Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj 
) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Evakuaci až 4000 lidí si vyžádal požár, který včera večer v dopravní špičce zachvátil část metra v newyorském Brooklynu. Asi 15 osob, včetně tří hasičů, utrpělo lehká zranění.
(Novinky.cz)
Kvůli požáru v metru v New Yorku muselo být večer evakuováno 3-4 tisíce lidí. Hořelo v nadzemní části metra v Brooklynu. Požár zdržel dopravu ve večerní špičce na pěti trasách metra.
(iDnes)
(Novinky.cz)
Kvůli požáru v metru v New Yorku muselo být večer evakuováno 3-4 tisíce lidí. Hořelo v nadzemní části metra v Brooklynu. Požár zdržel dopravu ve večerní špičce na pěti trasách metra.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93798/
Řidiči tramvají jsou účastníky silničního provozu, takže by měli dodržovat dopravní předpisy. To ale podle reportáže Tv Nova často nečiní. Navíc jim za prohřešky nehrozí takové postihy jako provinilým motoristům. Za jízdu na červenou mohou podle nového zákona dostat pokutu 5000 korun, motoristé by k pokutě za takový přestupek přišli ještě o pět z 12 bodů. Během tří hodin u stanice metra I. P. Pavlova bylo zdokumentováno 17 tramvají, které křižovatkou projely na červenou.
Podle mluvčí dopravního podniku Michaely Kuchařové jsou tyto prohřešky způsobeny tím, že světelná signalizace pro řidiče nemá oranžovou, a navíc má tramvaj delší dráhu než motorová vozidla. Itak ale každý prohřešek proti dopravním předpisům DP trestají. Tramvaják nedbající dopravních předpisů musí počítat i s možností, že s ním bude rozvázán pracovní poměr.
Rozdíl mezi povinnostmi řidičů tramvají a automobilů vyplývá podle pracovníků magistrátu z nedokonalosti nového silničního zákona. Řidič tramvaje podle něj totiž neřídí motorové vozidlo.
(Právo)
Podle mluvčí dopravního podniku Michaely Kuchařové jsou tyto prohřešky způsobeny tím, že světelná signalizace pro řidiče nemá oranžovou, a navíc má tramvaj delší dráhu než motorová vozidla. Itak ale každý prohřešek proti dopravním předpisům DP trestají. Tramvaják nedbající dopravních předpisů musí počítat i s možností, že s ním bude rozvázán pracovní poměr.
Rozdíl mezi povinnostmi řidičů tramvají a automobilů vyplývá podle pracovníků magistrátu z nedokonalosti nového silničního zákona. Řidič tramvaje podle něj totiž neřídí motorové vozidlo.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93632/
Nedaleko hradeckého hlavního železničního nádraží začíná velký třesk. V následujících měsících tam vyroste moderní autobusový terminál, kterým chce hradecká radnice v okolí nádraží vyřešit problémy s regionální a městskou autobusovou dopravou.
„Nádražní ulice už je uzavřena. Začneme výkopem přeložky vodovodního potrubí. Doufáme, že se letos podaří realizovat hrubou stavbu,“ uvedl dopravně technický náměstek hradeckého dopravního podniku Vladimír Pejřil.
Terminál mezi Nádražní, Hořickou a Sladkovského ulicí bude tvořit zastřešená plocha pro nástup a výstup cestujících a nezastřešená plocha pro parkování autobusů a trolejbusů. První etapa stavby by měla být hotova konce příštího roku. Naváže na ni druhá - přestavba Riegrova náměstí u železničního nádraží. To bude s terminálem spojovat ulice sloužící pouze pro městské autobusy a trolejbusy.
S úplným dokončením obou etap výstavby se počítá v září 2008. „Dnes se prostor před nádražím využívá nejen k odbavování cestujících, ale i k odstavování vozidel během povinných přestávek řidičů. Po dokončení terminálu se odstavování vozidel přesune a před nádražím bude pouze zastávka,“ uvedl Pejřil.
V plánech nové podoby náměstí se už nepočítá s komunikací před hotelem Černigov, kde nyní často parkují autobusy dopravního podniku. Přes náměstí povede jediná vozovka pro městské linky a při výjezdu do Puškinovy ulice vznikne kruhová křižovatka. Přibude zeleně a zpřehlední se chodníky.
Cestující budou mezi železničním a autobusovým nádražím jezdit městskými autobusy a trolejbusy. „Regionální a dálková doprava se soustředí v terminálu, zmizí nástupiště autobusů U Koruny,“ uvedl Pejřil.
Náklady na výstavbu terminálu budou činit okolo 386 milionů korun, podělí se o ně město a dopravní podnik, jenž bude terminál provozovat.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
„Nádražní ulice už je uzavřena. Začneme výkopem přeložky vodovodního potrubí. Doufáme, že se letos podaří realizovat hrubou stavbu,“ uvedl dopravně technický náměstek hradeckého dopravního podniku Vladimír Pejřil.
Terminál mezi Nádražní, Hořickou a Sladkovského ulicí bude tvořit zastřešená plocha pro nástup a výstup cestujících a nezastřešená plocha pro parkování autobusů a trolejbusů. První etapa stavby by měla být hotova konce příštího roku. Naváže na ni druhá - přestavba Riegrova náměstí u železničního nádraží. To bude s terminálem spojovat ulice sloužící pouze pro městské autobusy a trolejbusy.
S úplným dokončením obou etap výstavby se počítá v září 2008. „Dnes se prostor před nádražím využívá nejen k odbavování cestujících, ale i k odstavování vozidel během povinných přestávek řidičů. Po dokončení terminálu se odstavování vozidel přesune a před nádražím bude pouze zastávka,“ uvedl Pejřil.
V plánech nové podoby náměstí se už nepočítá s komunikací před hotelem Černigov, kde nyní často parkují autobusy dopravního podniku. Přes náměstí povede jediná vozovka pro městské linky a při výjezdu do Puškinovy ulice vznikne kruhová křižovatka. Přibude zeleně a zpřehlední se chodníky.
Cestující budou mezi železničním a autobusovým nádražím jezdit městskými autobusy a trolejbusy. „Regionální a dálková doprava se soustředí v terminálu, zmizí nástupiště autobusů U Koruny,“ uvedl Pejřil.
Náklady na výstavbu terminálu budou činit okolo 386 milionů korun, podělí se o ně město a dopravní podnik, jenž bude terminál provozovat.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93571/
Za vydání čipové karty na tramvaje a autobusy městské hromadné dopravy zaplatí od ledna obyvatelé Mostecka čtyřikrát více než nyní.
Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, který v dubnu zahájil provoz nového elektronického odbavovacího systému, zatím prodává kartu za 30 korun, od nového roku za ni však bude chtít 120 korun.
„Zaváděcí cenou bezkontaktních čipových karet chceme podnítit k jejich nákupu váhavé zákazníky,“ vysvětlila mluvčí dopravce Gabriela Benešová. Zatím jich prý dopravce vydal na čtyřicet tisíc. Od července lidé využívající městskou hromadnou dopravu na Mostecku mohou cestovat už pouze s čipovou kartou, případně s jízdenkou zakoupenou u řidiče či v prodejním automatu ve vozidle.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, který v dubnu zahájil provoz nového elektronického odbavovacího systému, zatím prodává kartu za 30 korun, od nového roku za ni však bude chtít 120 korun.
„Zaváděcí cenou bezkontaktních čipových karet chceme podnítit k jejich nákupu váhavé zákazníky,“ vysvětlila mluvčí dopravce Gabriela Benešová. Zatím jich prý dopravce vydal na čtyřicet tisíc. Od července lidé využívající městskou hromadnou dopravu na Mostecku mohou cestovat už pouze s čipovou kartou, případně s jízdenkou zakoupenou u řidiče či v prodejním automatu ve vozidle.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93570/
14.8.2006 Lidové noviny str. 4 Metropole/Brno
MILOŠ ŠENKÝŘ České dráhy
Změny na kolejích - Některé brněnské tramvaje jsou starší než jejich řidiči
BRNO V ulicích Brna jezdí tramvaje, které jsou mnohdy starší než jejich řidiči. Mají vyšší spotřebu než moderní vozy, jsou méně pohodlné - ale stále je není čím nahradit. Nejstarší vůz má za sebou více než čtyřicet let služby.
Například letos dopravní podnik nekoupí ani jednu novou tramvaj. Vysvobození přinese až příští rok - do brněnských ulic poprvé vjedou dvě moderní tramvaje z plzeňské Škodovky, vyrobené v designu Porsche. „Průměrný věk našich tramvají je nyní 24 let, přesto bez výjimky splňují všechny předpisy. Pokud zahrneme rekonstrukce, při nichž projdou vozy celkovou obnovou a v podstatě se znovu narodí, sníží se tato hodnota na 18 let,“ potvrdila mluvčí dopravního podniku Hana Pohanová. Takovou opravou prošla i ona nejstarší tramvaj v pravidelném provozu, která pochází z roku 1965. Když poprvé vyjela na koleje, nepracoval v dopravním podniku ani služebně nejstarší řidič v hlavním pracovním poměru, který tam letos působí 38 let.
Představitelé města si od smlouvy, kterou uzavřeli se Škodovkou, slibují právě radikální omlazení vozového parku. Sto tramvají Porsche, které v tuzemsku zatím jezdí pouze v Praze, bude stát bez daní na pět miliard korun. „Na část se pokusíme získat dotaci Evropské unie, ale i sama výměna je důležitá - nové tramvaje jsou úspornější a mimo jiné díky snížené podlaze na téměř polovině plochy vozu i pohodlnější pro cestující,“ poznamenal náměstek primátora Miroslav Hošek. Po nákupu celé stovky tramvají podle něho provozní náklady dopravního podniku klesnou o desítky milionů korun ročně.
Podle dohody by až do roku 2016 měl brněnský dopravní podnik odebírat dvě až deset tramvají ročně, a to se dvěma klouby za 36 milionů korun a se čtyřmi klouby za necelých 59 milionů. Jejich standardním vybavením je například kamerový systém, který umožní řidiči sledovat dění uvnitř a pomůže tak například usvědčit případné vandaly či kapsáře.
Generální ředitel dopravního podniku Bedřich Prokeš připomněl, že kupují tramvaje jako odzkoušená vozidla - neměly by se opakovat poruchy prototypů z pražských ulic, kvůli nimž někdy Pražané soupravám Porsche přezdívali tramvajové pendolino.
Dopravní podnik bude i při nákupu nových vozidel pokračovat v celkových rekonstrukcích těch starých, a navíc nadále počítá s provozováním novinky - vlečných vozů, které snižují provozní náklady. Rekonstrukce tažného vozu a koupě vlečňáku totiž vyjde levněji než nová tramvaj.
V ulicích Brna nyní jezdí na 320 tramvají. Nákup nových vozidel umožní ta nejstarší vyřadit. Průměrný věk bez započítání celkových rekonstrukcí klesne z 24 na 19 let. Pro srovnání, pražský dopravní podnik nedávno v souvislosti s nákupy stejného typu tramvají oznámil, že průměrný věk jejich tramvají je necelých šestnáct roků.
MILOŠ ŠENKÝŘ České dráhy
Změny na kolejích - Některé brněnské tramvaje jsou starší než jejich řidiči
BRNO V ulicích Brna jezdí tramvaje, které jsou mnohdy starší než jejich řidiči. Mají vyšší spotřebu než moderní vozy, jsou méně pohodlné - ale stále je není čím nahradit. Nejstarší vůz má za sebou více než čtyřicet let služby.
Například letos dopravní podnik nekoupí ani jednu novou tramvaj. Vysvobození přinese až příští rok - do brněnských ulic poprvé vjedou dvě moderní tramvaje z plzeňské Škodovky, vyrobené v designu Porsche. „Průměrný věk našich tramvají je nyní 24 let, přesto bez výjimky splňují všechny předpisy. Pokud zahrneme rekonstrukce, při nichž projdou vozy celkovou obnovou a v podstatě se znovu narodí, sníží se tato hodnota na 18 let,“ potvrdila mluvčí dopravního podniku Hana Pohanová. Takovou opravou prošla i ona nejstarší tramvaj v pravidelném provozu, která pochází z roku 1965. Když poprvé vyjela na koleje, nepracoval v dopravním podniku ani služebně nejstarší řidič v hlavním pracovním poměru, který tam letos působí 38 let.
Představitelé města si od smlouvy, kterou uzavřeli se Škodovkou, slibují právě radikální omlazení vozového parku. Sto tramvají Porsche, které v tuzemsku zatím jezdí pouze v Praze, bude stát bez daní na pět miliard korun. „Na část se pokusíme získat dotaci Evropské unie, ale i sama výměna je důležitá - nové tramvaje jsou úspornější a mimo jiné díky snížené podlaze na téměř polovině plochy vozu i pohodlnější pro cestující,“ poznamenal náměstek primátora Miroslav Hošek. Po nákupu celé stovky tramvají podle něho provozní náklady dopravního podniku klesnou o desítky milionů korun ročně.
Podle dohody by až do roku 2016 měl brněnský dopravní podnik odebírat dvě až deset tramvají ročně, a to se dvěma klouby za 36 milionů korun a se čtyřmi klouby za necelých 59 milionů. Jejich standardním vybavením je například kamerový systém, který umožní řidiči sledovat dění uvnitř a pomůže tak například usvědčit případné vandaly či kapsáře.
Generální ředitel dopravního podniku Bedřich Prokeš připomněl, že kupují tramvaje jako odzkoušená vozidla - neměly by se opakovat poruchy prototypů z pražských ulic, kvůli nimž někdy Pražané soupravám Porsche přezdívali tramvajové pendolino.
Dopravní podnik bude i při nákupu nových vozidel pokračovat v celkových rekonstrukcích těch starých, a navíc nadále počítá s provozováním novinky - vlečných vozů, které snižují provozní náklady. Rekonstrukce tažného vozu a koupě vlečňáku totiž vyjde levněji než nová tramvaj.
V ulicích Brna nyní jezdí na 320 tramvají. Nákup nových vozidel umožní ta nejstarší vyřadit. Průměrný věk bez započítání celkových rekonstrukcí klesne z 24 na 19 let. Pro srovnání, pražský dopravní podnik nedávno v souvislosti s nákupy stejného typu tramvají oznámil, že průměrný věk jejich tramvají je necelých šestnáct roků.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/93218/
S reklamami, které lákají k práci flirtující modelky, se potkají lidé po celém Brně. Podle reklamních agentur tomu nejde zabránit. Co vůbec dívku, která přikývne, čeká?
Mezi tramvajovými ostrůvky u brněnského hlavního nádraží visí reklamní cedule. Deset z nich láká studentky k práci na erotických videochatech. Tisíce lidí také hledí na „náborové“ letáčky ve vozidlech městské hromadné dopravy.
Reklamy se tváří jako lístek k samostatnosti a bohatství. „Splň si své sny, začni u nás,“ láká například cedule Orange Agency.
Že je nutné se před kamerou svlékat, to reklamy zamlčují. Důvtipným pomohou pouze zmínky o tom, že jde o práci, kterou mohou vykonávat pouze dívky starší 18 let.
Některým lidem tato reklama, navíc na tak viditelných místech, vadí. Jednadvacetileté studentce Kateřině, která jezdí hromadnou dopravou a u hlavního nádraží často přestupuje, se nelíbí, že je cedulí a letáčků tolik.
„Ve výsledku to vypadá, že mladá holka v Brně nemá jinou možnost, jak vydělat nějaké slušné peníze, než na videochatu,“ míní.
„Můžu k tomu říct jen to, že tyto letáčky jsou nabídkou práce. A my jsme v podstatě tržní podnik, který potřebuje příjem i z těchto reklam,“ odpovídá stručně na podobné výtky mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Pohanová.
„Neviděla jsem u nás ve vozidle žádný plakátek, který by byl urážející, nemravný nebo něco takového, na to dáváme pozor,“ dodává.
„Reklamy zamlčují, že jde o formu prostituce“
Cedule na nádraží a letáčky v tramvajích se nepozdávají ani feministické aktivistce Kláře Kubíčkové. „Pokud by tyto reklamy zcela otevřeně hovořily o tom, že se jedná o určitou formu prostituce, ať si klidně existují,“ říká.
„Jejich problém je v tom, že lákají mladé studentky na základě nepřesných a klamavých informací. Za atraktivní vzhled slibují velké peníze a neinformují o tom, jaká rizika jsou s touto prací spojená,“ dodává k tomu. „Od žen, které na videochatech pracovaly, vím, jak psychicky náročná ta práce je,“ pokračuje s tím, že modelky musely například často snášet hrubé klienty.
„Práci prostitutek v ničem neodsuzuji. Ale ženy, které se pro ni rozhodnou, musí mít jasné vstupní informace, musí přesně vědět, do čeho jdou a s čím mohou počítat. Což v případě reklam na videochaty rozhodně není,“ upřesňuje Klára Kubíčková svůj názor.
Provozovatele videochatů ale slovo prostituce, natož pornografie, rozčiluje. „V dnešní době jsou horší věci, které lidi můžou dělat, a někdy je i dělají,“ míní jednatel agentury Eurolive, že modelky nedělají nic pohoršlivého.
„Jsme bezmocní, cedule nemůže nikdo odmítnout“
Z reklam na videochaty před nádražím poněkud paradoxně není příliš nadšený ani Jiří Morávek, ředitel firmy Snip&Co, která některé reklamní panely videochatových agentur před nádraží instalovala.
„Řešilo se to už mnohokrát. Ta reklama není v rozporu s žádným předpisem nebo legislativou, řešila to rada pro reklamu i živnostenský úřad. Bohužel neexistuje žádný zákonný prostředek, jak tomu zamezit,“ říká.
Snip&Co podle Morávka nemůže cedule agentur jen tak odmítnout. „Mohou říct, že zneužíváme své dominantní postavení v této oblasti,“ vysvětluje Morávek.
„V některých případech jsme trvali na změně textace, protože se nám zdála být v rozporu s etikou. Jenomže oni změní dvě tři slova, místo polonahé dívky tam dají obličej, a nemůžeme udělat nic,“ lamentuje.
Podle mluvčího radnice městské části Brno-střed Romana Buriána prakticky v zákonech a vyhláškách neexistují páky, kterými by šlo reklamy z prostoru před nádražím vystrnadit. „Nějaká vyhláška o reklamě se chystá, my jsme byli iniciátorem. Samozřejmě není primárně zaměřená jen na tyhle věci, ale i na to, aby historické jádro města nebylo zaplácané plakáty a černými plakátovacími plochami,“ říká.
Jestli vyhláška zakáže nábory dívek do videochatů na veřejnosti, to je ale ve hvězdách. „Zatím se o problému diskutuje mezi vedením naší městské části a města,“ dodal Burián s tím, že nev
Mezi tramvajovými ostrůvky u brněnského hlavního nádraží visí reklamní cedule. Deset z nich láká studentky k práci na erotických videochatech. Tisíce lidí také hledí na „náborové“ letáčky ve vozidlech městské hromadné dopravy.
Reklamy se tváří jako lístek k samostatnosti a bohatství. „Splň si své sny, začni u nás,“ láká například cedule Orange Agency.
Že je nutné se před kamerou svlékat, to reklamy zamlčují. Důvtipným pomohou pouze zmínky o tom, že jde o práci, kterou mohou vykonávat pouze dívky starší 18 let.
Některým lidem tato reklama, navíc na tak viditelných místech, vadí. Jednadvacetileté studentce Kateřině, která jezdí hromadnou dopravou a u hlavního nádraží často přestupuje, se nelíbí, že je cedulí a letáčků tolik.
„Ve výsledku to vypadá, že mladá holka v Brně nemá jinou možnost, jak vydělat nějaké slušné peníze, než na videochatu,“ míní.
„Můžu k tomu říct jen to, že tyto letáčky jsou nabídkou práce. A my jsme v podstatě tržní podnik, který potřebuje příjem i z těchto reklam,“ odpovídá stručně na podobné výtky mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Pohanová.
„Neviděla jsem u nás ve vozidle žádný plakátek, který by byl urážející, nemravný nebo něco takového, na to dáváme pozor,“ dodává.
„Reklamy zamlčují, že jde o formu prostituce“
Cedule na nádraží a letáčky v tramvajích se nepozdávají ani feministické aktivistce Kláře Kubíčkové. „Pokud by tyto reklamy zcela otevřeně hovořily o tom, že se jedná o určitou formu prostituce, ať si klidně existují,“ říká.
„Jejich problém je v tom, že lákají mladé studentky na základě nepřesných a klamavých informací. Za atraktivní vzhled slibují velké peníze a neinformují o tom, jaká rizika jsou s touto prací spojená,“ dodává k tomu. „Od žen, které na videochatech pracovaly, vím, jak psychicky náročná ta práce je,“ pokračuje s tím, že modelky musely například často snášet hrubé klienty.
„Práci prostitutek v ničem neodsuzuji. Ale ženy, které se pro ni rozhodnou, musí mít jasné vstupní informace, musí přesně vědět, do čeho jdou a s čím mohou počítat. Což v případě reklam na videochaty rozhodně není,“ upřesňuje Klára Kubíčková svůj názor.
Provozovatele videochatů ale slovo prostituce, natož pornografie, rozčiluje. „V dnešní době jsou horší věci, které lidi můžou dělat, a někdy je i dělají,“ míní jednatel agentury Eurolive, že modelky nedělají nic pohoršlivého.
„Jsme bezmocní, cedule nemůže nikdo odmítnout“
Z reklam na videochaty před nádražím poněkud paradoxně není příliš nadšený ani Jiří Morávek, ředitel firmy Snip&Co, která některé reklamní panely videochatových agentur před nádraží instalovala.
„Řešilo se to už mnohokrát. Ta reklama není v rozporu s žádným předpisem nebo legislativou, řešila to rada pro reklamu i živnostenský úřad. Bohužel neexistuje žádný zákonný prostředek, jak tomu zamezit,“ říká.
Snip&Co podle Morávka nemůže cedule agentur jen tak odmítnout. „Mohou říct, že zneužíváme své dominantní postavení v této oblasti,“ vysvětluje Morávek.
„V některých případech jsme trvali na změně textace, protože se nám zdála být v rozporu s etikou. Jenomže oni změní dvě tři slova, místo polonahé dívky tam dají obličej, a nemůžeme udělat nic,“ lamentuje.
Podle mluvčího radnice městské části Brno-střed Romana Buriána prakticky v zákonech a vyhláškách neexistují páky, kterými by šlo reklamy z prostoru před nádražím vystrnadit. „Nějaká vyhláška o reklamě se chystá, my jsme byli iniciátorem. Samozřejmě není primárně zaměřená jen na tyhle věci, ale i na to, aby historické jádro města nebylo zaplácané plakáty a černými plakátovacími plochami,“ říká.
Jestli vyhláška zakáže nábory dívek do videochatů na veřejnosti, to je ale ve hvězdách. „Zatím se o problému diskutuje mezi vedením naší městské části a města,“ dodal Burián s tím, že nev
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/92447/
Proč není možné telefonovat například v metru, když v jiných evropských městech to lze?
Ano, v některých západních metropolích to je možné, ale pouze tam, kde není metro příliš hluboko pod povrchem a signál tam pronikne svrchu. To ale není případ pražského metra. U nás tímto způsobem proniká signál pouze třeba u Černého Mostu.
* Zavedení signálu do metra není tedy možné?
Operátoři to již jednou testovali - ještě před povodněmi v roce 2002 -mezi Muzeem a Můstkem. Zjistili ale, že uvnitř metra se nedá vůbec telefonovat, protože tam je veliký hluk. Jediné, co by šlo, by bylo posílat esemesky, ale to by se zase nevyplatilo mobilním operátorům, protože zavedení signálu do metra je velmi nákladné.
(z článku v: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Ano, v některých západních metropolích to je možné, ale pouze tam, kde není metro příliš hluboko pod povrchem a signál tam pronikne svrchu. To ale není případ pražského metra. U nás tímto způsobem proniká signál pouze třeba u Černého Mostu.
* Zavedení signálu do metra není tedy možné?
Operátoři to již jednou testovali - ještě před povodněmi v roce 2002 -mezi Muzeem a Můstkem. Zjistili ale, že uvnitř metra se nedá vůbec telefonovat, protože tam je veliký hluk. Jediné, co by šlo, by bylo posílat esemesky, ale to by se zase nevyplatilo mobilním operátorům, protože zavedení signálu do metra je velmi nákladné.
(z článku v: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/92445/
Električka v Karlovej Vsi dnes ráno zrazila staršieho pána
Bratislava 11. augusta (TASR) - Staršieho pána dnes v bratislavskej Karlovej Vsi na zastávke Borská zrazila krátko po 08.30 električka č. 9. Na mieste je už polícia a záchranná služba, ktorá mu poskytuje prvú pomoc. Muž je zranený, ale v súčasnosti pri vedomí a komunikuje s okolím.
http://www.bleskovky.sk/akt/423511/Elektricka-v-Karlovej-Vsi-dnes-rano-zrazila-starsieho-pana
Bratislava 11. augusta (TASR) - Staršieho pána dnes v bratislavskej Karlovej Vsi na zastávke Borská zrazila krátko po 08.30 električka č. 9. Na mieste je už polícia a záchranná služba, ktorá mu poskytuje prvú pomoc. Muž je zranený, ale v súčasnosti pri vedomí a komunikuje s okolím.
http://www.bleskovky.sk/akt/423511/Elektricka-v-Karlovej-Vsi-dnes-rano-zrazila-starsieho-pana
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/92321/
Přestože je provoz hromadné dopravy výrazně ztrátový, vozy vždycky vyjedou
Severočeský spor mezi úřadem Ústeckého kraje a místním provozovatelem hromadné dopravy, který způsobil, že na své pravidelné linky nevyjely desítky autobusů, vyvolal po celé zemi otázku, zda se podobná situace nemůže opakovat i jinde. V Praze je to prý vyloučeno, shoduje se vedení města i samotní dopravci.
Praha má totiž oproti severočeské metropoli velkou výhodu. Je jediným vlastníkem majoritního dopravce - Dopravního podniku, který zajišťuje zhruba 96 procent celé přepravy ve městě. Garantem spolehlivosti dopravy je i silný konkurenční boj mezi malými dopravci. „O přepravu cestujících je v Praze velký zájem. Když autobusy jednoho z dopravců nevyjedou, na jejich linky okamžitě vyrazí autobusy konkurence. Stávka by ho stála místo na trhu,“ tvrdí shodně většina z patnácti malých dopravců.
Město doplácí miliardy korun
Mnozí cestující sice před každým nástupem do vozu městské hromadné dopravy nadávají na cenu jízdenky, která se jim jeví příliš vysoká, ve skutečnosti by však měla být více než třikrát dražší. Na rovných 70 korun totiž dopravci vypočítávají reálnou cenu průměrné jízdy jednoho cestujícího.
Ztráty z provozu linek Pražské integrované dopravy jdou do miliard korun ročně. Ty musí ze svého rozpočtu doplatit magistrát a Krajský úřad Středočeského kraje, částečně přispívá i stát.
„Za ztráty z provozu Pražské integrované dopravy město v loňském roce zaplatilo 8,3 miliardy korun, letos se počítá s částkou o 10 milionů nižší,“ uvedl Petr Vychodil, náměstek ředitele společnosti Ropid, která dopravu v Praze a okolí organizuje.
Slevy na jízdném pro děti, studenty a seniory přijdou město na zhruba 1,8 miliardy korun, 160 milionů korun pak dostávají České dráhy za to, že uznávají pražské jízdní doklady.
97 milionů za jízdy načerno
„Ročně přepravíme přes 1,1 miliardy cestujících, z nichž necelá polovina jezdí metrem. Na jízdném nám zaplatí celkem 3,2 miliardy korun,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. Nemalým příjmem do kasy jsou také pokuty za jízdu načerno. Zhruba 250 tisíc nachytaných černých pasažérů loni zaplatilo na pokutách skoro 97 milionů korun.
V Praze jezdí 16 dopravců
Do systému Pražské integrované dopravy je vedle Dopravního podniku zapojeno patnáct dopravců, kteří obsluhují zejména příměstské linky. Dopravní podnik kromě linek metra, tramvají a lanové dráhy vypravuje autobusy na 159 městských linkách a 8 linkách příměstských. Ostatní dopravci se dělí o deset městských a 136 příměstských linek. Do systému Pražské integrované dopravy je zapojeno dohromady 299 obcí v okolí hlavního města, které obsluhují autobusy, do 212 zastávek Českých drah mohou cestující jezdit s pražskou tramvajenkou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Severočeský spor mezi úřadem Ústeckého kraje a místním provozovatelem hromadné dopravy, který způsobil, že na své pravidelné linky nevyjely desítky autobusů, vyvolal po celé zemi otázku, zda se podobná situace nemůže opakovat i jinde. V Praze je to prý vyloučeno, shoduje se vedení města i samotní dopravci.
Praha má totiž oproti severočeské metropoli velkou výhodu. Je jediným vlastníkem majoritního dopravce - Dopravního podniku, který zajišťuje zhruba 96 procent celé přepravy ve městě. Garantem spolehlivosti dopravy je i silný konkurenční boj mezi malými dopravci. „O přepravu cestujících je v Praze velký zájem. Když autobusy jednoho z dopravců nevyjedou, na jejich linky okamžitě vyrazí autobusy konkurence. Stávka by ho stála místo na trhu,“ tvrdí shodně většina z patnácti malých dopravců.
Město doplácí miliardy korun
Mnozí cestující sice před každým nástupem do vozu městské hromadné dopravy nadávají na cenu jízdenky, která se jim jeví příliš vysoká, ve skutečnosti by však měla být více než třikrát dražší. Na rovných 70 korun totiž dopravci vypočítávají reálnou cenu průměrné jízdy jednoho cestujícího.
Ztráty z provozu linek Pražské integrované dopravy jdou do miliard korun ročně. Ty musí ze svého rozpočtu doplatit magistrát a Krajský úřad Středočeského kraje, částečně přispívá i stát.
„Za ztráty z provozu Pražské integrované dopravy město v loňském roce zaplatilo 8,3 miliardy korun, letos se počítá s částkou o 10 milionů nižší,“ uvedl Petr Vychodil, náměstek ředitele společnosti Ropid, která dopravu v Praze a okolí organizuje.
Slevy na jízdném pro děti, studenty a seniory přijdou město na zhruba 1,8 miliardy korun, 160 milionů korun pak dostávají České dráhy za to, že uznávají pražské jízdní doklady.
97 milionů za jízdy načerno
„Ročně přepravíme přes 1,1 miliardy cestujících, z nichž necelá polovina jezdí metrem. Na jízdném nám zaplatí celkem 3,2 miliardy korun,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. Nemalým příjmem do kasy jsou také pokuty za jízdu načerno. Zhruba 250 tisíc nachytaných černých pasažérů loni zaplatilo na pokutách skoro 97 milionů korun.
V Praze jezdí 16 dopravců
Do systému Pražské integrované dopravy je vedle Dopravního podniku zapojeno patnáct dopravců, kteří obsluhují zejména příměstské linky. Dopravní podnik kromě linek metra, tramvají a lanové dráhy vypravuje autobusy na 159 městských linkách a 8 linkách příměstských. Ostatní dopravci se dělí o deset městských a 136 příměstských linek. Do systému Pražské integrované dopravy je zapojeno dohromady 299 obcí v okolí hlavního města, které obsluhují autobusy, do 212 zastávek Českých drah mohou cestující jezdit s pražskou tramvajenkou.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/92240/
Obrázky tramvají a trolejbusů z tohoto města se nově objevily na stránce
http://spz.logout.cz/mhd/ee/ee.html
http://spz.logout.cz/mhd/ee/ee.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/92064/
Ačkoli žiji v Praze již dva roky, stále jsem nepochopila, která jízdenka městské hromadné dopravy platí na která pásma. Dokážu si už zmapovat, kolik stanic pojedu, a zakoupit adekvátní jízdenku, ale přesto raději využívám měsíční kupony. Neumím si však představit, jak tento problém řeší cizinci. A nejen oni. Jako příklad může posloužit příhoda mé patnáctileté dcery, která si až u řidiče v autobuse zakoupila jízdenku za 25 korun a na otázku, zda platí i na přestup, jí řidič odpověděl, že ano. Proto klidně přestoupila. V tramvaji ji ovšem kontroloval revizor a vyžadoval po ní, přestože měla přestupní jízdenku, pokutu. A protože neměla dostatečný obnos na zaplacení, vypsal revizor pokutový lístek, který podepsala. A protože pokuty platím já, a ne ona, pozorně jsem si doma přečetla, co moje ratolest vlastně podepsala. A ejhle. Dočetla jsem se, že jízdenku neměla vůbec! Popudilo mne takové jednání a chtěla jsem si stěžovat. K tomu jsem ale potřebovala onu jízdenku jako důkaz. A znovu ejhle. Revizor jí jízdenku nevrátil. Tvrdit, že jízdenku měla, když podepsala, že neměla, je již bezpředmětné. Je to tvrzení proti tvrzení. Samozřejmě jsem jí k jejímu postoji řekla svoje. Nestačí pouze, aby se dospělou cítila, musí se jako dospělá i chovat. Ale co třeba cizinci, kteří ani nemohou rozumět tomu, co podepisují? Nejsou zrovna oni mnohdy tou nejsnazší kořistí?
O autorovi| Iva Klestilová, dramatička
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
O autorovi| Iva Klestilová, dramatička
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/92048/
Pražský Dopravní podnik se přiklonil k pravidelným kontrolám společně se strážníky
Strážníci městské policie a revizoři včera překvapili řadu černých pasažérů, kteří cestovali okolo jedné ranní nočními tramvajemi. Podle Dopravního podniku budou právě akce tohoto typu pokračovat. Dřívější návrhy na zavedení průvodčích a zdražení nočních linek nechává podnik u ledu.
„Kontrola jízdenek,“ oznámil klidně, ale nekompromisně revizor v uniformě hned poté, co na zastávce Újezd nastoupil s dalšími čerstvými pasažéry do noční linky číslo 59. „Nemám,“ odvětil mladý cestující nevzrušeným hlasem. Dostal tradiční odpověď, v níž revizor žádal jeho občanský průkaz „Klid, jedu až na I. P. Pavlova, takže nemusíme spěchat,“ uklidňoval kontrolora i přítomné strážníky.
Zmíněný černý pasažér však v té době nebyl v tramvaji bez jízdenky sám a revizoři, kteří se cítili se strážníky „za zády“ o mnoho jistější, s nimi diskutovali bez jakýchkoliv konfliktů. „No, máte vlastně pravdu, a někdo si kupuje tramvajenku,“ dala policistka za pravdu „dobře naladěnému“ mladíkovi, který se holedbal, jak se mu jízdy načerno „v pohodě vyplatí“. Ale i on musel příslušnou pokutu zaplatit.
Zatímco revizoři za uštěpačných poznámek cestujících „čistili“ tramvaj, strážníci pokračovali v debatách s cestujícími a s upovídaným mladíkem si nakonec na Národní třídě, kde vystupoval, podali ruce. V Lazarské ulici již cestující viděli revizory se strážníky i v dalších tramvajích. Kontrola běžela, jak revizoři slíbili, po celé trase linky a překvapivě nikdo na dalších zastávkách nově příchozí nevaroval.
Revizoři na celé trase
„Kontrola proběhla na linkách 51, 54 a 59 přičemž v každém voze byli dva revizoři a dvojice strážníků,“ potvrdila mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová. Celkem včerejší ranní kontrola udělila jedenačtyřicet pokut, z nichž osmnáct hříšníci zaplatili na místě. Právě skladba cestujících je ale podle Kuchařové důvodem k tomu, že se na nočních linkách přestalo uvažovat o zavedení průvodčích.
„Více než polovina cestujících má časové jízdenky, takže by dražší jízdné neplatili, černých pasažérů se odhaduje v noci asi 19 procent a stejně je musí odhalit kontrola,“ vysvětlila mluvčí. „Menší kontroly jsou takřka denně, obecně máme harmonogram a někdy děláme i zvláštní akce na podněty lidí nebo revizorů,“ říká náměstek ředitele strážníků Ludvík Klema. Podle něj to zvyšuje pocit bezpečí i kvalitu dopravy, jelikož se strážníci dokáží vypořádat i s bezdomovci či vandaly.
(Právo)
Strážníci městské policie a revizoři včera překvapili řadu černých pasažérů, kteří cestovali okolo jedné ranní nočními tramvajemi. Podle Dopravního podniku budou právě akce tohoto typu pokračovat. Dřívější návrhy na zavedení průvodčích a zdražení nočních linek nechává podnik u ledu.
„Kontrola jízdenek,“ oznámil klidně, ale nekompromisně revizor v uniformě hned poté, co na zastávce Újezd nastoupil s dalšími čerstvými pasažéry do noční linky číslo 59. „Nemám,“ odvětil mladý cestující nevzrušeným hlasem. Dostal tradiční odpověď, v níž revizor žádal jeho občanský průkaz „Klid, jedu až na I. P. Pavlova, takže nemusíme spěchat,“ uklidňoval kontrolora i přítomné strážníky.
Zmíněný černý pasažér však v té době nebyl v tramvaji bez jízdenky sám a revizoři, kteří se cítili se strážníky „za zády“ o mnoho jistější, s nimi diskutovali bez jakýchkoliv konfliktů. „No, máte vlastně pravdu, a někdo si kupuje tramvajenku,“ dala policistka za pravdu „dobře naladěnému“ mladíkovi, který se holedbal, jak se mu jízdy načerno „v pohodě vyplatí“. Ale i on musel příslušnou pokutu zaplatit.
Zatímco revizoři za uštěpačných poznámek cestujících „čistili“ tramvaj, strážníci pokračovali v debatách s cestujícími a s upovídaným mladíkem si nakonec na Národní třídě, kde vystupoval, podali ruce. V Lazarské ulici již cestující viděli revizory se strážníky i v dalších tramvajích. Kontrola běžela, jak revizoři slíbili, po celé trase linky a překvapivě nikdo na dalších zastávkách nově příchozí nevaroval.
Revizoři na celé trase
„Kontrola proběhla na linkách 51, 54 a 59 přičemž v každém voze byli dva revizoři a dvojice strážníků,“ potvrdila mluvčí dopravního podniku Michaela Kuchařová. Celkem včerejší ranní kontrola udělila jedenačtyřicet pokut, z nichž osmnáct hříšníci zaplatili na místě. Právě skladba cestujících je ale podle Kuchařové důvodem k tomu, že se na nočních linkách přestalo uvažovat o zavedení průvodčích.
„Více než polovina cestujících má časové jízdenky, takže by dražší jízdné neplatili, černých pasažérů se odhaduje v noci asi 19 procent a stejně je musí odhalit kontrola,“ vysvětlila mluvčí. „Menší kontroly jsou takřka denně, obecně máme harmonogram a někdy děláme i zvláštní akce na podněty lidí nebo revizorů,“ říká náměstek ředitele strážníků Ludvík Klema. Podle něj to zvyšuje pocit bezpečí i kvalitu dopravy, jelikož se strážníci dokáží vypořádat i s bezdomovci či vandaly.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91920/
Sedmadvacetiletý černý pasažér zbil 52letou revizorku v trolejbusu v Ústí nad Labem takovým způsobem, že jí musel ošetřit lékař. Policejní mluvčí Veronika Beranová Právu v pondělí řekla, že násilník byl obviněn z trestného činu ublížení na zdraví. „Obviněnému hrozí až dvouletý pobyt za mřížemi,“ dodala Beranová.
(Právo)
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91717/
V neděli jsem doprovázel na letiště příbuzné, kteří přijeli na pár dní do Prahy. V přeplněné soupravě metra podnapilý spoluobčan vychrstl na mého otce lahev s malinovou limonádou, takže se musel převléknout na veřejných záchodcích. Při té příležitosti jsem si uvědomil jev, který se u nás už nějakou dobu rozmáhá, zřejmě pod vlivem celkové amerikanizace společnosti: konzumace jídla a pití ve veřejné dopravě. Jak mi potvrdila zpáteční cesta, spousta lidí jako by nedokázala urazit čtyři zastávky bez dostatečného přísunu „tekutin“, pizzy nebo aspoň rohlíků se salámem. Jestliže zaměstnanci Dopravního podniku nejsou schopni zajistit dodržování přepravního řádu, který pokud vím takové chování omezuje, respektive zakazuje, navrhuji jejich vedení, aby pro cestující neschopné s občerstvením vydržet do nejbližšího restauračního zařízení nebo domů byly zřízeny jídelní koutky nebo rovnou celé vozy.
(MF Dnes - FÓRUM ČTENÁŘŮ)
(MF Dnes - FÓRUM ČTENÁŘŮ)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91614/
5.8.2006 Moravskoslezský deník str. 6 Historie
Boleslav Navrátil
Zrušená příměstská trať se možná dočká slavné obnovy - jezdit bude nová vlakotramvaj
Mnoho lidí ze severní Moravy a Slezska s nostalgií vzpomíná na pohodlné cestování tramvají z Ostravy do Hlučína. Bylo příjemné a praktické zejména pro cestující. Jenže pro nepřekonatelné technické problémy byla v prosinci 1982 tato trať zrušena. Letos je tomu právě sto deset let od doby, kdy německá vláda (Hlučínsko patřilo od rakousko-pruské války v roce 1742 Prusku, později Německu) udělila koncesi na stavbu dráhy z Hlučína do Annabergu, což jsou dnešní polské Chalupki. Nyní, kdy je dráha mrtvá, se znovu vážně uvažuje o obnovení kolejového spojení Ostrava - Hlučín, po kterém by jezdily speciální vlakotramvaje.
Na prvním místě vlak
Teprve v roce 1921, tedy až po vzniku Československa, rozhodla vláda o dokončení už rozestavěné železnice. V polovině roku 1925 bylo dáno do provozu přímé vlakové spojení Opava - Hlučín - Petřkovice. Toto úsilí bylo v souladu se snahou, aby se Hlučínsko stalo opravdovou součástí nového státu. Ještě v roce 1925 padlo rozhodnutí, že tento úsek dráhy bude elektrifikován. Vzhledem k tomu, že mnoho obyvatel obcí Hlučínska pracovalo v dolech, hutích a dalších podnicích v Ostravě, zůstával otevřený problém, jak je tam dopravit. V roce 1926 se začalo jednat o výstavbě nového mostu přes Odru, ale k praktickým krokům se nedospělo. V dubnu 1945 byl most spojující Petřkovice a Přívoz za ústupu německé armády vyhozen do vzduchu. Stejnému osudu neunikly železniční nadjezdy v Petřkovicích a Ludgeřovicích. Když byl za rok a půl dokončen nový most, na jeho části již byly vestavěny kolejnice pro budoucí tramvajovou dráhu. A protože byli u moci již komunisté, začalo se stavět s velkým propagandistickým humbukem, prapory, proslovy a závazky. Akce, zahájená v červnu 1950, nesla příznačný název: Stavba trati míru. Zádrhel nastal při výkupu pozemků od některých petřkovických občanů, kteří se nechtěli půdy vzdát, výkupní ceny stanovené úřady byly totiž směšně nízké. Ale nový režim se s nikým nemazlil a nespokojence rychle zpacifikoval.
Tramvají přes Odru
Začátkem listopadu 1950 byla zahájena tramvajová doprava na úseku Přívoz - Petřkovice velkou slavností u někdejšího kina Svoboda. A opět prapory, proslovy a velebení KSČ. O měsíc později už bylo hotovo všechno, tramvaj číslo jedna vyjížděla z Mírového náměstí ve Vítkovicích a končila u nádraží ČSD v Hlučíně. Současně byl na této trati zastaven provoz běžných vlaků. Byla to vskutku pionýrská doba, zpočátku jezdily na celém úseku především staré tramvaje s otevřenými plošinami, kde se obsluha souprav doslova rvala s nepřízní počasí, mnohdy nejen mrazem, ale i sněhem. Řidiči i průvodčí měli po ruském vzoru vyfasovány dlouhé kabáty, v zimě s kožešinou, na pokrytí hlavy měli ušanky a na nohou válenky. Někdy bývala taková zima, že nefungovaly ani štípací kleště na jízdenky. V červnu roku 1959 se v nepřehledné zatáčce v Ludgeřovicích dvě tramvaje srazily, jeden cestující zemřel, patnáct bylo zraněno těžce a třicet čtyři lehce. Konečné zastávky hlučínské tramvaje se v Ostravě často měnily, jeden čas se vyjíždělo ze Zábřehu-sídliště, pak z Bělského lesa, ještě později od kostela v Hrabůvce, od vítkovického nádraží, z Hrabové-Ščučí, pak opět z Hrabůvky, tentokrát od kina Edison. V dubnu 1976 byly staré tramvaje pro svou pomalost z dopravy v Ostravě vyloučeny. Cestující do Hlučína museli na smyčce u Černého potoka v Přívoze přestupovat z nových tramvají na staré, jedoucí do Hlučína.
Bez investic a oprav
Po třiceti letech provozu se ukázalo, že nedostatek údržby zejména na úseku Petřkovice - Hlučín činí provoz trati stále obtížnější. Trať, kterou kdysi stavěly Československé státní dráhy, neměla vhodné parametry, například typ kolejnic byl tak zastaralý, že se už ani nevyráběly. Kolejové výhybky byly ještě sta
Boleslav Navrátil
Zrušená příměstská trať se možná dočká slavné obnovy - jezdit bude nová vlakotramvaj
Mnoho lidí ze severní Moravy a Slezska s nostalgií vzpomíná na pohodlné cestování tramvají z Ostravy do Hlučína. Bylo příjemné a praktické zejména pro cestující. Jenže pro nepřekonatelné technické problémy byla v prosinci 1982 tato trať zrušena. Letos je tomu právě sto deset let od doby, kdy německá vláda (Hlučínsko patřilo od rakousko-pruské války v roce 1742 Prusku, později Německu) udělila koncesi na stavbu dráhy z Hlučína do Annabergu, což jsou dnešní polské Chalupki. Nyní, kdy je dráha mrtvá, se znovu vážně uvažuje o obnovení kolejového spojení Ostrava - Hlučín, po kterém by jezdily speciální vlakotramvaje.
Na prvním místě vlak
Teprve v roce 1921, tedy až po vzniku Československa, rozhodla vláda o dokončení už rozestavěné železnice. V polovině roku 1925 bylo dáno do provozu přímé vlakové spojení Opava - Hlučín - Petřkovice. Toto úsilí bylo v souladu se snahou, aby se Hlučínsko stalo opravdovou součástí nového státu. Ještě v roce 1925 padlo rozhodnutí, že tento úsek dráhy bude elektrifikován. Vzhledem k tomu, že mnoho obyvatel obcí Hlučínska pracovalo v dolech, hutích a dalších podnicích v Ostravě, zůstával otevřený problém, jak je tam dopravit. V roce 1926 se začalo jednat o výstavbě nového mostu přes Odru, ale k praktickým krokům se nedospělo. V dubnu 1945 byl most spojující Petřkovice a Přívoz za ústupu německé armády vyhozen do vzduchu. Stejnému osudu neunikly železniční nadjezdy v Petřkovicích a Ludgeřovicích. Když byl za rok a půl dokončen nový most, na jeho části již byly vestavěny kolejnice pro budoucí tramvajovou dráhu. A protože byli u moci již komunisté, začalo se stavět s velkým propagandistickým humbukem, prapory, proslovy a závazky. Akce, zahájená v červnu 1950, nesla příznačný název: Stavba trati míru. Zádrhel nastal při výkupu pozemků od některých petřkovických občanů, kteří se nechtěli půdy vzdát, výkupní ceny stanovené úřady byly totiž směšně nízké. Ale nový režim se s nikým nemazlil a nespokojence rychle zpacifikoval.
Tramvají přes Odru
Začátkem listopadu 1950 byla zahájena tramvajová doprava na úseku Přívoz - Petřkovice velkou slavností u někdejšího kina Svoboda. A opět prapory, proslovy a velebení KSČ. O měsíc později už bylo hotovo všechno, tramvaj číslo jedna vyjížděla z Mírového náměstí ve Vítkovicích a končila u nádraží ČSD v Hlučíně. Současně byl na této trati zastaven provoz běžných vlaků. Byla to vskutku pionýrská doba, zpočátku jezdily na celém úseku především staré tramvaje s otevřenými plošinami, kde se obsluha souprav doslova rvala s nepřízní počasí, mnohdy nejen mrazem, ale i sněhem. Řidiči i průvodčí měli po ruském vzoru vyfasovány dlouhé kabáty, v zimě s kožešinou, na pokrytí hlavy měli ušanky a na nohou válenky. Někdy bývala taková zima, že nefungovaly ani štípací kleště na jízdenky. V červnu roku 1959 se v nepřehledné zatáčce v Ludgeřovicích dvě tramvaje srazily, jeden cestující zemřel, patnáct bylo zraněno těžce a třicet čtyři lehce. Konečné zastávky hlučínské tramvaje se v Ostravě často měnily, jeden čas se vyjíždělo ze Zábřehu-sídliště, pak z Bělského lesa, ještě později od kostela v Hrabůvce, od vítkovického nádraží, z Hrabové-Ščučí, pak opět z Hrabůvky, tentokrát od kina Edison. V dubnu 1976 byly staré tramvaje pro svou pomalost z dopravy v Ostravě vyloučeny. Cestující do Hlučína museli na smyčce u Černého potoka v Přívoze přestupovat z nových tramvají na staré, jedoucí do Hlučína.
Bez investic a oprav
Po třiceti letech provozu se ukázalo, že nedostatek údržby zejména na úseku Petřkovice - Hlučín činí provoz trati stále obtížnější. Trať, kterou kdysi stavěly Československé státní dráhy, neměla vhodné parametry, například typ kolejnic byl tak zastaralý, že se už ani nevyráběly. Kolejové výhybky byly ještě sta
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91351/
5.8.2006 Mladá fronta DNES str. 2 Střední Morava
(ČTK)
Olomouc - Výměna kolejového křížení na ulici Palackého a Litovelská a oprava křižovatky na ulici Pražská a na třídě Míru zkomplikuje na několik dní provoz na jedné z hlavních tříd v Olomouci. Komplikace se dotknou nejen motoristů, ale i samotných obyvatel. Obě akce totiž zasáhnou také do tramvajové dopravy i provozu autobusů. Náklady na rekonstrukci obou akcí se vyšplhají celkem na 4,5 milionu korun.
„Oprava křižovatky na ulici Pražská a třída Míru se uskuteční od soboty do čtvrtka. Půjde o kompletní rekonstrukci tramvajové trati. Zároveň zde Ředitelství silnic a dálnic provede i opravu povrchu vozovky. Výměna kolejového křížení tramvají s Českými drahami v ulicích Palackého a Litovelská se uskuteční od soboty do úterý,“ řekla mluvčí dopravního podniku v Olomouci Daniela Richterová.
Podle mluvčího olomoucké radnice Ivana Rašťáka použijí odborníci při výměně kolejového křížení s železniční tratí v Litovelské ulici speciální technologii. „Půjde o bezžlábkovou technologii, která výrazně sníží při jízdě v těchto místech hlučnost,“ řekl mluvčí radnice.
Během oprav musejí počítat cestující s rozsáhlou výlukou tramvají na trati od náměstí Hrdinů do městské části Neředín. „Tramvajová doprava bude nahrazena autobusovou linkou X,“ doplnila mluvčí. Dodala, že cestující musejí počítat také s tím, že některé zastávky na trase nebudou kvůli objížďkám obsluhovány. Ode dneška do úterý bude kvůli opravám pro motoristy navíc zcela uzavřena doprava v ulici Litovelské v místě železničního přejezdu u nádraží Olomouc-město. Objízdná trasa mezi centrem města a třídou Míru povede ulicemi Krapkova, Na Vozovce, Polívkova, Svornosti a U Kovárny.
(ČTK)
Olomouc - Výměna kolejového křížení na ulici Palackého a Litovelská a oprava křižovatky na ulici Pražská a na třídě Míru zkomplikuje na několik dní provoz na jedné z hlavních tříd v Olomouci. Komplikace se dotknou nejen motoristů, ale i samotných obyvatel. Obě akce totiž zasáhnou také do tramvajové dopravy i provozu autobusů. Náklady na rekonstrukci obou akcí se vyšplhají celkem na 4,5 milionu korun.
„Oprava křižovatky na ulici Pražská a třída Míru se uskuteční od soboty do čtvrtka. Půjde o kompletní rekonstrukci tramvajové trati. Zároveň zde Ředitelství silnic a dálnic provede i opravu povrchu vozovky. Výměna kolejového křížení tramvají s Českými drahami v ulicích Palackého a Litovelská se uskuteční od soboty do úterý,“ řekla mluvčí dopravního podniku v Olomouci Daniela Richterová.
Podle mluvčího olomoucké radnice Ivana Rašťáka použijí odborníci při výměně kolejového křížení s železniční tratí v Litovelské ulici speciální technologii. „Půjde o bezžlábkovou technologii, která výrazně sníží při jízdě v těchto místech hlučnost,“ řekl mluvčí radnice.
Během oprav musejí počítat cestující s rozsáhlou výlukou tramvají na trati od náměstí Hrdinů do městské části Neředín. „Tramvajová doprava bude nahrazena autobusovou linkou X,“ doplnila mluvčí. Dodala, že cestující musejí počítat také s tím, že některé zastávky na trase nebudou kvůli objížďkám obsluhovány. Ode dneška do úterý bude kvůli opravám pro motoristy navíc zcela uzavřena doprava v ulici Litovelské v místě železničního přejezdu u nádraží Olomouc-město. Objízdná trasa mezi centrem města a třídou Míru povede ulicemi Krapkova, Na Vozovce, Polívkova, Svornosti a U Kovárny.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91350/
Od dnešního rána je rychlejší cesta tramvají ze Slovan do centra Plzně, protože po nově postaveném mostě U Jána už mohou jezdit tramvaje po obou kolejích, a ne jen po jedné, jak tomu bylo poslední rok.
Na dnešek se kromě cestujících těšili také obchodníci v Pražské ulici. Rok měli nižší tržby, když kvůli stavbě mostu byla zrušena zastávka Anglické nábřeží-Pražská a zákazníci to k nim měli daleko. „Když nefunguje zastávka, tržby jdou dolů. Odhaduju to minimálně o 60 procent. Doufám, že se lidi do našich obchodů vrátí, když tu zase budou tramvaje stavět,“ popsal nelehkou situaci hodinář Jan Sýkora, který má prodejnu přímo u tramvajové stanice. Podnikatelé z Pražské ulice, které zrušení zastávky nejvíc zasáhlo, podle Sýkory žádali primátora, aby jim město po dobu stavby nového mostu snížilo nájem v prodejnách. S žádostí ale neuspěli.
V noci na dnešek dělníci plánovali odmontovat výhybky, po kterých tramvaje U Zvonu a v Sirkové ulici přejížděli na jednu společnou kolej pro oba směry, a první ranní tramvaje by už měly jet přes nový most bez omezení. „Od pondělního rána má opět fungovat zastávka Anglické nábřežíPražská pro oba směry linek 1 a 2,“ řekl dopravně-provozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Klusoň.
Původnímu mostu zasadily smrtelnou ránu povodně před čtyřmi lety. Nejdřív kvůli havarijnímu stavu na most nesměla auta, pak se zákaz rozšířil i na trolejbusy a tramvaje přes něj mohly jezdit jen po jedné koleji. Loni v září začala demolice. Dělníci museli most podélně rozříznout, aby po jedné polovině mostu stále mohly jezdit tramvaje. Nový železobetonový most stavaři budovali také po polovinách a v červnu obě půlky propojili betonem.
Most je v průměru dvaapadesát metrů dlouhý a třiadvacet a půl metru široký. Město za něj zaplatí téměř šestasedmdesát milionů korun. Ve srovnání s původním mostem je o tři metry širší. Tramvajové koleje vedou jeho středem, pro auta je na každé straně jeden jízdní pruh. Kromě chodníků je na novém mostě i cyklostezka. Pro případ povodní srovnatelných s těmi z roku 2002 je zábradlí odmontovatelné.
Do konce prázdnin se na most vrátí i trolejbusové linky 10 a 13, které kvůli havarijnímu stavu starého mostu jezdí od ledna 2003 po Americké třídě. Letos na podzim by měl být most otevřen i pro auta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Na dnešek se kromě cestujících těšili také obchodníci v Pražské ulici. Rok měli nižší tržby, když kvůli stavbě mostu byla zrušena zastávka Anglické nábřeží-Pražská a zákazníci to k nim měli daleko. „Když nefunguje zastávka, tržby jdou dolů. Odhaduju to minimálně o 60 procent. Doufám, že se lidi do našich obchodů vrátí, když tu zase budou tramvaje stavět,“ popsal nelehkou situaci hodinář Jan Sýkora, který má prodejnu přímo u tramvajové stanice. Podnikatelé z Pražské ulice, které zrušení zastávky nejvíc zasáhlo, podle Sýkory žádali primátora, aby jim město po dobu stavby nového mostu snížilo nájem v prodejnách. S žádostí ale neuspěli.
V noci na dnešek dělníci plánovali odmontovat výhybky, po kterých tramvaje U Zvonu a v Sirkové ulici přejížděli na jednu společnou kolej pro oba směry, a první ranní tramvaje by už měly jet přes nový most bez omezení. „Od pondělního rána má opět fungovat zastávka Anglické nábřežíPražská pro oba směry linek 1 a 2,“ řekl dopravně-provozní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Jiří Klusoň.
Původnímu mostu zasadily smrtelnou ránu povodně před čtyřmi lety. Nejdřív kvůli havarijnímu stavu na most nesměla auta, pak se zákaz rozšířil i na trolejbusy a tramvaje přes něj mohly jezdit jen po jedné koleji. Loni v září začala demolice. Dělníci museli most podélně rozříznout, aby po jedné polovině mostu stále mohly jezdit tramvaje. Nový železobetonový most stavaři budovali také po polovinách a v červnu obě půlky propojili betonem.
Most je v průměru dvaapadesát metrů dlouhý a třiadvacet a půl metru široký. Město za něj zaplatí téměř šestasedmdesát milionů korun. Ve srovnání s původním mostem je o tři metry širší. Tramvajové koleje vedou jeho středem, pro auta je na každé straně jeden jízdní pruh. Kromě chodníků je na novém mostě i cyklostezka. Pro případ povodní srovnatelných s těmi z roku 2002 je zábradlí odmontovatelné.
Do konce prázdnin se na most vrátí i trolejbusové linky 10 a 13, které kvůli havarijnímu stavu starého mostu jezdí od ledna 2003 po Americké třídě. Letos na podzim by měl být most otevřen i pro auta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91341/
Některé automaty seberou peníze a jízdenku nedají
Ve vestibulu stanice metra Kačerov skupinka cizinců pobaveně sleduje muže, jak pěstmi buší do automatu na výdej jízdenek. Nešťastník mačká všechna tlačítka a prsty marně šmátrá ve výdejním okénku. Nic! Jízdenka za dvacet korun nevypadla. Zatímco okradený cestující nasupeně mizí v podzemí odhodlán k jízdě načerno, scénka u automatu se opakuje. Tentokrát je obětí automatu jeden ze smějících se turistů.
Přestože se to nestává často, automaty na jízdenky okradou nejednoho cestujícího. Podle Dopravního podniku si poškození cestující mají zavolat na telefon uvedený na automatu. „V metru se častěji stává, že se obrátí přímo na dozorčího stanice,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. „Máme pro to speciální formuláře a peníze vám dojdou do měsíce,“ potvrdila dozorčí ve stanici metra Anděl. „Cestující se na nás obracejí jen výjimečně. Na Florenci to je ale běžné,“ dodává.
Podle informačního střediska Dopravního podniku jsou častějším problémem poruchy na automatech než nevrácené mince. „Jsou rozbité každou chvíli. Nevím, jestli tam cestující něco špatně namačkají, nebo něco vhodí,“ krčí rameny pracovnice střediska.
Dopravní podnik vylučuje, že by měl „okradený“ cestující šanci u revizorů uhádat jízdu bez jízdenky.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Ve vestibulu stanice metra Kačerov skupinka cizinců pobaveně sleduje muže, jak pěstmi buší do automatu na výdej jízdenek. Nešťastník mačká všechna tlačítka a prsty marně šmátrá ve výdejním okénku. Nic! Jízdenka za dvacet korun nevypadla. Zatímco okradený cestující nasupeně mizí v podzemí odhodlán k jízdě načerno, scénka u automatu se opakuje. Tentokrát je obětí automatu jeden ze smějících se turistů.
Přestože se to nestává často, automaty na jízdenky okradou nejednoho cestujícího. Podle Dopravního podniku si poškození cestující mají zavolat na telefon uvedený na automatu. „V metru se častěji stává, že se obrátí přímo na dozorčího stanice,“ uvedla mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová. „Máme pro to speciální formuláře a peníze vám dojdou do měsíce,“ potvrdila dozorčí ve stanici metra Anděl. „Cestující se na nás obracejí jen výjimečně. Na Florenci to je ale běžné,“ dodává.
Podle informačního střediska Dopravního podniku jsou častějším problémem poruchy na automatech než nevrácené mince. „Jsou rozbité každou chvíli. Nevím, jestli tam cestující něco špatně namačkají, nebo něco vhodí,“ krčí rameny pracovnice střediska.
Dopravní podnik vylučuje, že by měl „okradený“ cestující šanci u revizorů uhádat jízdu bez jízdenky.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91340/
Chystáte se nastoupit do tramvaje, nemáte jízdenku a nejste zrovna přívržencem adrenalinových sportů, jako je jízda načerno? Pak vás potěší Dopravní podnik, který konečně začal instalovat automaty na výdej jízdenek i na zastávky tramvají. Cestující si totiž stěžovali, že jsou mnohdy nuceni riskovat cestu bez jízdenky, protože neměli možnost, kde ji koupit.
„Přednost dostanou zastávky tramvají, kde nastupuje velké množství cestujících a kde není možné si koupit jízdenku v trafice,“ potvrdila mluvčí Michaela Kuchařová.
V současné době městský dopravce provozuje zhruba půl tisíce automatů, do konce září jich ještě několik desítek přibude. Pořízení jednoho přístroje přijde na 270 tisíc korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
„Přednost dostanou zastávky tramvají, kde nastupuje velké množství cestujících a kde není možné si koupit jízdenku v trafice,“ potvrdila mluvčí Michaela Kuchařová.
V současné době městský dopravce provozuje zhruba půl tisíce automatů, do konce září jich ještě několik desítek přibude. Pořízení jednoho přístroje přijde na 270 tisíc korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/91339/
Oheň byl zaznamenán kolem 18:00 místního času (kolem půlnoci SELČ) na zastávce DeKalb Avenue na trase B, která spojuje Brooklyn s Bronxem a protíná Manhattan.
Dvě vlakové soupravy musely být evakuovány. Zraněno bylo 15 lidí, kteří se většinou nadýchali kouře, jenž zaplnil nástupiště. Většina postižených byla převezena do nemocnice.
Incident ovlivnil dopravu na pěti trasách newyorského metra, a zkomplikoval tak cestu domů tisícům lidí vracejících se z práce. Dnešní ranní špička by se ale již v New Yorku měla obejít bez zpoždění.
(Aktuálně.cz)