou peníze a jízdenku nedají

Ve vestibulu stanice metra Kačerov skupinka cizinců pobaveně sleduje muže, jak pěstmi buší do automatu na výdej jízdenek. Nešťastník mačká všechna tlačítka a prsty marně šmátrá ve výdejním okénku. Nic! Jízdenka za dvacet korun nevypadla. Zatímco okradený cestující nasupeně mizí v podzemí odhodlán k jízdě načerno, scénka u automatu se opakuje. Tentokrát je obětí automatu jeden ze smějících se turistů.
Přestože se to nestává často, automaty na jízdenky okradou nejednoho cestujícího. Podle Dopravního podniku si poškození cestující mají zavolat na telefon uvedený na automatu. „V metru se častěji stává, že se obrátí přímo na dozorčího stanice,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. „Máme pro to speciální formuláře a peníze vám dojdou do měsíce,“ potvrdila dozorčí ve stanici metra Anděl. „Cestující se na nás obracejí jen výjimečně. Na Florenci to je ale běžné,“ dodává.
Podle informačního střediska Dopravního podniku jsou častějším problémem poruchy na automatech než nevrácené mince. „Jsou rozbité každou chvíli. Nevím, jestli tam cestující něco špatně namačkají, nebo něco vhodí,“ krčí rameny pracovnice střediska.
Dopravní podnik vylučuje, že by měl „okradený“ cestující šanci u revizorů uhádat jízdu bez jízdenky.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Chystáte se nastoupit do tramvaje, nemáte jízdenku a nejste zrovna přívržencem adrenalinových sportů, jako je jízda načerno? Pak vás potěší Dopravní podnik, který konečně začal instalovat automaty na výdej jízdenek i na zastávky tramvají. Cestující si totiž stěžovali, že jsou mnohdy nuceni riskovat cestu bez jízdenky, protože neměli možnost, kde ji koupit.
„Přednost dostanou zastávky tramvají, kde nastupuje velké množství cestujících a kde není možné si koupit jízdenku v trafice,“ potvrdila mluvčí Michaela Kuchařová.
V současné době městský dopravce provozuje zhruba půl tisíce automatů, do konce září jich ještě několik desítek přibude. Pořízení jednoho přístroje přijde na 270 tisíc korun.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

PRAHA - Přístup do podchodu stanice metra Muzeum na linkách A a C bude od neděle až do 29. října postupně v šesti etapách omezen. Důvodem je rekonstrukce elektrického rozvaděče v podchodu stanice, informovala mluvčí pražského Dopravního podniku Michaela Kuchařová.
V každé etapě bude podle Kuchařové na zhruba deset dní uzavřen jeden z výstupů z podchodu na úroveň chodníku. Ostatní výstupy zůstanou zachovány. Provoz metra ani přístup z podchodu na obě nástupiště omezen nebude.

(Právo)

I když cestující sužuje vedro a hlad, nesmějí se napít ani najíst. Zakazuje jim to přepravní řád
Cestování městskou hromadnou dopravou bývá v parných dnech peklem. Ve vozech se teplota mnohdy šplhá až k padesáti stupňům Celsia a vyprahlí cestující ve snaze svlažit organismus v takových chvílích často sahají po lahvi s pitím. Chyba! Přepravní řád jim to zakazuje.
„Cestujícímu není zejména dovoleno kouřit, jíst a pít ve vozidlech a v přepravním prostoru,“ praví se v řádu. Sankce? Vyloučení z přepravy. „Jezdím do práce tramvají z Modřan až do Vysočan. Cesta mi trvá víc než hodinu. Nedokážu si představit, že by mi někdo zakazoval se napít,“ kroutí hlavou Zdenka Veselá. Tramvaj číslo 3 jede z konečné v Modřanech až na konečnou v Kobylisích 67 minut a je nejdelší pražskou tramvajovou linkou.
Mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová přepravní řád hájí. „Cestující je povinen předpisy dodržovat, v případě, že jej poruší, hrozí mu vyloučení z dopravního prostředku i zaplacení pokuty.“
Řidiči tramvají si však nedokážou představit, že by někoho kvůli lahvi limonády vyhazovali. Přesto připouští, že při prudkém brzdění může cestující znečistit sedačky nebo ostatní cestující. „Záleží to na každém řidiči. Ale myslím si, že pokud nebudete dělat nepořádek, tak vás kvůli nápoji nikdo nevyhodí,“ míní Pavel Tetliak, vedoucí vozovny Pankrác.
Podobných nařízení, nad nimiž kroutí mnozí Pražané hlavou, je v přepravním řádu více. Podle pravidel například nesmí do vozu štěkající pes. „Ten může být totiž potencionálním zdrojem nebezpečí, proto může řidič cestujícího s tímto psem vykázat,“ tvrdí mluvčí Kuchařová.
Řidiči si však myslí něco jiného. „Když má náhubek, je v klidu a jenom štěká, tak nic neporušuje. Kdyby si cestující stěžovali, maximálně můžu jít dozadu a požádat jeho majitele, aby ho utišil,“ řekl šéf odborů řidičů tramvají Vratislav Feigel.
Problém mohou mít dělníci nebo cyklisté. Mnozí z nich by před nastoupením do vozů hromadné dopravy měli nejprve navštívit čistírnu. Pravidla totiž nepovolují přepravu lidí ve znečištěných oděvech. „Pokud máte oblečení špinavé tak, že byste mohli umazat spolucestující nebo sedačku, tak do vozu nesmíte ani na stání,“ potvrzuje Tetliak.
Stejné pravidlo platí i pro předměty, které cestující převážejí. Cyklisté by tak měli před vstupem do metra svá kola umýt. „To je na zvážení každého cestujícího, snad mají nějakou soudnost,“ dodává Tetliak.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Jedete po pohyblivých schodech v metru a v opačném směru vás míjí líbající se dvojice v objetí? Říkáte si: nic výjimečného? Ale ano, líbání na eskalátorech v metru je totiž zakázáno.
Jízda na pohyblivých schodech má totiž celkem jasná pravidla, která stanovuje přepravní řád Dopravního podniku. „Na pohyblivých schodech v metru je cestující povinen přidržovat se pohyblivého madla a stát ve směru pohybu schodů,“ píše se v řádu. Cestující tak prakticky nemohou dělat nic, co by odpoutávalo jejich pozornost. Včetně sledování reklamních panelů umístěných podél schodů.
„Pokud se líbají, tak si nedokážu představit, že by je v tom někdo přerušil, i kdyby přitom stáli jinak, než je napsáno v přepravním řádu,“ směje se Pavel Tetliak z Dopravního podniku.
Chování cestujících na eskalátoru neustále sleduje bedlivé oko kamery a jejím prostřednictvím i dozorčí stanice, který může schody zastavit. „Vím, že v přepravním řádu tato povinnost je, ale pokud vyloženě někdo neriskuje své zdraví nebo zdraví ostatních cestujících, tak to necháváme bez povšimnutí,“ uvedla dozorčí stanice na trase metra B, která si nepřála zveřejnit své jméno.
Při jízdě na eskalátoru není také povoleno pokládat jakékoli předměty na stupně schodů nebo pohyblivá madla. Těžké batohy si tak cestující musí po celou dobu jízdy nechat na zádech.
Chůze po pohyblivých schodech je povolena jen ve směru jejich pohybu, pokud však nejsou plně obsazeny cestujícími. Chůze po zastavených schodech je zakázána úplně, ale v mimořádných případech ji může povolit pověřený zaměstnanec dopravce.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Obnova vozového parku dopravního podniku, která začala vloni nákupem tří nových trolejbusů a pěti autobusů, bude pokračovat až do roku 2010. Moderní vozidla zvyšují nejen komfort cestování, ale pomáhají i handicapovaným občanům. Všechny nově nakoupené vozy jsou totiž nízkopodlažní. Letos dopravní podnik koupil pět trolejbusů a šest autobusů, do roku 2010 by měl koupit každý rok pět nových trolejbusů a celkem 34 autobusů. Pokud bychom k modernizaci vozového parku nepřistoupili, vystavovali bychom se riziku nejen vyšší poruchovosti u starších typů vozidel, ale i snížení komfortu cestování. Obnova vozového parku si vyžádá investici za více než sto milionů korun, město hradí nákup i s pomocí evropských fondů a státní dotace.

O autorovi| Juraj Thoma, náměstek primátora Českých Budějovic

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

Metro na trase C ve čtvrtek po spuštění provozu před pátou hodinou ráno nejezdilo. Mezi stanicemi Florenc a Pražského povstání zůstal na kolejích stát služební vlak a blokoval jedoucí vozy.
Doprava byla podle mluvčího Drážní inspekce Jana Kučery zablokovaná od 4:42 do 5:17, tedy asi půl hodiny. Místo metra v postiženém úseku jezdily autobusy. Vlak na kolejích zůstal zřejmě stát od noci. "Zablokovalo se tím 35 souprav," sdělil Novinkám Kučera.
V tuto dobu jezdí metrem minimum lidí, ranní špička nastává až kolem sedmé hodiny.

(Novinky.cz)

Osobne si myslím, že pražské metro je min. v stredoeurópskom priestore architektonicky nadpriemerné (linky A a B sú moje naj ), veď nie nadarmo sa udomácnil pojem stanice "pražského typu" (aj ked to skôr súvisí s technológiou výstavby, ale v konečnom dôsledku to určuje výzor stanice), také niečo v Londýne určite nenájdeme . Súhlasím s tým, že reklamné plochy už netreba rozširovať (negatívny príklad budapeštianske metro) nakoľko pôvodná architektúra stanice je určite hodnotnejšia ako reklamný bilboard.

Úroveň poutačů ve stanicích je podle odborníků nevalná, zkušenosti z ciziny přitom potvrzují, že je lze dělat lépe

V metru by podle odborníků mohlo být ještě více reklamních ploch. V současnosti je ale výtvarná hodnota reklamy nevalná, takže prostory podzemky nezvelebuje. Po vzoru zahraničí by město mohlo na úroveň reklamy dohlížet.
Rozmach reklamních nosičů v prostorách pražského metra kazí podle zahraničních turistů a některých odborníků vzhled jeho jinak vcelku zajímavých stanic. Zejména velké poutače, které jsou k vidění například ve stanici trasy A Strašnická, se nelíbí ani cestujícím. „Billboardy v metru působí přinejmenším kýčovitě, když ne nevkusně. Stačí, že byly instalovány menší tabule na všech stěnách eskalátorů a rozmáhají se i citylighty ve stanicích,“ míní kulturolog Jan Reisner, autor práce o vlivu reklamy na změny veřejného prostoru.
Podle jeho slov je navíc u nás reklama velmi agresívní. „V zahraničí převládá v hromadné dopravě kulturní nabídka, u nás vše jednoznačně diktují komerční hlediska,“ srovnává Reisner, který již několik let působí v sousedním Německu.

Kdo platí, diktuje

Reklamní plochy v hromadné dopravě má přitom podle smluv z devadesátých let na starosti reklamní agentura Rencar, některé citylighty (prosvětlené tabule na nástupištích) spravuje společnost AWK. „Každé rozšíření ploch s námi musí konzultovat, ale jinak se o to starají sami,“ řekla mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová. Podle ní však není výnos z reklamy pro podnik klíčový.
„Kdyby to přineslo lepší služby, byl bych pro rozšíření ploch. Nikoho zatím například nenapadlo umístit reklamu na vlaky,“ uvažuje historik architektury Zdeněk Lukeš. Ten reklamní využití prostor metra vítá. „V zahraničí je to běžné, ale provozovatel si hlídá, aby to byly reklamy po výtvarné stránce kvalitní. Navíc je pevně stanoven poměr propagace kulturních akcí či neziskového sektoru,“ popisuje zkušenost z Francie.

Obdivovat metro se jezdí do Londýna

Architektonická úroveň pražského metra je podle něj průměrná, ačkoliv je ceněna praktičnost a použití kvalitních materiálů. „Bohužel nám chybí stanice od špičkových architektů. Asi nejodvážnější díla Patrika Kotase, například trať Hlubočepy-Barrandov nebo nové stanice metra C na Proseku, jsou bohužel dost stereotypní,“ říká Lukeš s tím, že například v Londýně nové špičkové stanice metra jezdí obdivovat odborníci i turisté.

(Právo)

V Hradci Králové tyto úchytky jsou už nějakou dobu. Pochopitelně v autobusech a trolejbusech, kde byly před tím jen samotné tyče. Takže možnost praštění se do hlavy je ještě akutnější, protože zasahují níž.
Nikdo se jich ostatně nikdy nedrží (aspoň jsem to nezaregistroval), takže "plní" jen onu reklamní funkci. Většinou propagují jen samy sebe - tedy vlastní reklamní agenturu. Jako by nějací manažeři potenciálních zákaznických firem využívali MHD! Kdyby aspoň díky penězům z reklamy bylo jízdné nižší...

Kdo je alespoň průměrného vzrůstu a často cestuje hromadnou dopravou v Brně, měl by si začít dávat pozor na hlavu. Zaměstnanci dopravního podniku v posledních dnech montují na madla v tramvajích, autobusech i trolejbusech nové umělohmotné úchytky, kterých se mohou cestující držet stejně jako doposud těch gumových. Mohou se o ně ale také pořádně bouchnout.
Třeba jako třicátník Miloslav Walter, který měří 183 centimetrů. „Jsou tam teprve pár dní, a už jsem se o ně asi třikrát praštil do hlavy,“ stěžuje si.
Úchytky jsou na rozdíl od gumových pout tvrdé, nehýbou se tak snadno do stran, a pokud do nich zrovna není zasunuta reklama, jsou průhledné, a jdou tedy snadno přehlédnout. „Když do toho bouchnu, můžu si rozbít hlavu!“ rozčiloval se včera v tramvaji linky číslo osm také vytáhlý senior František Běchný a lidé kolem přikyvovali na znamení souhlasu.

Tvrdých úchytek bude víc

Mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Pohanová si ale nemyslí, že by nové úchytky mohly cestujícím komplikovat život.
„Velmi pečlivě jsme vážili umístění těchto držátek ve vozidlech. Nyní není žádný důvod předjímat, že by byla cestujícím na obtíž. Naopak představují novou možnost, jak se bezpečně chytit ve vozidle,“ pochvaluje si mluvčí novinku, která postupně nahrazuje gumová poutka.
„Držátka montujeme do takových míst, kde je takovéto nebezpečí minimální, například nad sedadla,“ dodala mluvčí.
Jenže i nad sedadly mohou umělohmotná madla cestující pozlobit, například když si některý pasažér na poslední chvíli vzpomene, že musí vystupovat, a rychle vyskočí. „Jednou jsem se praštil, když jsem vstával, což byl docela silný úder a poměrně hodně to bolelo,“ potvrzuje MiloslavWalter, že jde o nepříjemný zážitek.
Dopravnímu podniku ale stížnosti od pasažérů nechodí, a tak madla instaluje dál. „Takovou stížnost jsme skutečně nezaznamenali. A nebyly ani v městech, kde již tyto úchyty mají nainstalované,“ informovala Pohanová s tím, že umělohmotné úchytky jsou běžné v Ostravě či Plzni.
Za několik dní tak bude těžké najít v Brně trolejbus, tramvaj či autobus, ve kterém nová tvrdá držadla nebudou. „Měla by být ve všech vozidlech, instalace skončí na konci tohoto týdne,“ předpokládá Pohanová.

Reklama, která udeří

Dopravní podnik začal dávat přednost umělohmotným úchytkám před gumovými poutky především proto, že se do nových úchytek dá zasunout reklama. Podle mluvčí Pohanové tak podnik získá nový, výrazný zdroj peněz na svůj provoz.
„Jedná se o reklamní médium. Jde o celorepublikovou záležitost,“ informovala.
MiloslavWalter ale není spokojený ani s tím. „Člověk zaplatí celkem vysoké jízdné a pak se musí ještě celou cestu dívat na reklamy, ať chce, nebo nechce,“ lamentuje.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Téměř před rokem byl v královéhradecké městské hromadné dopravě zaveden nový elektronický odbavovací systém.
„Počet kontrol osob používajících městskou kartu vzrostl za uvedenou dobu více než patnáctkrát. V první polovině roku revizoři zkontrolovali téměř 290 000 osob, z toho zjistili u více než 4300 jízd bez platného jízdního dokladu,“ informoval Právo mluvčí hradeckého Dopravního podniku Karel Brodský.

(Právo)