Mestská hromadná doprava
Medzi ''vlaky'' môžeme zaradiť aj časť mestskej hromadnej dopravy osôb: metro; koľajovým vozidlom je i električka (čes. tramvaj ) - téma, ktorá na portáli zatiaľ chýba a tiež si zaslúži povšimnutia...
Jízdné se v Mostě v příštím roce zdražovat nebude. Vyplývá to ze schváleného projektu dopravy na rok 2009.
Zdarma budou stále jezdit žáci základních škol a navíc i důchodci nad 65 let.
Ceny v městské hromadné dopravě se během příštího roku zvedat nebudou. Radní schválili uzavření smlouvy na zabezpečení dopravní obslužnosti v systému městské hromadné dopravy města Mostu na období deseti let, až do roku 2018. Projekt dopravy na rok 2009 je přitom téměř totožný s rokem letošním. Vedení města slibuje, že nebude docházet k žádným výrazným změnám. „Ceny jízdného zůstanou zachovány i pro příští rok. Zvažujeme prodloužení linky do zóny Josep h, a to tak, že by spoj měl zajíždět zhruba o kilometr dále do zóny, jakmile se dostaví silnice. Neplánujeme výrazné změny, oproti letošnímu roku,„ konstatoval primátor města Vlastimil Vozka. Mostečtí školáci budou jezdit i nadále zdarma v průběhu školního roku. Radní ale uvažují, že zdarma by měli mít dopravu i důchodci nad 65 let. „Uvažujeme o bezplatné přepravě osob nad 65 let zdarma. Počítáme s tím od posledního čtvrtletí příštího roku. Zatím je však nevyřešená otázka, jak to bude fungovat. Zda se budou přepravovat zdarma na základě čipové karty nebo jiným způsobem, například prostřednictvím občanských průkazů, kterými by se senioři při kontrole prokazovali,„ mapuje náměstek primátora Luboš Pitín. Zneužívání této výhody lidmi, kteří do města přijíždějí odjinud, například do mostecké nemocnice či jinam, se radní neobávají. „Mohou tímto způsobem cestovat městskou hromadnou dopravou neoprávněně například lidé z okolí, ovšem jen do doby, než je kontroloři chytí,„ vysvětlila náměstkyně primátora Hana Jeníčková. V současné době se mostecká radnice přiklání v přepravě osob nad 65 let k variantě prokazování se prostřednictvím občanských průkazů s tím, že město uhradí ztráty. „Musíme o možných variantách jednat ještě s druhým akcionářem, kterým je v případě dopravního podniku ještě město Litvínov,„ dodal primátor. Finanční plán Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova pro rok 2009 kalkuluje s úhradou prokazatelné ztráty městem Most ve výši 102 541 000 korun, z toho je 62 852 000 korun určeno na provoz autobusů. Vozy dopravního podniku ujedou v příštím roce za uvedené peníze více než 3,245 miliony kilometrů. Autobusová doprava v Mostě je na kilometr dražší než v sousedním Litvínově, ačkoliv dopravu v obou městech spravuje jeden dopravní podnik.
(Homér)
Zdarma budou stále jezdit žáci základních škol a navíc i důchodci nad 65 let.
Ceny v městské hromadné dopravě se během příštího roku zvedat nebudou. Radní schválili uzavření smlouvy na zabezpečení dopravní obslužnosti v systému městské hromadné dopravy města Mostu na období deseti let, až do roku 2018. Projekt dopravy na rok 2009 je přitom téměř totožný s rokem letošním. Vedení města slibuje, že nebude docházet k žádným výrazným změnám. „Ceny jízdného zůstanou zachovány i pro příští rok. Zvažujeme prodloužení linky do zóny Josep h, a to tak, že by spoj měl zajíždět zhruba o kilometr dále do zóny, jakmile se dostaví silnice. Neplánujeme výrazné změny, oproti letošnímu roku,„ konstatoval primátor města Vlastimil Vozka. Mostečtí školáci budou jezdit i nadále zdarma v průběhu školního roku. Radní ale uvažují, že zdarma by měli mít dopravu i důchodci nad 65 let. „Uvažujeme o bezplatné přepravě osob nad 65 let zdarma. Počítáme s tím od posledního čtvrtletí příštího roku. Zatím je však nevyřešená otázka, jak to bude fungovat. Zda se budou přepravovat zdarma na základě čipové karty nebo jiným způsobem, například prostřednictvím občanských průkazů, kterými by se senioři při kontrole prokazovali,„ mapuje náměstek primátora Luboš Pitín. Zneužívání této výhody lidmi, kteří do města přijíždějí odjinud, například do mostecké nemocnice či jinam, se radní neobávají. „Mohou tímto způsobem cestovat městskou hromadnou dopravou neoprávněně například lidé z okolí, ovšem jen do doby, než je kontroloři chytí,„ vysvětlila náměstkyně primátora Hana Jeníčková. V současné době se mostecká radnice přiklání v přepravě osob nad 65 let k variantě prokazování se prostřednictvím občanských průkazů s tím, že město uhradí ztráty. „Musíme o možných variantách jednat ještě s druhým akcionářem, kterým je v případě dopravního podniku ještě město Litvínov,„ dodal primátor. Finanční plán Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova pro rok 2009 kalkuluje s úhradou prokazatelné ztráty městem Most ve výši 102 541 000 korun, z toho je 62 852 000 korun určeno na provoz autobusů. Vozy dopravního podniku ujedou v příštím roce za uvedené peníze více než 3,245 miliony kilometrů. Autobusová doprava v Mostě je na kilometr dražší než v sousedním Litvínově, ačkoliv dopravu v obou městech spravuje jeden dopravní podnik.
(Homér)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/313987/
S balíčkem novinek přichází od Nového roku městská hromadná doprava v Ostravě. Dotkne se také lidí z našeho regionu. Zjednodušit by se mělo cestování od Nového roku z Ostravy do sousedních měst a obcí - lidé už nebudou muset hlídat, kolika zónami projedou, platit bude pouze časové omezení jízdenky. „Kolem Ostravy se vytvoří takový prstenec měst a obcí, kde už nebude platit zónové omezení. Tato oblast bude označena jako Ostrava XXL,„ vysvětlil Aleš Stejskal, jednatel společnosti Koordinátor ODIS. Do XXL oblasti je zařazen například Bohumín, Brušperk, Hlučín, Jistebník, Klimkovice, Šenov či Vratimov. Jízdenky kromě Dopravního podniku Ostrava na vyžádání vydají i řidiči na linkách dopravců Veolia, Transport Morava, TQM-holding a Radovan Maxner.
(Havířovský deník)
(Havířovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312885/
Cestující se prý mají dočkat „zlepšení nabídky přepravních služeb„. Jak to ale poznají? Jednoduše: Od neděle budou zejména v okrajových částech města na některé autobusy čekat marně. Největší změny čeká jihovýchod Prahy. Depo Hostivař osiří - příměstské autobusy ve směru z Říčan budou zajíždět na stanici metra Háje a autobusy z Kolodějí a Dubče na Skalku. „Předpokládáme, že díky přesměrování příměstských autobusů snížíme zpoždění na těchto linkách,„ řekl Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která organizuje dopravu v Praze a okolí. Autobusy totiž při cestě přes Hostivař nabíraly zpoždění až desítky minut.
Toho, že se tímto zdánlivě jednoduchým krokem zkomplikuje doprava na Jižním Městě, se bojí starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský. „Háje nebyly koncipovány na takovou zátěž autobusy, chybějí zde nástupní ostrůvky a na rozdíl od Hostivaře i možnost přestupu na tramvaje,„ řekl s tím, že si nedovede představit, jak bude stanice Háje v dopravní špičce vypadat.
Tomu se Ropid brání.
„Podle našich průzkumů by se doprava na trase C zvýšila jen asi o dvě procenta, což je téměř neznatelný rozdíl,„ sdělil Drápal.
Doprava se zkomplikuje také lidem v Radotíně. Místo autobusů, které jim ubudou, se budou muset do centra města dopravovat vlakem. Kvůli tomu, že se sníží intervaly vlaků mezi Radotínem a hlavním nádražím, přijdou totiž lidé o současnou podobu autobusů číslo 204 a 244. Pokud budou chtít o víkendu vyrazit do centra města, nezbude jim nic jiného než jet vlakem.
Naopak ti, kdo z okolí Prahy každodenně dojíždějí do města, se mohou radovat. Od 14. prosince pojede mezi Prahou a okolím o třetinu více vlaků. A nejen to - pojedou rychleji a s polovičními intervaly.
Ani ti, kdo jezdí z okraje města autobusem, si nemusí na úpravy stěžovat. Ubude jim mimo jiné tlačenice při nástupu do autobusu. Nově totiž budou cestující moci ve směru do města nastupovat všemi dveřmi.
***
Chaos bude na cestující čekat v pondělí ráno. Doprava ve městě se výrazně změní. Zkrátí se intervaly, ale množství autobusů se zruší.
ZMĚNY OD 14. PROSINCE
* Na Háje nově pojedou: 381, 382, 383, 387
* Zruší se: 229, 268, 293, 408
* Zkrácení intervalů: 266, 273, 410, 462
* Prodloužení trasy: 111, 264, 265, 267
* Zkrácení trasy: 492, 494, 340
* Nová trasa: 232, 329, 489, 204, 244, 376, 402
* Nová linka: 495, 355
* Linka AE na letiště: místo Nádraží Holešovice končí na hlavním nádraží, mění se cena jízdného
S KOLEM DO TRAMVAJE
Cyklisté od 14. prosince budou moci ve vybraných úsecích ofi ciálně převážet kola v pracovní dny až do 6:00. Nově budou moci kola do tramvaje naložit i v úsecích Anděl - Sídliště Řepy, Hradčanská - Petřiny a Palmovka - Ohrada -Spojovací.
ZMĚNY OD LEDNA
Podle Ropidu je zatím jedinou změnou ukončení každé druhé soupravy metra C na Ládví. Přestože se chystají během roku výrazná opatření, která by měla zajistit dopravnímu podniku úsporu, podle Filipa Drápala „nehrozí„ dřív než od února. Ropid přitom slíbil, že bude spolupracovat s městskými částmi, kterých se omezení dotknou. Starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský má již teď připravené konkrétní návrhy. „Třeba na vyhrazování jízdních pruhů pro MHD,„ upřesnil s tím, že udělá vše pro to, aby se změny dopravy co nejméně dotkly místních.
(24 hodin)
Toho, že se tímto zdánlivě jednoduchým krokem zkomplikuje doprava na Jižním Městě, se bojí starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský. „Háje nebyly koncipovány na takovou zátěž autobusy, chybějí zde nástupní ostrůvky a na rozdíl od Hostivaře i možnost přestupu na tramvaje,„ řekl s tím, že si nedovede představit, jak bude stanice Háje v dopravní špičce vypadat.
Tomu se Ropid brání.
„Podle našich průzkumů by se doprava na trase C zvýšila jen asi o dvě procenta, což je téměř neznatelný rozdíl,„ sdělil Drápal.
Doprava se zkomplikuje také lidem v Radotíně. Místo autobusů, které jim ubudou, se budou muset do centra města dopravovat vlakem. Kvůli tomu, že se sníží intervaly vlaků mezi Radotínem a hlavním nádražím, přijdou totiž lidé o současnou podobu autobusů číslo 204 a 244. Pokud budou chtít o víkendu vyrazit do centra města, nezbude jim nic jiného než jet vlakem.
Naopak ti, kdo z okolí Prahy každodenně dojíždějí do města, se mohou radovat. Od 14. prosince pojede mezi Prahou a okolím o třetinu více vlaků. A nejen to - pojedou rychleji a s polovičními intervaly.
Ani ti, kdo jezdí z okraje města autobusem, si nemusí na úpravy stěžovat. Ubude jim mimo jiné tlačenice při nástupu do autobusu. Nově totiž budou cestující moci ve směru do města nastupovat všemi dveřmi.
***
Chaos bude na cestující čekat v pondělí ráno. Doprava ve městě se výrazně změní. Zkrátí se intervaly, ale množství autobusů se zruší.
ZMĚNY OD 14. PROSINCE
* Na Háje nově pojedou: 381, 382, 383, 387
* Zruší se: 229, 268, 293, 408
* Zkrácení intervalů: 266, 273, 410, 462
* Prodloužení trasy: 111, 264, 265, 267
* Zkrácení trasy: 492, 494, 340
* Nová trasa: 232, 329, 489, 204, 244, 376, 402
* Nová linka: 495, 355
* Linka AE na letiště: místo Nádraží Holešovice končí na hlavním nádraží, mění se cena jízdného
S KOLEM DO TRAMVAJE
Cyklisté od 14. prosince budou moci ve vybraných úsecích ofi ciálně převážet kola v pracovní dny až do 6:00. Nově budou moci kola do tramvaje naložit i v úsecích Anděl - Sídliště Řepy, Hradčanská - Petřiny a Palmovka - Ohrada -Spojovací.
ZMĚNY OD LEDNA
Podle Ropidu je zatím jedinou změnou ukončení každé druhé soupravy metra C na Ládví. Přestože se chystají během roku výrazná opatření, která by měla zajistit dopravnímu podniku úsporu, podle Filipa Drápala „nehrozí„ dřív než od února. Ropid přitom slíbil, že bude spolupracovat s městskými částmi, kterých se omezení dotknou. Starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský má již teď připravené konkrétní návrhy. „Třeba na vyhrazování jízdních pruhů pro MHD,„ upřesnil s tím, že udělá vše pro to, aby se změny dopravy co nejméně dotkly místních.
(24 hodin)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312875/
Zmeny vo vedení prímestských autobusových liniek PID Praha:381 nová trasa Háje,metro C-Suchdol,382 Háje-Sázava,383 Háje-Sídlisko Petrovice-Ondřejov-Chocerady,387 Háje-Újezdec.Metro linky C zažije od nového grafikonu citeľný nárast počtu nových cestujúcich,ktorých privezú k stanici Háje zmenené trasy týchto autobusov.Tisíce cestujúcich z regionu Říčan,Kostelca nad Černými lesy a Sázavy čaká cestovanie v štýle telo na telo.Už teraz sú vozne metra na céčku preplnené,pretože metro spája veľké sídliská na Južnom meste s centrom Prahy.Aj napriek minimálnemu intervalu v špičke-2 min neodporúčam cestovať touto linkou metra.Vždy sú predĺžené pobyty v staniciach,pretože cestujúci sa musia pretlačiť zo súpravy von a naopak.
![](/_img/smile/22.gif)
![](/_img/smile/16.gif)
![](/_img/smile/63.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312819/
Konečná stanice metra A Depo Hostivař je ve srovnání s ostatními stanicemi podzemní dráhy velmi výjimečná a v mnoha ohledech zvláštní.
Už jen tím, že její název odkazuje k Hostivaři, přestože leží na hranici Strašnic a Malešic a od středu Hostivaře, za nějž je považováno hostivařské železniční nádraží, je vzdálená autem přes čtyři kilometry.
Jako jediná stanice v Praze je také spojena se zbytkem sítě podzemní dráhy kolejištěm pod širým nebem, její nástupiště je nejužší ze všech a našly by se i další unikáty.
„Stanice Depo Hostivař je v mnoha směrech unikátní,„ zdůraznil i primátor Pavel Bém, když stanici před dvěma a půl rokem slavnostně otevíral. „Vznikla přestavbou bývalé myčky, což se odrazilo na jejím industriálním vzhledu. Celá stanice je umístěna na povrchu, což umožnilo vystavět ji zcela bezbariérově - od venkovního autobusového terminálu ji dělí jen malá rampa,„ doplnil tehdy primátor.
Právě autobusový terminál je dalším výjimečným prvkem této zastávky. Je rozlehlý, moderní, přehledný, srovnatelný jen s Letňany a Černým Mostem.
Metro staví mezi fabrikami, počet cestujících klesne Stanice zde vznikla proto, aby se odlehčilo od příměstských autobusů sousední stanici Skalka a cesta Středočechům do Prahy se o pár minut zkrátila.
Bez autobusů je tato konečná prakticky bezvýznamná. Stojí totiž na okraji průmyslové zóny, kde kromě několika fabrik a opraven Dopravního podniku nic není, což napovídají i názvy okolních ulic: Služeb, Sazečská, Karosářská, Polygrafická, Tiskařská, Teplárenská, U Vozovny či U Stavoservisu.
Jakmile stanice přijde o příměstské linky, které budou místo do Strašnic zajíždět na Jižní Město, počet cestujících rapidně poklesne.
A lze předpokládat, že tento krok také přesvědčí spoustu lidí, aby místo na zastávku autobusu raději vyrazili do garáže pro auto.
Přestože leží Depo Hostivař mezi továrnami, je totiž stále blíže centru než konečná linky C Háje, a cestování je tudíž kratší.
(Mladá fronta DNES)
Už jen tím, že její název odkazuje k Hostivaři, přestože leží na hranici Strašnic a Malešic a od středu Hostivaře, za nějž je považováno hostivařské železniční nádraží, je vzdálená autem přes čtyři kilometry.
Jako jediná stanice v Praze je také spojena se zbytkem sítě podzemní dráhy kolejištěm pod širým nebem, její nástupiště je nejužší ze všech a našly by se i další unikáty.
„Stanice Depo Hostivař je v mnoha směrech unikátní,„ zdůraznil i primátor Pavel Bém, když stanici před dvěma a půl rokem slavnostně otevíral. „Vznikla přestavbou bývalé myčky, což se odrazilo na jejím industriálním vzhledu. Celá stanice je umístěna na povrchu, což umožnilo vystavět ji zcela bezbariérově - od venkovního autobusového terminálu ji dělí jen malá rampa,„ doplnil tehdy primátor.
Právě autobusový terminál je dalším výjimečným prvkem této zastávky. Je rozlehlý, moderní, přehledný, srovnatelný jen s Letňany a Černým Mostem.
Metro staví mezi fabrikami, počet cestujících klesne Stanice zde vznikla proto, aby se odlehčilo od příměstských autobusů sousední stanici Skalka a cesta Středočechům do Prahy se o pár minut zkrátila.
Bez autobusů je tato konečná prakticky bezvýznamná. Stojí totiž na okraji průmyslové zóny, kde kromě několika fabrik a opraven Dopravního podniku nic není, což napovídají i názvy okolních ulic: Služeb, Sazečská, Karosářská, Polygrafická, Tiskařská, Teplárenská, U Vozovny či U Stavoservisu.
Jakmile stanice přijde o příměstské linky, které budou místo do Strašnic zajíždět na Jižní Město, počet cestujících rapidně poklesne.
A lze předpokládat, že tento krok také přesvědčí spoustu lidí, aby místo na zastávku autobusu raději vyrazili do garáže pro auto.
Přestože leží Depo Hostivař mezi továrnami, je totiž stále blíže centru než konečná linky C Háje, a cestování je tudíž kratší.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312466/
Trať, kde zahynuli lidé, stále jistí primitivní opatření
I téměř devět měsíců po nehodě, při které v ostravské tramvaji zemřeli tři cestující a desítky byly zraněny, je riziková trať zabezpečena stále jen provizorně.
Dopravní podnik Ostrava slíbil, že do konce roku nahradí primitivní bezpečnostní opatření špičkovým zařízením. Je už jasné, že slib nesplní."Nepředpokládá se, že nové zabezpečovací zařízení bude do konce roku," řekl Aktuálně.cz mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht.
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=624042
I téměř devět měsíců po nehodě, při které v ostravské tramvaji zemřeli tři cestující a desítky byly zraněny, je riziková trať zabezpečena stále jen provizorně.
Dopravní podnik Ostrava slíbil, že do konce roku nahradí primitivní bezpečnostní opatření špičkovým zařízením. Je už jasné, že slib nesplní."Nepředpokládá se, že nové zabezpečovací zařízení bude do konce roku," řekl Aktuálně.cz mluvčí Dopravního podniku Ostrava Miroslav Albrecht.
Celá zpráva: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=624042
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/312197/
V souvislosti se změnou jízdních řádů dálkové dopravy dojde 14. prosince k výrazným změnám také v brněnské městské hromadné dopravě. Brněnskými ulicemi bude projíždět více nízkopodlažních spojů, změn se dočká noční doprava a také tramvajová linka 4.
Autobusová doprava dozná největších změn především v lokalitách, kde v posledních měsících vznikla nová bytová výstavba. Dopravní podnik posílí například obsluhu domů v okolí ulice Kociánka a v brněnské části Sadová. Dopravu lidí z nové zástavby v Brně-Medlánkách zajistí linka číslo 65, která bude zajíždět na uzel Semilasso a nádraží v Brně-Králově Poli.
Výhradně bezbariérové autobusy začne dopravní podnik nasazovat například na obsluhu letiště v Brně-Tuřanech. Na letiště bude nově zajíždět také nová noční linka číslo 89 obsluhující místa, která stávající systém nepokrýval, především oblast Kníničky.
Tramvaje číslo 4 se po skončení roční výluky prodlouží z Maloměřického mostu až na tradiční konečnou stanici v Obřanech. Tramvajová linka 11 bude nově jezdit pouze mezi šestou hodinou ranní a sedmou večerní. Ve zbývajícím čase bude nahrazena zkrácením jízdních intervalů linek 3 a 9 na polovinu. "Z deseti na pět minut se zkrátí v odpolední špičce také interval tramvajové linky číslo 12," řekla mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Pohanová.
(ct24.cz)
Autobusová doprava dozná největších změn především v lokalitách, kde v posledních měsících vznikla nová bytová výstavba. Dopravní podnik posílí například obsluhu domů v okolí ulice Kociánka a v brněnské části Sadová. Dopravu lidí z nové zástavby v Brně-Medlánkách zajistí linka číslo 65, která bude zajíždět na uzel Semilasso a nádraží v Brně-Králově Poli.
Výhradně bezbariérové autobusy začne dopravní podnik nasazovat například na obsluhu letiště v Brně-Tuřanech. Na letiště bude nově zajíždět také nová noční linka číslo 89 obsluhující místa, která stávající systém nepokrýval, především oblast Kníničky.
Tramvaje číslo 4 se po skončení roční výluky prodlouží z Maloměřického mostu až na tradiční konečnou stanici v Obřanech. Tramvajová linka 11 bude nově jezdit pouze mezi šestou hodinou ranní a sedmou večerní. Ve zbývajícím čase bude nahrazena zkrácením jízdních intervalů linek 3 a 9 na polovinu. "Z deseti na pět minut se zkrátí v odpolední špičce také interval tramvajové linky číslo 12," řekla mluvčí Dopravního podniku města Brna Hana Pohanová.
(ct24.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311280/
Petr MALÝ, moderátor
--------------------
Brno se připravuje na jednu z největších změn ve své moderní historii. Už za pár měsíců totiž zmizí z mapy desítky budov kousek od středu města. Musí ustoupit tramvajím, které budou jezdit místo po Dornychu ulicí Plotní. Přesun tramvajových kolejí je součástí budování Jižního centra. Většina obyvatel domů určených k demolici už je odstěhovaná a budovy tak zejí prázdnotou.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Rozbité zvonky, zamřížované vchody, schránky plné nevybrané pošty. Část ulice Plotní už připomíná spíš město duchů než centrum Brna. V ulici Dornych ještě žije několik nájemníků, ale i těm se už doba strávená na této adrese krátí.
Josef HALUZA, starosta Městské části Brno-Jih /ČSSD/
--------------------
Městská část je připravena na základě pokynů Brněnských komunikací dát okamžitě výpovědní, výpovědní lhůty. Předpokládáme tedy, že ke konci letošního roku již tuto výpověď dáme.
Pavel ŽÁRA, mluvčí brněnského magistrátu
--------------------
Pro obyvatele, kterých se dotkne přeložka tramvajového tělese z ulice Dornych na Plotní, má město Brno připravené byty, jsou to vlastně byty, které se nabízejí v adekvátním stavu takové, jaké měli.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Městu se konečně podařilo vykoupit všechny budovy a pozemky a demolici tak už nestojí prakticky nic v cestě. Na tomto projektu vidíte žlutě vyznačené budovy, které budou muset tramvajím ustoupit. Dohromady proto z této části města odešly desítky obyvatel. Poslední nájemníci musí opustit své domovy během pár měsíců. Opuštěné domy pak půjdou k zemi za necelý rok. Teď jezdí ulicí Plotní jen auta. Místo nich budou jezdit tramvaje. Cestující by se tak měli daleko jednodušeji dostat ze samotného centra, tedy současného hlavního nádraží, kolem Vaňkovky, centrálního autobusového nádraží Zvonařka na nové odsunuté vlakové nádraží.
Josef LUŇÁČEK, technický ředitel, Brněnské komunikace
--------------------
Automobilová doprava bude odkloněna na Dornych, ulice Dornych bude vybudována jako dělený čtyřpruh, takže bude kapacitní tak, aby se na Zvonařku připojila v potřebné kapacitě.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Přesun tramvajové dopravy z ulice Dornych do ulice Plotní je jedním z finančně nejnáročnějších projektů vůbec. Město za něj utratí dvě miliardy korun. Pokud půjde všechno podle plánu, stavět se začne za dva roky. Eva Lípová, Česká televize, Brno.
(ČT 1)
--------------------
Brno se připravuje na jednu z největších změn ve své moderní historii. Už za pár měsíců totiž zmizí z mapy desítky budov kousek od středu města. Musí ustoupit tramvajím, které budou jezdit místo po Dornychu ulicí Plotní. Přesun tramvajových kolejí je součástí budování Jižního centra. Většina obyvatel domů určených k demolici už je odstěhovaná a budovy tak zejí prázdnotou.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Rozbité zvonky, zamřížované vchody, schránky plné nevybrané pošty. Část ulice Plotní už připomíná spíš město duchů než centrum Brna. V ulici Dornych ještě žije několik nájemníků, ale i těm se už doba strávená na této adrese krátí.
Josef HALUZA, starosta Městské části Brno-Jih /ČSSD/
--------------------
Městská část je připravena na základě pokynů Brněnských komunikací dát okamžitě výpovědní, výpovědní lhůty. Předpokládáme tedy, že ke konci letošního roku již tuto výpověď dáme.
Pavel ŽÁRA, mluvčí brněnského magistrátu
--------------------
Pro obyvatele, kterých se dotkne přeložka tramvajového tělese z ulice Dornych na Plotní, má město Brno připravené byty, jsou to vlastně byty, které se nabízejí v adekvátním stavu takové, jaké měli.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Městu se konečně podařilo vykoupit všechny budovy a pozemky a demolici tak už nestojí prakticky nic v cestě. Na tomto projektu vidíte žlutě vyznačené budovy, které budou muset tramvajím ustoupit. Dohromady proto z této části města odešly desítky obyvatel. Poslední nájemníci musí opustit své domovy během pár měsíců. Opuštěné domy pak půjdou k zemi za necelý rok. Teď jezdí ulicí Plotní jen auta. Místo nich budou jezdit tramvaje. Cestující by se tak měli daleko jednodušeji dostat ze samotného centra, tedy současného hlavního nádraží, kolem Vaňkovky, centrálního autobusového nádraží Zvonařka na nové odsunuté vlakové nádraží.
Josef LUŇÁČEK, technický ředitel, Brněnské komunikace
--------------------
Automobilová doprava bude odkloněna na Dornych, ulice Dornych bude vybudována jako dělený čtyřpruh, takže bude kapacitní tak, aby se na Zvonařku připojila v potřebné kapacitě.
Eva LÍPOVÁ, redaktorka
--------------------
Přesun tramvajové dopravy z ulice Dornych do ulice Plotní je jedním z finančně nejnáročnějších projektů vůbec. Město za něj utratí dvě miliardy korun. Pokud půjde všechno podle plánu, stavět se začne za dva roky. Eva Lípová, Česká televize, Brno.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/311037/
Rovných 80 let uplynulo ... od zahájení pravidelné autobusové dopravy v Hradci Králové. První linka, která spojovala Kukleny, střed města a Slezské Předměstí, vyjela do ulic východočeské metropole 1. prosince 1928. Počátky veřejné dopravy byly poměrně skromné; cestujícím sloužila dvojice autobusů, o jejichž provoz se staralo dvaatřicet zaměstnanců Autodrah. Třínápravová tatra a menší škodovka jezdily zpočátku na jediné lince, která vedla z Kuklen k hlavnímu nádraží a odtud pokračovala na Slezské Předměstí. Železniční stanice se stala výchozím bodem pro další dvě linky, které vznikly vzápětí. Jedna vozila cestující na Nový Hradec, zatímco druhá končila na Velkém náměstí v centru města.
(Mladá fronta DNES)
V Hradci měla být tramvaj - a je trolejbus.
(Mladá fronta DNES)
V Hradci měla být tramvaj - a je trolejbus.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/310771/
Cestující stačili dopít pivo a spoj doběhnout na zastávce. Tramvaje nejezdily nijak rychle, zato pendlovaly mezi zastávkami pořád
Před 100 lety dne 2. prosince 1908 jezdila v Českých Budějovicích prvně v historii tramvaj pro veřejnost. Toho dne se v c. k. Rakousku – Uhersku i v našem městě slavilo 60. výročí korunovace císaře Františka Josefa I. a při té příležitosti jezdily slavnostně od nádraží na náměstí a zpět první tramvaje. V té době ještě nebyla v provozu elektrárna, takže vrchní tramvajové vedení bylo připojeno na dynamo poháněné lokomobilou. (Elektrárna byla uvedena do provozu v únoru 1909.)
Jezdily dvě tramvaje, a jak píše František Rada v publikaci „Když se psalo c. k„, jezdilo se po celý den zadarmo. Františku Radovi bylo tehdy 13 let, možná si rovněž zajezdil. Není přesně zjištěno, kdo první, a kdy na zasedání zastupitelů města, vyslovil slovo tramvaj. Mohlo to být v roce 1904 i 1903. Vyplývalo to hlavně z nutnosti řešit nějak osobní dopravu ve městě, které mělo v tom čase výrazně protáhlý severo – jižní půdorys z Nemanic až do Rožnova. Působil také příklad ze severočeských srovnatelných měst, kde již tramvaje jezdily (Teplice 1895, Liberec 1897, Ústí nad Labem 1899, Jablonec 1900, Most 1901, Mariánské Lázně 1902).
V roce 1905 se objevila první skica, jak by měly tramvaje jezdit. Hlavní linka od nádraží přes náměstí ke hřbitovu, druhá linka z Lineckého předměstí na konečnou na náměstí před hotelem U tří kohoutů. U Plachého uličky mělo být stanoviště pro hřbitovní vagon.
Ve městě to nebyla první kolejová doprava. Absolutně první byla koňská dráha. Ta byla dokonce první v c. k., ale byla to meziměstská železnice, která sice měla v České ulici osobní stanici, ale další zastávka byla až v Holkově. Nebyla to městská osobní doprava. Tou nebyl ani příležitostný vůz na elektřinu v akciovém pivovaru při matičních slavnostech po roce 1901.
V roce 1907 se rada města usnesla, že tramvaje budou. Město začalo intenzivně jednat o tramvajích koncem roku 1907. Nejprve dne 12. 10. 1907 rozhodli zastupitelé, že smlouva s určitou firmou o vybudování tramvajové dopravy bude uzavřena bez výběrové soutěže. Dne 9. 11. 1907 byla tak uzavřena smlouva s vídeňskou společností Internationale Elektrizitäts – Gesellschaft na stavbu a provoz elektrické dráhy a příslušných elektrických zařízení. Ve dnech 29. 11. a 2. 12. 1907 byla podepsána smlouva mezi městem a vídeňskou společností (později se přejmenovala na Elektrizitätst – Abteilung der Union Bank) na výlučné právo společnosti užívat po dobu 50 let obecních pozemků.
Doba 50 let používání obecních pozemků byla upřesněna vyhláškou ministerstva železnic ze dne 24. 8. 1909 uveřejněnou v říšském listě zákonů. Vyhláškou byla udělena vídeňské společnosti koncese ke stavbě a provozu pouliční dráhy v Českých Budějovicích a stanovena délka trvání koncese od 24. 8. 1909 do 24. 8. 1959. Zajímavé je, že v době udělení koncese už byla tramvajová dráha postavena a v pravidelném provozu od 15. 6. 1908. Asi se na tom tenkrát tak nebazírovalo. Celých 50 let využito nebylo. Tramvaje ve městě naposled vozily cestující 28. 2. 1950. Potom ještě krátce vypomáhaly novým trolejbusům.
Stavební povolení udělilo vídeňské společnosti c. k. ministerstvo železnic dne 5. 4. 1908. Potom už se rychle stavěly tratě. Toho dne 2. 12. 1908 jezdily tramvaje z nádraží na náměstí sem a tam. Vozy měly stanoviště pro řidiče na obou stranách. Řidič jen přenesl řídicí páku z jedno konce vozu na druhý a převrátil kladku.
Zastávky byly zatím jen u Dvořákovy ulice, U koníčka, U tří lvů a Senovážné náměstí. Nádražím se myslí současné nádraží ČD, které bylo otevřeno až za pár dní poté. Koncepčně tramvaje se starým nádražím nepočítaly již od začátku.
V pravidelné dopravě vyjížděly tramvaje od nádraží v intervalu 7,5 minuty. Střídaly se linky na Pražské předměstí a Linecké předměstí. Škoda, že se městu nepodařilo prosadit v období 1. republiky nové linky do Čtyřech Dvorů a do čtvrtí kolem Pek
Před 100 lety dne 2. prosince 1908 jezdila v Českých Budějovicích prvně v historii tramvaj pro veřejnost. Toho dne se v c. k. Rakousku – Uhersku i v našem městě slavilo 60. výročí korunovace císaře Františka Josefa I. a při té příležitosti jezdily slavnostně od nádraží na náměstí a zpět první tramvaje. V té době ještě nebyla v provozu elektrárna, takže vrchní tramvajové vedení bylo připojeno na dynamo poháněné lokomobilou. (Elektrárna byla uvedena do provozu v únoru 1909.)
Jezdily dvě tramvaje, a jak píše František Rada v publikaci „Když se psalo c. k„, jezdilo se po celý den zadarmo. Františku Radovi bylo tehdy 13 let, možná si rovněž zajezdil. Není přesně zjištěno, kdo první, a kdy na zasedání zastupitelů města, vyslovil slovo tramvaj. Mohlo to být v roce 1904 i 1903. Vyplývalo to hlavně z nutnosti řešit nějak osobní dopravu ve městě, které mělo v tom čase výrazně protáhlý severo – jižní půdorys z Nemanic až do Rožnova. Působil také příklad ze severočeských srovnatelných měst, kde již tramvaje jezdily (Teplice 1895, Liberec 1897, Ústí nad Labem 1899, Jablonec 1900, Most 1901, Mariánské Lázně 1902).
V roce 1905 se objevila první skica, jak by měly tramvaje jezdit. Hlavní linka od nádraží přes náměstí ke hřbitovu, druhá linka z Lineckého předměstí na konečnou na náměstí před hotelem U tří kohoutů. U Plachého uličky mělo být stanoviště pro hřbitovní vagon.
Ve městě to nebyla první kolejová doprava. Absolutně první byla koňská dráha. Ta byla dokonce první v c. k., ale byla to meziměstská železnice, která sice měla v České ulici osobní stanici, ale další zastávka byla až v Holkově. Nebyla to městská osobní doprava. Tou nebyl ani příležitostný vůz na elektřinu v akciovém pivovaru při matičních slavnostech po roce 1901.
V roce 1907 se rada města usnesla, že tramvaje budou. Město začalo intenzivně jednat o tramvajích koncem roku 1907. Nejprve dne 12. 10. 1907 rozhodli zastupitelé, že smlouva s určitou firmou o vybudování tramvajové dopravy bude uzavřena bez výběrové soutěže. Dne 9. 11. 1907 byla tak uzavřena smlouva s vídeňskou společností Internationale Elektrizitäts – Gesellschaft na stavbu a provoz elektrické dráhy a příslušných elektrických zařízení. Ve dnech 29. 11. a 2. 12. 1907 byla podepsána smlouva mezi městem a vídeňskou společností (později se přejmenovala na Elektrizitätst – Abteilung der Union Bank) na výlučné právo společnosti užívat po dobu 50 let obecních pozemků.
Doba 50 let používání obecních pozemků byla upřesněna vyhláškou ministerstva železnic ze dne 24. 8. 1909 uveřejněnou v říšském listě zákonů. Vyhláškou byla udělena vídeňské společnosti koncese ke stavbě a provozu pouliční dráhy v Českých Budějovicích a stanovena délka trvání koncese od 24. 8. 1909 do 24. 8. 1959. Zajímavé je, že v době udělení koncese už byla tramvajová dráha postavena a v pravidelném provozu od 15. 6. 1908. Asi se na tom tenkrát tak nebazírovalo. Celých 50 let využito nebylo. Tramvaje ve městě naposled vozily cestující 28. 2. 1950. Potom ještě krátce vypomáhaly novým trolejbusům.
Stavební povolení udělilo vídeňské společnosti c. k. ministerstvo železnic dne 5. 4. 1908. Potom už se rychle stavěly tratě. Toho dne 2. 12. 1908 jezdily tramvaje z nádraží na náměstí sem a tam. Vozy měly stanoviště pro řidiče na obou stranách. Řidič jen přenesl řídicí páku z jedno konce vozu na druhý a převrátil kladku.
Zastávky byly zatím jen u Dvořákovy ulice, U koníčka, U tří lvů a Senovážné náměstí. Nádražím se myslí současné nádraží ČD, které bylo otevřeno až za pár dní poté. Koncepčně tramvaje se starým nádražím nepočítaly již od začátku.
V pravidelné dopravě vyjížděly tramvaje od nádraží v intervalu 7,5 minuty. Střídaly se linky na Pražské předměstí a Linecké předměstí. Škoda, že se městu nepodařilo prosadit v období 1. republiky nové linky do Čtyřech Dvorů a do čtvrtí kolem Pek
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/310770/
Pražský Dopravní podnik bude muset příští rok v rámci úspor zřejmě prodloužit intervaly jednotlivých spojů, případně některé linky úplně zrušit. Od města totiž v rozpočtu na rok 2009 dostal mnohem méně peněz než loni. "Chtěli jsme zvyšovat přepravní výkon, to ale s tímto rozpočtem určitě nepůjde," uvedl ředitel DP Martin Dvořák.
Celá zpráva: zpravy.idnes.cz
Celá zpráva: zpravy.idnes.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309941/
Před dvaceti pěti lety se výrazně rozrostla síť hamburské městské rychlodráhy S-Bahn, kdy byla otevřena nová trať z centra města na jih přes Labe do městské části Harburg. Místním obyvatelům se tak výrazně zkrátila cesta do centrální části severoněmeckého přístavního velkoměsta s více než 1,5 milionu obyvatel.
Celá aktualita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_46hamb.htm
Celá aktualita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_46hamb.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309870/
Dopravní podnik bude v příštím roce stát městskou pokladnu o šestnáct milionů korun víc než v předchozích letech. Zvýšení dotace ze zhruba 126 milionů na 142 milionů korun odsouhlasili hradečtí zastupitelé. Jedním z důvodů nárůstu je podle vedení města vytvoření rezervy kvůli nejisté situaci na trhu s naftou. „Další peníze by měly jít na provoz nového autobusového nádraží. Jsou to ale zatím jen odhady. Reálné náklady a výnosy se ukážou až v příštím roce. Část dotace kompenzuje také jízdy mezi terminálem a vlakovým nádražím, ze kterých není žádný příjem,„ řekl náměstek primátora Josef Malíř.
(Hradecký deník)
Takže se zdá, že doprava mezi hlavním nádražím a THD bude vskutku zdarma. I když - vláčet kufr přes půl náměstí nebo rovnou na THD není tak velký rozdíl. Zvlášť, když se použije nábližka z prvního nástupiště přes bývalý komerční obvod.
(Hradecký deník)
Takže se zdá, že doprava mezi hlavním nádražím a THD bude vskutku zdarma. I když - vláčet kufr přes půl náměstí nebo rovnou na THD není tak velký rozdíl. Zvlášť, když se použije nábližka z prvního nástupiště přes bývalý komerční obvod.
![](/_img/smile/68.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309637/
Další tramvajová trať v Praze je obnovena, tentokrát je to 350 metrů kolejí u Vyšehradského tunelu. Jejich stav byl natolik neutěšený, že zde tramvaje musely jezdit pomalu a velmi opatrně. „V úseku jsme doporučili snížení rychlosti, v některých místech jezdily tramvaje doslova krokem. Stav kolejí byl opravdu špatný,„ potvrdil Zdeněk Neusar, mluvčí Drážní inspekce.
Kde vzít potřebné miliardy
Opravu by potřebovalo i mnoho dalších úseků, až třetina tramvajových tratí v Praze je totiž v havarijním stavu. Tak to alespoň před časem uvedli pražští zastupitelé. Na nutné opravy by bylo zapotřebí několik miliard korun. Rekonstrukce či stavby nových tratí jsou finančně nákladné, peníze na obnovu často chybějí.
V podobném havarijním stavu, v jakém byly koleje protínající Vyšehradský tunel, je i trať na Libeňském mostě, v Olšanské ulici, na Vinohradské třídě a rovněž na Těšnově. Výčet ale zdaleka není úplný.
Pomalu také přibývají nové tramvajové trati. Důvodem je vysoká cena, vybudování jednoho kilometru trati stojí zhruba 500 milionů korun.
Pouhých pět kilometrů za osm let
„Za posledních osm let Praha postavila jen pět kilometrů nových tramvajových tratí. Město nyní staví okruh. Těžko bude mít příští rok pro tramvaje víc peněz než letos,„ upozornila pražská zastupitelka Petra Kolínská (SZ).
Poslední trať, která byla kompletně financována z peněz města, vede na Barrandov. Nedávno otevřené prodloužení tramvajové trati na Radlické se částečně hradilo z fondů Evropské unie.
Mezi tratěmi, které by ve výhledu do roku 2015 mělo hlavní město postavit, je například ta, která má spojit Barrandov, Holyni a Slivenec, či další, která propojí Vinohradskou třídu s Malešicemi.
Výhledy pro příštích šest let
V Praze je nyní celkem 141,7 kilometru tramvajových tratí. Dopravní podnik zpracoval výhled rozvoje kolejové sítě do roku 2015. Většina uvažovaných tratí není podrobně zpracována. Výjimku podle Davida Dohnala z investičního odboru dopravního podniku tvoří již otevřené prodloužení z Laurové ulice na Radlickou, jež funguje od letošního 4. října a stálo 510 milionů korun.
„Podrobnějšího rozpracování z více než dvaceti návrhů se dočkalo zavedení tramvají na nový most do Troji, které se staví v rámci Městského okruhu, a prodloužení barrandovské tratě směrem do Holyně a Slivence,„ shrnul Dohnal projekty, kterých se Pražané mohou dočkat nejdříve.
Tratě, které by si zasloužily opravu
Olšanská, Těšnov, Milady Horákové, Seifertova, Táboritská, Modřanská, Myslíkova, Vinohradská, Bělohorská, Libeňský most, Poděbradská, Dělnická
(Pražský deník)
Kde vzít potřebné miliardy
Opravu by potřebovalo i mnoho dalších úseků, až třetina tramvajových tratí v Praze je totiž v havarijním stavu. Tak to alespoň před časem uvedli pražští zastupitelé. Na nutné opravy by bylo zapotřebí několik miliard korun. Rekonstrukce či stavby nových tratí jsou finančně nákladné, peníze na obnovu často chybějí.
V podobném havarijním stavu, v jakém byly koleje protínající Vyšehradský tunel, je i trať na Libeňském mostě, v Olšanské ulici, na Vinohradské třídě a rovněž na Těšnově. Výčet ale zdaleka není úplný.
Pomalu také přibývají nové tramvajové trati. Důvodem je vysoká cena, vybudování jednoho kilometru trati stojí zhruba 500 milionů korun.
Pouhých pět kilometrů za osm let
„Za posledních osm let Praha postavila jen pět kilometrů nových tramvajových tratí. Město nyní staví okruh. Těžko bude mít příští rok pro tramvaje víc peněz než letos,„ upozornila pražská zastupitelka Petra Kolínská (SZ).
Poslední trať, která byla kompletně financována z peněz města, vede na Barrandov. Nedávno otevřené prodloužení tramvajové trati na Radlické se částečně hradilo z fondů Evropské unie.
Mezi tratěmi, které by ve výhledu do roku 2015 mělo hlavní město postavit, je například ta, která má spojit Barrandov, Holyni a Slivenec, či další, která propojí Vinohradskou třídu s Malešicemi.
Výhledy pro příštích šest let
V Praze je nyní celkem 141,7 kilometru tramvajových tratí. Dopravní podnik zpracoval výhled rozvoje kolejové sítě do roku 2015. Většina uvažovaných tratí není podrobně zpracována. Výjimku podle Davida Dohnala z investičního odboru dopravního podniku tvoří již otevřené prodloužení z Laurové ulice na Radlickou, jež funguje od letošního 4. října a stálo 510 milionů korun.
„Podrobnějšího rozpracování z více než dvaceti návrhů se dočkalo zavedení tramvají na nový most do Troji, které se staví v rámci Městského okruhu, a prodloužení barrandovské tratě směrem do Holyně a Slivence,„ shrnul Dohnal projekty, kterých se Pražané mohou dočkat nejdříve.
Tratě, které by si zasloužily opravu
Olšanská, Těšnov, Milady Horákové, Seifertova, Táboritská, Modřanská, Myslíkova, Vinohradská, Bělohorská, Libeňský most, Poděbradská, Dělnická
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/309146/
Jihomoravská metropole má možná zaděláno na sběratelsky cenný kousek. V brněnském případě však nejde o známku poštovní jako v případě modrého mauritia. Oním unikátem by se mohla stát jízdenka brněnského Dopravního podniku za 500 korun. Jeden údaj totiž říká, že jízdenka platí 30 dní, vedlejší piktogram však tvrdí, že jízdenka je platná jen 14 dní.
Celé povídání i s obrázkem: http://zpravy.idnes.cz/brno-ma-sveho-modreho-mauritia-jizdenka-mhd-plati-30-i-14-dni-pm1-/brno.asp?c=A081124_193159_brno_dmk
Celé povídání i s obrázkem: http://zpravy.idnes.cz/brno-ma-sveho-modreho-mauritia-jizdenka-mhd-plati-30-i-14-dni-pm1-/brno.asp?c=A081124_193159_brno_dmk
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308725/
Kdyby prodloužená trasa metra C nekončila mimo sídliště, využívalo by podzemku asi více lidí
Podzemní dráhou do Letňan prý jezdí podstatně méně cestujících, než odborníci odhadovali. A tak tíž odborníci dospívají k závěru, že na konečnou bude od příštího roku nejspíš jezdit jenom každý druhý vlak, pokud město nesáhne při schvalování rozpočtu hlouběji do kapsy.
Je s podivem, že dopravní experti nepředpokládali, že pokud skončí metro v polích, až takový nával ve stanici nebude. Laici jasno měli. Jezdit pozorovat sysly na blízké letiště omrzí. Spousta obyvatel Letňan by metro využívala, ale dojít k němu je slušný výlet v oparu výfukových plynů.
„Když už musím nastoupit do autobusu, tak to už rovnou dojedu do Vysočan na tramvaj. Přitom původně měla být stanice blíže k nákupnímu centru, tam mohli dojít lidé z celého sídliště prakticky pěšky,„ litovala obyvatelka čtvrti Táňa Horáková změnu prosazenou v roce 2001.
Bývalý starosta Letňan Jozef Dobrý Právu potvrdil, že Letňany usilovaly o to, aby konečná byla blíže k sídlišti. „Metro by využívalo podstatně víc lidí. Takto lidé jezdí autobusem na Palmovku nebo do Vysočan,„ řekl. „Původní verze byla taková, že měla být na Proseku jen jedna stanice a severním směrem měla trasa pokračovat do Letňan. Pak si ale Praha 9 prosadila dvě stanice na Proseku a konečná se tak ocitla mimo zástavbu,„ dodal Dobrý. Snaha letňanské radnice, aby se vybudovaly alespoň tzv. výtažné koleje, kterými by vlak zajel do středu sídliště a zase se vrátil, neuspěla. „Ještě jsme byli napadeni, že lobbujeme pro Tesco, ale tomu o metro vůbec nešlo. To má zájem o lidi s auty, a ne nakupující do igelitek,„ míní Dobrý.
Město pak schválilo do územního plánu stanici v polích, což bylo v době, kdy ještě mělo velké plány s blízkým výstavištěm, za nimiž stál tehdejší radní Filip Dvořák (ODS). Mluvčí společnosti Ropid Filip Drápal připustil, že kdyby zůstalo u první varianty, metro by jezdilo plnější. Podle místostarosty Prahy 9 Zdeňka Davídka (nestraník) by ale jedna stanice na Proseku nic neřešila. Docházková vzdálenost by byla velká, proto radnice chtěla stanice dvě. A je prý otázkou, kam povede metro při dalším prodloužení za desítky let. Z letňanského pole se může vydat oběma směry, tedy na Čakovice i na Kbely.
„Nemáme radost z případné pásmové dopravy, kdy by na konečnou jezdila každá druhá souprava. Doufám ale, že ke zhoršení dopravní obslužnosti nakonec nedojde,„ řekl Davídek.
„Těžko hodnotit rozhodnutí z roku 2001, ale je jisté, že stanice blíž sídliště by byla lepší. Při plánování takových staveb by se asi mělo vše dobře prověřovat,„ konstatoval zastupitel města Karel Březina (ČSSD). Myslí si, že jedna stanice by Proseku úplně stačila a stavba celého nového úseku mohla být i levnější.
Město přišla výstavba tří nových stanic a 4,6 kilometru tratě z Ládví do Letňan na 15,5 miliardy korun.
Samotná stanice Střížkov stála 1,27 miliardy, Prosek jednu miliardu a Letňany včetně terminálu a parkoviště pak 1,56 miliardy korun.
(Právo)
Podzemní dráhou do Letňan prý jezdí podstatně méně cestujících, než odborníci odhadovali. A tak tíž odborníci dospívají k závěru, že na konečnou bude od příštího roku nejspíš jezdit jenom každý druhý vlak, pokud město nesáhne při schvalování rozpočtu hlouběji do kapsy.
Je s podivem, že dopravní experti nepředpokládali, že pokud skončí metro v polích, až takový nával ve stanici nebude. Laici jasno měli. Jezdit pozorovat sysly na blízké letiště omrzí. Spousta obyvatel Letňan by metro využívala, ale dojít k němu je slušný výlet v oparu výfukových plynů.
„Když už musím nastoupit do autobusu, tak to už rovnou dojedu do Vysočan na tramvaj. Přitom původně měla být stanice blíže k nákupnímu centru, tam mohli dojít lidé z celého sídliště prakticky pěšky,„ litovala obyvatelka čtvrti Táňa Horáková změnu prosazenou v roce 2001.
Bývalý starosta Letňan Jozef Dobrý Právu potvrdil, že Letňany usilovaly o to, aby konečná byla blíže k sídlišti. „Metro by využívalo podstatně víc lidí. Takto lidé jezdí autobusem na Palmovku nebo do Vysočan,„ řekl. „Původní verze byla taková, že měla být na Proseku jen jedna stanice a severním směrem měla trasa pokračovat do Letňan. Pak si ale Praha 9 prosadila dvě stanice na Proseku a konečná se tak ocitla mimo zástavbu,„ dodal Dobrý. Snaha letňanské radnice, aby se vybudovaly alespoň tzv. výtažné koleje, kterými by vlak zajel do středu sídliště a zase se vrátil, neuspěla. „Ještě jsme byli napadeni, že lobbujeme pro Tesco, ale tomu o metro vůbec nešlo. To má zájem o lidi s auty, a ne nakupující do igelitek,„ míní Dobrý.
Město pak schválilo do územního plánu stanici v polích, což bylo v době, kdy ještě mělo velké plány s blízkým výstavištěm, za nimiž stál tehdejší radní Filip Dvořák (ODS). Mluvčí společnosti Ropid Filip Drápal připustil, že kdyby zůstalo u první varianty, metro by jezdilo plnější. Podle místostarosty Prahy 9 Zdeňka Davídka (nestraník) by ale jedna stanice na Proseku nic neřešila. Docházková vzdálenost by byla velká, proto radnice chtěla stanice dvě. A je prý otázkou, kam povede metro při dalším prodloužení za desítky let. Z letňanského pole se může vydat oběma směry, tedy na Čakovice i na Kbely.
„Nemáme radost z případné pásmové dopravy, kdy by na konečnou jezdila každá druhá souprava. Doufám ale, že ke zhoršení dopravní obslužnosti nakonec nedojde,„ řekl Davídek.
„Těžko hodnotit rozhodnutí z roku 2001, ale je jisté, že stanice blíž sídliště by byla lepší. Při plánování takových staveb by se asi mělo vše dobře prověřovat,„ konstatoval zastupitel města Karel Březina (ČSSD). Myslí si, že jedna stanice by Proseku úplně stačila a stavba celého nového úseku mohla být i levnější.
Město přišla výstavba tří nových stanic a 4,6 kilometru tratě z Ládví do Letňan na 15,5 miliardy korun.
Samotná stanice Střížkov stála 1,27 miliardy, Prosek jednu miliardu a Letňany včetně terminálu a parkoviště pak 1,56 miliardy korun.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308710/
Na Letenském náměstí v Praze spadla trolej připevněná na jeden z domů. Tramvajová doprava mezi Spartou a Strossmayerovým náměstím stojí v obou směrech, místo tramvají jezdí autobusy. Pád konstrukce lehce zranil čtyřiačtyřicetiletého muže.
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/pad-troleje-blokuje-na-prazske-letne-tramvaje-zasahovala-i-zachranka-1iq-/praha.asp?c=A081121_181912_praha_dp
Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/pad-troleje-blokuje-na-prazske-letne-tramvaje-zasahovala-i-zachranka-1iq-/praha.asp?c=A081121_181912_praha_dp
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/308042/
Odboráři pražského dopravního podniku hrozí stávkou. Nelíbí se jim chystané zrušení daňového zvýhodnění režijních jízdenek a stravenek. Schválí-li ho vláda, nezbude, než v Praze zastavit tramvaje, autobusy a metro, napsali ministru financí Kalouskovi.
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/odborari-prazskeho-dopravniho-podniku-hrozi-stavkou-kvuli-rezijkam-1j5-/ekonomika.asp?c=A081120_225343_ekonomika_jte
Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/odborari-prazskeho-dopravniho-podniku-hrozi-stavkou-kvuli-rezijkam-1j5-/ekonomika.asp?c=A081120_225343_ekonomika_jte
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307961/
Na smyčce u pražského Výstaviště se před polednem srazily tři tramvaje. "Nehoda se obešla bez zranění," uvedl Jan Kučera z Drážní inspekce. Podle pracovníka z dispečinku Dopravního podniku nehoda provoz tramvají nijak neovlivnila. "Jen tramvaje obracíme jinde," upřesnil. Smyčka byla po hodině zprovozněna.
Celá zpráva i s obrázky: zpravy.idnes.cz
Celá zpráva i s obrázky: zpravy.idnes.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/307951/
„Žižkov je zajímavá lokalita s nákladovým nádražím. Její rozvoj závisí i na dobrém dopravním spojení a hodnota pozemků bez metra se může snížit,„ podotkl Fikar s tím, že konečnou stanicí by se v případě krácení takzvané severní části stalo Náměstí Republiky.
Starostka Prahy 3 Milena Kozumplíková důvody magistrátu nezná, ale pokud jsou změny pouze ekonomického charakteru, tak se jí nezdají prozíravé. „Nepočítají s tím, že zde v nejbližších letech přibude k 70 tisícům obyvatel dalších zhruba 30 tisíc,„ řekla Kozumplíková.
Vlaky míří do Modřan Radost by mohl mohli mít naopak lidé na jihu města. Z Krče by se totiž „déčko„ mělo rozdělit na dvě větve: do Písnice a nově i se čtyřmi stanicemi do Modřan. „Jde o čerstvý návrh. Přestože jsem toužil po metru až do Komořan, i trasa na Sofijské náměstí u Polikliniky Modřany podstatně zkvalitní dopravu,„ řekl starosta Prahy 12 Petr Hána.
Zatím jde pouze o návrhy, upozorňují radnice.
„Počítám, že z Pankráce na Nové Dvory metro reálně povede do pěti let, do Písnice do deseti. Pak by mohla přijít na řadu naše modřanská větev,„ odhaduje starosta Hána výhledy.
Novinkou je i to, že poslední část trasy Libuš - Písnice by měla být vedena po povrchu.
(Mladá fronta DNES)