Mestská hromadná doprava

Pražský Dopravní podnik bude muset příští rok v rámci úspor zřejmě prodloužit intervaly jednotlivých spojů, případně některé linky úplně zrušit. Od města totiž v rozpočtu na rok 2009 dostal mnohem méně peněz než loni. "Chtěli jsme zvyšovat přepravní výkon, to ale s tímto rozpočtem určitě nepůjde," uvedl ředitel DP Martin Dvořák.

Celá zpráva: zpravy.idnes.cz

Před dvaceti pěti lety se výrazně rozrostla síť hamburské městské rychlodráhy S-Bahn, kdy byla otevřena nová trať z centra města na jih přes Labe do městské části Harburg. Místním obyvatelům se tak výrazně zkrátila cesta do centrální části severoněmeckého přístavního velkoměsta s více než 1,5 milionu obyvatel.

Celá aktualita: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_46hamb.htm

Dopravní podnik bude v příštím roce stát městskou pokladnu o šestnáct milionů korun víc než v předchozích letech. Zvýšení dotace ze zhruba 126 milionů na 142 milionů korun odsouhlasili hradečtí zastupitelé. Jedním z důvodů nárůstu je podle vedení města vytvoření rezervy kvůli nejisté situaci na trhu s naftou. „Další peníze by měly jít na provoz nového autobusového nádraží. Jsou to ale zatím jen odhady. Reálné náklady a výnosy se ukážou až v příštím roce. Část dotace kompenzuje také jízdy mezi terminálem a vlakovým nádražím, ze kterých není žádný příjem,„ řekl náměstek primátora Josef Malíř.

(Hradecký deník)

Takže se zdá, že doprava mezi hlavním nádražím a THD bude vskutku zdarma. I když - vláčet kufr přes půl náměstí nebo rovnou na THD není tak velký rozdíl. Zvlášť, když se použije nábližka z prvního nástupiště přes bývalý komerční obvod.

Další tramvajová trať v Praze je obnovena, tentokrát je to 350 metrů kolejí u Vyšehradského tunelu. Jejich stav byl natolik neutěšený, že zde tramvaje musely jezdit pomalu a velmi opatrně. „V úseku jsme doporučili snížení rychlosti, v některých místech jezdily tramvaje doslova krokem. Stav kolejí byl opravdu špatný,„ potvrdil Zdeněk Neusar, mluvčí Drážní inspekce.

Kde vzít potřebné miliardy

Opravu by potřebovalo i mnoho dalších úseků, až třetina tramvajových tratí v Praze je totiž v havarijním stavu. Tak to alespoň před časem uvedli pražští zastupitelé. Na nutné opravy by bylo zapotřebí několik miliard korun. Rekonstrukce či stavby nových tratí jsou finančně nákladné, peníze na obnovu často chybějí.
V podobném havarijním stavu, v jakém byly koleje protínající Vyšehradský tunel, je i trať na Libeňském mostě, v Olšanské ulici, na Vinohradské třídě a rovněž na Těšnově. Výčet ale zdaleka není úplný.
Pomalu také přibývají nové tramvajové trati. Důvodem je vysoká cena, vybudování jednoho kilometru trati stojí zhruba 500 milionů korun.

Pouhých pět kilometrů za osm let

„Za posledních osm let Praha postavila jen pět kilometrů nových tramvajových tratí. Město nyní staví okruh. Těžko bude mít příští rok pro tramvaje víc peněz než letos,„ upozornila pražská zastupitelka Petra Kolínská (SZ).
Poslední trať, která byla kompletně financována z peněz města, vede na Barrandov. Nedávno otevřené prodloužení tramvajové trati na Radlické se částečně hradilo z fondů Evropské unie.
Mezi tratěmi, které by ve výhledu do roku 2015 mělo hlavní město postavit, je například ta, která má spojit Barrandov, Holyni a Slivenec, či další, která propojí Vinohradskou třídu s Malešicemi.

Výhledy pro příštích šest let

V Praze je nyní celkem 141,7 kilometru tramvajových tratí. Dopravní podnik zpracoval výhled rozvoje kolejové sítě do roku 2015. Většina uvažovaných tratí není podrobně zpracována. Výjimku podle Davida Dohnala z investičního odboru dopravního podniku tvoří již otevřené prodloužení z Laurové ulice na Radlickou, jež funguje od letošního 4. října a stálo 510 milionů korun.
„Podrobnějšího rozpracování z více než dvaceti návrhů se dočkalo zavedení tramvají na nový most do Troji, které se staví v rámci Městského okruhu, a prodloužení barrandovské tratě směrem do Holyně a Slivence,„ shrnul Dohnal projekty, kterých se Pražané mohou dočkat nejdříve.

Tratě, které by si zasloužily opravu

Olšanská, Těšnov, Milady Horákové, Seifertova, Táboritská, Modřanská, Myslíkova, Vinohradská, Bělohorská, Libeňský most, Poděbradská, Dělnická

(Pražský deník)

Jihomoravská metropole má možná zaděláno na sběratelsky cenný kousek. V brněnském případě však nejde o známku poštovní jako v případě modrého mauritia. Oním unikátem by se mohla stát jízdenka brněnského Dopravního podniku za 500 korun. Jeden údaj totiž říká, že jízdenka platí 30 dní, vedlejší piktogram však tvrdí, že jízdenka je platná jen 14 dní.

Celé povídání i s obrázkem: http://zpravy.idnes.cz/brno-ma-sveho-modreho-mauritia-jizdenka-mhd-plati-30-i-14-dni-pm1-/brno.asp?c=A081124_193159_brno_dmk

Kdyby prodloužená trasa metra C nekončila mimo sídliště, využívalo by podzemku asi více lidí

Podzemní dráhou do Letňan prý jezdí podstatně méně cestujících, než odborníci odhadovali. A tak tíž odborníci dospívají k závěru, že na konečnou bude od příštího roku nejspíš jezdit jenom každý druhý vlak, pokud město nesáhne při schvalování rozpočtu hlouběji do kapsy.
Je s podivem, že dopravní experti nepředpokládali, že pokud skončí metro v polích, až takový nával ve stanici nebude. Laici jasno měli. Jezdit pozorovat sysly na blízké letiště omrzí. Spousta obyvatel Letňan by metro využívala, ale dojít k němu je slušný výlet v oparu výfukových plynů.
„Když už musím nastoupit do autobusu, tak to už rovnou dojedu do Vysočan na tramvaj. Přitom původně měla být stanice blíže k nákupnímu centru, tam mohli dojít lidé z celého sídliště prakticky pěšky,„ litovala obyvatelka čtvrti Táňa Horáková změnu prosazenou v roce 2001.
Bývalý starosta Letňan Jozef Dobrý Právu potvrdil, že Letňany usilovaly o to, aby konečná byla blíže k sídlišti. „Metro by využívalo podstatně víc lidí. Takto lidé jezdí autobusem na Palmovku nebo do Vysočan,„ řekl. „Původní verze byla taková, že měla být na Proseku jen jedna stanice a severním směrem měla trasa pokračovat do Letňan. Pak si ale Praha 9 prosadila dvě stanice na Proseku a konečná se tak ocitla mimo zástavbu,„ dodal Dobrý. Snaha letňanské radnice, aby se vybudovaly alespoň tzv. výtažné koleje, kterými by vlak zajel do středu sídliště a zase se vrátil, neuspěla. „Ještě jsme byli napadeni, že lobbujeme pro Tesco, ale tomu o metro vůbec nešlo. To má zájem o lidi s auty, a ne nakupující do igelitek,„ míní Dobrý.
Město pak schválilo do územního plánu stanici v polích, což bylo v době, kdy ještě mělo velké plány s blízkým výstavištěm, za nimiž stál tehdejší radní Filip Dvořák (ODS). Mluvčí společnosti Ropid Filip Drápal připustil, že kdyby zůstalo u první varianty, metro by jezdilo plnější. Podle místostarosty Prahy 9 Zdeňka Davídka (nestraník) by ale jedna stanice na Proseku nic neřešila. Docházková vzdálenost by byla velká, proto radnice chtěla stanice dvě. A je prý otázkou, kam povede metro při dalším prodloužení za desítky let. Z letňanského pole se může vydat oběma směry, tedy na Čakovice i na Kbely.
„Nemáme radost z případné pásmové dopravy, kdy by na konečnou jezdila každá druhá souprava. Doufám ale, že ke zhoršení dopravní obslužnosti nakonec nedojde,„ řekl Davídek.
„Těžko hodnotit rozhodnutí z roku 2001, ale je jisté, že stanice blíž sídliště by byla lepší. Při plánování takových staveb by se asi mělo vše dobře prověřovat,„ konstatoval zastupitel města Karel Březina (ČSSD). Myslí si, že jedna stanice by Proseku úplně stačila a stavba celého nového úseku mohla být i levnější.
Město přišla výstavba tří nových stanic a 4,6 kilometru tratě z Ládví do Letňan na 15,5 miliardy korun.
Samotná stanice Střížkov stála 1,27 miliardy, Prosek jednu miliardu a Letňany včetně terminálu a parkoviště pak 1,56 miliardy korun.

(Právo)

Na Letenském náměstí v Praze spadla trolej připevněná na jeden z domů. Tramvajová doprava mezi Spartou a Strossmayerovým náměstím stojí v obou směrech, místo tramvají jezdí autobusy. Pád konstrukce lehce zranil čtyřiačtyřicetiletého muže.

Celá zpráva: http://zpravy.idnes.cz/pad-troleje-blokuje-na-prazske-letne-tramvaje-zasahovala-i-zachranka-1iq-/praha.asp?c=A081121_181912_praha_dp

Odboráři pražského dopravního podniku hrozí stávkou. Nelíbí se jim chystané zrušení daňového zvýhodnění režijních jízdenek a stravenek. Schválí-li ho vláda, nezbude, než v Praze zastavit tramvaje, autobusy a metro, napsali ministru financí Kalouskovi.

Celá zpráva: http://ekonomika.idnes.cz/odborari-prazskeho-dopravniho-podniku-hrozi-stavkou-kvuli-rezijkam-1j5-/ekonomika.asp?c=A081120_225343_ekonomika_jte

Na smyčce u pražského Výstaviště se před polednem srazily tři tramvaje. "Nehoda se obešla bez zranění," uvedl Jan Kučera z Drážní inspekce. Podle pracovníka z dispečinku Dopravního podniku nehoda provoz tramvají nijak neovlivnila. "Jen tramvaje obracíme jinde," upřesnil. Smyčka byla po hodině zprovozněna.

Celá zpráva i s obrázky: zpravy.idnes.cz

Městská hromadná doprava v Pardubicích v příštím roce podraží. Podle náměstka primátora Alexandra Krejčíře nejde o razantní zdražení. Dotkne se především cestujících, kteří si kupují časové jízdenky. Cena papírových jízdenek se nezmění.

Celá aktualita: http://www.ct24.cz/doprava/36299-v-pardubicich-podrazi-mhd-
papirove-jizdenky-ale-ne/

15.11.2008 - V Praze byly včera vyhlášeny ceny Big Brother Awards. Za „největšího úředního slídila„ porota zvolila pražský magistrát za čipovou kartu Opencard. Ta má nahradit klasické kupony MHD. Organizaci Iuridicum Remedium, která ceny rozdává, na pražské novince vadí, že příliš zasahuje do soukromí cestujících, uvedl server iDnes. Ceny pro největší slídily Big Brother Awards se udílejí ve více než deseti evropských zemích organizacím, které podle organizátorů cen zasahují do soukromí běžných lidí. „O neúspěšný a drahý projekt Pražané nejevili zájem do té doby, než byli letos k pořízení karet přinuceni zrušením papírových kuponů. Anonymní varianta karty však dosud neexistuje, ačkoliv petici za její zavedení podepsalo přes 500 lidí,„ zdůvodňují vyhlašovatelé cen.

(Pražský deník)

Radní se tam v květnu chlubili nejkratšími intervaly mezi vlaky. Nyní to vypadá, že do Letňan bude jezdit jen každá druhá souprava.
Střížkov, Prosek, Letňany. Tři nové stanice linky metra C fungují teprve půl roku. A už je na světě plán na omezení dopravy. Na konečnou „Letňany„ bude zajíždět od ledna jen každý druhý vlak.
Důvod? Podle návrhu rozpočtu pro hlavní město na příští rok nedostane Dopravní podnik Praha více než v roce 2008. Proto musí šetřit. „Varianta pásmového provozu se projednává. Zavedeme ji v případě nedostatku finančních prostředků na příští rok,„ potvrdil Filip Drápal, mluvčí společnosti Ropid, která organizuje Pražskou integrovanou dopravu.
„Pro cestující to bude jistě komplikace.
Dopravní podnik se zavázal, že nebude zvyšovat jízdné. Tak spoří alespoň touto cestou.
Ale cestující pak nedostane kvalitní službu,„ řekl předseda Základní organizace odborů dopravního podniku Luboš Olejár.
Přitom v květnu se při slavnostním otevření nových stanic oslavoval také vůbec nejkratší vlakový interval v historii linky metra C. „Metro bude jezdit po 115 sekundách,„ chlubil se tehdy radní pro dopravu Radovan Šteiner.
A plán na leden? Do Letňan by měly vlaky jezdit ve špičce, tedy od šesté ráno do sedmé večer, ve čtyřminutových intervalech. Mimo špičku pak po osmi minutách.
Podle Drápala dopravní podnik zavedením pásmového provozu ušetří značnou částku. „Metro je nákladné na provoz. Kdyby jeden vlak vynechal, ve špičce by se ušetřila polovina nákladů. Rozdíl je značný,„ vysvětlil Drápal.
Podle odborářů je plánovaný rozpočet nesmyslný. „Nepřidají nám ani korunu k platům, nehledí na inflaci. Jestli nám do 15. prosince nepřidají, budeme nuceni dojít až k stávce,„ sdělil Olejár.
Mluvčí Ropidu se však brání. Nejde prý jen o finance. „Máme informace, že vytíženost stanic není taková, s jakou jsme počítali,„ vysvětlil Drápal. Omezení provozu metra na „céčku„ už neovlivní ani případné výsledky velkého průzkumu metra, který proběhl minulý týden ve středu. „Nepočítáme s tím, že by ukázal závratně jiné hodnoty, než máme k dispozici nyní z čidel u vstupu do stanic,„ řekl Drápal.
Výstavba úseku z Ládví až do Letňan, který měří 4,6 kilometru, stála 15,5 miliardy korun.

(Lidové noviny)

PRILEPY: Bol si v Kosiciach? Vies, v akom stave su tunajsie elektricky?

Přilepy, v Bratislave premávajú moderné súpravy? To sú obyčajné rekonštrukcie starých K2 vybavených novými čelami, nespĺňajú ani len kritérium nízkopodlažnosti. Zvyšok je klasický T3, T6 a K2.

Kebyže aj v Bratislave vládne taký systém MHD ako v Brne, cez deň 3min interval a večer 5min pohli by sme sa bližšie z Balkánu (Afriky) do Európy. Mesto Bratislava bojkotuje zvyšovanie výkonov, aj keď na mnohých reláciách je už kapacita nedostatočná, počty spojov nedostatočné (električky večer v 10-20min intervaloch, cez víkend 7min, cez pracovný deň 4 min). Miesto konkrétnych krokov len vybľakujú ako preferujú MHD a stále sľubujú stavbu pochybnej trate do Petržalky.
Pre porovnanie Praha - nočné električky v intervale 15-30 min za normálnu tarifu, v Bratislave nič také nie je, intervaly spojov sú 60 min a za tento vysoký nadštandard sa pripláca 100 % oproti cene lístka. Sme na Slovensku, tak sa niet čo čudovať.

MHD Bratislava:Sledoval som v ČR na internete TV správy a som smutný,že v Blave ďalšia električka mala nehodu,kamión nerešpektoval základné drážne predpisy.Pre vedenie dopr.podniku je to strata niekoľkostotisíc korún,ktoré budú určite chýbať pri obnove vozového parku.Je známe,že električky v hlavnom meste majú svoju životnosť za sebou,a iba na niektorých linkách /hl.stanica-Ružinov/premávajú moderné súpravy.S mestami ako Graz,Mníchov alebo Praha sa hlavné mesto so svojimi električkami nedá porovnať.

Za to, že Dopravní podnik města Olomouce (DPMO) včas neohlásil nehodu, při které počátkem června v Olomouci sto metrů táhla tramvaj tříletého chlapce sevřeného ve dveřích, dostal od Drážní inspekce pokutu třicet tisíc korun.
Podle mluvčího inspekce Zdeňka Neusara sankce odpovídá tomu, že DPMO neměl v úmyslu nehodu tajit, ale ohlásil mimořádnou událost až druhý den ráno. Případ, při němž dojde k újmě na zdraví, musí podnik nahlásit inspekci neprodleně.
Mluvčí DPMO Magdalena Kopřivová uvedla, že závěry Drážní inspekce respektují. „Neodvolali jsme se a pokutu jsme již zaplatili,„ uvedla. Inspekce doporučila podniku zajistit zavírání dveří tak, aby v nich nezůstala mezera a nemohla v nich uvíznout dětská noha. DPMO sám začal provádět úpravy, aby k podobné nehodě už nedošlo.
Řidič tramvaje, která táhla Honzíka, jde za ublížení na zdraví k soudu.

(Olomoucký deník)

Nový jízdní řád brněnské hromadné dopravy slibuje častější spoje, nové linky i zastávky. Platit začne přesně za měsíc: 14. prosince.
Brněnský dopravní podnik se rozhodl obyvatelům Brna nadělit vánoční dárky už čtrnáctého prosince. Od toho dne totiž začne platit nový jízdní řád. Podle něj přibudou v brněnských ulicích dva nové spoje. A spoustu z těch stávajících dopravní podnik posílí.
Změny prý navrhli přímo Brňané. „Snažíme se vycházet vstříc požadavkům městských částí, které názory sbírají od občanů. Upravujeme pak jízdní řád podle toho, aby vyhovoval aktuálním potřebám lidí v Brně,„ vysvětlil důvod změn náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Například někteří obyvatelé brněnských Nových Medlánek si přáli úplně novou linku. „Pojede tam autobus číslo 65 z nádraží Královo Pole. Zřídili jsme proto i nové zastávky Nadační a V Újezdech,„ popsal první novinku vedoucí odboru dopravy brněnského dopravního podniku Jan Seitl.
Od poloviny prosince přibude také nový noční „rozjezd„. Bude mít číslo 89 a pojede z Tuřan do Kníniček. „Mnoho lidí si stěžovalo, že se pozdě večer nemůže dostat z centra domů. Teď nám dopravní podnik vyjde vstříc,„ pochvalovala si linku místostarostka Tuřan Vlasta Hrdlíková. Autobus totiž v noci doveze lidi i do části Tuřan s názvem Dvorska. „Doplní rozjezdy v oblastech, kam teď nic nejezdí. Jde hlavně o Kníničky, Tuřany, Černovickou terasu a letiště,„ uvedl Seitl.
Tam, kde nové linky nepřibudou, dopravní podnik autobusové a tramvajové spoje posílí. „Častěji bude jezdit například tramvaj dvanáctka. Odpoledne a večer zkrátíme interval na polovinu. Společně s linkou číslo 13 tak pojedou tramvaje z centra do Králova Pole jednou za tři minuty, večer pak jednou za pět minut,„ poznamenal Seitl. To oceňují hlavně studenti, kteří tuto trasu hojně využívají. „Líbí se mi hlavně posílení večerních spojů. V tu dobu se do tramvaje sotva vejdu,„ řekla například Petra Černá.
Častěji bude jezdit i autobus číslo 43 z Králova Pole do Soběšic. Posílí také autobusové linky 50, 60 a 61. Ty totiž obsluhují oblast budovaného Univerzitního kampusu.
Brzy však stačit nebudou. Město totiž předpokládá, že s rozrůstajícím se kampusem a také s plánovaným Středoevropským technologickým institutem CEITEC cestujících výrazně přibude. „Připravujeme projekt na rozdvojení trasy tramvají v zastávce Osová. Jezdily by tak i nahoru ke kampusu. Tramvaj je zde nezbytně nutná,„ poznamenal Ander.
Tam, kde kvůli hustému provozu už linky dopravní podnik posílit nemůže, vypraví delší tramvaje. „Zkušební provoz souprav ze tří vozů se osvědčil na lince 12. Vejde se do nich až tři sta lidí. V polovině roku 2009 nasadíme tyto soupravy i na linku 1,„ uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Pohanová.

(Brněnský deník)

Tramvaj v Jihlavě ještě jednou:
http://www.financninoviny.cz/zajimavosti/index_view.php?id=343390

Jihlavu, v té době osmé největší město v Čechách a na Moravě, trápil na počátku 20. století velký problém. Zdejší železniční nádraží totiž stálo dva kilometry od centra a omnibusy a drožky už přestávaly zvládat rostoucí nápor cestujících. Radní se nakonec rozhodli vybudovat tramvajovou trať, po které se první lidé svezli v srpnu 1909.
Jednokolejka ale sloužila Jihlavanům pouhé půlstoletí. Na poslední cestu se tramvaj na Vysočině vydala před 60 lety, 12. listopadu 1948. V jihlavských ulicích ji poté vystřídaly trolejbusy.
Důvodů ke změně bylo několik, ke konci tramvají ale nejvíce přispěla skutečnost, že během téměř padesáti let se tramvajový provoz v Jihlavě téměř nerozvíjel. Dopravu postupně zajišťovalo pouhých osm vozů - pět od samého začátku, další dva přibyly v roce 1912 a poslední ve 30. letech.
Přes některé úvahy se navíc nikdy nerozšířila ani kolejová síť s osmi zastávkami. Jedinou podstatnější změnou byla nakonec v polovině 30. let výstavba smyčky a odbočky k poště spolu s rozšířením počtu míst k vyhýbaní tramvají ze tří na pět.
Zlatá éra jihlavských tramvají přišla jen pár let předtím, než zanedbávaná trať definitivně skončila.
Ve válečném roce 1944 se sedmi tehdy fungujícími vozy svezlo na 3,6 milionu cestujících. Až do července 1947 jezdily tramvaje v Jihlavě po trati dlouhé zhruba tři kilometry -po Českém Těšíně (tramvaje zde jezdily v letech 1911-1921) a Mariánských Lázních (1902-1952) to byl třetí nejmenší provoz na území Česka. Poslední rok a půl byla jihlavská trať ještě o polovinu zkrácena.
Již před válkou se přitom uvažovalo o rozšíření kolejové sítě, k původní spojnici centra a nádraží měla přibýt i trať do čtvrti Bedřichov. Plány ale odložila nastupující hospodářská krize. Lepší časy nečekaly tramvaje v Jihlavě ani po válce - už v prosinci 1945 vedení města rozhodlo, že bude investovat do výstavby trolejbusové sítě. První z trolejbusů se v jihlavských ulicích objevily v prosinci 1948 a dodnes tvoří páteř zdejší městské hromadné dopravy.
Déle než trať sloužily jihlavské vozy, které vesměs skončily aktivní službu v Opavě. Zrušení opavské tramvajového provozu v roce 1956 přežil jen jediný, který ještě další čtyři roky brázdil ulice severočeského Mostu.
Koncem 90. let se skupině nadšenců podařilo objevit nedaleko Opavy torzo jedné z původně jihlavských tramvají. Vlečný vůz, který sloužil jako seník, se pokoušejí opravit a podle plánů by měl za několik let ozdobit náměstí v Jihlavě. Už příští rok, u příležitosti stého výročí zahájení provozu, se přitom má v jihlavské dlažbě objevit vzpomínka na tramvaje.

(Mladá fronta DNES)